Michalovi Kubisovi, malogazdovi v Szalke, ktorý živí u svojho stolu 24 osôb, odviezli traktor, mlátičkovú garnitúru a iné gazdovské náčinie do Parkánu na dvor, kde to všetko celý mesiac mokne, a ani dražbu nevypisujú, ani majiteľovi to nevracajú.

V obci Barte je 10 až 15 rudí, ktorým zabavili kravy, ťažný dobytok a hospodárske povozy, ktoré z časti odviezli, z časti len zabavili, ale dosiaľ neuvolnili. Totiež platí v obci Szölgyén, kde je 40 až 50 podobných prípadov.

Exekútorom samým sa už zprotivilo vykonávať takéto energické príkazy a vo veľa prípadoch svojim prednostom odporovali.

Nespočetné sú takéto prípady tiež v Kamendíne a v Bíni. Kolonisti v Bíni podali sťažnosť proti zabaveniu svojho gazdovského náčinia.

Nariaďuje to vlastne dr. Arnold Horváth, prednosta bernej správy. Prednosta berného úradu musí poslúchať jeho pokynov, avšak i on má účasť iná vyvolávaní nezákonností.

Tieto anomálie vyvolaly v gazdovskej vrstve náladu veľmi rozhorčenú.

Pripomíname len ako kuriozitu, že finančný strážnik, konajúci službu u colného úradu (u spojovacieho mostu Ostrihom-Parkán) prevádza u pankánskeho obyvateľstva daňové zabavovanie! Odníma im peniaze a odvádza na dane. Dôkaz: Július Szekér, gazda, Ladislav Löwy a Ernest Geyer, obyvatelia v Parkáne, Alexander Gergely, mlynár a maloroľník y Szölgyéne.

Keď to všetko Imrich Abelstoerg, novinár v Parkáne, vo forme najobjektívnejšej uverejnil, bol mu dňa 22. novembra 1934 odňatý cestovný pas z príkazu finančného riaditeľstva z dôvodu, že má 7000 Kč daňového nedoplatku, ba čo viac, s políciou bola proti nemu zahájená osobná štvanica na podnet dr. Arnolda Horvátha. Veď dr. Arnold Horváth sám povedal, že to všetko urobil preto, že menovaný v citovaných novinárskych článkoch prevetrával zneužitia bernej moci exekučnej.

Na základe uvedených vecí tážu sa podpísaní:

1. Či viete, pane minister financií, o neudržiteľnej bernej praxi, ktorá zavládla v okrese parkánskom, a vážne poškodzuje finančné záujmy štátu?

2. Či ste ochotný zaviesť proti prednostovi bernej správy dr. Arnoldovi Horváthovi disciplinárne vyšetrovanie pre zneužitie úradnej moci?

3. Či ste ochotný dať berné krivdy, spáchané na obyvateľstve okresu parkánskeho, na mieste vyšetriť a to mimoriadnou ministerskou komisiou?

V Prahe, dňa 28. februára 1935.

Dr. Holota,

Szentiványi, dr. Szüllo, dr. Jabloniczky, Eckert, Oehlinger, Bobek, Scharnagl, dr. Petersilka, dr. Törköly, Fritscher, Kunz, Zajíček, Greli Krumpe, Prause, Stenzl, Fedor, Hokky, Dobránsky, Nitsch.

2838/VIII (preklad).

Interpelácia

poslanca dra Holotu a druhov ministrovi školstva a národnej osvety

o definitívnej úprave vzdelávania maďarských učiteľov na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.

O výchovu dorastu učiteľstva ľudových škôl s maďarským vyučovacím jazykom na Slovensku a Podkarpatskej Rusi je postarané rím. -kat. rádovým ústavom pre učiteľky v Bratislave, maďarskou pobočkou štátneho učiteľského ústavu v Bratislave a tamtiež zriadeným kurzom abiturientov. Na maďarskej odbočke štátneho učiteľského ústavu prijímajú sa však kandidáti do I. triedy len každého druhého roku, a totiž v jednom roku je v behu prvý a tretí kurs, v druhom reku však druhý a štvrtý kurs.

Vládna správa školská podala v parlamente pred rokom návrh zákona o prechodnom zrušení skúšok hospitujúcich učiteľských kandidátov, j. t. súkromných žiakov. Tiež dôvodová zpráva k tomuto návrhu konštatovala, že na Slovensku a Podkarpatskej Rusi je nedostatok kvalifikovaných učiteľov a ešte vždy vyučujú učitelia bez riadnej kvalifikácie. Zvlášte citeľný je nedostatok učiteľov na ľudových školách maďarských, a preto by bolo zvlášte naliehavým úkolom vybudovať maďarskú pobočku štátneho učiteľského ústavu v Bratislave v ústav úplný, tak aby kandidáti do prvého kurzu mohli byť tam prijímaní každého roku.

