Přikročíme nyní ke druhému odstavci pořadu, jímž je:

Navrhuji, aby věc tato projednána byla v celkové době 2 hodin se stanovením řečnické lhůty na čtvrt hodiny.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Zpravodajem je pan sen. Votruba, jemuž uděluji slovo

Zpravodaj sen. Votruba: Slavný senáte! Platnost zákona o dani z obratu a dani přepychové ze dne 21. prosince 1 923, č. 268 Sb. z. a n., a ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., končí dnem 31. prosince t. r. Bylo tedy povinností Národního shromáždění, aby postaralo se včas buď o prodloužení platnosti zákona, a to o prodloužení provisorní, nebo o usnesení nového zákona o dani z obratu a dani přepychové, v němž by upravena byla celá soustava hledisek, jež v požadavcích zúčastněných na této dani činitelů byla vytčena.

Vláda jsouc si vědoma této povinnosti, připravila také skutečně pro podzimní zasedání Národního shromáždění svůj návrh nového zákona o dani z obratu a dani přepychové. Návrh tento obsahuje celou řadu podstatných změn proti zákonu dosud platnému. Dlužno z nich vytknouti toto.

Upouští se od dosavadního zásadního zdanění všech fingovaných dodávek a výkonů uvnitř koncentrovaného závodu. Rozšiřuje se možnost poskytovat osvobození od daně nebo jejího snížení. Dávají se nové možnosti pro osvobození od daně nebo snížení její z dodávek tuzemských, kde buď předměty tuzemského původu jsou příliš daněmi zatíženy proti předmětům dováženým, anebo kde toho vyžaduje soutěživost dotčeného výrobního odvětví nebo vývozu. Připouští se možnost vyloučiti dopravu a pojišťovací náklady z daňového základu, nejen hradí-li je ten, kdo dodávku aneb výkon provádí za toho, pro koho byly provedeny, a tomuto je zvlášť účtuje, jak to předpisoval zákon dosavadní, ale i v případě, kdy je hradí ten, pro koho dodávka nebo výkony byly provedeny, a příslušná částka se mu odpočítává od úplaty.

Dává se možnost stanovit daňový základ anebo výši daně dohodou s poplatníkem, také na podniky většího rozsahu. Naproti tomu neupouští se od zdanění vlastní spotřeby a nepovoluje se, aby daň z obratu byla ukládána daňovými komisemi jako daň důchodová.

Vláda praví o tomto svém novém návrhu zákona, že znamená nejen značný pokrok po stránce administrativní, poněvadž upravuje celou materii daně z obratu a daně přepychové systematicky novým způsobem - (zejména podle toho, jde-li o daň, vybíranou stejným způsobem jako daně přímé, či společně se clem nebo s některou daní spotřební) - nýbrž také lépe odpovídá hospodářským ohledům, které při úpravě těchto daní padají hlavně na váhu; uskutečněním četných přání poplatnictva znamená vládní návrh podle mínění vlády podstatné zlepšení zákona dosavadního i po stránce věcné.

K tomu dlužno dodati:

S hlediska formálního návrh znamená zdokonalení nyní platného zákona, jak také Ústředna obchodních a živnostenských komor československých se o tom vyslovila, a to z toho důvodu, že jak logickým uspořádáním látky, tak i přesným způsobem vyjadřování přispívá k lehčí přehlednosti a pochopitelnosti jednotlivých ustanovení. Naproti tomu s hlediska materiálního jest osnova úplným zklamáním pro poplatníky, poněvadž jen v několika málo bodech vyhovuje jejich přání, nechává však nesplněný hlavní požadavek jejich, jímž jest odbourání daně z obratu a úplné zrušení daně přepychové. Kromě toho osnova jednost ranně aplikuje na daň z obratu a na daň přepychovou ustanovení zákona o přímých daních tím, že přejímá z něho hlavně ustanovení pro poplatnictvo nepříznivá a opomíjí ustanovení, jímž by se dal zákon ve prospěch poplatnictva zlepšit.

Dalo by se mnoho o vládní osnově se stanoviska kritického říci. Leč ona sama stala se rozpuštěním Národního shromáždění bezpředmětnou, nemohla býti včas projednána a proto poslanecké sněmovně nově zvoleného Národního shromáždění předložila vláda dne 11. prosince návrh zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona o dani z obratu a dani přepychové o jeden rok. tudíž do 31. prosince 1930. Jen nemožnost vyříditi hotovou již zmíněnou osnovu zákona nového přinutila vládu, že požaduje prodloužení zákona stávajícího, a žádá to na jeden rok proto, že doba jednoho kalendářního roku je daňovým obdobím, takže prodloužení zákona na dobu kratší mělo by za následek, že pro různé části téhož daňového období platily by dva rozdílné. v úpravě četných jednotlivých otázek se lišící zákony o dani z obratu a dani přepychové, z čehož by podle přesvědčení vlády v některých případech vyplývaly rozdíly při rozhodování o daňové povinnosti i co do postupu při vyměřovacích řízeních, nehledě ani k obtížím technického řádu.

