§ 107.
Zvláštní ohledy a úlevy při opovídání hospodářské činnosti.
(1) Osoby, které
a) ve válce,
b) při hájení veřejných zájmů, c) při výkonu svého povolání,
utrpěli úraz, nemoc, neduh a proto nemohou vykonávati své povolání,
d) po domácku vyrábějí a s výrobky takto zhotovenými obchodují,
e) pro chudost kraje jsou na určitou činnost hospodářskou odkázány, se rozhodly z nouze, nuceně, dočasně, na výpomoc pro některou hospodářskou činnost, aby řádně živiti se mohly a nebyly veřejnosti na obtíž, pokud jsou schopny samy, za pomoci jiných, zvláště manželky, dětí, řádně obstarati opověděnou činnost, kterou by jim mohla komora práce zakázati pro určitý nedostatek, mají přednostní právo a úlevy a proto jim buď do krajnosti vycházeno vstříc.
(2) Osoby, které hospodářskou činnost přejímají dědictvím, anebo které nejméně 10 let vykonávaly samostatné a řádně takovou činnost a nebylo proti nim ze zákaznictva závazných stížností, mohou i nadále, opověděvše svou činnost, ji vykonávati a zákaz komorní (§ 105) se na ně nevztahuje.
(3) Odvolání v případě zákazu (§ 106) platí i pro osoby v tomto paragrafu označené.
§ 108.
Záruky za služby spotřebitelů (potřebitelů ).
(1) Při každém vykonávání hospodářské činnosti ručí vykonavatel této služby za škody povstalé nesprávným výkonem nebo službou tomu, jemuž ji konal.
(2) Aby ručení bylo zajištěno, může zastupitelstvo komory práce aneb odboru se usnésti na zárukách, které je třeba při počátku činnosti hospodářské složiti. Ve velmi nutných, výjimečných případech, může tak učiniti představenstvo komory práce neb odbor ze své pravomoci s dodatečným schválením zastupitelstva komory práce anebo odboru.
(3) Komora práce neb odbor může utvořiti za tím účelem zvláštní jmění (fond), z něhož by se pak odškodnění vyplácelo.
(4) ústřední komora práce stanoví, do kdy a jak se má ručiti za hospodářskou činnost a vydá o tom příslušné předpisy.
(5) Vláda se zplnomocňuje, aby v případě nutnosti, komorám práce aneb určitým odborům nařídila, neučiní-li to samy, takové jmění vytvořiti.
§109.
Vzdání se provozu hospodářské činnosti.
(1) Každé vzdání se hospodářské činnosti hlásí se příslušné komoře práce.
(2) Neruší neb nemění-li se rozsah nebo předmět výroby podniku, hlásí se změna držebnosti před převzetím majitelem podniku neb jeho zástupce (§ 27).
(3) Omezuje neb mění-li se rozsah nebo předmět výroby, řídí se hlášení ustanoveními následujícího paragrafu.
(4) Zaměstnanci do třech dnů hlásí své vystoupení z práce.
§ 110.
Omezení nebo zastavení hospodářské činnosti podnikatelské.
(1) Kdo chce omeziti nebo zastaviti provoz podniku na čas aneb navždy, je povinen hlasití svůj úmysl příslušné, o opovědí rozhodující komoře práce a zároveň předložiti doklady o tom, proč provoz omezuje nebo zastavuje a to do 15 dnů předem.
(2) Předsednictvo příslušné rozhodující komory práce s předsednictvem příslušného odboru práce prozkoumá doklady podnikatele, příp. jeho zástupce (§ 27) a je-li třeba, zvláště jde-li o veliký podnik, dojedná s podnikatelem neb jeho zástupcem zastavení neb omezení podniku tak, aby národní hospodářství, zaměstnanci buďto vůbec neutrpěli škody, nebo aby ztráty byly co nejmírnější. Zjistí-li se, anebo lze-li se domnívati právem, že omezeni nebo zastavení podniku se děje ze zvláštního úmyslu neb bez vážné příčiny, odevzdá komorní představenstvo věc tuto do 3 dnů komornímu rozhodčímu soudu, aby věc vyšetřil a o ní rozhodl.