Pri pojednávaní tejto veci musíme poukázať na dve anomálie, ktoré sú doopravdy na hanbu nie maďarskej, ani nie československej, ale všeobecnej kultúre.

Veľa učiteľských »súkromných kurzov« pripravuje ku skúške spôsobilosti kandidátov, ktorí pre obmedzený počet nemohli byť prijatí do učiteľského kurzu alebo do kurzu abiturientov. Že tieto »súkromné kurzy« sú iba inštitúcie zriadené k verejnému olupovaniu, to vysvitá z týchto »prošpektov«.

Prospekty tie znejú takto:

V Bratislave, dátum poštového razítka. Ctený kolega!

S úctou Vám sdeľujem, že pre externých kandidátov učiteľstva, ktorí majú skladať koncom školského roku 1934/35 skúšku na štát. maďarskom učiteľskom ústave v Bratislave, podarilo sa zriadiť prípravný kurs pod vedením odborných profesorov.

Zriadenie tohoto kurzu Dokladáme v záujme maďarských externých kandidátov učitelstva za veľmi dôležité! Veď vieme, že hlavnou príčinou dosavádnych neúspechov bolo, že neboli sme na

skúšky odborne pripravení. Odborná príprava na skúšky je však možná len pod vedením odborných profesorov, tak aby 2 každého učebného predmetu pripravoval zvláštny odborný učiteľ. Brať jednotlivé hodiny u odborných profesorov stojí toľko, že je to umožnené iba niekoľko dobre situovaným kolegom. V týchto kurzoch môže sa však zúčastniť každý odbornej prípravy za školné lacné.

Pre naše kurzy podarilo sa nám získať pp. odborných profesorov dra Betu Cvengrosa, Mikuláša Mendreszoru, dra Juraja Mészárosa, Jána Petrenkó, dra Tibora Galvánka, a bude-li treba, tiež iných.

Kurs začína 1. októbra 1934. Osmimesačná vážna práca je nezbytným predpokladom úspechu. A preto neskoršie prihlášky neprijímame. Kurs bude mať povahu školy s 30 až 32 hodinami v týždni.

Prihlasovacia lehota je stanovená do 15. septembra 1934. Kto sa tedy chce zúčastniť kurzu, nech pripojenú prihlášku zašle do 15. /IX.

Mesačné školné na kurzu činí 350 Kč. Prihlási-li sa viac ako 30 kandidátov, bude činiť školné 300 Kč.

Prihlášky zasielajte na podpísanú adresu.

Na zvláštne prianie obstarávame i spoločný byt s plným zaopatrením.

Prípadné podrobné informácie dopisom zasielame, pripojíli sa poštová známka l Kč.

V Bratislave, Reichardova ul. č. 31. V kolegiálnej úcte:

František Párkány, poverený tajomník.

V Bratislave, dátum poštového razítka. P. T.

Sdeľujem Vám, že pre externých kandidátov učiteľstva, ktorí majú koncom školského roku 1934/35 skladať skúšku na štát. maďarskom učiteľskom ústave v Bratislave, zriadili sme prípravný kurs pod vedením odborných profesorov.

Profesori tohoto kurzu dosiahli u externých kandidátov učiteľstva v minulých rokoch krásnych výsledkov. V týchto kurzoch profesori A. Sebestyén riaditeľ meštianky. O. Hanvay, ria-diteľ v. v., dr. G. Orbán. M. Mendreszóra a dr. Hatvany poskytnú kandidátom odbornú prípravu.

Vieme, že štatistické dáta učiteľských skúšok externých kandidátov sú smutné: 75% skúšencov treba reprobovať. To lzä pozorovať s roka na rok. Tým pozoruhodnejšie je, že za našeho odborného vedenia podarila sa posledne učiteľská maturita 5 externým kandidátom, v r. 1933-34 Karolína Takátsová (Orsujfalu). Oľga Glaszová (St. Ďala). Ladislav Porjesz (Dun. Streda). Andrej Csemer (Mikloš) a Hilda Koráková (Brat. Valy 26) boli našimi žiakmi.

