(2) Počet družinských odborových zástupců v komorách práce řídí se poměrným počtem družinských odborových příslušníků v té oné oblasti a potřebou. Návrh počtu členů odborového zastupitelstva podává podřízená komora práce své nadřízené komoře ke schválení. Po zvolení odborového zastupitelstva oznamuje se výsledek příslušnému úřadu.
(3) Při volbách odborového zastupitelstva platí poměrné hlasovací právo.
Oddíl VII. Výbory, sekce, komise.
Výpomocný výbor.
§ 73. Ustavení výpomocného výboru.
Výpomocný výbor ustaví se v každé komoře práce. Skládá se z předsedy, místopředsedy, jednatele, pokladníka a přísedících. Počet přísedících se řídí potřebou. Členy výpomocného výboru mohou býti také bývalí příslušníci komor práce.
Úkoly výpomocného výboru.
§ 74.
Pro mladistvé. Výpomocný výbor zejména:
a) zjednává učňům, učednicím a mladistvým pracovní místa a to pokud možno ve shodě s poradnami pro volbu povolání;
b) pečuje o všeobecnou a odborovou výchovu a tělesnou zdatnost;
c) chrání je proti nebezpečí mravnímu a nadměrnému využívání tělesných sil.
i 75.
Při nezaměstnanosti. Výpomocný výbor zejména:
a) zprostředkuje ve své oblasti a prostřednictvím jiných komor práce v jiných oblastech, pracovní a služební místa a práci vůbec; pro tento účel spravuje a řídí zprostředkovatelnu práce;
b) spolupůsobí při ochraně domácích pracovníků;
c) není-li dostatek pravidelné práce, svolává porady o zaopatření náhradní neb nouzové práce a je zařizuje. Ukáže-li se vhodným pozvati k takovým poradám také jiné osoby neb korporace, pozve je. Pořadají-li jiné korporace a organisace porady a zařizují-li náhradní neb nouzové práce, pak se výpomocný výbor těchto porad zúčastní & na díle spolupracuje;
d) není-li možno zjednati nezaměstnaným práci, dbá výpomocný výbor, aby byl správně využit volný čas nezaměstnaných vzdělávacími kursy, dalším odborným školením a užitečným zaměstnáním;
e) podle potřeby a možnosti, samostatně neb je-li třeba za spoluúčasti jiných korporací neb organisací rozděluje podpory nezaměstnaným (§ 7, písm. e), poděluje je potřebným šatstvem, potravinami a jinými životními potřebami;
f) samostatně aneb za pomoci jiných korporací a organisací zařizuje pro potřebné ohřivárny, útulky, noclehárny, kuchyně, čítárny a pod.;
g) tam kde poradny pro volbu povolání nejsou, tyto zařizuje neb jejich zařízení napomáhá;
h) vůbec pomáhá nezaměstnaným a ulehčuje jim v jejich starostech pokud je možno.
§ 76.
Při neštěstích a živelních pohromách.
(1) Postihlo-li kterékoliv příslušníky komor práce mimořádné neštěstí anebo pohroma, zvláště živelní, vyšetří výpomocný výbor rozsah a výši způsobené škody a podle svého zjištění zahájí výpomocnou činnost.
(2) Postihne-li neštěstí nebo pohroma určitý odbor neb odbory, spolupůsobí odborové zastupitelstvo poškozených při výpomocných pracích.
(s) Tam, kde je možno předejíti opětovnému poškození, vypracuje výpomocný výbor příslušné návrhy představenstvu komornímu a pečuje o jejich uskutečnění.
(4) Výpomocný výbor má právo zkoumati, zdali peněz a jiných podpor bylo náležitě využito k stanovenému účelu.
(5) Zprávy o této činnosti podává výpomocný výbor při výročních schůzích komorního zastupitelstva, dále představenstvu, úřadům žádají-li, a veřejnosti.
§ 77.
Účetní výkazy výpomocného výboru.
účetní výkazy výpomocného výboru jsou v určité, veřejně oznámené době přípustný každému v příslušné komoře práce k nahlédnutí.
§ 78.
