Pátek 13. června 1930

Budou-li tyto plány uskutečněny s dopravními tarify, pivem a ostatním, jak jsem líčil, dostoupí toto zdražování včetně obratové daně 5 miliard. >Proč bychom za 5 miliard nezalepili dělnictvu oči tím, že za 1/2 nebo l hodinu budeme zde ruku v ruce s měšťáckými poslanci schvalovati zlepšení poměrů válečných poškozenců, na co jim hodíme ohryzanou kůstku 13 a 1/2 mil. Kč, ale 4.900 mil. Kč dáme tam, kam nám poroučí buržoasie?

Já tak trošíčku, je maličko těch poznámek, chci citovati z toho, jaký názor jste měli o clech před 4 lety. Je to teprve 1460 dnů, není to tak dávno. Tehdy řekl pan exministr Srba: Každé clo znamená snížení životní úrovně obyvatelstva, hlavně obyvatelstva, které musí konsumovati. (Hlas: Nebyl ve vládě!) Ano, tehdy nebyl ve vládě.

Pan Prokeš zuřivě tloukl do stolu a prohlašoval: Tento celní zákon je dílo protinárodní a zavedením cel postaví si tato měšťácká koalice hotový pomník hanby. Nevím, proč mají ti lidé tak špatné svědomí; jsem přece jedním z nejslušnějších lidí v senátě a přece posluchači utekou, když vystoupím na tribunu. Paní Karpišková, když napřed litovala, - mám zde výňatek ze stenografického protokolu - že po válce zmučený lid nepověsil bohaté selské keťasy a rakušácké kněžské stvůry pro výstrahu a na věčnou paměť příštím generacím, prohlásila, že vítězství celní koalice bude vítězstvím Pyrrhovým, a že toto ožebračení pracujícího lidu bude míti v zápětí ztrátu důvěry a lásky pracujícího lidu k tomuto státu.

Paní Karpišková přiznala, že státoborné a velezrádné smýšlení lidu není jen důsledkem bolševické agitace, nýbrž důsledkem zbídačování, způsobeného chamtivostí vládnoucích kruhů. Dnes to již nebude tak tíživým, když stará cla zůstala a nová se k nim přidávají? Z konsumentů se má vymačkati přes jednu miliardu. Dnes budou pod vlivem socialistické agitace ti, kteří budou těmito cly trpěti, naplněni ohromnou láskou k státu a jeho obhájcům, hlavně socialistickým! Dnes to již není pravdou, že měli býti keťasové a stvůry Rakouska pověšeni, dnes to není důsledek zbídačování pracující třídy, že se množí velezrádné a státoborné živly, kterým nezáleží na existenci tohoto státního útvaru, poněvadž žijí v úrovni, o jaké se nám před lety ani zdaleka nesnilo. Sám jsem bral r. 1890 5 zl. denně, to bylo 1/2 q pšeničné mouky. Dnes nedostane tolik mzdy za týden dělník 40letý, který má na starosti celou rodinu. Kam to chcete hnáti? Myslíte, že to postačí, když pan Pik sem tam zaskuhrá v >Nové Době<, že Škodovka platí 120 Kč týdenní mzdy? Myslíte, že to stačí, když sem tam nadává a vytáhne na světlo zlodějnu velkobank, které provádějí pirátskou činnost? To nestačí, nepomohou vám žádné zákazy schůzí, žádné zákazy časopisů, pendrekování dělníků a zavírání poslanců.

Předevčírem jsem řekl, jaké útrapy prožíval proletariát v Číně, že po desítkách tisíců byly hlavy jeho stínány, a přesto dnes Čankajšek, vládce Číny, je ve své moci otřesen, buržoasie se třese o své výsady a odváží nejen hodnoty, nýbrž i lidi z čínského území. Což pak je něco platno, přesvědčovati člověka o lásce k vlasti o obětavosti pro vlast, když nemůže sehnati potřebný kus chleba pro nasycení sebe, svých dětí a eventuelně starých rodičů? Píše-li orgán ministerského předsedy, že podniky vydělávají 100 % ročně, že všechny podniky okrádají český fiskus tím, že zatajují příjmy, chcete tím přesvědčiti malého rolníka a donutiti ho k obětavosti pro vlast? Když mu exekučně prodáváte poslední kousek dobytka nebo potřebného nářadí, nemůže-li zaplatiti daně, chcete ho přesvědčiti, že má býti tím obětním beránkem, a ti, kteří dluží republice půl šesté miliardy - podle úřední statistiky nejvyššího kontrolního úřadu - že jsou vlastenci, jen on, vzepře-li se bezmeznému vykořisťování, že je velezrádce nebo živel státoborný, pak se vám stokrát poděkuje, poněvadž si to tak nepředstavoval.

