V rozpočtovém návrhu kap. 1. "President

Rozbor rozpočtu.

republiky a kancelář presidenta republiky" preliminují se na rok 1985 celkové výdaje

v částce .............

13, 957. 800- Kč,

tedy proti prelimináři na rok 1934 v částce méně o...

14, 104. 800'- Kč 147. 000'- Kč.

Téměř ve všech paragrafech projevuje se z důvodů úsporných tendence šetřiti a jsou proto výdajové položky nižší proti roku letošnímu. Toliko v § 1 "Civilní oddělení kanceláře presidenta republiky" stoupají celková vydání o 98. 000' - Kč. Toto zvýšení jest odůvodněno převážně nutností doplniti stav odznaků řádu Bílého Lva, jež byly naposledy kupovány v roce 1930. Za čtyři roky zásoba odznaků byla téměř vyčerpána. Požaduje se na opatření nových částka 90. 000' - Kč.

Správa zámku v Lánech zamýšlí provésti rekonstrukci vlastní elektrárny. Chce dosavadní motor, který jest v provozu již plných 40 let a po dlouholetém upotřebení nebezpečný a proto nepouživatelný, vyměniti za nový moderní motor. Tím stane se elektrárna soběstačná, odpadne odběr cizího proudu pro nabíjení akkumulátorové baterie a získají se úspory na vydáních za dodávaný elektrický proud. Tím vysvětluje se celkové stoupnutí vydání na tomto § o 45. 700'- Kč.

Hospodářská správa pražského hradu požaduje nově 130. 000 Kč jednak na výměnu osobního automobilu, který jest v provozu již 6 let, jednak na provedení generální opravy druhého vozu. Ale tento požadavek nemá vlivu na konečnou výši výdajových položek § 3, ježto úspory ostatních položek tohoto paragrafu stačí nejen na krytí těchto 130. 000' - Kč, ale znamenají ještě proti r. 1934 úsporu 44. 900' - Kč.

Kancelář presidenta republiky očekává, že v r. 1935 docílí celkových příjmů 2, 588. 500'- Kč, t. j. proti roku 1934 více o 108. 500'- Kč. 0 toto zvýšení má zásluhu v prvé řadě státní statek Lány, kde zvětšená výroba mléka, dále provoz lihovaru ve vlastní režii, prodej starého dobytka a zvýšená těžba listnatého dříví opravňuje toto očekávání.

Při projednávání rozpočtu v rozpočtovém výboru poslanecké

Rozprava rozpočtu

sněmovny bylo z parlamentní strany vysloveno přání, aby pro účely stavební správy pražského hradu byly povoleny větší prostředky, aby tak každým rokem mohl se pražský hrad pochlubiti

Na rok 1935 rozpočítává se potřeba této ka-

Rozbor rozpočtu.

pitoly částkou ............

36, 286. 500 Kč,

která jest oproti úvěrům, schváleným na rok

1934 menší o ............

982. 000 Kč.

Snížení výdajů osobních o ......

1, 282. 000 Kč

podmíněno jest jednak snížením platů členů Nár. shromáždění podle zákona, jednak snížením platů zaměstnanců sněmovních podle usnesení předsednictev obou komor.

Potřeba na věcné výdaje zvyšuje se o..

300. 000 Kč.

Zvýšení toto podmíněno jest hlavně zvýšením úvěrů na doplnění a udržování inventáře sněmovního, poněvadž místnosti senátní nejsou až dosud dostatečně vybaveny a pak proto, že úvěry, schválené na rok 1934 (z důvodů úsporných) nedostačují ani na řádné udržování inventáře.

Sněmovní příjmy rozpočteny jsou o...

10. 000 Kč

menší než v roce 1934 vzhledem k menší poptávce po sněmovních tiscích.

Rozbor rozpočtu

V rozpočtovém návrhu kapitoly 3. na rok

kapitoly 3.

1935 preliminují se celkové výdaje částkou.. 37, 056. 400 Kč,

tedy proti roku 1934 v částce ....... 38, 098. 900 Kč

méně o... 1, 042. 500 Kč.

Celkové příjmy preliminují se u státního úřadu statistického jako v roce 1934 částkou. 13, 530. 000 Kč.

Snížení výdajů nastalo hlavně srážkami z platů podle vlád. nař. č. 252/1933 Sb. z. a n. a pak snížením výdajů na statistické práce.

