Pánové a paní! Bylo mnohokráte v debatě o zaměstnaneckých otázkách zdůrazněno se všech stran, že jde o spokojenost zaměstnanectva. Reklamuji tuto spokojenost, právní jistotu také pro ženy a prosím vás, abyste nám pomohli, aby jednou provždy byl učiněn konec stále se vracející chuti pro spoutání osobní svobody ženiny, jejího práva na manželství a mateřství, všech záludných úskoků, jimiž se tyto chuti mají krýti.

Dovolte, abych vám připomenula, že v této síni před 25 lety počal zápas za zrušení celibátu učitelek, kdy mladočeský poslanec za Jindř. Hradec Houra, tehdy již nazval celibát barbarstvím; že pro osvobození ženy v zemském sněmu českém pracoval jak Karel Stanislav Sokol, tak Čelakovský, tak náš bratr Klofáč, že na Moravě r. 1914 byly podány dva návrhy na zrušení celibátu, jeden poslancem Sonntágem z agrární strany a že oba byly podepsány dnešním ministrem financí dr Englišem; a že tehdy bylo navrhovatelům docela jasno, že to znamená také děti těchto učitelek, mateřskou dovolenou. K jednomu z návrhů byla připojena zpráva o zkušenostech z doby, kdy nebylo na Moravě celibátu - do roku 1905. A tehdy nebyl systém jednoho, dvou dětí. Statistika uváděla řadu učitelek se 3, 4, ale jednu i se 7 dětmi. A vydržela to země moravská; nejen to, r. 1914 přála si zrušení celibátu a jen válka to přerušila.

Tehdy ovšem nebyla ještě ani republika ani demokratický systém, ani rovnoprávnost žen v ústavě, ani všeobecné volební právo žen, ani většina voliček žen.

Prosím vás, přiznejme se otevřeně k zásadám, na nichž stojí naše republika a dejme volný průchod důsledkům, jež mají. Nekřivte páteře žen! Dejte jim svobodu a společně s námi žádejte po nich řádnou práci! (Hlučný Potlesk.)

Předseda (zvoní): Tím je debata skončena.

Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací a resoluční návrhy, a to: sen. Kindla, Stránského a druhů, sen. dr Hilgenreinera a druhů, sen. Kříže, Nentvicha a soudr. a sen. Teschnera a druhů.

Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

1. Pozměňovací návrh:

Zákon znějž:

Zákon

ze dne...............1930

§ 1.

(1) Všichni zaměstnanci státu, státních a veřejných podniků a úřadů, zaměstnanci obecní, okresní a zemští, jakož i učitelé bez rozdílu stáří a pohlaví musí míti začáteční plat 1.400 Kč měsíčně.

(2) Zvláště kvalifikovaní zaměstnanci uvedení sub 1 bez rozdílu stáří a pohlaví musí míti začáteční plat 1.500 Kč měsíčně.

(3) Nejvyšší plat zaměstnance nesmí překročiti 4.000 Kč měsíčně.

(4) Výchovné pro každé dítě až do 18. roku věku; v těch případech, kde se jedná o dítě duševně či jinak nemocné a k práci neschopné, po dobu celé neschopnosti a jeho života, ať manželské či nemanželské, 100 Kč měsíčně.

(5) Na ženu či družku v domácnosti 200 Kč měsíčně.

(6) Pro všechny zaměstnance uvedené v §u 1 musí býti stanovena automatická stabilisace po dvou letech služební doby a dvouletý postup s termínem dne nástupu služby nezávislé na kvalifikaci a bez jakýchkoliv dalších podmínek.

(7) Každým postupem zvyšuje se plat zaměstnance uvedeného v §u 1 o 100 Kč měsíčně, takže do 30. služebního roku musí dosáhnouti každý zaměstnanec nejméně 2.800 resp. 2.900 Kč měsíčního platu bez výchovného a přídavku na ženu či družku; plat nesmí však přesáhnouti 4.000 Kč měsíčně.

