byla jí vytýkána nedostatečnost, třebaže pro rok 1935 poněkud stoupla. Zvláště bylo poukázáno na souvislost civilního letectví se zájmy obrany státu, byla zdůrazněna otázka bezpečnosti v létání, kterou ministerstvo veřejných prací sleduje se zvláštním zájmem, a byly dotčeny i sociální otázky letců. Byla také požadována novelisace leteckého zákona. V debatě byla zmíněna i letošní karlovarská letecká katastrofa, k jejímuž vyšetření ministerstvo veřejných prací zřídilo zvláštní komisi, která má za úkol přezkoumati i stav ostatních letadel.

Elektrisace státu.

Veliké pozornosti se v debatě těšila také otázka elektrisace

státu, při čemž zejména byly proneseny stížnosti na nedostatečné dotování úvěru na elektrisaci venkova, jež má v zápětí opožděné vyřizování žádostí za subvence. Bylo poukázáno na souvislost tohoto stavu věcí s finanční krisí obcí, jakož i s nezaměstnaností elektrotechnického a porculánového průmyslu. Také otázka ceny elektrické energie byla v debatě dotčena a bylo zejména požadováno, aby všeužitečné elektrárny zařídily své hospodářství co nejúsporněji a aby při tom upustily v zájmu živnosti elektrotechnické od provádění drobných instalací. Z konkrétních případů dotčeno bylo v debatě jednání mezi městem Vidnavou a Středomoravskými elektrárnami.

Uhelné hospodářství a báňská administrativa.

Předmětem zájmu byla v první řadě otázka uhelných cen a byly také srovnávány bilanční zisky soukromých uhelných

společností se zisky státních uhelných dolů. Také otázkám sanace hornického pojištění a rekultivace pozemků poškozených dolováním byla v debatě věnována pozornosť

Všem podnětům a připomínkám v debatě zmíněným bude ministerstvem veřejných prací věnována bedlivá pozornost a budou všechny otázky, o něž běží, zevrubně uváženy.

Skupina II. § 9. Statni báňské a hutnické závody.

Rozpočet po stránce všeobecné.

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na rok 1935 vykazuje provozní příjmy v částce 467, 200. 500 Kč a pro-

vozní výdaje v částce 419, 905. 600 Kč, činí tudíž preliminovaný provozní zisk 47, 294. 900 Kč, jenž jest o 11, 765. 600 Kč nižší než preliminovaný provozní zisk na r. 1934.

Z provozního zisku hradí podnik vedle splátek investičních dluhů (v částce 607. 900 Kč) nové investiční výdaje, jež jsou preliminovaný částkou 15, 750. 000 Kč; konečný přebytek v částce 30, 937. 000 Kč má býti odveden státní pokladně.

Program činnosti

Ministr veřejných prací ve svém exposé pojednal i

o státních báňských a hutnických závodech, při čemž zdůraznil zejména jich význam národohospodářský, poukázal na neblahé důsledky hospodářské krise, zmínil se o investiční činnosti podniku, upozornil na potěšitelný zjev, že v příštím roce budou dány nově do provozu některé závody dočasně zastavené, a posléze dotkl se i otázky připravované reorganisace prodeje uhlí a koksu ze státních dolů.

Debata.

V debatě vedle právě uvedené otázky úpravy prodeje uhlí

ze státních dolů zmíněn byl hlavně návrh na resystemisaci míst

v "Státních báňských a hutnických závodech", jehož brzké vy-

Otázky personální.

řízení bylo požadováno. Dále byly dotčeny i jiné otázky personální, v první řadě otázka tak zv. těžebních prémií, jichž rozpočtové dotování bylo pro rok 1935 zvýšeno. Také na podněty v této příčině učiněné vezme ministerstvo veřejných prací v mezích možnosti patřičný zřetel.

Rozčlenění rozpočtu.

