Rozpočet po stránce

Kapitola 9. vykazuje celkovou potřebu 6, 080. 700 Kč, t. j.

všeobecné.

o 5. 500 Kč více nežli v r. 1934. Z toho připadá na výdaje osobní

5, 709. 700 Kč (proti r. 1934 o 77. 500 Kč více), na výdaje věcné 371. 000 Kč (o 72. 000 Kč méně nežli v r. 1934). Zvýšení osobních nákladů jest odůvodněno tím, že byla do rozpočtu vložena potřeba na 3 systemisovaná místa radů, která v rozpočtech předchozích z důvodů úsporných byla vypuštěna.

Příjmy rozpočteny jsou stejně jako v roce 1934 částkou 64. 000 Kč.

Agenda nejvyššího

V r. 1933 podáno bylo u nejvyššího správního soudu celkem

správního soudu.

7. 267 stížností, z toho 2. 743 administrativních a 4. 524 finanč-

ních. Proti r. 1932 stoupl počet stížností o 901, t. j. o více než 14%. Tento vzestup trvá i v r. 1934 a činí za prvých 10 měsíců proti stejnému období roku loňského 625 stížností.

Stav soudcovského

Stav soudcovského personálu nejvyššího správního soudu

personálu.

nebyl nikdy úměrný rozsahu jeho agendy, tím méně, když v po-

Zjednodušení řízení.

sledních létech nebylo z důvodů úsporných možno obsaditi ani

všechna místa systemisovaná. Důsledkem toho nahromadil se velký počet nedodělků, který dosáhl koncem roku 1933 povážlivého čísla 14. 806.

Nemá-li průtahy ve vyřizování stížností, jež za uvedených neutěšených poměrů nutně vznikají, instituce soudní kontroly věř. správy, prováděné nejvyšším správním soudem, státi se prakticky bezcennou, je nezbytno co nejdříve jednak rozmnožiti vhodným způsobem počet pracovních sil, jednak legislativními opatřeními postarati se o to, aby zjednodušeno bylo řízení před soudem, a aby bržděno bylo podávání stížností ve věcech nepatrných; náprava ve směru posléze uvedeném se v ministerstvu vnitra již připravuje.

Výdaje kapitoly 10 preliminují se pro rok

Rozpočet po stránce vše-

1935 částkou ............

924, 000. 000 Kč,

obecné.

t. j. proti prelimináři na rok 1934 .....

925, 409. 600 Kč

částkou menší o ...........

1, 409. 600 Kč.

Poněvadž však preliminář na rok 1935 obsahuje v sobě ještě částku, o niž má býti podle čl. XXV. fin. zákona pro rok 1934 se zřetelem na vl. nař. č. 252/1933 Sb. z. a n. (úsporná opatření personální) zkrácen, vykazuje ve skutečnosti rozpočet min. školství na rok 1935 zvýšení téměř celou tuto částku (39, 467. 300 Kč).

Podstatná část tohoto zvýšení jde na zvýšení osobních výdajů podle platových zákonů a nařízení. Důvodem jsou jednak platové postupy, jednak obsazení volných systemisovaných míst v naprosto nutném rozsahu, ve značné míře pak jde o důsledky očekávaného organisačního pohybu národního školství na Slovensku a na Podkarpatské Rusi.

Značněji na uvedeném zvýšení participuje dále pol. 20, § 1, tit. 3, určená na budování národního školství na Slovensku a na Podk. Rusi. úvěr této položky zvyšuje se totiž o 8. 5 mil. Kč na 10 mil. Kč podle usnesení vlády ze dne 2. října 1931. V r. 1934 byla totiž tato částka 8. 5 mil. Kč hrazena z výnosu půjčky práce podle zák. č. 48/1933 Sb. z. a n. (usnesení vlády z 26. října 1933), kdežto v r. 1935 má býti hrazena z rozpočtu min. školství.

Poměr mezi výdaji osobními a věcnými v kap. 10 je v projednávaném rozpočtu tento: Osobní výdaje podle plat. zákonů a nařízení činí 71´9% celkových výdajů kapitoly, ostatní osobní výdaje pak 7'42%, takže veškeré osobní výdaje kapitoly 10 činí 79'4%.

