Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni řečníci: pp. sen. Kříž, Douda, Komrs, dr Kovalik a Petřík.

Nežli dám prvnímu řečníkovi slovo, navrhuji, aby řečnická lhůta trvala 15 minut pro řečníka.

Není žádné námitky proti tomuto návrhu? (Námitek nebylo.)

Námitek není. Zůstává tedy při tom.

Řečnická lhůta je stanovena na 15 minut. Dávám slovo panu sen. Křížovi.

Sen. Kříž: Slavný senáte! Jedním z opatření Stálého výboru, který fungoval v mezidobí od rozpuštění k ustavení nového Národního shromáždění, je opatření, které právě projednáváme, o němž páni zpravodajové podali zprávu. Jde o provisorní opatření, aby se dostalo určité pomoci těm, kteří při živelních katastrofách loňského roku byli tak postiženi, že byla ohrožena jejich existence. (Sen. Mikulíček: Jsou zachráněni?) Nejsou zachráněni, toho jsme si vědomi. (Sen. Mikulíček: Já vím, jezdím po těch okresích!)

Důvodová zpráva, kterou má býti citované opatření Stálého výboru jako zákon schváleno, vypočítává. že při červencových živelných katastrofách zjištěné škody na polním, lesním a domovním majetku činí 863 mil. Kč, Z toho připadá na zemědělství 669 mil. Kč, na lesnictví 150 mil. Kč, zbytek pak na škody způsobené na majetku jiném, než polním a lesním. Zpráva sama konstatuje, že tyto, do miliardy jdoucí škody, jsou jen z malé části kryty pojištěním. Z veřejných fondů, zřízených zejména při zemědělských radách vůbec, mohla býti postiženým dána náhrada poměrně velmi nepatrná, zejména naprosto nedostatečnými ukázaly se v tomto směru prostředky, kterými disponuje pro podobné případy ministerstvo vnitra. Veškeré podpory, kterých se postiženým z veřejných fondů dostalo, nedosahují ani částky 20 mil. Kč. (Sen. Mikulíček: Navrhli jsme v zemědělském výboru, aby byly odřeknuty manévry!)

Z těchto několika čísel je viděti, že pomocná akce ukázala se naprosto nedostatečnou. a bylo by velkým omylem domnívati se. že důsledky loňské živelní katastrofy budou zahojeny opatřením Stálého výboru. jak je navrhováno. Stačí jíti se podívati ještě dnes do krajů, kterými červencové přírodní bouře táhly, a uvidí se zde ještě dnes hrozné důsledky katastrofy. Nedostatek. namnoze bída a hlad v rodinách drobných domkářů a malorolníků. kterým dravý živel zničil v několika minutách nejen práci celého roku, ale v mnoha případech i střechu nad hlavou.

Mám čest zastupovati v senátě Národního shromáždění kraj, ve kterém důsledky katastrofy působí snad nejtíživěji a kde při nejsilnějším přičinění postižených bude velmi dlouho, snad několik let trvati, než postižení lidé budou hospodářsky tam, kde byli před 4. červencem 1929, kdy největší katastrofa se přihnala.

A poněvadž znám rozsah katastrofy tak, jak se jeví v řadě jihočeských postižených okresů, troufám si prohlásiti, že pomocné opatření Stálého výboru, které dnes máme v senátě schváliti, daleko nezahojí rány, které rozbouřený živel v hospodářském životě postižených způsobil.

Máme náležitý časový odstup, abychom posoudili. jak připravené opatření Stálého výboru, tak a hlavně také pomocnou akci, jak se ve prospěch postižených prováděla.

A tu dovolte, abych nejdříve zcela nepokrytě konstatoval, že nelze trpěti, aby u nás potrval stav, kde zákonodárné sbory mají se zabývati pomocnou akcí tehdy, když neštěstí jest již zde, dokonce několik měsíců po katastrofě. Musíme trvati na tom, aby u nás byla učiněna pro všechny stavy občanstva taková opatření, když přijde katastrofa podobného rázu, jako byly loňské bouře, že bude zde již zákon předem připravený, a prostředky k tomu, aby ve veřejném zájmu dostalo se postiženým náležité pomoci. (Sen. Mikulíček: Katastrofy v bankách jsou sanovány!)