Náš kurs počína I. októbra t. r. a trvá 8 mesiacov. Toho 8 mesiačného odborného vedenia je treba! Pripravujeme prísne na spôsob školy v rámci denných 5 hodín. Prihlásiť treba sa u mňa

do 15. septembra písomne. Mesačné školné činí 250 Kč, a prihlásí-li sa viac než 10 žiakov, len 200 Kč. Výsledok zaistím i v písomnej dohode. O prípadné podrobné informácie píšte ihneď. (Úplné zaopatrenie v tunajších internátoch a u súkromníkov za 350 Kč mesačne. )

5 úctou:

Dr. Ján Hatvany, profesor, Bratislava, Kozia ul. 29.

V Bratislave, dňa 25. septembra 1934. Ctený pane (dáma)!

S úctou Vám sdeľujeme, že na základe jednania s p. profesorom J. Petrenkom a s prednášajúcimi profesormi dospeli sme k dohode, že spolok YMCA v Bratislave podujme sa ďalšieho organizovania a administratívneho vedenia prípravných kurzov k maďarským učiteľským maturitným skúškam externých kandidátov. Pedagogickou a študijnou správou kurzu poveril profesorský sbor a školský výbor spolku YMCA pána profesora Jána Petrenka. Prednášať budú profesori: dr. Bela Cvengros, Mikuláš Mendreszóra, dr. Tivadar Galvánek, dr. Juraj Mészáros, dr. Richard Mitterhanszer, Pavel Kerner a Ján Petrenkó.

Prijímacie a platové podmienky, rozvrh hodín, učebný plán atď. sa v celku nemenia. Mesačné školné 350 (tristapäťdesiat) Kč nutno platiť presne na každý mesiac vopred. Počet týždenných hodín 30.

Keďže na prihlasovacom liste, prevzatom od pána prof. Petrenka, bol ste na tento kurs prihlásený i Vy, dovoľujeme si Vás pozvať k zahájeniu kurzu, ktoré bude dňa 1. októbra 1934. v pondelok, o 2. hod. odp. v budove YMCA, Šancova ul. Keďže v udanú dobu chceme prejednať za účasti poslucháčov všetky ešte snáď nejasné body, je eminentným záujmom každého poslucháča, aby sa v túto hodinu presne dostavil. O dochvilné dostavenie žiadame Vás tým väčšmi, lebo maximálny počet účastníkov činí 30 a v prípade Vašej neomluvenej neprítomnosti prijali by sme iného poslucháča.

Podľa našich informácií regrutujú sa poslucháči kurzu väčšinou z vonkova, a týmto chce YMCA umožniť, aby v jej budove dostalo sa im lacného ubytovania a stravovania.

S istotou počítame s tým, že sa dostavíte a znamenáme v plnej úcte

v mene školského výboru spolku YMCA:

Dr. Rudolf Bányai, tajomník spolku YMCA.

v mene profesorského sboru:

Ján Petrenkó, profesor, správec kurzu.

Razítko YMCA.

Riaditeľstvo štátneho učiteľského ústavu považovalo za nutné uverejniť počiatkom bežného

školského roku v listoch prehlásenie proti súkromným kurzom s podotknutím, že vedúci týchto kurzov postrádajú zhusta žiaducnej odbornej kvalifikácie. Znie to tým divnejšie, keďže i niektorí členovia profesorského sboru učiteľského ústavu postrádajú odbornej vzdelanosti. Niektorí profesori vôbec nie sú kvalifikovaní k vyučovaniu na škole s maďarským vyučovacím jazykom. Niektorí z nich ovládajú jazyk maďarský tak nedostatočne, že učivo dejín a zemepisu predčítajú z knihy slovenskej a žiaci musia hádať, čo v maďarčine znamená tento čítaný tekst. Z fyziky skúša na maturite profesor, ktorý nemá k tomu kvalifikácie.

Riaditeľstvo učiteľského ústavu síce - veľmi správne - stavia sa proti súkromným kurzom, avšak mlčí o prípravných kurzoch dodatočných, vedľajších, pobočných atď., ktoré dodávaním adries externých kandidátov podporuje. Kým zo štát. učiteľského ústavu vychádza len 40 kandidátov, dotiaľ po absolvovaní týchto kurzov skladá maturitu 120 až 135 kandidátov ako kandidáti interní.