Rozpočtové návrhy ministerstva pošt a telegrafů obsahují

jako obvykle ve třech sešitech jednak návrh rozpočtu ministerstva pošt a telegrafů, jednak návrhy rozpočtů státních podniků "československá pošta" a "Poštovní spořitelna".

Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů počítá na rok 1935 s úhrnnou potřebou 11, 197. 500 Kč, která je proti potřebě schválené rozpočtem na rok 1934 celkem nižší o 299. 900 Kč.

Celkové hrubé provozovací příjmy podniku československá pošta jsou rozpočteny částkou 1. 229, 771. 000 Kč, celkové hrubé provozovací výdaje částkou 1. 188, 981. 200 Kč. Počítá se tudíž se ziskem 40, 789. 800 Kč, který jest o 9, 160. 800 Kč vyšší než zisk preliminovaný v tištěném rozpočtu na rok 1934, nehledíc k jeho úpravě podle článku XXV., odstavce 1, finančního zákona na rok 1934.

Rozpočet Poštovní spořitelny vykazuje preliminovaný zisk částkou 16, 651. 000 Kč, který jest o 23. 000 Kč menší, než zisk rozpočtený na rok 1934.

Zpráva speciálního zpravodaje.

Speciální zpravodaj podrobil podrobnému rozboru dílčí rozpočtové návrhy a uvedl jednak položky, na kterých bylo dosaženo

snížení, jednak položky, u nichž jest odůvodněna zvýšená potřeba. Podrobně se zmínil zejména o snížení potřeby na platy zaměstnanců podniku Československá pošta a zdůraznil obětavost těchto zaměstnanců, kteří přes neutěšenost svých sociálních a platových poměrů vykonávají vzorně zodpovědnou a namáhavou službu. Upozornil zejména na svízelnou situaci neplně zaměstnaných poštovních pomocníků a žádal o zlepšení jejich postavení. Opětovně reklamoval zrušení osvobození od poštovného, novou úpravu balíkových sazeb a dohodu pošty se železnicemi o balíkové dopravě. Obšírně odůvodnil nutnost zrušení 20%ní telefonní dávky, která brzdí rozvoj telefonu a způsobuje jeho pasivitu. Ke konci svého referátu zmínil se pochvalně o vzácném souladu mezi poštovní správou a jejími zaměstnanci.

Výklad ministra pošt a

Ministr pošt a telegrafů poděkoval zpravodaji za jeho refe-

telegrafů.

rát a připojil se k jeho uznání, vyslovenému poštovním zaměst-

nancům. Ve svém výkladu promluvil podrobně o celkové situaci Československé pošty a Poštovní spořitelny a o prostředcích a opatřeních učiněných k povznesení provozu a k zlepšení finanční situace obou těchto státních podniků. V prvé řadě se zmínil o provozních a finančních výsledcích pošty, telegrafu a telefonu. Přes trvající hospodářské obtíže lze na výsledcích docílených dosud v roce 1934 pozorovati zmírnění poklesu provozu a v některých odvětvích i vzestup proti roku 1933.

Potěšitelným jest trvalý přírůstek platících účastníků rozhlasu, jichž počet dosáhl koncem září t. r. 632. 631, což znamená proti počtu 523. 121, dosaženému ke dni 30. září 1933, přírůstek o 109. 510 koncesionářů, čili o 20. 9%. 0 stejné procento vzrostl i hrubý příjem z rozhlasových poplatků.

Třebaže provozní výsledky vykazují dosud v některých odvětvích pokles a třebaže finanční výsledky pošty, telegrafu a telefonu nedosáhly do konce září t. r. částek docílených v témž

období loňského roku, lze přece vzhledem k příjmovým účinům, zjištěným v posledních dnech, konstatovati, že se podařilo překonati pasivitu poštovního podniku z minulých let. Skončilo-li hospodaření tohoto podniku za rok 1933 ještě ztrátou 3, 787. 835. 20 Kč, která ve srovnání se ztrátou za rok 1932 v částce 53, 314. 353. 85 Kč byla nižší o 49, 526. 518. 65 Kč, není dnes pochyby, že výsledek hospodaření za rok 1934 bude aktivní, a to částkou, která se nebude mnoho lišiti od zisku preliminovaného v tištěném rozpočtu na rok 1934.

