Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Reyzl.

Sen. Reyzl (německy): Slavný senáte! Naše stanovisko k této dani, o jejímž prodloužení se budeme dnes usnášeti (Neklid.), nezměnilo se nikterak, ačkoli budeme hlasovati pro prodloužení.

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Reyzl (pokračuje): Jsme právě tak jako v době berní reformy toho názoru, ze tato daň velmi těžce doléhá na veškeré hospodářství a naše politika v daňových věcech směřuje k tomu, že tato daň musí býti jednou odstraněna. Ale připomínám na to, že nejsme otci této daně my, nýbrž právě ty strany, které se dnes zahalují do pláště oposice a nám a voličstvu dnes s tohoto fora chtějí namluviti, že nebyly nikdy pro tuto daň. (Různé výkřiky sen. dr Hilgenreinera.) Vzpomínám na to, že právě ministr financí Engliš, tvůrce berní reformy, původně byl toho názoru, že daň z obratu musí zmizeti z berní reformy a že vůbec nikdy více nemá býti předmětem daňového zákonodárství, že však právě občanská vláda, v jejímž vleku se ministr financí pohyboval, prosadila to, že po berní reformě zůstala daň z obratu hlavní součástí celého daňového systému vůbec. (Sen. dr Hilgenreiner [německy]: Vyložená nepravda!) Právě vy, pane kolego Hilgenreinere, který to dnes vypravujete voličům, právě vy jste hlasoval pro berní reformu, která učinila daň z obratu hlavní součástí berního systému vůbec. Není tedy na místě dnes takto mluviti, bohudíky máme dnes voličstvo, které si nedá všechno namluviti a které přesně ví, že ti pánové, kteří zde dnes horují proti dani z obratu, klidně ji po tři léta přijímali a pokaždé hlasovali pro prodloužení daně z obratu. Nemáme tudíž žádné příčiny, (Různé výkřiky.) abychom své dnešní chování nějak zastírali, nýbrž chceme jen prohlásiti, že jen z té příčiny, poněvadž právě není více možná novelisace, hlasujeme pro prodloužení beze změny. (Sen, dr Hilgenreiner [německy]: Za rok bude tomu právě tak, pane kolego!)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Reyzl (pokračuje): Pane kolego., připomenu Vám ještě něco jiného. Právě tak jako vypravujete voličům, že jste byli proti tomu, aby rozpočet ministerstva národní obrany byl zvýšen o 83 milionů, právě tak je tomu s vaší pravdomluvností ve vašich dnešních projevech. Rozpočet byl hotov, váš ministr pro to hlasoval, rozpočet měl býti parlamentu předložen při svolání příštího dne, příštího dne byl parlament rozpuštěn. (Sen. dr Hilgenreiner [německy]: Ani slovo pravdy!) Rozpočet byl hotov, pane kolego Hilgenreinere, nalezl souhlas vašeho ministra, zvýšení o 83 miliony bylo ministerstvu národní obrany povoleno, a vy vypravujete voličstvu, že jste byli proti tomu. Pane kolego Hilgenreinere, dnešní většina tomu zabránila, těch 83 milionů musí býti škrtnuto. A vaše výkřiky nebudou zajisté míti účinku, jaký očekáváte u voličstva. (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Reyzl (pokračuje): Proč jsem se přihlásil ke slovu, má svůj důvod v tom, že s tohoto místa chci sděliti, že očekáváme zcela určitě, že tvrdosti tohoto daňového zákona, který lze odstraniti administrativní a nařizovací cestou, skutečně také budou odstraněny. Pomýšlíme při tom v prvé řadě na nespravedlivé zdanění obchodních a provisních jednatelů. Daň těchto lidí byla sice již aktem ministerstva financí snížena z 2 na 1%, ale tím se dále nestalo nic jiného, nežli že dokumentována byla nespravedlnost zdanění těchto lidí. Buďto je to, co obchodní a provisní jednatelé platili na dani, spravedlivé, pak musí platiti 2%, anebo je to nespravedlivé, pak musí býti osvobozeni. Naším názorem je, že musí býti od daně osvobozeni, a tento názor projevili jsme v resoluci.

Kolega Trnobranský projevil svou nedůvěru proti ceně těchto resolucí. Také my víme, že bývalá měšťácká vláda ignorovala resoluce obou sněmoven a že nikdy neuskutečnila požadavky resolucí, i když to bylo možno. Ale to byl nezpůsob, který praktikovala měšťácká vláda, i doufáme, že dnešní vláda, za kterou jako většina stojí zcela jiné strany, tomuto nezpůsobu si odvykne. Musíme naléhati na to, aby respektována byla vůle zákonodárných sborů, projevená v resolucích. My většinové strany musíme s důrazem naléhati na to, aby resolucí bylo také dbáno.

Dnes dozvěděli jsme se ode dvou řečníků bývalých většinových stran, jaké stanovisko zaujímají k těmto daňovým zákonům. Pan sen. Tichi uváděl jako aliby pro to, že jeho strana se svého času zastávala prodloužení daně z obratu, tu okolnost, že vůle většiny a koaliční disciplina nic jiného nepřipouštěly. To, čeho se pan sen. Tichi dovolává jako polehčující okolnosti pro sebe, nesmí přirozeně platit pro někoho jiného. Pro něho platily tehdy vůle většiny a koaliční disciplina, pro dnešní vládní strany to nemá platiti. Tento názor nesvědčí zajisté o snášenlivosti. Sen. Scholz z křesťansko-sociální strany lidové považoval za nutné konstatovati dnes, že strana, která svého času hlasovala pro prodloužení, hlasuje dnes proti tomuto zákonu. Toto konstatování přichází trošku pozdě. Mlčky, zdůrazňuji to, mlčky vzala svého času jeho strana tento zákon na vědomí. Nedozvěděli jsme se ani, že se tato strana tehdy svým vystupováním nějak uplatňovala, kdežto dnes vystupuje jako rozhodný odpůrce. Hrají-li si tedy dnes mnozí pánové na politické kazatele morálky, pak jim to sluší velmi špatně a měli by začíti u sebe samých.

