Předseda (zvoní): Pan sen. Pilz a druhové podali resoluční návrh. Prosím o jeho přečtení.

Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):

Resoluční návrh sen. Pilze a druhů na vypsání voleb do okresních nemocenských pojišťoven:

Vláda se vyzývá, aby nejdéle do 2 měsíců vypsala volby do okresních nemocenských pojišťoven.

Předseda: Uděluji slovo k doslovu zpravodaji za výbor sociálně-politický, panu sen. Koukalovi.

Zpravodaj sen. Koukal: Vážení pánové a dámy! V závěru nemám k návrhu sociálně-politického výboru nic, co bych doplnil. Jde pouze o fakultativní věc, která je, abych tak řekl, pouze přechodná, než bude zákon o nemocenském pojištění hotov. Toto opatření se má státi skutkem proto, poněvadž musejí tito důchodci ve smyslu zákona pensijního proti nemoci býti pojištěni.

Pokud se týče komunistického řečníka, mohu říci jenom jedno - a týká se to hlavně útoků, které byly proneseny na úřednictvo nemocenských pojišťoven že jeho útoky jsou vesměs neoprávněné a neopodstatněné. (Hluk. - Výkřiky komunistických senátorů.) Ano, neopodstatněné, poněvadž vy nic jiného neumíte, než nadávat. Ale my vás necháme nadávati, my půjdeme svou cestou dále, jako jsme až dosud šli. (Sen. Mikulíček: Včera jsme pochovali chudáka, který se oběsil, protože mu nemocenská vzala podporu!) S vámi není třeba polemisovati, na vaše důvody je nejlépe vám neodpovídati. (Hluk. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím, pánové, o klid!

Zpravodaj sen. Koukal (pokračuje): Pokud se týká návrhu komunistického řečníka nebo komunistické frakce, aby byly vypsány volby do okresních nemocenských pojišťoven do dvou měsíců, prohlašuji, že to technicky není možné, a je zase viděti, že pánové, kteří tento návrh podali, nemají ani zdání o tom, jaké práce pro volby jsou potřebny, zejména když nemáme ani volební řád. Ale máme zde ujištění... (Sen. Mikulíček: Máte strach, že bude čištění!)

Předseda (zvoní): Prosím pana sen. Mikulíčka o klid!

Zpravodaj sen. Koukal (pokračuje): Tedy poněvadž to není možné a poněvadž ministerstvo sociální péče připravuje volební řád pro volby do okresních nemocenských pojišťoven a slíbilo, že budou volby provedeny, jakmile budeme míti volební řád, navrhuji. aby tato resoluce byla zamítnuta.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme hlasovati.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem výborů, aby bylo schváleno naznačené opatření Stálého výboru ve znění, jak je otištěno v příloze H k tisku č. 5, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí s resolucí pan sen. Pilze a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je zamítnuta.

Přikročíme dále k jednání o odst. 2. pořadu.

2. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §u 54 ústavní listiny ze dne 1. října 1929, kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití (tisk 5 příl E). Tisk 49.

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský pan sen. Stržil, za výbor rozpočtový pan sen. Votruba.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor národohospodářský, panu sen. Stržilovi a prosím, aby se ho ujal.

Zpravodaj sen. Stržil: Vážený senáte! Zavedený systém dovozních listů na obilí zákonem o zemědělských clech ze dne 22. června r. 1926 ve čl. VI. představuje velmi důležitý a účinný prostředek obchodní politiky, neboť může přispěti k rozvoji obchodu a usnadniti prodej i nákup obilí. Majitel tohoto dovozního listu je oprávněn dovézti ve stanovené lhůtě 9 měsíců beze cla určité množství zboží, výslovně jmenovaného, v poměru odpovídajícím celní hodnotě dovozního listu. Bezcelný dovoz je stanoven u žita, ovsa, pšenice, souržice, špaldy, luštěnin, kukuřice a rýže.