Tento vládní návrh o prodloužení platnosti zákona o dani z obratu a dani přepychové projednán byl v rozpočtovém výboru dne 16. prosince t. r. Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny, ačkoli zásadně byl toho míněn, že daň z obratu velmi pronikavě zásahu je do našeho hospodářského života, tlačíc stejně výrobce, dovozce i vývozce, jako obchodníka a živnostníka tím, že ukládá mu funkci výběrčího této málo populární daně, že doléhá tak zejména na spotřebitele, uznal přece jen vážné důvody vlády, že bez dalšího trvání daně z obratu nemůže se obejíti zatím ani stát. ani samospráva, a že pro krátkost času nemůže finanční správa opatřiti si jiný rovnocenný zdroj příjmů, aby mohla býti daň tato bez nejvážnějších hospodářských poruch buď ihned zrušena, nebo aspoň značně zmírněna.

Proto v očekávání, že nová úprava obou daní díti se bude postupným odstraňováním tíživé daně z obratu poskytováním úlev menším poplatníkům a vývozcům, použitím příznivějších předpisů pro poplatníky, jak jsou obsaženy v zákoně o daních přímých, a rozšiřováním úlev dosavadních i při působnosti nového zákona, přijal vládní osnovu beze změny.

Zároveň schválil resoluci, která je také obsažena v resoluci, jíž náš rozpočtový výbor navrhuje, a to v odst. 1.

Poslanecká sněmovna schválila zprávu rozpočtového výboru a tím také vládní návrh zákona o prodloužení platnosti zákona o dani z obratu a dani přepychové do 31. prosince 1930.

Také rozpočtový výbor senátu, projednávaje příslušné usnesení poslanecké sněmovny, tisk č. 26, připojuje se k zásadám, vysloveným ve zprávě výboru rozpočtového sněmovny poslanecké a dodává k tomu, že je celá řada požadavků, které by bylo potřebí při pracování osnovy zákona o novelisaci zákona o dani z obratu a přepychové uplatnit. Mezi nimi jako nejdůležitější buďtež uvedeny:

1. Snížení daně z obratu.

2. Paušalování její u výroby a při dovozu zejména paušalování její u textilií, o které se velká část výrobců a obchodnictvo vesměs zasazuje.

3. Osvobození od daně této obchodních jednatelů.

4. Pokud možno zrušení daně přepychové jako daně celkem málo výnosné a nadto takové daně, u níž výnos neustále klesá.

Sama důvodová zpráva k osnově nového zákona vypočítává, že daň přepychová s 8.86% celkového čistého výnosu daně obratové i s daní přepychovou v roce 1922 klesla na 3.65% celkového výnosu v r. 1928. kdežto naproti tomu daň obratová s 91.14% celkového čistého výnosu v r. 1922 stoupla na 96.35% celkového výnosu obou daní v r. 1928.

Vláda bude mít ostatně ještě dosti příležitosti, aby vyslechla přání a požadavky zájemníků, pokud se týče daně obratové a daně přepychové, a proto rozpočtový výbor senátu připojuje se v plném znění k usnesení poslanecké sněmovny a navrhuje senátu Národního shromáždění. aby osnovu zákona tak, jak vládou byla navržena a poslaneckou sněmovnou přijata. schválil ve znění sen. tisku č. 26 i s připojenými resolucemi,

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku, panu sen. Kostkovi.

Sen. Kostka (německy): Velevážené plénum! Litovalo se na všech stranách hluboce, že při tomto důležitém zákoně musíme dojíti jen k provisoriu, neboť u veškerého průmyslu, v živnostech a obchodu pociťuje se živá potřeba toho, aby důležitá ustanovení tohoto zákona byla změněna. Musíme dnešní provisorium považovati za nutné zlo, ovšem za zlo, které pan ministr financí - měl jsem v poslanecké sněmovně příležitost sám se toho dožíti - již tehdy označil jako nutné zlo. Ovšem nenalezli jsme dosud žádného jiného prostředku, neboť tato dávka stala se jako obchodní daň nejdůležitější dávkou. Uvážíme-li, že tato dávka plniti má velmi důležité úlohy v hospodářském plánu, že v přítomné době nemůže býti nahrazena žádnými jinými příjmy, pak musíme dnes chtěj nechtěj hájiti takovéto provisorium.