Budeme tudíž v nové většině uplatňovati veškerou svou váhu, aby tento zákon pokud možno brzo byl novelisován a možno-li, aby úplně zmizel. Jestliže však měšťácká vláda příjmy z této daně obnosem 2 miliard označila jako hlavní pramen příjmů, pak lze již omluviti, jestliže nová většina prohlašuje, že nemůže za osm dní novelisovati tento zákon. Myslím, že to musí každý uznati. Ačkoli tedy budeme hlasovati pro tento zákon, bude naší vážnou snahou, abychom tuto daň, pro náš. hospodářský život krajně škodlivou, snížili, i zdůrazňuji ještě jednou, že uplatníme veškerou svou váhu v nove vládě, abychom toho cíle dosáhli, a že budeme naléhati na to, aby tato daň pro obchodní a provisní jednatele úplně odpadla, poněvadž ti to podle skutečných zásad této daně naprosto nejsou povinni ji platiti, bezpráví to, jež nutno odstraniti. V tomto smyslu budeme hlasovati pro prodloužení tohoto zákona, (Potlesk senátorů strany něm. soc. dem.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Wenzel.

Sen. Wenzel (německy): Velevážení! Zákon o dani z obratu a dani přepychové má býti nyní prodloužen do 31. prosince 1930. Ačkoli různé živnostenské a odborové organisace okresních, zemských a říšských svazů ve všech směrech vždy žádaly o revisi tohoto zákona, stojíme nyní jako živnostníci a já zároveň jako zástupce národně - socialistické strany před skutečností, že musíme zaujmouti stanovisko k této předloze. Hospodářský poradní sbor a vláda zcela jednoduše konstatovaly suchý fakt, že osnovu zákona jako takovou v daném okamžiku nelze změniti. Žádali jsme ve svých návrzích snížení daně z obratu na 1%. Uznáváme, že okamžitou změnu anebo dokonce odstranění této daně bylo by technicky těžko provésti. Ale chci zde s tohoto místa uvésti ještě jednou na paměť, že daň z obratu těžce postihuje nejen obchodnictvo a živnostnictvo, nýbrž především konsumenty, a jak jsme již slyšeli od řečníků přede mnou, že velice zdražuje potřeby denního života. Živnostník však musí vedle daně z obratu platiti značné sumy na výdělkové dani, důchodové dani, obecních, okresních, zemských a školních přirážkách a na různých jiných dávkách. Cena zboží skládá se jak známo, rozložíme li ji kalkulačně, ze suroviny, z pracovní mzdy a z vlastní režie. Vlastní režie je velikou položkou, jejíhož zmenšení je bezpodmínečně potřebí k zlevnění zboží. Vidíme, že právě daň z obratu se vyvíjí jako lavina, příklad nechť to ukáže.

Dejme tomu, že se jateční dobytek dostane od sedláka k obchodníkovi, platí se poprvé daň z obratu. Pak od obchodníka k řezníkovi, po druhé daň z obratu; od řezníka k hostinskému nebo hoteliérovi, po třetí daň z obratu, kterou na konec musí zaplatiti host, jenž sní porci masa. Nyní projde tato porce zažívacím ústrojím lidským, přijde pak do žumpy, tuto nutno jednou vyčistiti, náklady za to podléhají nyní zase dani z obratu a tak platíme tímto nečistým způsobem daň z obratu opětně, po čtvrté. Vedle řeznictví provozuje se uzenářství, uzenice se prodá, platí se tak po páté z obratu. Z poraženého dobytčete zužitkuje a prodá se krev, platí se tak po šesté daň z obratu. Každé dobytče má vnitřnosti, to ví ovšem také pan ministr financí, a při prodeji vnitřností platí se daň z obratu po sedmé. Při zužitkování vedlejších produktů, na příklad při zužitkování tuků. pokud jsou jemněji zpracovány, platí se při prodeji jedlého tuku po osmé daň z obratu, při výrobě toiletního tuku po deváté daň z obratu, při výrobě ťpremier jusŤ po desáté daň z obratu. K zužitkování tuku pojí se jak známo výroba mýdla. Tak se při prodeji mýdla zvířecí tuk zdaňuje po jedenácté daní z obratu. Použije-li se tuku k výrobě mazlavého mýdla, platí se daň z obratu po dvanácté, při nákupu mýdlového prášku po třinácté, při prodeji technického tuku platí se daň z obratu po čtrnácté. Měli bychom se nyní domnívati, že placení daně z obratu vezme snad již konec. Ale mýlíme se. Přicházíme nyní teprve ke kapitole zužitkování zvířecích kůží. Společenstva řezníků mají, jak známo, již dávno svá družstva pro zužitkování kůží. Různé kůže se preparují různými konservujícími solemi. Kůže se odsud prodá obchodníku s kůžemi, platí se nyní již po patnácté. Odsud jde k obchodníku s usněmi, ten platí po šestnácté daň z obratu. Od obchodníka s usněmi to jde k obuvníkovi nebo k výrobci obuvi. Ten platí tedy po sedmnácté daň z obratu. Pro hotovou obuv přijde si konsument, ten platí po osmnácté daň z obratu. Při zužitkování kůží jsou odpadové výrobky, jako na příklad rozpuštěné soli, bílek a zbytky konservujících solí. Prodáme-li tyto, zaplatili jsme již po jednadvacáté daň z obratu. U jircháře, který kůže zpracovává, nalézáme odpadky kůží a usní, ze kterých se vyrábí klih. Klih přichází z továrny na klih k drogistovi, od drogisty k truhláři, tam se upotřebí a dostane tak do nábytku, kde se tímto způsobem za klih do výrobních nákladů započítaný platí daň z obratu po pětadvacáté.