Pokud jde o opatření poštovní správy, směřující k povznesení provozu a k zlepšení finanční situace podniku, bylo v roce 1934 jednak pokračováno v reorganisaci statistiky a kalkulace, jednak přikročeno k určitým reformám v provozu.

Počátkem roku 1934 byly vydány nové zasílací podmínky pro balíkové zásilky tuzemského styku, jimiž podstatně byly zmírněny předpisy o obalu, uzávěře, váze, adresování a průvodních dokladech balíků a předpisy o neskladných zásilkách. V červenci 1934 vyhlásila poštovní správa nové zasílací podmínky pro balíky zvané poštovní zboží. Bezplatná sběrná služba balíků, prováděna dosud sběrnými jízdami, byla rozšířena o bezplatné sbírání balíků pěšími pochůzkami. Byl zaveden také nový druh reklamních tiskovin za značně zlevněnou sazbu, t. zv. obchodní tiskoviny, a neméně význačná novinka, t. zv. letákové zásilky, dále odpovědní psaní a dopisnice a nově upraveny zasílací podmínky pro tiskoviny. Poštovní správa zařídila též, aby jako t. zv. zmeškalé zásilky mohly býti podávány všechny druhy zapsaných poštovních zásilek a nikoli jako dosud jen některé z nich. Také možno dnes podávati telegrafické poštovní poukázky u všech poštovních úřadů, tedy i u takových, kde není telegrafní služba. Zlepšena byla doručovací služba, poštovní doprava po železnici, jakož i silniční doprava poštovní a poštovní doprava letecká.

V telegrafní službě bylo zavedeno dodávání telegramů na ozdobných blanketech. Rozmnožena byla přímá radiotelegrafní spojení s cizinou a zlepšena organisace pomocné radioelektrické letecké služby. V oboru rozhlasu provádí se se vším možným urychlením výstavba silného středoslovenského rozhlasového vysilače u Báňské Bystřice, který umožní poslech českoslovenkého rozhlasu krajům Středního Slovenska. Pro Východní Slovensko a Podkarpatskou Rus bude míti opět význam podstatné zesílení košické rozhlasové stanice, na němž se pracuje rovněž se vším urychlením. Současně se studují možnosti dalšího doplnění československé rozhlasové sítě vybudováním další velké stanice. V Poděbradech bude zřízena krátkovlnná rozhlasová stanice. Stávající zařízení rozhlasu jsou stále přizpůsobována moderním požadavkům. Pracuje se dále na osnově zákona na ochranu rozhlasu před rušením rozličnými elektrickými stroji a přístroji.

V důsledku propagačních telefonních akcí dociluje poštovní a telegrafní správa přírůstku hlavních účastnických telefonních stanic. Telefonní investice směřují k úpravě a rozšíření místních telefonních sítí, resp. spojovacích vedení, meziměstských telefonních vedení a výstavbě telefonních ústředen.

V šekové službě Poštovní spořitelny jeví se v roce 1934 jako v roce minulém sestupná tendence. Ve spořitelní službě došlo ke vzrůstu počtu vkladních knížek a vzrůstu vkladů v důsledku vhodné propagace této služby.

Ve věci likvidace pohledávek za bývalou rakouskou poštovní spořitelnou ve Vídni převzala v letošním roce naše poštovní spořitelna poslední část úhrady, jež vyplývá z pohledávek rakouské poštovní spořitelny v cizině. Ježto část této úhrady byla převzata v rakouských náhradních dluhopisech, byly zároveň podniknuty kroky k prodeji těchto dluhopisů. Zadržena zůstala dosud část československého podílu na librové pohledávce za Rakousko-uherskou bankou, na kterou si činí nárok poštovní spořitelna ve Varšavě.