Státní podniky tiskové.

V návrhu rozpočtu § 13. a) "Státní tiskárny" byly značně

sníženy náklady osobní i věcné. Nastalým značným úbytkem zakázek bylo však nutno snížiti podstatně i položky příjmové. Podnik vykazuje proto v návrhu rozpočtu přebytek značně nižší než v letech minulých.

Zpravodaj zmínil se o nutnosti kooperace tiskáren státních a resortních za účelem zjednodušení provozu, zlevnění výroby a stejnoměrného rozdělení prací.

V návrhu rozpočtu § 14. "úřední noviny v Praze a Bratislavě" došlo znovu k podstatnému snížení nákladů, které umožnilo udržeti při klesajících příjmech přiměřené aktivní saldo.

Návrh rozpočtu § 15. "československá tisková kancelář" vykazuje zvýšení schodku v důsledku nutného zdokonalení a rozšíření služby, jakož i následkem zvýšení nákladů na platby do ciziny. Na schodku podniku má značný podíl výsledek hospodaření budovy, který je pasivní.

Rozprava o rozpočtu.

V rozpravě dotkli se řečníci důležitých otázek hospodářských,

sociálních, kulturních a národnostních, souvisejících s činností úřadů, které se týkají této kapitoly.

Učiněna byla též pochvalná zmínka o činnosti státního úřadu statistického a projeveno přání po dalším lepším jeho vybavení, aby mohl zejména též plniti úkoly v oboru statistiky sociální, indexu výroby a jiné.

Dále bylo též reklamováno provedení úpravy platů smluvních redaktorů Č. T. K., schválené již usnesením vlády ze dne 13. července 1934.

Na přednesené dotazy a náměty odpověděl předseda vlády v obšírném exposé, rozebrav význačné politické a hospodářské zřetele, které byly a jsou vodítkem pro vládu při řešení a úpravě různých otázek státních. Zmínil se též obšírně o činnosti komise pro zhospodárnění veřejné správy za rok 1934 a také i o programu a činnosti této komise v nejbližší budoucnosti a konečně sdělil, že úprava platů smluvních redaktorů Č. T. K. jest ve stadiu konečného jednání s ministerstvem financí a ujistil, že bude v brzku provedena a přinese zlepšení hospodářské situace těchto redaktorů.

Rozpočet ministerstva zahraničních věcí vykazuje na rok

Zvýšení rozpočtu.

1935 celkovou potřebu Kč 132, 980. 100'-. Srovnáme-li tento rozpočet s rozpočtem roku minulého, jeví se zvýšení o Kč 10, 725. 500'-.

Příjmy jsou preliminovány celkovou částkou Kč 6, 080. 000' -, stejně jako v roce minulém.

V rozpočtovém výboru bylo panem zpravodajem zdůrazněno, že zvýšení rozpočtu jest spíše zdánlivé než skutečné. Třeba si povšimnouti účinků devalvačního zákona. Účelem zákona devalvačního bylo, aby se snížil kurs koruny československé v cizině. Tento účel byl skutečně dosažen. Kurs Kč v cizině po provedení devalvačního zákona byl snížen a toto snížení odpovídá asi přibližně cifře 20%. Uvážíme-li, že cizí měny stouply přibližně o 20% a dále, že značná část platů ministerstva zahraničních věcí, jak náklady osobní, tak věcné, jde do ciziny, pak přirozeně si vysvětlíme zvýšení, které se zde vykazuje. V procentech znamená toto zvýšení necelých 9%.

Rozpočet pro rok 1935 přes zdánlivé zvýšení nese známky úspornosti. Dlužno uvážiti, že na službu zahraniční činí se stále vyšší požadavky jak po stránce politické, tak i hospodářské. Při tom do oboru ministerstva zahraničních věcí spadají úkoly, které nelze restringovat, naopak jsou některé úkoly a obory činnosti, které právě v době krise musí projevovati ještě účinnější a intensivnější činnost. Ták zejména sotva by bylo lze si představiti, že v době nynější, kdy ostatní státy věnují službě propagační takové úsilí a takové finanční prostředky, bychom mohli úvěr na službu propagační a zpravodajskou snižovati a stejně tomu jest, vezmeme-li v úvahu nutnost finančních prostředků, které plynou z našeho účastenství ve Společnosti národů a ve všech mezinárodních institucích a jednáních.