Příjmy kapitoly 10 se pro rok 1935 zvyšují o částku 45, 546. 200 Kč, a to hlavně v důsledku připravovaného zvýšení školného na středních školách a kolejného na vysokých školách.

O tomto návrhu rozpočtu kap. 10 pro rok 1935, jakož

Rozprava.

i o návrhu rozpočtu čtyř školních závodů zemědělských: v Uhříněvsi, Děčíně-Libverdě, Kuřími a Žabčicích, provedl rozpočtový výbor poslanecké sněmovny podrobnou rozpravu ve dvou schůzích, a to v odpolední dne 15. listopadu a v dopolední dne 16. listopadu t. r.

Po vyčerpávajícím detailním rozboru, jejž podal zpravodaj posl. Dr. Macek, došlo k debatě, jíž se účastnilo celkem 12 členů rozpočtového výboru. Byly při něm podrobně probrány veškeré výdajové položky ministerstva školství a národní osvěty a přednesena řada pozoruhodných podnětů v oboru školství i osvěty. V oboru školství národního bylo zejména mluveno o potřebě podpory školních staveb, o obvodových školách měšťanských, o školách menšinových a o vzdělání učitelstva národních škol, v oboru středního školství o sjednocení typů škol středních, o provedených restrikcích a o výchově profesorů, v oboru školství vysokého pak zejména o potřebě výstavby klinik

v Praze. Velmi zevrubně bylo jednáno o otázce aspirantů na školách, o zvýšení školného a kolejného a zvláště též o potřebě regulováni ve vydávání učebnic. Bylo poukazováno na potřebu sociální péče o studentstvo a v oboru osvěty bylo zejména též upozorňováno na potřebu stavby budovy pro státní galerii a na nutnost lidové výchovy.

Výklad ministra školství

Ministr školství a národní osvěty JUDr. Krčmář ve své

a národní osvěty.

odpovědi uvedl pak zejména:

Národní školství.

V národním školství čeká nás ještě ohromná práce, a to jak

ve směru jeho organisačního budování, doplnění a rozšíření a vnitřní jeho výstavby, tak i ve směru jeho řádného umístění. Je nutno postaviti ještě velmi mnoho školních budov.

Školství menšinové je prostě důsledek značné národnostní promísenosti. Značný počet menšinových škol československého jazyka je důsledek toho, že diaspora českého živlu je daleko silnější, než diaspora jiných národností.

Školství střední.

Ve středním školství jde vývoj k jednotnému typu středních

škol, jímž bude asi reálné gymnasium. Je důležito, aby typů nebylo mnoho, též na př. se zřetelem na přeložitelné zaměstnance. Vedle typu reálně gymnasijního mělo by zůstati ve velkých městech klasické gymnasium. I v oboru středního školství pociťuje se naléhavá potřeba mnohých školních staveb.

Počet žactva na středních školách ve škol. roce 1934/35 v celku stoupl o 71/2 tisíc, v prvních třídách však poklesl o 993 žáků. Nával žáků podařilo se, třebas s jistými potížemi, zdolat. V tom směru byla uvítána instituce aspirantů, s jichž pomocí se věc podařila. Bylo přijato celkem 333 kandidátů profesury a 110 byv. suplujících učitelů; 56 aspirantů, t. j. asi 12'5% odmítlo aspirantství. Započítávání dřívější služební doby aspirantům není dosud skončeno. V prvním trimestru je bezplatných aspirantů jen 30% celkového počtu a toto procento se dalším započítáním zmenší; přes 70% aspirantů je placených. Valná většina aspirantů přestoupila sem z měšťanských škol; jim se započítávají 2/3 školské služby na měšťanských školách.

Restrikce malých ústavů, pokud byly provedeny, nejsou snad tak věcně škodlivé, poněvadž malé ústavy, stejně jako ústavy příliš velké, nejsou nejlepší.

Odborné Školství.

Pokud jde o školství odborné, doufá ministr, že státní ke-

ramická škola v Praze bude stejně naší pýchou, jako ostatní školy odborné, jakmile jen se podaří ji podle původní koncepce dobudovat a plně uvésti do provozu.

Vysoké školství.

Ani vysoké školství zdaleka ještě není dobudováno. Je to

jmenovitě otázka klinik. Dobrý je plán, aby byla v Praze zřízena velká, moderním potřebám odpovídající nemocnice na levém břehu Vltavy, kamž by byly přeneseny druhé kliniky obou universit. Je naděje, že uskutečnění nebude dlouho trvati.

