čemž bude přihlíženo k sledované motorisaci železniční dopravy a k potřebnému omlazení vozového parku.

To vše souvisí s velkou přeměnou ve způsobu provádění

Zdokonalení služby

dopravy, v níž byl zaveden a rozšířen systém dopravy pomocí

dopravní.

malých jednotek - vlaky motorovými. Přeměně této může vděčiti veřejnost za nastalé rozhojnění dopravních možností, které by při setrvání při trakci parní nebylo nikdy možné a také ne pro železniční správu rentabilní.

Toto technické zdokonalování dopravy, spojené zároveň se zvyšováním rychlosti v celé dopravě kolejové, uzpůsobuje železniční podnik pro lepší postavení v onom měření sil, jemuž jest železnice vystavena v soutěži s dopravou silniční.

Ministr přechází tím k jednomu z nejaktuálnějších pro-

Poměr železnice

blémů dopravní politiky, které dotýkají se zájmů nejširší veřej-

k autodopravě.

nosti, to jest poměru železnice k autodopravě.

V poslední době věnuje se zvýšená pozornost otázce novelisace zákona čís. 198 z roku 1932 o dopravě motorovými vozidly. O otázce autodopravní v souvislosti s tímto zákonem bylo zde již několikráte hovořeno. Bylo zdůrazněno, že tento zákon je prvním krokem v našem státě, kterým byla doprava automobilová upravena a postavena na spořádaný základ, při čemž byl také vzat zřetel na její vztah k železnici. Bylo připomenuto, že otázka má velkou důležitost pro celé naše národní hospodářství. Při řešení této věci nesmí však býti pouštěno se zřetele, že železnice přinášejí našemu hospodářství řadu velkých výhod, ať již jde o to dopravovati za celkem levné ceny suroviny často na značné vzdálenosti, nebo poskytnouti pro náš export nízké sazby, umožňující konkurenci na cizích trzích. Stejně tak železnice skýtají příležitost dopraviti za nepatrný peníz statisíce dělníků do práce z míst, kde žijí levněji než v pracovních střediscích, nebo udržují časté a pravidelné vlakové spoje, i když nejsou plně obsazeny a nezaručují rentabilitu.

Další trvání všech služeb, které železnice konají v zájmu hospodářském a mnohdy i z důvodů celostátních, bylo by vážně ohroženo, kdyby automobilové dopravě byla ponechána úplná volnost. Jest úkolem správného vyřešení poměru auta k železnici, aby zmíněné služby, které železnice našemu hospodářství poskytuje a bez nichž se nelze obejíti, byly i nadále zachovány, aniž by se tím omezilo používání auta v případech, kde s ohledem na své technické přednosti jest skutečným zlepšením a usnadněním dopravy s hlediska celkového.

V tomto smyslu bude ministerstvo železnic postupovati také při spolupráci na novelisaci zákona automobilového.

Tíha konkurenčního boje projevila se až příliš těžce v posledních letech na komerčních výsledcích železničního podniku, než aby jeho správa mohla přihlížeti nečinně k řešení věcí automobilových. Zúčastňuje se proto tohoto řešení nejen spoluprací na poli legislativním, nýbrž i vlastními počiny v oboru vybudování dopravy silniční k doplnění sítě železniční a vhodnějšího uspořádání svého tarifního systému.

Tato činnost charakterisuje službu komerční, v níž bylo

Věci komerční,

uskutečněno podstatné snížení transportních výloh, jisté k dobru

zejména tarifní.

celé soustavy hospodářské.

Snížení sazeb nového tarifu pro dopravu osob, zavazadel a spěšnin přineslo sice určitý vzestup frekvence, avšak ježto vzestup dosahuje prozatímně asi jen 2. 4%, byl redukcí dosavadního barému způsoben pokles příjmů z osobní dopravy asi o 6%.

V přepravě nákladní vynucují si poměry nové a nové změny jak základních ustanovení tarifních a v roztřídění zboží, tak i ve výši tarifů.

V rostoucí míře byla sledována snaha hledati náhradu za úbytky příjmů plynoucí ze slev v získání nových transportů. Buduje se důkladnější služba akvisiční a železniční správa se snaží o náležitou propagaci železniční dopravy po vzoru podniků soukromých.

Některé obory průmyslové dosáhly tarifních výhod, když se zavázaly používati k obstarávání své dopravní potřeby železnice ve větší míře než dosud.