Likvidace pohledávek za bývalou uherskou poštovní spořitelnou v Budapešti nemohla býti dosud ukončena, protože nám poštovní spořitelna v Budapešti dosud nevydala dluhopisy uherské korunové renty, jež tvoří hlavní část československé úhrady a odůvodnila to tím, že nejsou dosud skončeny likvidační práce v ostatních zúčastněných státech, hlavně v Rumunsku. Podle posledních zpráv ukončilo však již Rumunsko práce spojené se zjišťováním pohledávkového bloku a můžeme tudíž očekávati, že nám bude příslušná úhrada v nejbližší době vydána.

Dotazy a připomínky řečníků.

Po výkladu ministra pošt a telegrafů následovala debata, v níž jednotliví řečníci dotkli se poštovního resortu zejména

v těchto věcech: označování úřadů v novém seznamu telegrafních stanic, německé vysílání rozhlasu, podpora divadel z rozhlasových poplatků, překládaní poštovních zaměstnanců, doprava pošty v letadlech, vybudování telefonního kabelu z Trenčína na Žilinu a dále ke Košicům, telefonisace venkova, zrušování malých poštovních úřadů, umístění poštovního úřadu v Šumperku na Moravě, požitky provisionistů, balíkové a telefonní tarify a j.

V závěrečné řeči prohlásil ministr pošt a telegrafů, že všechny přednesené podněty, náměty, resp. stížnosti byly pečlivě zaznamenány, že budou zpracovány a vyhradil si eventuelně na některé odpověděti písemné.

Návrh rozpočtu státní správy železniční na rok 1935 tvoří,

Rozpočet ministerstva

stejně jako v předcházejících letech, kap. 16. rozpočtu vlastní

železnic.

státní správy, t. j. skupiny I. Struktura tohoto rozpočtu zůstává nezměněna.

Celkové výdaje rozpočtu ministerstva železnic na rok 1935

Srovnání s rozpočtem

jsou preliminovány částkou 20, 199. 200 Kč, jsou tudíž proti roz-

na rok 1934.

počtu na rok 1934 nižší celkem o 466. 000 Kč. Toto snížení vysvětluje se úspornými opatřeními osobními.

Rozpočet podniku "Československé státní dráhy" jest zařaděn opět jako § 5, odd. III. do skupiny II. - správa státních podniku, úprava rozpočtu na rok 1935 zůstává celkem stejná

Rozpočet podniku "Československé státní dráhy".

jako v roce předcházejícím.

Z rozpočtového návrhu byla však vypuštěna potřeba na provozní schodky, úroky a správní výdaje místních drah, jež mají býti zestátněny, která byla dříve vykazována v § 11 odd. B. (služba výkonná). Potřeba tato zařaďuje se v celkové výši 37, 312. 900 Kč do čl. III. finančního zákona. V odd. A. (Zúrokování a umořování dluhů, zatěžujících čsl. státní dráhy) byla položka 12. a 14. rozpočtu na rok 1934 sloučena v rozpočtu na rok 1935 v jedinou položku, která byla označena jako 12. a u položek, které ji následují, bylo změněno číselné pořadí.

Rovněž odd. B. a rozpočty pomocných závodů pro provoz a vedlejší závody mají nezměněnou strukturu, jako obdobné rozpočty na rok 1934. Jen pokud jde o pomocné a vedlejší závody, byly rozpočty jednotlivých účtů doplněny kvótou, připadající na zúročení investičních dluhů, takže rozpočty těchto účtů vykazují konečný bilanční výsledek, čemuž tak nebylo v letech předcházejících. Ani rozpočet investiční a rozpočet obnovy nevykazují změn ve své úpravě oproti rozpočtům let předcházejících.

