§ 3. Státní mincovna v Kremnici.

V roce 1933 narazila mincovna při plném zaměstnání

Medailí a jiných výrobků bylo v roce 1933 zhotoveno úhrnem 144. 898 kusů proti 226. 578 kusům v roce 1932.

Čistý zisk za rok 1933 činí 2, 835. 44970 Kč proti 2, 615. 890 Kč v roce 1932.

V roce 1934 naraženo bylo 3, 280. 000 kusů stříbrných 20 Kč, načež byla ražba mincí zastavena až na ražbu obmezeného počtu desetníků.

V roce 1935 počítá se toliko s obmezenou ražbou podle potřeby, a to korun a desetníků.

§ 4a. Československá pošta.

1. Poštovní provoz.

Kritický stav hospodářského života, který se projevil v roce 1933, nezůstal samozřejmě bez vlivu ani na rozsah poštovní dopravy. Byl proto vývoj všech odvětví poštovní dopravy nepříznivý, což se projevuje zvláště v citelném poklesu počtu dopravených zásilek.

Dokladem toho jsou statistická čísla, jejichž zjišťování se věnuje v poslední době mimořádná pozornost.

Podrobné výsledky statistického šetření o činnosti podniku Čsl. pošta za rok 1933 jsou uveřejněny ve "Zprávách státního úřadu statistického". Z nich stačí uvésti jen údaje o rozsahu dopravy hlavních druhů poštovních zásilek (údaje o výsledcích roku 1932 jsou pro srovnání uvedeny v závorkách).

Listovních zásilek bylo dopraveno poštou celkem 940, 368. 400 (1. 026, 290. 446) kusů. Pokles dopravy činí okrouhle 8'5% (rok 1932 vykazoval proti roku 1931 vzestup o 3%).

Listovních zásilek podrobených poštovnému bylo 832, 062. 578 (919, 814. 514) kusů, a to psaní 432, 534. 391 (477, 364. 256), dopisnic 177, 890. 568 (195, 031. 766), ostatních listovních zásilek, t. j. obchodních papírů, tiskovin, ukázek zboží a balíčků 221, 637. 619 (247, 418. 492) kusů. Listovních zásilek prostých poštovného bylo 108, 305. 822 (106, 475. 932) kusů. Z celkového počtu listovních zásilek bylo dopraveno doporučeně 32, 879. 870 (36, 553. 412) kusů. Z úhrnného počtu dopravených listovních zásilek připadá na dopravu tuzemskou 812, 718. 944 (870, 345. 157) a na d o p r a v u s c i z i n o u 127, 649. 456 (155, 945. 289) kusů, z toho pak do ciziny 50, 466. 714 (64, 382. 519) a z ciziny 77, 182. 742 (91, 562. 770) kusů.

Zásilek vyplacených novinovými známkami nebo podle sjednané snížené sazby (noviny a časopisy) bylo dopraveno 407, 995. 536 (414, 696. 230) kusů. Pokles činí 1'5%.

Cenných psaní, cenných krabic a balíkových zásilek bylo dopraveno 24, 346. 728 (27, 454. 302) kusů. Pokles činí 11%.

Poštovních poukázek bylo podáno úhrnem 11, 330. 416 (11, 976. 971) kusů na celkovou částku 2. 651, 138. 874 (2. 975, 285. 042) Kč, vyplaceno pak úhrnem 11, 079. 321 (11, 851. 925) kusů na celkovou částku 2. 671, 675. 800 (3. 026, 341. 919) Kč. Proti roku 1932 činí pokles v roce 1933 u podaných poukázek co do kusů 5'4% a co do částek 10'9%, u poukázek vyplacených co do kusů 6'5% a co do částek 11'7%.

Zásilek s dobírkou, t. j. doporučených listovních zásilek s dobírkou, cenných psaní a balíkových zásilek s dobírkou, došlých z tuzemska i z ciziny bylo 3, 749. 093 (4, 164. 972) kusů. Pokles činí 10%.