Poměr mezi příjmy

Z těchto dat o službě komerční se podává, že v celku lze jen

a výdaji.

s největší opatrností počítati s nějakým pronikavějším zvýšením

příjmů železničního podniku v dohledné době.

Postup v pracích

Za stavu, kdy na jedné straně jsou výdaje nesnadno již sni-

reorganizačních.

žitelné, a na druhé straně příjmy jen obtížně zvyšitelné, připadá

zvláště významná úloha péči o reorganisaci železniční služby. Jejím úkolem jest přispěti k tomu, aby s danými, poměrně malými příjmy bylo pořízeno co nejvíce praktického.

Těmito směry se pohybují reorganisační práce železniční správy, provádí se postupné přesunování kompetencí z nadřaděných správních orgánů na služební místa nižší a s těchto hledisk přezkoumává se po řadě jedna složka služební za druhou tak, aby administrativa byla zlevněna. Reorganisace vyžaduje mnoho opatrnosti a rozvahy, mnoho zkušeností a proto také mnoho studií. Jednou z nich jest studie o nejvhodnější pracovní methodě, kterou by bylo možno přijati pro pracovní postup v železničním podniku. Zkoušejí se různé cesty. Sem patří prozkoumání tak zv. samosprávného systému, v němž byla ukončena jedna řáse zkoušek. Vedle toho se sledují i jiné způsoby, jak povzbuditi zájem zaměstnanců na hospodářských výsledcích podniku.

Osnova železničního

K doplnění obrazu činnosti státní správy železniční po-

zákona.

ukazuje ministr jen na jednu z význačných prací v oboru le-

gislativním, kterou jest připravovaná osnova zákona o drahách. Běží o kodifikaci, která má odstraniti dualismus na poli železničního práva a nahraditi roztroušené železniční normy jednotným zákonem. Osnova, s níž ministr chce v dohledné době po projednání ve vládě předstoupiti před parlament, směřuje také k úpravě veřejné železniční správy s přihlížením k účelné decentralisaci.

K návrhu speciálního zpravodaje, podle něhož má býti rozšířen investiční úvěr čsl. státním drahám o 195 mil. Kč, uvádí ministr, že tento návrh zpravodajův opírá se o usnesení vlády. Vláda po předložení návrhu státního rozpočtu Národnímu shromáždění ještě znovu po naléhání ministra sociální péče a ministra železnic uvážila situaci v oboru železničních investic ve snaze, aby se poskytlo více pracovní příležitosti, zejména na východě republiky, a aby se pokračovalo v napomáhání organisač-

ního srůstu západu a východu republiky, ve kterémžto procesu srůstu hrají dostatečně vybavené prostředky dopravní zvláštní roli.

Ministr současně používá této příležitosti k tomu, aspoň

Výstavba nových drah.

sděliti, jak daleko pokročila výstavba nových drah až do dnešního dne.

Nové dráhy byly stavěny po převratu - až na dostavbu hlučínskou - výhradně na Slovensku a Podkarpatské Rusi a z Moravy na Slovensko. Hotové jsou tyto dráhy:

1. Bánovce - Vajany, v délce 20 km, nákladem 35 mil. Kč, 2. Krupina - Zvolen, v délce 35 km, nákladem 76 mil. Kč, 3. Dráha presidenta Masaryka na Valašsku, v délce 39 km, nákladem 151 mil. Kč,

4. Veselí - N. Mesto, v délce 67 km, nákladem 285 mil. Kč, 5. Handlová - Hornia Štubňa, v délce 20 km, nákladem 148 mil. Kč, 6. Červená Skala - Margecany, celkem 94'6 km dlouhá, z níž bylo odevzdáno již do provozu 20 km, postavených nákladem 159 mil. Kč. Zbytek bude dostavěn postupně v letech 1935 a 1936 očekávaným nákladem asi 126 mil. Kč.

Tedy celkem jest hotovo 201 km nových drah a bylo vydáno 854 mil. Kč.

V tomto programu má býti pokračováno podle zákona č. 235/1920 Sb. z. a n. a má býti zahájena podle návrhu učiněného roku 1932 stavba další důležité spojky: Horní Lideč - Púchov.