Dnes předkládáte zákony, jimiž chcete vymačkati přes jednu miliardu Kč na konsumentstvu. Svědčí o tom přednáška pana dr Zadiny, který jest jedním z nejbystřejších agrárních národohospodářů, a teď právě předešlý pan řečník to doplnil a dokázal to statisticky; tuším, že řečník přede mnou je z vládních lavic, že to není oposičník, myslím, že si tam šel sednout. A při tom, ačkoli pořád klamete malorolnickou veřejnost, nevzpomněli jste si, že byste mohli oželeti 12 až 15 korun, které vymačkáváte na malorolnících, domkářích a dělnících za to, že si jednou do roka vychovají vepře a zabijí ho, aby ho snědli doma. Ta daň není ani tak tíživá, jako ostuda s touto daní. Tato daň ze zabíjaček otevírá dveře všem denunciantům. kteří z jakýchkoli důvodů udají, že dotyčný zabíjel metrákového vepře a udal jen 80 kg, nebo zabíjel dva a udal jednoho, a důsledek dnes, čeho jsme nebyli nikdy svědky - přijde do domu státní orgán, vybavený zvláštní ochranou - a musíte to všechno dáti dohromady, on to odhadne a prokáže-li se, že to bylo větší než jste zaplatili, platíte čtyřnásobnou pokutu, t. j. 144 Kč, nenásleduje-li ještě trestní stíhání pro podvod. Vážení, nevzpomněli jste si na to teď, když vymačkáváte stamiliony cly, abyste ty lidi zbavili této ostudy? Pan ministr Engliš se vymlouval při berní reformě, že tato daň je spravedlivá; když na jedné straně - jak se přiznal - musí zaplatiti z každého kg jednu nebo kolik korun daně, proč by na druhé straně ten, kdo má možnost vychovati a zkonsumovati si to doma, nemohl státu dáti svůj obol? Ale já vím, že s touto věcí se na venkově agituje se všech stran, a teď, když je příznivá příležitost, opomene se to, a ne úmyslně? Pánové, to byste dávali smutné vysvědčení své paměti a schopnosti jako politikové, abyste mohli na to zapomenouti. Na to se zapomnělo úmyslně.

Dnešní předlohou je možno zdražiti clem jeden kg masa až o 5 až 8 Kč. Zatím se to nezavádí, ale víme, že různé zákony jste projednávali a odhlasovali, že prý až někdy se může k této stupnici dospěti. Připomínám zákon na ochranu republiky. Každý křičel, že nebude jeho praktické provádění tak přísné, ale dnes vidíte, že mnozí soudcové jdou i přes to nejvyšší, co zákon stanoví. Tedy když se dá možnost, aby se za určitých předpokladů do takové výše šlo. nedbá se, aby se této možnosti nepoužilo - na 1 kg masných výrobků až 12 Kč!

Nezdá se vám, že u nás umírá mnoho lidí na zkornatění tepen a cukrovku, což bylo následkem přílišného požívání masa a málo pohybu? Nevidíte statistiku, jak veliké procento umírá tuberkulosou. pod-výživou, což je důsledkem přepínání organismu lidského a nedostatku výživných látek?