Ústřední výpomocný výbor. Ústřední výpomocný výbor má povinnosti:
a) vypracovati výpomocným výborům příslušný podpůrný řád pro nezaměstnané a jinak postižené;
b) působiti, aby pomocné výbory pracovaly podle vypracovaných směrnic;
c) příslušníkům zprostředkovati práci do zahraničí a spolupůsobiti při jejich ochraně;
d) pečovati o vystěhovalectví a kolonisaci vůbec;
e) schvalovati neb zamítati mimokomorní zprostředkovatelny práce a služeb;
f) prostřednictvím komory práce podávati návrhy, dobrozdání a posudky o návrzích zákonů, nařízeních a jiných právních normách, pokud se týkají působnosti výpomocných výborů, zvláště podpůrnictví, poraden pro volbu povolání, sociálních a jiných pomocných ústavů a zařízení;
g) vydávati o své činnosti a práci výpomocných výborů, stavu zaměstnanosti neb nezaměstnanosti, o způsobu a výši podpor, jakkoliv skýtaných, zvláštní a celkovou zprávu.
§ 79. Různá ustanovení pro výpomoc.
(1) Zásadou při vší výpomocná činnosti je, že komorní odbory hradí náklady pro své odborové příslušníky. Jen v mimořádných případech činí tak pokladna komorní.
(2) Na zprostředkovatelnu práce a pomocné úkoly vůbec přispívá každý odbor práce buďto určitým procentem v poměru svých zaměstnaných aneb zvláštním příplatkem.
(3) Každý odbor práce může si za výpomocným účelem vytvořiti zvláštní fond, který by stačil na úhradu skýtaných výpomocí.
(4) Rovněž v komoře práce je možno vytvořiti jmění na účely výpomocné.
(5) Správu případného jmění (fondu) obstarává výpomocný výbor.
(6) Výpomocný výbor:
a) sepisuje počet nezaměstnaných, uprázdněných a zprostředkovaných míst a služeb, podle odborové příslušností a celkově;
b) vykazuje výši a způsob podpor;
c) zpravuje o stavu nezaměstnanosti a podpor při výroční schůzi komorního zastupitelstva, podle potřeby představenstva, na požádání úřady a čas od času veřejnost.
členové komorního představenstva mají kdykoliv a členové komorního zastupitelstva) v určité hodiny, případně v určité dny, právo nahlédnouti do účetních knih výpomocného výboru;
d) podobnou zprávu podává i o jiném podpoření.
Zvelebovou výbor.
§ 80. Zřízení zvelebovacího výboru.
(1) Zvelebovací výbor se zřídí ve všech komorách práce.
(2) Utvoří-li se zvelebovací výbor nebo výbory odborové, je komorní výbor nadřízeným zvelebovacím výborům odborovým a soustřeďuje se v něm veškerá zvelebovací práce.
(3) Počet členů zvelebovacího výboru se řídí potřebou.
§ 81. Úkol zvelebovacího výboru.
Úkolem zvelebovacího výboru komorního, odborového jest:
a) zkoumati návrhy, přání a stížnosti na zvelebení hospodářské činnosti a v mezích možnosti je prováděti;
b) říditi a pečovati o zvelebovací práce, odborné školství, pokusnictví, ústavy, společné prodejny, pořádání kursů, přednášek, výstav, zájezdů atd. a seznamovati příslušníky s patenty, vynálezy a výrobními zlepšovacími zařízeními vůbec;
c) projednávati žádosti o podporu pro zvelebovací práce;
d) zkoumati výsledky zvelebovacích podpor;
e) spolupracovati s těmi, kteří mají zájem o zvelebení hospodářské činnosti;
f) podávati zprávy o udělených zvelebovacích podporách a jejich výsledcích;
g) dávati k nahlédnutí jako pomocný výbor svůj účet (§ 79).
Jiné výbory, sekce, komise.
§ 82. Společné ustanovení.
(1) Ku projednání, případně provádění určitých úkolů, mohou se utvořiti zvláštní výbory, sekce, komise, při náležitém zastoupení různých družin. Za souhlasu komorního předsednictva mohou býti do výborů voleni také bývalí příslušníci komor práce. Po zvolení mají tyto osoby ve výboru, sekcí neb komisí, do níž byly zvoleny, práva řádných členů těchto výborů.
(2) Výpomocné, zvelebovací a jiné výbory různých komorních oblastí mohou se sdružiti za souhlasu komorních představenstev pro společné úkoly.