Je to přímo ironie, jestliže tam. kde jde o škodu, kterou utrpěli ponejvíce malí lidé a která je odhadnuta na 1 miliardu, nalezneme sotva 20 milionů korun veřejných fondů k tomu, aby se postiženým alespoň pro první dobu pomohlo.

Jak pomocná akce v praksi vypadala, o tom dala by se uvésti řada dokladů. Vyjímám jen jediný. Náhodou jde o legionáře-zemědělce. Jmenuje se Rod a je z Hodonína ve vimperském okrese na Šumavě. Vedle škody na poli zničila mu vichřice také celý kryt na chalupě, takže si musil vypůjčiti 20.000 Kč, aby si pořídil kryt nový. Pochopíte. že zřízení střechy se odkládati nedalo. Téměř za dva měsíce po katastrofě, dne 26. srpna loňského roku, píše mi tento člověk, který stále čekal pomoc od okresního úřadu, takto: ťJsem nucen Ti sděliti, že jsem dosud žádnou podporu na novou střechu, kterou mi vichřice odnesla. neobdržel. Prosím Tě jménem poškozených, vyburcuj ty pány na prachatickém hejtmanství, ať nějakou podporu dostaneme,Ť Na intervenci u okresního úřadu. aby se tomuto ubožákovi opravdu pomohlo. odpovídá okresní úřad takto: ťK Vašemu dopisu ze dne 28. srpna 1929 Vám sděluji, že domkáři Františku Rodovi z Hodonína bylo dosud poukázáno z akce Zemského výboru 200 Kč a z akce zemědělské rady 70 Kč. Vzhledem ke skrovným prostředkům, které byly zdejšímu okresu poskytnuty a k velkému počtu poškozených, nemohlo býti jmenovanému více poskytnuto.Ť

Pánové a dámy, domnívám se, že tento obrázek stačí k tomu, aby bylo jasno, že veřejné podpory při živelních katastrofách jsou nedostatečné a že také prakse úřadů v jejich vyřizování je nemožně zdlouhavá. Zapomíná se na to, že kdo rychle dá, dvakrát dá.

Prakse, jakou se v některých okresech provádí opatření Stálého výboru, které dnes máme schváliti, je takového rázu. že musíme jí činiti velmi vážné výtky. Jak známo, ,provádějí tuto akci okresní úřady. Tyto úřady měly rozeslati potřebné úřední tiskopisy k žádostem o převzetí tříprocentního úrokování půjčky nebo o převzetí státní záruky úřadům obecním k dalšímu řízení. Někde se tak opravdu děje, ale našel se v mém obvodu okresní úřad. který trpěl, že úřední tiskopisy k žádostem pro poškozené živelní katastrofou byly hromadně vydány sekretariátu jedné politické strany, v tomto případě straně republikánské. Agitátoři této strany jezdili pak s tiskopisy po venkově a prohlašovali, že jen jejich strana může postiženým pomoci tiskopisy vyplňovati, nechali si je dvojnásobně zaplatiti a učinili tak z akce pro postižené živelní katastrofou předmět nemravné politické agitace.

Učinil jsem tento trapný případ předmětem zvláštního dotazu na pana ministra vnitra a očekávám, že učiní opatření, aby se podobné případy zneužívání okresního úřadu pro potřeby jedné politické strany nemohly opakovati.

Poukazuji dále na nemožnou praksi s podporou postiženým v naturáliích. Zemědělská rada, která v pomocné akci disponovala s poměrně největšími prostředky. vydala nařízení, že postiženým nesmějí se dávati podpory v penězích, nýbrž v naturáliích, to je v zrnu, osivu atd. Již dříve byly proti tomuto způsobu rozdělování podpor velmi vážné námitky. Tyto námitky platí i dnes, poněvadž je více než jisto, že se tohoto způsobu podpory velmi zneužívá, (Předsednictví se ujal předseda dr Soukup.)

