9. přesazení každého dělníka z práce životu nebezpečné po tříměsíčním trvání na další tři měsíce na jinou, zdraví neohrožující práci v závodě,

10. započítání veškerého času, potřebného pro úkony nutné k ochraně zdraví dělníků (lázně atd.) do pracovní doby.

Sen. Tschapka, Tichiho a druhů:

86. Zvýšení manipulačních poplatků u poštovního šekového úřadu, provedené dnem 1. ledna 1930, znamená pro živnostnictvo a obchodnictvo nové nadmíru těžké zatížení, jež v nynější hospodářské krisi výrobní stavy snésti nemohou. Slavný senáte račiž se tudíž usnésti:

Ministr pošt se vybízí, aby šekovému úřadu nařídil, by zrušil zvýšení manipulačních poplatků v šekovém styku, provedené dnem 1. ledna 1930.

Sen. Nedvěda a druhů:

87. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se zruší všechny zákony a vládní nařízení týkající se státních a veřejných zaměstnanců a upraví se platové a služební poměry státních a veřejných zaměstnanců podle těchto zásad:

1. že všechny platy státních a veřejných zaměstnanců až do 3.000 Kč měsíčně budou zvýšeny průměrně o 50 % a sice tak, že nižší platy zvýšeny budou více, vyšší méně a že plat nejnižší u svobodného musí činiti 1200 Kč měsíčně, u ženatého 1600 Kč a nejvyšší plat vůbec 4.000 Kč měsíčně,

2. pracovní doba nesmí přesahovati u státních a veřejných zaměstnanců 7 hod. denně,

3. stabilisace u všech státních a veřejných zaměstnanců musí býti automatická a bezpodmínečná po 2 letech čekací lhůty. Zvýšení platu děje se automaticky rovněž po 2 letech,

4. vyrovnání platů mezd u žen a mladistvých dělníků zaměstnaných ve státní a veřejné službě musí se díti ve stejné výši s ostatními zaměstnanci, podle zásady: za stejnou práci stejný plat,

5. všichni státní a veřejní zaměstnanci musí dostat v roce 4týdenní placenou dovolenou,

6. pojištění za všechny stát. a veř. za městnance platí celé stát a pojištění spravují výhradně státní a veřejní zaměstnanci.

7. jakékoliv propouštění stát. a veř. zaměstnanců musí býti zakázáno a všichni, kdož byli restringováni nebo persekučně propuštěni ze zaměstnání musí být ihned vzati zpět do zaměstnání.

88. Ústí nad Labem jest nejen samo důležitým průmyslovým střediskem, nýbrž stojí v čele silného průmyslového území, jež sahá až k Teplicím-Šanově a Chomutovu. Zavádění mezinárodních rychlíků bez jakéhokoli zdržení v Ústí nutno považovati za přehlížení velikých hospodářských zájmů. Slavný senáte račiž se tudíž usnésti:

Ministerstvo železnic se vybízí, aby zařídilo, by nová rychlíková dvojice Berlín-Praha-Budapešť zastavovala v Ústí nad Labem.

89. Rychlíky č. 63 a č. 12 nezastavují v Lovosicích. Lovosice jsou známým průmyslovým městem s podniky, které co do odběru svých surovin a odbytu svých hotových. tovarů mají úzké obchodní styky s dalekou cizinou. Lovosice potřebují tohoto mezinárodního vlakového spojení pro svůj obchodní styk velice naléhavě. Slavný senáte račiž sc tudíž usnésti:

Ministerstvo železnic se vybízí, aby zařídilo, by rychlíky č. 63 a č. 12 zastavovaly v Lovosicích.

90. Vzhledem k silné mezinárodní dopravě na trati Plzeň-Cheb, kterou způsobuje návštěva lázní, je naléhavě třeba položiti druhou kolej na této trati, z kteréžto příčiny račiž se slavný senáte usnésti:

Ministerstvo železnic se vybízí, aby vzhledem na silnou mezinárodní dopravu co nejdříve započalo s kladením druhé koleje na trati Plzeň-Cheb.

91. Jest zjištěno, že správa státních drah následkem toho, že trať Liberec-Turnov-Praha jest jednokolejná, nemůže více plně vyhověti dnešním zvýšeným nárokům dopravy osob a zboží. Slavný senáte račiž se tudíž usnésti:

Ministerstvo železnic se vybízí, aby co nejdříve započalo s položením druhé koleje alespoň z Turnova do Prahy a provedlo následkem toho nutnou přestavbu nádraží v Turnově, Bakově, Mladé Boleslavi a Všetatech.