Dlužno se zmíniti o službě propagační a informační. Služba propagační a informační zahrnuje v sobě různé nezbytné úkoly, jako hospodářské a politické zpravodajství, mezinárodni žurnalistické spoje, styky kulturní, sociální a humánní, péci o naše krajany v cizině a podobně. Již v rozpočtu na rok 1934 byly potřeby této služby omezeny na nejnutnější míru právě se zřetelem na hospodářskou krisí. V prelimináři výdajů na rok 1935 byla vydání odhadnuta celkem stejnou výší jako roku loňského a pouze v položkách, kde se vyskytuje vydání číselně vyšší, lze je vysvětliti tím, že jde o výdaje, které plynou převážně do ciziny a nutno tedy přihlížeti k nižší nákupní síle Kč, jež sama o sobě znamená zvýšení výdajů přibližně o 20 %. Úvěr na službu zpravodajskou a propagační nelze podlamovati, nemá-li vzniknouti stav nedostatečné defensivy v době, kdy i velmoci oceňují vážnost situace a věnují zvýšenou pozornost tomuto oboru státní činnosti. Jisto je, že se proti nepřátelské akci propagační musíme brániti prostředky, které sami uznáme za vhodné.

Stejné důvody mluví pro to, že nemůžeme snižovati ani naše úvěry ve prospěch účastenství na mezinárodních institucích a jednáních. Jde především o Společnost národů, o smírčí a rozhodčí soudy, mezistátní konference a provádění mezistátních smluv. Náklad na Společnost národů se zvýšil, ale je třeba uvážiti, že jednak na rok 1935 je předpokládán pro Společnost ná-

*

rodů zvýšený příspěvek, za druhé třeba vzíti v úvahu, že vznikl mimořádný vyšší náklad tím, že zlatý frank švýcarský stoupl proti Kč, a dále, že honoráře, které se platí zejména za činnost při smíšených a rozhodčích soudech, dále za činnost v mezistátních konferencích a při provádění mírových smluv, se právě vyplácejí do ciziny a jeví se zde tedy se zřetelem k devalvaci valutové zhoršení.

Nové výdaje.

V nepatrném stoupnutí potřeb ministerstva zahraničních

věcí na rok 1935 obsaženo je netoliko zvýšení nákladů plynoucích z devalvace, ale též úhrada nových výdajů. V roce 1935 dochází k rozšířeni sítě zastupitelských úřadů. Zřizuje se konsulát v Singapore a nové vyslanectví v Jižní Americe. S uznáním Ruska dostavila se nutnost zříditi vyslanectví v Moskvě a několik konsulárních úřadů v Rusku, které budou uvedeny v činnost příštím rokem. V kapitole ministerstva zahraničních věcí je výdaj určený pro podporu ruským a ukrajinským uprchlíkům, který vykazuje určité zvýšení, jež se vysvětluje tím, že zároveň likvidují se emigrantské instituce, které spadaly do kompetence ministerstva zemědělství a ministerstva školství a národní osvěty. Dnem 1. ledna 1935 budou likvidovány emigrantské instituce, které byly až dosud podporovány z úvěrů jmenovaných ministerstev. Bude zrušena ukrajinská lidová universita a ruské gymnasium v Moravské Třebové, ukrajinská zemědělská akademie a ruský družstevní ústav. Zrušením těchto institucí vzniká povinnost rázu sociálního, aby se totiž zajistila aspoň částečně existence těm, kteří v důsledku této likvidace budou zbaveni existence, t. j. propuštěným profesorům a zaměstnancům. Ministerstvo zahraničních věcí přejímá tuto sociální akci a tuto likvidační masu obou ministerstev a je třeba zdůrazniti, že položky, které se dříve objevovaly v rozpočtu ministerstva zemědělství a ministerstva školství na tyto úkoly, napříště odpadnou. Při podrobné rozpravě zabývala se většina řečníků - vedle dotazů konkrétních - povětšině otázkami politickými a hospodářskými, hlavně pokud jde o otázku obchodní politiky souvisící s uznáním Ruska, otázku mírové politiky Společnosti národů, východního paktu, konečného provedení modu vivendi, našeho poměru k Německu a Polsku.

Výklad ministra zahran.

Pan ministr zahraničních věcí ve svém výkladu vyslovil po-

věcí. Poměr k sousedním

litování, že poměr polsko-československý není takový, jakého

státům.

bychom si všichni přáli a projevil zároveň snahu a přání, aby

se tento poměr vyvinul co nejdříve tak jak by bylo žádoucno.