Zvlašte nemravný je kurs poriadaný spolkom YMCA, lebo mravný spolok nesmie udomácňovať praks, ktorá umožňuje štúdium len deťom naozaj bohatých rodičov. Mesačné školné kurzu činí 350 Kč, a k tomu treba prirátať útraty celého zaopatrenia. Ale je i nemožné, aby učivo štyroch ročníkov mohlo byť naštudované za jeden rok. Veľmi mierne rečeno je divné, že na kurzoch prednášajú profesori štátneho gymnázia a že profesori kurzov a profesori examinanti sú osobne dobrými priateľmi. Keby štátní profesori dostávali nie dnešné, ale o veľa lepšie platy, tu by sa vnucovala otázka, zda za takýchto okolností sú skúšky úplne čisté. Kandidáti v strachu pred skúškou musia tieto kurzy navštevovať, lebo úfajú, že obdržia tiež skúšobné úkoly. Znamená to zchátranie celého vzdelávania maďarských učiteľov, čím je ohrožená i úroveň všeobecnej kultúry Maďarstva v Československu. Je príznačná zvlášte okolnosť, že písomné výzvy súkromných kurzov obdržali bez výnimky žiaci, ktorí sa do kurzu abiturientov hlásili, ale prijatí neboli, čo sa mohlo stať len tak, že riaditeľstvo školy vydalo presné adresy týchto žiakov. Nemravnosť kurzov javí sa už v tom, že kým hodinový plat štátneho profesora činí 15 Kč, dotiaľ v kurze spolku YMGA platia » prednášajúcim« profesorom 50 Kč.

Vo spojitosti s touto otázkou musíme poukázať ešte na inú zvláštnosť na Slovensku, správnejšie na »autonomnú« zvláštnosť v Podkarpatskej Rusi.

V Podkarpatskej Rusi vôbec niet učiteľského ústavu s vyučovacím jazykom maďarským. Niektorí mladíci z Podkarpatskej Rusi uchádzali sa o učiteľské miesto v Podkarpatskej Rusi s maturitným vysvedčením učiteľského ústavu v Bratislave. Títo uchádzači obdržali k svojmu nemalému prekvapeniu od školského referátu podkarpatoruského odpoveď, že ich preukaz spôsobilosti, rešp. vysvedčenie o učiteľskej maturite získané na štátnom učiteľskom ústave československom

v Bratislave nevyhovuje, že ho musia napred dať nostrifikovať, aby ono platilo pre Podkarpatskú Rus, ktorá má vo veciach školských autonómiu. Takáto predstava kultúrnej autonómie Podkarpatskej Rusi nevzkrsla žiadnym spôsobom ani v modzgu najzarytejších autonomistických politikov.

Na základe prednesených veci tážeme sa pána ministra školstva a národnej osvety:

1. Či viete o vyššie vylíčenom neutešenom stave vzdelávania maďarských učiteľov?

2. Či ste ochotný učiniť opatrenia, aby štátny učiteľský ústav maďarský v Bratislave vybudovaný bol v úplný ústav štvortriedny?

3. Či ste ochotný nariadiť vyšetrovanie proti správcom súkromných kurzov keťasujúcich v znamení kultúry a zariadených na okrádanie externistov, i proti štátnym profesorom, ktorí tam dávajú hodiny?

4. Či ste ochotný bez odkladu zakázať, aby štátni profesori dávali na týchto nestydatých kurzoch hodiny?

5. Či ste ochotný postarať sa, aby štátny učiteľský ústav s vyučovacím jazykom maďarským vybudovaný bol v úplný ústav a aby jeho osobné a vecné záležitostí boly bezvadné upravené?

6. Či ste ochotný učiniť opatrenie, aby školské úrady v Podkarpatskej Rusi nečinily ťažkosti pri uznávaní učiteľských diplomov získaných v Bratislave, alebo, - aby sa učinilo zadosť požiadavku autonómie, ktorú má Podkarpatská Rus i vo veciach kultúrnych, - či ste ochotný zriadiť zvláštny učiteľský ústav s vyučovacím jazykom maďarským pre Podkarpatskú Rus?

V Prahe, dňa 4. marca 1935.

Dr. Holota,

Szentiványi, Nitsch, dr. Jabloniczky, Dobránsky, Prause, Oehlinger, Scharnagl, Kunz, Bobek, dr. Peteresilka, Greif, Zajiček, dr. Törköly, Hokky, dr. Szüllö, Fedor, Stenzl, Eckert, Krumpe, Fritscher.

2838/IX.

Interpelace

poslanců Jos. Stejskala, Jar. Hynka a druhů

ministru financí

o nesprávném předpisování obratové a

výdělkové daně obchodním cestujícím a

zástupcům.