(3) Shledá-li se v komorním řízení, že omezení nebo zastavení podniku není nutné z provozních důvodů, ale ze zvláštních úmyslů
učiní představenstvo komorního rozhodčího sboru představenstvu komory práce návrh, jakým způsobem bylo by možno provoz podniku dále vésti. Zdráhá-li se podnikatel přistoupiti na učiněný návrh, ač je mu nabízena přiměřená náhrada, může komorní představenstvo po slyšení odborového zastupitelstva takový podnik za své pravomoci pronajati neb určiti tam novou správu podniku. Rovněž může představenstvo komory práce přenechati pronájem takového podniku příslušnému úřadu.
(4) Chce-li omeziti nebo zastaviti podnikatel provoz podniku, je nutno k jednání pozvati živnostenského inspektora, jehož dohledu podnik přináleží.
§ 111.
Stížnost na hospodářskou činnost.
(1) Jakékoliv stížnosti na hospodářskou činnost komorních příslušníků hlásí se u příslušné komory práce stěžovatele. Tato je povinna stížnosti vyříditi a stěžovateli podati o výsledku šetření zprávu.
(2) Netýká-li se podaná stížnost vlastních příslušníků komory práce, u níž stížnost byla podaná, odevzdá takovou stížnost předsednictvo komory práce té komoře, která jest místně příslušná. Po vyšetření stížnosti sdělí pak tato komora práce výsledek komoře práce, u níž stížnost byla podána.
§ 112.
Jednací řád.
(1) Bližší předpisy o jednáních v komorách práce budou obsaženy v jednacím řádě, který se zřetelem na ustanovení tohoto zákona bude vypracován ústřední komorou práce a schválený ministerstvem vnitra.
(2) Nedojde-li od ministerstva vnitra do třech měsíců námitka proti navrženému jednacímu řádu, jest považovati tento jednací řád za prozatímně platný.
(3) Při sporech o výklad jednacího řadu je výklad ústřední komory práce směrodatný.
ČÁST PÁTÁ. Přestupky a tresty.
§ 113.
O trestech.
(1) Tresty za porušení ustanovení tohoto zákona, mimo tresty pořádkové (§ 96), jsou:
a) důtky,
b) peněžité pokuty,
c) odnětí oprávnění samostatné neb určité hospodářské činnosti na vždycky nebo na určitý čas (§§ 104, 119).
(2) Provozuje-li hospodářskou činnost právnická osoba, zodpovídají za porušení smluv a všech povinností osoby, kterým dle stanov této právnické osoby přináleží správa a zastupování.
Zvláštní případy trestní.
§ 114. Příslušnost trestního výkonu.
V předcházejícím paragrafu určené tresty ukládati náleží komorám, které k tomu budou určeny dle komorního řádu.
§ 115.
Přestupky zaměstnanců. Nehlásí-li zaměstnanec:
a) počátek, změnu a ukončení (odchod na odpočinek) své hospodářské činnosti (§ 25, písm. b), může býti trestán pokutou od 10 do 50Kč;
b) svou nezaměstnanost a hospodářský stav v ní (§ 26, odst. 2), může býti trestán od 10 do 200 Kč.
§ 116.
Přestupky závodních výborů, rad a pod.
Nehlásí-li závodní výbory, rady a podobné útvary (§ 15) komorám práce svá usnesení, ujednání atd. (§ 15, odst. l, písm. b), mohou býti trestány od 100 do 200 Kč.
§ 117.
Nehlášení počátku, změn a ukončení hospodářské činnosti podnikatele.
(1) Nehlásí-li samostatný podnikatel nebo jeho zástupce (§ 24, odst. 1) počátek, změny neb ukončeni své hospodářské činnosti podnikatelské:
a) pokud toto nehlášení je bez ohrožení nebo poškození hospodářských zájmů jiných příslušníků komor práce, aneb veřejných zájmů, může býti trestán od 10 do 500 Kč;
b) jsou-li tímto nehlásáním poškozeny nebo ohroženy zájmy jiných příslušníků nebo zájmy veřejné, bude trestán od 200 do 10. 000 Kč, mimo příp. náhrady škody.