Modus vivendi.

Pokud jde o všeobecnou otázku modu vivendi, ujišťuje pan

ministr, že v podstatě není rozporu, mezi Vatikánem a vládou československou a že věci budou jistě skoncovány nejdéle v prvé polovici příštího roku.

Podpory ruským a ukra-

Úvěr určený pro podpory ruským a ukrajinským uprchlí-

jinským uprchlíkům.

kům byl letos zvýšen přes to, že snahou ministerstva je tuto akci

postupně likvidovati. Zvýšení bylo způsobeno tím, že byli převedeni do péče ministerstva zahraničních věcí ruští a ukrajinští emigranti, kteří byli dosud zaměstnáni v likvidovaných ústavech a podnicích, které byly dříve ve správě ministerstva zemědělství a ministerstva školství a národní osvěty.

Slovanská knihovna, která má 150. 000 svazků, je jedna

Slovanská knihovna.

z nejkrásnějších toho druhu v Evropě a nejcennější pro studium slovanských a ruských věcí. Totéž platí o Ruském archivu, který je jeden z nejbohatších archivů v Evropě o vývoji celé ruské revoluce první, druhé a o dalším vývoji Ruska vůbec.

Pan ministr zdůrazňuje, že je nutno pracovati mírem pro

Snaha naší zahraniční

mír a to tím spíše, že všechny strany a všechny národnosti

politiky o udržení míru.

v tomto státě mají životní zájem na udržení míru. Poznamenává, že býti připraven k obraně neznamená připravovati válku a upozorňuje, že je nutno všemožně připravovati obranu.

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1935 preliminuje se částkou 1. 280, 000. 000 Kč. Bude tedy v roce 1935 zvýšen okrouhle o 53 miliony Kč oproti rozpočtu na rok 1934. Avšak oproti částce 1. 400 mil. Kč, na niž byl rozpočet vojenské správy limitován zákonem číslo 240/1926 Sb. z. a n., jest rozpočet tento stále ještě značně nižší a to o částku 120 mil. Kč.

Rozdělení rozpočtu.

Rozpočet dělí se jako v letech předešlých na rozpočet

ústřední správy (titul 1. ), rozpočet armády (titul 2. ), rozpočet francouzské vojenské mise (titul 3. ) a rozpočet určený pro sociální péči o vojenské poškozence a legionáře, jejich rodiny a pozůstalé (titul 4. ). Do oboru působnosti ministerstva národní obrany náleží dále tři státní podniky a to: Vojenská továrna na letadla, Vojenské lesní podniky a Tiskárna ministerstva národní obrany.

Ústřední správa.

Celkové výdaje titulu 1. na rok 1935 jsou rozpočteny částkou

36, 651. 100 Kč a jsou tudíž zvýšeny oproti rozpočtu na rok 1934 o 2. 818. 800 Kč.

Národní obrana.

Celkové výdaje titulu 2., určeného pro národní obranu, jsou

preliminovánv částkou 1. 232, 831. 600 Kč a jsou tudíž o 50, 292. 700 Kč vetší než roku loňského.

Zvýšení projevuje se hlavně u těchto položek:

Denní žold mužstva byl zvýšen o více než 18, 000. 000 Kč. Jde tu však toliko o formální zvýšení, nikoliv skutečné, neboť denní žold mužstva bude v příštím rozpočtu zajištěn plnou výměrou, zákonem č. 83/1932 Sb. z. a n. stanovenou, kdežto v rozpočtu na letošní rok byl zajištěn toliko částečně. Dále připadá zvýšení cca 15, 400. 000 Kč na osobní náležitosti poručíků a podporučíků v záloze, kteří budou povolání v příštím roce do činné služby (titul 2., § 30). Zbytek zvýšení připadá na věcné výdaje. Tak byla zvýšena položka na automobilnictví cca o 9. 6 mil. Kč, na výstroj o 3. 46 mil. Kč, na telefonní a telegrafní potřeby o 3. 77 mil. Kč, na zbraně o 2. 69 mil. Kč atd.

Naproti tomu nastalo u některých položek snížení, hlavně u osobních výdajů a to v platech vojenských gážistů okrouhle o 10. 6 mil. Kč a v platech občanských zaměstnanců voj. správy o 1. 4 mil. Kč (hlavně následkem platových srážek).