V poslední době množí se případy, že berní správy a berní úřady vymáhají od obchodních

cestujících a zástupců,, kteří pracují jménem firmy a na jejich účet ať za pevný plat nebo provisi procentní, daň výdělkovou v některých případech až od roku 1929.

Jako leden z konkrétních případů ze sta jiných uvádíme přiklad Josefa Hanke, obchodního cestujícího a zástupce továrny na papír ve Vrchlabí. Pan Josef Hanke má s firmou ujednánu řádnou pracovní smlouvu, a musí se říditi příkazy firmy. Nemá pevný plat, nýbrž jeho plat je vyjádřen procentní pravisí a jen tato provise jest jeho platem. Jmenovanému byla předepsána obratová daň i daň výdělková od r. 1929 až do r. 1933.

Podepsaní se Vás proto, pane ministře, táži,

zdali jest Vám toto počínání berních úřadů známo a ca hodláte podniknouti, aby bylo zamezeno zbytečné šikanování občanů, protože se jedná o zaměstnance v námezdním poměru, na které se tyto daně nevztahují?

V Praze dne 5. března 1935.

Stejskal, Hynek,

Zeminová, dr. Patejdl, Jos. Tůma, Langr, Tykal, dr. Moudrý, Bargmann, Solfronk, Šmejcová, Lanc, Hatina, Sladký, Fiate, David, Tučný, Malý, Polívka, Mikuláš, Špatný, Kraus.

2838/X.

Interpelace

poslanců J. Netolického, J. Tykala, Vaňka, Solfranka a druhů

předsedovi vlády

o novelisaci zákona o invalidním a starob-

ním pojištění osob samostatně

hospodařících.

Zákon z roku 1525, číslo 148 Sb. z. a n. nebyl dosud v účinnost uveden a tak osoby samostatně hospodařící nemají pojištění pro případ invalidity ani pro případ stáří.

Důvody, které v letec 1923/24 vedly k vypracování a projednání tohoto zákona, jsou nyní ještě naléhavější, než byly tenkráte. Dnes stav živnostenský a obchodní, všechny jejich složky volají a žádájí, aby zákon tento byl novelisován a v život uveden.

Vývoj hospodářských poměrů, poškozování a ničení živnosti a obchodu činí postavení malých a středních výrobních a obchodních samostatných existencí čím dále tím více obtížnější a neudržitelnější. Vzájemná konkurence a zvláště konku-

rence tovární ubírá živnostem a pochodu možnost zabezpečení se pro případ nemoci, invalidity i stáří. Pohled do budoucnosti a příchod stáři budí u každého z těchto pracovitých a šetrných lidí starost a hrůzu. Nejen pro něho samotného, ale i pro celou rodinu na práci živitele odkázanou.

Kolik mohlo býti zachováno a navráceno zdraví v rodinách malých živnostníků a obchodníků, kdyby bylo lékařské péče, na kterou tam není často peněz. Kolík ušetřeno útrap ba i slz v rodinách, kde živitel postižen byl invaliditou a tak ku práci a výdělku se stal neschopen. Nemluvě už ani o útrapách ve stáří, kdy po celoživotní pouti a práci zasluhuje si každý chvíli odpočinku a klidu. Liberalistické řády hospodářské vycházely dříve ze zásady, že každý samostatný podnikatel má možnost vydělati tolik, aby zabezpečil sebe i svoji rodinu pro každý případ života. Proto dříve každé pojišťovací opatření bylo odmítáno a nedocházelo k němu. Až v době novější socialism přinesl a prosazoval zabezpečení a oporu pojištěním, které má chrániti a podporovati v čase nemoci, invalidity a stáří. Dnes tohoto socialistického prostředku dovolává se kde kdo a staví jej jako programovou součást. Nynější hospodářská tíseň a špatné vyhlídky do budoucnosti činí zákonné opatření toto ještě naléhavějším, neboť pojištění toto může býti jedinou oporou řadě živnostníků a obchodníků.

U nás pojištění toto v celém obsahu zavedeno bylo 1. července 1926 pro vrstvy zaměstnanecké a litujeme, že i pro samostatně hospodařící se tak nestalo. Zákon sice byl usnesen, vyhlášen, ale v život uveden nebyl.

Dnes téměř po 11 létech zákon číslo 148 z roku 1925 je zastaralý. Nové jsou zkušenosti a názory v oboru, pojišťovacím a dle těchto bylo by žádoucno zákon tento upraviti a doplniti. Když Po dvakráte tázali jsme se pana ministra sociální péče. je-li ochoten tak učiniti, dostalo se nám kladné odpovědi. Nyní má vláda k utvořeni podobné novelisační komise dáti svolení.