A při tom chcete na účet těchto největších chudáků zdražiti maso. U dělnické rodiny, která vydělá přihněme 150 Kč týdně a je 4-5členná, se nedá o mase vůbec mluviti, nemá-li chodit nahá, a to nesmí, poněvadž by ji policajt zavřel pro přečin proti mravopočestnosti a mimo to by v zimě zmrzla. Má-li ještě topiti a svítiti, pak to vůbec nestačí. Omastek také musí býti, vždyť přece nelze polévku vařiti z vody, na to musí míti pražení a na zelí musí býti trochu mouky a mastnoty. A když se to zdražuje o tak horentní částky, to je práce ve prospěch širokých mas pracujícího lidu? Je viděti, že nejen vy zde v Československu, nýbrž i kapitalistické vlády ve všech státech jsou se svým rozumem v koncích.

Včera jsme projednávali v zahraničním výboru ženevskou konvenci. A bylo charakteristické, že při tomto projednávání ženevské konvence pan sen. dr Fáček se strany, která representuje právě kapitalistické kruhy v tomto státě a která favorisuje naši oddanost a propaguje naši oddanost k Francii, Anglii a jiným, musil přiznati, že jsme - jinými slovy to řekl - objektem velikých států, že veliké státy i ty obchodní smlouvy zpracují a vnucují, jak jim vyhovují, ale jak nás poškozují, a položil tam otázku panu ministrovi Peroutkovi - charakteristickou otázku se strany vládního senátora a vládního senátora právě strany pana dr Kramáře - co by se stalo, kdybychom schválení této ženevské konvence odepřeli, kdybychom ji neschválili? Řekl jsem otevřeně, co by se stalo: pan Loucheur a ostatní by panu ministru Benešovi vytáhli za uši v Paříži a řekli by mu: Tato konvence je podepsána už dva roky. Jaký jsi to vládní ministr, když to nedovedeš prosaditi? Možná, že by se stalo to, co se stalo v Rumunsku, když vnitropolitickými a mocenskými silami vnitrostátními nebylo možno Bratianu shoditi a kapitál poručil, že musil jíti a nastoupil Maniu. To by se stalo. A potom by nás spřátelená Francie donutila, abychom tu ženevskou konvenci podepsali.

Co je ženevská konvence? Ženevská konvence je vzájemné napalování se, vzájemné úskoky činí jeden stát druhému při těchto obchodních smlouvách. Je charakteristické na př., že z úst vládních poslanců vyjde, že bez jakýchkoli protislužeb dováží k nám Polsko 720.000 tun uhlí v době, kdy my u nás omezujeme pracovní dobu, ne proto, abychom dali dělníku za 3 dny tolik výdělku, aby mohl býti živ, než proto, že nelze ohromné spousty uhlí na haldách odbýti. Dováží se sem do republiky od polského státu 7,200.000 q uhlí. Počítáno, že průměrně od l q uhlí dostane dělník 3,80 - 4 Kč mzdy, je to práce pro půlpáta tisíce dělníků.

Vážení, a to, co máme s Polskem, máme i s ostatními státy. A vším právem stěžuje si potom i zástupce té nejkapitalističtější strany, že se na nás sice jako svobodný stát, ale svobodný jen na papíře, činí nátlak, abychom hospodářské důsledky světové krise odnášeli. Ale zase je tu neodnášejí kapitalisté, nýbrž odnášejí je ti, kteří nemají práci, a jsou-ii v práci, mají v zájmu schopnosti konkurence našich produktů takovou mizernou mzdu, že nemohou býti při ní lidsky

Konvence ženevská. - Co to je? Otupiti z části hroty rivality mezí jednotlivými státy. Konvence ženevská je předehrou k Panevropě. Za jiných okolností, kdyby nám nebylo známo všechno to, co se podniká proti prvnímu socialistickému státu, každý nepředpojatý člověk mohl by vítati tuto Panevropu, když už není dostatek mocenských sil, aby se tu změnil kapitalistický řád v socialistický. Nuže, nač zde v Evropě je 27 států, z jichž obyvatelstva vymačkávají se na clech těžké miliardy peněz a těchto peněz se používá zase na výzbroj armád těchto 27 států, aby za to, oč konsumentstvo a dělnictvo a pracující třída touto politikou jsou ožebračeny, koupily se vražedné nástroje? Jestli v severní Americe může býti měšťácká republika, která má 130 mil. obyvatel a přes 100 národů, v nichž žije celá řada církví a sekt, kterých je tam přes několik set a může žíti v jednom ohromném celním území při ponechání autonomní správy jednotlivým zemím, byl by tento plán snad dobrý pro Evropu. Ale v čem spočívá Panevropa? Panevropa má odstraniti boj mezi jednotlivými státy evropskými a při tom nechce Panevropa odzbrojiti. Proč? Kdyby podle Brianda i podle návrhu, nemohu si momentálně vzpomenouti - toho druhého... Coudenhove, měl by se tu utvořiti takový útvar států evropských, nač by potřeboval vyhazovati ročně 85 miliard na zbraně? Kdyby v tom nebylo to čertovo kopyto, že Briand, a všichni ostatní politikové chtějí dostati dohromady všecky ostatní státy Evropy k boji a k útoku na první socialistický stát!