(8) Výplata služného provádí se 1. každého měsíce předem pro všechny zaměstnance.

§ 2.

(1) Všichni zaměstnanci, kteří pracují mimo své působiště, dostanou za den diety na stravné 30 Kč a za noc 20 Kč mimo služební požitky.

(2) Pro každou domácnost dostane zaměstnanec bez rozdílu 70 q uhlí úplně zdarma na jeden rok.

(3) Pracovní oděv pro každého zaměstnance bez rozdílu bude vydán zdarma a podle potřeby.

(4) Naturální požitky zajišťují se každému zaměstnanci a má na tyto požitky právní nárok a nesmí mu býti v žádném případě odejmuty.

(5) Všem zaměstnancům, uvedeným v §u 1 přísluší úmrtní příspěvek na členy rodiny, a to ve výši 2.000 Kč za dospělou osobu a 600 Kč za každé dítě pod 14 let.

(6) Všem zaměstnancům uvedeným v §u 1 přísluší porodní příspěvek na každé jednotlivé dítě bez rozdílu ať manželské či nemanželské 600 Kč.

(7) Všem zaměstnancům uvedeným v §u 1 a jejich rodinám přísluší bez, platná léčba v lázních a nemocnicích, jakož i bezplatná ošetřování v sanatoriích po celou dobu nemoci až do úplného vyléčení.

(8) Všem zaměstnancům a jejich rodinám přísluší právo bezplatné jízdy na všech čsl. státních drahách a ostatních dopravních prostředcích, které má v provozu stát a veřejné podniky.

(9) Každé zranění, které má za následek ztrátu schopnosti k práci nebo službě na železnici, k práci při dopravě, v dílnách, ve státních a veřejných podnicích a úřadech pokládá se za úraz podnikový a odškodňuje se 100 % ní rentou ve výši posledního platu, jaký měl zaměstnanec před zraněním.

(10) Vdovy a sirotci po zabitých nebo následkem úrazu zemřelých zaměstnancích uvedených v §u 1 budou bráti úrazové renty v té výši, na jakou by měl nárok jejich živitel, a sice vdovy až do konce života a děti až do úplného zaopatření.

(11) Ztrátu výdělečné schopnosti stanoví rozhodčí soud, zvolený zaměstnanci na zaměstnaneckých schůzích.

§ 3.

(1) Pracovní doba ve všech státních a veřejných podnicích nesmí býti delší 7 hodin denně.

(2) Hranice pensijní je dosažena 30. služebním nebo 55. rokem věku se započítáním vojenských a válečných let.

(3) U zaměstnanců, jejichž služební výkon vyžaduje zvláštní fysické námahy, anebo ohrožuje jejich zdraví a život, nebo konají-li službu noční, krátí se časové postupy o půl roku.

(4) Všichni zaměstnanci uvedení v §u 1, kteří z důvodů trvalé neschopnosti k práci ve službě jsou nuceni odejíti ze služeb, budou požívati plné pense ve výši posledního platu, podle tohoto zákona.

(5) Všem zaměstnancům, uvedeným v §u 1, kteří odcházejí do výslužby nebo odešli dříve z jakýchkoliv důvodů, anebo byli dáni do výslužby, náleží pense ve výši jejich posledního platu až do konce jejich života. U každém takovém případě rozhodne veřejné shromáždění zaměstnanců uvedených v §u 1.

(6) Vdovám po zaměstnancích uvedených v §u 1 přísluší 75 % ní pense, kterou by požívali jejich muži či živitelé a výchovné pro děti stejně jako u aktivních zaměstnanců.

§ 4.

(1) Všichni zaměstnanci uvedení v §u 1 musí dostati placenou dovolenou, a to od jednoho do desíti let služby anebo práce čtyřtýdenní, od 10 let do 20 pětitýdenní, od 20 let do 30 let šestitýdenní v každém roce.