(2) Ustanovení o odnětí provozní oprávněnosti nejsou těmito ustanoveními nikterak dotčena.
§ 118.
Jiná hlášení podnikatelů.
(1) Kdo nehlásí jednotlivých volných míst, podmínek přijetí nebo propouštění jednotlivců, může býti trestán pokutou od 10 do 100 Kč za každý jednotlivý případ.
(2) Kdo nehlásí
a) hromadné propouštění zaměstnanců 15 dní předem,
b) vědomé možnosti stávky, výluky a zvláště jejich propuknutí, může být potrestán pokutou ve výši stanovené podle § 4 zák. č. 95/1933 Sb. z. a n.
(3) Kdo nehlásí stav, změny provozní, výrobní nebo provozní možnosti (§ 26, odst. 1, písm. a), bude potrestán pořádkovou pokutou od 100 do 20. 000 Kč.
(4) Kdo správně, nebo vůbec neoznámí dohody, úmluvy, smlouvy a pod. usnesení aneb jejich změny, dotýkající se poměrů pracovních, zvláště mzdových a pod., bude trestán od 100 do 35. 000 Kč.
(5) Přestupky podle kartelového zákona ze dne 12. července 1933, č. Sb. z, a n. 141, zůstávají tímto zákonem nedotčeny.
(6) Možnost odnětí hospodářského oprávnění, pakliže se nehlášení opětuje, není pokutováním vyloučena.
§119.
Nehlášení údajů, vysvětlivek a dotazů.
Nehlásí-li se komorami žádané údaje, vysvětlivky, aneb neodpovídá-li se na komorní dotazy příslušníky komor práce, buďtež takové přestupky trestány peněžitou pokutou od 10 do 2000 Kč.
§120.
Kdo učiní vědomě klamné, nesprávné údaje za účelem ziskuchtivým, a není-li takový přestupek přísněji trestán podle kartelového zákona ze dne 12. července 1933, č. 141 Sb. z. a n., aneb podle jiných trestních norem, bude potrestán od 50 do 20. 000 Kč.
§ 121.
Porušení zásad dobrých mravů.
(1) Porušení zásad dobrých mravů, po jejich uveřejnění v příslušném úředním listě, trestá se od 50 do 50. 000 Kč.
Tresty pro rušení jednotlivých zásad dobrých mravů určí se blíže v mezích stanovené výše a způsobu, při stanovení těchto zásad dobrých mravů.
(2) Je-li rušení zásad dobrých mravů povahy kartelové, trestá se podle zákona ze dne 12. července 1933, č. 141 Sb. z. a n., týká-li se věci náležející pod ustanovení o soutěži ve věcech peněžnictví a úpravy úrokové míry, trestá se podle zákona ze dne 7. března 1933, č. 44 Sb. z. a n.
§ 122. Odnětí provozní oprávněnosti.
Odnětím provozní oprávněnosti určité hospodářské činnosti může býti trestán ten, kdo se dopustil činu takového, který působí možnost zákazu určité hospodářské činnosti (§§ 103, 104).
§123.
Porušení úředního tajemství.
(1) Poruší-li někdo úřední tajemství komory práce aneb člen komorního zastupitelstva, výboru a zvláště člen komorního rozhodčího sboru aneb pověřený, komorou placený, zaměstnanec úřední tajemství tím, že prozradí znalosti při komorním (rozhodčím) jednání
získané, bude potrestán krajským soudem za přečin vězením do tří měsíců nebo peněžitým trestem do 10. 000 Kč.
(2) Prozrazení výrobního neb obchodního tajemství, jakož i jeho využití v prospěch svůj nebo v prospěch jiného, trestá se podle zákona ze dne 12. července, č. 141 Sb. z. a n.
§ 124.
Pokuty připadnou.