Chtěl bych jen říci, že účely, k nimž se daně z obratu z velké části používá, jsou nejen účely státní. Roku 1928 na příklad dostalo se 960 milionů samosprávným korporacím prostřednictvím dotačního fondu. Bylo by však, chci to zdůrazniti, povinností dotčených úřadů, které to rozdílejí, aby také tento dotační fond s největší spravedlností přikazovaly těm, kdož ho potřebují A nároky na dotační fond, bohužel, u všech obcí velice vzrostly. Já sám jsem asi půl roku starostou v Liberci, tedy v jednom z nejvýznačnějších průmyslových měst severních Čech. Konáme nyní důležité porady o svém rozpočtu a vidíme přímo s hrůzou, že daňová základna v Liberci klesla oproti roku loňskému o jednu třetinu. Kdežto jsme loňského roku měli na všeobecné a zvláštní dani výdělkové daňovou základnu 3 milionů, očekáváme jako daňovou základnu příštího roku jen 2 miliony Kč. Jak v takovém případě má město sestaviti rozpočet, je, bohužel, hádankou anebo alespoň velmi těžkou úlohou. Přispívají zajisté u měst závody, elektrárny a plynárny, ale investice, kterých ve všech městech je bezpodmínečně potřebí, vedou částečně ke katastrofálním poměrům. Není více normální, že se nakonec vykazuje takový stav dluhů, že zúročení dluhů pohlcuje veškerý příjem města. Chtěl bych jen říci, že také proto nemůžeme dnes postrádati daně z obratu, poněvadž nemáme žádné náhrady pro takovéto příspěvky. Sestavuji-li však účet právě pro svůj milý Liberec, shledávám. že bych vlastně ode všech míst, která by měla Liberci přispívati, měl obdržeti 2.8 milionu Kč. Přál bych si, abych se v nejbližším roce dočkal radosti a abychom skutečně od různých míst, dotačního fondu anebo alespoň nepřímo prostřednictvím země, příspěvků pro naše nemocnice atd. obdrželi peníze a abychom se nemusili zříci těchto 2.8 milionu Kč, kterých nutně potřebujeme.

Je přece všeobecně známo, že se tato daň vyvinula způsobem zcela překvapujícím a že se jako obchodní daň stala nejdůležitější. Ze začátku 500 milionů vzrostla na 2337 milionů v roce 1928. Rozpočet sám stanovil jen 1998 milionů. Znamená z přímých státních daní dnes 77¹/₂% v roce 1926 a ze všech výnosů, které tu vůbec jsou, také z výnosů zemí a obcí 14%, tedy nejvýš významný příjem pro republiku, při čemž ovšem musíme poukázati k tomu, že velice má potřebí reformy proto. poněvadž konkurenční státy Československa tuto daň značně snížily. Tak má na příklad Italie, Jugoslavie, Rumunsko z větší části 1%ní daň z obratu, Německo snížilo ji na 0.75% a jen Polsko pohybuje se ještě ve vyšších cifrách.

Důležitou zůstává dnes tato daň z obratu pro příděly pro učitelské platy, neboť není pochybnosti o tom, že také tuto položku 600-700 milionů pro učitelské platy nutno bráti částečně z těchto výtěžků daně z obratu. Zálohy, které pro to byly dány zemím, činí tak velikou sumu, že se to dnes již stalo finančním problémem republiky, Mysleme si, co chceme, nakonec zůstane cesta, kterou se dal ministr financí Engliš, totiž snížení vojenských břemen, jedinou cestou, chceme-li alespoň nějak přečkati zlou dobu, do které se dostáváme.

Poněvadž máme dnes jednati jen o provisoriu, nechci se pouštěti do podrobností, nýbrž chtěl bych jen zdůrazniti několik rysů nejdůležitějších reformních bodů. Tu chtěl bych váženým pánům, obzvláště panu ministrovi financí, dáti na uváženou, zda by nebylo možno poskytnouti již dnes amnestii. Zavedli jsme také podle čl. 12 našeho daňového zákona z r. 1927 amnestii, tato však zůstává polovičatou, nezavede-li se také pro daň z obratu. Je zcela jasno, že dotčený obchodník, průmyslník, živnostník, hrozí-li mu stále ještě, že bude kontrolován, pokud jde o daň z obratu, nebude stále ještě v budoucnosti přiznávati ostatní daně úplně správně. Je zde úzká souvislost a znamenalo by přirozeně vykoupení pro mnohé, kdyby amnestie byla v budoucnosti rozšířena na daň z obratu. Mohla by to býti malá, jednoduchá novela, že se článku 12 daňového zákona z r. 1927 použíti má pro daň z obratu. Takovýto doplněk k našemu dnešnímu provisoriu přinesl by úlevu pro všechen obchodní svět. Potřebujeme v dnešní krisi naléhavě takovýchto úlev ve všech směrech.

Bereme s radostí na vědomí, že ministr financí již dlouho, a obzvláště ministr financí Engliš, kterého s potěšením vidíme na tomto místě, společně s jinými úřady projevuje snahu snížiti obchodní daně. Chceme doufati, že obzvláště, pokud jde o daň přepychovou, brzo dojde k této reformě.