(2) Každý zaměstnanec uvedený v §u 7. po jednoměsíční službě musí býti zařazen do pensijního pojištění.

(3) Všechny pojistné příspěvky a daně platí za zaměstnance stát anebo státní či veřejný podnik, event. podnik zemský, okresní, obecní.

(4) Po dobu nemoci, vojenského cvičení, anebo zanedbání služby z rodinných důvodů bude placena plná mzda.

§ 5.

(1) Ve všech státních a veřejných podnicích a úřadech zemských, okresních, obecních, budou zřízeny důvěrnické sbory zvolené všemi zaměstnanci, každým rokem s právem rozhodovati o přijímání a propouštění zaměstnanců, všech pracovních jakož i služebních a platových podmínkách. Důvěrníci jsou vůči státním úřadům a představeným nedotknutelnými.

(2) O disciplinárních trestech z důvodů služebních rozhodují toliko zaměstnanci na služebních plenárních shromážděních.

(3) Jazykové zkoušky se zrušují.

(4) Všem zaměstnancům uvedeným v §u 1 zaručuje se úplná svoboda politické činnosti v třídním proletářském hnutí, úplná svoboda organisování se v proletářských organisacích.

(5) Všichni zaměstnanci, uvedení v §u 1, propuštění nebo restringovaní z jakýchkoliv důvodů budou znovu přijati do zaměstnání s plnými nároky podle tohoto zákona. O každém znovupřijetí zaměstnanců rozhodnou zaměstnanci ve svých služebních shromážděních.

§ 6

Všechny zákony a nařízení, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se zrušují a účinnost vzešlého zákona provede se se zpětnou platností od 1. ledna 1930, a to tak, že 1. října bude zaměstnancům uvedeným v § 1 vyplacena záloha 1.400 Kč.

2. První eventuální pozměňovací návrh: Všem státním zaměstnancům a zaměstnancům státních podniků, bez ohledu, jsou-li v poměru stálém či na výpomoc, jakož i učitelům s celoročním příjmem až do 24.000 Kč vyplacen bude k 1. prosinci 1930 dvanáctý díl celkového platu, t. j. 100 % ní měsíční plat čili třinácté služné.

3. Druhý eventuální pozměňovací návrh:

ze dne..............1930.

§ 1.

(1) Všem státním zaměstnancům a zaměstnancům státních podniků bez ohledu, jsou-li v poměru stálém či smluvním, nebo na výpomoc dále všem učitelům vyplácí se až do nové všeobecné úpravy platu podle návrhu komunistických senátorů prozatímní jednorázový drahotní přídavek 1.400 Kč, splatný 1. října 1930, a to stejně všem bez rozdílu hodnosti a kategorie.

(2) Nárok na tento přídavek mají všichni zaměstnanci a dělníci na výpomoc, kteří v den splatnosti, t. j. 1. října t. r. byli v pracovním poměru u státu, státních a veřejných podniků a úřadů.

Do odst. 1 budiž po řádce 13 vsunuta věta: >a těm, jejichž platy se upravují podle zákona ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb. z. a n.<

Slovo >nezapočítatelný< budiž nahrazeno slovem >započítatelný<.

Jako předposlední věta budiž vsunuto: >Totéž platí pro smluvní zaměstnance a pro zřízence veřejných korporací a ústavů ve smyslu §u 212 zákona č. 103/ 1926<.

Odst: 3 nechť zní:

>Celý příspěvek přísluší pouze zaměstnancům, kteří konali v tom kterém kalendářním roce do splatnosti příspěvku alespoň po 10 měsíců službu, nehledíc< atd. >Za kratší konání služby v tom kterém kalendářním roce do splatnosti příspěvku náleží jen přiměřená část příspěvku. atd.

Odst. 4 budiž škrtnut.