Podle tohoto celního zákona vydané dovozní listy byly v poslední době značně znehodnoceny proto, že rozsah jejich upotřebitelnosti se zúžil. Aby dovozní listy byly zase zhodnoceny, učinil Stálý výbor Národního shromáždění podle §u 54 úst. listiny opatření, že jednak prodloužil platnost těchto dovozních listů, jednak rozšířil jejich použití na dovoz vepřového sádla, též vyškvařeného. vepřové slaniny a husího sádla, též vyškvařeného.

Tyto dovozní listy obilní mají sloužiti hlavně zájmům našeho zemědělství, a to produkci obilné a mohou míti i částečný vliv na zmírnění nynější těžké, ba přímo kritické krise zemědělské výroby.

Jsou nutným doplňkem systému celní ochrany a mají příznivý vliv na tržní poměry a vzrůst domácí - produkce obilní. Slouží také k vyrovnávání přebytků a schodků mezi krajinami vývozními a působí příznivě na časové vyrovnávání cen a čelí tak spekulaci.

Sluší podotknouti, že prospívají i obchodu, dále mlynářskému průmyslu a též domácímu konsumu, neboť se jimi vyrovnávají přebytky a schodky mezi jednotlivými oblastmi konsumentskými a producentskými uvnitř našeho státu. Jsou totiž největší konsumní kraje na hranicích našeho státu, hlavně na severu a severovýchodu, kdežto kraje obilnářské na jihu Čech. Českomoravské Vysočině, jižní Moravě a na Slovensku a tu přicházíme k poznání, mělo-li by se dovážeti obilí z jihu Čech do severních Čech, na př. do Liberce, že těžko by zde konkurovalo obilí cizímu, které se tam doveze za nižší dovozné, než naše. Ještě horší situace by byla s obilím ze Slovenska a jižní Moravy. Dovoz 1 q z českého jihu do Prahy činí okrouhle 9 Kč, na český sever 12 Kč, z Bratislavy do Prahy 18.43 Kč, z Košic dokonce 32.63 Kč, a když ještě uvážíme, že dovoz cizího obilí k nám děje se za nižších tarifů po našem území, měla by konkurence tohoto cizího obilí teprve nepříznivější vliv na nízké utváření se cen a odnášel by to pak náš zemědělec Prodávati by musil o tento dovoz laciněji.

Nesrovnalostmi těmito trpěly by také označené kraje na hranici našeho státu, poněvadž jejich cena obilí by byla zkracována v dopravě tuzemské o drahé dovozné a při vývozu do ciziny o exportní výlohy, takže celní ochrana na obilí by jim nepřinášela žádného prospěchu. Tomu může býti odpomoženo a čeleno dovozními listy na obilí i mouku podle vzoru německého, kde se plně osvědčily. Dovozní listy budou míti také částečný vliv na zmírnění nynější kritické situace zemědělské výroby.

Proto národohospodářský výbor senátu jednal ve své schůzi dne 16. ledna 1930 o tomto opatření Stálého výboru Národního shromáždění a dovoluje si navrhnouti je slavnému senátu ke schválení ve znění přílohy E k tisku 5. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Votruba. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Votruba: Slavný senáte! Otázka dovozních listů a jejich důležitosti byla zde již probrána se stanoviska národohospodářského výboru kolegou zpravodajem Stržilem. Tato věc, prodloužení platnost i dovozních listů, přišla též do výboru rozpočtového, kam podle své povahy také patří. a rozpočtový výbor, projednávaje otázku tuto. přišel k přesvědčení, že dovozní listy tak, jak u nás byly zavedeny, naprosto nestačí, že je potřebí nezúžovat, nýbrž rozšiřovat rozsah těch předmětů a vůbec zboží, na které dovozní listy znějí, aby se mohlo jich ještě více používati v našem národohospodářském styku. Dochází se k poznání, že dovozní listy budou do budoucnosti hráti ještě daleko větší roli, a já vyslovuji již dnes tvrzení, že dovozní listy budou jistě určitou pomůckou i při řešení naší zemědělské krise. Toho si byl národohospodářský výbor vědom a sledu je celé jednání. které bylo v minulé poslanecké sněmovně, kde dály se pokusy o rozšíření platnosti dovozních listů - zejména to bylo návrhem posl. Bradáče a spol. - a vida, že snaha zde po rozšíření platnosti dovozních listů je, ale že mezitím rozpuštěním sněmovny možnost k tomu se zde úplně béře, přivítal opa tření Stálého výboru. které bylo učiněno včas a které má všechny předpoklady §u 54 ústavní listiny. Na jedné straně důležitost dovozních listů, na druhé straně nutnost prodloužení jejich platnosti, když současně nebylo možno ve sněmovně poslanecké to vyříditi, to všechno přimělo rozpočtový výbor k tomu, že se přiklonil k opatření Stálého výboru. Ovšem vyslovil také své jisté podivení nad tím, proč právě toto prodloužení má se státi na delší dobu, když by mohla sněmovna i senát, tedy celé Národní shromáždění náležitě fungovati a otázku tuto vyřešiti.