(3) Jsou-li výbory, sekce, komise sdruženy z různých komorních oblastí, pak výbor nadřízené komory práce jest nadřízen výborům podřízených komor práce. Tento nadřízený výbor soustřeďuje a řídí práci všech výborů.
Oddíl VIII.
Komorní rozhodčí řízení.
§ 83.
Zřízení komorního rozhodčího soudu.
Pro vyřizování stížností, sporů, týkajících se působnosti komor práce, zřizuje se komorní rozhodčí soud.
§ 84.
Příslušnost komorního rozhodčího soudu.
(1) Komorní rozhodčí soud jest věcně příslušen k vyřizování stížností a sporů a to zejména:
a) jde-li o stížnosti, spory v mezích působnosti komor práce mezi jednotlivými příslušníky s jednotlivými příslušníky a složkou neb složkami komor práce, aneb mezi složkami komor práce;
b) ve věcech, které komorní představenstvo rozhodčímu soudu odkázalo nebo přikázalo v mezích působnosti komor práce a pokud se tyto nepříčí účelu komor práce.
(2) Místně příslušným jest komorní rozhodčí soud té komory práce, do jejíž oblastí přísluší komorní příslušníci účastní na stížnosti nebo sporu. Jsou-li příslušníci z různých komorních oblastí, přináleží projednání věci rozhodčímu soudu nadřízenému komoře práce, do které patří sporné strany. Nadřízené komorní představenstvo může svým komorním předsedou pověřiti projednáním případu (věci) představenstvo té komory práce, kterou považuje za nejvhodnější ku projednání. Vhodnost bude posuzovati dle důležitosti, velikosti rozsahu a rychlého vyřízení sporu neb stížnosti.
(3) Komorní rozhodčí řízení musí předcházeti před projednáním věci před řádnými úřady neb soudy. Jen svolí-li představenstvo rozhodčího sboru za souhlasu předsednictva komorního, lze se obrátiti přímo na příslušný soud neb úřad.
§ 85.
Zřízení komorního rozhodčího sboru.
Zástupci odborových družin, zvolení pro komorní rozhodčí soud [§ 69, písm. a)] tvoři komorní rozhodčí sbor s představenstvem v čele.
§ 86.
Úkol komorního rozhodčího sboru.
Úkolem komorního rozhodčího sboru jest:
a) vychovávati členy rozhodčího sboru komorního tak, aby čestně, neodvisle, svobodně a spravedlivě rozhodovali při komorním rozhodčím řízení;
b) opatřovati členům komorního rozhodčího sboru příležitost a prostředky, jimiž by mohli nabýti potřebných znalostí o právech, povinnostech příslušníků komor práce, o požadavcích správného hospodářského života, o učiněných soudních rozhodnutích, pokud tyto mají vliv na uspořádání poměrů mezi příslušníky komor práce a o pravomoci jednotlivých složek komor práce;
c) hájiti členy komorního rozhodčího sboru, pakliže by byli pro svou činnost v rozhodčím řízení (sboru) ohrožováni nebo kdyby pro tuto činnost trpěli újmu.
§ 87.
Ustavení komorního rozhodčího sboru.
(1) Po ohlášení zástupců zvolených do rozhodčího sboru, svolá tyto zástupce komorní předseda k ustavující schůzi, na které si zástupcové družin rozhodčího sboru zvolí představenstvo rozhodčího sboru a to: předsedu, místopředsedu, jednatele (zapisovatele), pokladníka, dva přísedící a dva náhradníky.
(2) Představenstvo komorního rozhodčího sboru buď pokud možno tak sestaveno, aby byly poměrně zastoupeny všechny družiny.
(3) V případě, že by některý člen představenstva rozhodčího sboru nemohl vykonávati svěřený mu úkol, nastupuje za předsedu místopředseda, za jiného náhradník a není-li ho, může se vykonati doplňující volba.
(4) Peněžní náklad na rozhodčí sbor obstarává příslušná komora práce.
(5) Hotové výlohy spojené s vykonáváním rozhodčí povinnosti se hradí. Bližší o tom určí komorní řád rozhodčího řízení.
§ 88.
Úkol představenstva komorního rozhodčího sboru.
