§ 4b. Poštovní spořitelna.

Organisační vývoj poštovní spořitelny v roce 1933 jest v prvé řadě charakterisován pronikavou změnou v dosavadním poplatkovém systému šekové služby, jež vstoupila v platnost 1. května 1933. Vládním nařízením ze dne 12. dubna 1933, č. 62 Sb. z. a n., bylo totiž zrušeno úrokování vkladů na šekových účtech a zavedeno t. zv. vplatné, t. j. poplatek 50 h za každý vklad v hotovosti šekovým vplatním lístkem; zároveň zrušila poštovní spořitelna dosavadní manipulační poplatek 25 h, vybíraný za každý účin na šekovém úctě. Zavedení vplatného, provedené ostatně již dříve šekovými institucemi jiných států, zatěžuje poplatkově také ty osoby, které používají výhod šekové služby, ač nejsou jejími přímými účastníky, a sleduje ve spojení se zrušením manipulačních poplatků v prvé řadě cíl omeziti hotové platy na nejmenší možnou míru a přispěti tak k rozšíření bezpeněžního platebního styku, který tvoří podstatu šekové služby. Zároveň provedené zrušení úrokování vkladů na šekových účtech bylo pak nezbytným důsledkem obou zmíněných změn a byla jím prakticky vyjádřena žirová povaha vkladů na šekových účtech, jež jsou určeny ke stálému a rychlému oběhu. Uvedená opatření poskytují značné výhody přímým účastníkům šekové služby, jak jest patrno z toho, že na př. úhrn manipulačních poplatků vybíraných od vlastníků účtů, převyšoval v uplynulých letech téměř trojnásobně úroky, připisované ve prospěch jejich účtů. Ze vzestupu poměrů platů bez hotových k platům v hotovosti v roce 1933 jest patrno, že zmíněná změna poplatkové soustavy splnila svoje poslání a bylo by si jen přáti, aby zájemci z řad nejširší veřejnosti přispěli svojí přímou účastí na zařízeních šekové služby poštovní spořitelny k dalšímu zhospodárnění platebního styku. Se zřetelem na značné změny, jež nastaly v šekové službě od vydání posledních pravidel pro šekovou službu v roce 1926, bylo v roce 1933 přikročeno k vydání nových pravidel, upravujících poměr mezi vlastníky účtů a poštovní spořitelnou. Jinak byla i v roce 1933 sledována snaha docíliti zlepšováním dosavadních zařízení vyššího a kvalitnějšího výkonu. Docílené výsledky těchto snah projevují se dalším poklesem závad, neboť jedna závada připadla v roce 1933 na 14. 961 položek proti 13. 791 položek v roce 1932. V platebním styku s cizinou byla mezinárodní převodní služba rozšířena o Japonsko, s nímž byl vzájemný styk zahájen 1. června 1933. Zároveň bylo také zahájeno jednání o provádění poukazů v cestovním styku mezi Jugoslávií, Rumunskem a Československem v rámci hospodářské součinnosti Malé dohody, jíž byl položen základ na konferenci těchto států, konané na podzim r. 1933 v Praze.

Spořitelní služba vykazuje v roce 1933 další stejnoměrný vzestup. Docílené výsledky ukazují správnost předpokladů, uplatňovaných již při zahájení tohoto odvětví služby, že povaha úsporných vkladů na vkladních knížkách poštovní spořitelny jest zcela odlišná od takových vkladů u jiných peněžních ústavů a že se jejím zřízením zachycují vklady, jež by se jinak nikdy nestaly vklady, nýbrž byly by thesaurovány nebo zůstaly by v oběhu pro běžnou potřebu. O tom svědčí jednak značná fluktuace těchto vkladů, jednak výše průměrného vkladu na jedné vkladní knížce v částce Kč 578'50 (v roce 1932 Kč 537'-), zatím co na př. průměrný vklad na jednu vkladní knížku u ostatních spořitelen byl v roce 1932 asi 3. 500 Kč, u občanských a živnostenských záložen asi 5. 000 Kč, u okresních hospodářských záložen 7. 365 Kč a u bank asi. 13. 200 Kč. Stálý vzrůst počtu vkladních knížek, jakož i stále rostoucí obrat na nich činí stále aktuelnější otázku mechanisace účtování použitím vhodných účtovacích strojů. Početnost poukazů ve svém celku neposkytuje ovšem tak vhodný podklad pro strojovou mechanisaci účtování jako ve službě šekové, kde se soustřeďují na jednotlivých účtech téhož dne vklady i výplaty ve větším množství, kdežto na vkladních knížkách se objevuje vždy jediný účetní úkon, buď vklad nebo výplata. Bude proto třeba postaviti mechanisaci účtování ve spořitelní službě na jiný základ a za tím účelem studují se již cizí systémy strojového účetnictví, jako na př. švédský, polský, rumunský a maďarský.