Vážení, útoků na tento stát již bylo několik. Blokáda, kontrarevoluce, zesměšňování, propaganda, štvaní, napřed zesměšňování pětiletky, ale dnes již mají z ní strach. Dnes již nezaujatý tisk nebo jednotlivé časopisy, chtějí-li objektivně a správně informovati své čtenáře, přiznávají, jestli se ta pětiletka podaří, že běda tomu, Panevropa neobstojí v konkurenci. A právě my komunisté musíme odmítati a bojovati proti Panevropě, poněvadž Panevropy se má použíti jako společného bloku všech kapitalistických států k útoku na to nebezpečí kapitalistického vykořisťování, které hrozí se strany východu. My zde prohlašujeme vážně a otevřeně: Dělejte si s námi, co chcete, my jinačí nebudeme, poněvadž vývoj nám ani jinačími býti nedovolí. My vám otevřeně prohlašujeme, že soustavným ožebračováním, jako to řekla pí. Karpišková, připravujete pracující třídu do revolty proti tomuto zřízení. My jenom doplňujeme toto vaše dílo, poněvadž, kdybyste provedli takovou reformu, v níž by měli všichni zabezpečenu poctivou práci a odměnu k lidskému životu, náš návrh by se nemohl setkati ve valné většině s takovými důsledky, s jakými se setkáváme. Prohlašujeme: jestliže si při tomto ožebračování dovolíte útok kteroukoli organisací, ať organisací Panevropy proti prvnímu státu, pak naší první povinností bude v praxi provésti to, co řekl Lenin: pomocí pracující třídy na celém světě každou imperialistickou válku přeměniti ve válku občanskou za odstranění moci kapitálu a za vítězství práce. (Potlesk senátorů strany komunistické.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Doudy a druhů, resoluční návrh sen. Böhra, Stolberga a druhů, sen. dr inž. Botto, Donáta, Sechtra a druhů. sen. Kianičky, Thoře, Trčky, Slámy, Kotrby, Pastyříka a druhů, a sen. Habrmana, Modráčka, Johanise a soudr.

Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.

Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):

Pozměňovací návrh sen. Doudy a druhů:

Zákon nechť zní:

Zákon

ze dne............ 1930,

jímž se zrušuje celní sazebník pro čsl. celní území a zavádí se určitá opatření k ochraně a podpoře domkářů, malých a středních rolníků.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Celní sazebník pro čsl. celní území se zrušuje.

§ 2.

Všichni domkáři, malí a střední rolníci, kteří buď sami nebo za pomoci členů svých rodin obdělávají zemědělskou půdu a jichž pří jem rodinný nepřekročil 20.000 Kč ročně, jsou osvobozeni ode všech daní (domovní, pozemkové, důchodové, obratové a z pracovních výkonů, porážkové atd.), všech samosprávných a jiných přirážek, dávek a poplatků.

§ 3.

Veškeré dlužné daně a nedoplatky daňové, jakož i přirážky, poplatky a dávky domkářů a malých a středních rolníků, jmenované v §u 2, se škrtají. Jakékoli vymáhání těchto nedoplatků se zakazuje.

§ 4.

Pro okamžitou podporu domkářů, malých a středních rolníků bude vyplaceno ze státní pokladny ihned 500 mil. Kč, které budou opatřeny zavedením účelové daně postihující velkostatkáře, fabrikanty, bankéře, zejména výrobce válečného materiálu.