Pokuty všeho druhu uložené komorami práce, podle tohoto zákona, připadnou příslušné komoře práce, která jich použije ve prospěch blahodárných institucí zřízených pro jejich příslušníky a jejich rodiny.
§ 125.
Přestupky při šetření komorního rozhodčího výboru.
Kdo brání oprávněným členům komorního rozhodčího výboru konati kdekoliv šetření nařízené při komorním rozhodčím řízení aneb se pokusí překaziti takové šetření, bude potrestán vězením od jednoho do 15 dnů nebo peněžitou pokutou od 50 do 10. 000 Kč, příslušným soudem.
§ 126.
Vyměřování trestů.
Při vyměřování trestů budiž brán zřetel na polehčující okolnosti, jakož i velikost zisku, k němuž trestný čin směřoval, nebo na způsobenou jím škodu.
§ 127.
Jestliže činy neb opomenutí, které jsou přestoupením tohoto zákona, jsou podrobeny zároveň trestům stanoveným v obecním zákoně trestním a jsou přísnější, trestají se podle trestního zákona.
§ 128.
Vymáhání nezaplacených pokut a náhrad.
Dlužné pokuty mohou býti vymáhány politickou, případně soudní exekucí. Jejich vymáhání zařizuje představenstvo komorního rozhodčího sboru.
§ 129.
Opravné prostředky.
Proti trestům, vyjma pořádkové (§96), připouští se do 8 dnů odvolání s účinkem odkládacím k nadřízené komoře práce, která rozhoduje s konečnou platností.
ČÁST ŠESTÁ. Různá a závěrečná ustanovení.
Oddíl I. Různá ustanovení.
§ 130. Komorní slib.
(1) Předsednictvo komory práce složí hned po svém zvolení komorní slib do rukou vedoucího úředníka příslušného úřadu neb jeho zástupce, že bude svědomitě a nestranně vykonávati komorní činnost. Podobný slib složí po svém zvolení odborové předsednictvo a předseda, místopředseda představenstva komorního rozhodčího sboru.
(2) Řádní a mimořádní členové komorního zastupitelstva skládají podobný slib do rukou komorního předsedy, členové odborového zastupitelstva do rukou odborového předsedy a členové komorního rozhodčího sboru do rukou předsedy téhož sboru vždy před zahájením komorního rozhodčího řízení.
(3) Přesné znění slibu vypracuje a v jednacím řádě uveřejní ústřední komora práce.
§ 131. Odvolací lhůta.
Pokud nejsou lhůty pro jednání komor práce zvlášť určené, potud platí pravidlem lhůty 15 dnů.
Lhůtu podání lze zachovati podáním telegramu s příslušným oznámením.
§ 132.
Přípustnost znalců.
Ukáže-li se potřeba do porad nebo schůzí pozvati znalce, mohou býti tito přibráni do porad neb schůzí s hlasem poradním.
§133.
Komorní, odborové, účelové jmění, fondy.
(1) Komory práce mohou si utvořiti z komorních přebytků, darů, pokut, trestů a pod. příjmů zvláštní účelové jmění (fondy), sloužící pro určité účely neb nepředvídané výdaje.
%
(2) Komory práce mohou si do rozpočtu zařaditi pravidelně částku 5% pro zvláštní účelové jmění a to po tak dlouho, pokud účel, ke kterému je jmění určené, nebude zajištěn.
(3) Podobné účelové jmění mohou si vytvořiti odbory komorní pro účely odborové a družiny pro účely družinské.
(4) Jmění jednotlivých komor práce buď uloženo pravidlem u domácích místních ústavů.
§ 134. O komorním zápisu (rejstříku).
(1) Komorní zápis má úřední ráz.
(2) Pro různé účely komorní buďtež různí zápisní knihy.
(3) V zápisu buďtež popsány všechny podstatné záznamy o osobě, hospodářské činnosti, majetku, vlastnictví atd. Bližší ustanovení o komorním zápisu určí podle tohoto zákona jednak vládní nařízení, jednak jednací řád.
§ 135. Úřední tajemství.