Z této dvojkolejné dráhy, asi 29 km dlouhé, leží 8 km na Moravě a 21 km na Slovensku. Náklad jest odhadnut asi na 175 mil. Kč. S pracemi započne se s obou stran a sice hned na jaře, takže bude možno zaměstnati několik tisíc lidí. Na stavbě Červená Skala - Margecany jest ještě v této pozdní roční době zaměstnáno na 6000 lidí. Drahou Horní Lideč - Púchov bude dosaženo zkrácené spojení na Slovensko výkonnou dvojkolejnou drahou Česká Třebová - Olomouc - Přerov - Hranice - Horní Lideč - Púchov - Žilina tak zv. severní transversálou, zatím co dříve již postavené dráhy s drahou Červená Skala - Margecany, budou tvořiti tak zvanou střední transversálu.

Bude přikročeno též k přípravě projektů dalších článků železniční sítě.

V podrobné debatě byla přednesena řada námětů, stížností

Speciální rozprava.

a dotazů, dotýkajících se služby komerční, věcí personálních, různých závad dopravních a stavebních a otázek organisačních. Ministr přislíbil odpověděti na ně písemně po příslušném resortním šetření.

Celkový rozpočet a srovnání s rozpočtem, na rok 1934.

K ústavnímu projednávání předložený rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1935

činí v části výdajové celkem .......

802, 106. 800 Kč

a v části příjmové celkem .......

14, 497. 700 Kč.

Při číselném porovnání s rozpočtem na rok

1934 jsou výdaje vyšší o ........

59, 564. 200 Kč

a příjmy vyšší o ...........

156. 200 Kč.

Podrobným porovnáváním jednotlivých úvěrů lze seznati, že některé z nich doznaly

snížení o částku ...........

1, 922. 800 Kč

u jiných pak nastalo zvýšení o částku....

61, 487. 000 Kč,

z čehož vyplývá skutečné zvýšení výdajové

o výše uvedenou částku ........

59, 564. 200 Kč.

K snížení došlo u těch úvěrů, u kterých vzhledem k přirozenému vývoji a předpokladu nování.

Zvýšení výdajů jeví se v těchto úvěrech:

je lze očekávati při jich prelimi-

1. Tit. 1, § 2, "ústřední správa" o .....

356. 200 Kč

2. " 1, § 3, "Sociální pojištění" o .....

41, 939. 500 Kč

3. " 1, § 4, "Péče stavební a bytová" o...

14, 630. 100 Kč

4. " 2, § 2, "Podpora jinakého obecně pro-

spěšného zprostředkování práce" o.

100. 000 Kč

5. " 3, - "živnostenská inspekce" o...

816. 900 Kč

6. " 4, § 2, "Péče o válečné poškozence" vše-

obecné výdaje o ........

3, 644. 300 Kč

tedy celkem o...

61, 487. 000 Kč.

v rámci rozpočtu na rok 1935, zůstanou dále velmi důležitými a nezbytnými povinnostmi, jež bude nutno veřejné péči řešiti.

V následující nato podrobné rozpravě, které se zúčastnilo

Debata.

14 řečníků, bylo pojednáno o mnohých hlavních skutečnostech a zjevech hospodářsko-sociálních, jak v důsledku trvajících poměrů v celém životě hospodářském jsou stále předmětem úvah různých vrstev i odborných činitelů.

Po skončení podrobné rozpravy podal ministr sociální péče obšírný výklad a vysvětlení v souvislosti k podnětům a dotazům

Výklad ministra sociální péče.

během rozpravy předneseným.

Ministerstvo sociální péče má snahu, aby stravovací akce

Stravovací akce.