Sen. dr Hilgenreinera, Stolberga a druhů:

92. Vláda se vybízí, aby předložila osnovu zákona, kterým se povinné úrazové pojištění rozšiřuje na všechny osoby, pro případ nemoci obligatorně pojištěné, především však na zemědělské dělníky.

93. Z částky 9,300.000 Kč pro péči o mládež přikázány buďtež německým zemským úřadovnám pro ochranu dětí a péči o mládež podíly, jež na ně vypadají podle národnostního klíče obyvatelstva.

94. Vláda se vybízí, aby předložila vládní osnovu zákona, kterým se péče o válečné poškozence zlepšuje ve smyslu návrhů organisací válečných poškozenců.

95. Vládě se ukládá, aby s urychlením předložila osnovu novely zákona č. 146/ 1923 Sb. z. a n., kterým se ještě jednou naposledy prodlužuje lhůta k přihlášení nároku na důchod pro válečné poškozence,která uplynula dnem 31. prosince 1923. Sen. Nedvěda a druhů:

96. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona o pojištění pracujících, vypracovaný na těchto zásadách:

1. Pojištění se týká všech druhů sociálního pojištění (v nemoci, úrazu, nezaměstnanosti, při omezené výrobě, invaliditě, stáří, těhotenství atd.).

2. Pojištění se musí vztahovati na všechny pracující bez rozdílu zaměstnání, pohlaví a stáří i drobné zemědělce, maloživnostníky a všechny, kdož jsou odkázáni na příjem ze své práce, též ženy a mládež.

3. Celé pojišťovací náklady platí výhradně zaměstnavatelé a nesmí se náklady z něho přesunovati na zaměstnance.

4. Pojištění t. j. správu, spravují výhradně pojištěnci a ze správy jsou vyloučeni jak stát, tak zaměstnavatelé.

5. Pojištěnci musí dostat ihned, bez čekací doby důchod po celou dobu trvání pojistných případů (nemoc, nezaměstnanost, neschopnost k práci atd.) v takové výši, aby mu zajišťoval důchod, jaký měl, když plně pracoval a vše to, co potřebuje podle okolností (léky, therapeutické pomůcky, léčení v nemocnici a porodnických ústavech, porodní, kojné, výchovné, placená dovolená, 8 týdnů před a 8 týdnů po porodu atd.).

6. Všechny nároky z tohoto pojištění mají i všichni příslušníci pracující třídy, za které ještě nebyly zaplaceny příspěvky (váleční poškozenci, přestárlí atd.), i když byli na jiném základě pojištění (pensisté, staropensisté), ti, kdož pobírají pensi z milosti atd.

7. Všechna zákonná ustanovení, která jsou v rozporu s těmito zásadami se ruší.

97. Vládě se ukládá, aby během 7 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se ruší gentský systém a podporování nezaměstnaných vybuduje se na těchto zásadách:

Podporováni budou všichni nezaměstnaní nebo omezeně pracující po celou dobu nezaměstnání nebo omezené zaměstnanosti ve výši plného posledně docíleného výdělku resp. rozdílu mezi plným a zkráceným výdělkem (jak to žádají návrhy sen. klubu komunistické strany).

98. Vláda se vyzývá, aby do 5 dnů předložila návrh zákona, podle něhož všichni nezaměstnaní obdrží ihned prozatímní podporu ve výši 500 Kč ženatým a 300 Kč svobodným.

99. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se ruší všechna ustanovení § 82 živn. řádu a nahrazuje tímto zněním:

Zaměstnavatel nesmí v žádném případě propustit dělníka bez výpovědi před uplynutím doby, pro kterou byl dělník na práci sjednán.

100. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se zrušují všechny výjimky ze zákazu noční práce žen a mladistvých, jakož i všechny výjimky ze zákazu práce dětí.

101. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, jímž se stanoví denní pracovní doba pro všechny odbory práce námezdní na sedm hodin denně a šestihodinná doba pracovní v oborech zdraví škodlivé a životu nebezpečné práce, jakož i v těch podnicích, kde je konána práce zvlášť těžká.

