Rozpočtové výdaje na rok 1935 činí 15, 650. 300 Kč, tedy méně o 772. 300 Kč než roku 1934 a méně o 4, 419. 800 Kč než v roce 1933. Proti roku 1925 - největší rozpětí činnosti S. P. Ú.

Celkový rozpočet. Jeho snížení a refundace z Fondu náhradového.

- jest příští rozpočet menší o 13, 328. 397 Kč, tedy o 46%. V téže době činí pokles vyřízených spisů 28. 6%, redukce počtu zaměstnanců pak činí 27. 7%. Rozpočtové výdaje poskytovány jsou ze státní pokladny pouze zálohově a každého měsíce refundovány z Náhradového fondu Stát. pozemkovému úřadu, který si k tomu opatřil prostředky vybíráním režijní přirážky od přídělců, dle předpisu zákona náhradového.

Zpravodaj zdůraznil, že po rozdělení půdy provádí nyní

Projev zpravodaje.

úřad technické, právní a finanční vyjádření a zajištění přídělu. Zabrané půdy, o níž dosud nebylo rozhodnuto, jest 682. 000 ha. Vlastnické přesuny, způsobené reformou, dosáhly již 1. 75 mil. ha. V úvahu přichází ještě menší výměra zeměď. půdy pro další kolonisaci. Německo zřídilo letos 7100 nových usedlostí a zahajuje plánovitou reagrarisaci. U nás třeba především zajistiti dosavadní kolonisty úvěrově. Zaknihování půdy postátněné bylo již zahájeno. Ostatní úkoly právní reglementace přídělu, agenda sociální, závěrečná kontrola,, statistické zpracování výsledků a j. jsou ještě dosti rozsáhlé. Hlavní váhu klade zpravodaj na úvěrové zajištění těch přídělců, kteří jsou sociálně slabí, po léta neměli dostatečného úvěru a utrpěli živelními pohromami. Pokud nestačí fondy úřadu, možno plniti zajištění přídělců úvěrem pouze za předpokladu, že stát začne odváděti S. P. Ú. aspoň úroky svého dluhu za postátněnou půdu, který přesahuje 800 mil. Kč. Úvěrová tíseň na Slovensku jest většinou ještě tíživější přes příznivou činnost filiálky Hypoteční banky a rolnických pokladnic.

Reforma pozemková musí býti zajištěna spoluprací všech ústředních úřadů, zejména také finanční správa při vymáhání daní od přídělců - zvláště na podnicích nově utvořených měla by v zájmu státním přihlédnouti k obtížím přídělcovým.

Nutnost zajištěni přidělců zřetelem ostatních úřadů, na nové podniky, v reformě vytvořené.

V cizině poskytují se značné úlevy daňové těmto novým usedlostem.

Likvidace úřadu nepřichází v úvahu, neboť by nyní způsobila více škod než úspor, úřad je finančně soběstačný, pronikavě zmenšil svůj rozpočet i stav zaměstnanců. Účelná reorganisace

Účelná reorganisace S. P. Ú. a dokončeni jeho úkolů.

zajistí dokončení všech úkolů, které se týkají nejen přídělců, ale i mnoha set peněžních ústavů, práv osob třetích, nehledě na zájmy státu.

Po rozpravě učinil president S. P. Ú. stručný informační

Projev presidenta S. P. Ú.

projev, úřad se svými fondy jest vlastně velkou státní bankou pro nabyvatele půdy. Spravuje 480. 000 'kont a jest ve styku se

151 peněžními ústavy. Bilanční obraty Fondu náhradového a Fondu kolonisačního od počátku reformy do konce r. 1933 činí

Značný rozsah finanční agendy fondů S. P. Ú.

32 miliardy Kč. Platební závazky úřadu vůči jeho věřitelům činí přes 1/2 miliardy, jeho pohledávky za přídělci činí 1164 mil.

Závazky i pohledávky Fondu náhradového.