Podepsaní se proto táží:

1. Jest pan předseda vlády ochoten působiti k tomu, aby v ministerstvu sociální péče utvořena byla tato novelisační komise ze zájemníků a odborníků a té aby bylo uloženo novelisaci zmíněného zákona upraviti a novým zkušenostem přizpůsobiti?

2. Je pan předseda vlády ochoten se zřetelem na nutnost tohoto opatření učiniti tak v době nejbližší?

V Praze dne 12. března 1985.

Netolický, Tykal, Vaněk, Solfronk,

dr. Patejdl, Jos. Tůma, Hatina, Hynek, Bergmann,

Šmejcová, Motyčka, Fiala, Stejskal, Kraus, Lanc,

Sladký, Malý, Tučný, Mikuláš, Polívka, dr.

Moudrý, Pechmanová-Klosová, David.

2838/XI.

Interpelace

poslanců V. Mikuláše, Zeminové, dra

Patejdla, Netolického, Solfronka

a druhů

vládě

o nesprávném postupu Československé

obilní společnosti vůči mlynářům.

Prováděním nařízení č. 137 z roku 1934 jak bylo. Obilní společností, pokud se týče jejím členem. Ústředním nákupním a prodejním družstvem obchodních mlýnů v ČSR, předsevzato, jsou drobně a střední mlýny hospodářsky poškozovány.

Především je tu ta okolnost, že Ústřední nákupní a prodejní družstvo obchodních mlýnů nesoustřeďuje všechny v úvahu přicházející mlynáře. Podmínky členství v družstvu jsou totiž takové, že drobný mlynář se členem družstva státi nemůže.

Další okolností jsou podmínky, určené Obilní společností pro ustanovení mlynáře zmocněncem nebo komisionářem Obilní společnosti. (Obchodování obilím před 1. červencem 1934 s nejmenším obratem 50 vagónů obilí v r. 1933. )

V poslední době není sice již přísně trváno na splnění uvedených podmínek, zejména pokud se týče množství obchodovaného obilí, avšak drobní mlynáři jsou zase odrazováni pohrůžkami, peněžními pokutami, o jejichž výši není nic známo.

Ústřední nákupní a prodejní družstvo obchodních mlýnů pošle sice hlásícímu se mlynáři svůj komisionářský řád a výňatek ze zmocněnecké smlouvy družstva s obilní společností k nahlédnuti, ale žádá napřed od mlynáře vydání závazku, v němž se praví:

»Nedodržování komisionářského řádu a všech usneseni družstva bude stíháno orgány družstva

i peněžními pokutami, které se podepsaný mlýn již nyní neodvolatelně (!) zavazuje platiti. «

Velmi mnoho zlé krve vyvolávají revise mlýnů kontrolory Obilní společnosti, t. j. způsob provádění revisí a další postup Společnosti, nastoupený proti mlynáři na podkladě výsledku takové revise.

Podle § 28. nařízení č. 137 z roku 1934 jsou mlýny povinny vésti záznamy o přijmu a výdaji obilí, jeho zásobách a jeho zpracování, jakož i o zásobách a výdaji mouky, mlýnských výrobků a otrub a zasílati Společnosti výkazy, jak to Obilní společnost předepíše.

Na to, aby mlýny zachovávaly uvedené ustanovení t. j. vedly záznamy a zasílaly výkazy tak, jak Obilní společnost určila, dozírá Obilní společnost svými orgány.

Pomíjíme množství a složitost záznamů, jichž vedení bylo mlynářům předepsáno. Sám pan ministr zemědělství poukázal v zemědělském výboru poslanecké sněmovny na hypertrofii psavosti Obilní společnosti, která vydala již 72 tiskopisů.

Připomínáme jen, že pravé množství předepsaných záznamů pro mlynáře a nedostatek poučení o jejich vedeni jest velmi často příčinou nesprávného vedení záznamů, mnohdy i ku škodě mlynáře. Tu by účelem prvé revise mělo býti, spíše než zastrašování četnickou asistencí a pod., dáti mlynáři náležité poučení o obsahu nařízení, vyhláškách Společnosti, vedení záznamů a pod.

Jest zajímavé, že proti tomu, aby všichni mlynáři byli zmocněnci resp. komisionáři Společnosti pro výkup obilí, byla uváděna také obtížnost a nákladnost revisi mlynářů jako komisionářů.