Důležité otázky objevují se u daně z obratu ve vývozu. Při své činnosti u obchodní a živnostenské komory měl jsem v posledním čase velmi mnoho práce s tím, když se konaly se zájemníky porady o paušalování daně z obratu a rozvinul se obzvláště mezi textilním průmyslem a textilním obchodem živý spor o to, má-li se takovéto paušalování daně z obratu provésti, či nikoli. Nakonec vznikl jednotný názor, tím že se řeklo: ano, většina průmyslu souhlasí s tím, aby se toto paušalování provedlo, a to mělo se provésti paušalování hotových výrobků. Tu však vznesena byla námitka, že by tím snad mohl býti těžce ohrožen náš export, neboť v exportu textilního průmyslu vynikla.v poslední době právě Amerika. Amerika má cla podle cen a při těchto se přirozeně přiráží celá paušalovaná daň z obratu, která jako daň z obratu pro výrobek jednotlivé fáze je nepatrná, takže by se vybíralo clo z ceny 4, 5 anebo, mluvilo se také o paušálu 6%, poněvadž by se obnos faktury zvýšil právě o tento obnos. Při fenikové kalkulaci, která všude existuje, při krejcarové kalkulaci, kde v konkurenčním boji dlužno pomýšleti již na nejmenší výhodu, začal průmysl ovšem uvažovati a řekl si: nemohu na něco takového přistoupiti předem, nemám-li jistoty, že daň z obratu bude při vývozu bezpodmínečně nahražena. A to je otázka, ke které nechť naše ministerstva bezpodmínečně obrátí svou pozornost.

Obtížnou otázkou je také - abych se dotkl jen jednotlivé věci - otázka obchodních zástupců, kterou snad samo sebou bude lze řešiti interpretací již v nejbližší době, neboť, že obchodní zástupce vlastně nemůže žádati od zákazníka daň z obratu ze své provise, je každému jasno, kdo jen trochu zná podstatu obchodního zastupování. Béřu-li provisi ¹/₂%, 1 % nebo 5%, nemohu to přesunouti na zákazníka, neboť je to provise, kterou dostávám od své firmy. Samostatný obchodní zástupce dostane nyní uloženu daň z obratu a jsou tu nyní ustanovení. že až ke hranici 200.000 Kč zaplatiti dlužno jen 1%, jak to stanoví jistý výnos z roku 1927. Ale v Německu na příklad je stanovena hranice hrubého zisku, tuším, 6.000 marek, tedy 48.000 Kč, takže říšskoněmecký samostatný obchodní zástupce, jenž nad to platí jen ³/₄% daně ze své provise, je na tom lépe nežli náš obchodní zástupce.

To jsou námitky, které se pronášejí na všech stranách, a bylo by snad možno, již dnes interpretací nebo zvláštním výnosem vzíti zřetel právě na tento stísněny stav, kterému se v poslední době dařilo vždy hůře a hůře. Ale všechno to vede k tomu, že dnes, když už jednou musíme na sebe vzíti toto provisorium, musíme hledati cesty a prostředky, abychom odstranili a potlačili nepochybně existující, těžkou krisi v jednotlivých odvětvích průmyslu - neříkám ve všech - krisi, kterou v jednotlivých odvětvích průmyslu dlužno označiti za nejtěžší v poslední době.

Máme právě bavlnářský průmysl v severních a středních Čechách, který dnes neví kudy kam. Není ani jasnou příčina, proč nastal takový úpadek, a není také úplně jasno, kde dlužno hledati cesty a prostředky, aby se tomuto průmyslu pomohlo. Myslím, že bude potřebí pozorovati tuto otázku co nejbedlivěji a vyjíti právě také dělnictvu v tomto průmyslu pro nejbližší dobu bezpodmínečně vstříc, neboť je nemožno, abychom dnes v jistých městech - nevyjímám zde Liberec - nakonec nevěděli nic jiného, nežli obraceti se na Armádu Spásy. Je nemožno, aby to mělo býti naším zaopatřením poctivého dělnictva. Podle gentského systému organisace a všechno je vyčerpáno, nemohou při trvalé krisi dále pracovati, nevědí však dodnes, jakým způsobem má býti podpora poskytována. Čtu s uspokojením, že ministr dr Czech chce v této příčině učiniti opatření, a slyším s uspokojením, že je zde vůle zjednati v této příčině nápravu. Považuji za nutné, aby v nejbližší době provedena byla změna tohoto gentského systému podpor a aby to také oficielně bylo sděleno dělnictvu k jeho uklidnění. Považuji dále za nutné, aby se použilo všech prostředků. které zabezpečují a podporují vývoz. Vždyť se plným právem poukazuje k tomu, že zemědělství je právě tak v krisi jako průmysl, že zemědělství hledá právě tak své prostředky jako průmysl. Chtěl bych se zde představiti jen jako zástupce průmyslníků, jako městský zástupce, jako zástupce textilní obce a chtěl bych pozornost všech, kdož mají zájem na vývozu veškerého textilního průmyslu, obrátiti na projekt pojištění vývozního úvěru. Tento projekt přece u nás již obživl, neboť se již kruhy zcela směrodatné zabývaly tímto pojištěním vývozního úvěru a také ho již prakticky provedly. Ale stát, bohužel, neposkytl dosud tomuto projektu účinné podpory. Prostředky, kterých stát zde poskytuje, záruka, kterou stát dává, jsou dnes po mém názoru ještě příliš nepatrné pro význam našeho vývozu. Také zde musíme zase jednou poukázati k sousedním zemím a slyším právě z textilních oblastí německé říše. že tam toto pojištění vývozního úvěru velmi mnoho přispívá k upevnění obchodů, obzvláště také k upevnění obchodů na Východ, neboť tam je suma, kterou poskytuje stát, poměrně mnohem větší nežli to, čeho dnes k tomuto účelu poskytuje Československo.