Kč. Z toho připadá na drobné přídělce 20%, na zbytkové statky 6%, na stát z titulu postátněné půdy 74%. Kromě státu jsou

ostatní přídělci dlužní průměrně již jen 10 - 13% předepsané ceny přídělové.

Úvěrová pomoc

Úvěrová pomoc z prostředků fondovních S. P. Ú. pro naby-

přidělcům.

vatele půdy dosáhla již 850 mil. Kč. Mohla by býti vydatnější,

kdyby stát splatil úřadu svůj dluh celý nebo aspoň z části. Bilance fondů jest aktivní, avšak v důsledku dluhu státu není žádoucí likvidity.

Velmi příznivý postup

Technická činnost pro zaknihování přídělů jest skončena

akce knihovací.

z 94%, právnické práce knihovací z 80%, u soudů fakticky za-

knihováno 60% řádného přídělu. Knihování půdy postátněné bylo rovněž již zahájeno.

Pomocná akce krmivová a osivová pro přídělce postižené suchem.

Přídělcům, postiženým katastrofálním suchem, dodal letos úřad ve formě bezúročné zápůjčky do konce roku 1935 skoro 200 vagónů krmiva a osiva a to ve 154 různých obcích.

Závěrečné úkoly vyžadují zachování celistvosti pracovního aparátu reformy.

Otázka ústavního postavení S. P. Ú. jest věcí příslušných činitelů. President upozorňuje, že nezávisle od této otázky třeba zachovati celistvost dnešního pracovního aparátu, který musí

provésti důležité úkoly závěrečné, které si vyžádají několika let práce a podrobné znalosti činnosti dosavadní. Námitka, že úřad zatěžuje v době krise státní pokladnu, odpadá tím, že úřad jest dle zákona i své praxe plně soběstačný a hradí si z režijní přirážky přídělců veškeré náklady osobní i věcné. Agenda úřadu poklesla proti roku 1925 o 28%, stejně však zmenšen byl stav pracovních sil, takže pracovní zatížení na zaměstnance zůstalo

Ne likvidace, nýbrž účelná reorganisace S. P. Ú.

stejné. Úsporná tendence státní správy jeví se ve stále klesajícím rozpočtu S. P. Ú. Ne likvidace, ale účelná reorganisace

úřadu vyhovuje zájmům státním. Je třeba umožniti, aby všecka opatření reorganisační a restrikční byla zbavena každé zbytečné tvrdosti vůči postiženým zaměstnancům. President žádá, aby se úřadu dostalo zmocnění i prostředků k tomuto postupu.

Celkové výdaje kap. 13. preliminovány jsou na rok 1935 částkou ..........

32, 871. 200 Kč,

Rozpočet po stránce všeobecné.

která z celkových výdajů vlastní státní správy (rozpočtová skupina I. ) činí 0'41%.

Proti schváleným výdajům této kapitoly na rok 1934 (neběře-li se zřetel na úpravu ve smyslu čl. XXV., odst. 1., finančního zákona na rok 1934) jest uvedená částka

vyšší o ...............

3, 644. 600 Kč,

při čemž osobní výdaje jsou v důsledku úspor-

ných opatření personálních nižší o .....

466. 000 Kč,

kdežto věcné výdaje se zvyšují o ......

4, 110. 600 Kč.

Zvýšení věcných výdajů odůvodněno jest jednak zařaděním nezbytné potřebných prostředků na nové akce (hlavně účast na světové výstavě v Bruselu, sociální péče o živnostnictvo), jednak zvýšením některých úvěrů v zájmu plnění naléhavých úkolů resortních (hlavně na cizinecký a lázeňský ruch a na čs. podnikání plavební). Pokud jde o právně závazné platy do ciziny, bylo třeba při stanovení příslušných úvěrů přihlédnouti k snížení kursu čs. koruny.

Celkové příjmy kap. 13. preliminovány jsou

celkovou částkou ...........