Nyní však - jen pro zjištění, zda mlynář vede záznamy, poněvadž jen to kontrolovati přísluší Obilní společnosti - jsou mlýny revidovány (i v době velmi nevhodné) bez ohledu na obtížnost a nákladnost revise.

Obilní společnost kontroluje tedy na základě § 28 monopolního nařízení mlynáře tak, že do mlýnů vysílá svoje revidenty.

Účelem revise - znovu opakujeme - má býti jen zjištění, zda mlynář vede předepsané záznamy a vede-li je správně podle předpisu Obilní společnosti.

Pokud by tak bylo postupováno, byl by postup Obilní společnosti v mezích ustanovení monopolního nařízení.

Co však Obilní společnost po provedení revise podniká, je nemožné a nesprávné.

Uvádíme některé konkrétní případy:

1. J. Kneifl má mlýn a pekárnu v Tůních p. Nechanice. Drobní zemědělci berou si od něho přede žněmi chleba a po žních odvedou obilí v množství odpovídajícím ceně odebraného chleba.

Při revisi dne 18. září 1934 revidentem Společnosti u uvedeného mlynáře provedené bylo zjištěno, že na půjčené (v chlebě) přede žněmi obilí bylo mu do uvedeného dne vráceno 1523 kg pšenice a 2835 kg žita.

Na jeho záznamy doložené námitky, že se jedná o půjčené obilí, bylo mu revidentem prohlášeno, že »zákon všechny staré úmluvy ruší« a dopisem Obilní společnosti ze dne 4. října 1934 bylo uvedené obilí označeno jako neoprávněně vykoupené a byl vyzván, aby zaplatil Společnosti z každého q pšenice 8 Kč a z každého q žita 7 Kč a obilí nabídl některému komisionáři.

2. Frant. Valenta, mlynář v Jevíčku, obdržel od Obilní společnosti následující dopis z 9. listopadu 1934:

Provedenou u Vás revisí našimi revidenty dle protokolu ze dne 27. října t. r. bylo zjištěno, že neřídíte se platnými ustanoveními vládního naří-

zení č. 137/34 ze dne 13. VII. t. r. a vyhláškami naší Společností vydanými, zejména že semíláte obilí z vlastního hospodářství a tímto neoprávněným způsoben semlel jste od 14. července t. r. do dne revise 1000 kg žita a 800 kg pšenice a výrobky takto získané jste prodal.

Dle platných ustanovení vládního nařízení č. 137/34 a vyhlášek naši Společností vydaných neměl jste a nemáte oprávnění obilí ve Vašem hospodářství vyrobené, vyjma pro vlastní potřebu, semílati, nýbrž jste povinen toto obilí nabídnouti a prodati některému komisionáři z Vašeho okresu Za úředně stanovenou cenu výkupní. V důsledku toho jste povinen zaplatiti naší Společnosti připadající (poplatek, t. j, za každých Vámi neoprávněně semletých 100 kg pšenice 16Kč a za každých 100 kg žita 14 Kč, celkem 268 Kč, nejdéle do 8 dnů přiloženým složním lístkem na náš účet u Poštovní spořitelny, Praha.

Dále tvrdil jste naši revisi, že hlásil jste jako zásobu vlastního obilí k 15. srpnu t. r. 1. 700 kg pšenice, 2. 300 kg žita a 300 kg ječmene, avšak hlášení zásob nemohl jste naší revisi doložiti a poněvadž naši Společnost rovněž toto hlášení zásob k 15. srpnu t. r. nedošlo, žádáme, abyste nám nejdéle do S dnů řádnými doklady (závěrečné listy, účty, nákladní listy, dodací listy, poukazy o platbě, korespondence) prokázal, jakým způsobem jste toto obilí nabyl, resp. kdy, od koho a za jakou cenu jste je koupil. Nepředložíte-li tyto doklady, budeme považovati toto obilí za neoprávněně vykoupené.

Dále bylo zjištěno, že od 25. července t. r. do 27. října t. s. prodal jste 518 kg otrub, z kterých jste dle vyhlášky naší Společnosti č. 7. nepoukázal připadající poplatky, t. j. ca každých 100 kg prodaných otrub 2 Kč a žádáme, abyste příslušnou částku 10. 35 Kč poukázal na náš účet u Poštovní spořitelny a to rovněž do 8 dnů. Tyto otruby vykážete dodatečně svému zmocněnci na předepsaných tiskopisech jako Vámi prodané a dodané a zaplatíte znovu příslušné poplatky.

