Meziměstský hovorový styk mezinárodní činil v roce 1933 celkem 3, 098. 336 hovorových minut do ciziny a 2, 921. 518 z ciziny. Proti roku 1932 je nižší o 338. 285 h. m. (9'8%), pokud jde o hovory do ciziny, a o 360. 950 h. m. (11%), pokud jde o hovory z ciziny. Zatím co styk s Rakouskem, Německem, Maďarskem a Polskem se stále zmenšuje, vzrůstá styk s Rumunskem, Švýcarskem, Francií, Dánskem, Itálií, Holandskem atd.

Zprostředkovací styk mezi cizími státy činil v roce 1933 celkem 55. 963 hovorových minut a byl proti roku 1932 slabší o 4. 533 h. m., avšak proti roku 1931 o 5. 030 h. m. silnější. I na tento pokles měla vliv světová hospodářská situace.

Přírůstek nově zřízených hlavních účastnických a služebních stanic jest v roce 1933 značně menší proti létům předcházejícím. Tak činil přírůstek v roce 1931 3. 256 stanic, v roce 1932 2. 907, kdežto v roce 1933 jen 298 stanic. K tomu třeba poznamenati, že v pražské síti byl v roce 1933 celkový přírůstek 1. 428 stanic, kdežto v ostatních sítích ubylo 1130 stanic. Za trvající hospodářské tísně bylo ovšem třeba značného úsilí, aby celkový stav hlavních stanic neskončil proti roku 1932 úbytkem. Zaznamenává-li rok 1933 přece jen vzrůst, lze za to děkovati jen tomu, že byly intensivně prováděny propagační akce, že bylo využito ve velké míře reservních vedení (po vypověděných stanicích) k zřizování nových stanic za značně snížený stavební příspěvek 200, resp. 250 Kč a posléze že byla rozšířena možnost platiti předplatné ve splátkách.

Celkový počet telefonních stanic účastnických i služebních včetně stanic vedlejších byl v roce 1933 148. 875 stanic a je o 509 stanic vyšší, než v roce 1932, kdy celkový počet činil 148. 366 stanic. V roce 1933 byl také již zjišťován počet soukromých vedlejších stanic, jež jsou oprávněny ke styku se státní sítí. Těchto stanic koncem roku 1933 bylo 32. 777. Bylo tudíž koncem roku 1933 celkem 181. 652 telefonních stanic mluvicích se státní sítí. Připočteme-li k tomu ještě 544 veřejných automatů a 3007 veřejných hovoren, mělo obyvatelstvo republiky v počtu asi 15, 000. 000 koncem roku 1933 možnost hovořiti ze 185. 203 telefonních stanic. Připadalo tudíž na 10. 000 obyvatelů 124. 5 stanic.

Poštovní správa snažila se i v roce 1933 podle finančních možností rozmnožiti a zdokonaliti telefonní zařízení. Tak bylo zřízeno 40 nových telefonních ústředen hlavních a 31 vedlejších, tedy celkem 71 (v roce 1932 73) a 83 veřejných hovoren (v roce 1932 110). Dále bylo zřízeno 68 veřejných telefonních automatů proti 24 v roce 1932. Počet telefonních ústředen byl koncem roku 1933 2. 677 (z toho 78 s automatickým provozem) a veřejných hovoren 3. 007.

Z výsledků statistiky od ledna do dubna v roce 1934 lze v porovnání s toutéž dobou v roce 1933 souditi, že se v roce 1934 telefonní provoz v celku vyrovná roku 1933.

Aby byl podnícen přírůstek nových účastníků, jsou i letošního roku prováděny ve větším měřítku propagační akce s příznivým výsledkem. Kromě toho bylo sníženo o 25% místní hovorné pro účastnické stanice II. třídy v automatických sítích, t. j. z 80 haléřů na 60 haléřů. Rovněž bylo učiněno opatření, aby účastníci, kteří svoje stanice vypověděli a jejich vedení zůstalo v reservě, byli znovu získáni tím, že stavební příspěvek byl snížen na 50 Kč.

V rámci investičního programu na rok 1934 pokračuje se v dostavbě okresních telefonních síti s automatickým provozem; v jablonecké sítí dokončují se ústředny v Držkově, Rychnově, Rádle, Albrechticích, Mšeně, Pulečném atd., v telefonní síti "Velká Praha" v Krči, Záběhlicích, Spořilově, Kunraticích, Libuši a Liboci, dále dokončila se stavba ú. b. ústředny v Trutnově a zapojila se aut-ústředna ve Velkém Březně v okresní síti ústecké. Kromě toho se přikročuje ke stavbě aut-ústředny v Karlových Varech a v Liberci.