A tak mohl bych ještě půl hodiny mluviti o zcela automatickém, lavinovém stoupání této daně, ale chceme přece jíti na vánoční prázdniny, a tak musím se vyjádřiti zkrátka a jen zběžně označiti lavinový vzrůst daně z obratu. Ale chci konstatovati, že nynější systém daně z obratu není ničím jiným, nežli nástrojem, který pro velkoprůmysl, jako na příklad Tomáše Baťu, pro železářský průmysl, pro chemický průmysl a j. v. zjednává privilegium, a placením zmenšené daně z obratu uskutečňuje jakýsi druh osvobození od daně z obratu pro velký bankovní kapitál, a tímto způsobem náklady udržování státu klade na bedra těžce zápasících chudších maloživnostníků.

V tom, co jsem řekl, obsaženy jsou tedy tyto skutečnosti:

1. že daň z obratu nepostihuje výrobce stejně v poměru jejich obratu a příjmů. Velký platí proto méně, poněvadž zboží z prvotního výrobku až do dohotovení nedává z ruky a nepotřebuje tudíž platiti žádnou daň z obratu,

2. že se tímto daň z obratu z daleko největší části vybírá od maloživnostníků, od chudších pracujících stavů,

3. že se tímto způsobem výrobní náklady u malého výrobce lavinovým vzrůstem obnosů daně z obratu zdražují do té míry, že se maloživnostnictvo úplně vylučuje z konkurenčního boje.

Maloživnostníci a maloobchodníci skutečně již nemohou dále snášeti takovýto nespravedlivý daňový systém.

Daň z obratu a situace pracujících vrstev jsou věci, které také zde nemůžeme od sebe odloučiti. Veškeré zdražení živobytí závisí právě tak od daně z obratu. Čím více se zahloubáme do podstaty daně z obratu, tím logičtěji musíme konstatovati, že se daň z obratu dotýká producentů, nikoli podle poměru jejich kapitálu a obratu, nýbrž v obráceném smyslu jako progresivní daň, která každého postihuje tím více, s čím větší obtíží vyrábí a čím je chudší.

Budeme ovšem s velkým zájmem sledovati vývoj věcí a uvidíme, jak alespoň v příštím roce sociálně-demokratická strana, která právě dříve nadělala nejvíce hluku proti dani z obratu, tuto daň snad zlepší. Zde se musí zajisté trochu přizpůsobiti, aby byla schopnou býti ve vládě. My němečtí národní socialisté pokusili jsme se podati několik návrhů, které jsou dobře míněny. Nebudou-li přijaty, budeme hlasovati proti předloze. (Souhlas a potlesk něm. nár. soc. senátorů.)

Předseda (zvoní): Posledním řečníkem je pan sen. Füssy.

Sen. Füssy (maďarsky): Ctený senát! Pri prejednávaní návrhu, smerujúceho k opätnému predľženiu zákonov o dani obratovej a prepychovej o jeden rok, chcem predovšetkým na dve veci vyvolať pozornosť vládnej väčšiny cteného senátu. Jednou je, že Vy ste mali a máte chýrečných a slávnych národohospodárov a finančné auktority, akým bol aj tragickým koncom skonavši minister Rašín a akým je aj terajší pán minister financií, a títo nie raz, ale opätovne konštatovali, že daň obratová je nespravodlivá, že daň obratová má ochromujúce účinky na živnosti, obchod a poľnohospodársku produkciu a preto vraj treba ju pokladať iba za potrebné zlo, ktoré treba zo štátnych financií čo najrychlejšie odstraniť. Nemožno mi chápať, že ani vládna väčšina, ani pán dr Engliš, ktorý sa medzitým zase dostal do ministerského kresla, nepočínajú si tak, ako im to prikazuje ich dobré, dôkladne vedecké presvedčenie, lež zabezpečujú život na další jeden rok dani obratovej, tomuto chorobonosnému bacilu nášho chorého verejnohospodárskeho života. Toto jednanie je nedôsledné a tedy nesmieme sa diviť, že následkom týchto nedôsledností spechá naše verejné hospodárstvo istej smrti v ústrety.

Druhou mne nepochopilteľnou vecou je nestydatosť, s ktorou volební kortešovia československej agrárnej a českej živnostenskej strany práve na vidiekoch Maďarmi obývaných sľubovali pred 7-8 týždňami zákonodarnú akciu straniva zrušenia dane obratovej, a dnes spatrujeme, že títo páni kortešovia, ktorí dnes i tuná v senáte sedia, naraz umľkli, nemajú ani slovíčka proti dani obratovej, ba svojimi hlasmi prispievajú k tomu, aby ľud i naďalej bol touto daňou trápený. Je to tak obrovské farizejstvo, že nemá sebe rovného.

Z úst pána vládneho predsedu sme v minulých dňoch na tomto mieste počuli, že vláda podnikne všetko, aby našla a vytvorila tie prostriedky, ktorými má byť hospodárska kríza miernená, a k tomu účelu použije vraj i metody štátneho zákroku. Nuž, tuná máte prvý prostriedok štátneho zákroku, ktorým sa daň z obratu, zaťažujúca hospodárske pomery, nie zrušuje, lež predlžuje. Múdre by ste u robili. keby ste sriadili štátny úrad pre nápady, ktorého by bolo treba už i preto, lebo nápady tak zv. ministerstiev hospodárskych uberajú sa veru veľmi planými cestami.

Bol by som nespravodlivý voči zákonodarcom vládnych strán, keby som tvrdil, že všetci hlboko mlčia pri návrhu o dani obratovej. Našiel sa jeden vládny poslanec. ktorý mluvil o tom so mnou na chodbe a pokúšal sa odôvodniť potrebu dane obratovej tým, že štát nemá z čoho hradiť rozpočtové potreby. Povedal som pánu poslancovi sám to, čo zákonodarci mojej strany uviedli zkrátka v poslaneckej snemovni: ťráčte robiť politiku mieru; ráčte previesť sníženie stavu vojska, skrátenie doby aktivnej služby; ráčte k vojenským cvičeniam povolať ročne na miesto štyroch ročníkov len ročník jeden a ráčte sa uspokojiť tými zásobami municie, ktoré máte teraz, a ihneď docielite tým takých úspor, že úbytok z výnosu z dane obratovej bude môcť štátna pokladňa dobre postrádať.