Úkolem představenstva komorního rozhodčího sboru jest říditi a obstarávati věci tohoto sboru a vyřizovati jemu přikázané věci, a to zejména:
a) vykonávati usnesení rozhodčího sboru;
b) zkoumati, připouštěti neb zamítati došlé stížnosti, přání a žaloby příslušníků komor práce, komorních složek, neb jejich představenstev, pokud souvisejí neb náležejí do působnosti komor práce;
c) ukáže-li se toho potřeba, zařizovati z vlastního podnětu zvláštní komorní rozhodčí soudy;
d) snažiti se o smír před zahájením rozhodčího komorního řízení;
e) podle potřeby obesílati rozhodčí komorní soudy členy znalými příslušný odbor práce a poměry v něm;
f) zapisovati výsledky rozhodčího komorního soudu, je uschovávati a důležitá rozhodnutí, zvláště mimořádná, sdělovati ústřední komoře práce;
g) vykonávati komorním představenstvem
přikázané neb odkázané úkoly a dále všechny věci související s komorním rozhodčím řízením vůbec.
Zastoupení komorních složek při komorním rozhodčím soudu.
(1) Představenstvo komorního rozhodčího sboru určí předsedu a přísedící podle odborové znalosti poměrů a potřeby.
(2) Příslušníci buďtež takto určeni:
a) jedná-li se o stížnost, spor jednotlivých příslušníků s jednotlivými příslušníky, budiž určeno vždy po jednom přísedícím z odborové družiny, ke které tito jednotlivci náležejí;
b) jde-li o spor, stížnost mezi komorními složkami nebo mezi jejich příslušníky, jest nutno, aby byly zastoupeny všechny na stížnosti, sporu zúčastněné družiny po jednom zástupci;
c) jedná-li se o stížnost nebo spor mezi komorními odbory, buďtež zastoupeny po jednom zástupci družiny odboru na stížnosti nebo sporu zúčastněné.
(2) Předseda může býti vzat z odboru, družiny nezúčastněné, pokud zná obyčeje, zvyklosti a poměry. Kde je možno bez velkých obtíží, aby předseda byl z řad právníků, budiž takovému dána přednost.
§ 90.
Všeobecná ustanovení pro komorní rozhodčí řízení.
(1) Lhůty pro komorní rozhodčí řízení buďtež co možná nejkratší, pravidlem osmidenní. Jen při spletitějších sporech může býti učiněna výjimka.
(2) Zúčastněným stranám buď předem dána možnost vysloviti se o případné předpojatosti předsedy a přísedících.
(3) Výlohy spojené s rozhodčím řízením platí strana rozhodnutím komorního rozhodčího soudu k tomu odsouzená. Nemajetným, pokud jsou v obraně svých práv, mohou býti prominuty jakékoliv poplatky.
(4) Předsedovi a přísedícím je možno stanoviti určité odměny za vykonané práce. Bližší určí řád komorního rozhodčího řízení.
(5) Narovnání a rozhodnutí rozhodčího komorního řízení jsou vykonatelná cestou právní.
§ 91. Řešení stížností a sporů.
(1) Stížnosti a spory řeší se vyrovnáním aneb nálezem (rozhodnutím).
(2) Hlasování jest vždy tajné. Většina rozhoduje.
(3) Obě sporné strany mohou se dáti zastupovati svými zplnomocněnými zástupci.
(4) Placení právní zástupci připouštějí se při jednáních, v nichž jde o více než průměrný roční výdělek nevyučeného dělníka. Přesná výše se určí v komorním rozhodčím řádě.
(5) Kdo způsobí odklad rozhodčího soudního jednání bez udání velmi vážných důvodů anebo neoznámí do 5 dnů před projednáním sporu své zaneprázdnění, jest povinen zaplatiti náklady odložením způsobené.
(6) Nálezy (rozhodnutí) oznamují se předsedou za přítomnosti přísedících veřejně. O učiněných narovnáních buď proveden zápis, jejž podepíší obě strany a předseda a zapisovatel rozhodčího soudu.
(7) žádají-li zúčastněné strany sporu neb stížnosti opis rozhodnutí, budiž jim Vyhověno s poučením dle následujícího odstavce.
(8) Každá se zúčastněných stran může se obrátiti po skončení rozhodčího řízení na příslušný úřad nebo soud do 15 dnů ode dne prohlášeného rozhodnutí.