Chtěl bych poukázati také k tomu, že bezpodmínečně potřebujeme pomoci státu ve všech územích této republiky, aby se provedly nouzové práce. Neboť, přečkáme-li tuto krisi přes zimu do jara, musíme pak co nejrychleji přestati s pouhým podporováním dělníků a dáti jim praktickou práci. Takováto praktická práce zde jest, ale, bohužel, nejsou zde vždy potřebné prostředky. Podívejme se na naše silniční poměry. Beze vší pochybnosti nutno na tom mnoho zlepšiti. Připomínám jen ze své domoviny regulaci našich řek a potoků, Jest ihned potřebí nesmírně mnoho praktické práce. Poukazu ji na kanalisaci, která je pro hygienu našich měst naléhavě nutnou. Projekty tu jsou ale dodnes nemáme ještě po ruce prostředků. Stavba silnic ve městech je nesmírně pozadu. Také pro tuto věc nemáme žádného podkladu, neboť zeptejte se jednou majitele domu, když se někde usadí, zdali je dnes již ochoten převzíti silnici alespoň do poloviny. Řekne se, že to bude musit obstarati město. Ano, města nemají pro své správní výlohy ničeho, obzvláště pokud jde o stavbu silnic a nezbývá nám nic jiného, nežli skutečně pomýšleti na to, aby se tyto nouzové práce prováděly dnes pokud možno s přibráním měst a abychom se v takovýchto případech domáhali také subvencí státních. To budou nouzové práce, které určitě budeme moci v nejbližším čase provésti.

Chtěl bych také poukázati k tomu, že základ průmyslu obchodu a živností záleží v tom, aby mohly bezpečně kalkulovati. Dnes nemá ani jednotlivec, ani obec, ani okres bezpečnou základnu pro kalkulaci. Naše daňová základna není jednotlivci a ani obcím jasnou. Musíme tedy svůj berní systém postaviti na bezpečnou základnu a raději poskytnouti dnes několik daňových slev ještě vedle nespravedlností z dřívější doby, nežli abychom snad tyto nespravedlnosti vlekli ještě dále s sebou, následkem čehož by v budoucnosti nikdo nevěděl, jak má kalkulovati