Môj koléga zo strany agrárnej mi na to odpovedal, že vraj otázka vojenská je celkom iná vec, to nepatrí k otázke dane obratovej a že vraj sníženie stavu vojska pri vodilo by vzrast počtu nezamestnaných a že v prípade obmedzenia muničnej výroby nemaly by továrne práce.

Toto mudrovanie je veľmi znásilnené a pripomína nám situáciu zadlženého človeka. ktorý svoje dlžoby hradí novými pôžičkami. Takýto postup vedie zpravidla k naprostému úpadku, alebo, ak dotyčný jednotlivec nemôže sa dívať na svoju zkazu, urobí koniec svojej biede guľkou z revolveru. K úplnému úpadku štátnych financií povedie tá štátna finančná politika, ktorá v kritických, ťažkých dobách verejného hospodárstva vynakladá na vojsko, ktoré vo svojej zbytočnosti znamená čirý prepych, miliardy vtedy, keď 99% obyvateľstva postráda eminentných potrieb každodenného života, riadneho stravovania, odevu, ľudského príbytku a zápasí so starosťmi o ne. ťNežiť nad svoje pomeryŤ - znie stará dobrá zásada, avšak tejto dobrej rady nechce sa pridržiavať ani súkromník ani štát. Vidíme v živote väčšiny ľudí, že rodina žije tak, že hlava rodiny nie je v stave sohnať hmotné prostriedky k prepychovému životu, čo samozrejme vedie k zadlženiu. Tejto chyby nesmie sa štátna domácnosť dopúšťať. Ak peniaze nestačia na vojsko, treba počet jeho stavu snížiť a vtedy nebude treba ožobračovať občanov, žijúcich v tom najbiednejšom osude.

Tvrdenie, že by sa rozpustením vojska zvýšil počet nezamestnaných. je priamo smiešne. Ráčte sa len podívať na odzbrojené Nemecko a Maďarsko: I keď netvrdíme, že u týchto naších súsedov nevyskytuje sa problém nezamestnanosti, avšak nelzä popierať to, že tam nie je ona tak vážna, ako tuná, kde mládež zamestnáva sa hračkou na vojáky. Avšak ostatne stát má vždy možnosti sriadiť pracovné príležitosti: Ráčte len mládež na miesto hračky na vojáky zapriahnuť do stavby železníc, regulovania riek, odvodňovania močiarov a ihneď začne rozkvietať zemedelstvo, živnostníctvo a obchod tak, že by sme si toho lepšie ani priať nemohli. Otec českého národa Karel IV. už sám ukázal, čo treba robiť v dobách kritických. Podívajte sa len na Petřín, ešte i dnes stojí tam ťHladová zeďŤ: i vtedy bola veľká bieda, Karel však nezväčšoval stav svojej armády, lež poskytnúl hladujúcemu ľudu verejné práce. To treba činiť i dnes.

Pán ministerský predseda vo svojom vládnom exposé prisľúbil síce, že vláda so staví veľký investičný program, avšak ani tomuto sľubu nelzä dôverovať, lebo veď už asi pred 8-9 rokmi sostavený bol veľký program pre stavbu železníc, tento bol i prevedený, avšak len v zemiach historických. I v minulých dňoch prihodila sa udalosť, ktorá dokazuje, že vláda má voči Slovensku len krásné plány, avšak k vážnej práci zťažka dojde. Myslím na odvodnenie Čierneho močiara v Podkarpatskej Rusi. Štát už pred rokami sriadil tak zvaný melioračný fond, z ktorého vystaval v mestách a dedinách zemí historických vodovody, z tohoto fondu však Slovensku a Podkarpadskej Rusi nedostalo sa vôbec nič. Dnes, leď v zemiach historických už vôbec nie je treba melioračných prác, fond však existuje, vtedy na miesto toho, aby boly zahájené odvodňovacie práce toho Čierneho močiara, konajú sa o ňom prednášky v Prahe, predvázajú sa kinofotografické obrazy o divokých kačicách a liškách v Čiernom močiari, avšak jedno sa nedeje: neprivádzajú sa sem robotníci s motykou a rýlom a nezahajuje sa stavba kanálu. A predsa keby močiary v Podkarpatskej Rusi boly odvodnené, keby sa regulovaly rieky na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, vtedy by mal prácu každý človek zdravého tela a nemali by sme starosti o to, že mládež bude bez práce a preto ju musíme brať k vojsku. Avšak i vo výsledku sú obrovské rozdiele. Vojsko vystrieľa ťažké miliony v každoročných vojenských cvičeniach a jestliže by tieto pracovné sily a tieto peniaze boly obrátené na verejné práce, mohli bysme do 2-3 rokov získať toľko novej úrodnej pôdy, že by tým bola vyriešená aj otázka sebastačného zásobovania obyvateľstva republiky obilninami.

Čo sa však týče starosti, že čo by sa malo stať potom s veľkými muničnými továrňami, i tomu dáva návod osud bývalých muničných továrieň v Nemecku a Maďarsku. Na miesto tankov, del, strojných pušiek a municie ráčte vyrábať zemedelské stroje, traktory a tým zase samo sebou bude vyriešená jedna veľká otázka: Hospodár nebude si sťažovať, že dostáva za psenicu nízku cenu, lebo i on bude môcť lacnejšie kúpiť pluh, bránu, kosu a odev.