Svědčí o tom na př. velmi důrazné volání všeho poškozeného občanstva z jednoho z míst, kde škoda na obilí byla 100 proc., z Vlachova Březí. Tamější občané bez rozdílu stran po zkušenostech, které mají s rozdělováním podpor v naturáliích z loňského roku, obrátili se na zemědělskou radu se žádostí, aby další podpora pro obec, avisovaná částkou 20.000 Kč, nebyla honorována postiženým v osivu, nýbrž v penězích. V memorandu se praví: Když na podzim loňského roku prováděla se první akce zemědělské rady - také příděl v osivu - byla prakse Hospodářského družstva (Sen. Sáblík: Které družstvo to bylo?) v Husinci, které bylo pověřeno vydáváním osiva, taková.- že, ač žito v té době na pražské burse znamenalo 135 až 140 Kč, bylo poškozeným účtováno za 180 Kč za 100 kg. Také váha nebyla správná a poškození musili se spokojiti tím, že místo 50 kg osiva dostali váhu jen 48 kg, včetně pytle. Obilí bylo jen druhořadé jakosti a v mnoha případech ani nevzešlo. Vydávání obilí dělo se tak, že mnohý z poškozených ztrátou času ztratil více, než kolik mu bylo v podpoře přiděleno.

Domnívám se, že by bylo jen v zájmu postižených, kdyby ministerstvo zemědělství dalo zemědělské radě pokyn, aby podobným žádostem, jako je Vlachovobřezských vycházelo se vstříc, a aby do budoucna tam, kde si to interesenti přejí, podpory vyplácely se postiženým v hotovosti, a ne v naturáliích, v podřadných hodnotách.

Jak již bylo řečeno, v zásadě trváme na tom. aby byl vydán zákon, který by účelně řešil veřejnou pomoc při jakýchkoli živelních katastrofách jakéhokoli rázu. Tam, kde vinou přírodních živlů vznikla škoda, která sahá na kořeny existence, nesmí býti děláno rozdílu mezi zemědělcem a nezemědělcem, každého to stejně bolí. Bude-li u nás provedeno zásahem státu to, čemu se dnes říká krupobitní pojišťovna, ačkoli tento výraz není správný, a ukázalo se, že nejen kroupy, ale také vítr a voda, jsou živlem, který ničí výsledky lidské práce, pak tato pojišťovna nesmí býti stavěna s jednostranného hlediska velkostatkářů, nýbrž tak, aby byla oporou malého venkovského člověka, nechť jest již zemědělství hlavní, nebo vedlejší základnou jeho hospodářské existence.

Dožadujeme se ještě dnes, aby nejvíce postiženým drobným zemědělcům dostalo se pro jarní setbu osiva zdarma. Nepovažujeme schválením opatření Stálého výboru ze dne 11. října loňského roku věci za vyřízené a budeme se i dále domáhati toho, aby ve prospěch živelní katastrofou postižených učinilo se co nejvíce. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Douda.