byla v každém směru korektní. Jsou zřízeny zvláštní komise obecní a okresní, a je v prvé řadě jejich věcí, aby se nestala újma ani skupině nezaměstnaných ani státu. Je nutno však se vyhnouti každému generalisování, ať v jednom, ať v druhém směru. Stejně by bylo chybou, generalisovati a z jednoho případu vyvozovati všeobecně nepříznivé důsledky proti samosprávě. Problém je: jakým způsobem nutno postupovati, když na jedné straně je dostatek práce a na druhé straně jsou nezaměstnaní, na něž je třeba vynakládat značné peněžité obnosy, aby za tyto obnosy byly provedeny produktivní práce. Kdyby se kterékoliv obci ponechalo, aby stravovací lístky dala odpracovat, pak by to znamenalo snad částečnou sanaci samosprávy, nikoliv však systematickou péči o nezaměstnané. Jest žádoucno, aby ministerstvo sociální péče, když peněz ministerstvem poukazovaných se používá na práce pro obce, mělo přehled o těchto pracích a mohlo vykonávati vliv jednak na druh práce, jednak na podmínky pracovní. Účelem produktivní péče je, aby k prostředkům, které poskytuje stát, byly opatřeny další prostředky, aby tak co největší počet nezaměstnaných mohl býti vřaděn do pracovního poměru, při čemž nutno trvati na tom, aby byla dodržena mzda podle kolektivních smluv. Jsou ovšem obce, které jsou v takovém svízelném finančním postavení, že nemohou přispět další částkou mzdy za 2 až 3 dny tak, aby podle směrnic, daných vládou, mohlo býti stravovacích lístků použito jako část mzdy, anebo které nemohou provádět práce v rámci produktivní péče. Aby se takovýmto obcím umožnila práce, v rámci produktivní péče zmocněn byl ministr financí, aby převzal záruku za zápůjčky k tomu cíli obcemi uzavřené. Mimo to bude ministerstvo uvažovati ještě o jiných způsobech, jak by se takovým obcím umožnilo, aby mohly prováděti produktivní práce za pomoci státu a aby nezaměstnaní mohli místo podpory pracovati za mzdu.

Střídavé vysazování dělnictva nebývá vždy v zájmu zaměstnavatelů, neboť podle jejich tvrzení zvyšuje se tím generální režie a pro ně je často výhodnější pracovati s menším poč-

Zkrácení pracovní doby. Střídavé vysazování dělnictva.

tem dělnictva po celý týden. Stojí-li dělnictvo před rozhodováním, má-li v určitém závodě dojíti k propuštění většího počtu dělnictva, snaží se samo odvrátiti hromadné propuštění střídavým vysazováním. Také tehdy, když k určité práci přijímají se výhradně nezaměstnaní, nepůsobí zavedení 40hodinové doby pracovní u dělnictva obtíží, byť i mzda za 40 hodin byla nižší, než za 48 hodin, neboť nezaměstnané dělnictvo klade výše to, že při kratší době pracovní dostane se do pracovního poměru větší počet nezaměstnaných.

Jinak ovšem se má věc v podnicích, ve kterých se pracuje déle než 40 hodin, a kde snížení doby pracovní při hodinové mzdě znamenalo by zmenšení příjmů oněch dělníků, kteří již v práci jsou. Jak tato věc bude upravena při jednání, která se dále povedou, po zavedení 40hodinového týdne, nelze předvídati.

Zaměstnání cizinců.

Zaměstnání cizinců není otázkou jednoduše řešitelnou. Musí

se vzíti v úvahu nejen počet cizích zaměstnanců u nás, nýbrž i počet cizinců zde bydlících. K řešení tohoto problému je třeba nejprve proti počtu cizinců zaměstnaných v naší republice v námezdném poměru postaviti počet našich příslušníků jsoucích v cizině a rovněž zaměstnaných v námezdním poměru. Bilance v tomto směru je pasivní, t. j. počet našich příslušníků živících se námezdní prací v cizině převyšuje daleko počet cizinců, kteří žijí na půdě naší republiky. V těchto věcech je nutno postupovati s největší opatrností a delikátností. Výsledek činnosti ministerstva sociální péče, projednávajícího odvolání v těchto věcech jako druhá instance, jest restriktivní. Za prvních devět měsíců letošního roku dalo ministerstvo sociální péče cestou rekursní povolení k zaměstnání cizinců na našem území ve 223 případech a odepřelo povolení 260 osobám. Z osob, jimž bylo povolení dáno, bylo nejvíce herců, hudebníků a artistů, u nichž se jedná vždy o pobyt na velmi krátkou dobu.

Bytové obtíže nezaměst-

Pokud jde o obtíže nezaměstnaných nejsoucích s to, aby

naných.

platili úrok a úmor z pohledávek váznoucích na rodinných dom-

cích, bylo v ministerstvu sociální péče již uvažováno o zabránění tomuto zlu a pracuje se na předloze, aby se mohlo nezaměstnaným, kteří si pořídili rodinné domky a nejsou s to, aby platili soustavně anuity, pomoci tak, že by se zejména opatřila záruka za další hypotékami zápůjčku, neb že by se poskytovaly příspěvky na anuity. Prostředky ministerstva, zejména pokud jde o peníze na příspěvky podle zákonů o státní záruce, nejsou dostatečné a bude pravděpodobné nutno pomýšleti na další úhrady, aby se tato kalamita mohla odvrátiti.