Vedúce osobnosti československej politiky a zodpovední činitelia verejnohospodárskeho života zostávajú vždy na jednom a tom istom mieste a ako keby boli začarovaní, nemôžu sa vymaniť z toho začarovaného kruhu. Na jednej strane kážu úspornosť, krvavým vymáhaním daní donucujú obyvateľstvo k biedačeniu a nie ku sporivosti, a pri tom títo apoštolovia sporivosti na druhej strane - ako som už povedal v štátnej domácnosti odkopnúc zásadu sporivosti zariaďujú štátne hospodarenie k takému prepychovému životu, ktorý si ani národy, ktoré sú o veřa bohatšie ako my, nemôžu dovoliť,

Farizejská politika vlády je voči malým živnostníkom nad sklo priezračnejša. Pri krizi zemedelstva je vskutku snáď kriza maloživnostenskej vrstvy najvážnejšia. V novinách mohli sme sa dočítať, že ministerstvo obchodu pripravuje akúsi akciu ku zlepšeniu pomerov maloživnostenských, avšak teraz. keď je práve príležitosť k vážnej pomoci, zase sa nedeje nič. O veľa viac ako štátna subvencia znamenalo by také opatrenie, ktoré by ku príkladu živnostníka malého, pracujúceho s jedným anebo dvoma pomocníkmi, sprostilo dane obratovej. I keby týmto opatrením nebola zabezpečená konkurenčná schopnosť malého živnostníka voči továreňskému priemyslu, predsa odctnul by sa v tak priaznivom položení, že by nebol odkázaný iba na správky, ako je tomu teraz, lež bola by zahájená fakticky vážna maloživnostenská výroba.

Vzláštnej zmienky zasluhuje si daň prepychová. Vopred prehlašujem, že nie som zásadným odporcem dane prepychovej. Kto má na to, aby kupoval drahé šperky, aby požíval specielné, v cudzine vyrobené nápoje a požívatiny, ten zaiste ľahko snesie bremeno dane prepychove.j. Avšak jestliže si prečítame soznam sostavený vládnym nariadením o predmetoch podrobených dani prepychovej, vtedy prijdeme na to, že u nás snáď už len požívanie čerstvého vzduchu a stravovanie chlebom a vodou nie je prepychom. avšak jestliže ku chlebu vezmeme si kúsok syra alebo kúsok suchého salámu, to už je prepychom. Podľa zmieneného soznamu totiž prepychom je tak zvané jemné pečivo, akékoľvek sýry, cukráske pečivo a požívanie výrobkov čokoládových továrieň. A čo máme povadať o šatstve? Jemná vlnená látka, klobúk od 100 Kč drahší je podľa nariadenia tiež prepychom, a predsa jestliže si dnes niekto takýto klobúk kúpi, činí to zväčša preto, aby sa potom už ani dva tri roky ku klobučníkovi nepodíval.

Je naprosto nemožným stavom, že prepychovej dani podlieha tiež taký z tuzemského dreva zhotovený nábytok pokojový, ktorý je do 10% vykladaný drevom z cudziny. Dľa toho by pán minister financií požadoval asi, aby sme naše byty zariadili starými fršloky a neohoblovanými lavicami; a nikto sa nestará o to, že daň prepychová proste zabila živnosť umelého stolárstva, keďže pekný riadny nábytok nemá odbytu, lebo treba z neho platiť daň prepychovú. Avšak i väčšie nástenné hodiny sú prepychom podľa nariadenia.

Je všeobecne známo, že veľkí praví maliarskí umelci nikdy nemali na ružiach ustlané, lebo umelcovi, tomuto pilieru kultúry, dostane sa uznania z pravidla až po smrti, kdežto v živote je jeho údelom len strádanie. Československá daň prepychová i týchto zbiedačuje tým, že znesnaďnuje zpeňaženie ich umeleckých výtvarov, lebo uvaľuje na ne daň prepychovú. Je to pohanením kultúry československej. Šport a telesnú výchovu podporuje vláda tak, že ešte i futbalový míč prehlašuje za prepych, avšak prepychom je tu i tá najprostejšia cestovná taška a zaiste je v intenciách vlády, aby cestujúci balili svoje cestovné potreby do kapesníka. Prepychom je už to, keď novomanželia zakúpia si do kuchyne zariadenie od 300 Kč drahšie, čo už opravdu zabieha do smiešnosti. Najdivnejším opatrením, ktoré národ československý stavia do zvláštneho svetla i v cudzine, je to, ktorým sa vyslovuje, že šatná kefa a kefa na vlasy ako aj akékoľvek potreby k holeniu sú prepychom. To znamená, že naše šatstvo nesmieme kefovať, že naše vlasy nesmieme si učesať, lbo ináče sme marnotratníkmi a prepychovníkmi a sporíme len vtedy jestliže necháme nášu bradu narásť ako muž z praveku.

Keďže zákon o dani prepychovej, ktorý dnes pla tí a má byť predľžený, umožňuje, aby práve zmienené predmety prvotriednej verejnej potreby boly kvalifikované za prepych, pokladám za povinnosť zaujať proti tomuto návrh u stanovisko odporu.

Tiež zákon o poplatku za úradné výkony je takýmto zázrakom. Verejné úrady boly i dosiaľ vydržiavané z daní a tiež platy štátnych úradníkov boly hradené z verejných bremien. A teraz musíme každé písmeno štátneho úradníka ešte zvlášte zaplatiť, Človek nemôže chápať to, prečo musíme ešte raz zaplatiť každú prácu úradníka, ktorý je už z daní platený.

Naše stanovisko, čo sa týka naších požiadavkov, shrnujeme v súvislosti s predloženým i návrhy zkrátka v tomto: Daň obratovú treba naprosto zrušiť: ak to vonkoncom nie je možné, vtedy aspoň malé gazdovstvá a maloživnostenské závody majú byť dane obratovej bezpodmienečne sprostené. Daň prepychovú možno síce vo svojej platnosti ponechať, avšak sostavenie soznamu predmetov, podliehajúcich dani prepychovej nemožno sveriť pánu ministrovi financií, lež treba to vyznačiť v zákone samom.