Sen. Douda: Vážený senáte! Podpory, které se z toho mála rozdělovaly a které jsou pouze od zemědělské rady a země, nasvědčují tomu, jakým způsobem přichází se těm malým vstříc. Jako všude měří se dvojím loktem, přesto, že to bylo dosti skromné, přesto, že to nemohlo ani tu největší bídu krýti, přesto, že se jen přiživovali ti, kteří na to měli nejmenší právo. Některé okresy, ve kterých byla přímo zničena celá úroda, jako na příklad okres benešovský, neveklovský, divišovský, a kde komisí bylo zjištěno, že na př. na Divišovsku byla úroda zničena takřka na 100 proc., kde to vyšetření komisí bylo odhadnuto jen na divišovském okresu, škody přes jeden a půl mil. Kč a kde po vyšetření komisí přihlásilo se 200 žadatelů o podporu, okres poukázal na tuto částku 6000 Kč. Z těchto 200 žadatelů bylo uznáno pouze 33, 163 jich bylo zamítnuto. Ale v nejbližším okolí městečka je zbytkový statek Měchnov, náležející statkáři Knedlíkovi. Tento statkář si také podal žádost k zemědělské radě. Jeho výměra měří asi přibližně 80 ha. Bylo zjištěno, že úrodu měl výhodně pojištěnou. Pojišťovna mu škodu hradila, ale přesto, poněvadž to byl zbytkový statek, obdržel ještě 4000 od zemědělské rady. Tedy na 200 žadatelů bylo 6000 Kč, z těch bylo pouze 33 uznaných, kteří něco dostali, 163 bylo zamítnuto, ale jednotlivec, který již měl škodu nahrazenu pojišťovnou, musil z toho mála dostati ještě 4000 Kč. To jsou důkazy, jak se postupovalo, jak se tyto peníze, z toho mála rozdělovaly. Dále na Benešovsku, kde byly přiděleny peníze, dostalo je agrární družstvo, Totéž, jak zde říkal senátor přede mnou, chodil tam přímo sekretář, který říkal: Jenom členové naší strany mají právo. aby dostali podporu, a těm malým se přidělovalo po 50 Kč a z těch 50 Kč musil podepsati přihlášku. kdo nebyl ještě členem, ostatní se nechalo na příspěvky, takže vlastně podporu zrekvírovala zase agrární strana. Těmto družstvům byly zase ještě dány peníze, které přidělovaly osev, částečně i hrách, v malých ovšem kvantech. Ten hrách byl tak dobrý, ze prostě ho nechtěla ani drůbež žrát, ztuchlý, někdy i prohnilý, takže se neopovážili dáti ho ani drůbeži, aby o ni nepřišli. Ale cenu toto družstvo účtovalo takovou, jako se dostane první jakost hrachu v drobném prodeji v krámě. Tedy jestli se takovým způsobem postupuje při tom rozdělování, tu, pánové, nedivte se, že bude naší povinností, abychom objasnili tomu venkovskému drobnému lidu, co má od tohoto režimu k očekávání.

Dále se má schváliti zpráva Stálého výboru, jakou akcí podnikne stát po 7 měsících po katastrofě, kde lidé byli tak poškozeni, že neměli prostě ani co dát dobytku, byla jim zničena i píce, lidé se musili zbavit toho posledního a konečně po půl roce v národohospodářském výboru se musí projednávat, aby byla lhůta prodloužena, poněvadž tiskopisy na to nejsou ještě ani u okresních úřadů, neřku-li na obcích. Tedy takovým způsobem se postupuje proti těm, kterým se neodpustí jediný haléř na dani, a kde berní úřady musí samy uznat, že z těchto malých se vydírá každá koruna drastickým způsobem, co na druhé straně se odpouští nebo se nechají daně dluhovat několik roků. (Hlas: Defraudanti obratové daně!) Stálý výbor na místo hotové podpory učinil zde jakési gesto pro ty malé, kteří nemohli ani daň zaplatiti, že si budou moci ti lidé vydlužiti. Ovšem částka těchto dluhopisů nesmí dosahovat přes 200 milionů. Je zajímavé, stát neměl peníze hotové, aby jim mohl vypomoci, ale jakmile se jedná o různé parády a dary, to se peníze najdou. (Hlas: Když přijede Fuad!) Stát.je ochoten za těchto 15 let, když celá ta částka těch 200 milionů bude vyčerpána, zaplatiti kapitalistickým finančním podnikům 90 milionů. Ale na druhé straně, když bude tato částka vyčerpána, musí zaplatiti tito drobní znovu zase těm peněžním ústavům kapitalistickým na 150 milionů. Tedy to dokazuje, že prostě tito lidé jsou občany jen proto, aby svou krví a potem vydržovali režim čistě kapitalistický, ale jakmile je postihne neštěstí ať jakéhokoli druhu, tedy nenajde se nikdy úhrada, nejsou to již občani, kteří vydržují tento stát svojí prací, naopak, odkládá se to dále a dále, přesto, že při postižení všechny strany dělají takřka humbug, předbíhá jedna druhou, dokazují, že stát tu má povinnost, že se musí o ně starati, ale dnes vidíte, že po sedmi měsících musila býti prodloužena lhůta až do konce února, kdy ti lidé budou míti právo se přihlásiti o tyto platy.