102. Vláda se vyzývá, aby do 14 dnů předložila návrh zákona o pracovním poměru mládeže, a to podle následujících zásad:

1. pracovní doba mládeže nesmí býti v žádném případě delší šesti hodin denně,

2. noční práce mládeže se bezvýjimečně zakazuje,

3. mladiství dělníci musí dostati týdenní placenou dovolenou bez výjimky v každém roce,

4. práce mládeže v sobotu odpoledne se zakazuje. Vyučovací hodiny na pokračovacích a jiných veřejných školách pro učně a mladistvé dělníky musí býti bezpodmínečně v době pracovní a doba ve škole ztrávená musí býti do pracovní doby započítána a plně zaplacena,

5. učeň nesmí býti použit k žádnému jinému zaměstnání než na práci živnostenskou, na kterou byl přijat,

6. všichni mladiství dělníci musí býti pojištěni ve všech oborech svého pojištění.

103. Vláda se vyzývá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, který určí aktivní i pasivní právo volební pro mládež při volbách do závodních výborů a jiných volbách (při všech politických volbách, volbách do všech dělnických institucí atd.) neomezené koaliční, stávkové, shromažďovací a spolkové právo a vůbec ničím neomezené právo na politickou činnost pracující mládeže (nesmí se zakazovati účast mládeže na stávkách, demonstracích, projevech a dělnických třídních bojích. Nesmí býti omezována politická činnost pracující mládeže ve sportovních, kulturních a odborových, jakož i ostatních proletářských organisacích, trampingu, putování atd.). Účast proletářských dětí na třídním boji (účast na průvodech, tvoření skupin, četba revolučních proletářských dětských časopisů, tábory, pomoc při stávkách atd.) nesmí býti zakazována ani omezována.

104. Vláda se vyzývá, aby předložila senátu do 14 dnů návrh zákona, kterým určí zákaz noční práce a práce přes čas pro ženy bezpodmínečně i pro služebné a zemědělské dělnice, přísné trestání překročení zákazu práce v sobotu a v neděli toho, kdo práci tu ženám uložil anebo nařídil. Zákaz propouštění v době těhotenství a zákaz těžké práce pro ženy, poskytnutí přestávek v práci na kojení bez ztráty výdělku, pracující ženy v domácnosti a při domácí práci, jakož i služebné musí býti povinně pojištěny. Práva pracujících žen ve veřejných službách na manželství a rodinu nesmí býti obmezována. Úplné zrovnoprávnění žen ve veřejných službách s muži a odstranění každého rozdílu mezi družkami a ženami, jakož i odstranění každého rozdílu mezi manželskými a nemanželskými dětmi.

105. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, jímž se ruší § 144-148 tr. z. a přerušení těhotenství pracujících žen prováděno bude v léčebných ústavech na útraty sociálního pojištění nebo státu.

106. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se zřizuje při každé nemocnici zvláštní porodnické bezplatné oddělení pro proletářské ženy a poradna pro udílení bezplatných porad těhotným.

107. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů vypsala volby do všech sociálně-pojišťovacích ústavů.

108. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, jímž se stanoví nové přihlášky válečných poškozenců pro nárok na důchod od vzniku nároku.

109. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona o povinném zaměstnání válečných poškozenců ve veřejných a soukromých službách, jenž by byl ve shodě s požadavky organisací válečných poškozenců a Svazu státních zaměstnanců invalidů.

110. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona o státní podpoře stavebního ruchu, jenž by umožnil co nejrychlejší opatření laciných a drahých bytů pro pracující a nemajetné vrstvy.

111. Vláda se vybízí, aby předložila osnovu zákona na změnu § 82 živn. řádu.

112. Vláda se vybízí, aby co nejdříve provedla změnu nynějšího zákona o sociálním pojištění předložením osnovy zákona v tom smyslu, aby všichni dělníci, obzvláště mladistvé osoby a domáčtí dělníci, při poslední novelisaci vyloučení, opětně byli do pojištění pojati, aby hranice stáří byla snížena a aby zvýšeny byly důchody, obzvláště důchody počáteční.

113. Vláda se vybízí, aby předložila osnovu zákona, kterou se stanoví zvýšení podpory osobám přestárlým alespoň na 2400 Kč ročně na jednu osobu.

114. Vláda se vybízí, aby předložila osnovu zákona na lepší placení hodin přes čas.

115. Ministerstvo sociální péče se vybízí, aby co nejdříve uzavřelo úmluvu za příčinou osvobození československých státních občanů, kteří pracují v Německu, od placení příspěvků k pojištění proti nezaměstnanosti.

116. Vláda se vybízí, aby připravila důkladnou reformu zprostředkování práce ve smyslu obligatorního zprostředkování práce.