Této otázky možno se dnes na tomto místě jen dotknouti, že totiž přece vlastně potřebujeme větších hospodářských území, nežli jaká se v poslední době všude vytvořila událostmi světové politiky. Neboť úvahy, jsou přece dvojí. Průmyslová krise povstala beze vší pochybností tím, že si vlastně kapitálově silný průmyslník řekl: máme maďarské území, které si bezpodmínečně musím zachovati, anebo jugoslávské nebo jiná území, která si dotčení průmyslníci chtějí zachovati. Zda za rok budu moci ještě své zboží do těchto území vyvážeti, nevím. Investuji tedy v onom území, zřídím tam svou továrnu a nyní, dávejte dobře pozor, v tom okamžiku vznikne velká trhlina v jeho celně politické duši. V tom okamžiku stane se zároveň ochranářským politikem také pro Maďarsko, pro Jugoslávii, na nichž má zájem. Všechna cla, která se tu v zemích zřizují, jsou pro něho důležitá. Řekne si, zde mi na tom dnes více nezáleží. Druhá cesta, kterou se dávají a která vlastně po mém názoru je lepší, úspěšnější, je spolčení. Měl jsem opětovně příležitost stýkati se s průmyslníky, kteří se celními krisemi octli ve velice kolísavé situaci. Jednoho dne řekl mi dotčený: překonal jsem všechny potíže se cly. On sehnal světový kartel a obdržel zcela pěkný podíl na kartelu. V tom okamžiku ho clo zase nezajímá, poněvadž se kontingentuje. Vybéře si, zůstane-li v tuzemsku, všechno, co lze vyčerpati, neboť cizina sem - více nemůže, právě následkem předpisů o kontingentu. To je dnes, řekl bych, výpomoc z nouze. Ale musíme snad přece přiložiti vyšší měřítko, musíme si říci: Tíseň je zde na celé čáře, projevuje se zastavením práce, propouštěním dělníků, oslabením kupní síly rolnictva, ale buďme opatrni při používání prostředků proti tísni, Na jedné straně se řekne dovozní listy, na druhé straně kartelování, na třetí straně racionalisace, na čtvrté straně zachování daně z obratu, jak ovšem dnes sami jinak nemůžeme atd. A jde se tak daleko, že se dokonce zase volá po nuceném hospodářství. Toho nechť nás Bůh uchová! Ale poohlédneme-li se dobře, máme přece toto nucené hospodářství dosud. Ptejte se jednou majitelů domů, zůstal přece pěkný kus nuceného hospodářství zachován v ochraně nájemníků. A žádáte-li dnes od některé obce, že musí, aby odpomohla bytové nouzi, dáti do toho také prostředky a stavební náklad označiti jako ztracený, zjednáte tím právě novou nespravedlnost. Městská obec liberecká na příklad postavila dům za 2 miliony Kč, má obytné kuchyně, za které se žádá 100 Kč měsíčně. Při tom jsme se zřekli poloviny stavebního nákladu. To ovšem v budoucnosti bude tvořiti příklad, bude se zase žádati, aby se jiná stavba provedla podobným způsobem. Tím však poškozujeme dělníky samy, neboť dělník, který bydlí vedle a nemá této výhody, bude musit platiti vyšší nájemné nežli ten, kdo bydlí v domě s takovouto výhodou. To je dnes nucené hospodářství a všichni, kdož v obcích jsou činni, znají všechno to, co z tohoto nuceného nájemného vzniklo, přirážky atd., samé nespravedlnosti. Bohužel to dnes ještě mnozí nepoznávají.

Kde jsou toho příčiny, že my dnes v celé Evropě, snad v největší části světa jsme došli k této obtížné situaci? Jsem přesvědčen, že příčiny leží hlouběji, nežli si představujeme. Není to žádná okamžitá krise, nýbrž krise, která se vyvinula z dějinných světových událostí, která úzce souvisí s ukončením války a uzavřením míru a která může býti zlepšena jen zlepšením ve velkém, zlepšením lidských názorů, které povedou k lepšímu odhodlání. Jedině světovým nazíráním, nikoli šovinismem, a rovněž nikoli pacifismem nelze tuto otázku řešiti, dlužno se jí uchopiti prakticky. A tu myslím, že se Československo nalézá dnes na dobré cestě, aby se těchto otázek uchopilo prakticky. Hledáme střední cestu zprostředkování, a to hledáme tuto cestu vážně jako Němci, hledáme vážně také cestu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, neboť také zde je po mém názoru střední cesta jediná, která může vésti k cíli ke společné práci. Doufáme a přejeme si, aby krásné slovo, které jsem sám slyšel od, bohužel onemocnělého ministerského před sedy Švehly, nás v národnostním ohledu také nadále naplňovalo, když tehdy řekl: Německá otázka je otázkou, kterou v tomto státě ještě dlužno řešiti. (Sen. dr Hilgenreiner (německy): O tom však nestojí ani slova ve vládním prohlášení, které jste podepsali!)

Předseda (zvoní): Žádám pana řečníka, aby brzy skončil.

Sen. Kostka (pokračuje): Nejsem přece, pokud jde o mou stranu, ve vládě, ale pravím, že musíme hledati střední cestu. Pán, jenž učinil tento výkřik, byl přece právě tím, jenž po 3 léta vážně a s námahou hledal tuto cestu. Doufám, že také napříště bude snahou všech skupin, aby se braly touto střední cestou. Zastupuji německé pracovní a hospodářské souručenství, které se bude snažiti, aby bylo dobrým a spravedlivým prostředníkem ve všech těchto otázkách. (Souhlas a potlesk senátorů německého pracovního a hospodářského společenství.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Franz Scholz.

Sen. Fr. Scholz (německy): Slavný senáte! Tak jako v dřívější době, i v době, po kterou moje strana byla zastoupena ve vládě, zaujímali jsme vždy přiměřené stanovisko ke všem otázkám a zákonům, které mají zvláštní význam pro národní hospodářství, a prováděli také přísnou a věcnou kritiku. To budeme činiti také nyní a budoucně, a budeme proto také v oposici věděti, že jen svědomitou spoluprací sloužiti lze všemu lidu, a poněvadž my jako Němci vždy se cítíme povinni nésti spoluzodpovědnost vůči sobě a svému lidu za všechno, co se děje. Spěch, s jakým nyní má býti prodloužen zákon o dani z obratu a dani přepychové na celý rok, nelze omluviti, kdyby se bylo přiměřeně využilo času, který marně uběhl ode dne voleb. Konstatujeme, že zde nebyla náležitě respektována vůle lidu.