Vláda se vybízí, aby včas připravila:

1. Zvýšení vánočního příspěvku na 100 % pro příští rok,

2. rozšíření remunerace na druhého manžela,

3. rozšíření remunerace na všechny smluvní úředníky.

Vláda se vybízí, aby provedla opatření, by vánočního příspěvku dostalo se všem i nepragmatikálním zaměstnancům ve státních podnicích a úřadech, jako jsou civilní zaměstnanci vojenských dílen, ministerstva národní obrany, zaměstnanci tabákových továren atd.

1. Navrhuje se, aby se slavný senát ráčil usnésti, aby se všem státním zaměstnancům a učitelům, kteří v tomto kalendářním roce byli dáni do výslužby, vyplatil vánoční příspěvek, a aby toto ustanovení bylo rozšířeno na dobu platnosti zákona.

2. Eventuální návrh:

Podepsaní navrhují, aby se slavný senát ráčil usnésti, aby všem státním zaměstnancům a učitelům, kteří v tomto roce kalendářním byli dáni do výslužby, vyplatil měsíční podíl vánočního příspěvku (aktivní služební měsíce) a aby toto ustanovení bylo rozšířeno na dobu platnosti zákona.

Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal k doslovu zpravodaj výboru sociálně-politického, pan sen. Pánek. Uděluji mu je.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Můj dovětek bude velice stručný. Nemám vlastně, co bych připomenul k vývodům pánů řečníků, jen tolik chtěl bych konstatovat, že všichni řečníci všech politických stran, pokud se ovšem ujali slova k debatě o 13. platu, zdůrazňovali, že vánoční příspěvek je pouhou splátkou státním zaměstnancům a že bude dříve či později nutno, aby se přikročilo k definitivní úpravě, vlastně k revisi platového zákona.

Dále bych chtěl také vyvrátiti mylný názor. který byl také pronesen, že snad by těmi částkami, které se nyní vyplácejí státním zaměstnancům, byl jaksi náš rozpočet vyšinut z rovnováhy a že by se snad sáhlo na přebytkové reservy. Konstatuji, že není tomu tak. Ony reservy zůstávají nedotčeny, ani koruny nedostane se státním zaměstnancům z přebytkových reserv které činí, jak je známo, pode státních závěrečných účtů na r. 1929, kolem dvou miliard a asi jedna miliarda připadá na státní papíry. Z těchto přebytků není použito ani koruny pro státní zaměstnance pro tato opatření. Pouze bylo sáhnuto na příjmové reservy. To znamená, že v rozpočtu na r. 1931 bude odhad příjmů státních přibližovati se více skutečnosti, poněvadž až dosud ministerstvo financí vždy prelimovalo příjmy příliš nízko, aby dosáhlo oněch reserv. Nyní tyto příjmové reservy budou ovšem o něco nižší. Také se mluvilo o nutnosti reformy správy. Znovu upozorňuji na to, co jsem řekl již v referentské zprávě, že nutno rozeznávati dvojí druh ekonomisace veřejné správy: po stránce osobní a po stránce věcné. Upozorňoval jsem již, jaké by to mělo důsledky, kdybychom snad chtěli prováděti ekonomisaci po stránce osobní. Po stránce věcné je však skutečně nejvýš na čase, abychom začali také snižovati rozpočet. Nesmíme zapomínati, že všechny objekty klesly v ceně, ale věcné výdaje ve státním rozpočtu figurují stejnými ciframi. Naopak vidíme, že věcné výdaje ještě stále stoupají.

Na konec chtěl bych konstatovati, že projev zástupce komunistické strany, že budou hlasovati pro rozpočet vděčně kvituji, ovšem že to je tak trochu v nesouladu s vývody, jež zde pronesl pan kol. Kindl. Pan kolega Kindl - musí mi prominouti, zmiňují-li se zde o tom ve prospěch parlamentarismu a dobrého jména senátu - řekl, že se dopouštíme tímto zákonem zločinu, podvodu a švindlu.