11, 308. 700 Kč,

jež jest proti rozpočtu na rok 1934 v celku

nižší o ...............

2, 633. 200 Kč.

Snížení preliminovaných příjmů týká se zejména poplatků za udělení a vystavení dovozních a vývozních povolení a vyplývá hlavně z okolnosti, že z celkového očekávaného výnosu těchto poplatků byl odečten příděl 3, 000. 000 Kč Exportnímu ústavu podle § 5 vládního nařízení č. 179/1934 Sb. z. a n., který jest zařaděn ve skupině III. státního rozpočtu pod pol. 12. Naproti tomu očekávají se v r. 1935 vyšší příjmy patentního úřadu, a to o celkovou částku 1, 157. 000 Kč.

Rozpočet ministerstva průmyslu, obchodu a živností byl projednán ve schůzích rozpočtového výboru současně s kapitolami 11 a 12 dne 16., 17. a 21. listopadu t. r.

Po obsažném referátu rozpočtového zpravodaje poslance Rýpara ujalo se slova pět řečníků.

Především promluvili o soudobé hospodářské situaci tuzemské i zahraniční. Věnovali pozornost zřizovanému Exportnímu ústavu jako významnému prostředku obchodně-politickému. Nutno snažiti se o získám nových cizozemských odbytišť. Důležitou je také otázka financování vývozu a bylo by proto pomýšleti na utvoření zahraničních spojení, která by poskytovala potřebné peněžní prostředky. Jest nezbytno proto, aby některý peněžní ústav, který by měl v zahraničí filiálky, byl vývoznímu průmyslu k disposici. Obstarával by pro vývozní průmysl inkaso a další bankovní manipulace.

Pokud se týče kartelového zákona a kartelové komise, vysloven požadavek, aby dosavadní zřízení bylo revidováno, aby mohlo dokonale plniti své poslání.

Pokud jde o živnosti a obchod, bylo žádáno, aby dostalo se jim levného úvěru, úlev daňových a snížení sociálních břemen.

Celkový ráz debaty.

Podrobně bylo promluveno o obchodech s jednotkovými cenami a prodejních filiálkách průmyslových podniků, o správkárnách atd. Reklamováno zřízení t. zv. peněžního ústředí, jehož funkci zatím vykonává úvěrní fond živnostenský. Ohledně zamýšleného oddlužení bylo několika řečníky výslovně zdůrazněno, že nemůže se vztahovati pouze na tu či onu složku našeho hospodářského života, ale že v případě uskutečnění úlev dlužníkům, musí býti pamatováno na všechny stejně a všem rovnou měrou pomoženo.

Programové prohlášeni

Po skončení debaty o kap. 13. pojednal ve schůzi konané

ministra obchodu.

dne 21. listopadu 1934 ministr obchodu v rozsáhlém exposé

o aktuelních problémech svého resortu, jakož i o programu dalších prací. V rámci této své řeči reagoval také na některé připomínky a námitky, přednesené v debatě.

Hospodářská situace.

Ministr vyslovil názor, že světové hospodářství překročilo

již nynější bod krise, takže základní tendence hospodářské intensity jest vzestupnou. Po těžkých letech hluboké světové krise dlužno ovšem očekávati, že zlepšení dostaví se nikoliv náhle, nýbrž postupně.

Zastavování továrních

Od počátku účinnosti vládního nařízení o opatření proti za-

podniků.

stavování provozu továrních podniků a proti hromadnému pro-

pouštění zaměstnanců projednáváno bylo v ministerstvu obchodu ať již na základě oznámení stran, či z moci úřední celkem 119 případů. Po provedeném šetření omezilo se příslušné úřední řízení na 79 případů. O zánik podniku továrního bude se jednati, nezmění-li se hospodářské poměry, však nejvýše asi v 28 případech a jde tu ponejvíce o podniky textilní (14), kde většinou bylo důvodem snížení možností exportních.