Skutečnosti o stavu a způsobu hospodářské činnosti jednotlivců a všech s tím spojených výsledků smí se užívati jen úředně, aby cíl komor práce byl co nejlépe dosažen. Jinak platí ustanovení §§ 7 a 8 zákona ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb. z. a n., o organisaci statistické služby tímto zákonem platná i pro komory práce. (Viz též § 123).
§136.
Poštovné, kolky a jiné potřebné poplatky.
(1) Výměna spisů mezi komorami, státními a samostatnými úřady, soudy a komorami práce na roven postavenými úřady vůbec, jakož i volební listiny jsou osvobozeny od poštovného.
(2) Podobně jsou osvobozeny od jiných pří-
pádných daní, dávek, poplatků, jelikož jsou považovány za veřejné úřady.
Oddíl II. Hospodářské věci.
§ 137. Hrazení nákladů.
(1) Obce, v nichž komory práce mají své sídlo, poskytnou bezplatně místnosti, otop a světlo.
(2) Správní náklady, jakož i náklady potřebné k plnění úkolů komor práce, hradí se vlastními příjmy, příspěvky příslušníků, dary a podobně.
§ 138.
(1) Příspěvky komorní, odborové, platí řádní příslušníci komor práce. Osoby ve stavu učňovském, neplacení praktikanti, volontéři a pod., neplatí příspěvků.
(2) Výši, způsob placení a druh příspěvků, neb snad příplatků, určí ústřední komora práce po slyšení zemských a krajských komor práce, bude-li třeba, každý rok, před stanovením komorního rozpočtu na příští rok.
(3) Mimo příspěvky, dohodnuté ústřední komorou s krajskými komorami práce, mohou si komory práce aneb odbory v celku neb v té oné komoře stanoviti příspěvky zvláštní, pro své účely, a to v komorním neb odborovém zastupitelstvu příslušnou většinou, potřebnou pro schválení rozpočtu.
(4) Při stanovení příspěvků je třeba přihlížeti:
a) aby každá komora, každý odbor byl pokud možno soběstačný;
b) u podnikatelů (zaměstnavatelů) k velikosti podniků, rozsahu hospodářské činností, k množství silostrojů a zaměstnanců, k plynulé, časové výrobě a pod.;
c) u zaměstnanců k výši služného neb mezd, trvalé neb časové práci a pod.;
d) podle zaměstnanosti budiž také určena doba placení příspěvků.
§ 139.
Vymáhání dlužných příspěvků a jiných pohledávek.
(1) Dlužné příspěvky a jiné pohledávky komorní podléhají zúrokování o 1/2% vyššímu,
nežli je právě platná úroková míra. Dlužné příspěvky a jiné pohledávky mohou býti vymáhány politickou případně soudní exekucí. Jejich vymáhání zařizuje představenstvo komorního rozhodčího sboru.
(2) Pro vymáhání příspěvků a komorních pohledávek u osoby, jejíž jmění se nachází v konkursu, platí předpisy konkursního řádu o daních a poplatcích.
§ 140. Komorní rozpočet.
(1) Každá komorní složka je povinna předkládati svůj rozpočet svému zastupitelstvu do 1. října každého roku. Zastupitelstvem upravený rozpočet jest předložiti předsednictvu komor práce do 15. října každého roku.
(2) Každá komora práce je povinna nejdéle do konce října sestaviti a zastupitelstvu komornímu k posouzení předložiti svůj rozpočet.
(3) Po schválení rozpočtu předloží nižší komora práce svůj rozpočet nadřízeným komorám i s případnými poznámkami o přáních neb výtkách při projednávání komorního rozpočtu učiněných. Nadřízená komora práce sepíše sumář komorních rozpočtů své oblasti a svého rozpočtu a zašle jej svým nadřízeným komorám práce.
(4) ústřední komora práce sepíše sumář všech rozpočtů podřízených komor práce a svůj rozpočet a předloží jej ústřednímu komornímu zastupitelstvu.
Komorní rozpočty po schválení zastupitelstvem předkládají se v místní komoře práce k veřejnému nahlédnutí, v jiných komorách práce se uveřejní v příslušném úředním listé.