117. Vláda se vybízí, aby přikročila konečně ke zřízení dělnických a zaměstnaneckých komor.

118. Vláda se vybízí, aby vypracovala osnovu zákona o obligatorním pojištění proti nezaměstnanosti.

119. Ministerstvo sociální péče, se vybízí, aby co nejdříve vypsalo řádné volby do sociálních pojišťoven.

120. Vláda se vybízí, aby zrušila účinnost zákona na ochranu domácího trhu práce.

121. Vláda se vybízí, aby co nejdříve předložila návrh na rozšíření povinného úrazového pojištění na všechny dělníky, zejména na zemědělské a lesnické dělníky.

122. Ministerstvo sociální péče se vybízí, aby urychlilo vydání prováděcího nařízení k § 176 zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců.

123. Ministerstvo sociální péče se vybízí, aby co nejdříve zahájilo práce pro novelisaci zákona o obchodních pomocnících z roku 1910.

124: Vláda se vybízí, aby předložila parlamentu osnovu zákona, kterým se zavádí celostátní nedělní klid pro obchodní pomocníky.

125. Ministerstvo sociální péče se vybízí, aby co nejdříve vydalo nařízení, kterým se stanoví výpovědní lhůty podle zákona o obchodních pomocnících z roku 1910 na 6 neděl a při pětileté služební době na 3 měsíce od počátku kalendářního čtvrtletí.

126. Vláda se vybízí, aby jednotně upravila dobu zavírání obchodů pro zaměstnance v obchodu činné.

127. Vláda se vybízí, aby co nejdříve předložila Národnímu shromáždění návrh zákona o kolektivních smlouvách.

128. Vláda se vybízí, aby v nejkratší lhůtě se postarala o to, aby zřízen byl v Čechách německý inspektorát pro veřejné zprostředkovatelny práce.

Sen. dr Hilgenreinera, Stolberga a druhů:

129. Vláda se vybízí, aby ještě v tomto roce předložila zákonodárným sborům osnovu zákona o zrovnoprávnění všech pensistů, vdov a sirotků čítaje v to dary z milosti a dary z pense na podkladě zákonů č. 103 a 104 z r. 1926.

130. Ministr financí se vybízí, aby připravil osnovu zákona, kterým se postupně snižují daň z obratu a spotřební daně.

131. Vláda se vybízí, aby dosavadní slezské finanční ředitelství přeměnila ve druhé moravskoslezské finanční ředitelství se sídlem v Opavě, jež by přímo podléhalo ministerstvu financí, a aby je v territoriálním a právním ohledu rozšířila přičleněním sousedního, dosud moravského průmyslového území, jakož i určitými homogenními částmi Moravy. Tomuto druhému moravskoslezskému finančnímu ředitelství podřízena budiž celní správa pozemkového katastru tohoto území.

132. Nynější tíseň veškerého výdělečného středního stavu vyžaduje toho, aby k opětnému oživení veškerého hospodářství opatřen byl levný úvěr, z kteréžto příčiny račiž se slavný senáte usnésti:

Ministerstvo financí se vybízí, aby parlamentu co nejdříve předložilo osnovu zákona o opatření státní úvěrové pomoci pro zemědělství, živnosti a průmysl za účelem řešení nynější krise.

133. Vládě se ukládá, aby do jednoho měsíce učinila všechna opatření potřebná k tomu, aby byla zrušena domovní daň třídní a daň činžovní u všech vlastníků domků a malých zemědělských hospodářství, jichž úhrnný roční důchod nepřesahuje 16.000 Kč, pokud se starají sami o sebe a 20.000 Kč, pečují-li o druhé osoby.

134. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým všechna cla a poplatky, a sice cla agrární i průmyslová, se zruší.

135. Vláda se vyzývá, aby do týdne předložila senátu návrh zákona, kterým se ruší všechny státní dluhy a pro všechny poškozené příslušníky pracující třídy opatřena byla plná náhrada škody.

Sen. Köhlera a druhů:

136. Ústřední ředitelství státní tabákové režie se vybízí, aby při vyměření základní mzdy dělníků přihlédlo k okolnosti, že s každým vystupňováním výkonnosti strojů jde souběžně také větší výkonnost pracujících osob a aby tudíž provedlo automatické procentuální zvýšení základní mzdy.

137. Generální ředitelství tabákové režie se vybízí, aby dělnictvu v roce 1930 poskytlo mimořádnou novoroční remuneraci ve výši mzdy za 4 týdny.

138. Generální ředitelství státní tabákové režie se vybízí, aby všem svým pensistům poskytlo od mnoha let již požadovanou volnost stěhování a dovolilo jim vedlejší výdělek.