To jsou momenty, kde bude naší povinností, abychom těmto lidem vysvětlili, co mohou očekávati od sociálfašistického režimu, jakým způsobem se on k nim chová, kde je uznává za občany. (Sen. Koukal: Vám to nesluší, co povídáte!) Třebas nesluší, to je jedno, ale je naší povinností, abychom venkovskému lidu vysvětlili, co měl od vás očekávati. (Sen. Nentvich: To rozdělení dělali socialisti!) Na Benešovsku to dělali socialisti? Kde agrární strana má celý okresní výbor v rukou a kde bylo nařízeno, aby to rozdělil okresní výbor a pouze těm, kteří jsou existenčně ohroženi. To dělali socialisti? když v celém výboru je jeden komunista a dva socialisti. (Sen. Nentvich: Vy jste tam nebyl!) Ale tu je materiál...

Předseda (zvoní): Prosím, nepolemisujte!

Sen. Douda (pokračuje): To se stalo i jinde. Na příklad minulý týden jsem byl na Hané a totéž mně tam dokazovali, že na podporu měli právo pouze členové agrární strany.(Hlas: Kdo vám to řekl? To bychom si zjistili!) Já vám to zjistím přesně. Je to ve Vejšovicích. Byli to asi 4 rolníci. Tam bylo nařízeno, že podporu dostanou pouze ti, co platí velkou daň pozemkovou, a tak ti dočista drobní nedostanou nic na celém Prostějovsku. Jsou tu důkazy, Řečník přede mnou to dokázal v Čechách, a jsou to jen malé ukázky. Mohli jsme je zjišťovati po celé republice, jakým způsobem se rozděluje z takových institucí, kde je má jen agrární strana v rukou. Kolik najdete socialistů v zemědělské radě?

Ale dnes je sociálfašistický režim. A ten o tom rozhoduje. (Výkřiky.) Ten o tom rozhoduje. (Sen. Petřík: Kdyby nebylo sociálfašistů, nebylo by agrárníků!) To je důkaz, jak se postupuje při každém hlasováni, jakmile jde o prospěch kapitálu, jste ochotni okamžitě ne jednu, ale obě dvě ruce vystrčit, Drobní lidé nemají co očekávati od vás. Jedině svojí vlastní silou, mohutným hnutím, tábory táhnout přímo na okresy před okresní výbory a před okresní sekretariáty agrární strany a vyčistiti si to přímo od podlahy, aby nebylo možno takovým způsobem napříště postupovati. To je jedině možné. Pokud se budou spoléhati na svoje zástupce, jakživo nic od nich nedostanou. Tu je toho důkaz. Jedině jednotná fronta malých drobných rolníků s průmyslovým dělnictvem si vydobude nápravu. Jedině ti jsou schopni odstraniti tento zlořád a dohnati tento celý aparát, aby napříště alespoň, když už dělá zákony, také je respektoval. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Komrs.

Sen. Komrs: Slavný senáte! Živelní pohromy loňského roku v celých oblastech našeho státu ohrozily existenci celé řady zemědělců a zničily téměř v několika minutách výsledky celoroční namáhavé práce zemědělcovy. Nezměrné škody způsobeny i na budovách a provozovnách. Škody tyto, jdoucí do set milionů, nelze nahraditi, pouze zmírniti, a v prvé řadě drobným zemědělcům, ohroženým existenčně, je potřebí pomoci, a to urychleně. Bohužel, nutno konstatovati, že při zjišťování škod i udělování podpor při živelních pohromách a při administrativním řízení setkáváme se s tolika nepěknými zjevy a vadami, že nutno se vážně zamysliti, jak může při neštěstí nezaviněném v případech tak strašlivých, jichž jsem sám byl svědkem, kde na příklad domkáři zničeno na polích vše, luka zaplavena bahnem, takže pro 4 kusy dobytčat neměl druhého dne dáti co do žlabu a v zoufalství nevěděl si rady, rozhodovati něco jiného než pouhá lidskost. Takových a podobných případů bylo na sta, ne-li tisíce. Kdo má pomoci a jak? Přirozeně jde o pomoc rychlou, okamžitou.