Francouzská voj. mise.

Výdaje na francouzskou voj. misi na rok 1935 preliminují

se částkou 835. 000 Kč a jsou oproti roku 1934 menší o 63. 000 Kč.

Sociální péče.

Výdaje určené na sociální péči o vojenské poškozence a le-

gionáře, jakož i jejich rodiny a pozůstalé jsou stanoveny částkou 9, 682. 300 Kč a zůstávají tudíž na stejné výši jako v roce minulém.

Rozpočet kapitoly 5. byl projednáván v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny dne 13. listopadu 1934.

O rozpočtu podal nejprve obsáhlý referát rozpočtový zpravodaj poslanec inž. dr. Brdlík, který uvedl v podstatě toto:

Musíme si uvědomiti, že úspory, které bychom chtěli uplať-

Výklad zpravodaje.

ňovati v rozpočtu na národní obranu, platili bychom v osudových chvílích nejen krví armády, nýbrž i obětí životů všeho civilního obyvatelstva. Musíme pro armádu učiniti alespoň tolik, kolik činí jiné státy. V Československu připadá na jednoho obyvatele ročně 86 Kč, v Belgii 203, v Německu 143, v Rakousku 124, v Rumunsku 111, v Maďarsku 111, takže až na Jugoslávii, kde připadá 70 Kč, jsme státem s nejmenší režií ve vojenských věcech. I když připočteme u nás některé menší položky, obsažené v rozpočtu ministerstva veřejných prací a financí, zůstáváme stále daleko za ostatními státy.

Zpravodaj připomíná výše zmíněný zákon číslo 240/1926 Sb. z. a n. a rovněž zdůrazňuje, že i nyní je rozpočet nižší o 120, 000. 000 Kč, nežli jak byl tímto zákonem limitován.

Srovnáním jednotlivých rozpočtových titulů dochází zpra-

Rozbor rozpočtu.

vodaj k výsledku, že výdaje na armádu a všechny útvary vojenské (titul 2. ) činí 96. 8% celého rozpočtu, výdaje na MNO. a hlavní štáb 2. 8%, náklady na francouzskou vojenskou misi všeho všudy 1 promile, a náklady na vojenské poškozence a legionáře nečiní ani 1%. Spočívá tudíž těžisko celého rozpočtu v armádě.

Rozdělíme-li rozpočet na dvě hlavní skupiny, na položky osobní a věcné, jest okrouhle jedna polovina položek osobních a druhá polovina položek věcných.

V dalším zabývá se zpravodaj podrobně jednotlivými rozpočtovými položkami.

K otázce přijímání déle sloužících poddůstojníků pozna-

Déle sloužící poddůstoj-

menává, že jest výcvikovou nezbytností, aby armáda byla vyba-

níci.

vena náležitým sborem instruktorským. Armáda udává potřebný počet instruktorů na 11. 000. Bylo však dosaženo teprve počtu 9240. Příčinu, proč nehlásí se dostatečný počet déle sloužících, vidí zpravodaj v určité nedůvěře déle sloužících ve výhody, které se jim slibují. Ač by bylo třeba ročně umístiti okrouhle 1000 déle sloužících v civilních státních službách, bylo jich umístěno v roce 1933 toliko 357 a z toho ještě značná část ve službách vojenské správy. Bylo by účelné, kdyby z rozpočtového výboru vyšel podnět, aby jednotlivé resorty více přihlížely ku přáním národní obrany.

Pokud se týká žoldu vojínů, poukazuje zpravodaj na to, že

Žold vojínů.

v Československu činí žold denně 1. 50 Kč, naproti tomu v Polsku, v Rumunsku, v Jugoslávii, v Itálii a ve Francii je nižší. Jediné Maďarsko přestupuje naši položku. Zpravodaj považuje za správné, že žold vojínů u nás jest na uvedené výši.

K položce o automobilnictví praví zpravodaj, že by roz-

Automobilnictví.

počtový výbor měl zdůrazniti potřebu novelisace známého zákona automobilového. Odborníky bývá odhadováno, že v důsledcích tohoto zákona bylo odhlášeno 3500 osobních aut, 3300 aut nákladních a 330 autobusů. Novelisace tohoto zákona je nutná i s hlediska obrany státu, neboť vojenská správa nemůže býti