Stavební program na rok 1935 jest omezen na stavby těch ústředen, v nichž nezbytnost zajištění řádného telefonního provozu navrhovanými zařízeními jest bezpečně prokázána a hospodářsky výhodná. V prvé řadě budou dostaveny ústředny, s jejichž stavbou bylo, anebo ještě bude počato v roce 1934 (zřízení aut-ústředny v Aši).

V druhé řadě jsou do programu pojaty stavby, rozšíření nebo rekonstrukce těch ústředen, které hledíc ke vzrůstu účastníků jest nutno rozšířiti nebo doplniti různou výstrojí.

Dále se počítá a úpravou nebo s obnovou těch ústředen, k jejichž přemístění má dojíti v r. 1935, při čemž navrhované rozšíření neb obnova jejich zařízení jest jak provozně, tak i se stanoviska finančně-hospodářského žádoucí.

Posléze je do stavebního programu na rok 1935 pojata automatisace ústředen v Klánovicích a po případě též ve Strakonicích, obnova ústředny v Ž i l i n ě, zřízení aut-ústředny v Píšťanech a automatisace 4 vedlejších ústředen popradské sítě (Velká, Velký Slavkov, Spišská Sobota, Matějovce).

Stavební činnost v místních telefonních sítích řídila se v r. 1934 nároky kladenými na sítě ze tří důvodů:

1. z důvodů stěhování úřadů v místech, kde dosavadní umístění neb zařízení stavebně nevyhovovalo;

2. z důvodů automatisace telefonního provozu;

3. z důvodů nemožnosti zřizování účastnických stanic nebo jich stěhování.

Z těchto tří hledisek byl posuzován a vypracován také investiční program telefonních staveb pro rok 1935, do něhož bylo nutno pojmouti i ony stavby, jež z důvodů administrativních neb technických nebylo možno uskutečniti v předchozím roce zcela nebo z větší části.

Stavební činnost byla vhodně rozšířena o další stavby sítí prováděné z prostředků půjčky práce, z níž jsou v letošním roce prováděny zvláště větší úpravy telefonních sítí v Karlových Varech a v Liberci pro automatisaci tamního telefonního provozu, dále částečné rozšíření telefonních sítí v Hradci Králové, Olomouci, Košicích, Užhorodě, Kežmaroku, Berehově a Mukačevě.

V letošním roce budou mimo jiné provedeny i značně pronikavé úpravy telefonních sítí v Horšovském Týně a v Benešově nad Ploučnicí z důvodu přemístění úřadů. Automatisace telefonního provozu vyžaduje provedení úprav sítí a spojovacích vedení ústředen v Kunraticích, Libuši, Liboci a Zbraslavi u Prahy a ve Mšeně a Rýnovicích.

Pro nemožnost zřizování nových a stěhování dosavadních stanic bylo letos přikročeno k částečným rozšířením telefonní sítě na Smíchově (západní a jižní oblast) a v oblasti Král. Vinohrad, Nuslí a Strašnic, dále v Plzni, Svitavách, Mimoni, Děčíně, Brně a Krnově.

V roce 1935 bude nutno provésti i přestěhování některých telefonních zařízení a v mezích nutnosti upraviti i sítě v Rakovníku, Nymburku, Lysé nad Labem, Pardubicích, Vsetíně, Příboru, Fulneku, Galantě, Kremnici, Krupině. Rosbachu, Val. Kloboukách, Otrokovicích, žlutících, Mšeném u Mělníka, Králíkách, Miroslavi, Plesné, Šuranech a Radvanicích.

Postupně prováděná automatisace telefonního provozu vyžádá si v roce 1935 provedení úprav sítí a rozmnožení spojovacích vedení v Píšťanech, Popradu, Velké, Velkém Slavkově, Spišské Sobotě,. Matějovcích, Uhříněvsi a v Klánovicích.

Z důvodu obsazení vedení dlužno rozšířiti telefonní sítě v českém Brodě, Všetatech, Úvalech, Podmoklech, Ml. Boleslavi, Jičíně, N. Bydžově, Poděbradech, Turnově, Plzni (v II. části), Jáchymově, Pelhřimově, Broumově, Čáslavi, Kutné Hoře, ústí nad Orlicí, Vrchlabí, Jaroměři, Chrudimi, v Brně, Telči, Vyškově, Rožnově, v okresní síti Moravsko-Ostravské, v Bratislavě, v Žilině, Trebišově, Spišské Nové Vsi, Levoči, Velkém Berezném, Bardejově, Lučenci, Parkáni, Nitře (dokončení), Turč. Sv. Martině, Lipt. Sv. Mikuláši, v Novém Městě nad Váhom a Zbraslavi (dokončení). V Praze pak nutno je rozmnožiti přípojná vedení v Břevnově, s několika menšími úpravami v různých jiných částech Prahy.