Zákon o poplatku za úradné výkony treba bezpodmienečne zrušiť.

Keďže nevidím žiadnej garancie, že by vláda čo do finančnej a verejnohospodárskej politiky nastúpila správnu cestu, ktorú som práve naznačil, budem hlasovať proti obidvom návrhom zákonov daňových.

Předseda (zvoní): Bylo mi podáno několik pozměňovacích návrhů pp. sen. Tichiho, Tchapka a druhů, Stolberga a druhů a Wenzela a druhů; dále resoluční návrhy pp. sen. Fr. Scholze a druhů, Trnobranského a druhů, Stolberga a druhů, Wenzla a druhů, Tichiho a druhů a Tichiho, Tschapka a druhů.

Prosím pana tajemníka senátu, aby ty to návrhy přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Pozměňovací návrh sen. Tichiho, Tschapka a druhů:

§ 1 má zníti takto:

Platnost zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., o dani z obratu a dani přepychové prodlužuje se do 30. března 1930.

Pozměňovací návrh sen. Stolberga a druhů:

§ 1 má zníti takto:

Platnost zákona ze dne 21. prosince 1 923, č. 268 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., o dani z obratu a dani přepychové prodlužuje se do 31. března 1930.

Pozměňovací návrh sen. Wenzla a druhů:

§ 10 odst. 1 zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., o dani z obratu a dani přepychové má zníti takto:

Daň činí 1 % úplaty za zdanitelné dodávky a výkony, nebo ceny tam, kde není úplaty (§ 9).

Resoluční návrh sen. Fr. Scholze a druhů:

Vláda se vybízí, aby při novelisaci zákona o dani z obratu a dani přepychové pojala do zákona ustanovení, podle kterého předpis a vybírání této daně u malých živnostníků zásadně se má díti paušalováním

Resoluční návrh sen. Trnobranského a druhů:

Vláda se vyzývá, aby do tří měsíců předložila osnovu zákona, kterou daň z obratu byla by snížena, zvláště pak, aby jí byl změněn zákon tak, aby nepostihoval obchodní zástupce na provisi pracující, poněvadž provisi jejich dlužno považovati za mzdu neb služné.

Resoluční návrhy sen. Stolberga a druhů:

1. Vláda se vybízí, aby zároveň s osnovou novely zákona o dani z obratu a dani přepychové předložila návrh zákona, kterým se předpisy o poplatcích a kolcích, které zatěžují obchod, jednotně upravují v souvislosti s daní z obratu.

2. Vláda se vybízí, by pečovala o to, aby při stanovení paušálu dani z obra tu pro malé rolníky byl vzat zřetel na pokles cen zemědělských výrobků a tím vzniklou hospodářskou krisi, jakož i na úplnou nevýnosnost mnohých podniků. Odpis daně v krajinách živelnými pohromami postižených má se díti způsobem liberálním.

Resoluční návrhy sen. Wenzla a druhů:

1. Vláda se vybízí, aby při novelisaci zákona o dani z obratu a dani přepychové osvobodila od daně z obratu obchody zástupců obchodních, ať již jde o samostatné obchodníky anebo obchodní zaměstnance.

2. Vláda se vybízí, aby paušalování daně z obratu umožnila v širokém rozsahu všude tam, kde to z technických důvodů je nějak možno.

Resoluční návrh sen. Tichiho a druhů:

Pan ministr financí se vybízí, aby podnikl vše, by daň z obratu při textiliích byla co nejdříve paušalována.

Resoluční návrh sen. Tichiho, Tschapka a druhů:

Pan ministr financí se vybízí,

1. aby co nejdříve zavedl paušalování daně z obratu u malých a středních živností,

2. aby zrušil revise revisními komisemi u neprotokolovaných živnostníků.

Předseda (zvoní): Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. Votruba: Ano.

Předseda: Slovo má pan zpravodaj k doslovu.

Zpravodaj sen. Votruba: Slavný senáte! Mohl bych říci, že to, co v debatě zde bylo o dani z obratu řečeno, je stará písnička, a že tyto stěny to slyšely již mnoho a mnohokráte. Tato daň z obratu má svoji historii u nás a tato daň z obratu má také svoji historii v jiných státech.

Nebyl tedy případným výkřik, který jsem zde slyšel, že si může naše republika dáti daň z obratu patentovati. Připomínám, že je tato daň z obratu stará, že my jsme ji nevynalezli, že o první dani z obratu mluví se již v prvním století před Kristem, a to v Římě, kde byla zavedena ze všech předmětů, které se prodávaly na foru římském, vyjímaje otroky, a že nazývala se docela přiléhavě rerum venalium centesima, tedy jedna setina ceny z věcí, které se prodávaly. Máte to úplný kontrfaj naší obratové daně, jak jsme my ji ponejprv v tomto revolučním Národním shromáždění usnesli.

A od té doby se myšlenka této obratové daně rozšířila také jinam. Španělé měli svou Alkavalu asi v 17. století. Víme, že v novější době bylo to Německo, které zavedlo Waren- und Umsatzsteuer a byly to jiné státy, snad až na Aglii a Spojené státy severoamerické, které této daně nezavedly, ale které zabývaly se před několika lety ještě myšlenkou, zda nebylo by vhodné také u nich daň z obratu zavésti. Byla to vždy pokladniční a finanční nouze státu, která nutila k zavedení této daně.

A i my máme zde kousek historie této naší daně. Pamatuji se, že před 10 lety vláda za tehdejšího ministerstva Sonntagova podala vládní osnovu, kde žádala zavedení daně z obratu ve výši jen půl procenta z prodejní ceny. No, a rozpočtový výbor revolučního Národního shromáždění zcela liberálně vůči vládě zvýšil tuto sazbu o sto procent, tedy z půl procenta na jedno procento a pak do druhého procenta nebyl příliš veliký skok, a tak my dnes po desíti letech najednou hubujeme, kam jsme se to až dostali, mluvíme o odbourání, ale sami nevzpomínáme, dostali-li jsme se na dvě procenta, že to bylo naše společné dílo. Nemáme si tedy vzájemně v této věci naprosto co vytýkati.