V oboru bankovní a jiné obchodní činnosti dlužno vyzdvihnouti účast poštovní spořitelny na emisi 5% půjčky práce. Především byla poštovní spořitelna jednou z hlavních upisoven a podle celkové výše úpisů v částce 186, 641. 500 Kč, jež byly u ní provedeny, řadí se na páté místo všech upisoven půjčky práce. Naproti tomu počtem upisovatelů jest poštovní spořitelna na prvním místě daleko před všemi ostatními upisovnami, protože z úhrnného počtu 355. 869 upisovatelů provedlo úpis u poštovní spořitelny 279. 615 upisovatelů. Poštovní spořitelna obstarala tudíž úpis půjčky práce čtyřem pětinám

všech upisovatelů, což jest dalším dokladem toho, že služby poštovní spořitelny jsou určeny nejširším vrstvám obyvatelstva. V souvislosti s půjčkou práce použila finanční správa služeb poštovní spořitelny také k likvidaci daňových nedoplatků za podmínek zákona ze dne 21. března 1933, č. 48 Sb. z. a n., o půjčce práce. Poštovní spořitelna obstarala daňovým dlužníkům nákup státních cenných papírů za částku odpovídající 3/8 daňových nedoplatků, nebo přijala efektivně složené papíry, vyúčtovala tyto cenné papíry dlužníkovi, zakoupila mu případně průkaz o úpisu půjčky práce a vyúčtovala cenné papíry podle stanovených přejímacích kursů příslušným berním úřadům. Ve lhůtě od 1. dubna 1933 do 15. listopadu 1933, po kterou byly v platnosti výhody pro zaplacení daňových nedoplatků, obstarala poštovní spořitelna podle 109. 577 kupních příkazů nákup cenných papírů v úhrnné částce Kč 121, 889. 175'70 a převzala od 15. 343 daňových dlužníků efektivně složené cenné papíry v nom. hodnotě Kč 201, 387. 787'50. Základ bankovní služby poštovní spořitelny, daný zákonem č. 143/1930 Sb. z. a n. o poštovní spořitelně, byl doplněn vydáním vládního nařízení ze dne 17. listopadu 1933, č. 214 Sb. z. a n., o úschově a správě soudních deposit u poštovní spořitelny.

Pokud jde o převod pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, bylo převzetí poslední části úhrad, t. j. knihovně účtovaných pohledávek, znějících na cizí měnu, jak jsou vypočteny v čl. 9. bodu 5. příslušné úmluvy (č. 230/1926 Sb. z. a n. ), resp. v čl. I. bodu A. dodatečné dohody (č. 231/1926 Sb. z. a n. ), znemožněno tím, že polská poštovní spořitelna ve Varšavě uplatnila dodatečně polský nárok na přiznání zvláštního podílu z části těchto pohledávek. Protože polský požadavek jest v rozporu s ustanoveními úmluvy a dodatečné dohody, zakročilo ministerstvo zahraničních věcí verbální notou u polské vlády, aby polská poštovní spořitelna od svého požadavku upustila; ježto na těchto úhradách participuje vedle Polska a Československa také Itálie, byla zároveň požádána italská vláda o sdělení stanoviska k polskému požadavku. Zatím projednala poštovní spořitelna, která se snaží otázku likvidace těchto pohledávek co nejdříve skoncovati, s rakouskou poštovní spořitelnou převzetí volné části zmíněných úhrad. Jakmile bude docíleno dohody ve věci polského požadavku a provedena realisace hodnot, jež tvoří úhradu československého pohledávkového bloku, bude přikročeno bezodkladně k výplatě pohledávek.

Také likvidace pohledávek z hospodaření poštovní spořitelny v Budapešti nemohla býti dosud provedena, protože poštovní spořitelna v Budapešti nevydala dosud nom. 64, 470. 000 K 4% uherské korunové renty, jež tvoří hlavní část československé úhrady. Vydání úhrad předpokládá totiž podle čl. 10 příslušné úmluvy (č. 147/1924 Sb. z. a n. ) zjištění výše úhrnného pohledávkového bloku a tento předpoklad není splněn, protože poštovní spořitelna v Budapešti nemohla dosud skončiti vyúčtování s Rumunskem. Jakmile převezme poštovní spořitelna zmíněné dluhopisy, provede jejich záměnu a realisaci a přikročí k proplacení pohledávek.

