Vzpomeňme na príklad živelnými pohromami poškodenýc, koľko statisíc bolo darované. Slovensku velice máličko. Toľko železníc sa stavalo na Slovensku? Veľmi máličko. Koľko štátnych dodávok dostane slovenský priemyselník a obchodník? Veľmi máličko, asi dve či tri procentá a malo by mu prijsť 20 až 22%. To by bola spravedlnosť.
Ale skadiaľ má vziať ten pan minister Engliš tie potrebné peniaze k tým investíciám, k tým rôznym potrebám? Štát má dva pramene, zkadiaľ on čerpá oné miliony. Tieto dva pramene ale sú otrávené. Sú to pramene jedov a otráv a predsa aj to občianstvo rado čerpá a tých prameňov, rado ich užíva a štát bere z tých prameňov ohromné miliony. Tieto dva jedy sú nikotin - tabák, a pálenka - alkohol. Tu je bývalý pán minister dr Šrobár (ukazuje). S tohoto miesta pred 11 rokami som ja z poverenie pána ministr predostrel návrhy na odalkoholizovanie Slovenska. (Sen. dr Šrobár: Ja som vydal nariadenie na odalkoholizovanie Slovenska a tohoto roku za prítomnosti vašich ministrov bolo zrušené!) Áno.
Pán minister financií chce snížiť daň z obratu a ja chcem teraz preukázať, že to je veľmi potrebné. Naši oravskí pláteníci mňa predovčerom prosili: Pán senátor, pomáhajte ku zrušeniu alebo aspoň ku zmenšenin dane z obratu. Nie sme vstane ju platiť. Pán minister financií uvažuje o tom snížit daň z obratu, ale kde bude náhrada potom pre staropenzistov a vôbec pre iné potrebné veci, pre investície atď? Povedám: Kto má dosť peňazi na tak zbytočné, škodlivé a luxusné věci, ako je tabák a alkohol, nech to zaplatí poriadne. Nech pán minister financií zdvihne dvojnásobne, trojnásobne cenu tabáku a alkoholu. Vtedy bude milionov dosť. Kto chce fajčiť a piť, nech platí.
Ku koncu svojej reči ešte by som mal slovo k samému národu slovenskému, k voličom našim. Keď slovenský národ chce, aby mal lepšiu budúcnosť, keď chce, aby sa mu vyhovelo lepšie, aby ho Praha a vláda rešpektovala za dosť, vtedy ten slovenský národ nech sa nedá trhať na strany a straničky. Veď je to skoro hanba. Bolo 15 či 20 strán v tom malom národe slovenskom, kdežto veľké národ, Anglia, Francia, čo má 40 milionov, Spojené štáty, čo majú vyše 100 milionov, majú tri či štyri strany a náš slovenský národ dva a pol milionový má 15 či 20 strán. Veď tým sa trhá a zoslabuje. Toto moje slovo patrí národu, že by aspoň v tých najvitálnejšich otázkach bol jednotný, svorný. Tu svornosť potrebuje národ slovenský. My sme utvorili teraz národohospodársky sbor bez rozdielu strán, lebo opravdu je už na čase, aby si ten národ sám pomáhal a príklad si vzal na iných národoch. Tedy tá kliatba Slovanstva, nesvornosť vo Slovanstve, javí sa i v tak malom národe, ako je slovenský národ. Nepotrebujeme tu 15 až 20 strán, potrebujeme tu svornosť a porozumenie jeden ku druhému, ale potrebujem i porozumenie od bratrov Čechov. Musíte znať tú dušu slovenskú, tú mentalitu slovenskú a musíte si ceniť a hodnotiť viac ten slovenský národ. Tak bude lepšie jemu i republike. Táto politika čo sa teraz robí, pánovia, to je, riekol by som, malicherná politika, len so dňa na deň. Nemci tomu riekali >Fortwursteln<. Takéto >fortwurstlovanie< so