Zastavení provozu bylo prohlášeno za odůvodněné v 39 případech. Lhůta 6 týdnů k doručení rozhodnutí prošla ve 20 případech, což rovněž se pokládá za souhlas se zamýšleným opatřením zaměstnavatelovým. Další provoz byl nařízen 5 podnikům, kdežto v ostatních případech není dosud šetření skončeno.

Kartelový zákon.

Pojednávaje o kartelovém zákonu, upozornil ministr na pů-

sobnost kartelového zákona i mimo pole cenové a uvedl, že jeho dosah bude se moci ukázati v pravém světle teprve v době stoupající konjunktury při stoupajících cenách v době, kdy ztráty přemění se v zisky, a to po případě v takové, že bude možno ceny označiti za nepřiměřeně vysoké.

Poměry ve sklářské vý-

Ministr uvádí, že poměry ve sklářské výrobě dostoupily tak

robě.

daleko, že muselo býti přikročeno k částečné úpravě výrobních

poměrů zvláštním nařízením, kterým zřizování nových a rozšiřováni dosavadních skláren jest vázáno na úřední povolení.

Celní obor.

V oboru celním zmiňuje se ministr o nutnosti konečného

aktivování celního poradního sboru a prohlašuje, že bude jeho snahou, aby překážky, které se jeho ustavení kladou v cestu, byly co možno nejrychleji odstraněny.

Obchodní politika.

Obíraje se blíže otázkou našeho poměru k cizině, zmiňuje se

ministr především o povšechném vývoji světové hospodářské situace, která v oboru mezinárodních vztahů jest stále ještě ne-

příznivou. Zahraniční obchod světa (dovoz i vývoz) činící v roce 1929 skoro 70 miliard zlatých dolarů, klesl v roce 1933 na 24 miliardy, tudíž na 35%.

V jednotlivostech upozorňuje ministr na Francii, s níž podepsána 25. října úmluva, znamenající určité zlepšení odbytu některých našich důležitějších exportních artiklů, na Belgii, s níž bude jednáno o získání dalších úlev v kontingentním režimu. Ve styku se státy Malé Dohody třeba počítati v brzku s přípravou nového hospodářského plánu pro výměnu zboží v roce 1935 vzhledem k tomu, že platný hospodářský plán pozbývá účinnosti koncem letošního roku.

Podrobněji se zmiňuje ministr také o jednání s Německem za účelem zlepšení platebního styku, které ukončeno bylo dne 20. listopadu podpisem příslušných listin, podle nichž nová úprava vstoupí v platnost 1. prosincem t. r.

Se Sovětským Ruskem jedná se o uzavření rámcové obchodní smlouvy a také se státy skandinávskými, jež nemají přísných devisových předpisů, začíná se intensivněji obchodovati. S Maďarskem jedná se o prodloužení platnosti dosavadní kompensační dohody z července t. r.

Pokud jde o povolovací řízení, zdůrazňuje ministr, že ochra-

Povolovací řízení.

nářský systém v sousedních státech nejen trvá, nýbrž jest ještě zostřován, takže v dohledné době nelze pomýšleti na likvidaci povolovacího řízení u nás. Poměry nás donutily, že i regulace vývozu jest v zájmu měnovém i státním u některých surovin a polotovarů z cizích surovin nutná.

K otázce sloučení řízení povolovacího a devisového zaujímá ministr stanovisko příznivé s podmínkou, že na dosavadní kompetenci ministerstva obchodu nebude nic měněno.

V rámci otázky zvelebování vývozu zmiňuje se ministr

Zvelebování vývozu.

o příznivých důsledcích zákona o podpore zahraničního obchodu, který v sobě zahrnuje pojištění vývozních úvěrů a udílení státních záruk na dodávky do ciziny. K návrhu ministerstva obchodu připravuje ministerstvo financí zvýšení hranice záruk, poskytovaných za vývozní úvěry zákonem o podpoře zahraničního obchodu.