V Bratislavě jsou skončeny již předběžné práce k zastavení stavebních pozemků universitních.

Otázkou úpravy Karolina nebude ovšem vyřešena potřeba ústřední budovy Karlovy university. Té bude i vedle Karolina nezbytně třeba.

Dotace vysokým školám na vědecký provoz jsou nedostatečné. Ovšem jednotnou úpravou odběru zejména drahých periodik, vybudováním řádné evidenční služby a služby zasílací dá se mnoho dosáhnouti.

Otázka náležitého předběžného vzdělání učitelstva je otázkou

Vzdělání učitelstva škol

velmi důležitou, a dotýká se učitelstva všech druhů a stupňů

všech druhů.

školství. O otázce je horlivě diskutováno a uvažováno a je potřeba součinnosti všech, abychom se v této věci dostali dále. Dosud není všechno tak úplně jasné.

Ve věci vydávání učebnic chystá ministerstvo školství po-

Učebnice.

třebnou regulaci, aby bylo čeleno častému jich střídání.

Otázka zvýšení kolejného a školného není dosud vyřešena.

Zvýšení kolejného a škol-

Jisté úpravy je nezbytně třeba, neboť už ze statistiky osvobození

ného.

u jednotlivých druhů a stupňů škol i u různých škol téhož druhu a stupně lze seznati, že v dosavadním způsobu není něco v pořádku. Procenta osvobozených velmi kolísají.

Deficit Národního divadla, srovnáván s deficity cizích stát-

Osvěta.

ních scén, není veliký. I ostatní naše stálé scény jsou ve velmi těžké situaci. V oboru sociální péče o studenstvo jsou velké nedostatky v nadačnictví. Bude nutno usilovati o nadační zákon, o permutaci nadací, aby byla zlikvidována řada nadací nepatrných. Provede - li se to, může to s položkou, kterou poskytuje stát, representovati jakousi pomoc nemajetnému studenstvu.

Stavba Státní galerie je na dobré cestě a při dobré vůli a pomoci všech dala by se s použitím prostředků po ruce jsoucích alespoň částečně galerie zbudovat.

Ministr zemědělství zdůraznil, že naší starostí musí býti nejen vývoz, který podle názoru průmyslu jest živou studnicí naší hospodářské existence, nýbrž, že se musíme starati v dnešní

Poměr zemědělství k průmyslu a problémy obchodně-politické.

krisí především o trh domácí. Zemědělství má zájem na prosperitě průmyslu, právě tak jako průmysl musí míti zájem na zemědělství, protože obě tyto složky jsou ve vztahu vzájemného konsumentství. Ježto střední Evropa je převážně zemědělská, nutno hledati určité styky s Evropou západní, kde by středoevropské státy umístily svoje zemědělské přebytky a tím povznesena byla nákupní síla středoevropského zemědělství jako konsumenta čsl. průmyslu. Bude-li stomilionový blok středoevropský vystupovati v regionálním celku s celou vahou konsumentskou, hospodářskou a politickou, jest možná dohoda tohoto celku se západní Evropou a tím připravována cesta k Panevropě.

Obilní monopol ve své nynější organisaci znamená střední

Obilní monopol.

cestu mezi krajním liberalistickým individualismem a mezi kolektivismem, který chtěl potlačiti individuum i v jeho nesporných hodnotách. S výsledky monopolního systému na trhu obilním je ministerstvo zemědělství spokojeno. Sleduje velmi pečlivě organisační i výkupní činnost monopolu, neboť má zájem na tom, aby odpovídal cílům, které ministerstvo zemědělství si vytklo. Na základě získaných zkušeností pracuje se na návrhu o novelisaci vládního nařízení o obilním monopolu, jež ovšem se nedotkne ani struktury ani zásad práce, nýbrž změní jen některá podrobná opatření, která se v praxi neosvědčila. Finanční těžkosti monopolního výkupu byly celkem hladce překonány, větší obtíže působí již nedostatek skladišť. Největší závadou obilního trhu je disparita cen, které dostává zemědělec v byv. historických zemích proti cenám na Slovensku a Podkarpatské Rusi. V rámci samotného monopolu bude nutno učiniti některá opatření ve směru vyrovnání cen, a to především dohodou.