(9) Na soud neb úřad obrátivší se musí ve lhůtě 20 dní od prohlášeného rozhodnutí prokázati se představenstvu komorního rozhodnuvšího rozhodčího sboru, že se tak stalo.
(10) Rozhodnutí představenstva komorního rozhodčího sboru opatřená potvrzením, že lhůta 15 dnů marně prošla, jsou vykonatelná. Zúčastněná strana, která prokáže, že pro nezaviněnou překážku zmeškala 15denní lhůtu, může se obrátiti na příslušný soud nebo úřad. Musí však tak učiniti nejpozději do 15 dnů po pominutí překážky.
O povolení tohoto navrácení v předešlý stav rozhoduje zmíněný soud nebo úřad.
§92.
Řád pro komorní rozhodčí řízení.
Komorní rozhodčí sbor utvořený při
ústřední komoře práce vypracuje podrobný
komorní řád pro rozhodčí řízení, který po
schválení komorním a příslušného resortního ministerstva, vydá ústřední komora práce.
ČÁST ČTVRTÁ. Jednání komor práce.
Oddíl I.
Jednací řeč, schůze, porady, usnášení a kázeňský řád.
§ 93. Jednací řeč.
Pro jednací řeč platí ustanovení jazykového zákona.
§ 94. Schůze a porady.
O povinném konání schůzí a porad komorních, o důvěrnosti, veřejnosti a pilnosti jednání, o zápisu a jeho platnosti, jakož i vyhláškách a pod. budou ustanovení v komorním jednacím řádě.
§ 95.
Usnášení.
(1) Není-li v tomto zákoně výjimky, stačí pro platné usnášení ve schůzích prostá většina přítomných.
(2) a) Ve schůzích komorních neb odborových zastupitelstev, nedohodlo-li se příslušné představenstvo, b) ve schůzích komorního neb odborového představenstva, nedohodlo-li se příslušné předsednictvo o způsobu hlasování aneb c) Žádá-li o to desetina přítomných, je nutno, aby se hlasovalo v každé družině zvlášť. V takovém případě rozhoduje poměr hlasů v každé družině a jen většina v každé a ve všech družinách je rozhodující. Lístky dlužno hlasovati, Žádá-li o to desetina přítomných. Dohodám náleží vždy přednost.
(3) Pro platnost usnesení zastupitelstev vyžaduje se přítomnost v místní a okresní komoře práce polovice, v krajské, zemské a ústřední komoře práce třetina členů zastupitelstva.
(4) Usnesení komorního předsednictva je plátno, je-li za každou družinu přítomen nejméně jeden člen.
(5) Pro schválení rozpočtu, závěrečného
účtu a pro pilné jednání je třeba dvoutřetinové většiny přítomných.
(6) při rovnosti hlasů - mimo předsednictvo - rozhoduje svým hlasem předseda, který jinak nehlasuje.
(7) Každé usnesení komorních složek zvláště pokud má, neb může míti, vliv na hospodářský stav a vývoj složek při usnášení o věcech nezastoupených odborů, nabývá platnosti dodatečným schválením předsednictva komory práce. Komorním předsednictvem neschválené usnesení nenabývá platnosti.
§ 96.
Kázeňský řád.
Komornímu a odborovému předsednictvu a představenstvu se dává moc, aby příslušníkům a členům komor práce, kteří by komorní předpisy a meze slušnosti při schůzích rušili, ukládalo přiměřené tresty pořádkové, jako jsou: důtky, pokuty peněžité, vyloučení z jedné neb více schůzí a zbavení členství.
Bližší ustanovení o tom, jakým způsobem a v jaké výši tyto pořádkové pokuty se ukládají, určí jednací řád.
Oddíl II. O zásadách dobrých mravů.
§ 97. Stanovení zásad dobrých mravů.
(1) Každá komora práce má právo i povinnosti stanoviti směrnice pro řádný provoz hospodářské činnosti svého členstva, které tvoří obsah zásad dobrých mravů.
(2) Zásady dobrých mravů se mohou stanoviti pro všechny neb určité odbory práce neb jeden odbor, pro komorní neb odborovou družinu neb družiny.
(3) Aby určité směrnice, stanovené jako zásady dobrých mravů, měly platnost v různých komorních oblastech neb složkách, je nutno, aby se na nich místně příslušné komory práce usnesly.