dňa na deň. To je malicherná, stranícka, osobná politika, ktorá neslúží republike. Tu má byť koncepcia veľkorysá. Treba je do budúcnosti hľadieť, treba vedieť, že republiku Československú tvorí národ Čechov i Slovákov, kde sú i menšiny inonárodné, ktoré majú svoje práva. Ale toto je republika Čechov a Slovákov, republika Československá a tu musí byť porozumenie a uznanie tej slovenskej síly, uznánie tej slovenskej duše, slovenskej mentality, ktorú naša strana chce reprezentovať. Tedy či to budú vnútropolitické, či to budú hospodárske, či to budú len politické, vnútropolitické odkazy, lebo keby prišly europské svetové otrasy, tedy keď to Slovensko, ten slovenský národ nebude len a len tými straničkami a tým >fortwurstlovaním< priviazaný k tej republike, ale keď bude videť, že sa uzná jeho žiadosť, že to je jeho existencia, jeho život, môžu príjsť akýkoľvek nepriatelia, ani brány pekelné nepremôžou ich, keď to uznanie slovenského národa bude uskutočnené. Uvidíme tedy, ako sa povedie tej státnej politike. Uvidíme, či neuviázne medzi úskalím stranickým, či niť Ariadnina sa nepretrhne v tom politickom labyrinte. A ja viem, že prijde doba, kedy bude dobrá i ľudová strana a bude vyzvaná k tej spolupráci a bude pomahať udržovať ten štát. Stane sa to ale vtedy, keď uznáte slovenskú krajinu, uznáte duše slovenkú, uznáte jeho požiadavky a nebude sa len tak bagatelizovať, negligovať, podceňovať ten slovenský národ, ktorý reprezentuje duševné i hmotné hodnoty. Prijde tá doba, my, naša strana, bola a bude vždy ochotná konať i to, čo je ku blahu slovenského národa, slovenskej krajiny a republiky Československej.
Keď pán ministerský predseda dôvery nemal k našej strane, logická konklúzia je z toho tá, že naša strana nemôže mať dôveru a nemôže odhlasovať dôveru vládnemu prejavu. Končím. (Výborně! - Potlesk senátorů strany ludové.)
Místopředseda Trčka: Přerušuji nyní rozpravu a přikročuji k projednávání dalšího bodu pořadu, jímž je:
2. Volba výborů a) národohospodářského, b) sociálně-politického, c) ustavně-právního, d) imunitního, e) zahraničního, f) živnostensko-obchodního.
Stala se dohoda, aby volba těchto výborů vykonala se z plena.
Nejsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Návrh je přijat.
Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl jména kandidátů do výboru národohospodářského.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Do výboru národohospodářského jsou navrženi pp. senátoři:
Danko ján, Sáblík Karel, Stržil Josef, dr Rozkošný jan, Dundr Vojtěch, Petřík Josef, Havlena jáchym, Hubka Josef, Komrs Julius, Ing. Marušák Karel, Stöhr Robert, Scholz Adolf, Jarolim Anton, Just Anton, Kotrba Jan, Bergman Rudolf, Böhm Rudolf, Böhr Josef, Ďurčanský Juraj, Wenzel Leo, Douda Jan, Dobrovolný Filip, Krejčí Jan Jiří, Kopřiva František, dr Szilaasy Béla.
Místopředseda: Kdo s přečtenými kandidáty souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. jmenovaní jsou zvoleni za členy výboru národohospodářského.
Svolávám tento výbor k ustavující schůzi dnes po schůzi plenární, do místnosti č. XVI a pověřuji pana sen. dr Rozkošného řízením této schůze.