Rozpočet podniku "československé státní dráhy" na rok

Srovnání s rozpočtem

1935 preliminuje celkové výdaje částkou.. 3. 958, 843. 500 Kč,

na rok 1934.

celkové příjmy pak částkou ...... 3. 293, 221. 900 Kč,

počítá tedy se ztrátou ve výši ...... 665, 621. 600 Kč.

Jsou tedy výdaje preliminované na rok 1935 nižší než vý-

daje rozpočtu na rok 1934 o částku... 96, 633. 000 Kč,

celkové příjmy pak vyšší o ...... 56, 967. 400 Kč,

takže ztráta, preliminovaná na rok 1935,

jest nižší o ............ 153, 600. 400 Kč

než ztráta, se kterou počítal rozpočet na rok 1934,

Při srovnávám rozpočtových čísel za rok 1934 nutno však vzíti v úvahu finanční účin úsporných opatření personálních, provedených vládním nařízením č. 252/1933, který nebyl ještě odečten od svrchu uvedeného schodku rozpočtu na rok 1934.

Očekávaná ztráta na rok 1935 ve výši 665, 621. 600 Kč má

Úhrada rozpočtové

býti hrazena jednak z vlastních prostředků podniku, t. j. z pro-

ztráty.

středků odpisového účtu, nespotřebovaných na obnovu ve výši 265, 000. 000 Kč a příspěvkem ze státní pokladny ve výši 400, 621. 600 Kč.

Rozpočet investiční.

Potřeba investiční podle návrhu předloženého minister-

stvem železnic preliminuje se ve výši 285, 800. 000 Kč. K této potřebě přistupuje však další částka 195 mil. Kč, o kterou speciální zpravodaj navrhl, po předcházející dohodě s vládou, zvýšiti investiční rozpočet železničního podniku na rok 1935, takže dosahuje celkové částky 480, 800. 000 Kč. Tento preliminář jest tedy vyšší investičního rozpočtu na rok 1934 o částku Kč 258, 800. 000. -. úhrada výdajů investičních zajišťuje se ve smyslu čl. XVII. návrhu finančního zákona na rok 1935 úvěrovou operací nebo zálohou ze státní pokladny.

Rozpočet obnovy.

Rozpočet obnovy na rok 1935 vykazuje celkovou potřebu

ve výši 233, 900. 000 Kč. Tato potřeba, která je hrazena z prostředků odpisového účtu, je vyšší o 83, 700. 000 Kč rozpočtu obnovy na rok 1934.

Zpráva speciálního

Podrobná debata byla zahájena zprávou speciálního zpra-

zpravodaje.

vodaje rozpočtového výboru, který podal podrobný rozbor roz-

počtových návrhů železničního resortu a jejich srovnání s rozpočty předcházejícího roku.

Na řadě čísel, osvětlujících výdajové i příjmové hospodářství železničního podniku od roku 1925, ukázal speciální zpravodaj vývoj železničního hospodářství a snahu železniční správy dosáhnouti co největších úspor. Speciální zpravodaj projevil souhlas s tím, že potřeba na vedlejší platy zaměstnanců je do rozpočtu železničního podniku zařaděna v původní, tedy nezkrácené míře, a že i sazba dílenského akordu počítá s původní sazbou ve výši 6. 50 Kč za ušetřenou hodinu. Opatření tato jsou odůvodněna redukovaným počtem personálu, na kterém spočívá potřeba většího výkonu, způsobená vzestupem dopravy v posledních měsících letošního roku.