Ze srovnání uvedených statistických čísel jest zřejmo, že v roce 1933 byl ve všech odvětvích poštovní dopravy dosti citelný pokles.

V dopravě listovních zásilek nedostavilo se obvyklé oživení dopravy ani v letních měsících, poněvadž cizinecký i domácí turistický ruch byl v roce 1933 velmi slabý. Kromě toho nebylo vhodných příležitostí k vyvinutí intensivnější činnosti v dopravě, jako byly v roce 1932 oslavy stého výročí narození Miroslava Tyrše, jež vyvrcholily IX. sletem všesokolským v Praze, navštíveným statisíci účastníků domácích i z ciziny. Tyto celostátní oslavy, k nimž vydala pošta pamětní poštovní známky v nákladu 152 milionů kusů a propagační obrázkové dopisnice v nákladu 4 1/2 milionu kusů, přispěly tehdy k oživení dopravy listovních zásilek tou měrou, že jen toto odvětví vykazovalo i při pokročilé hospodářské tísni vzestup poštovní dopravy o 3% proti roku 1931. V roce 1933 byly sice celostátní Pribinovy oslavy v Nitře, k nimž vydala poštovní správa dvě hodnoty (50 h a 1 Kč) pamětních známek, ale tyto oslavy neměly v poštovní dopravě žádoucí působivosti.

Mírný pokles počtu dopravených novinových zásilek jest, po náhlém vzestupu dopravy těchto zásilek v roce 1932, vysvětlitelný ochabnutím zájmu obecenstva o literární produkci, a to hlavně v důsledku poklesu kupní síly a následkem zvýšeného zájmu o rozhlas, který šíří rychle a působivě duchovou kulturu i do nejzazších koutů republiky.

Stále vážným, třebaže dnes již poněkud mírnějším, jest pokles dopravy balíkových zásilek. V tomto odvětví dopravy musí pošta soutěžiti zvláště se soukromou autodopravou, která nejsouc zatížena různými výkony obstarávanými ve veřejném zájmu, může stranám poskytovati různé výhody, jež jí získávají na úkor pošty nové zákazníky, zejména z kruhů obchodních a průmyslových.

Pod tlakem těchto poměrů přikročila poštovní správa k propočítání sazeb své balíkové dopravy a započala v druhé polovici roku 1933 s opatřeními, jež mají čeliti dalšímu poklesu v tomto odvětví poštovní dopravy.

Od 1. září 1933 poskytovala pošta zájemcům, kteří podávali nejméně 100 balíkových zásilek měsíčně, 10%ní bonifikace z výplatného.

Od 1. října 1933 byl zaveden nový druh balíkových zásilek, t. zv. "poštovní zboží". Tento nový způsob balíkové dopravy znamená pro uživatele pošty značné zjednodušení a zlevnění dopravy jejich zásilek, zvláště proto, že poštovní zboží lze podávati bez průvodky, u všech poštovních úřadů (ovšem jen do míst zvláště k tomu určených), bez udané ceny nebo s udanou cenou až do 500 Kč, neváží-li více než 10 kg. Poplatky podle váhy jsou značně zlevněny a místní dopravní balíkový příplatek ani doručné (návěštné) se nevybírá.

Toto výhodné zařízení bylo uvítáno použivateli z kruhů obchodních a průmyslových a hojně se ho používá.

V mezinárodním styku poštovním byla v roce 1934 sjednána výměna cenných psaní a cenných krabic s britskými osadami Gibraltar a Tanganyika, výměna telegrafických poukázek s Polskem, výměna poštovních a telegrafických poukázek a poštovních zásilek na dobírku s Japanem, Chosenem (Choreou) a souborem ostatních závislých území japonských, výměna balíkových zásilek do 10 kg s Portugalskem (jen do Lisabonu) a balíkových zásilek do 20 kg s Bolivií, Nicaraguou, Panamou, Francouzskou Oceánií a Nizozemskými Antillami, vyplatky se Sýrií a spěšné balíky s Itálií.