§ 5.

V každém místě budou zvoleny výbory vesnické chudiny dělníky, domkáři, malými a středními rolníky, kterým přísluší prováděti nákup ušlechtilých semen, hnojiv, strojů, jakož i všech zemědělských potřeb pro domkáře, malé a střední rolníky z prostředků uvedených v §u 4.

§ 6.

Nákladem státu a velkostatkářů zřídí se v každém místě chov dobytka a plemenníků, které budou bezplatně užívány domkáři, malými a středními rolníky.

§ 7.

Všechny veterinářské potřeby jako očkování, zvěrolékařské prohlídky všeho dobytka atd. dostanou domkáři, malí a střední rolníci zdarma.

§ 8.

Veškeré pojištění nemocenské a sociální, živelní, proti pádu dobytka atd. platí za domkáře, malé a střední rolníky stát. velkostatkáři, bankéři, fabrikanti, zejména výrobci válečného materiálu. Domkářům, malým a středním rolníkům v nezaviněném neštěstí dostane se plné náhrady způsobených škod (v případě pádu dobytka, povodně, krupobití, ohně. sucha atd.). Při neschopnosti ku práci nebo v 55. roce věku domkáře, malého či středního rolníka přísluší mu doživotní důchod v takové výši, za kterou by vyživil svoji rodinu.

Resoluční návrh sen. Böhra, Stolberga a druhů:

>Vláda se vybízí, aby k zamezení neoprávněného zdražení s veškerou silou působila k tomu, by prodejní ceny masa a masných výrobků přizpůsobeny byly objektivně zjištěným cenám za živou váhu se započtením výrobních nákladů a přiměřeného zisku.<

Resoluční návrh sen. dr inž. Botto, Donáta. Sechtra a druhů:

>Vládě se ukládá, aby postarala se o co nejrychlejší zrušení daně z domácích porážek.<

Odůvodnění: Výnos daně z domácích porážek není značný, a máme-li na mysli, že vybírání daně a její kontrola jest neobyčejně obtížná a nákladná, je jistě čistý výnos daně velmi nepatrný. Na druhé straně vybírání její působí celou řadu potíží, ba i šikanování poplatníků, a je proto plně odůvodněný požadavek po jejím zrušení.

Resoluční návrh sen. Kianičky, Thoře, Trčky, Slámy, Kotrby, Pastyříka a druhů:

Vládě se ukládá:

1. aby postarala se o to, by způsob vybírání daně z masa a daně obratové z masa byl upraven tak, aby odpovídal v plné míře skutečně docíleným výtěžkům a ztrátám při porážce dobytčat,

2. aby zamezila druhé vybírání daně z masa a daně obratové při dovozu z venkova do měst s potravní daní na čáře a to tím způsobem, že by dovozci, jenž prokáže, že zaplatil tyto daně v místě porážky, se odečetl zaplacený obnos od poplatků, které má platiti na potravní čáře,

3. aby se postarala vhodnými opatřeními, zejména tarifními slevami o zvýšení odbytu tuku a masa domácího původu, jmenovitě ze Slovenska a Podkarpatské Rusi.<

Resoluční návrh sen. Habrmana, Modráčka, Johanise a soudr.:

>Vláda se vyzývá, aby pro účelné, řádné a pravidelné zásobování městského obyvatelstva masem provedla taková opatření, která by umožnila zřízení tržnic, event. v nutných případech i poskytnutím podpory a státní záruky městům, která podnikají stavby tržnic za účelem usnadnění zásobování masem.<

Místopředseda Trčka (zvoní): Doslov má pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Debaty zúčastnilo se mnoho pánů kolegů a tu musím s povděkem také kvitovati, že přednesené řeči zde přispěly namnoze k doplnění mého referátu a zdůvodnily spíše tak nutnost tohoto zákonitého opatření a vyslovily také skoro vesměs souhlas s tímto nutným opatřením, až snad na zástupce strany komunistické Mikulíčka.