(4) Pro schválení zásad dobrých mravů je třeba dvoutřetinové většiny. V komorním neb odborovém zastupitelstvu nebo představenstvu hlasuje se o nich v každé družině zvlášť. (§ 95, b2. )
(5) Dojednané a předsednictvem schválené a v rejstříku zaznamenané směrnice zásad dobrých mravů oznamuje předsednictvo vyšším komorám práce a příslušnému úřadu, ústřední komora práce věcné příslušnému ministerstvu. Uveřejněním usnesených zásad v nejbližším úředním čísle listu příslušného úřadu neb ministerstva je zároveň jejich schválením a přiznáním jejich právní účinnosti.
(6) Zásady dobrých mravů stanovené komorami práce mohou komory práce měniti, nebo rušiti způsobem stanoveným pro jejich platnost, se schválením nadřízené komory práce.
§ 98.
Rozsah úpravy zásad dobrých mravů.
Do úpravy zásad dobrých mravů náležejí otázky hospodářské, sociální vztahy a hospodářská činnost vůbec. Zejména však:
dohody, smlouvy, usnesení a opatření, ať se týkají surovin, polotovarů, hotových výrobků, jejich nákupů, výroby, prodeje, dopravy, úpravy cenové, spotřeby, věci úvěrové, lichvy, nekalé soutěže, podbízení cen, vyrovnání, úpadků, dále mezd, služného, doby pracovní, zprostředkování práce a styků hospodářských, pojišťovacích pronájmů a jiných hospodářských otázek vůbec.
§99.
Povinnosti, ruší-li se zásady dobrých mravů.
(1) Aby zásady dobrých mravů byly plněny a neobcházeny, jest povinností všech příslušníků komor práce, aby hlásili zjištěné porušení nebo porušování zásad dobrých mravů své příslušné komoře práce.
(2) Komora práce, které bylo nedodržení zásad dobrých mravů oznámeno, odevzdá toto oznámení příslušnému rozhodčímu sboru. Tento vyšetří povahu a rozsah rušení zásad dobrých mravů, a podle zjištění skutečností, učiniv příslušný záznam, buď zastaví další šetření anebo zařídí rozhodčí řízení aneb odevzdá věc i se spisy příslušným úřadům aneb soudům. Výsledek svého jednání oznámí představenstvo rozhodčího sboru příslušnému předsednictvu komory práce.
(3) Zjistí-li představenstvo rozhodčího sboru, že rušení zásad dobrých mravů se děje
také mimo jeho oblast působnosti, oznámí to té komoře práce, v jejíž oblasti se tak děje a tato je povinna učiněné oznámení projednati. (§ 18. )
(4) Trestnost porušení dobrých mravů se promlčuje uplynutím jednoho roku od té doby, kdy porušení přestalo.
§ 100.
Pokuty, tresty a náhrada za rušení zásad dobrých mravů.
Shledá-li se rozhodčím řízením komorním, že zásady dobrých mravů byly porušeny, uloží se trest pachateli nebo pachatelům, podle povahy a rozsahu zjištěných skutečností, výše útrat projednáním vzniklá, pokuta neb trest (§ 121). Náhrady poškozeným pak jen tenkráte, když před zahájením rozhodčího řízení na poškození si stěžovali. Místo poškozeným dostává se případné peněžité náhrady komorám práce pro podpůrné účely. (§ 124. )
§ 101.
Všechny dohody, úmluvy, smlouvy a ujednání neb opatření, které nejsou zapsány v komorním zápisu a poškozují-li jiné komorní příslušníky, odbory, družiny, stát neb veřejnost, podléhají dvojnásobnému trestu.
Oddíl III. O hospodářské činnosti.
§ 102. Svoboda hospodářské činnosti.
(1) Výkon hospodářské činnosti jakéhokoliv odboru práce, pokud platnými zvláštními zákony pro určité odbory hospodářské činnosti není jinak stanoveno, je svoboden.
(2) Pro výkon řádné hospodářské činnosti vyžaduje se odborná znalost, její opovědí při zahájeni, při rozšíření činnosti, při zřizování odboček (poboček), skladů a podobných změnách.
§ 103.
Obsah opovědí hospodářské činnosti.