Celou řadu požadavků, které má mlynářský průmysl k otázce dovozních listů, shrnul jsem ve svůj referát. Páni kol. senátoři dostali moji zprávu otištěnu do rukou, nebudu tedy věc opakovati. Prostě poukazuji na obsah svého referátu a jménem rozpočtového výboru našeho senát u navrhuji, aby senát opatření Stálého výboru o prodloužení platnosti dovozních listů schválil. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu se přihlásil pan sen. Mikulíček.

Sen. Mikulíček: Dovozní listiny pro dovoz a vývoz obilí a jiných zemědělských produktů, jsou prostředkem zdražovací politiky, jak pro chleba, tak pro sádlo a všechny ostatní potřeby denního života. (Hlasy: A obilí je při tom laciné!) Ano, je to smutným zjevem, že obilí je zde příliš laciné a při tom ³/₄ pracujících za mzdu chodí spát nedostatečně nasyceni, poněvadž trpíte takový systém, že si nemohou opatřiti ani potřebné potraviny pro sebe a svou rodinu, tím méně jinak potřebné věci. jako šatstvo atd. Víme, že ze statisíce domkářů a malorolníků nedostane dovozní list ani jeden. Dovozní listy se opatřují protekční cestou, v mnoha případech se jimi obchoduje a keťasuje. Dovozní listy se vydávají na 9 měsíců. aby se využilo výhodné doby, buďto poklesu nebo zvýšení cen obilních, které se každoročně houpají. Na podzim..... jsou nižší, na jaře stoupají. Již dnes stoupá pšenice. Proto vidíme v těchto dovozních listech, jak jsem řek již na začátku, opatření zdražující životní potřeby a přirozeně budeme hlasovati proti nim. Je přímo paradoxní, když ze státu, který potřebuje dovézti několik milionů metrických centů obilnin, eventuelně mouky, povoluje se spekulantům vývoz statisíce centů mastných výrobků, kteří ve výhodné době na této spekulaci získávají - těžké statisíce, ba částky daleko větší.

Této příležitosti používám. abych se na tomto místě obíral případem, který zde byl čten předsednictvem na začátku schůze. Poněvadž případy ty mají se projednávati bez debaty, nemohl jsem se k němu přihlásiti o slovo. Vynasnažím se, abych vyčerpal svoji lhůtu k osvětlení toho, co jste slyšeli na začátku schůze. (Hlasy: To je obstrukce!) Odpusťte, pánové, různíme se v zásadním nazírání na obstrukci členů zákonodárných sborů. (Předsednictví převzal místopředseda dr Hruban.) Nebyl jsem ve francouzské sněmovně, ale četl jsem v novinách, jak socialistických, tak měšťáckých, že bouře v našich sněmovnách, ať ve sněmovně nebo v senátě, jsou hříčkou proti bouřím, jaké se odehrávají mezi jednotlivými politickými směry a mezi oposicí a vládou v pařížském parlamentě. (Výkřiky.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím, pánové, neračte vyrušovat!