Dále přichází ministr na Exportní ústav, k jehož zřízení došlo vládním nařízením ze dne 4. července 1934, č. 179 Sb. z. a n. Vládním nařízením Č. 221/1934 Sb. z. a n. byly vydány stanovy tohoto ústavu a již v nejbližší době bude jeho činnost zahájena.

Z jednotlivých akcí, které provedeny budou v zájmu zvelebování vývozu, uvádí ministr zejména oficiální obeslání světové výstavy v Bruselu v roce 1935 a zmiňuje se dále o účinné spolupráci se zahraničními obchodními komorami v cizině a smíšenými komorami toho druhu u nás.

Ministr poukazuje na požadavek veřejného mínění po zesí-

Cizinecký a lázeňský

lení čsl. cizinecké propagace, které vedlo ke zvýšení rozpočto-

ruch.

vého úvěru na cizinecký a lázeňský ruch v návrhu rozpočtu na rok 1935 o 400. 000 Kč, čímž má býti alespoň poněkud vyhověno nejnaléhavější potřebě.

Má býti zejména zesílena naše tisková propagace v zahraničí, doplněny a obnoveny propagační pomůcky, lépe vybudovány naše informační kanceláře cizineckého ruchu v zahraničí, zajištěno hojnější obesílání propagačních výstavek v cizině a umožněno použití moderního propagačního prostředku, jakým jsou zahraniční studijní návštěvy.

Cizinecký ruch skýtá za daných přirozených a kulturních předpokladů naší země nepochybně možnost zvýšení národního důchodu našeho národa a účelnou cizineckou politiku možno pokládati za spolehlivou cestu k oživení hospodářské činnosti ve státě a k vysokému zhodnocení národní práce.

Poněvadž je potřebí počítati pro nejbližší budoucnost s větším prohloubením našeho cizineckého a turistického ruchu, jedná se o reorganisací péče o cizinecký ruch cestou zákona. Má tím býti docíleno jednak lepšího využití prostředků veřejných, které jsou pro ten účel vydávány, jednak zvýšení prostředků z případných nových zdrojů.

Živnostenská politika.

V rámci otázek týkajících se živností a obchodu uvádí mi-

nistr, že pro nejbližší dobu má se živnostníctvu pomoci t. zv. malou živnostenskou novelou, jejíž základní myšlenkou jest, že řemesla a obchody mají provozovati lidé vyzbrojení zkušenostmi a vědomostmi k tomu potřebnými.

K otázce správkáren obuvi a oděvů a k otázce zřizování továrních prodejen ujišťuje ministr, že o těchto problémech již několikráte bylo jednáno v ministerské radě a že možno očekávati, že se podaří tuto věc vyřešiti. Výslovně ještě ministr zdůrazňuje, že dal ve svém resortu včas vypracovati osnovy zákonů a nařízení, jimiž mělo býti omezeno nadměrné zřizování prodejen a správkáren, zvláště pak správkáren obuvi a šatstva továrními podniky, poněvadž došel k přesvědčení, že střední stav živnostenský a obchodnický potřebuje a zasluhuje mimořádné ochrany státní správy právě v mimořádných poměrech hospodářských a podotýká, že jest jeho snahou obtížné jednání o těchto osnovách ve vládě prosaditi.

K otázce t. zv. obchodů s jednotnými cenami, v nichž obchodnictvo spatřuje poškozování své existence, uvádí ministr, že regulace těchto obchodů provedena teprve před rokem a že doba jednoroční není tak dlouhá, aby na základě získaných zkušeností mohly býti činěny bezpečné závěry. Ministr znovu zdůrazňuje, že i v této otázce chce zjednati nápravu, kde jest jí třeba a uvádí, že omylem bylo dovozováno, jakoby ministerstvo bylo povolilo zřízení těchto obchodů. Ve skutečnosti se jednalo původně o volné živnosti a jakmile první obchody tohoto druhu vznikly, ihned ministerstvo obchodu vypracovalo osnovu zákona na jejich omezení. Jen určité obtíže při jednání ve vládě způsobily, že zákon byl sněmovnami přijat s jakýmsi opožděním.