Chtěl bych říci, že, dopouštíme-li se tímto zákonem zločinu, podvodu a švindlu, já se k tomuto zločinu hlásím a jen bych si přál, aby senát a vůbec parlament v Československé republice takových zločinů nadělal více. Tím končím. (Výborně!- Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále má slovo referent za výbor rozpočtový, pan sen. Votruba.

Zpravodaj sen. Votruba: Slavný senáte! Ve své zprávě jako zpravodaj rozpočtového výboru vytkl jsem rozdíl mezi nákladem, který rozpočítává soc.-politický výbor a který vypočítává vládní návrh. Soc.-politický výbor ve své zprávě počítá s nákladem 298,181.800 Kč, kdežto vládní návrh byl daleko skromnější a počítal jen 267,400.000 Kč.

Komentoval jsem to tím způsobem, že je to první případ, kdy ministerstvo financí je skromnější, preliminujíc potřebu daleko nižší částkou, než činí potom parlamentní výbor. Po vysvětlení, kterého se mi dostalo se strany zástupců ministerstva financí, opravuji toto své tvrzení a konstatuji, že nižší cifra rozpočtu ministerstva financí vyplývá z toho, že tehdy, kdy vládní návrh byl dělán, nebyly ještě známy úplně výsledky resystemisace, na které se ovšem teď bude musiti vzíti zřetel. Proto také soc.-politický výbor, znaje je, dal cifru na potřebu k úhradě resystemisace nutnou daleko vyšší.

Dále jsem se zmínil o tom, že by bylo potřebí v zájmu uklidnění zaměstnanců, aby již do rozpočtu byly dány potřebné částky na vánoční příspěvek státním zaměstnancům. Dostalo se mi z ministerstva financí u jištění, že již do rozpočtu na vlastní státní správu na r. 1931 zařadilo ministerstvo částku okrouhle 110 milionů Kč a státní podniky přirozeně pak budou nuceny také s tímto zvýšením a se zařazením potřebné částky na vánoční příspěvek počítati. Milerád to konstatuji.

Ohledně úhrady nebylo žádným panem řečníkem vytknuto nic, nač bych musil reagovati, a proto svůj doslov končím. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Budeme tedy hlasovati.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům hodlám dáti hlasovati takto:

Nejprve o návrhu sen. Stránského a druhů na přijetí nového zákona o 6ti paragrafech, bude-li tento návrh zamítnut,

pak o prvém eventuelním návrhu sen. Stránského a druhů na přiznání 13. služného v uváděné výši 100%, bude-li tento návrh zamítnut,

pak o druhém event. návrhu sen. Stránského a druhů na přiznání uváděného jednorázového drahotního přídavku, bude-li i tento návrh zamítnut, pak

o §u 1 osnovy zákona podle návrhů sen. dr Hilgenreinera a druhů k odst. 1., 3. a 4., budou-li zamítnuty, pak

o §u 1 až 4 projednávané osnovy, jejím nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Námitek není. Budeme tedy tak postupovati.

Budeme hlasovati ve čtení prvém.

Kdo souhlasí s návrhem sen: Stránského a druhů, aby byl přijat nový zákon o 6ti paragrafech, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí s prvým eventuelním návrhem sen. Stránského a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s druhým eventuelním návrhem sen. Stránského a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 1 projednávané osnovy zněl podle návrhů sen. dr Hi1genreinera a druhů, a to k odst 1., 3. a 4., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítají se.

Kdo souhlasí, aby §§ 1 až 4 osnovy, její nadpis a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím byla přijata celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle tisku 273 ve znění shodném s předchozím usnesením posl. sněmovny.

Na pořadu jednání dále je:

Aby byla umožněna realisace této osnovy zákona ve stanovené době, je potřebí, aby osnova zákona byla v době pokud možno nejkratší vyřízena. Navrhuji tudíž, aby byla této osnově přiznána pilnost.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržená pilnost se přiznává.