K odůvodnění prvého zákona z r. 1919, jehož činnost nastala 1. lednem r. 1920, pravilo se ve zprávě, že to je generální konsumní daň, kterou však nebude podnikatel platiti ze svého, nýbrž která je převalitelná na konsumenta. Mluvil jsem tehdá k této předloze a řekl jsem: Já uznávám, že je to generální daň konsumní, hodně tíživá, ale je to omyl vlády, jestli že myslí, že ji budou platiti jen konsumenti. Tak dlouho, dokud bude touha po zboží, pokud bude nedostatek zboží zde, jako byl následkem války, tak dlouho to bude skutečně daň. která se dá převaliti na konsumenta. Ale jakmile bude zaveden volný obchod, pak bude to součástí výdajů každého podnikatele, výrobce a obchodníka, pak to bude vlastně zvyšování daňového břemene pro něho. A my vidíme dnes, že už několik roků každý podnikatel tuto daň platí ze svého. (Sen. dr Heller: Každý ne!) Skoro každý. Snad tam kde dává účty, je povinen účtovati tuto daň z obratu, ale kde se prodává z ruky do ruky, tam ve velmi řídkých případech může připočítati daň z obratu, poněvadž je rád, když vůbec dostane za produkt, jejž prodává, cenu, kterou požaduje.

Tedy dnes jsme v situaci. že neulevíme jen konsumentům, nýbrž také podnikatelům. A všecky stesky a požadavky, které zde byly přednášeny se strany pánů řečníků, jsou hlavně asi následující: Přejí si snížení daně obratové, paušalování její všude tam, kde je to možno, zvláště paušalování u textilií, po kterém většina jak výrobců, tak obchodnictva vesměs již po několik let volá. Dále si přejí zrušení daně přepychové, anebo - kdyby to nebylo možné, jestli by ještě snad vynášela, poněvadž ona ve výnosu stále a stále klesá - tož aspoň oprav, u seznamu přepychových předmětů, aby mezi nimi nebyly takové předměty, které se za přepych žádným způsobem považovati nemohou.

Konečně žádáme, aby nová osnova jak po stránce formální vyšla zúčastněným kruhům vstříc, tak po stránce materielní přizpůsobila se předneseným požadavkům, z nichž velkou většinu podal jsem já také ve své zprávě.

Celá naše snaha nese se k odbourání této daně. Souhlasím s tím, že postupně se bude musiti odbourávati, ale nezapomínejme na jedno. Má-li ministerstvo financí nějakou daň odbourati, musí tomu dovoliti výše rozpočtu. Jestliže naše rozpočty nebudou se pohybovati příliš vysoko, jestliže budou v potřebě klesati, pak možno pomýšleti v prvé řadě na odbourání této daně, jako daně tíživé. Tedy od naší šetrnosti a hospodárnosti záleží, jak dlouho takto daň ještě nás jako konsumenty i výrobce a obchodníky bude tížiti.

Poněvadž běží tu o opatření, které je opatřením z nouze, o prodloužení zákona trvajícího, a poněvadž věcně budeme míti mnoho a mnoho příležitosti, až vláda přijde s novelou zákona o dani z obratu a dani přepychové příštím rokem, žádám a navrhuji, aby slavný senát přijal osnovu zákona tak, jak schválena byla poslaneckou sněmovnou i s oběma resolucemi, ke zprávě o návrhu tohoto zákona připojenými. (Výborně!)

Vzhledem k pozměňovacím návrhům budeme ve čtení prvém hlasovati takto:

Nejprve o pozměňovacím návrhu sen. Tichiho a druhů, bude-li zamítnut,

o pozměňovacím návrhu sen. Stolberga a druhů, bude-li zamítnut i tento návrh,

o návrhu sen. Wenzla a druhů, budou-li všecky tyto návrhy zamítnuty,

budeme hlasovati o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky -proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Námitek není, budeme tedy podle toho postupovati.

Slovo si vyžádal pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Votruba: Slavný senáte! Proti všem podaným pozměňovacím návrhům se vyslovuji a žádám, aby byly zamítnuty.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem sen. Tichiho a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento je zamítnut.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tento návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Wenzla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí nyní podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento se přijímá

Tím osnova zákona. jeho nadpis a úvodní formule přijaty jsou ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 26.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zda má nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Votruba: Žádné

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Tím osnova zákona s nadpise a úvodní formulí přijata je v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Budeme hlasovati o resolučních návrzích.,

Kdo souhlasí se dvěmi resolucemi, otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto se přijímají

Přistoupíme k hlasování o resoluci sen. Fr. Scholze a druhů. Slovo si vyžádal pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Votruba: Navrhuji, aby tato resoluce byla zamítnuta.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s resolucí sen. Fr. Scholze a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato je zamítnuta.

Dále máme hlasovati o resoluci sen. Trnobranského a druhů.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. Votruba: Navrhuji, aby tato resoluce, poněvadž přijetím obou resolucí ve zprávě výborové obsažených je vyčerpán a, byla také zamítnuta.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s resolucí sen. Trnobranského a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato resoluce se zamítá.

Dále budeme hlasovati o prvé resoluci sen. Stolberga a druhů.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. Votruba: První resoluce sen. Stolberga a druhů, kterou se vláda vybízí, aby zároveň s osnovou novely zákona o dani z obratu a dani přepychové předložila návrh zákona, kterým se předpisy o poplatcích a kolcích, které zatěžují obchod, jednotně upravují v souvislosti s daní z obratu.

Navrhuji zamítnutí této prvé části proto, poněvadž nemůžeme vládu vázati, kdy má předložiti zákon druhý.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s první resolucí sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je zamítnuta.

Druhá část.