Ministr zmínil se dále o některých osnovách živnostenských (osnova zákona o provozování živností kočovných, osnova zákona o radio-elektrotechnických zřízeních), upozornil, že zákon č. 198/1932 Sb. z. a n., o dopravě motorovými vozidly, nesplnil naděje státní správou kladené, takže se pracuje na jeho novelisaci a projevil dále ochotu vyhověti za spolupráce ministerstva sociální péče oprávněným požadavkům slovenského živnostníctva a obchodnictva, jimiž byly vysloveny některé závažné námitky proti vládnímu nařízení č. 154/1933 Sb. z. a n., o otvírací a zavírací hodině obchodních místností.

Ministr se dále zmínil o tom, že ministerstvo obchodu vypracovalo již před 4 lety osnovu zákona o ústředí družstevnictví živnostenského, která byla již vládou schválena a odevzdána parlamentu k zákonodárnému projednání. Podle této osnovy má býti vytvořeno celostátní ústředí jako samostatná právnická osoba se sídlem v Praze, jehož úkolem jest převzíti působnost peněžního ústředí živnostenského družstevnictví, konanou dosud Zemským úvěrním fondem živnostenským v Praze.

V souvislosti s otázkou sociální péče o živnostnictvo uvedl

Sociální péče o živnost-

ministr především, že v první polovině t. r. zřídil v ministerstvu

nictvo.

obchodu nové oddělení hospodářsko-sociální, které má řadu úkolů ohledně sledování živnostenských otázek hospodářsko-sociálních, jako péči o rentabilitu živnostenské výroby, ochranu životaschopných odvětví živnostenské výroby a pod. Do rozpočtového návrhu ministerstva obchodu na rok 1935 jest zařaděn nový mimořádný úvěr ve výši 1 mil. Kč, který ovšem podle názoru ministrova jest penízem příliš malým, takže bude nutno jej postupně dle finančních možností státu zvyšovati.

Pokud jde o otázky zvelebování obchodu, podotýká ministr,

Zvelebováni obchodu.

že plná pozornost věnována jest také zájmům obchodního podnikání a spolupracováno v tomto směru s obchodnickými organisacemi. Při nynějším zvýšeném zatížení obchodu daněmi a dávkami a za vzrůstající činnosti konsumů a družstev jest ovšem třeba také hmotné pomoci se strany státu a jest si přáti, aby bylo umožněno poskytnouti prostředky větší měrou než dosud dovolují úsporné směrnice ve státním hospodaření.

Ohledně státních dodávek se zmínil ministr hlavně o tom,

Státní dodávky.

že dodávkové agendě přibývá na intensitě vzrůstajícím zájmem všech podnikatelských oborů o veřejné dodávky a práce. Ministerstvo obchodu pokračuje v samostatné činnosti simplifikační, typisační a normalisační, směřující ke zjednodušení ve zjednávání zboží potřebného u státních úřadů a podniků; v rámci této své činnosti provedena bude také typisace a normalisace papírů a běžných kancelářských potřeb.



Pokud jde o vodní dopravu, pojednal ministr o dnešní situaci

Vodní doprava.

čs. plavebních podniků na Labi, Dunaji a Odře, které vlivem velkých provozních ztrát v minulých letech vykazují pasivní bilance. V důsledku toho navrženo na rok 1935 zvýšení úvěru. Chystá se také převedení státních lodí na Dunaji, Labi a Odře do vlastnictví zmíněných společností. Ministr se dále zmínil o prodloužení naší dunajské plavby do černého moře a o zorganisování námořní dopravy čsl. zboží z rumunského přístavu Galace.