Sen. Mikulíček (pokračuje): Přesto se nepoužívá tam tak brutálně brachiální moci na zdolání oposičníků. jako zde. Připomínám jenom, jakým způsobem postupovali proti oposici při obstrukci jednotliví nynější členové presidia tohoto zákonodárného sboru. Je fakt, a nepopřel to ani nynější pan předseda, že svého času při obstrukci udeřil ministra kalamářem po bradě, až se mu rozlil ocet (Veselost.), totiž, až se mu vylil inkoust po náprsence a zkazil mu šaty. Odpusťte, já jsem se neučil 20 let abecedě, já jsem musil jíti jako dělník do práce, a chybují i ti ostatní, kteří se učí 20 roků ve školách. Řekl-li jsem ocet místo slova inkoust, myslím, že to nezaslouží tak ironického smíchu.

Přesto tento obstruující poslanec nebyl ani zbaven platu ani vynesen a byly na něm trhány šaty. Otázka platů není otázkou takovou, jak vy o ní píšete v časopisech. Mne sem poslalo 70.000 voličů a z těchto 70.000 voličů s příslušníky rodin znamená 140.000 obyvatel tohoto státu, poněvadž je voličů 50%. A jestliže vám vypočetl Koerner, že připadá na 1 osobu přes 1.000 Kč poplatků, které stát vymačkává, pak polovina našich voličů sama nese těžké miliony do našich pokladen. Otázka platu zástupci voličů není otázkou libovůle předsednictva, není otázkou vlády, nýbrž je to prostě otázka voličů toho, kterého chcete tímto způsobem trestati. A chcete li takovýmto způsobem vyvolené zákonodárce trestati, pak jděte prostě v logice do důsledků a zbavte ty lidi povinnosti, platiti do vaší státní kapitalistické pokladny a pak se vám vykašlou na ty vaše platy.

Připomínám zde druhý případ obstrukce, která se odehrála v parlamentě československém r. 1926. Nynější aktivní ministr dr Franke rozkopal ministerskou lavici. (Hlasy: Aj!) Pane kolego, já jsem byl při tom také účasten. (Veselost.) A když se ho ptal, tuším, jeden z agrárních poslanců, proč do té lavice kope, řekl mu: Proč bych do ní nekopal, když v ní nesedím.

Byl znásilněn referent kongruového zákona dr Nosek, kterému byla na tribuně držena násilím ruka, aby nemohl tehdejší většině dávati znamení, jak má hlasovati. Byly trhány spisy tehdejšímu předsedajícímu inž. Dostálkovi a nebyl ani jeden poslanec za tento čin vyloučen, ani jeden poslanec nebyl jinak trestán pro tento čin. (Hlasy: Oho!) Oho, pánové, nechali jste to usnouti, poněvadž to byla ostuda. Já to připomínám jenom proto, aby se vidělo, jak se postupovalo v dobách, když jste vy, které nazýváme sociálfašisty, byli zúčastněni ve vládě. Vyhazovat poslance svou vlastní silou na to jste zbabělci, poněvadž byste tam sami nějakou dostali.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Neračte užívati takových výrazů.

Sen. Mikulíček (pokračuje): Ale používáte k brachiálnímu, protizákonnému násilí placených sluhů kteří musí ze strachu o svoji existenci vaše rozkazy plniti. Když mne vyzvali policajti, abych jménem zákona opustil tuto místnost, ptal jsem se doktora práv, jako předsedy tohoto domu, které číslo má tento zákon a který je to paragraf, podle něhož mohou policajti vytahovati zákonodárce ze zákonodárného sboru. Avšak předseda neodpověděl a odešel od předsednického stolu. Ptal jsem se vás, kterých je tu spousta doktorů a zkušených právníků, abyste řekli tomu placenému sluhovi číslo zákona a paragrafu, podle kterého má právo vyhoditi zákonodárce ze zákonodárného sboru? A vy jste mlčeli, poněvadž to v zákoně nikde nemáte. Jednací řád nikde nemá ustanovení, že může býti zákonodárce ze zasedací síně násilím vyhozen. Musíte to teprve doplniti. a já vím, že si tu připomínku vezmete k srdci a budete jednací řád v tom směru doplňovat, aby vám příště nemohlo být: nic vytýkáno. Metody, kterých začal používati sociálfašista Tomášek a kterých nikdy nepoužil měšťák Malypetr, s příchodem sociálfašistů do vlády a zákonodárného sboru se začnou uplatňovati nanovo. Četl jsem druhého dne předsednictvím tohoto sboru schválený stenografický protokol. Ve stenografickém protokolu nebylo nic, že bych byl býval jedenkráte napomínán ke klidu. Nestyděl bych se za to, kdybych byl býval přítomen, že bych byl dělal obstrukci. Nemám žádnou syrovátku v žilách, jsem dosti živé letory a byl bych na prvním místě při obstrukci, kdybych zde byl býval. Nestyděl jsem se, když mě soudruh Tomášek nechal tahati po tváři v poslanecké sněmovně a nestyděl jsem se, když mne tahali potom, že jsem s demonstranty protestoval proti střílení do dělníků, poněvadž se bránili v r. 1925 proti drahé mouce, a nestyděl bych se ani teď. Ale vy jste se dostali do nemilé vám kaše. Již tehdy se nám podařilo v parlamentě přehlasovati předsednictvo, když místopředseda Dostálek činil návrh na příští schůzi. Tehdy místopředseda parlamentu byl desauvován, poněvadž se nesměla schůze konati v té době, kdy on ustanovil, nýbrž musila býti svolána podle jednacího řádu. Zde jste také v takové bryndě, ze které si pomáháte tím, že to, co jsem tvrdil, prohlásíte za nepravdu, ačkoli mám na to 20 svědků. Ani jedenkrát jsem nebyl napomínán ke klidu. Nebylo to zvykem, aby na poslance byl povolán policajt, když nebyl vůbec napomínán ke klidu, a aby byl vyhozen. A nyní k otázce, že jsem se nepodrobil rozkazu. Jak jsem se mohl podrobiti rozkazu, když se necítím vinen? Již tak daleko pokročil režim, že se analogicky opakuje to, co se stalo kol. Harusovi, že byl odsouzen na 7 měsíců, poněvadž sáhl na policajta, ačkoli on byl od 30 policajtů vlastně bit, a v obraně musil sáhnouti na krk jednoho policajta! Soud řekl: Tomu, že pan Hárus byl bit, věříme, ale to není předmětem jednání, ale předmětem jednání je to, že Harus při tom bití, když 30 silných mužů se naň vrhlo, chopil se toho jednoho. a dostal za to sedm měsíců.

A tak řešíte také tu otázku mou. Já jsem tu vůbec nebyl. Protože jsem tu nebyl a pánové měli na mne zlost z prvé schůze, stenografický protokol se švindluje...

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Volám vás k pořádku, neračte takových slov užívati.

Sen. Mikulíček (pokračuje): To je hanba pro každý zákonodárný sbor. A proto, vážení pánové, dali jste si vysvědčení, že...

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím pana řečníka, aby mluvil k předmětu!

Sen. Mikulíček (pokračuje):... že byste zítra dokázali, že se nejmenuji Mikulíček, nýbrž jinak, kdyby to někomu bylo vhod. My právě přibíjíme toto sociálfašistické počínání na pranýř a postaráme se o to, aby i lid venku přestal věřiti v to, že tu panuje jakýkoli právní stav, nýbrž že tu panuje sprosté násilí,...

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Mluvte, prosím, k věci!

Sen. Mikulíček (pokračuje):... že necháváte toto sprosté násilí prováděti protizákonně, protistátně svými placenými sluhy. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo dále přihlášen.

Žádají páni zpravodajové slova k doslovu?

Zpravodaj sen. Votruba: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Koukal: Rovněž ne.

Místopředseda dr Hruban: Páni zpravodajové se vzdávají doslovů.

Budeme hlasovati.

Prosím pány a dámy, aby se posadili na svá místa. (Děje se.) Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výborů, aby naznačené opatření Stálého výboru schváleno bylo ve znění přílohy E k tisku 5, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Dalším předmětem dnešního jednání je:

3. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. živnostensko-obchodního výboru, III. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 17. března 1925, čís. 58 Sb. za n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, čís. 113 Sb. za n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 5 příl. F). Tisk 50.

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Dundr, za výbor živnostensko-obchodní pan sen. Šolc, za výbor rozpočtový pan sen. Votruba.

Dávám slovo zpravodaji za výbor národohospodářský, panu sen. Dundrovi,

Zpravodaj sen. Dundr: Slavný senáte! Ve snaze, aby umožněna byla modernisace průmyslového podnikání. usneslo Národní shromáždění zákon ze dne 17. března 1925, podle něhož ministerstvo financí může povoliti slevu cla při dovozu strojů a přístrojů u nás nevyráběných, ale potřebných a nutných. Tento zákon, platící do 31. prosince 1926, byl prodloužen do 30. června 1928 a poté opět prodloužen zákonem z 20. listopadu 1928 do 31. prosince 1929. Zákony tyto, o čemž nemůže býti sporu, přinášely průmyslu i živnostem výhody materielní a také výhody další, spočívající v tom, že se průmyslová výroba a výrobní proces mohly zdokonalovati, urychlovati a tím se vytvářely podmínky pro úspěšnou soutěž našeho průmyslu s průmyslem cizozemským. Výhody, které tu zákony poskytovaly, spočívaly ve slevě cla na stroje a přístroje, které se u nás nevyráběly a nevyrábějí. Výhody tyto, vyjádřené v číslicích, představují sumy do milionů jdoucí. Je nutno poznamenati, že zákony, o nichž zde mluvím, spadaly do období neobyčejně příznivé hospodářské a průmyslové konjunktury. A snad právě v tomto období byla přivoděna a vytvořena řada opatření, jež umožnila s používáním této výhody provádění úspěšného konkurenčního zápasu a jež také umožnila, že závody naše, zařídivše se řádným způsobem, mohly nejen výrobu zdokonalovati, nýbrž i zlevniti i proniknouti s přebytečnými výrobky na zahraniční trhy. Poznamenávám, že zákony tyto umožnily a přispěly ve značné míře k úspěšné konkurenci našeho průmyslu v řadě států ať zemědělských, či průmyslových, do kterých jsme se dostali nejen kvalitou svého výrobku, vyráběného moderními obráběcími stroji a přístroji. nýbrž i nižší cenou. Zákon pozdější z 20. listopadu 1928 měl platnost do 31. prosince 1929, Předpokládalo se, že do této doby bude možno provésti reorganisaci i modernisaci našeho průmyslu a že také do té doby již v řadě odvětví našeho kovoprůmyslu zlepší se výroba strojů a přístrojů, takže nebude potřebí objednávati a opatřovati si je v cizině. Seznalo se však, že po dobu platnosti těchto zákonů nebylo možno provésti v celém rozsahu, v celé hloubce a šířce zdokonalení výroby použitím strojů a přístrojů u nás nevyráběných. Proto ještě před vypršením zákonů z 20. listopadu 1928 žádaly se kruhy průmyslové a živnostenské a také poradní sbor pro otázky hospodářské o prodloužení zákona na neurčitou dobu. Stálý výbor jednaje o této žádosti vyhověl do značné míry žádosti poradního výboru pro otázky hospodářské a usnesl se na opatření, podle něhož má býti zákon prodloužen do 31. března 1931.

Předpokládá se, že tato lhůta úplně postačí, aby byly opatřeny potřebné stroje a přístroje, kterých je nutně potřebí k moderní výrobě. a jichž dosud nevyrábíme, a že také tato doba je dosti dlouhá, aby naše závody mohly se zaříditi.