Částka preliminovaná v rozpočtu na r. 1934 na výstavbu meziměstských telefonních vedení umožnila jen výstavbu vedení, jichž potřeba jevila se již po několik let. Jsou to: Bor u Tach. -Mar. Lázně jako část vedení Plzeň-Mar. Lázně, Poprad, Štrbské Pleso a Košice-Mukačevo-Chust.

Kromě těchto programových staveb bude zřízeno na žádost polské poštovní správy mezinárodní pohraniční telefonní vedení Trstenná-Chyžne.

Československá dálková kabelová síť měla koncem roku 1933 1. 247 km položených kabelů a byla v letošním roce rozšířena o kabelový úsek Pardubice-Svitavy, který je části kabelové trati Praha-Pardubice-Olomouc.

Rozhlasová stanice v Liblicích a radiptelegrafní stanice v Poděbradech jsou připojeny specielním radiokabelem na Prahu, čímž je zaručena bezvadnost a bezpečnost provozu.

Výstavba dálkového kabelu Pardubice-Svitavy a radiokabelu Liblice-Poděbrady byla provedena z prostředků přidělených z výnosu půjčky práce, z nichž se provede z části též kabelový úsek Svitavy-Olomouc.

Staví se zesilovací stanice ve Svitavách, kde veškerá zařízení budou umístěna v budově, Československou poštou zakoupené a pro účely zesilovací stanice adaptované.

Dálková kabelová síť umožnila další rozmnožení vnitrostátních telefonních spojů, a to hlavně severovýchodních Čech s hlavními středisky meziměstského telefonního provozu.

V r. 1934 byla zřízena v dálkových kabelech další superfantomní a nízkofrekventní telegrafní vedení: Praha-Zlín, Praha-Brno, Praha-Mor. Ostrava, Brno-Mor. Ostrava, Praha-Plzeň, Praha-Cheb, Praha-Ústí a Praha-Podmokly, a středofrekventní telegrafní vedení Praha-Berlín bylo prodlouženo nízkofrekventním okruhem do Brna. Dále bylo zřízeno a dáno do provozu nové vysokofrekventní telefonní vedení Praha-Košiee, Brno-Košice, Bratislava-Košice a specielní vysokofrekventní rozhlasové vedení Bratislava-Bánská Bystrica-Košice.

Investiční prostředky i pro rok 1935 dovolí vybudování pouze malého počtu meziměstských telefonních vedení, která jsou z provozních důvodů nezbytně nutná a jichž realisace byla již několik let odsunována.

Přetížená kabelová trať Břeclav-Bratislava nutí poštovní správu k vybudování nové spojnice z Brna na Slovensko, a to v trati stávajících vzdušných vedení Brno-Uherské Hradiště-Trenčín-Trnava-Bratislava. Tuto spojnici je nutno vybudovati ihned, poněvadž veškeré okruhy v dálkovém kabelu Břeclav-Bratislava jsou již obsazeny a jelikož její výstavba potrvá 3-4 roky, byl do programu r. 1935 zařaděn první její díl Brno-Uh. Hradiště.

V roce 1935 budou dána do provozu další vysokofrekventní telefonní vedení PrahaBucuresti, Berlín-Bucuresti a Praha-Košice. Pokud jde o kabelisaci telegrafních vedení pomocí telegrafie superfantomní a středofrekventní, bude v ní pokračováno v rámci povolených prostředků podle generelního projektu pro tento účel vypracovaného.

Telefonní styk mezinárodní doznal dalšího rozšíření o nově zavedené relace s ostrovy Bahamskými a středoamerickými státy Costa Ricou, Guatemalou, Nicaraguou a Panamou.

Dále byl rozšířen zavedený již telefonní styk s Řeckem, Tureckem, Egyptem, Brasilií, Přední Indií, Austrálií a s italskými a anglickými loďmi na moři.

Mimo to doznal zlepšení nově zavedenou cestou přes Ženevu telefonní styk se Španělskem a Portugalskem, při čemž byly v tomto styku sníženy i poplatky.

4. Pozemní stavby.

1. Budovy, jejichž stavba byla dokončena od 1. srpna 1933 do 31.

července 1934.