Rozsah činnosti poštovní spořitelny v roce 1933 a vliv současných hospodářských poměrů na jednotlivá odvětvi jejích služeb jsou zřejmý z následujících statistických dat, resp. připojených přehledů.

Počet šekových účtů k 31. prosinci 1933 činil 116. 693 a byl o 2. 465 vyšší než v roce 1932. Z nich připadá na hlavní ústav 100. 404 (vzrůst o 1. 272) a na pobočku v Brně 16. 289 (vzrůst o 1. 193) účtů. Na šekových účtech bylo provedeno v roce 1933 celkem 83, 635. 331 vkladů v částce 110. 615, 454. 990'10 Kč a 25, 315. 683 výplat v částce 110. 791, 431. 295'85 Kč, takže celkový obrat činil při 108, 951. 014 položkách 221. 406, 886. 285'95 Kč a jest proti předcházejícímu roku menší o 18. 357, 193. 747'67 Kč. Počet zúčtovaných vkladů a výplat klesl proti roku 1932 o 7, 592. 969. Z celkového obratu připadá na obrat v hotovosti 62. 381, 412. 613'60 Kč, t. j. 28% a na obrat bez hotových 159. 025, 473. 672'35 Kč, t. j. 72%. Percentuelní poměr vykazuje proti roku 1932 vzestup o 2% ve prospěch platů bez hotových důsledkem zmíněných poplatkových změn. Pohledávka na šekových účtech činila k 31. prosinci 1933 celkem 1. 587, 020. 800'20 Kč, t. j. proti roku 1932 méně o 175, 976. 30575 Kč.

V platebním styku s cizinou jeví se další pokles následkem devisových omezení všech států. V roce 1933 bylo docíleno obratu 149, 113. 444'20 Kč, t. j. méně o 91, 197. 026'54 Kč. Na poklesu participuje z největší části služba mezinárodních převodů, jejíž obrat klesl ze 138, 717. 188'24 Kč v roce 1932 na 62, 631. 476'55 Kč v roce 1933. Platy v hotovosti klesly ze 101, 593. 282'50 Kč na 86, 481. 967'65 Kč.

Při srovnání Československé šekové služby se šekovou službou jiných států (viz přehled) jest československo počtem položek, připadajících na jeden šekový účet za Maďarskem na místě druhém, úhrnným počtem zúčtovaných položek za Německem a Francií na místě třetím, celkovým obratem po Německu, Francii a Belgii na místě čtvrtém a počtem šekových účtů za Německem, Francií, Belgií, Japonskem, Nizozemím a Rakouskem na místě sedmém.

Výsledky docílené ve spořitelní službě vykazují další vzestupný vývoj. Počet vydaných vkladních knížek vzrostl ze 111. 517 o 43. 326 na 154. 843. Vklady na vkladních knížkách vzrostly v roce 1933 o 33, 809. 558'35 Kč a činily 31. prosince 1933 93, 701. 458 Kč. Během roku bylo na vkladní knížky vloženo 532. 379 vkladů v částce 216, 214. 181'65 Kč, provedeno 759. 714 výplat v částce 182, 404. 623'30 Kč a docíleno tudíž obratu 398, 618. 804'95 Kč při 1, 292. 093 položkách. Podle jazykového vydání bylo 118. 584 knížek českých s pohledávkou 66, 524. 715 Kč, 19. 772 slovenských s pohledávkou 10, 442. 673'75 Kč, 21. 067 česko-německých s pohledávkou 15, 409. 268'80 Kč, 1. 804 slovensko-maďarských s pohledávkou 813. 125 Kč, 627 česko-ruských s pohledávkou 421. 789'30 Kč a 97 česko-polských s pohledávkou 89. 886'15 Kč.

Bankovní a jiná obchodní činnost poštovní spořitelny v r. 1933 vykazuje vzrůst obratu eskontu a lombardu o 359, 145. 537'50 Kč na 2. 990, 858. 101'65 Kč. Na tomto vzrůstu má hlavní podíl účast ústavu na krátkodobých úvěrových operacích státních. Také stav vlastních a cizích deposit ve vlastní, cizí a zvláštní úschově vzrostl o 218, 637. 342'42 Kč na 2. 696, 973. 182'42 Kč. Bezpečnostních schránek bylo pronajato ke konci roku 1933 1064, t. j. o 403 více než v roce 1932.