Aby zabránilo se nadměrnému rozšiřování osevné plochy

Plánování.

v důsledku pevné cenové hladiny monopolního obilí, muselo se najíti řešení pro případ, že by se rozšiřovaly osevné plochy plodin, které nelze zpeněžiti. Namísto přebytkových plodin třeba pěstovati t. zv. plodiny náhradní. Na tuto otázku nutno soustřeďovati v budoucnosti dohodování průmyslu se zemědělstvím, aby zabezpečen byl bezpečný odběr náhradních plodin s pevnými cenami. Pokud jde o plánové hospodaření, není úmyslem zasahovati do výrobní volnosti našeho zemědělství až do té meze, kde se jedná o boj proti přebytkovosti. Z úpravy trhu obilního logicky plyne nutnost úpravy trhu dobytčího. Dosavadní dobytčí syndikát nahradila by společnost, jež by měla možnost působiti na cenovou hladinu v dobytkářství vhodnou úpravou dovozu i vývozu a zejména vhodnou, důslednou a přísnou regulací příhonu úprava příhonu do konsumentských středisk je vlastně východiskem celé úpravy cenové na dobytčím trhu. V prvé řadě nutno věnovati pozornost konsumentským střediskům jako jest Praha, Plzeň, Brno, Moravská Ostrava, na Slovensku Košice a Bratislava, na Podkarpatské Rusi Užhorod. S dobytkářstvím souvisí celý soubor produktů jako jsou mléko a tuky. Otázky tyto jsou předmětem jednání.

Ministerstvo zemědělství hodlá soustřediti zemědělské školství, výzkumnictví a poradnictví, aby docílilo úspor a mohlo

Reorganisace zemědělského školství.

se skrovnými prostředky, které jsou po ruce, dosáhnouti co největších úspěchů.

Rozpočet podniku "Státní lesy a statky" na rok 1935.

(Skupina II.. oddíl IV., § 6a. )

Rozdělení rozpočtu.

Provozní rozpočet podniku "Státní lesy a statky" na rok

1935 počítá na položkách provozovacích nákladů s potřebou Kč 532, 627. 500' -, z níž připadá na náklady provozovací stálé částka Kč 119, 127. 500' - a na náklady provozovací proměnlivé Kč 413, 500. 000' -. Provozovací těžby jsou rozpočteny částkou Kč 549, 921. 400'-.

Provozní zisk činí tedy 17, 293. 900 Kč a po připočtení přídělu z fondu pro úhradu ztrát a investic po živelních pohromách v částce 21, 596. 600 Kč činí zisk 38, 890. 500 Kč. Z tohoto zisku jest třeba uhraditi splátky investičních dluhů částkou 1, 394. 800 Kč, takže zbývá konečný přebytek (odvod státní pokladně) 37, 495. 700 Kč.

Téměř všecka hospodářská odvětví podniku "Státní lesy a statky" počítají v rozpočtu na rok 1935 se zvýšenou výrobní činností oproti létům 1933 a 1932, která vyžaduje větších celkových výrobních nákladů než tomu bylo v těchto létech, kdy zejména v hospodářství lesním a průmyslových závodech lesních byla tato činnost následkem trvající cenové a odbytové krise na dřevařském trhu značně omezena. Tyto zhoršené podmínky výroby vyvolaly již v roce 1932 a 1933 redukci těžby dříví. Tak byly v roce 1933 vytěženy 2, 702. 055 m3 dřeva, zatím co předepsaný etát činil 3, 591. 749 m3 a etát bilancovaný 4, 118. 184 m3. Snížení proti etátu předepsanému činí tudíž 24'77% a proti etátu bilancovanému 34'39%.

Těžba a odbyt dříví.

Rozpočet na rok 1935 počítá s těžbou 3. 297. 504 m3 dříví, za

předpokladu, že se poněkud uvolní cesty obchodu dřevního do zahraničí. I toto množství činí však jen 79'20% bilancovaného etátu.

Větší provozní rozsah hospodářství lesního, které jest největším hospodářským odvětvím podniku "Státní lesy a statky", způsobuje právě zvýšenou potřebu na nákladech provozovacích proměnlivých, které však odpovídají na straně těžebných účtů zvýšené příjmy.