Referent s povděkem konstatuje, že železniční správa přizpůsobuje se vývoji hospodářských poměrů nejen v oboru tarifní politiky personální, nýbrž i v oboru nákladních tarifů, kde vhodnými úpravami a slevami vychází vstříc různým odvětvím výrobním a umožňuje jim, aby v náporu krise mohla svůj provoz udržeti. Speciální referent dotýká se dále otázky t. zv. dodávkových afér železničních a prohlašuje, že pokládá za eminentní zájem celostátní, aby bylo ze všech sil čeleno závadám při opatřování hmot a prací kteréhokoli státního resortu a zvláště ovšem resortu železničního, ve kterém hospodářství věcné vykazuje tak značnou výdajovou položku, a projevuje uznání státní železniční správě, že se snaží tuto nepřístojnost vymýtiti. Konečně speciální referent učinil návrh, aby preliminovaná potřeba v investičním podnikovém rozpočtu železničním byla zvýšena o celkovou částku 195 mil. Kč, tedy úhrnem na Kč 480, 800. 000. -, aby aspoň částečně mohlo býti nahrazeno to, oč v letech 1932 až 1934 bylo méně investováno do zařízení železničních. Částka tato podle návrhu referentova by měla býti rozdělena takto:

na investice vlastního provozu ČSD v rozpočtovém oddílu I. kvótou .......... ..... 147. 8 mil. Kč

a pro stavby nových drah v rozpočtovém oddílu IV. kvótou ............. 47. 2 mil. Kč.

Referent navrhuje toto celkové zvýšení v rozpočtu investic ČSD zejména také se zřetelem k nutnému úsilí o snížení nezaměstnanosti. Referent navrhl, aby podrobnější rozdělení navrhované zvýšené potřeby bylo zůstaveno ministerstvu železnic v dohodě s ministerstvem financí podle pohotovosti a pokročilosti prací projekčních a přípravných a se zřetelem k naléhavosti jednotlivých potřeb, spojených zejména se stavbou nové dráhy Horní Lideč - Púchov.

Po úvodní zprávě speciálního referenta podal ministr že-

Výklad ministra železnic.

leznic podrobný výklad k rozpočtu železničního resortu.

Ministr uvádí, že očekávání relativně lepšího výsledku v ho-

Vývoj v roce 1934.

spodaření státního podniku železničního v roce 1935 jest odůvodněno jednak dosavadními příznivými výsledky úsporného hospodaření železniční správy, jednak hospodářským vývojem v uplynulé části letošního roku. Ministr konstatuje, že dopravní výkony našich železnic zvláště v posledních měsících stoupají a že se poněkud zlepšují i finanční výsledky příjmové, zejména v přepravě nákladní. V říjnu t. r. bylo dosaženo nejen větší přepravy než roku loňského, ale dokonce větší přepravy, než v roce 1932. Doprava osobní stoupá sice rovněž, avšak vzestup počtu přepravených osob nevyvažuje dosud úbytek přepravních příjmů, způsobený snížením sazeb osobního tarifu a různými výhodami tohoto tarifu, které byly zavedeny od 1. ledna letošního roku.

Tyto provozní výsledky opravňují k naději, že vyvrcholení krise jest již za námi a že přecházíme do údobí hospodářské regenerace a hospodářského vzestupu, byť jen pomalého, avšak tím bezpečnějšího a trvalejšího.

Možnost snížiti očekávanou potřebu vyplynula především

Provedené úspory

z dosavadních úsporných opatření, provedených jednak vše-

v rozpočtu.

obecně v celé administrativě státní, jednak speciálně ve službě železniční, a to ve všech jejích odvětvích. Duch nezbytné úspornosti pronikl do řad zaměstnanců železničních tak, že lze značnou část zásluhy o relativně příznivější výsledky ve výdajovém hospodářství železničního podniku přičísti jim.

Ministr zdůrazňuje, že přes nejúspornější tendenci předlo-

Některá zvýšení

ženého rozpočtu pokládal za nutné a vhodné, žádati pro příští

rozpočtových výdajů.

rok poměrně větší úvěry na obnovu a pro investice a o poskytnutí prostředků potřebných ke zrušení mimořádně tíživých srážek, jimž jsou podrobeny určité vedlejší platy železničních zaměstnanců, a konečné zařaditi do rozpočtu i částku, která jest potřebná k zachování úkolových sazeb v železničních dílnách v původní výši.