Ve smyslu přiznané pilnosti budeme hlasovati ihned ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů, zda mají nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Pánek: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Votruba: Nemám.

Předseda: Kdo souhlasí ve čtení druhém s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Naznačená osnova zákona, její nadpis a úvodní formule přijímají se v uvedeném znění také ve čtení druhém ve znění shodném s předchozím usnesením posl. sněmovny.

Nyní máme přistoupiti ke hlasování o resolucích.

Byl mně podán návrh sen. Donáta, Habrmana, dr Kloudy, dr Reyla, dr Hellera, Luksche, Dyka, Thoře a druhů k, vytištěným a podaným resolucím ke zprávě o usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě, č. tisku 280. Prosím, o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte) Návrh sen. Donáta, Habrmana, dr Kloudy, dr Reyla, dr Hellera, Luksche, Dyka, Thoře a, druhů k vytištěným a podaným resolucím ke zprávě o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě, č. t. 280

Protože nebylo možno dosud získati vyjádření a propočty ministerstva financí potřebné k usnesení jednak o resolucích výboru sociálně-politického a rozpočtového, otištěných ve zprávě těchto výborů, tisk 280, jakož i v plenu podaných, podepsaní navrhují, aby veškeré tyto resoluce byly přikázány výboru rozpočtovému k dodatečnému projednání s ministerstvem financí.

Předseda: Dám hlasovati o tomto návrhu.

Kdo souhlasí s tímto návrhem sen. Donáta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento byl tím schválen a tím také jsou vyřízeny ostatní resoluce k tomuto bodu podané.

Přikročíme nyní k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:

Prvým řečníkem v této debatě je pan sen. Tichi, jemuž uděluji slovo.