Nevyhovíte-li všem podmínkám Vám v tomto dopise kladeným, budeme proti Vám postupovati dle platných ustanovení vlád. nař. č. 137/34 ze dne 13. července t. r.

3. Karel Netrefa, mlynář v Náchodě u Tábora, obdržel od Společnosti následující dopis z 31. října 1934:

Provedenou u Vás revisi našimi revidenty dle protokolu ze dne 17. října t. r. bylo zjištěno, že, ačkoliv nejste komisionářem a nemáte práva přímého výkupu obilí od rolníků, obili jste vykupoval a zpracovával, vybrané Vámi měřičné jste samovolně semílal a také obilí z vlastní sklizně jste ve vlastním mlýně zpracoval. Takovýmto způsobem získal jste, pokud dle předložených dokladů mohlo býti zjištěno, 3. 085 kg pšenice a 3. 315 kg žita.

Podle množství prodané Vámi žitné mouky bylo zjištěno, že jste semlel 10. 400 kg žita, kromě toho nachází se u Vás na skladě 1. 100 kg žita a

1. 050 kg pšenice, takže vzniká diference mezi žitem Vámi neoprávněně vykoupeným, t. j. 3. 315 kg a žitem, zpracovaným včetně žita, které je na skladě, t. j. 11. 500 kg, t. j. 8. 185 kg. Obilí toto jste dle Vašeho prohlášení jednak vykoupil v menších množstvích od rolníků, jednak obdržel na místě platů za pohledávky, které jste měl u rolníků.

Dle platných ustanovení vládního nařízení, jakož i vyhlášek naší Společností vydaných, nejste oprávněn obili získané Vámi jako měřičné samovolně zpracovati, ani obilí z vlastního hospodářství ve svém mlýně zpracovati, nýbrž jste povinen nabídnouti toto obilí některému komisionáři z Vašeho okresu za úředně stanovenou cenu výkupní a v případě, že je chcete semílati, koupiti je zpět za úředně stanovenou cenu prodejní proti řádnému potvrzení, které nám zašlete. Žádáme proto, abyste ve lhůtě 8 dnů zaplatil poplatek naší Společnosti náležející, t. j. za každých Vámi neoprávněně vykoupených resp. jako měřičné přijatých nebo z vlastního hospodářství dodaných a zpracovaných 100 kg pšenice 16 Kč a za každých 100 kg žita 14 Kč a dále za každých neoprávněně vykoupených a na skladě se nalézajících 100 kg pšenice 8 Kč a za každých 100 kg žita 7 Kč, celkem tudíž 2. 110. 60 Kč na náš účet u Poštovní spořitelny, Praha č. 11. 972.

Dále jste povinen z vyrobených Vámi 4. 257 kg otrub, které jste částečně prodal a částečně ve svém hospodářství zkrmil, zaplatiti poplatky naší Společnosti náležející, t. j. 2 Kč za každých 100 kg Vámi prodaných a dodaných a na předepsaných tiskopisech neohlášených otrub, t. j. celkem 85. 15 Kč a kromě toho jste povinen prodaných a zkrmených 4. 257 kg otrub dodatečně ohlásiti dle ustanovení vyhlášky čís. 7, uveřejněné v Úředním listě republiky Československé č. 182 ze dne 10. srpna t. r. a zaplatiti stanovené poplatky.

Jsme ochotni povoliti Vám zpracovati u Vás na skladě se nalézajících 1. 060 kg pšenice a 1. 100 kg žita pod tou podmínkou, že do 8 dnů zaplatíte poplatek naší Společností žádaný v celkové výši 2. 195. 75 Kč a s tom výhradou, že skladovaných 1. 050 kg pšenice a 1. 100 kg žita nabídnete ke koupi do 8 dnů některému komisionáři z Vašeho okresu za úředně stanovené ceny výkupní, který je vykáže na předepsaných tiskopisech naší Společnosti jako vykoupené a od něho koupíte zpět za úředně stanovené ceny prodejní proti řádnému potvrzení a nám toto potvrzení zašlete.

Jakýkoliv další výkup obilí od rolníků Vám zakazujeme.

Nevyhovíte-li všem podmínkám v tomto dopise kladeným, budeme proti Vám postupovati dle platných ustanovení vládního nařízení č. 137/34 a navrhneme, aby proti Vám zavedeno bylo trestní řízení podle § 41 cit. vlád. nař.

Podobně jako v uvedených třech případech jest postupováno ve všech případech ostatních a revise rozšířeny také na pekaře, na základě vyhlášky Společnosti - dle našeho mazaní proti-