Pro poštovní úřady místní byly provedeny novostavby budov v Berouně, Klatovech, Poděbradech, Nové Pace a v Malackách. Ve Strážnici byla dokončena novostavba společné úřední budovy.

Dokončena byla též novostavba budovy pro nádražní poštovní a telegrafní úřad Hradec Králové 2.

2. Budovy, v jejichž stavbě se pokračuje, nebo s nimiž bude za-

počato do konce roku 1934.

a) Budovy pro službu administrativní a pro zvláštní účely:

Praha-Vysočany, novostavba budov pro hospodářské ústředny ministerstva pošt a telegrafů.

b) Budovy pro poštovní úřady místní:

Karlovy Vary l, přestavba (II. část) budovy poštovního a telegrafního úřadu. Pardubice l, přístavba a přestavba budovy poštovního a telegrafního úřadu. Svitavy, přestavba budovy pro účely zesilovací stanice dálkového kabelu. Šumperk, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

c) Budovy pro provoz telegrafní a telefonní:

Karlovy Vary 1, přestavba (I. část) budovy poštovního a telegrafního úřadu pro účely místní automatické telefonní ústředny.

Liberec 1, přestavba (I. část) budovy poštovního a telegrafního úřadu pro účely místní automatické telefonní ústředny.

d) Budovy pro provoz radiotelegrafní a radiotelefonní:

Báňská Bystřice, novostavba budovy pro radiofonní vysílací stanici ve středním Slovensku.

3. Budovy, projektované, pro něž budou vykonány přípravné

práce.

Kralupy, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Praha-Kr. Vinohrady, přístavba (rozšíření) budovy pro čsl. rozhlas a ředitelství pošt a telegrafů na stav. parc. č. kat. 59.

Praha-Libeň, novostavba budovy pro automatickou telefonní ústřednu.

Liberec l, přestavba (II. část) budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Novostavba budovy pro radiofonní vysílací stanici v západním Slovensku.

Kromě vyjmenovaných staveb je prováděna obcí Příborem novostavba budovy pro tamnější poštovní a telegrafní úřad, na niž platí poštovní správa roční splátky, a v řadě jiných měst byly provedeny rozsáhlejší stavební úpravy.

5. Sociální politika.

Poštovní správa pečuje o stálé zdokonalování organisace sociálního zaopatření poštovních zaměstnanců, po případě o jeho přizpůsobení změnám příslušných zákonů. Léčebný fond poštovních zaměstnanců předal letošního roku k užívání léčebnu v Poděbradech o 20 pokojích s 26 lůžky, rozšířil léčebnou péči o službu zubních techniků a provádí přípravné práce, aby počátkem roku 1935 mohlo dojíti k zavedení evidence pojištěnců a vydání souborných předpisů o léčebné péči. Kromě toho vydán bude ještě letošního roku nový volební řád do sborů Léčebného fondu. Pro Provisní fond vydány byly nové stanovy a na základě jich byli převedeni poštovní poslové z Fondu pro invalidní a starobní pojištění do Provisního fondu.

6. Finanční hospodářství čsl. pošty.

Hospodářská a průmyslová stagnace, která v roce 1932 způsobila citelný pokles provozovacích příjmů Čsl. pošty, měla vliv i na hospodářství r. 1933. Další úbytek příjmů nastalý v roce 1933 byl však více než vyrovnán podstatným snížením provozovacích výdajů, jak zřejmo z tohoto porovnání:

Snížení příjmů, které činilo 4'84%, resultuje jednak z úbytku příjmů, projevivšího se hlavně u poštovních poplatků (o 7'17% - proti snížení nastalému v r. 1932 jest úbytek roku 1933 nižší o 27'48%), u telegrafních poplatků (o 11'46% - proti roku 1932 jest úbytek menší o 66. 47%) a u telefonních příjmů (o 2'79% - proti r. 1932 jest úbytek nižší o 14'34%), vesměs hlavně v důsledku nepříznivých poměrů v obchodu i průmyslu, jednak z přírůstku příjmů, jenž se projevil u rozhlasových poplatků (o 22'38%) vzrůstem platících radioposluchačů o 21. 39% a u pensijních příspěvků (o 31'39%) v důsledku ustanovení zákona ze dne 28. prosince 1932, č. 204 Sb. z. a n.

Snížení zásob jest výsledkem četných systematických opatření podnikové správy, směřujících k snížení neproduktivně uloženého kapitálu.

Vývoj hospodaření se zásobním majetkem za dobu od zkomercialisování čsl. pošty, resp. výsledek zmíněné snahy podává tento přehled: