Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Modráček.

Sen. Modráček: Ctěný senáte! K dani z obratu měl jsem již příležitost mluviti několikrát a moje stanovisko bylo povždy odmítavé. l dnes nemohu zaujmouti jiného stanoviska, než v zásadě odmítavého. Ostatně není jediné strany v této sněmovně, která by s touto daní, o níž jednáme, sympatisovala. Sympatie k daním jsou vesměs poskrovné. Nevím o žádné dani, která by se líbila a které by se projevovaly sympatie. Každá se kritisuje.

Ale jsou přece jen jisté daně, které, i když ne citem svým, aspoň rozumem musíme uznávati. Daň z obratu se však nedá uznávati ani citem, ani rozumem. Je to opravdu daň nejobtížnější a při tom nejméně spravedlivá. A nám jistě, a nikomu v této sněmovně, není milé, že se tato daň znova prodlužuje o rok, aniž v ní nastaly jakékoli změny. Co je na této dani zvláště obtížné a nespravedlivé? A nepravdivé, bych doložil. Ona je založena na 2% sazbě z obratu, ale ve skutečnosti tím, že zdaněný předmět přechází do několika rukou, nejsou to 2%, nýbrž je to procent mnohem více, 6, 8 až 10%. Tato daň byla původně myšlena jako daň spotřební, ale velmi zhusta se projevuje jako daň výdělková, ba dokonce majetková, resp. provozní.

Vždyť tuto daň nelze vždy převaliti na kupujícího, musí ji někdy také nésti ten, jenž prodává, tato daň se také platí, i když se při prodeji prodělá, tedy tato daň zmenšuje mnohdy také majetek prodávajícího.

Vedle toho tato daň se dá nejméně ze všech daní přesně ukládati. Předpisy daně obratové jsou ryze dohadové. Berní správa je si tak nejista ve svých předpisech, že se s poplatníkem nekonečně hádá a nakonec s ním smlouvá jako koňský handlíř.

Už tento zjev, že zde máme daňový systém, při němž se používá metod obvyklých na tržištích, ukazuje na to, že nemáme co dělati s daní normální, hodící se, abych tak řekl, k berní teorii, ke zdravým principům daňovým, nýbrž s daní jaksi přilepenou, která musí býti posuzována jako něco dočasného.

Tak také byla dělána, s tím také první zákon o dani z obratu a dani přepychové byl tvořen. Pohříchu ukázalo se, že tato daň vnikla do naší berní soustavy tak hluboko a široko, že dnes před ní stojíme celí bezradní.

Tato daň po mém soudu podkopává ještě více tu nedostatečnou berní morálku, kterou u nás máme. Ten, kdo přizná ji poctivě, je nešťastný člověk, poněvadž pak berní úřad předpokládá, že je podvodníkem nebo defraudantem daňovým jako ti druzí, kteří ji zapřou, a teď ho stíhá a stíhá, až toho člověka vymačká na dno.

Několikráte jsem řekl a znovu to opakuji, že, je-li možno o některých daních říci, že je poplatníci platí, o této dani můžeme plným právem říci, že se na poplatnících vymačkává, mnohdy takovým způsobem, jako se vymačkávaly středověké kontribuce.

Není pochyby, že tato daň nemůže v našem systému daňovém existovati trvale, že nemůže tvořiti jeho organický článek, neboli součástku. Ovšem dnes nemáme čas, abychom se těmito rekriminacemi zabývali, k tomu budeme míti příležitost, až nám vláda podá ohlášenou novelu k dani obratové a přepychové. Pak si o tom budeme moci pohovořiti trochu podrobněji a obšírněji. Dnes se také nemůžeme zabývati ani důležitější věcí, a to je ta, jak této daně se zbaviti, jak ji z našeho berního systému dostati ven, jakým způsobem ji odbourávati.

Ctěný senáte, je velmi snadnou věcí, podati návrh, aby se obratová daň zrušila. K tomu je potřebí jen pár slov a uměti psáti, nic více. Ale říci, nebo udati, jakým způsobem by se tato daň dala nahraditi, aby ty příjmy, které stát nyní z ní má, nebo resp. vydání, které touto daní kryje, byly jiným způsobem kryty, to je právě těžká věc. Přirozeně ani touto otázkou dnes zabývati se nemůžeme podrobněji, i ta bude moci býti projednávána až při podání zmíněného návrhu vládního o reformě dani obratové. kterou cekáme s dychtivostí

Obtíž odbourati tuto daň spočívá přirozeně v její ohromnosti. Daň tato během několika let vyrostla v největší fiskální zdroj nejen státu, ale i samosprávy. Jak již zde bylo uvedeno, v r. 1928 vynesla 2336 milionů. Preliminována byla ve státním rozpočtu okrouhle na dvě miliardy Kč, s těmi 20 mil. úroků z prodlení. Vynesla tedy o stamilionovou sumu více, než bylo preliminováno. Při tom z této daně hradil stát především běžné výdaje ve výši asi 1226 mil. Kč, vedle toho přišlo z toho nějakých 237 mil. do fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu, tedy na úplatu státního dluhu, pak přišlo z toho asi 600 mil. Kč na učitelské platy a 274 mil. Kč, tuším, do zvláštního fondu pro samosprávu. Všechno to jsou obnosy a výdaje které hrají, rozumí se, mimořádně důležitou úlohu ve státním rozpočtu, a jak pravím, i v rozpočtu samosprávném. Já ovšem nemohu zrovna souhlasiti s názory, že tato daň by se vůbec nedala nahraditi jinými daněmi. Táži se, odkud stát ty miliony, které tato daň přináší, dostává? Padají mu s oblak? Ne! To platí poplatníci - A tu rozumí se samo sebou, když poplatníci přinášejí tyto miliony státu ve formě daně obratové, že by je také mohli přinášeti ve formě jiných daní. Pro mne je jasno, že daň z obratu dá se nahraditi jinými daněmi. Rozumí se samo sebou, že by to vyžadovalo velice důkladné reformy celé naší berní soustavy. Že by se nemohla ta věc řešiti tím způsobem, že se prostě vezmou v úvahu jen jisté daně bez ohledu na ostatní daně, jako se to dálo při daňové reformě v r. 1927. My již potřebujeme jedenkráte, abychom v naší daňové soustavě měli určitou teorii, určitý princip. Potřebujeme to nejen proto, aby byla daňová politika u nás určitá, nýbrž také proto, aby poplatníci měli nějakou jistotu, na základě čehož se daně ukládají a na základě jakých principů se budou nové daně dělati. Dnes jsme v hotové anarchii - nechci říci přímo v hotové, ale v částečné anarchii se nachází státní berní systém a i samosprávný berní systém. Nechci strašiti tím, že bychom za každou cenu chtěli, aby celá obratová daň byla absorbována jinými daněmi, zejména snad daněmi, uvalenými na podniky, hospodáře atd. Jsem toho mínění, že daň obratová dá se do velké míry odbourávat i jinakým způsobem, totiž tím, že se právem může počítati se vzrůstem státních příjmů každého roku a že z tohoto očekávaného nebo skutečného příjmu každého roku, tedy toho automatického příjmu se jisté procento věnuje na odpis daně z obratu. Na odpis, který by přirozeně daň z obratu odboural v průběhu celé řady let. Ale nám musí býti milejší, když daň z obratu bude odbourána do 10 let, než když nebude odbourána nikdy. Ale kdyby se na věc mělo jíti tak, jako dosud... (Předseda zvoní.) Já budu hotov... a snad, jak to vláda pojímá v novele, která nám bude předložena, tu bychom se nezbavili daně z obratu ani do sta let.

Přesto upozorňuji, že se při odbourání daně z obratu nevyhneme tomu, aby aspoň jeden nový článek nevstoupil do naší berní soustavy. Zmiňuji se o dani majetkové, resp. o dani provozní, jak se to vezme. Dnes již daň z obratu sama tuto cestu naznačuje. Když rolník je zdaněn daní z obratu, že ze svého vlastního hospodářství používá věcí ke konsumu své vlastní rodiny, co je to? Jaká je to daň? To je zdanění jeho vlastního majetku. Když živnostník musí platiti daň z obratu, i když nepředepíše ji zákazníku, i když prodělá, to je daň, která zmenšuje jeho majetek, je to daň majetková. Když celá řada odvětví má dnes paušalovanou daň, která dnes vůbec nepřihlíží k výrobě a odbytu dotyčných podniků, která se prostě ukládá mechanicky jako smluvní paušál, je to do velké míry daň provozní.

Zde již naznačuje nám samotný systém daně z obratu cestu, že budeme musiti do naší berní soustavy přijmouti novou daň, která aspoň částečně, netvrdím veskrze, bude musit nahraditi daň obratovou, resp. přispěti k jejímu nahražení.

Ale těmito věcmi nemohu se dnes podrobněji obírat, jen to nadhazuji z toho důvodu, aby se mi nevytýkalo, že navrhuji zrušení, resp. odbourání daně z obratu, aniž bych měl nějaké konkrétní idee o tom, jakým způsobem se může odbourat. Jsem toho mínění, že odbourání postupné je možné, a že se odbourávat musí, musí se odbourávat v zájmu našeho průmyslu, zejména průmyslu, nevyjímaje zemědělství, v době, kdy na všech stranách se vztyčují vyšší a vyšší celní hradby našemu průmyslu, v době, kdy jedna země po druhé se uzavírá našemu cukernímu exportu, v době, kdy jedna země po druhé se uzavírá našemu textilnímu exportu, v té době nemůžeme my vydržeti dlouho s touto obtížnou daní, která zdražuje konsum uvnitř našeho státu a která zatěžuje naši exportní výrobu. My nemůžeme tuto daň držeti dlouho, zejména již proto, poněvadž ve vůkolních státech se pomalu odbourává a je nižší. (Hlas: Byla odbourána!) Ano! - Pro mě je naprosto jasné, že musíme trvati na tom, aby tato daň byla pozvolným způsobem odklizována a jenom pod tou podmínkou, že máme naději, že ve vládní novele daň obratová a přepychová budou reformovány a že v ní bude učiněn první krok k tomu, aby daň tato byla postupně likvidována, můžeme hlasovati pro prodloužení daně z obratu na příští rok. Tím končím. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Stöhr.

Sen. Stöhr (německy): Slavný senáte! Nechceme zneuznati, jaký význam má daň z obratu pro rozpočet a hospodářství státu. Nechceme také zneuznati, ze v tak krátké době od utvoření vlády a činnosti nově jmenovaného pana ministra financí nebylo dobře možno zaříditi tak pronikavá opatření a změny ve správě státních financí, jaké obsahují požadavky našeho zemědělství, jež vrcholí v odstranění daně z obratu. Požadavek odstranění daně z obratu je v plném rozsahu oprávněný a projevovali jsme ho vůči vládě již v tak mnohých případech, a při tak mnohých příležitostech. Kolega Tichi, kolega Kostka a jiní pánové poukázali dnes k tomu, jak obrovský význam má daň z obratu pro národní hospodářství, a tu zdůrazňuji jen: my zemědělci pociťujeme právě tuto daň tím tíživěji, poněvadž nemáme možnosti, abychom jako jiné stavy tuto daň alespoň částečně přesunovali na kupující a na konsum.

Podle vývodů řečníků přede mnou jsou si všichni vědomi toho, že v otázce daně z obratu za všech okolností a co nejdříve nastati musí obrat a že obzvláště v dnešní době krise bude musit vláda alespoň administrativní cestou obrousiti především dosavadní, naprosto neoprávněné tvrdosti zákona. a že především nutno odstraniti každé neospravedlněné a neoprávněné dvojí zdanění zemědělství.

Že se státní hospodářství nebude moci tak beze všeho zříci tohoto daňového pramene, je pochopitelno, a máme pro to potřebné porozumění. Vzrůst této daně od její platnosti podává nám vlastně teprve obraz velikého zatížení pro náš hospodářský život. Od roku 1921 vzrostla tato daň asi z 500 milionů Kč na obnos přes 2300 milionů Kč v roce 1928, a bude v roce 1929 činiti asi 2.5 miliardy Kč. Pohlížíme-li na státní rozpočet na příklad pro rok 1928, shledáváme, že daň byla dána do rozpočtu jen obnosem 2 miliard, kdežto faktický výtěžek činil přes 2300 milionů. Vidíme tedy, že v tomto jednom roce bylo vybráno více než 300 milionů. Je zde tedy skutečně možnost, aby vláda, kdyby měla jen trochu dobré vůle, v nějaké formě, nějakým způsobem skutečně provedla ve prospěch našeho strádajícího zemědělství snížení této daně. Nemůžeme dosti často a s dostatečným důrazem poukazovati vždy znovu k tomu, že v této otázce dlužno co nejdříve zjednati nápravu, že především nutno přikročiti za všech okolností ke snížení této daně, poněvadž tato daň v dnešní své formě a výši jednoduše pro naše zemědělství není více snesitelnou. Zcela obzvláště trpí tím chmelařství, pro které 2-procentní zatížení znamená zatížení zcela obrovské, poněvadž přece chmelařství od delší doby prodělává nadmíru těžkou krisi. Dlužno ještě jednou zdůrazniti, že nutno velmi litovati, že se pro novelisaci daně z obratu nyní nenalezl potřebný čas. Stojíme také nadále na stanovisku požadavku své strany a budeme tento požadavek klásti při každé vhodné i nevhodné příležitosti: ťnovelisaci tohoto zákonaŤ. Tato novelisace je následkem předložení osnovy zákona ze září mnohem snáze proveditelnou, nežli se domníváte a ráčíte míti za to, Žádáme za všech okolností provedení novelisace během nejbližšího pololetí, aby naše národní hospodářství mělo z novelisace tohoto zákona prospěch také již v příštím roce.

Jednotliví páni řečníci poukázali však dnes také k praxi vymáhání daní a tyto vývody chtěl bych v plném smyslu podškrtnouti a podporovati. Bude vás snad zajímati, co se mi stalo před osmi dny. Jednoho dne bylo mi posláno do domu jenom 64 platebních rozkazů na daně, tedy Ježíšek, kterým moje rodina byla velmi příjemně dotčena. 64 kusů najednou, celý balík předpisů. To jsou otázky, o kterých se budeme zde musit jednou také zásadně pobaviti a které vyplývají z toho, že jakožto nájemce hospodářství dostávám za najaté objekty, kůlny, stáje atd. předpisy na základě bůhví jakého paragrafu ze starého Rakouska. Otázka tato je povahy zásadní a také zde bylo by potřebí nápravy.

Pokud jde o paušalování daně z obratu, chtěl bych se dotknouti poznámek jednotlivých pánů a říci, že právě rolník pociťuje krutost a nespravedlnost, která spočívá v provádění systému paušalování. Nebéře se zřetel na ryzí katastrální výnos dotčené hospodářské jednotky. Znám případy ve své vlastní obci, kde se rolník, jehož majetek je s 90% v VII. a VIII. bonitní třídě, s ostatními rolníky, pokud jde o zdanění, hází do jednoho pytle, jen proto, že tam bydlí. Prosil bych, aby se v těchto otázkách uplatnil administrativní vliv, aby mohly býti příznivě -vyřízeny.

Sympaticky se mne dotknul popud pana kolegy Kostky stran amnestie také pro daň z obratu na základě čl. 12 daňového zákona z r. 1927. Také já bych prosil, aby věci byla věnována potřebná pozornost.

Předsevzal jsem si, že se dnes budu zabývati poněkud důkladněji různými projevy zástupců stran k vládnímu prohlášení. Bohužel, mám jen ještě několik málo minut času a nemohu tak učiniti, ačkoli bych se byl rád zabýval věcí blíže. Jen jedno řeknu krátce: Jestliže se všichni nebudete snažiti, abyste při projednávání otázky zemědělské krise nabyli jiného názoru, jestliže se nenaučíte přizpůsobiti se skutečně daným potřebám, nebudete-li míti dobrou vůli, abychom se společně navzájem podporovali a chránili, podlehneme v tomto těžkém boji, který nám nastává. Nežádáme žádného bezpráví, žádáme jen spravedlnost, žádáme stejné právo, na které si všechny ostatní stavy v tomto státě činí nárok. Pan poslanec Hampl prohlásil předevčírem v parlamentě, že v zemědělství jsou statisíce lidí, kteří mají nárok na spravedlivou mzdu za svou práci; mám za to, že zástupce české sociálně-demokratické strany tím mínil také rolníky s jejich rodinami, kteří přece jsou nejpilnějšími dělníky. Dostane-li se nám toho, co je zde naznačeno, totiž spravedlivé mzdy za naši práci, pak nebudeme již vůbec mluviti o zemědělské krisi, Nežádáme přece nic jiného, nežli aby se nám dostalo spravedlivé mzdy za naši práci. Tato odměna za práci projevuje se přirozeně u nás v utváření cen výrobků a klesne-li cena našich výrobků tak daleko, že je nutno prodávati je pod cenu výrobní, pak, pánové, nedá se to udržeti, ukáže se nutnost toho, aby v zájmu státu a všech jeho stavů, vrstev a národů uchopil se této věci zcela vážně stát, aby ji řídil. Podívejte se, jaký příklad poskytuje Švýcarsko, jež otázku ochrany domácího zemědělství považovalo za práci a úlohu celého národa a řeklo, že řešiti tuto otázku není úlohou jednotlivého stavu ve státě, že je to úlohou celé veřejnosti, státu jako takového.

A projednáváme-li tuto otázku s tohoto hlediska, budeme-li míti odvahu a poctivou vůli s upřímností přihlédnouti k této otázce blíže, ujmouti se jí a projednati ji tak, jak projednána býti musí, pak shledáte, že požadavky, jež klademe, které jen domněle mají něco společného s politikou žaludku a kapes, ve skutečnosti jsou bojem o naši existenci, o udržení hroudy jakožto pevného základního pilíře v tomto státě, a pak také uvidíte, že pro projednávání všech jiných otázek projevíme alespoň stejné porozumění. Prosíme vás, abyste nás podporovali a nám pomáhali v této vážné situaci, v našem boji o odstranění tísně. (Souhlas a potlesk senátorů Svazu zemědělců.)

Předseda (zvoní): Slovo má pan sen. Kianička.

Sen. Kianička: Slávny senát! Každý štát nevyhnuteľne potrebuje, aby sa udržal, isté zdroje príjmov, ktoré pod titulom tej lebo onej dane vybiera na občanstve svojom. Je zrovna nešťastný ten štát, ktorý prepína hranice platebnej schopnosti svojho občianstva vyrubovaním a vybieraním daní. Dnes leží pred nami zákon o obratovej dani, ktorý má byť predľženy zase o jedon celý rok v tej chvíli, keď veškeré občianstvo našej republiky práve dychtive očakávalo jej zpaušalizovanie a systematické snižovanie až do doby jej zaniknutia. Ankety, apely, nespočetné protestné shromaždenia proti tejto dani ani nevzpomínam, Už dávno v tomto slávnom sbore uviedol som. že Francúzi po ich revolúcii zaviedli túto daň a behom 6 mesiacov ju pod stonami a steskami národa zrušili. Aké to bolo porozumenie vedúcich mocí a politiky francúzskej pre svoj národ!

U nás stône národ už 6 rokov a ajhľa predľžiť sa má na ďalší siedmy rok. Poukazuje toto na nesúcit s našou daň platiacou verejnosťou, na ktorú by sa už dnes v hojnej miere zmestilo isté uľavenie

Obratová daň taká, aká je dnes, je nesnesiteľná; ona zrovna ochudobňuje národ, ona dodnes vysála všetky rezervy nášho živnostníctva a obchodníctva, ktoré si behom svojho života krvopotnou, poctivou a čestnou prácou usporilo, áno ona ide ďalej celkom nemilosrdne a saje dnes už posledky závodného kapitálu u našich živností. A máme desné tisíce príkladov, kde naši živnostníci a obchodníci stoja so sekvestrovaným a prázdnym zariadením svojich provozovieň, svojich obchodov, stoja tu na holičkách. Keď by ste, pane minister financií, zašli medzi ten náš slovenský remeslnícko-obchodnícky ľud, povedal by vám to, čo mne viac raz povedal: Pán senátor, mal som odložené na moju starobu niekoľko korún, dnes už nemám nič, zadlžil som domec, aby som zaplatil dane, nikdy to nesplatím, bol som naučený na pokoj, chcem ho mať, dávam všetko, čo mám. Slzy, ktoré tiekly dolu lícami tohoto kedysi tak váženého a aj zámožného starca, dozaista pálily by vás tam čo volá sa svedomím.

Ku tomu keď priúčtujeme to drakonické zachádzanie a vymáhanie týchto bremien, keď vami vysielané revizné komísie utvoria si v malom mestečku Slovenska na dobu jednoho roka i vyše v pravom smysle slova zrovna predstoročný pašalík a kde v tomto pašalíku dnes vrhá sa do očí poplatníkom dane platiacím vyšetrujúcimi ich jediné a sväté tedy nedotknuteľné právo, ktoré právo táto republika jednomu každému občanu dáva so slovami: ťAha, vy jste tiež hlasoval na živnostenskú stranu.Ť

Takýto živnostník, takýto obchodník potupený práve vyšetrujúcim finančným orgánom cítí sa byť opusteným a nech sa nečuduje finančná správa a finančné ministerstvo, keď hovorím a tvrdím, že toto je skutočný a nahý stav zúfalstva. (Místopředseda Trčka převzal předsednictví.)

Malý obrázok dámy a páni moji, ktorý potvrdzuje moje slová. Minulý týžden shováral som sa s jedným bankovým riaditeľom a tento hovorí mi: ťVraj, pan senátor, je až úžasné, ako malé živnostníctvo malé obchodníctvo uteká, behá o úver k môjmu ústavu.Ť Hovorí: ťLeiderŤ ja nemôžem žiadnemu i ten najmenší úver dať, poneváč každý je takmer insolventný a žiadny nie je solventný. Keď mu dám tu pôžičku, mám hneď novopečenú dubiózu.Ť Ale áno, on najde iný ústav, ktorý má lepšie srdce, ako ten, o ktorom som vyprával, a chce takého chudiaka retovať, dá mu ten úver, 1-2 tisíce korún pôžičky, ale urobí špatné zkúsenosti ten ústav, lebo ten živnostník uteká a s polovicou toho úveru a zaplatí na dane a s polovicou zaplatí na čakať nemohúce dľhy a je zase tam, kde bol, lebo nezaplatil ani dane, ani dľhy a je zase bance o nový úver viac dlžen.

Musil som sa priznať tomuto správcovi banky, že žiaľ Bohu dnes už naše živnostníctvo je nie solventné, je insolventné a že mu banky nemôžu ani provodzovací kapitál sveriť, lebo ten by sa rozptýlil na dlžné dane a všelijaké staré a predbežné dlhy.

Zase len opätovne musím pozornosť yvzývať, aby ministerstvo financií väčšiu pozornosť venovalo ako venuje tomu živnostníctvu, tomu obchodníctvu tomu gazdovi, tomu robotníkovi, venovalo tým válečným a poválečným zbohatlíkom na ich luxusné autá, ktoré sa množia teraz ako huby po daždi, po celej republike Týmto už slniečko našej republiky v hojnej miere posvietilo za ten čas, kým nad naším živnostnictvom, obchodnictvom a veškerým ostatným národom chmúry sa vznášajú. Už raz by bolo na čase, aby aj na ostatný národ zasvietilo aspoň trochu toho slniečka odbremenenia a uľavenia.

Ku nespravedlnosti obratovej dane pojí sa ešte jedna smutná okolnosť, a síce tá, že priznanie jedného daneplatiča sa vôbec neguje.

Páni referenti, hádám, by som môhol smele tvrdiť, z 99% jednoducho zvyšujú, to z brucha o 100% výš.

To je u nás všeobecná vec. Môže apelovať. Za ten čas pán referent, poneváč svoju úlohu v tom podriadenom úrade tak veľmi dobre skončil, je povýšený a prijde za úradníka ku II. inštancii kam tieto apelácie prijdú. Je samozrejmé, že musí všetky tieto apelácie šmahom odvrhnúť, aby sa nedostal do kolísie so zákonom a nebol disciplinárne vyšetrovaný, že nedôsledne zastával svoj predošlý úrad. Tak vyzerajú u nás tie apelácie. Ale pre svoje tvrdenie, jestli sa páčí, dám dôkazy, že takéto prípady u nás existujú. Táto daň sa všade a všeobecne cíti a zdôrazňuje sa ohromné zaťaženie, ktoré táto daň prináša do nášho hospodárskeho života. A je to pochopiteľné, veď ona tvorí 20% všetkých štátnych príjmov, a donáša štátnej pokladnici výši 2 miliárd Kč. A tu sa mi prijde pýtať nášho nového pána ministra financií dr Engliša, ktorý, keď sa dobre pamätáme, v minulom období prehlásil k zástupcom živnostníctva a obchodníctva, že keď obratová daň dosiahne výšky 2 miliárd, že si bude za povinnosť držať, ju odburávať! A, pane minister, táto daň už prevyšuje, a hodne dlho a hodne výš, 2 miliardy Kč a my stojíme pri tom fakte, že ju predlžujeme o 1 nový rok. Aká je to dôslednosť a dodržanie slova?

Daň táto je nepopulárna, ale neni ona nepopulárna, pretože je obratovou daňou, ale pre spôsob jej vymáhania. A tu prichodím na jednu smutnú, žiaľ, ale skutočnú kapitolu, keď hovorím o spôsoboch vymahania.

Náš mäsiarsko-udenárský stav, ktorý mám tuná česť zastupovať, bol ohrome zaťažený tak zv. potravnou daňou. Hneď po prevrate páni v ministerstve financií dali dohromady hlavy a vymysleli tú šalamúnsku múdrosť - páni agrárníci, čujte - že jedno hovädo tratí porážkou na životnej váhe 33%, kdežto vo skutočnosti tvrdím, že je to v najlepšom a najpriaznivejšom prípade 45% ale stupňuje sa to podľa kvality hoväda až na 65 až 70%. A tu sa vyskytuje, pánovia, v tom najlepšom prípade, pri utratení na živote 50% ztráty, od 33% do 50%, je 17% ktorých 17% mäsiari a udenári v Československej republike již 11 rokov platia. Co je to tých 17%? V tom najlepšom prípade je nie efektivne docielené mäso, to je, prosím, výplň črevná, za ktorú my potravnú a obratovú daň platíme a donášame obrovské miliony a miliony v tom vedomí, že tento štát potreboval podpory i našej. Ale už sú síly platebnej schopnosti nášho stavu vyčerpané a my požadujeme novelizáciu tohoto nespravodlivého, ubíjajúceho zákona, a sme zvedaví, ako tento slávny sbor keď doniesem novú osnovu zákona, túto nespravodlivú daň posudzovať bude, či nespravodlivosť odsúdi a pririekne právo pravde.

Drakonickým spôsobom sa vymáha na mojom stave, ako keby u druhého stavu nebolo podliaka, ako keby ostatné stavy, či je to už kňažský, advokátsky alebo robotnícky, by nemaly medzi sebou ľudí, ktorí sa dostanú do potyčky so zákonom. Mojich 11 kolegov z Príbrami docitujú sem do Prahy finančné úrady a zatknú ich do žaláre medzi rabov a čirkášov, medzi vyvrheľov ľudskej spoločnosti a tam ich vyslýchajú spôsobom, pri ktorom vyslovujú sa posmešne o zakročujúcich zákonodarcoch, poslancoch a senátoroch, posmešne pred tými zavretými mäsiarmi sa o nich vyslovujú. A prosím, ministerstvo financií trpí ešte týchto ľudí v úradoch, ktorí zo zákonodárca len posmech majú keď koná svoju svätu povinnosť. A dozaista ich tam tak dlho držať budú. kým jemu samému sa nevysmejú.

Takéto prípady sa robia a charakteristické je pri tom, ako siahli na peniaze. keď už intervencia dokázala, že títo ľudia sú zatknuti proti zákonu. Úrady žiadaly 300-400 tisíc, čo ja viem, ako úplatky za prepustenie a prišly zo 400 tisíc na 15.000. Toto je charakteristikum, smutné charakteristikum. Pravda je, že ja som v mojom otvorenom liste na pána ministra financií, keď ešte dvere tohoto domu boly predo mnou zamknuté, požiadal o okamžité vrátenie týchto vydrených peňazí od našich ľudí. Neviem, či sa čo stalo v tejto veci a dozaista nezameškám, aby som sa o týchto veciach neinformoval a nepreskúmal stav veci.

Ako sa pán minister Vlasák bol vyslovil, že on nedovolí česať štát československými mäsiarmi. Ja ako zemský ba ako ríšsky predseda sväzu čsl. mäsiarov a udenárov vychovávam vždy a všade mojich kolegov, aby kráčali po rovnej ceste, po ceste, ktorá je najistejšia. Ale ako hovorím, najdú sa medzi každou vrstvou ľudia, ktorí vstupia na mýlnu cestu. V takýchto prípadoch som neraz vyslovil, aby áno, bol pokutovaný ten, kto si toho zasluhuje. Ale toto vyslovenie sa pána ministra Vlasáka sa nás dotklo. Hovorí nám to. že nedovolí česať ten štát československý. Ja som si toho povedomý, čo tuná povedám, že áno ten finančný štát československý, češe všetkých mäsiarov a udenárov jedenásty rok.

Páni moji, spôsobom, akým bolo zachádzené s našimi kolegami, je neslýchaný. Takéto spôsoby v žiadnom vzdelanom štáte našej Europy nie sú možné, ba snáď nie sú možné ani v Sovietskom Rusku samom.

Slávny senát, na čo sa roztrpčovať, na čo rozčúľovať. Je to skutočnosť a pravda, čo som tvrdil tuná. Ako som povedal, som si toho vedomý. Ale istí kolegovia a isté kluby žiadajú predlženia na tri mesiace. Je to nemožná vec. Daň vyrúbuje sa na štvrť roku vopred a za 3 mesiace nemôže sa takýto zákon znovelizovať. Môj klub dáva možnosť ministerstvu financií toho jedného roka, ale v tej nádeji, že pomer ministerstva financií, vôbec finančnej správy k daň platiacemu poplatníctvu sa zlepší, že finančné správy nebudú videt v daň platiacích ľuďoch zlodejov a že obratová daň bude behom tohoto jednoho roku tak znovelizovaná, že bude na celej čiare vôbec paušalizovaná a daň prepychová sotretá s povrchu zeme tejto a snížená na 1 %. V tejto nádeji hlasujem za predložený zákon. (Souhlas.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. Tschapek.

Sen. Tschapek (německy): Slavný senáte! Zase máme před sebou prodloužení daně z obratu a daně přepychové a zase se řekne, že se prodlužuje provisorně jen na 1 rok, Víme však zcela dobře, že rok uplyne a že daň bude pak zase na denním pořadu. Tak jako rádi slavíme jubilea, tak slavíme u této daně desetileté jubileum, a myslím, že je to pro obchodnictvo a živnostnictvo jedním z nejkrásnějších vánočních dárků, které zase přineseme domů, když musíme říci, že živnostnictvo a obchodnictvo bylo opětovně podarováno touto krásnou daní z obratu a daní přepychovou. Seznáváme z vývodů pana ministra financí, že této daně nemůže postrádati, že ji potřebuje, poněvadž skutečně obnáší osminu všech státních příjmů, kterých se naprosto nemůže zříci.

Dámy a pánové! Jestliže s tohoto místa jako řemeslníci, živnostníci a obchodníci proti tomu protestujeme, děje se to zajisté s oprávněným důvodem, že jsme to my, kteří touto daní nejvíce trpí. Mluví-li se již o úsporných opatřeních, pak prohlašuji, že zde spoření je na zcela nepravém místě. Mohlo by se po mém názoru šetřiti při vojenském rozpočtu anebo při jiných kapitolách, nikoli však předpisovati zatížení tam, kde postihuje právě střední živnostníky a střední stav vůbec, který se právě nyní nalézá v hospodářské krisi.

Velevážení! Bylo loňského roku při přijetí berní reformy úmyslem vyjíti vstříc malým živnostníkům. Moje strana právě proto a v tomto smyslu hlasovala pro berní reformu, poněvadž měla za to, že berní reforma skutečně přinese úlevy živnostnictvu. Vidíme však, že namnoze v praxi páni berní úředníci v mnohých případech vůbec se nestarají o berní reformu a o zákony, a že zcela klidně předpisují živnostníkům to, co se jim zdá býti správným. Berní reforma, která sama sebou ve svých nejdůležitějších bodech by nám mohla pomoci byla v praxi berních úředníků vykládána v náš neprospěch. Mluví-li se dále při dani z obratu a dani přepychové o tom, že zjednány budou úlevy, pak již víme, jak tyto úlevy budou vypadati. Budou zase ve prospěch velkoprůmyslníků a kapitalistů, a jak s tímto svým tvrzením jsem v právu, dokazují číslice, z nichž vysvítá, jaké dary dostával velkokapitál od berních úřadů.

Tak na příklad bylo odepsáno: České průmyslové bance 5,700.000 Kč, České eskomptní bance 8,332.000 Kč, České bance Union 3,740.000 Kč, Anglobance 4 mil. 701.000 Kč, Schöllerovu cukrovaru 1 mil 768.000 Kč, Západočeské báňské a. s. 1,218.000 Kč, závodům Tatra 296.000 Kč, textilním závodům Mauthnerovým 1 mil. 283.000 Kč, Českému lihovaru 1,908.000 Kč, Továrně na zápalky Solo 6,091.000 Kč, Sklárně Inwald 1,512.000 Kč, Kolínskému lihovaru 1,274.000 Kč, Měďárny Čechy 4,700.000 Kč. Velevážení, to jsou cifry 50 milionů, jež odepsány byly velkokapitálu, a nyní se tážeme: jak se jedná s malým řemeslníkem, s malým obchodníkem, s menším rolníkem, zakročí-li proti příliš vysokému předpisu svých daní? Přes všechny rekursy, přes všechnu námahu, je na konec odsouzen zaplatiti zvýšenou daň a splniti své závazky, jak mu byly berním úřadem předepsány.

Tvrdí-li se, že se daň z obratu přesunuje na konsum, tož prohlašuji, že tato daň z obratu v mnohých odvětvích živností nečiní 2%, nýbrž 8 a 10% a ještě více, poukazuji dále k tomu, že v mnohém povolání tuto daň z obratu vůbec nelze započítati. Odstranili jsme malé mince. Je možno připočítati na př. daň z obratu v živnosti hostinské a výčepnické? Je možno připočítati daň z obratu v živnosti kadeřnické? Nikoli, poněvadž právě nelze počítati s těmito malými mincemi. Onen maloživnostník platí právě celou daň z obratu z vlastní kapsy. A jak to je s revisními komisemi? Tyto revisní komise mají choditi do velkých závodů. Ve skutečnosti však chodí k malým řemeslníkům a malým obchodníkům, u nichž věru není na místě, aby se jim posílaly na krk ještě také revisní komise, aby byli obtěžováni a šikanováni. Mimo to stojí tyto komise stát mnohem více peněz, nežli vynesou, obzvláště u malých řemeslníků a obchodníků.

Zmínil jsem se již o tom, že se na posavadní zákon o dani z obratu pohlíželo jako na provisorium, jež mělo uplynouti koncem roku 1929. Dnes však stojí zase na denním pořadu a žádá se jeho prodloužení. Netřeba zajisté znovu zdůrazňovati, jak obrovské zatížení znamená daň z obratu pro maloživnostníky a že nečiní 2%, nýbrž 12-14%. Tato daň dále úplně znemožňuje přesnou kalkulaci, poněvadž se kupující vždy zdráhají ji platiti, a tak se tím zabraňuje solidnímu přiznávání daně z obratu, poněvadž ji právě z valné části maloživnostníci platí z vlastních kapes. Všechny dosud podané požadavky obsahují plně a zcela oprávněné zrušení daně z obratu, jak to také vysvítá ze statistických výkazů ministerstva financí z let 1922-1928, v kteréžto době vynos těchto daní stoupl o 692,558.000 Kč. V procentech vyjádřeno, je to více než 42%. Uvážíme-li, že v roce 1922 nebylo skoro vůbec žádného paušalování a v roce 1928 bylo zase mnoho paušalování, vidíme z toho, že by bylo možné snížení, ne li úplné omezení daně z obratu alespoň a 1%. Uvážíme-li dále, že se vydávají miliony na neproduktivní účely, vidíme, že by bylo možno úplné zrušení daně přepychové. Uvádí-li se důvody úspornosti, tož poznamenáváme, že skutečné výnosy nejsou v žádném poměru k nutným správním výdajům. Zrušením daně z obratu a daně přepychové dostalo by se však značné úlevy nejen živnostnictvu a obchodnictvu, nýbrž také konsumu, aniž by se stát dostal do nějakých potíží. Je tudíž naší povinností hlasovati pro zrušení, a kdyby toto bylo na prosto nemožno, tož přece pro snížení daně z obratu.

Zcela obdobně má se věc u daně přepychové. Co pak je dnes přepychem? Nalézáme-li v seznamu pro přepychovou daň předměty, jako vánočky, koláče atd., pak tvrdím, že si i nejhůře placený dělník v neděli jistě popřeje nějaký koláč anebo kousek lepšího bílého pečiva, i je z té příčiny přepychová daň jen tam na místě, kde jde skutečně o přepych, nikdy však u předmětů lidové potřeby.

Domnívajíc se, že přece tato daň z obratu a daň přepychová pro obchodnictvo a živnostnictvo trvale je nesnesitelnou, bude moje strana hlasovati proti tomuto zákonu a vyhradí si věnovati pozornost těm stranám, které se při volbách ucházely také o přízeň živnostnictva, zda budou hlasovati pro naše návrhy. (Souhlas a potlesk senátorů něm. živnostenské strany.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. Trnobranský

Sen. Trnobranský: Dámy a pánové! Zákon, který projednáváme, má prodloužiti daň z obratu a její platnost na dobu dalšího jednoho roku. Daň z obratu je krutá daň, jež doléhá na naše občanstvo a zatěžuje všechny předměty denní spotřeby. Při tom nejhorší je to, že zatěžuje je nerovnoměrně, a to podle toho, jak který předmět denní spotřeby obrací se v obchodě. Podle toho, kolikrát je ten, či onen předmět směněn, podle toho také zvyšuje se na tento druh denní spotřeby daň z obratu.

Tato daň byla míněna pouze dočasně. Měla to býti jakási finanční výpomoc pro stát a byla určena ke krytí určitých potřeb státních na poměrně krátkou dobu. Důkaz toho je dán tím, že původně je terminována a že občas její platnost musí býti prodlužována. Poněvadž se však ukázalo, že daň z obratu je velmi výnosnou daní, neboť vynáší celou jednu pětinu všech daní u nás vybíraných, proto snaží se ministerstvo financí a vláda, aby tuto daň trvale udržely.

Pro spotřebitele je daň z obratu velmi škodlivá, neboť snižuje jejich kupní sílu. To se pak pochopitelně objeví v dalším hospodářském životě státním.

Mluvili jsme zde o velmi těžké, naléhavé krisi výroby zemědělské. Hledají se prostředky, jimiž má býti tato krise aplanována. Jako nejsilnější prostředek poukazuje se na nutnost zvýšení ochranných cel.

Dámy pánové, nevím, zda je to ten jediný, skutečný a pravý prostředek a zda zvýšením ochranných cel skutečně pomůžeme našemu zemědělství, zvláště když krise výroby zemědělské není jen krisí naší, nýbrž je všeobecná, celoevropská, ba můžeme říci světová.

Nejlepším prostředkem k zabránění podobných těžkých krisí hospodářských, ať už v kterémkoliv oboru výroby, je výšení kupní schopnosti konsumentů, ku pní schopnosti spotřebitelů. Usnadní našemu občanstvu, aby ono si mohlo koupiti dostatek životních potřeb, aby na jedné straně nebyl nadbytek, a na druhé aby nehrozil hlad, nedostatek a bída.

My máme nejen zemědělskou krisi, ale akutní těžkou krisi hospodářskou, je u nás krise výroby cukerní a budeme-li chtíti cukrovarnictví naše ozdraviti, budeme musit pečovati o to, aby v tuzemsku byl spotřební cukr více používán, aby přestal býti luxusem, pamlskem, a aby se stal skutečnou potravou našich občanů. A toho můžeme dosáhnouti jen tehdy, jestliže jeho cenu upravíme dostupně pro nejširší vrstvy pracujícího lidu.

Je potřebí, aby daň z obratu byla velmi rychle a pronikavě odbourána. Je potřebí, aby vláda vytvořila si plán pro odbourání obratové daně. Pochopuji, že není možno ihned přikročiti ke zrušení zákona o dani obratové, aniž by se to nedotklo velmi citelně, ba přímo kriticky, financí státních. Leč je možno plánovitě postupovati k definitivnímu odbourání této daně a tím také k ulehčení trudné situace všech těch, kteří jí jsou úžasně pronásledováni.

Vláda se brání odbourání daně obratové z důvodů fiskálních. Leč dámy a pánové, vláda také svého času velmi ostře bránila se odbourání dávky uhelné a přece podařilo se najíti východisko, najíti východisko, cesty, jimiž dávka uhelná, která dusila přímo naši uhelnou výrobu, byla do té míry snížena, že již není pro tento druh našeho hospodářského podnikání oním nebezpečenstvím, jímž byla. Můžeme konstatovati, že snížení dávky uhelné způsobilo značné ozdravění celé naší uhelné výroby.

Vláda slibuje novelisaci zákona. Leč slavný senáte, já nevěřím, že by ona novelisace odpovídala požadavkům, jež zde dnes byly různými řečníky prohlášeny a hlavně řečníky koaličních stran, poněvadž, když my, oposice, něco tvrdíme, něco žádáme, těžko se nám vychází vstříc. Pochybuji. že novelisace zákona o dani z obratu bude se pohybovati v těchto směrech, jak je po ní voláno. Domnívám se, že ministerstvo financí spíše v té novelisaci bude žádati, aby její tíha ještě byl zvýšena, a aby stala se definitivní tíhou, jež doléhá na kapsy poplatníků a život každé naší rodiny. Dopadne to asi tak, jako s berní reformou. Tvrdilo se, že bude ozdravěním našich berních poměrů, naší berní politiky, a facit všeho toho vidíme, že tento zákon píše ještě ztížil postavení poplatníkovo, než aby mu byl ulehčil a prospěl. (Předseda dr Soukup ujímá se předsednictví.)

Novelisace zákona o dani obratové mohla býti provedena ještě letošního roku. Důvodová zpráva praví, že se tak nemohlo státi vzhledem k tomu, že vláda tvořila se dlouho a že okolnosti politické tomu bránily. Slavný senáte, domnívám se, že vůbec nemusilo dojíti k novým volbám do Národního shromáždění. Národní shromáždění bylo rozpuštěno překotně a bez vážných ústavních důvodů, neboť v tom Národním shromáždění dřívějším koalice měla většinu. Nebylo potřebí tohoto rozhodnutí snad okamžité krise. Vždyť takových menších krisí prožívali jsme celou řadu v dobách předchozích. Nemusilo nadejíti přímo toto krajní rozhodnutí a toto krajní řešení. Mohl býti zákon o dani z obratu pohodlně novelisován. Ale i když došlo k provedení voleb 27. října t. r., nemusilo trvati tak dlouho jednání o vládu, nemusilo trvati celých 6 neděl. Vždyť beztak to bylo více méně vyjednávání o osobách, nikoli o programu a zásadách, na nichž tato vláda stojí, nebo má státi. (Sen. Dundr: To je omyl!) Jednalo se hlavně o záležitosti, jež se dotýkají zájmů jednak politických stran, jež koalici tvoří, a na druhé straně určitých osobních koterií, které u nás ve státě snaží se za všech okolností diktovati přes hlavy zvolených zástupců lidu. (Hlas: To bývalo dříve!) Tyto okolnosti způsobily prodloužení jednání o novou vládní koalici a o novou vládu. Kdyby nebylo těchto okolností, mohl býti velmi dobře zákon o dani z obratu novelisován. Leč, jak pravím, nevěřím, že tato novelisace přinese ulehčení, a domnívám se právě naopak - poněvadž to je daň tak výnosná, jak se ukázalo - že bude ministerstvo financí dbáti toho, aby tento vynos byl zabezpečen, po případě aby byl ještě zvýšen. Otázka novelisace zákona o dani obratové dotýká se velice důtklivě také jedné části soukromých zaměstnanců, kteří daní obratovou jsou nespravedlivě postihováni. Jedná se o obchodní zástupce, kteří pracují na provisi. Těmto nespravedlivě je jejich výdělek postihován daní z obratu a rovněž nespravedlivě postihován daní výdělkovou. Neboť zde nejedná se o samostatné podnikatele, zde jedná se o lidi, kteří pracují námezdně, a jejich provise je jejich platem, i když pracují v téže době pro více svých zaměstnavatelů. (Sen. dr Karas: Rozpočtový výbor usnesl v té věci resoluci!) Já jsem před několika dny měl v rukou drastický příklad takové nespravedlnosti k obchodnímu zástupci, jemuž výdělek odhadnut byl na 18.000 Kč, předepsána mu v prvé řadě daň důchodová, což je pochopitelné a zákonné, je mu předepsána ale také daň z obratu a vedle toho také daň výdělková a on z těchto 18.000 Kč odhadnutého výdělku, z těchto 18.000 Kč odhadnuté mzdy, musil zaplatiti půl druhého tisíce na dani. Uznejte, že to je nespravedlnost do nebe volající a že je potřebí, aby tito zaměstnanci byli zákonodárnými sbory vzati v ochranu. Kol. dr Karas uvádí, že rozpočtový výbor usnesl resoluci o této věci. Mně ale, pane kolego, resoluce takto usnesené, už dávno neimponují. Mám velice mnoho zkušeností, že administrativa tyto resoluce zákonodárných sborů prostě ignoruje, ba zdá se mi, že někdy úmyslně. Proti těmto projevům zákonodárných sborů postupuje se způsobem opačným. Chceme-li těmto zaměstnancům pomoci, chceme-li jim podati pomocnou ruku, nezbytně potom musí býti učiněno zákonné opatření, aby v žádném případě nebylo možno nějaké zneužití tímto způsobem, a aby nespravedlivě postihováni byli lidé, kteří musí platiti daň z obratu ze svého výdělku jako lidé námezdní. Podal jsem také návrh resoluce, v němž žádám, aby při novelisaci zákona o dani z obratu bylo na tuto věc pamatováno, a aby do zákona při o příslušné opatření bylo vzato.

A nyní na konec, slavný senáte, dovolte mně, abych řekl několik svých názorů My v našem finančním hospodaření státním nepomůžeme si jinak, než když budeme dbáti přísně zásady absolutních úspor. Můžeme ještě šetřiti tam, kde se šetřiti dá. Můžeme ještě zabrániti vydávání státních peněz na zbytečnosti. Nepotřebujeme míti té zahraniční representace, která beztak se děje pro osoby, a ne pro stát. Musíme dohlédnouti všude tam, kde se státními penězi hospodaří, aby toto hospodaření se daáo správně, aby úplně odpovídalo zásadám, na kterých musí stát hospodařiti. Kol. Stříbrný právě v poslanecké sněmovně přinesl určité odhalení (Sen. Dundr: Teprve nyní?), které je velice významné a které vzrušuje celou naší veřejnost. Pánové, je potřebí, aby toto odhalení jasně bylo zjištěno. Stříbrný navrhl, aby sněmovna zvolila 24členný výbor, který by o věci jednal. Já v určité chvíli, ve vhodné chvíli, přijdu i v senátě s návrhem, aby senát této komise, bude-li sněmovnou zvolena, také se zúčastnil. Pochopitelně budu hlasovati proti předloze zákona.