Zpravodaj sen. Votruba (čte): Vláda se vybízí, by pečovala o to, aby při stanovení paušálu dani z obratu pro malé rolníky byl vzat zřetel na pokles cen zemědělských výrobků a tím vzniklou hospodářskou krisi, jakož i na úplnou nevýnosnost mnohých podniků. Odpis daně v krajinách živelnými pohromami postižených má se díti způsobem liberálním

Navrhuji přijetí této části resoluce.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s touto druhou částí resoluce sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Tato resoluce je přijata

Přikročíme k hlasování o první resoluci sen. Wenzla a druhů.

Zpravodaj sen. Votruba: Resoluční návrh je vlastně dvojí. Prvním se vláda vybízí, aby při novelisaci zákona o dani z obratu a dani přepychové osvobodila od daně z obratu obchody zástupců obchodních, ať již jde o samostatné obchodníky anebo obchodní zaměstnance. Poněvadž totéž máme již v přijaté resoluci, připojené ke zprávě výborové, navrhuji zamítnutí této prvé části.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s první resolucí sen. Wenzla a druhů, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je zamítnuta.

Druhá část.

Zpravodaj sen. Votruba: Druhá část zní: Vláda se vybízí, aby paušalování daně z obratu umožnila v širokém rozsahu všude tam, kde to z technických důvodů je nějak možno. Navrhuji přijetí.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s druhou resolucí sen. Wenzla a druhů, prosím, aby zvedl ruku (Děje se.)

To je většina. Resoluce sen. Wenzla a druhů byla tím přijata.

Resoluční návrh pana sen. Tichiho a druhů.

Zpravodaj sen. Votruba (čte): Pan ministr financí se vybízí, aby podnikl vše, by daň z obratu při textiliích byla co nejdříve paušalována. Navrhuji přijetí této resoluce.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s resolucí pana sen. Tichiho a druhů, prosím, aby zvedl ruku (Děje se.)

To je většina. Resoluce je přijata.

Další resoluce pana sen. Tichiho, Tschapka a druhů.

Zpravodaj sen. Votruba: Resoluční návrh sen. Tichiho, Tschapka a druhů:

Pan ministr financí se vybízí,

1. aby co nejdříve zavedl paušalování daně z obratu u malých a středních živností,

2. aby zrušil revise revisními komisemi u neprotokolovaných živnostníků. Vzhledem k tomu, že se příliš prejudikuje právu ministerstva a za druhé, že zrušení revise revisními komisemi vyžadovalo by změnu zákona, kterým byly tyto revisní komise zřízeny, navrhuji zamítnutí.

Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato byla zamítnuta.

Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je:

3. Volba Stálého výboru podle § 54 úst. list.

Stala se dohoda, aby volba tohoto výboru byla provedena z plena.

Jsou námitky proti tomuto způsobu volby? (Nebyly.)

Námitek není, budeme tedy tak postupovati.

Prosím pana tajemníka senátu, aby nám přečetl jména kandidátů.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Do Stálého výboru jsou kandidováni:

Členové: sen. Habrman Gustav, dr Hruban Mořic, dr Klouda Antonín, Votruba Vilém, Kahler Josef, Haken Josef, dr Buday Jozef, dr Šrobár Vavro.

Náhradníci: sen. dr Witt Zikmund, dr Karas Josef, dr Veselý František, Thoř Josef, Niessner Wilhelm, Lokota Ivan Prokop, dr Hilgenreiner Karl, Hrubý Emanuel.

Předseda: Kdo s těmito navrženými kandidáty souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Jmenovaní jsou zvoleni za členy, případně náhradníky Stálého výboru.

Do Stálého výboru byli proto zvoleni za členy:

Sen. Habrman Gustav, dr Hruban Mořic, dr Klouda Antonín, Votruba Vilém, Kabler Josef, Haken Josef, dr Buday Jozef, dr Šrobár Vavro.

Za náhradníky: sen. dr Witt Zikmund, dr Karas Josef, dr Veselý František, Thoř Josef, Niessner Wilhelm, Lokota Ivan Prokop, dr Hilgenreiner Karl, Hrubý Emanuel.

Dnes byla tiskem rozdána naléhavá interpelace sen. Teschnera a druhů na veškerou vládu stran nové úpravy právních a hmotných poměrů státních pensistů a osob jim naroveň postavených ve smyslu zvláštního požadavku po tom, aby jejich požitky byly naroveň postaveny, tisk 24.

Ve smyslu §u 68 jedn. řádu je senátu rozhodnouti, zda a kdy jest o této interpelaci zahájiti rozpravu, prostým hlasováním.

Kdo souhlasí s tím, aby této interpelaci přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Pilnost této interpelaci přiznána nebyla

Oznamuji, že jsem dal dodatečně dovolenou na 3. až 6. schůzi panu sen. Kostkovi.

Navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu písemně nebo telegraficky a stanoviti její pořad jednání.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Námitek není

Slavný senáte! (Senátoři povstávají.)

Dovoluji si přikročiti k ukončení schůze a tím i našeho jednání předvánočního. V krátké době, jež nám od voleb byla k disposici, vykonali jsme prozatím ustavení předsednictva senátu, volby a ustavení jeho výborů, absolvovali jsme rozsáhlou debatu politickou o pracovním programatickém prohlášení nové vlády, schválili jsme prodloužení platnosti dvou finančních zákonů, a příslušným výborům přidělili jsme další došlé přílohy a návrhy.

Rozcházíme se na vánoční prázdniny. Příští schůze bude proto svolána písemně v měsíci lednu. Čekají nás úkoly důležité a složité, vážné problémy života hospodářského volají po svém řešení. Přeji všem členům senátu co nejupřímněji šťastné vánoce a Nový rok, přeji všem zotavení a osvěžení po namáhavých volbách a nové síly pro další úspěšnou a blahodárnou práci zákonodárnou v zájmu našeho státu a v zájmu všeho našeho obyvatelstva. Na shledanou! (Potlesk.)

Konec schůze ve 13 hod. 20 min.