I při snížených dřevních těžbách působí v posledních letech krise na dřevařském trhu otázka odbytu výrobků největší starosti. Odbyt nahromaděných zásob, hlavně řeziva na podnikových pilách, byl pro nepružnost obchodní organisace velmi stížen. Tato okolnost vyvolala již v roce 1933 nutnost organisovati obchodní činnost dřevařskou v podniku "Státní lesy a statky" na podkladě širší obchodní pružnosti a proto došlo ke zřízení "československé ústřední prodejny dřeva", která zahájila svoji obchodní činnost dnem 1. května 1933.

Prostřednictvím jejím bylo možno odprodati nejen téměř veškeré staré zásoby dříví, nýbrž i z velké části dříví nově vyrobené, a to zvláště ze střední a východní oblasti podniku, přesto, že poměry na dřevním trhu domácím i zahraničním se nejen nezlepšily, ba naopak na trhu zahraničním se zhoršily.

Vlivem odbytových a zvláště platebních potíží snížily se podstatně příjmy podniku "Státní lesy a statky". Tomuto úbytku příjmů nebylo však možno úměrně přizpůsobiti snížení nákladů

na ostatní lesní práce, a to zejména pro vážné důvody sociálněpolitické v podnikových oblastech na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Státní statky jsou složeny ze tří hospodářských odvětví.

Státní statky.

Hlavní složkou jest hospodářství polní, jemuž jest přičleněno hospodářství rybniční a řada průmyslových závodů zemědělských.

Výnosnost státních statků jest velmi odvislá od klimatických poměrů a od všeobecné hospodářské situace. Těmto okolnostem jest třeba státní statky stále přizpůsobovati jak v jejich organisaci, tak i ve výrobě.

Po stránce organisace se přizpůsobují státní statky neutěšeným hospodářským poměrům. Tím, že se slučují správy státních statků a dvorů, snižují se jednak osobní náklady správní (zmenšováním počtu zaměstnanců, hlavně úředníků) a jednak vzniká úspora na věcných nákladech správních.

Ve výrobě rostlinné bylo provedeno na státních statcích plánování zemědělské výroby. Státní statky upustily včas od pěstování obilovin, kterých se v našem státě produkuje více, než činí domácí potřeba a zvýšily produkci plodin, jichž byl u nás nedostatek, t. j. pšenice a pícnin.

Podle jednotného plánu provádí se velkoryse obnova ovocnictví postiženého velmi vážně v mrazové kalamitě r. 1929.

Snaha po dosažení nejvyšších naturálních výnosů v mezích rentabilního použití výrobních nákladů, vynutila si i usměrnění ve spotřebě umělých hnojiv. Výsledkem tohoto zásahu byla značná úspora nákladů na jejich nákup.

Také výroba živočišná musela býti přizpůsobena daným hospodářským poměrům. Hlavním směrem produkce živočišné jest mlékaření.

Rovněž průmyslové závody zemědělské prodělávají podle svého druhu obdobné potíže, jako vpředu zmíněná odvětví prvovýrobní.

Při projednávání rozpočtu podniku "Státní lesy a statky"

Rozpočtová debata.

na r. 1935 v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny byla zmínka o tragickém případu, který se udál koncem září 1934 ve státním polesí Chrustenice v oblasti správy státních lesů v Dobré u Kladna a při němž přišel o život občan Kučera.

Tento případ jest však předmětem soudního řízení, jemuž nelze předbíhati. Podle výsledku soudního řízení budou učiněna příslušná opatření.

Také se poukazovalo na potřebu vhodné úpravy návštěvy lesů při stoupající vlně rekreace, kdy hledá zejména městské obyvatelstvo větší možnost osvěžení v lesní přírodě. Je třeba otevřeně prohlásiti, že správa státních lesů uvědomuje si plně nezbytnost účelného řešení této ožehavé otázky a snaží se všemožně vyhověti všem slušným občanům, kteří se domáhají volnějšího vstupu do státních lesů. Naproti tomu musí však býti konstatováno, že mnozí návštěvníci lesů neuvědomují si vždy potřebu určitého pořádku, jemuž musí se každý návštěvník lesa v zájmu ochrany státního majetku a lesa vůbec podříditi stejně jako v jiných veřejně přístupných objektech, sadech,