Nutno doznati, že celé řízení, administrativní postup nesvědčí o tom, že by poškozeným bylo možno poskytnouti pomoc způsobem nejrychlejším. Není tu jednotnosti, není tu náležité organisace, není tu té pružnosti administrativní, naopak, těžkopádnost a komplikování věci, v mnohých případech i nezájem vedoucích úřadů, a přimyslíme-li si ještě k tomu - bez ohledu, ke které politické straně patříme - neblahé zasahování vlivů osobních a stranicko-politických i jiných, máme nepěkný obraz v případech, kde v první řadě lidskost, spravedlnost a naprostá objektivnost musí býti jediným a rozhodujícím činitelem.

Na pomoci při živelných pohromách zúčastněni jsou přímo či nepřímo obec, okres. země, stát, zemědělská rada, peněžní ústavy státní pozemkový úřad a podle §u 3 předloženého návrhu ministři zemědělství. vnitra. obchodu a financí mají určiti dohodou část úhrnných zápůjček a státní záruky připadající na zmírnění škod se zřetelem na rozsah škod a hospodářské poměry poškozených. Tedy již z pouhého výčtu všech institucí, jež zasahují při udělování podpor a při zmírnění škod při živelních pohromách, seznáváme, kde a v čem je potřebí změny, aby pomoci se dostalo včas, zvláště v těch případech, kde jde o zachránění existence okamžitě.

Při katastrofálních živelních pohromách loňského roku nebyly včas a v dostatečném počtu dodány obecním úřadům příslušné tiskopisy na ohlášky škod. Jmenované tiskopisy mají přece býti stále v dostatečném množství u okresních úřadů, aby okamžitě mohly býti rozeslány. Jakých potíží právě tato věc působí starostům menších obcí, kteří s nevšední obětavostí se práce ujali, potvrdí ten, kdo mněl příležitost na místě samém se přesvědčiti. Že byly tu určité nedostatky, snad i nepochopení, když ne úmysl. u mnohých okresních úřadů a jejich představitelů, prokázáno četnými příklady členy výboru národohospodářského ve schůzi 16. ledna t. r.

S díky nutno kvitovati. že český zemský výbor u vědomí svého poslání konal schůzi okamžitě po dni katastrofy, odhlasoval 2 mil, Kč. jež v několika dnech rozeslány na místa určení, aby co nejrychleji dostalo se peněžité podpory těm nejpotřebnějším,

Dámy a pánové, nynější fondy nestačí. Doporučovalo by se v zájmu věci samé, aby fondy pro živelní pohromy byly dány do správy zemských výborů.

Fondy náležitě dotované, s určitými reservami pro případy katastrof toho rozsahu, jaké byly v červenci r. 1929. U zemského výboru soustřediti veškerou akci, pokud se týče pomoci při živelních pohromách. Důvodů pro tuto formu je mnoho. Docílilo by se tím hlavně jednoduchého vedení a řízení, lepší organisace a rychlejší pomoci.

Pokud se týče státní pomoci při živelních pohromách, děla by se trojím směrem: a) náležitým dotováním fondu zřízeného při zemském výboru, pravidelným zařazením do státního rozpočtu, b) úlevami daňovým. c) příspěvkem na zúročení zápůjček uzavřených poškozenými, jak uvedeno v návrhu Stálého výboru, a v případech pak ohrožení existence a její záchrany převzetím záruky za uzavřenou zápůjčku.

Přirozeně, že daňové úlevy neb náhrada daně pozemkové u středního a malého zemědělce postiženého živelní pohromou, jsou jen částečným příspěvkem pro zmírnění škod a mají býti poskytovány v míře největší a nemají býti posuzovány jako nějaký dar.

Strana národně-socialistická snažila se, i když nešlo o úlevy daňové při živelních pohromách, aby střednímu a zejména malému zemědělci daňové zatížení bylo zmírněno.