Sen. Tichi (německy): Slavný senáte! Po celé měsíce řádí hospodářská krise, není žádným vnitrostátním zjevem a jeví ve všech státech skoro stejné účinky. Slyšíme výkřik nouze zemědělství, které kdysi mělo dobré základy, vidíme, jak ceny zemědělských výrobků každého týdne klesají, vidíme také, že všechny pokusy, byť byly dobře míněny, dodnes pro zemědělství zůstaly bez výsledku. Naděje se nesplnily a po našem přesvědčení ani poslední prostředek, o který se nyní pokoušíme ve formě skrytého obilního monopolu, nesplní bohužel účelu, který zemědělství od toho očekává. My živnostníci a obchodníci máme zajisté zájem na blahu zemědělství, a když dnes pohlédnete venku do našich obchodů, obzvláště ve venkovských městech, tu uvidíte, že obchody jsou prázdny a že obchod jde nesmírně špatně. Ale také v průmyslu vidíme, že se zavírá jeden závod po druhém a že hrozivě přibývá nezaměstnanosti. Myslím, že bohužel ani zde není prostředků, abychom opanovali hospodářskou krisi v průmyslu. Ale obzvláště mezi živnostníky a obchodníky zaznamenáváme hospodářskou krisi, jaké zde od celých desetiletí nebylo. Při této bezútěšné situaci dlužno litovati, že se dnes teprve přichází s tím, aby se zástupcům obyvatelstva zde poskytla příležitost promluviti o těchto těžkých problémech a aby se s tribuny parlamentu zaujalo k tomu stanovisko. Je příznačno pro poměry v nynější vládní většině, že bylo teprve potřebí naléhavé interpelace, aby se vládě připamatovala její povinnost a aby se jí otevřela ústa k nějakému prohlášení. Litujeme se stanoviska obchodu a živností velice, že se i v naléhavé interpelaci mluví jen o nouzi v zemědělství a praví, že ruku v ruce s tím krise v průmyslu projevuje své účinky na průmyslové kruhy a dělnictvo. že se však nenajde ani slovo o hospodářské krisi v živnostech a v obchodě, o které se patrně nechce nic věděti. Chce-li vláda učiniti opatření, pak nesmíte býti jednostrannými, není přípustno, aby se pomocí, která se poskytuje jedné skupině, zhoršovala situace druhé skupiny. Povinností vlády je především uchopiti se ozdravění našeho veškerého národního hospodářství. Jsme přece zvyklí tomu, že stav živnostenský a obchodnický je vždy popelkou. Také pan ministr financí dr Engliš mluvil ve svém exposé k státnímu rozpočtu jen o nouzi v zemědělství a průmyslu. Domníváme se, že právě pan ministr financí by ze zpráv berních exekutorů a daňových orgánů měl věděti, jak se má věc s bídou u živností a obchodu. Ve včerejších >Lidových Novinách< je situační zpráva o špatné situaci živností a obchodu v Maďarsku. Na základě oběžníku velké živnostenské organisace v Maďarsku bylo zjištěno, že mezi 1.000 živnostníků jen 25 % dostává malé objednávky, že 30% jest jen velmi zřídka zaměstnáno, že 31 % živnostníků pracuje jen se ztrátou, aby mohli zaplatiti mzdy, daně a úroky, a že se jich jen 14% drží nad vodou. U obchodníků bylo zjištěno, že se 32 % sotva udrží a že jim brzo nezbude nic jiného, nežli aby své obchody zavřeli, aby šli do konkursu nebo do vyrovnání, 30% žije ze skladů zboží a úspor, 22 % může žíti jen ze zboží daného do komise, 26 % těchto obchodníků je daňový mi nedoplatky nesmírně zatíženo a u 80% bylo nutno provésti konkurs. To jsou smutné poměry, jak se líčí v Maďarsku, a kdo může trochu nahlédnouti do věci a posuzuje situaci u nás zcela objektivně, musí bohužel doznati, že jdeme rovněž vstříc takovýmto poměrům. Podíváte-li se na statistiku o insolvencích, shledáte, že roku 1928 bylo zaznamenáno 185 insolvencí s pasivem 41 milionů, roku 1929 bylo již 257 insolvencí s pasivem 65 milionů, kdežto roku 1930 bylo 394 insolvencí s pasivem 136 milionů. Od počátku roku činí předlužení jen u těch obchodníků, kteří musili ohlásiti insolvenci, 338 milionů. To jsou ovšem hrozné cifry, které nám podávají svědectví o hospodářské tísni v živnostech a v obchodě. Je to zajisté bezútěšná situace; živnostník a obchodník jsou na tom hůře nežli druzí. Pro něho není žádných sociálních dobrodiní, jaká si vybojoval dělník, není chráněn pro případ nemoci, není chráněn, stihne-li ho neštěstí, není chráněn pro dny stáří, je zkrátka poukázán na to, aby si něco uspořil, což ovšem dnes není možno.

Všude se ví, že se stavu živnostenskému a obchodnickému daří špatně, jen v ministerstvech pánů Bechyně a Engliše zdá se, že koluje pověst o báječném blahobytu stavu živnostenského. Stále se tu povídá, že stav živnostenský a obchodnický žijí na útraty jiných. To se stále říká. Je tomu skutečně tak? Je to skutečně pravda? Obchodník a živnostník vložil své celé jmění do obchodu, všechno, co uspořil, co zdědil, musí dáti, pracuje nikoli 8 hodin, nýbrž 10 -114 hodin a výsledek je ten, že snad na stará kolena půjde žebrat. Nouze živnostenského stavu - a to není demagogie, co zde pravím - stala se bohužel dnes příslovečnou. Vidíme, že tlak nesmírných daňových břemen úplně vylučuje konkurenční schopnost v obchodě a živnostech, vidíme dokonce v poslední době sebevraždy jako účinek obrovského zdanění, vidíme, že otcové rodin ze strachu a péče o svoji existenci a o chléb svých dětí musili jako mučedníci položiti svůj život.