(5) Komory práce jsou povinny hospodařiti podle rozpočtu. Předsednictvo může učiniti v čas nutnosti mimořádné vydání. Tato mimořádná vydání podléhají dodatečnému schválení komorního představenstva.
(6) Obdobně podobný postup platí také pro komorní odborovou správu.
§ 141.
Zvláštní rozpočet.
Zařízení a ústavy komorní neb komorám práce ve správu svěřené ústavy předkládají svůj rozpočet zvláště, ale současně s komo-
rou práce a to v té komoře práce, která obstarává jejich správu.
§ 142. Závěrečný účet.
(1) Každá komorní složka, která jest povinna předkládati rozpočet, jest povinna nejdéle do konce března předložiti svému zastupitelstvu ku posouzení a schválení svůj závěrečný účet za rok minulý.
(2) Při schvalování závěrečného účtu postupuje se obdobně jako při schvalování rozpočtu. (§ 140. )
(3) Rovněž komorní ústavy a pod. zařízení předkládají svůj závěrečný účet jako při rozpočtu. (§ 141. )
Oddíl III. Přechodná ustanovení.
§ 143. Splynutí odborů.
(1) Veškeré hospodářsky činné korporace, zřízené na základě zákona neb nařízení, pozbývají tímto zákonem svou samostatnost a jsou včleněny jako odbory nebo družiny v příslušné komoře práce.
(2) Osoby neb společnosti (právnické osoby), které nejsou podle zákona neb nařízení povinně sdruženy v zájmových, odborových organisacích, sdružují se v odbory v příslušné komoře práce, podle ustanovení tohoto zákona. Vláda oznámí vyhláškami, kdy a kde se mají přihlásiti.
(3) Proto zrušují, mění neb doplňují se:
a) nařízení ministerstva obchodu ze dne 20. ledna 1919, č. 32 Sb. z. a n. o obchodních a živnostenských komorách,
b) ustanovení živnostenského řádu ze dne 20. prosince 1859, Č. 227 ř. z., hlava VII,
c) zemský zákon o zemědělské radě pro království české ze dne 20. března 1891, č. 20 z. z. a zemský zákon o zemědělské radě pro markrabství Moravské ze dne 19. května 1897, č. 40 z. z.,
d) zákon o inženýrských komorách ze dne 23. května 1872, č. 70 ř. z.,
e) všechny další podobné zákony a nařízení, pokud se jími sdružují příslušníci určí-
tého neb určitých odborů hospodářské činnosti.
§ 144.
Přechodná ustanovení o jmění a peněžních povinnostech.
(1) Mají-li označené korporace (§ 143, odst. 1) jmění, připadne toto jmění odboru, který utvoří. Je-li těchto odborů více, rozdělí se takové jmění podle dosavadních ustanovení této korporace. Není-li nic stanoveno, rozdělí se jmění podle toho, jak který odbor k tomutéž jmění přispíval anebo podle měřítka, které pro ten případ určí vládní nařízení.
(2) Nezbylo-li žádné jmění, ale platební, právní závazky, anebo není-li jmění dostatečné, aby se tyto závazky kryly, přecházejí platební neb jiné právní závazky na odbory v komorách práce, podle ustanovení pro jmění (odst. 1). Jen ve výjimečných případech, o kterých rozhodne příslušné vládní nařízení, může takové závazky převzíti příslušná komora práce.
§ 145.
Převzetí úředníků.
Dosavadním úředníkům označených korporací (§ 143, odst. 1) a zřízencům zabezpečuje se převzíti do služeb komor práce získaná práva, a pensijní zaopatření se rovněž zajišťují v té míře a v tom způsobu, jako byla dosud.
Oddíl IV. Závěrečná ustanoveni.
§ 146.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení.
Současně pozbývají platnosti zákony a nařízení splývajících hospodářských korporací (§ 143, odst. 1). Jejich správy však úřadují tak dlouho na základě nyní platných ustanovení, až se ustaví komory práce podle tohoto zákona.
§ 147. Provedení tohoto zákona přísluší vládě.