Již v květnu 1926 přijat byl v senátě resoluční návrh národních socialistů, aby zemědělské podniky, pokud jejich výměra, ať vlastní či pachtované půdy. nepřevyšuje 3 ha, osvobozeny byly od daně z obratu. Tehdejší vláda usnesení nerespektovala. Zákon předložený počátkem prosince 1926 neobsahoval žádaného osvobození drobných zemědělců od daně z obratu a tito jsou nuceni platiti daň z obratu dále. Také náš požadavek, aby domácí spotřeba zemědělců nepodléhala dani z obratu, nebyl při jat. Naopak drobným a středním zemědělcům zvýšen paušál daně z obratu za r. 1927 - vybírán byl v r. 1928 - o 35 mil. Kč proti letům dřívějším. U jiných daní, na př. pozemkové, které zatěžují drobného zemědělce, není tomu jinak. Strana národně-socialistická vždycky a v každém směru oceňovala význam zemědělství a důležitost práce středního a malého zemědělce, skutečných pracovníků na půdě. Proto tím více v případech, kdy celoroční výsledek namáhavé práce téměř okamžikem je zničen, vynasnažíme se, aby ztráty byly zmírněny a škody pokud možno nahrazeny z prostředků veřejných.

Slavný senáte Komu podporu udíleti? Poskytování podpor při živelních pohromách vyžaduje určitých změn, pokud se týče, komu podporu poskytnouti. Vládní nařízení č. 75/28 naznačuje, že snad jen tam, kde lze prokázati, že u poškozeného je zemědělství hlavním, ba snad jediným zaměstnáním, nutno podporu uděliti. To je příliš široký pojem. Je u venkovského kováře, koláře. obuvníka. krejčího, domkáře, dělníka, kteří vlastní nebo mají pronajatý určitý pozemek malé výměry, jejich živnost nebo výdělečná práce hlavním zaměstnáním? Poskytne mu plnou existenci? Či není poškozena. ne-li ohrožena, jeho existence zničením úrody, kterou zcela nebo z části doplňuje skrovný svůj výdělek? A pak: Účelem udílení podpor je nejen záchrana existenční, ale i zajištění a obnovení výroby na poškozeném nebo zničeném pozemku. Proto nesprávně počínali si mnozí úředníci v centrálních úřadech i mnozí okresní hejtmané, že mylně vykládali vládní nařízení a odpírali zmíněným lidem podporu. Okresní hejtmané při rozdílení podpor činili námitky v mnoha případech. komu má a komu nemá býti podpora udělena. Ve velmi těžké situaci ocitli se přídělci pozemků a nájemci malých i větších hospodářství a pozemků. Mnohý z přídělců vypůjčil si na zaplacení přidělené půdy, jednoroční výtěžek z ní byl zničen, nemá, z čeho by za platil úrok, nájemci pak u zavřeli dlouhodobé smlouvy v očekávání, že cena zemědělských produktů udržena bude na stejné neb přiměřené výši, mnohý z nich kapitálově slabý byl živelní pohromou roku loňského existenčně téměř zničen. Nutno litovati, že náš státní pozemkový úřad, pokud se tyče přídělců v době katastrofy, neukázal se na výši doby. Také obcím, které vlastní sady a z pronájmu jich hradí část obecních příjmů a z důvodů lidskosti úplně nebo z části chudému pachtýři, sadaři nájem slevily, má se dostati také náhrady. Jistě také prostředky na podpory zemědělců, preliminované ve státním rozpočtu obnosem 1 milionu korun, z nichž zbývá již pouhých 100.000, nestačí na zmírnění škod na budovách a provozovnách.

Jsem povinen, abych uvedl případ z Týna nad Vltavou, kde okres nedostal ještě ani haléře podpory, 80.000 Kč na okamžité podpory od země leží u spořitelny a rozhodnutí o rozdělení nejde. Komise okresní rozhodla, aby se z tohoto rozdělilo pouze 25.000 Kč a ostatní aby se dalo obcím na opravu silnic, Třeba že máme celou řadu námitek proti systému při udělování podpor při živelních pohromách, a dovoláváme se náprav a změn, bude náš klub hlasovati pro schválení opatření Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 11. října 1929. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. dr Kovalik.

Sen. dr Kovalik: Slávny senát! Ku zpráve národohospodárskeho a rozpočtového výboru o opatrení Stáleho výboru Národného zhromaždenia republiky Československej o štátnej pomoci pri živelných pohromách r. 1929 dovoľujem si nasledujúce predniesť. Dľa tejto zprávy boly škody na majetku zemedelskom a roľníckom na Slovensku odhadované na 30 mil. Kč, škody spôsobené nezemedelcom dosiaľ zistené na Slovensku 11 mil. Kč. Na výpomoc dľa tejto zprávy stálo k dišpozícii 20 mil. Kč a štát sľubuje ešte, že poškodenym prispeje na úrok tri percentá pri pôžičkách vyzdvižených. Mimo toho stojí k dišpozicii fond pri zemedelskej rade v Bratislave 4 mil. Kč. Ako je všeobecne známo. na Slovensku boly tiež veľké katastrófy na príklad v bánovskom okrese. kde celé doliny boly zaplavené povodňou, pozemky, domy i školy zrútené, ovocné stromy mrazom zničené atď.