K zákonu samotnému podotýkáme, že jsme doufali, že tento zákon po více než desetiletém trvání republiky, když to přece je provisorní a lhůtou omezený zákon a my přece žijeme v největším míru, konečně by musil býti zrušen. V důvodové z právě k zákonu ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sbírky, kterým se mění a rovněž prodlužuje zákon ze dne 21. prosince 1923., č. 268 Sbírky, o dani z obratu a dani přepychové, praví se, že daň z obratu nemůže zůstati trvalo u součástí daňového systému spořádaného finančního hospodářství, a že znamená pouze nouzovou výpomoc v mimořádných poválečných poměrech. Myslím, že již každé minulé Národní shromáždění v tomto státě bylo si vědomo vážných nedostatků této daně. Z tohoto důvodu nemůže přece státní nebo finanční správa přicházeti s neustálým prodlužováním takovéhoto zákona, nýbrž musí vážně pomýšleti, resp. přikročiti ke zrušení a odstranění jeho. Ale daň, která zavedena byla jen jako provisorní opatření k odstranění finanční kalamity, a která silně zatěžuje veškeré národní hospodářství, která ztěžuje a zdražuje obchod, vývoz, dopravu, musil přece jednou, jak tomu již je v našich sousedních státech, býti zrušena a zmizeti. Dřívější a nyní zase dnešní pan ministr financí dr Engliš uznal sám, že potíže, které tím vznikly v národním hospodářství, vzrostly do nezměrna a že tudíž přikročiti dlužno ke snížení daně z obratu. A nyní má býti tento zákon znovu prodloužen na celý rok. Hospodářsky znamená takovéto opatření pokračující tlak a nespravedlivé zatížení širokých vrstev lidu. I když podle posléz uvedených zákonitých ustanovení o dani přepychové, která s tím souvisí, nastalo zkrácení dosavadního seznamu přepychových předmětů, zjednána byla tím sice malá úleva pro výrobce i pro spotřebitele, což však dlouho ještě neznamená zrušení tohoto opatření. Kdyby se bylo času, kterého zajisté bylo s dostatek, použilo k vážným a věcným poradám o tomto zákoně, bylo by se přes různé potíže, kterých nepopíráme, došlo k přesvědčení, že v zájmu ozdravění veškerého našeho národního hospodářství je krajně a naléhavě potřebí daň tuto snížiti a v poměrně krátké době úplně zrušiti. Částečné osvobození od této daně, jako na přiklad v průmyslu textilním, sklářském a mlýnském, nemůže nikdy znamenati úplné osvobození od takovéto tísnivé dávky.

Bylo sice jak u daně z obratu, tak také u daně přepychové, zavedeno paušalování, poněvadž finanční správa hledíc k všeobecně tísnivému daňovému břemenu a, daňovému tlaku již sama uznala nutnost toho, aby zjednány byly úlevy. Toto paušalování samo nestačí, aby zabezpečilo přiměřenou úlevu, to je možno jen úplným zrušením této nepopulární dávky, která národnímu hospodářství ubírá přes 1¹/₂ miliardy. Říká se, že se daň z obratu a přepychová daň, obzvláště posléz jmenovaná, čítá jedním až dvěma, resp. pěti procenty. Ve skutečnosti činí u nejvíce potřebovaného, nutného zboží v běžném výrobním procesu až k dohotovení tovaru 10% a ještě více. To znamená zcela nespravedlivé zdanění a tísnivé zatížení všeobecného národního hospodářství; zemědělství a průmysl, obzvláště hospodářství malého a středního člověka, přicházejí zde stejně jako dělnictvo pod kola, poněvadž právě oni musí nésti tyto neustálé přesuny.

A nyní přicházím k tomu, abych promluvil ještě o zcela zvláštní kapitole tohoto zjevu. Jsou to daňové odhady a daňové předpisy. Jaké zde se dějí nepřístojnosti právě u tak mnohého malého řemeslníka, rolníka atd., nad tím přímo hrůzou vstávají vlasy. Každoročně požadují se přiznání pro všechny druhy daní, jakož i pro daň z obratu a daň přepychovou, i musí tato přiznání pod pohrůžkou trestu býti včas vyplněna a zaslána příslušné berní správě. Ale co jsou poplatníkovi platna všechna jeho přiznání, do posledního haléře správná? Jemu se jednoduše nevěří, pohlíží se naň jako na lháře a jedná se s ním tak, že si skoro zoufá a nechce více podati žádné přiznání