Národohospodářský výbor, pojednav o usnesení a opatření Stálého výboru Národního shromáždění z 11. října 1929, navrhuje senátu Národního shromáždění, aby opatření Stálého výboru Národního shromáždění bylo schváleno ve znění otištěném v příloze F tisku 5. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo panu zpravodaji výboru živnostensko-obchodního, sen. Šolcovi.

Zpravodaj sen. Šolc: Slavný senáte! V mezidobí, které vzniklo rozpuštěním Národního shromáždění a končilo ustavením obou komor nového Národního shromáždění, bylo nutno učiniti řadu zákonných, ústavou oprávněných ustanovení, mezi nimiž je také opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje platnost zákona ze 17. března 1925, č. 58 Sb. za n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.

Stálý výbor Národního shromáždění usnesl se, aby účinnost zákona č. 58/1925 Sb. z. a n. prodloužena byla až do 31. března 1931, ve znění zákona č. 113/1927 Sb. z. a n.

Jde zde o to, aby tímto terminovaným opatřením dána byla i dále možnost, poskytovati celní slevy pro dovoz strojů a přístrojů, pokud se v Československé republice nevyrábějí, a jichž dovoz je pro rozvoj, pokrok a konkurenční schopnost našeho průmyslu, živností i zemědělství nezbytným. Opatření toto je plně odůvodněno.

Živnostensko-obchodní výbor ve své schůzi pojednal o tomto opatření a navrhuje slavnému senátu, aby je schválil tak, jak jest uvedeno v příloze F k tisku 5. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu sen. Votrubovi.

Zpravodaj sen. Votruba: Slavný senáte! Zákonem ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., dává se možnost ministerstvu financí, aby při dovozu určitých strojů, které v celním sazebníku jsou blíže v tomto zákoně vyznačeny, bylo také na dovoz těchto strojů clo buďto úplně odpuštěno, anebo značně sleveno. Ovšem zde běží o stroje, které se u nás v naší republice nevyrábějí, a o stroje, jejichž dovozem má se našemu průmyslu, živnostem a zemědělství pomoci tak, aby tato odvětví byla schopnější konkurence s cizinou a aby dostala nejnutnější potřebné stroje k vlastnímu provozu.

Tento zákon byl několikráte prodloužen ve své platnosti, takže platnost jeho končila 31. prosince 1929. lntence tohoto zákona s hlediska národohospodářského je všeobecně uznávána, byla uznávána také vládou. A poněvadž mezitím sněmovna i senát byly rozpuštěny, nebylo možno prodloužiti zase platnost tohoto zákona. předložila vláda Stálému výboru osnovu zákona o poskytování dalších slev anebo úplně bezcelného dovozu určitých strojů. které se u nás nevyrábějí.

Toto opatření Stálého výboru má všecky podmínky §u 54 úst. listiny z r. 1929 a proto rozpočtový výbor pojednav o tomto opatření Stálého výboru. navrhuje slavnému senátu, aby patření toto schválil. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, rozprava tedy odpadá.

Kdo souhlasí s návrhem výborů, aby naznačené opatření Stálého výboru schváleno bylo ve znění otištěném v příloze F k tisku 5, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačené opatření Stálého výboru se tím schvaluje.

Dalším předmětem pořadu je:

4. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §u 54 ústavní listiny ze dne 11.října 1929 o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1929 (tisk 5 přílD). Tisk 51

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský pan sen. Sáblík, za výbor rozpočtový pan sen. Kroiher.

Dávám slovo panu zpravodaji sen. Sáblíkovi za výbor národohospodářský.

Zpravodaj sen. Sáblík: Slavný senáte! R. 1929 postiženo bylo mnoho krajů republiky živelními pohromami, jež způsobily ohromné škody na pozemcích zemědělských, zahradách a stromech ovocných, lesích, budovách hospodářských, obytných i veřejných. Škody ty odhadují se celkovou částkou 863 miliony Kč, ze které připadá na zemědělství 669,000.000 Kč. na škody v lesích 150 milionů Kč a škody nezemědělců 44 miliony Kč.