Je všeobecně známo, že zemědělcům nedává se tímto opatřením nějakých výsad, že by snad ohrozilo jiné vrstvy, ale chce se jen tímto opatřením alespoň částečně zabezpečiti život našeho zemědělského člověka v této tíživé a hrozivé době. Je to již páté zákonité opatření, které podnikáme a které také vláda předkládá ke zmírnění zemědělské krise, neboť to bylo také prvním úkolem nynější vlády. Všechna opatření jsou výsledkem dorozumění a dojednání mezi zástupci zemědělskými a zástupci konsumentskými, jak také ani jinak býti nemůže a býti nemohlo.

Byla to práce těžká a namnoze obtížná, která vyžadovala jednání téměř půl roku. A tu já jako referent a jako zemědělec uznávám za povinnost poděkovati zde v senátě za tuto velikou práci a námahu našemu ministru zemědělství Bradáčovi, (Potlesk.) který má jistě největší zásluhy o sjednání tohoto obtížného úkolu. Děkuji vám upřímně, pane ministře, za vše, co jste pro záchranu našeho zemědělství dosud za daných poměrů vykonal, a jsme přesvědčeni, že tak učiníte i ve všech dalších nutných opatřeních, která bude nutno učiniti ve prospěch stavu zemědělského. (Sen. Kindl: Velkostatkáři vám budou vděčni)

Doporučuji slavnému senátu přijetí této osnovy. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Ve smyslu pozměňovacího návrhu hodlám dáti o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hlasovati takto:

Nejprve o celém návrhu sen. Doudy a druhů, bude-li zamítnut, pak o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové najednou.

Jsou nějaké námitky? (Námitky, nebyly.)

Nejsou. Budeme tak postupovati.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Doudy a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové ve čtení prvém souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 234.

Přikročíme k dalšímu bodu programu, jímž je:

3. Zpráva I. výboru sociálně-politické-ho, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 233), kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných, poškozenou, ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. Tisk 236.

Zpravodaji jsou: Za výbor soc.-politický sen. Johanis, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.

Prosím pana zpravodaje za výbor soc.-politický sen. Johanise, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Johanis: Dámy a pánové! Vládním návrhem zákona pod číslem tisku 233 dožaduje se vláda změny zákona o požitcích válečných poškozenců.

Je nesporno, že tato osnova jest osnovou populární, už proto, že se bude týkati velikého počtu lidí nejchudobnějších. Důvodová zpráva vypočítává, že těch, kteří budou požívati zlepšené požitky při ztrátě výdělečné způsobilosti 85 až 100%, bude 3.061 válečných invalidů, 640 válečných slepců, 422 osob bezmocných, a vdov, kterým se mají zlepšiti požitky, má býti podle stavu z 1. ledna 1930 13.237.

Je nesporno, že stesky, které byly do dosavadního opatření pro válečné poškozence uváděny, byly odůvodněny. A já zejména kvituji, že za nynějšího ministerstva soc. péče, tedy za doby, kdy režim v celém státě doznal posledními volbami přece jen změny, se mnohé věci zejména na poli soc.-politickém změnily. Dnes projednáváme také jednu z osnov, po níž bylo voláno po dlouhá léta, zejména ovšem ve volbách. Chtěl bych vyzvednouti, jaký náklad bude to vyžadovati u těch osob, které budou míti zlepšeny požitky, jakož i to, čeho bylo docíleno jen tím, že je zařízeno nynějším režimem v ministerstvu sociální péče to, aby tak zv. důchodcům, kteří mají malé procento nezpůsobilosti, důchod byl ponechán. Je nutno, abychom si uvědomili, a u odborných zpravodajů to bývá zvykem, nejdříve některé okolnosti odborné, které souvisejí s požitky válečných poškozenců. (Hluk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Prosím o klid! Pan referent nemůže jinak mluviti. Račte sledovati jeho vývody.

Zpravodaj sen. Johanis (pokračuje): Ochotou odborného referenta ministra soc. péče mám před sebou tabulku, která nám zobrazuje, jak počet válečných poškozenců, kteří požívají požitky od r. 1923 do r. 1929, se pohyboval. 31. prosince 1923 měli jsme všech důchodců, a to: invalidů důchodců, vdov důchodkyň, sirotků důchodců a předků důchodců 588.280. Pro krátkost času uvedu jen souhrn ke konci roků, aby veřejnost věděla, jaký pohyb jest u válečných poškozenců. ať u invalidů důchodců, vdov důchodců, sirotků i předků.