Přikročíme dále k volbě výboru sociálně-politického. Žádám pana tajemníka senátu, aby
přečetl jména kandidátů.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Do výboru sociálně-politického jsou navrženi pp. senátoři:
Danko Ján, Novák František (ze strany republikánské), Dresler Josef, Sechtr Josef, Johanis Václav, Karpíšková Betty, Koukal Josef, Berkovec Antonín, Pánek Rudolf, Reidl Karel, Lichtneckert Anton, Stöhr Robert, Jarolim Anton, dr Holitscher Arnold, Kianička Bohuš, MUDr Rehák Gejza, dr Hilgenreiner Karl, Scholz Franz, Hancko Anton, Köhler Franz, Nedvěd František, Stránský Petr, Jílek Jan, dr Žiška Pavel, Tichi Hans.
Místopředseda Trčka: Kdo s přečtenými kandidáty souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Jmenovaní jsou zvoleni členy výboru sociálně-politického.
Svolávám tento výbor k ustavující schůzi dnes po schůzi plenární do místnosti č. XIV. v přízemí a pověřuji pana sen. Jílka řízením této schůze.
Přikročíme k volbě výboru ústavně-právního.
Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl jména kandidátů.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Do výboru ústavně-právního jsou navrženi pp. senátoři:
dr Bačinský Edmund, dr Havelka Otakar, Dresler Josef, Novák František (ze strany republikánské), dr Farkas Zoltán, dr Witt Zikmund, Křejčí F. V., prof. dr Milota Albert, Riedl Karel, dr Veselý František, Spies Erdmann, Kostka Karl, dr Heller Karl, Jokl Hans, Trčka Emanuel, dr Fáček Vladimír, Rovňan Gašpar, dr Grosschmid Géza, Stollberg Friedrich, Teschner Ernst, Nedvěd František, Pilz Josef, dr Hruban Mořic, dr Karas Josef, dr Korláth Endre.
Místopředseda Trčka: Kdo s přečtenými kandidáty souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Jmenovaní jsou zvoleni členy výboru ústavně-právního.
Svolávám tento výbor dnes po schůzi plenární do místnosti č. XVII ustavující schůzi a pověřuji pana sen. dr Veselého řízením této schůze.
Přikročíme k volbě výboru imunitního.
Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl jména kandidátů.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Do výboru imunitního jsou navrženi pp. senátoři:
dr Bačinský Edmund, dr Havelka Otakar, dr Šrobár Vavro, dr Farkas Zoltán, Pocisk Ján, Berkovec Antonín, prof. dr Milota Albert, Niessner Wilhelm, Stöhr Robert, Ing. Havlín Josef, Kianička Bohuš, dr Buday Jozef, Stolberg Friedrich, Nedvěd Frant., Stejskalová Marie, Šabata František, dr Korláth Endre.
Místopředseda Trčka: Kdo s přečtenými kandidáty souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Jmenovaní jsou zvoleni členy výboru imunitního.
Svolávám tento výbor k ustavující schůzi na zítřek dne 19. prosinci 1929 půl hodiny před schůzí plenární do místnosti č. XV a pověřuji pana sen. dr Šrobára řízením této schůze.
Přikročíme k volbě výboru zahraničního.
Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl jména kandidátů.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Do výboru zahraničního jsou navrženi pp. senátoři:
Donát Václav, Stodola Kornel, dr Rozkošný Jan, Krejčí F. V, dr Witt Zikmund, dr Klouda Antonín, Plamínková Františka F., dr Heller Karl, Luksch Josef, dr Fáček Vladimír, Sláma Julius, dr Kovalik Ján, Haken Josef, Kello Ján, dr Feierfeil Wenzel, Novák František (z lidové strany), Richter János.
Místopředseda Trčka: Kdo s přečtenými kandidáty souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Jmenovaní jsou zvoleni členy výboru zahraničního.
Svolávám tento výbor k ustavující schůzi na zítřek dne 19. prosince 1929 půl hodiny před schůzí plenární do místnosti č. XVII a pověřuji pana sen. dr Rozkošného řízením této schůze.
Přikročíme k volbě výboru živnostensko-obchodního.
Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl jména kandidátů.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Do výboru živnostensko-obchodního jsou navrženi pp. senátoři:
Foit Ferdinand, Sechtr Josef, Ušák Alois, Koukal Josef, Havránek Pavel, Komrs Julius, Šolc Antonín, Reyzl Josef, Kostka Karl, Votruba Vilém, Pastyřík Josef, Janček Andrej, Scholz Franz, Haken Josef, Schwamberger Karl, Jílek Jan, Tschapek Hans.
Místopředseda Trčka: Kdo s přečtenými kandidáty souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Jmenovaní jsou zvoleni členy výboru živnostensko-obchodního.
Svolávám tento výbor k ustavující schůzi na zítřek dne 19. prosince 1929 půl hodiny před schůzí plenární do místnosti č. XVI a pověřuji pana sen. Votrubu řízením této schůze.
Svolávám výbor iniciativní k ustavující schůzi dnes po schůzi plenární do místnosti č. XV a pověřuji pana sen. Hrubého řízením této chůze.
Budeme projednávati další předmět pořadu. To je:
3. Zpráva o činnosti Stálého výboru podle § 54 úst. listiny.
Zpravodajem je pan místopředseda tohoto výboru, sen. dr Hruban, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj sen. dr Hruban: Slavný senáte! Jako místopředseda Stálého výboru mám podle zákona legitimaci, abych podal slavnému senátu zprávu o pracích a opatřeních Stálého výboru, který letos měl příležitost delší dobu zasedat a také rozvinout bohatší činnost.
Stálý výbor je zajisté institucí velmi významnou a důležitou a také duchu demokratickému odpovídající, která se osvědčila a o které jsem přesvědčen, že v budoucnosti zůstane také důležitým instrumentem parlamentární demokracie. Omezím se jen stručně a věcně, abych podal zpráva tak, jak ostatně velectění členové slavného senátu ji dostali předloženu a sděluji, že Stálý výbor Národního shromáždění podle §u 54 úst. naší listiny jak byl zvolen oběma sněmovnami v r. 1927, konal v období od skončení VIII zasedání druhého volebního období Národního shromáždění a pak od rozpuštění sněmovny, které se stalo dekretem presidenta republiky z 25. září letošního roku až do zahájení 1. třetího volebního období Národního shromáždění, které bylo svoláno rozhodnutím presidenta republiky ze 7. prosince 1929, celkem 9 schůzí. Ve druhé schůzi Stálého výboru dne 7. října byly předloženy a zpravodajům přiděleny tyto vládní návrhy neodkladných opatření:
1. Opatření, kterým se doplňuje zákon o stavebním ruchu.
2. Opatření, kterým se prodlužuje účinnost zákona o ochraně nájemníků.
3. Opatření, kterým se prodlužuje účinnost zákona o odkladu exekučního vyklizení místností.
4. Opatření o státní pomoci při živelních pohromách v roce letošním, které, bohužel, tak citelně navštívily naše kraje v celé republice.
5. Opatření, kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití.
6. Opatření o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.
Ve 3. a 4. schůzi, které se odbývaly dne 10. a 11. října t. r., projednána a schválena byla opatření Stálého výboru:
1. kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928 o stavebním ruchu,
2. kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928 o ochraně nájemníků a
3. konečně opatření, kterým se prodlužuje účinnost zákona z téhož data o odkladu exekučního vyklizení místností.
Ve 4. schůzi, která byla konána dne 11. října 1929, schválena byla dále neodkladná opatření, a to:
1. Opatření o státní pomoci, při živelních pohromách letošního roku, o nichž jsem se zmínili, a pak
2. opatření, kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití a
3. opatření o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.
V 5. schůzi Stálého výboru dne 16. října. t. r. schválena byla dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a Tureckem.
V 6. schůzi dne 22. října t. r. projednáno a schváleno naléhavé opatření Stálého výboru o nemocenském ošetření důchodců podle zákona, ze dne 21. února letošního roku, čís. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a zahájeno bylo projednávání osnovy opatření o konečné úpravě československé měny tedy předloha jistě véli významná a také tenkráte, jak se později ukázalo, skutečně naléhavá.