Sociální pojištění.

Ministerstvo sociální péče vypracovalo na podkladě elabo-

rátu zvláštní komise již před 3 lety osnovu zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců ve vyšších službách, která měla mimo jiné za úkol organisačně spojit všechny pojištěnce ve vyšších službách ve zvláštních pojišťovnách a tyto pojišťovny podříditi dozoru Všeobecného pensijního ústavu. Proti osnově se však vyslovily některé odborové organisace zaměstnanců ve vyšších službách jednak proto, že osnova znamená zrušení dosavadních tří samostatných úřednických pojišťoven, jednak proto, že přináší určité zhoršení dosavadního stavu v části dávkové.

Pojišťovací soudy jakož i vrchní pojišťovací soud jsou prací značně přetíženy. V poslední dobé nastalo ve vyřizování sporů rychlejší tempo, takže je naděje, že dojde k rychlejšímu skončení zahájených sporů. Ministerstvo jest ochotno doporučiti ministerstvu spravedlnosti, aby ony soudy byly obsazeny větším počtem soudců.

Pokud jde o § 156 novely zákona o sociálním pojištění, rozcházejí se názory nemocenských pojišťoven a lékárníků. Mezi oběma skupinami došlo už před uvedenou novelisací k opětovným diferencím a bylo by v zájmu věci, aby rozpory byly odklizeny vzájemnou dohodou. Pokus ústřední sociální pojišťovny byl bez-

Výklad referentův. Rozbor rozpočtu.

Celková cifra rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví na rok 1935 činí...

143, 323. 000 Kč,

z čehož připadá na osobní výdaje .....

52, 874. 300 Kč

a na věcné výdaje ..........

90, 448. 700 Kč.

Proti rozpočtu na rok 1934 je rozpočet na

rok 1935 vyšší o ...........

2, 781. 300 Kč.

Při tom nutno ovšem uvážiti, že jako nové výdaje resortní zahrnuty jsou v konečné cifře rozpočtu na rok 1935 zcela nové výdaje na Státní školu zdravotnictví a sociální péče v Praze 439. 400 Kč, dále výdaje na bakteriologicko-diagnostickou stanici v Domě Lidového Zdraví v Užhorodě 80. 800 Kč a konečně zvýšení řádných léčebných výdajů na § 7 o 4, 300. 000 Kč.

Státní ústavy.

Státní zdravotní ústav. Hlavní ústav vykazuje

celkové zvýšení 603. 100 Kč, jež přičísti jest hlavně preliminování výdajů na výrobu insulinu.

Na pozemcích při Státním zdravotním ústavě vybudována byla za podpory Rockefellerovy nadace Státní škola zdravotní a sociální péče, jež započne s činností v roce 1935.

Státní nemocnice a ústavy léčebné. Preliminář na výdaje na státní nemocnice a ústavy léčebné vykazuje snížení o 656. 000 Kč, což jest částka nápadně veliká, ježto při celé řadě nemocnic nutno počítati se zařízením, případně provozem nových objektů.

Poradní sbory.

Výdaje na poradní sbory zvýšeny byly o 10. 000 Kč

vzhledem k tomu, že pamatovati bylo na výdaje poradního sboru pro záležitosti potravinových náhražek. Ministerstvo veřejného zdravotnictví převzalo agendu, týkající se výroby a obchodu potravinovými náhražkami po zrušeném úřadu pro zásobování lidu.

Zvláštní výdaje.

Položka na potírání epidemických nemocí

snížena byla na rok 1935 o 128. 800 Kč, což bylo způsobeno tím, že škrtnuta byla částka, representující osobní platy zaměstnanců protiepidemijních autokolon, ježto tito byli nyní jmenováni, a platy jejich jsou kryty v osobních výdajích centrálního úřadu.

Jako významnou novinku v oboru poradenství nutno uvésti, že začala již se značným úspěchem fungovati t. zv. dobrovolná část Domu Lidového Zdraví v Užhorodě s poradnou protituberkulosní, protivenerickou a dětskou.