Ministerstvo obchodu sleduje spolupráci našich plavebních podniků zejména s malodohodovými plavbami na Dunaji a v tomto směru došlo již ke sjednání úmluvy o racionalisaci provozu všech malodohodových plavebních podniků.

Ke konci pojednal ministr o významu patentního úřadu a

Patentní úřad.

upozornil také na očekávané zvýšení jeho příjmů v roce 1935, které jsou ve svém úhrnu o více než 4 miliony Kč vyšší než preliminované výdaje.

Rozpočet po stránce

Výdaje kap. 14. na rok 1935 činí 437, 343. 500 Kč, tedy

všeobecné.

o 2, 144. 400 Kč méně než v rozpočtu na rok 1934. Z preliminova-

ných výdajů připadá na výdaje řádné 205, 993. 100 Kč a na výdaje mimořádné 231, 350. 400 Kč, na výdaje osobní 88, 741. 700 Kč a na výdaje věcné 348, 601. 800 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na rok 1934 pokles o 2, 435. 600 Kč, kdežto výdaje mimořádné stouply o 291. 200 Kč. Osobní výdaje poklesly o 2, 634. 600 Kč, kdežto výdaje věcné jsou vyšší o 490. 200 Kč. Pokles výdajů řádných a osobních způsoben jest ovšem hlavně tím, že v rozpočtu kap. 14. na r. 1934 nebyly ještě provedeny důsledky úsporných opatření personálních; kdyby se k těmto výsledkům přihlíželo, vyplývalo by z toho nepatrné zvýšení rozpočtu na r. 1935 oproti prelimináři na r. 1934. V jednotlivostech stouply podstatněji výdaje letectví, silnic a mostů a báňských úřadů, kdežto vedle výdajů osobních klesly hlavně výdaje správy státních budov a investiční výdaje na stavby pozemní. V některých směrech jest úprava rozpočtových cifer důsledkem čl. V. finančního zákona, což se týká státního přídělu fondu vodohospodářskému a úvěru na elektrisaci venkova. Příjmy kap. 14. oproti roku 1934 značně poklesly, činíce 95, 880. 400 Kč, t. j. o 30, 748. 700 Kč méně než v roce předešlém, což vysvětluje se zejména snížením příjmů ze státního silničního fondu.

Program činnosti

Ministr veřejných prací ve svém exposé poukázal na

resortní.

veliký význam veřejných prací v boji proti nezaměstnanosti a

konstatoval, že klesající tendence rozpočtu veřejných prací, která během tří let snížila výdajový preliminář o 45%, se v rozpočtu na r. 1935 zastavila. Zdůrazniv důležitost investiční činnosti, ukázal na několika případech, týkajících se elektrisace, plavebnictví a silničních úprav, jaký blahodárný účinek by mělo umožnění větších investic pro opatření pracovních příležitostí. Aby ministerstvo veřejných prací využilo co nejlépe aspoň obmezených prostředků, jež má k disposici, učinilo při pracích, jež zadává nebo podporuje, jistá opatření rázu sociálně-politického, která mají umožniti, aby práce byla rozvržena na co možná největší okruh uchazečů; nejdůležitější z těchto opatření týkají se 40-ti hodinové týdenní pracovní doby. Jelikož ministerstvo veřejných prací za 10 měsíců letošního roku zadalo nových prací s celkovým nákladem 384 mil. Kč, zasáhla tato opatření dosti pronikavě do pracovního trhu. Připravovanou novelisací zadávacího řádu mají se tato opatření státi všeobecně závaznými, při čemž dalším cílem jest soustředění veškeré investiční služby. Po té rozvinul ministr program nejdůležitějších oborů svého resortu, a to - pokud jde o administrativu - v příčině silnic a mostů, plavebnictví, civilního letectví, staveb pozemních i vodohospodářských, elektrisace státu, plynárenství i báňské administrativy. V oboru silničním upozornil zejména na nutnost novelisace zákona o silničním fondu. Pokud se týká plavebnictví, dotkl se důležité otázky obnovy a doplnění našeho říčního loďstva, zejména pokud jde o motorisaci lodí, jejíž význam pro zhospodárnění plavebních společností a pro rozvoj tuzemské plavby vůbec doložil ciferními daty. V oboru civilního letectví zdůraznil mimo