Dne 20. března 1934 skončil své práce Světový poštovní kongres, zasedající v Kahýře od 1. února 1934. Ustanovení nové úmluvy a nových ujednání nabudou účinnosti 1. ledna 1935.

četné změny dosavadních ustanovení pro mezinárodní poštovní styky, přijaté na kongresu v Kahýře, mají za účel zlepšiti, usnadniti a zjednodušiti pokud možno mezinárodní poštovní styky.

Po skončení prací spojených s vydáním překladu úmluvy, ujednání jejich řádů, jakož i příslušných provozních pomůcek, vynasnaží se čsl. poštovní správa o další prohloubení styků s cizinou a o plné využití ustanovení úmluvy a ujednání československému vývozu příznivých. Za tím účelem hodlá uzavříti řadu zvláštních ujednání s cizími poštovními správami v oboru pošty listovní a balíkové. V prvé řadě bude to nové ujednání o dopravě balíků ve styku se Spojenými státy americkými. Dále hodlá projednati zjednodušenou výměnu balíků ve styku s Rakouskem, Maďarskem, Polskem a po př. i se Švýcarskem; sjedná po případě novou úpravu poštovních styků se sousedními štáty, zejména pokud jde o poštu listovní a bude usilovati o rozšíření počtu zemí, do nichž jsou povoleny ukázky zboží s věcmi podrobenými clu, balíčky atd.

V roce 1933 bylo v činnosti 3. 746 (3. 741) poštovních úřadů, z toho 11 (9) občasných; poštoven bylo v činnosti 842 (844).

Za nynější svízelné finanční situace podniku lze zřizovati nové poštovní úřady pouze náhradou za stejný počet poštovních úřadů, které jsou jako nadbytečné rušeny.

Zaváděti přespolní doručování v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, kde jest dosud velmi slabá síť poštovních úřadů, lze jen v rámci finančních možností. Stejně' jest tomu i s poštovnami.

Poštovní doprava ve vlacích byla obstarávána v roce 1933 (číslice v závorkách vyznačují stav z roku 1932) 693 (707) vlakovými poštami, z nichž bylo 352 (355) doprovázeno úředníky a zřízenci, 341 (352) jen zřízenci, dále 697 (643) železničními kursy pro úhrnnou poštovní dopravu, z nichž 670 (611) bylo provázeno poštovními a 27 (32) železničními zřízenci a konečně 1290 (1060) železničními kursy pro dopravu listovní pošty, zprostředkovanou železničními zaměstnanci. Dopravu pošty obstarávalo

denně 2. 634 (2. 374) železničních vlaků, kterými obíhalo 554 (555) poštovních vozů. Z těchto vozů bylo 172 (180) čtyřnápravových, 46 (46) třínápravových a 336 (329) dvounápravových, nečítajíc v to vozy služební se zvláštním oddílem pro poštu. Délka poštovních kursů na železnicích činila 212. 869'4 (150. 295'1) provozních km.

Poštovní doprava na silnicích byla v roce 1933 obstarávána 2499 (2494) automobilními jízdami ve státním nebo soukromém provozu, dále 6. 831 (6. 013) koňskými jízdami, obstarávanými 1226 (1208) smluvními podnikateli poštovních jízd, kteří používali 1376 (1410) státních a 1458 (1471) soukromých silničních vozidel; konečně se konala poštovní doprava na silnicích 14. 873 (14. 586) pěšími pochůzkami, obstarávanými poštovními zřízenci a posly. Délka všech 24. 203 (23. 093) silničních poštovních kursů činí 66. 735'2 (70. 863'5) km.