Již jsem řekl, že koncem r. 1923 měli jsme 588.280 důchodců. Je nutno říci, že počet r. 1924 snížil se na 542.708, v roce 1925 na 520.280. v r. 1926 na 492.582. v r. 1927 na 464.649, v r. 1928 na 426.999, v r. 1929 klesl počet na 392.292. V celku lze konstatovati přirozený úbytek válečných poškozenců-důchodců. Invalidů ubývá úmrtím, osamostatňováním a pro vyšší příjem. Úmrtnost u invalidů není však nyní vyšší než 4 %. U vdov jeví se úbytek ponejvíce provdáním. V r. 1925 se provdalo 6.000 vdov, v r. 1926 téměř 5.000 vdov. v r. 1927 3.500 vdov. v r. 1928 1.650 vdov, v r. 1929 1.268 vdov. Tento úbytek provdáním však stále klesá, poněvadž vdovy stárnou. Sirotků ubývá dosažením hranice věkové. Nejmenší úmrtnost byla až do r. 1927 u předků důchodců. Vzestup u předků v letech 1924 a 1925 je vysvětliti tím, že důchody předků byly v těchto letech z valné části teprve vyměřovány.

Řekl jsem, že neceníme jen otázku, kolik osob dostane navrhovaným zákonem - zlepšení důchodů. Zejména my socialisté, ať sociální demokraté nebo národní socialisté, kteří bereme podíl na správě státu, musíme si uvědomiti, že režim nynější nejen že nezlepšuje příjmy důchodců, těch, kteří jsou těžkými případy nebo slepci, nýbrž zamezuje snížení resp. odebrání důchodů těm, kteří požívají dosud důchodů a jsou nezpůsobilí v 20-34%, poněvadž je nám známo, že i těmto osobám měly býti důchody odebrány. (Předseda dr Soukup ujal se předsednictví.)

Je nutno, abychom si uvědomili, že důchodců - pro krátkost času jen stručně uvádím - kteří mají neschopnost 20 až 25% ní vykazuje státní statistika koncem r. 1929 29.640, a důchodců, kteří mají neschopnost 25-35% ní vykazuje 33.616, tedy důchodců t. zv. s menší neschopností k práci je 63.256. Tedy i toto mohlo se počítati k zásluze nynějšího režimu, že se snaží nejenom zlepšiti důchod těžkých důchodců, ale máme záruku, že se zamezuje, aby odebrání důchodů těm, kteří mají nezpůsobilost 20 až 55%, poněvadž je známo, že minulý státní režim se vážně zaměstnával myšlenkou, aby těmto důchodcům důchody byly odebrány.

Osnova zákona řeší také jiný problém, než otázku zvýšení příjmů těžkým případům důchodců. Zvyšuje také důchody vdově nebo družce. Ve výboru bylo namítáno jedním z pánů kolegů, že družce by neměl být přiznám důchod zvýšený. Vysvětlil jsem ve výboru, že tato námitka není správná, protože jestli kde družku stavíme naroveň provdané ženě, je potřebí tak činiti zejména u válečných poškozenců, kde bezmocný nebo slepec zejména potřebuje často ženu, která je jeho jediným ochráncem. Otázka, je-li to žena legální nebo družka, nemůže tu padati na váhu a výbor proto schválil jednomyslně stanovisko v osnově navrhované.

Konečně v §u 28 osnova vyžaduje, aby bylo možno zejména sirotkům se přihlásiti dodatečně, když říká, že >Výjimečně může ministerstvo soč. péče povoliti ještě mimořádnou přihlášku o důchod pro sirotky, jejichž zákonný zástupce nárok jejich na důchod v řádné lhůtě neohlásil, pokud v době této mimořádné přihlášky nepřekročili 16. rok věku, a je-li nesporně prokázáno, že smrt nebo nezvěstnost otce dětí nastala za okolností uvedených v §u l lit. a) odst. l až 3 zákona ze dne 8. dubna 1919.<


Související odkazy