Jedna z najväčších katastróf stala sa na Slovesku v obci Hornej Štubni, kde sa konštatovalo škody na 3 mil. Kč požiarom zapríčinenej. 1100 duší zostalo bez prístrešia. Je pravda, poškodenci dostali hneď 280.000 Kč štátnej núdzovej podpory, čo ale na takúto veľkú pohromu je nízky obnos. Koncom minulého roku bolo poskytnuté ministerstvom vnútra 300.000 Kč podpory, čo musím s vďakou kvitovať, škoda ale zostáva vždy ohromná. Štát sľubuje, ako som dľa prítomnej zprávy už sdelil, 3% príspevok na úroky tým poškodencom, ktorí si pôžičku vyzdvihli. lebo vo spomenutej Hornej Štubni poškodenci musia platiť 8 až 10% úroku za pôžičku. Takto by celá obec prišla na mizinu. Dľa mojich informácii má byť udelená podpora í z fondu pri zemedelskej rade v Bratislave, ktorá dišponuje so 4 mil. Kč. Poškodení, prívrženci rôznych strán, podali si už žiadosť o podporu z tohoto fondu. Bude ziaducné, aby títo poškodenci v Hornej Štubni i v iných poškodených slovenských krajoch i z tohoto fondu bez rozdielu strán čím výdatnejšie a spravodlivejšie boly napomáhaní.

Chcem tu ešte pripomenúť jednu vec. Nápadne mnoho požiarov bolo v minulej dobe na Slovensku. Boly prípady, že v jednej obci, jedon za druhým povstávaly požiary. Príčiny tých mnohých požiarov sú v najväčšej miere z neopatrnosti ľudí samých. Časté sú i živelné pohromy, blesk alebo iné príčiny, keď rodičia nechajú deti doma, alebo alkohol, opilstvo, ale najviac príčin je zločin, podpaľačstvo. Naša kriminalistika dnes je tak vyspelá, že tie najkomplikovanejšie zločiny vypátra, vypátra príčiny vrážd a lúpeží a vynajde zločincov. A čo vidíme pri požiaroch? Tam snáď 1 % príčin katastróf sa vynajde a nevynajde sa patričný, ktorý zapríčinil požiar. Žiaducné je, aby vláda i patričné orgány tú najväčšiu pozornosť venovali týmto katastrófam a ich zapríčiňovateľom - podpaľačom, lebo som presvedčený o tom, že každý jeden z pánov senátorov aj z obecenstva zkusuje to sám, že nevyšetrujú sa vec až do konca, kým sa patričný vynajde. Tedy žiaducné je, aby patričné orgány, keď už vedia vyskúmať iné zločinv i príčiny týchto katastróf, vyšetrily a nezastaly do tých čias, kým podpaľačov nevynajdú.

Abysom sa vrátil k otázke živelnými pohromami poškodených. Nakoľko vláda len vo všeobecnej sume podáva výkazy podpôr živelnými pohromami poškodených na Slovensku, naša strana drží za potrebné a podá návrh, aby pri poskytovaní podpôr živelnými pohromami postiženým táto podpora nielen vo všeobecnej sume pre celé Slovensko bola vykázaná, ale aby o poskytnutých podporách každoročne dopodrobna bolo vykázané, ktoré obce, ktoré kraje, ktorí jednotlivci podporu dostali, aby sa tak z tejto štatistiky opravdivý stav škôd a poskytnutých podpôr môhol dokázať, čím by mohla byť prevedená aj kontrola poskytnutých podpôr.

Keď tedy naša strana tento návrh podá, bude žiadať slávny senát, aby návrh svojho času prijať ráčil. (Potlesk.)