Osnova tato byla, pak ještě projednávána v 7. schůzi Stálého výboru dne 6. listopadu 1929 a byla schválena v 8. schůzi dne 7. listopadu 1929.
V téže schůzi bylo také projednáno a schváleno opatření o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 20. února 1930.
9. schůze Stálého výboru byla konána dne 21. listopadu a byla v ní kromě sdělení došlých spisů věnována, posmrtná vzpomínka zesnulému náhradníku Stálého výboru panu posl. Karlu Andělovi, který zemřel dne 14. listopadu t. r.
Podle u 54, odst. 14 úst. listiny předkládá se tato zpráva o činnosti stálého výboru slavnému senátu s doložením, že podle téhož paragrafu 54 odst. 15 ústav. listiny opatření, kterých neschválí obě sněmovny v době dvou měsíců od sejití se, pozbývají další platnosti.
Prosím, aby slavný senát vzal to na vědomí, další zařídil a předložil předlohy příslušným výborům k projednání. (Souhlas.)
Místopředseda Trčka (zvoní): Přikazuji opatření Stálého výboru:
1. kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 19, čís. 43 Sb. z. a, n., o stavebním ruchu výborům sociálně politickému a rozpočtovému,
2. kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, čís. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků výborům sociálně-poltickému a rozpočtovému.
3. kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, čís. 45 sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností, výborům sociálně-poltickému a rozpočtovému.
4. o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1929 výborům národohospodářskému a rozpočtovému.
5. kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití, výborům národohospodářskému a rozpočtovému,
6. o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů výborům národohospodářskému, živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému,
7. k dohodě o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a Tureckem ze dne 19. září 1929 výborům zahraničnímu a národohospodářskému,
8. o nemocenském ošetření důchodců podle zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách výborům rozpočtovému a sociálně-poltickému,
9. o konečné úpravě čsl. měny výboru rozpočtovému,
10. o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1930 výboru rozpočtovému.
Jsou nějaké námitky proti tomu? (Nebyly.)
Nejsou. Zůstává tedy při tom, jak jsem prohlásil.
Budeme pokračovati v projednávání prvního odstavce pořadu.
4. Pokračování v rozpravě o vládním prohlášení.
Uděluji dále slovo panu sen. Dykovi.
Sen. Dyk: Vážený senáte! Strana, za níž mám tu čest chopiti se slova, nemohla uplatniti svých názorů při tvoření většiny a vlády. Považuji však za svou povinnost zdůrazniti, že hájila a hájí zásady, že žádná strana, která chce spolupracovati pro stát, nemá býti z účasti ve většině a ve vládě vylučována, aniž by byl k tomu vážný důvod. (Souhlas.) Nemůžeme za takový vážný důvod uznati t. zv. politiku rovnováhy mezi socialistickými a nesocialistickými stranami dnešní vlády. Ve skutečnosti je postavení socialistického bloku dosti silné už tím, že může kdykoliv učiniti dnešní většinu menšinou. Když však už utvořena vládní většina s vyloučením luďáků a německých křesťanských sociálů, byli bychom považovali za oportunní, dáti těmto stranám možnost spolupráce aspoň tím, že jejich zástupci ve sněmovně i v senátu byli by zvoleni do předsednictva. Není vinou naší strany a konstatujeme rádi, že není to také vinou senátu, nestalo-li se tak. Přáli bychom si, aby tato chyba, možno-li, byla napravena.