139. Ústřední ředitelství státní tabákové režie se vybízí, aby § 7, bod 1 mzdové úpravy pro tabákové dělnictvo rozšířen byl tak, aby omluvená nepřítomnost v nejvyšší výměře 33 půldnů během jednoho období starobního přídavku započtena byla také tehdy, bylo-li za jeden pracovní rok zameškáno více nežli 11 pracovních půldnů.

Předseda (zvoní): Přikročíme k doslovu pana zpravodaje.

Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Stodolovi.

Zpravodaj sen. Stodola: Slávny senát! Do záverečného slova vložit aspoň část toho, čo tu bolo povedané, je skoro nemožné.

Chcel by som predovšetkým z ideologie tých rečí vytiahnuť povšechný substrát, chcel by som ďalej snúvať a uvažovat ideovú povahu tých smernic, ktoré v úzadí našich poznatkov väzia.

Predovšetkým musíme si upovedomiť, z akého prostredia z akej duševnej nálady prýštia tie prejavy, ktoré sme tu počuli. Úzadie všetkých je jedna túha, a to je hľadanie programu, hľadanie východiska z ťažkých problémov našej doby a nášho štátu.

Nezabúdajme, že máme za sebou ohromný svetohistorický úsek, že vojna nebola len jedna epizoda. Svetová vojna zmenila sociálny obličaj zemí. Vojna vytvorila nové podmienky nášho sociálneho a hospodárskeho jestvovania, nové úkoly, nové riešenie.

V hospodárskom ohľade vidíme, že centrálna Europa je od kapitálu obnažená zem a že hlavný problém jej hospodárskej politiky je naplnit svoje kapitálové fondy, ktoré by umožnily lacnejšiu výrobu, a i preto, lebo tieto fondy sú podkladom každého sociálneho blahobytu a sociálneho vývoju máss.

Je pravda, že sme se stali národom demokracie, že tie protivy medzi panujúcimi a opanovanými už prestaly a že sa medzi spoločenskými triedami stal velký presun moci, (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Teraz prijde niečo pre vás, že z proletariátu stala sa panujúca trieda.

Lenže po vojne objektom sociálnej pečlivosti stalo sa nielen delnictvo priemyselné, ale práve i maloroľnictvo a maloživnostníctvo, ktoré pod krízou, pod daňovým zaťažením je už skoro pod kolesami. K tomu pridružuje sa stále rastúca massa obchodných a technických sriadencov a starosť, záujem o osudy týchto daly rečiam zvláštnú pečať.

Jedon základny tón bolo ovšem čuť z týchto rečníckych prejavov debaty a to je ten, že áno u nás nachádza sa budúcnosť sociálneho pokroku, budúcnosť osobnej a národnej slobody, že sme tiež jedným žriedlom tých duchovných a duševných mocí, ktorým náš kontinent ďakuje svojú kultúrno-hospodársku silu a tiež aj možnosť vývoja.

Život teče vo dvoch smeroch: na jednej strane je to ako vrchol, kultúra, na druhej ako podklad toho superedifikátu, národné hospodárstvo.

My len upevňujeme svoj štát, jestliže osvedčujeme snášanlivosť a úctu ku kultúrnym hodnotám národností menšinových. Povoľujúc im všeobecne možnosť kultúrneho vzrastu a rozvoja, zaistili sme im nielen v ústave plné rovné práva, ale i v ohľade politickom a právnom taký vliv a platnosť, že sa móžu rozvíjať spolu s námi a ťažiť z obceného pokroku a zdrojov vied a umenia. Sťažnosti rečníkov v senátnej debate v tomto ohľade prednesené zakladajú sa na mylnej informácii. Veĺmi som sa divil, že ináč i muž takých kvalit, ako je pán sen. dr Hilgenreiner, prišiel sem s deťskou báchorkou, ako by my Slováci, ktorí sme úplné rovnoprávní občania, ktorých prozreteĺnost božia postavila do vleku vyššej kultúry bratského českého národa, boli postavení pod cudzineckú vládu. Oproti takýmto meobjektivným tvrdeniam haždý loyálny slovenský človek musí vždy a všade protestovať.

Ináč na duševnom poli do konca veľhej války svetovej žijeme uprostred trvalého prerodu všetkého, čo tvorí hospodársky a duchovný život europskych národov. Mravná, spoločenská a politická revolúcia posial prechádza svetom, hl'adá nové hľadiská a stanoví podmienky nového života národa. Mladým štátom je teraz uložené, aby vytrvalou konštruktivnou prácou kladly základy nového života hospodárskeho i kultúrneho.