V dalším ministr uvádí, že hospodářství personální bylo

Hospodářství personální.

v minulých letech přizpůsobeno natolik pokleslé intensitě dopravní, že v roce 1934 při vzestupu dopravy, třebaže pozvolném, a při větších služebních výkonech v některých služebních odvětvích bylo možno zmírniti redukční zásahy oproti roku předcházejícímu. Mimořádná pensionovací akce, zahájená počátkem

roku 1933, byla celkem již skončena, takže nyní bude lze počítati s normálním úbytkem personálu.

Opatření proti korupci.

Pojednávaje o personálním hospodářství železničního re-

sortu, ministr se dotýká některých zjevů, o kterých se zmínil již také speciální zpravodaj ve svém výkladu. Jsou to tak zvané dodávkové aféry železniční. Ministr pokládal za svou povinnost zjednati v těchto věcech jasno a nápravu. Zavedená šetření jednak interní v železničním resortu, jednak policejní a soudní, nejsou ještě úplně skončena. Ministr nemůže sice předbíhati konečnému hodnocení zjištěných nepřístojností v řízení soudním, může však sděliti, že dosavadní šetření prokázala, že došlo k určitým pletichám při různých dodávkách a pracích v železničním resortu, a to nejen v exekutivě, nýbrž i v samotné centrále. Pokládá za svou povinnost dbáti o to, aby vyšetřování. pokud se dotýká ingerence a součinnosti železničního resortu, bylo objektivně provedeno do všech důsledků. Nejde jen o určení viny všech provinilých, a to jak zaměstnanců, tak i dodavatelů, ale především o to, aby celé zadávací řízení bylo očištěno ode všech korupčních a nečistých vlivů, a aby k tomu cíli bylo využito všech zkušeností, které výsledek šetření může přinésti.

Současně byla pokud možno učiněna veškerá opatření, aby bylo znemožněno opakování podobných případů. Zadávkové řízení bylo postaveno na novou základnu, která má co nejvíce odděliti agendu nákupní od agendy spotřební. Byla utužena v železničním podniku dosavadní ustanovení zadávacího řádu o projednávání zadávek ve zvláštní komisi zadávací potud, že pro některé druhy materiálu, jako pro objednávku pražců, impregnaci pražců, a kolejiva jsou zřizovány zvláštní komise, které budou fungovati obdobně jako komise uhelná, jejíž instituce se osvědčila, účinky těchto opatření projeví se, jak možno doufati, zajisté příznivě v oboru celé věcné režie.

Hospodářství v oboru výdajů věcných.

Hospodaření na poli výdajů věcných snaží se státní správa železniční zařizovati tak, aby ušetřeno bylo vše, co jest postra-

datelné, ale aby nebyly zkracovány potřeby nezbytné a naléhavé

Svůj movitý a nemovitý aparát provozní udržuje proto na výši a pečuje v mezích možnosti o jeho zdokonalení novými investicemi.

Investice.

Ministr zdůrazňuje, že se preliminuje na rok 1935 na inve-

stiční potřeby ČSD okrouhle o 40 mil. Kč více, než bude vynaloženo na rozpočtené a schválené mimorozpočtové investice v tomto roce, souhlasí však s návrhem speciálního zpravodaje, aby investiční úvěr na rok 1935 byl zvýšen o 195 mil. Kč, o čemž se ministr blíže vyslovuje v závěru svého výkladu.

Značná kvóta z investiční potřeby v roce 1935 připadá na stavbu nových drah, prováděnou, jak známo, skoro vesměs v zemi slovenské. Kvóta tato činí skoro 27% z celkového prelimináře investičního.

Obnova.

Rozpočet obnovy na tento rok jest rovněž vyšší, a to skoro

o 84 mil. Kč proti roku 1934. Vyšší potřeba jest určena především na obnovu železničního svršku v rozsahu asi o 1/3 větším než v minulém roce, dále na doplnění turnusové potřeby strojů a tendrů náhradou za stroje vyřaděné a zrušené, a konečně na potřebnou náhradu vozů osobních, služebních a nákladních, při