Opověď hospodářské činnosti obsahuj všechny potřebné údaje podle komorních předpisů.
Prokáže-li se, že při opovědí hospodářské činnosti bylo užito nepravých dokladů, nesprávných údajů, že předsednictvo a příslušní komorní činitelé byli úmyslně oklamáni, obelstěni, nebo uvedeni v omyl, dopouští se pachatel trestního činu a oprávnění může mu býti odňato.
§104.
Možnost zákazu určité hospodářské činnosti.
Zákaz určité hospodářské činnosti na čas aneb navždy je možný, když to vyžaduje:
a) státní, veřejný zájem;
b) dobrý chod a vývoj národního hospodářství;
c) dobrý mrav;
d) bezpečnost života a majetku;
e) oprávněná nedůvěra, že opověděná činnost bude řádně a čestně vykonávána;
f) nejistota, na základě zkušenosti, že ustanovení tohoto zákona a jiných právních norem nebudou zachovávána;
g) prokázaná opětovná neb úmyslná nedbalost při plnění občanských povinností, zvláště daňových, branných a jiných pod.;
h) možnost hospodářských poruch a škod pro přeplnění, přílišné množství v oboru opovídané hospodářské činnosti neb nadvýroba v témž odboru a pod.;
ch) je-li určena záruka (kauce) a nebyla-li úmyslně nebo pro hrubou nedbalost složena;
i) po výroku rozhodčího soudu komorního (§ 91), správního úřadu neb příslušného soudu.
§105.
Kdo zakazuje určitou hospodářskou činnost.
(1) Hospodářskou činnost zakazuje:
a) místní komora práce, jde-li o místní rozsah hospodářské činnosti,
b) okresní komora práce, jde-li o hospodářskou činnost v okresní oblasti anebo je-li o to požádána příslušným představenstvem komorním nebo příslušným úřadem,
c) krajská komora práce, jedná-li se o větší než okresní oblast hospodářské činnosti a to za souhlasu zemské komory práce. Jedná-li se o hospodářskou činnost se zahraničím, činí
ták krajská komora práce za souhlasu ústřední komory práce.
(2) Při opovědi nové hospodářské činnosti v odborech přeplněných, kde množství takových již zřízených oprávnění převyšuje potřebu, aneb tam, kde pro hospodářské, společenské změny lze očekávati kroucení neb živoření takových hospodářských činností, je nutno - neusnese-li se již o tom komora práce - připomenouti opovidateli možnost zákazu jeho hospodářské činnosti v budoucnosti.
(3) Tam, kde se usnesla komora práce o zákazu zřizování nových hospodářských oprávnění určitého odboru a usnesení to bylo schváleno nadřízenou komorou (při ústřední komoře práce ministerstvem vnitra), oznámí se zákaz ihned při hlášení opovědí.
§ 106.
Postup komory práce po opovědi hospodářské činnosti.
(1) Předsednictvo místní komory práce má povinnost nejdéle do tři dnů přidělení opovědí hospodářské činnosti i s doklady komoře práce, která má právo hospodářskou činnost zakázati (§ 105). Mimo to zašle opis opovědí všem nadřízeným komorám práce a příslušnému úřadu.
(2) Ve všech příslušných komorách práce dává odbor práce (§ 32), k němuž opověděná hospodářská činnost přináleží, a příp. příslušný úřad své dobrozdání anebo návrh o opovědí rozhodující komoře práce.
(3) Není-li příslušného odboru v označené komoře práce, zašle jej předsednictvo příslušné komory práce té nadřízené komoře práce, v níž takový odbor je ustaven. -
(4) I když je dobrozdání nebo návrh příslušného odboru zamítavý, může předsednictvo samo opovědění hospodářské činnosti povoliti, anebo může rozhodnutí o tom postoupiti představenstvu komory práce.
(5) Jsou-li všechna předešlá rozhodnutí komorní zamítavá, může se opovidatel odvolati k příslušnému úřadu. Jde-li o místní neb okresní činnost, potřebu, spotřebu, rozhoduje o opovědí okresní úřad, jedná-li se o činnost větší, pro určitou zem. zemský úřad. Jedná-li se o činnost na území neb pro oblast celého státu nebo se zahraničím, pak rozhoduje příslušný státní úřad s konečnou platností.