Sútažiť nemožno bez dobrého vzdelania. Tiež pravá demokracia musí sa opierať o vzdelanie a kultúrny pokrok, lebo demokracia bez vzdelania stáva sa nutne demagogiou. Pravou podstatou demokratického rázu nášho štátu ne môže byť než politika kultúrna. Znamená to, aby všetky národy Československej republiky žily životom národa zdravého a silného, hospodársky zdatného, duševne a kultúrne vyspelého, ktorý by preciťoval a požíval životnů vzájomnosť všetkých svojich spoluobčanov, ktorý by usilovnou prácou zvel'aďoval svoje národné bytie a ponímal ho ako princíp pokroku, vzdelania a mravného ušľachtenia. A nikto z rečníkov v debate nemohol by podať dokumentáciu, akoby vláda opustila stanovisko spravodlivosti oproti našim menšinám.

Keď človek vidí tak mnoho dobrej vôle, ako sme počuli, tol'ko oddanosti hu veľkej myšlienke zachovania životnej miery a zväčšenia blahobytu, tak skutočne môže s istou dôverou hľadeť do budúcnosti.

Mnohé reči, ktoré sme tu počuli, tu boly prednesené, ukazujú pečať veľkých sŕdc, veľkých duší. Ony boly čerpané z našihlších záhybov života. Ako veľké reflektory posvietily na mnohé komplikované problémy. Videli sme mnohé ostré profily a zdravú, ostrú, ale dobroprajnú a prepotrebnú kritiku.

Všetky tieto spomínané veľké problémy vyžadujú prácu pionierov. Mne sa zdá, že my všetci tu cítime sa ako tí pútnici na dlhej ceste za svojimi ideálmi. My vidíme, že naše želanie, naša práca, ku ktorej je nutno mať, toľko kritického, striedmeho, ale predsa idealistického optimismu, ide len s ťažkosťami vopred.

Pri tom všetkom musí každého naplniť radosťou, že naše hospodárske organizácie staly sa vážnymi osami konštruktívnej hospodárskej politiky Europy, že aj naše sociálne pokroky a opatrenia vzbudily pozornosť veľkých kultúrnych národov.

Preto keď aj do vývoja prídu niekedy poruchy a keď zdá sa, akoby plachty našej túhy splaskly, akoby sťažeň bol podlomený, každý z rečníkov robil dojem ako keby bol chcel svojou hrivňou prispeť na organickú výstavbu morálnych duševných a hmotných základov centrálnej Europy.

Každý, kto rečnil o národnom hospodárstve, hľadel svojou radou podporovať kolobeh výroby a spotreby a to na podklade spravodlivej rentability a odmeny všetkých zúčastnených. Lež v tomto ohl'ade nesmieme sa výlučne na tak často predpísaný recept racionalizácie spoliehať, lebo pojem rentability musí byť vybudovaný na podklade dlhoročnej metodickej práce a sporivosti. Aby toto mohlo byť dosihnuté, musí sa hospodársky prebojovať do nových životaschopných foriem.

A tu práve je nutné nášmu hospodárstvu brať si príklad, aby nevenovalo sa výlučne racionalizácii výroby, ale abyracionalizácia brala do ohľadu aj obchod, aj distribúciu, lebo kým racionalizácia výroby vždy len absorbuje kapitál, za ten čas ho racionalizácia distribúcie uvoľňuje. Tento poznatok nemôže byť dosť vážny pre nás. My vieme, že ožehavú zemedeľskú krízu zostruje práve nedostatok riadnej distribúcie. Tedy nečakat všetko od racionalizácie, ani ona nie je to zázračné heslo. To je vždy len duch, ktorý jedným národom hýbe, lebo ani v Amerike ten dynamický vzlet, ten impetus, ktorý vyšiel z racionalizácie, nebol tak trvanlivý, aby sa boli mohli zvyšní delníci hneď na druhých miestach umiestiť.

Týchto otrasov sme my boli zašanovaní, a preto uznávam, že postuláty Englišovej finančnej politiky boly správné.

U nás tepna hospodárskeho telesa riadne bila, nepanovaly horečky. Naše dimensie pohybovaly sa vždy v rámcoch kritičných možností, u nás nenastalo vyčerpanie dynamickej sily, zachovaná bola stabilná kontinuita. Ovšem po vtrhnutie krutej agrárnej kríze do svetového hospodárstva, prišiel veľký výkyv.