jiné otázku bezpečnosti dopravního letectví a vyložil opatření učiněná ministerstvem veřejných prací v důsledku karlovarské havárie. Ve všech oborech zmínil se ministr i o souvislých pracech legislativních. Pokud jde o obor báňský, poukázal ministr zvlášť obšírně na krisi v hornictví, jevící se poklesem stavu dělníků, hornických mezd, těžby, vývozu i domácí spotřeby, a pojednal obšírně o racionalisaci a mechanisaci v hornictví, která má závažný podíl na vytvoření těchto těžkých poměrů, což doložil konkrétními příklady; zevrubně pojednal také o opatřeních, jež byla v důsledku velké katastrofy na dole Nelson u Oseku učiněna za účelem zvýšení bezpečnosti na dolech, zejména o administrativních i zákonodárných opatřeních, jimiž byla nově organisována báňská inspekce, jakož i o podpůrné akci ve prospěch postižených rodin. Ke konci svého exposé shrnul ministr přehledně veškerou legislativní činnost resortu veřejných prací v r. 1934, podav nejen obraz zákonodárných prací již ukončených, nýbrž poukázav také na všecky osnovy projednávané nebo připravované.

V debatě, jež byla konána zároveň s debatou o rozpočtech

Debata.

ministerstev železnic a pošt a telegrafů, promluvilo vedle zpravodaje celkem 12 řečníků, z nichž většina dotkla se i otázek spadajících do oborů resortu veřejných prací. Podle jednotlivých odvětví resortní činnosti dotčeny byly v debatě tyto otázky, resortu veřejných prací se týkající:

Doporučováno bylo používání kamene výhradně domácího

Pozemní stavby.

původu při stavbách úředních a školských budov a žádáno bylo rozsáhlejší používání projektů typových. Předneseny byly stížnosti na průtahy při kolaudacích pozemních staveb a požadováno bylo, aby novostavby ústředních úřadů státních v Praze byly pokud možná místně soustředěny. Z konkrétních pozemních staveb zmíněna byla zamýšlená novostavba státního reálného gymnasia v Ružomberku, nacházející se v stadiu přípravných prací.

Poukázáno bylo na finanční krisi vodohospodářského fondu

Stavby vodohospodářské.

a dotčena byla i otázka příspěvků zemských, fondu dluhovaných. Z konkrétních úprav dotčena byla regulace řeky Váhu.

Jako obvykle, byla věnována pozornost zejména pracím pod-

Silnice a mosty.

nikaným k tíži silničního fondu a bylo z mnoha stran doporučováno, aby při zřizování těžkých vozovek dávána byla absolutní přednost dlažbám z domácího kamene, zejména žuly. Zvláště bylo žádáno, aby při tom bylo přihlíženo k žule z oblasti hlineckoskutečské a slezské. Z konkrétních úprav dotčen byl neuspokojivý stav některých silničních úseků v severních Čechách na tratích Praha - Rumburk a Praha - Terezín. Pokud se týká Slovenska, požadována byla výstavba některých silnic v západním Slovensku, dotčena byla otázka inkamerace silnic zemských a navrhována byla přeměna vicinálních silnic na Slovensku na silnice okresní.

Velmi obsáhle bylo v debatě pojednáno o nynějším stavu

Civilní letectví.

civilního letectví s hlediska organisačního, finančního, technického i zákonodárného a i s hlediska zahraničně-politických vztahů, a byly uplatněny zevrubné podněty a návrhy směřující k jeho dalšímu rozvoji a rozmachu. Byla srovnávána naše rozpočtová dotace civilního letectví s poměry v jiných státech a