Strana naše, jako strana eminentně státotvorná, nemohla se vůči dnešní většině postaviti na stanovisko zásadního záporu. Nevylučuje ovšem možnost, že by bylo možno někdy pro stát účelněji a úspěšněji pracovati mimo vládu, než ve vládě. Avšak tato možnost nastává pro každou státotvornou stranu až po vyčerpání všech prostředků a po zjištění že úspěšná práce v dohodě není možná. Třeba bychom si přáli vhodné korektury dnešního stavu, zvláště se zřetelem na Slovensko, chceme loyálně spolupracovati za nezbytného předpokladu vzájemné loyality i státních koaličních stran. Vyhrazujeme si a přiznáváme všem jiným právo parlamentárního projevu vlastních názorů a vlastních cílů, vědomi si toho, že nemůže býti v zájmu různorodých stran, aby vzájemně si ukládaly závazek trvalého mlčení. S tohoto hlediska posuzujeme prohlášení vlády, čili lépe řečeno, chceme konfrontovat svůj názor s výsledkem kompromisu, ke kterému také jiné strany dnešní většiny přičinily včera a dnes své poznámky a svá desideria.
Dříve než přejdu k vlastnímu projevu vládnímu, považuji za svou povinnost vysloviti své politování nad opětným uplatněním názoru, že senát je méněcenným parlamentním sborem. Opět senát vyloučen z vlády republiky Československé. Via facti tvoří se tu tradice naprosto neústavní a nezdravá. (Souhlas.) Je-li senát zbytečný, je potřebí ho odstraniti, není-li senát zbytečný, je potřebí ho respektovat. (Tak jest!) Těžko bude přesvědčiti veřejnost, že proti 16 vhodným kandidátům ministerství v poslanecké sněmovně neobstál ani jediný schopný kandidát senátor.
Přecházeje k vládnímu prohlášení v pořadí jeho vývodů, nemohu než projeviti upřímný souhlas s tím, že vážná situace donutila k spolupráci složky representující různé skupiny obyvatelstva a spojila je v koalici, jež, jak praví vládní prohlášení >bude míti v prvé řadě za úkol brániti dalšímu šíření krise a léčiti poruchy vzešlé z dnešní těžké situace<. Jsem velmi šťasten, mohu-li prohlásiti, že na hospodářské souvislosti, na něž ukazoval včera mluvčí republikánské strany venkova, dávno jsme již poukazovali. Nelze stavěti zemědělství proti průmyslu, ani průmysl proti zemědělství, město proti venkovu, ani venkov proti městu, zaměstnavatele proti zaměstnanci a zaměstnance proti zaměstnavateli, jako bojovné kohouty. Nelze obchodníka nebo živnostníka hnáti proti konsumentovi a naopak, má-li se umožniti rozumná spolupráce a mají-li býti poruchy konečně účinně odstraněny.
Jsme si vědomi, že kritická situace zemědělství je kritickou situací celého státního hospodářství, jsme si vědomi, že tam, kde rolnictvo bylo stiženo katastrofálními pohromami, je potřebí přispěti na pomoc. Každý prostředek, jímž v takovém případě lze zlepšiti postavení zemědělcovo, musí býti svědomitě hledán a nalezen. Prvním z nich jsou ovšem v takových případech úlevy daňové. Přejeme si ovšem, aby byl vzat náležitě zřetel také na náš průmysl, poněvadž těžké úkoly, jež nás očekávají, stěží by mohly býti naplněny, kdyby byl trvale ohrožen náš export. Hajme všichni své zájmy, ale uveďme je v rozumný soulad se zájmem republiky. S hlediska rozumné dohody buďtež také řešeny sporné otázky při obchodních smlouvách s cizinou.
Pokud se zahraniční politiky týče, mluví vládní prohlášení o politice mezinárodní konsolidace a pacifikace. Kdož by nebyl pro ni? Jsme pro klid a mír, ale za předpokladu absolutní spravedlnosti a loyality vzájemné. Není možná jedno stranná normalisace našich vztahů nejen k těm z našich sousedů, s nimiž bychom si přáli všechny otázky míti definitivně upraveny, ale i ke státům jiným, s nimiž naše styky vůbec upraveny nejsou. Normalisace musí býti přáním obou stran, má-li býti toto přání účinné.
Co se týče vztahů našich k Maďarsku, týká-li se příslušný pasus vládního prohlášení Maďarska, musím toto dvojnásob zdůrazniti. Pokud by záhadnými větami vládního prohlášení krylo se uznání sovětského Ruska de jure, musil bych k tomu připojiti rovněž několik poznámek. Rozhodně by se mi nezdálo, že je vhodný okamžik pro toto uznání dnes, kdy krveprolití na Rusku se obnovuje měrou tak značnou a bezohlednou. Ale přiznejme, že pro určitou část světové veřejnosti slovanská krev nemá toho významu jako kterákoli jiná. Není uznání Ruska de jure nebezpečné právě pro t. zv. sociálfašisty, mezi něž byl včera komunistickými řečníkem vřazen také ministr zahraničí? Je tak nutno pro československé soudruhy a bratry, aby provozovali politiku Kérenshých, a chtějí-li provozovati politiku takovou, nezkazí linii vylučování komunistů ze schůzí a odnímání diet? Buďto se smířit s jejich ohlašováním občanské války, nebo nečinit Československo výpadní brankou >noci, jež jde z východu<.
Pokud se tkne hospodářského prospěchu, plynoucího z uznání sovětového Ruska, opět poznámku. Podle dosavadních zkušeností nekyne zisk příliš veliký. A při úvěru tak dlouhodobém, jaký Sověty pro sebe vymáhají bude třeba vůbec nedosažitelný. Ostatně nikdo dosud nikdy neslyšel, že by při obchodování žádalo se uznání de jure, kynul-li z něho obchodní prospěch a nekynul-li aby z něho prospěch, uznání de jure sotva by obchodujícím sovětům stačilo. Maxima obchodníka zní: Les affaires sont les affaires. Politicky možno mluvit podle scén, které se udály při vládním prohlášení v komunistických lavicích o >marném lásky snažení<. Zcela à la Carmen. >Ty zhrdáš mnou, já miluji tě<, s dodatkem adresovaným Mikulíčkovi: >Však lásky mé buď varován<.
Třeba se o ní mluví v jiné souvislosti, dotknu se zde >platů, které pro nás mají v Haagu býti definitivně upraveny<. Jinak řečeno >finanční likvidace války<, nebo >osvobozeného poplatku<. Pro nás Čechoslováky závaznost mírových smluv a mírových břemen nemůže býti větší, než pro státy poražené. A hůře než s těmito nemá námi býti naloženo. Kdybychom skutečně, jak se tvrdí, chtěli jen a jen uplatniti svůj odpor vůči ministru zahraničí, mohla by být pro nás lákavá příležitost nastavit mu nohu. Ale nechceme nastavovati dr Benešovi nohu s tím vědomím, že by o ní mohla klopýtnouti republika. Proto považujeme za svou povinnost kriticky posuzovati vývoj dosavadního jednání. Svou věcnou kritikou prokazujeme zástupcům republiky větší službu, než kterou prokázala nekritickým obdivem neexistujícího pro nás úspěchu určitá část našeho tisku. Tento nekritický obdiv mohl by naopak uškoditi v konečné fási jednání. Každý milion, o který budeme po 37 let zbytečně platit, je v době dnešní neomluvitelné břemeno. Stát, který ubírá z pense svým zaměstnancům na odpočinku, nemá práva dělat grandseigneura. Nutili jsme prý dr Beneše už v minulých příležitostech k vítězstvím, jež jeho orgán nazval >Pyrrhovými<, prorokuje hrůzy, které nepřišly jako za Javoriny. Učiníme tak i dnes, třeba pro osobního odpůrce ministrova nad jeho úspěch mohla by býti vítána jeho porážka. Chceme tím dokázati, že ním běží o věc, a ne o osobu. Dovolím. si při tom malou paralelu. Belgie vyhnula se minulého měsíce vládní krisi, považujíc ji ve chvíli, kdy se jedná o veledůležité otázky reparační, za neoportunní s hlediska mezinárodního.