Položka "Péče o mládež" zůstala proti roku 1934 nezměněna. Udržení tohoto rozpočtu je pouze tím možno, že i v roce 1935 velká část nákladu, určená na kojenecké poradenství, má býti kryta z výnosu zdravotní přirážky. Z řádných výdajů této položky dotovány jsou poradny "Našim dětem", jako trvalé instituce ministerstva provozované za účasti místních samosprávných složek.

Položka věnovaná tělovýchově zvýšena byla na rok 1935 o 70. 500 Kč na výdajích osobních i věcných. Toto zvýšení vysvětliti jest zvýšenou potřebou vzniklou tím, že vybudování stadionu na Strahově velmi znatelně pokračuje.

Položka věnovaná podporám na asanace, na stavby obecních vodovodů, kanalisací a lázní očistných, zůstala na rok 1935 nezměněna. Činí 5, 030. 000 Kč. Z položky této splácejí se subvence samosprávným korporacím přislíbené na tyto stavby ministerstvem v minulých letech.

Položka "Podpory na výstavbu nemocnic" zůstala nezměněna. Činí 1, 400. 000 Kč a slouží ke splácení subvencí přislíbených samosprávným korporacím v dřívějších letech na stavby nemocnic.

Na léčebných výdajích nastalo podstatné zvýšení.

Léčebné výdaje.

Položka náhrad nedobytného léčebného všeobecným veřejným léčebným ústavům v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, které po zákonu je povinen nésti stát, zvýšena byla o 4 mil. Kč a položka náhrad nedobytného léčebného všeobecným veřejným léčebným ústavům mimo zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou za příslušníky Slovenska a Podkarpatské Rusi zvýšena byla o 300. 000 Kč. Preliminováním shora uvedených položek v dostatečné výši zabráněno bude vzrůstu státního dluhu vůči veřejným nemocnicím. Na výdajích mimořádných preliminována pak jest jako letos částka 4 mil. Kč, která bude musiti býti zařazována i v letech příštích, aby dluh z dřívějších let mohl býti splácen.

Pokud jde o vnější zdravotní službu, sníženy byly výdaje na § 1 "Zdravotní služba při politických úřadech" o 1, 631. 500 Kč a na § 2 "Policejní lékařská služba" o 21. 000 Kč, celkem o 1, 652. 500 Kč.

Vnější zdravotní služba.

Příjmy preliminované na rok 1935 jsou vyšší o 36. 600 Kč.

Státní příjmy.

Toto zvýšení vyplývá z těchto čísel. Příjmy ústředního úřadu zvyšují se o 20. 000 Kč, příjem Státního zdravotního ústavu o 846. 500 Kč. Novým příjmem bude částka 350. 000 Kč ze Státní školy zdravotní a sociální péče. Naproti tomu snižují se příjmy Všeobecného ústavu pro zkoumání potravin v Brně o 80. 000 Kč, příjmy státních nemocnic o 78. 700 Kč, státního stadionu na Strahově o 80. 000 Kč, a příspěvek domovských obcí na nedobytné léčebné podle § 21 zákona č. 77/1927 Sb. z. a n. o 1 milion Kč.

Pro podnik Státní lázně jsou preliminovány na rok 1935

Podnik Státní lázně.

výdaje částkou 12, 490. 700 Kč, příjmy částkou 10, 731. 100 Kč. Počítá se tudíž se ztrátou ve výši 1, 759. 600 Kč. Výdaje roku 1935 jsou rozpočteny o 1, 325. 800 Kč výše a příjmy o 594. 200 Kč níže než v roce 1934.

Při úhradě investičních nákladů se počítá s výpůjčkou. Práce investiční se omezují jen na nejnutnější a rentabilní, a to pouze u státních lázní v Jáchymově, v Tatranské Lomnici, na Štrbském Plese a ve Sliači.

V závěru žádal rozpočtový referent výboru, aby pozornost

Zvláštní přání.

byla věnována zejména těmto požadavkům: Aby odstraněn byl nedostatek co do systemisovaných míst asistentů na lékařské fakultě v Bratislavě; aby bylo hleděno k řádnému stavebnímu vybavení lékařských fakult v Praze, v Brně a v Bratislavě, kde pro nedostatek místa se ani posluchači nemohou zúčastniti přednášek. I umístění klinických nemocných je nedostatečné. Podrob-