Škody tyto byly jen z malé části kryty pojištěním. Také z fondů, zřízených podle §u 108 zákona ze dne 15. června 1927 při zemědělských radách, mohla býti jen poměrně malá podpora poškozeným zemědělcům poskytnuta, rovněž tak nezemědělcům podpory z prostředků ministerstva vnitra jsou nízké. Veškery tyto podpory nepřesahují částky 20 mil. Kč a byly doplněny ve smyslu vládního prohlášení ve schůzi národohospodářského výboru senátu dne 11. července 1929 na základě čl. X finančního zákona pro rok 1929 z úspor kap. 22 stát. rozpočtu částkou dalších 13 mil. Kč.

To byly veškeré podpory, které mohli poškození dostati z prostředků veřejných, podpory poměrně nepatrné k ohromným škodám, takže jmenovitě poškozeným, kteří jsou finančně slabší, daleko nestačily, aby mohli provoz svého hospodářství a podnikání dále udržeti.

Aby se tedy těmto poškozeným poskytlo další pomoci a umožnilo jejich další hospodaření a existence, usnesl se Stálý výbor Národního shromáždění na opatření, aby stát převzal závazek platiti část úroků ze zápůjček, jež by si poškození opatřili z peněžních ústavů.

Jde tedy zde o to, aby se poškozeným poskytla pomoc z laciného úvěru k dalšímu provozování jejich živností, Úhrn těchto zápůjček nesmí přesahovati částky 200,000.000 Kč a příspěvek státu na úrok činiti bude 3% z povolených zápůjček na dobu nejdéle 15 roků. Mimoto převzíti může stát záruku až do výše 20,000.000 Kč nejdéle na 15 let za zápůjčky, jež poskytnou peněžní ústavy těm poškozeným, kteří jsou tak existenčně ohrožení, že nemohou dosáhnouti úvěru na nezbytně nutnou nápravu škod.

Opatření toto bylo v zájmu postižených nutno učiniti v době, kdy Nár. shromáždění bylo rozpuštěno, proto výbor národohospodářský usnesl se ve své schůzi dne 16. ledna 1930 navrhnouti senátu Nár. shromáždění. aby toto opatření Stálého výboru schválil ve znění otištěném v příloze D k tisku 5. Rovněž doporučuje výbor ke schválení připojené dvě resoluce. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Vážený senáte! Finanční efekt veškeré podpory, kterou stát dává poškozeným, činí 6 mil, Kč ročně, tedy za 15 let, kdyby nebylo učiněno žádných splátek, dělalo by to 90 mil. Kč.

Vedle toho ztrácí stát poplatky, kterých se zříká ze všech listin a právních jednání. spojených se získáním těchto zápůjček. Nadto pak přichází ještě do risika suma 20 mil. Kč, která ovšem není ohrožena celá, neboť nemůžeme předpokládati, že by se o úvěr státní ucházeli lidé, kteří by neměli dosti chuti k práci a dosti energie, aby se za 15 let vypracovali z kalamity hospodářské, ve které se nacházejí.

Pro svou osobu přidávám ještě k tomu, co v rozpočtovém výboru bylo usneseno, že lituji, že nebyla stanovena povinnost určitých splátek během těchto 15 let. Kdybychom byli přistoupili k této povinnosti, byla by mohla republika za stejných břemen půjčiti ještě jednou tolik, a kromě toho bychom měli ještě tu výhodu, že by naši občané snažili se spláceti tento dluh, třebas jej uzavřeli za podmínek neobyčejně výhodných. Tedy z ohledu výchovného by to bylo žádoucí a pak pomoc státní mohla býti pronikavější, lituji, že k tomuto návrhu, který jsem osobně přednesl, nebylo přihlédnuto.

Výbor rozpočtový ve schůzi, ve které se zabýval tímto předmětem, usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby opatření, otištěné v příloze D k tisku 5 bylo schváleno. (Souhlas.)