Úředník stane se hrubým a křičí: ťTo jednoduše není pravda, my vás potrestáme, vy musíte míti větší obrat!Ť Co je praktický případ, co je skutečnost? Tento muž obdrží jednoduše svůj předpis anebo platební rozkaz, podle kterého je zdaněn více než dvojnásobně. Jde-li osobně k úřadu, řekne se mu: ťJe-li vám to mnoho, můžete přece rekurovati.Ť Tím hromadí se spousty rekursů. Kde je zde tolik vychvalovaná berní morálka, kde je důvěra za důvěru? Zdůrazňuji, že všichni úředníci tak nejednají, ale jsou mnozí, kterým by se v této příčině mělo dostati jednou poučení, jak se mají chovati k poplatníkovi. Rekursy zůstávají nevyřízeny po celé měsíce, po celá léta, ale vysoké, neprávem předepsané daně nutno zaplatiti, i když dotčený anebo jeho podnik ke škodě zaměstnanců je zničen. S mandatáry, kteréž takovíto zoufalí poplatníci žádají o pomoc a kteří docházejí k úřadům, jedná se stejně nedůvěřivě, vypoklonkují se s krásnými sliby a výsledek pro takto nespravedlivě zdaněného se nedostaví. Je mi znám případ, kde se 66-procentnímu invalidovi, poněvadž při tom provozoval trochu příštipkářství, aby si sem tam vydělal nějakou korunu. předepsala daň z obratu, jen proto, že se jednou rukou pokoušel vydělati si něco mimořádně.Je to přece jen mzdová práce, kterou tento invalida někdy konal. Myslím, že finanční správa nechce takovýto postup, a není takovýto postup určitě s to, aby pozvedl daňovou morálku a oživil důvěru mezi berním úřadem a poplatníkem. V zemědělství se to přes paušály mnoho nezlepšilo; obzvláště letos, kdy bylo tolik škod nepohodou způsobených, jimiž zpustošena byla pole a louky, kde tak mnohému malému a střednímu zemědělci zničena byla skutečně celá letošní úroda úplně, byly by bezodkladné a vydatné daňové odpisy a osvobození bývaly přece alespoň malou pomocí. Ale zde tato akce v mnohém, často ve všem pokulhává. Daňové odpisy na papíře, ty nepomohou nikomu. Zde pomůže jen skutečná a rychlá pomoc.

Stojíme uprostřed nebezpečné, všeobecné zemědělské krise, na jejímž rychlém odstranění mají zájem všechny vrstvy lidu. Nedostaví-li se zde přiměřená a včasná pomoc a nepomůže-li se zemědělství, pak zachvátí tato krise také průmysl, a to přece nemůže býti lhostejno vládě a finanční správě.

Domníváme se, že prodloužení zákona do 31. března úplně postačí, z kteréžto příčiny jsme také podali resoluční návrh, a že do té doby bude možno projednati a provésti změnu ve formě přiměřeného snížení a redukce ze dvou na jedno procento. Tomuto požadavku lze vyhověti také s finančního hlediska, poněvadž skutečný výnos daně z obratu roku 1928 přesahoval preliminovaný výnos o 355 milionů, kterých lze užíti pro tuto slevu.

Zlým zbytkem, který se v poválečné době udržel právě ještě hlavně v Československu, je přepychová daň. Pravý přepych přece nikdy nebyl touto daní zachycen, proto také její výnos byl vždy nepatrný. Je tudíž bezúčelnou, poněvadž jí přece podléhá jen zboží, jako salám, sýry, cukrovinky všeho druhu. jižní ovoce atd. Skutečné přepychové předměty zachyceny nejsou, naopak, hlavně zboží, jež kupují a požívají široké vrstvy lidu. Z tohoto krátce uvedeného důvodu jsme pro zrušení daně přepychové.

Také druhý zákon o dávkách za úřední úkony ve věcech správních ze dne 3. dubna 1925, č. 53, je veskrz nesociální. Také tento zákon měl býti jen přechodnou nouzovou výpomocí pro finanční správu. Dnes, kdy postaráno je o spořádaný státní rozpočet, může se finanční správa zajisté zříci takovýchto opatření. Zákon je přímo překážkou, potřebuje-li státní občan na příklad rychle pasu na cestu do ciziny. Ještě horší je jeho účinek před dosažením státního občanství, anebo při vydání osvědčení o státním občanství. Všude, při udílení koncesí, při povolení přednášek, vzdělávacích večerů, divadelních představení, při žádostech o živnostenský list vstupuje tento zákon do cesty. Poplatky jsou tak různé, i v případech stejného druhu, že není divu, projevuje-li se nevůle proti tomuto zákonu v lidu stále ostřeji. Nemajetní lidé, kteří okamžitě, jak se to přece v životě často stává, nemohou poplatky ihned zapraviti, aby mohli odcestovati do ciziny ke svým příbuzným v případě nehody nebo smrti, jsou tím nejhroznějším způsobem postiženi. Jsme tedy pro to, aby tento zákon byl zrušen.

Z těchto důvodů, o kterých jsem se zmínil, bude náš klub, poněvadž resoluční návrhy, jež jsme podali, nedošly povšimnutí, hlasovati proti prodloužení těchto osnov zákonů. (Potlesk senátorů něm. křesť. soc. strany.)