Při zdokonalování svých dopravních zařízení byla poštovní správa nucena počítati s omezenými finančními prostředky. Hlavní péči věnovala službě balíkové, kde se jí podařilo uskutečniti velmi pronikavé zlepšení dopravy balíků pro střední a východní část země Moravskoslezské a východní část země Slovenské, dále v dopravě balíků z východní části země české pro Německo a v dopravě jich do země, kam se dopravují průchodní cestou přes Cheb, jakož i balíků z východních Čech pro Rakousko, Itálii a země v průchodu dopravní cestou přes české Budějovice-Linec. Rovněž urychlena byla doprava balíků z Moravy a východních Čech pro Prahu.

Soukromé konkurenci snažila se čeliti poštovní správa tím, že nařídila dopravovati balíky, pokud to jen prostor dovoluje, především v hlavních vozech vlakových pošt.

Rozmachem motorisace železničních tratí přibyly poštovní správě nové úkoly, jelikož nynější úprava motorových vlaků potřebám pošty nevyhovuje. Protože motorisace vlaků se osvědčila, objednala poštovní správa 18 oddílů nových specielních vozů řady CDFlm pro dopravu pošty v motorových vlacích.

Potřeba dalších nových poštovních vozů dostavila se také na tratích s parním pohonem, proto zařadila poštovní správa v r. 1933 do provozu 14 nových vozů pro vlakové pošty a v roce 1934 objednala pak dalších 8 vozů. Také v roce 1935 bude nutno rozmnožiti počet vozů pro vlakové pošty na železničních tratích s parním i motorickým pohonem.

V mezinárodní dopravě nastala v r. 1933 značná zlepšení použitím nových mezinárodních vlaků a nových lodních spojení se zeměmi zámořskými. Dlužno se zmíniti o pronikavém urychlení dopravy pošty do Velké Britanie, Francie, Rumunska, Bulharska, Egypta, Palestiny, Spojených států amerických, Mexika a na ostrov Cypr.

Doprava poštovních celních zásilek z ciziny pro Moravu byla urychlena zřízením nového vyclívacího poštovního úřadu Přerov 2 a novou úpravou obvodů vyclívacích poštovních úřadů Olomouc 2, Šumperk l, Varnsdorf 2 a česká Lípa.

Na silnicích byly zlepšeny poštovní kursy, pokud to jen dovolovaly omezené finanční prostředky. Byla zřízena řada nových poselských pochůzek, některé poselské pochůzky byly přeměněny v jízdy s koňským potahem a mnohé silniční kursy byly zautomobilisovány.

Pokles balíkové dopravy nutil poštovní správu hledati nové cesty k získání balíků, a to zejména zřízením bezplatné sběrné služby balíkové u podavatelů a bezplatné dopravy těchto balíků poštovními jízdami, které se vracejí k poštovním úřadům prázdné nebo neplně využité, pokud se týče zvláštními jízdami k tomuto účelu zřízenými. Tuto službu organisuje poštovní správa ve větších městech a v místech s čilým průmyslovým a obchodním ruchem. Sběrná služba balíková se velmi dobře osvědčila a byla přijata veřejností velmi sympaticky. Koncem r. 1933 zřízena byla tato bezplatná služba celkem u 64 poštovních úřadů, a to v obvodu ředitelství pošt a telegrafů v Praze u 24, v Pardubicích u 16, v Brně u 4, v Opavě u 8, v Bratislavě u 5 a v Košicích u 7 poštovních úřadů.

Bezplatné sběrné služby balíkové používá dosud asi 220 firem. Na dalším jejím vybudování a zdokonalování se stále pracuje a k součinnosti byli vyzváni jak poštovní zaměstnanci přímo, tak i jejich odborové organisace.

Ve vzduchu byla poštovní doprava v r. 1933 obstarávána letadly na tuzemských tratích Praha-Brno-Bratislava-Košice-Užhorod a Praha-Mariánské Lázně-Karlovy Vary; na mezinárodních tratích: Praha-Brno-Bratislava-Košice-Užhorod-

Cluj-Bucuresti, Praha-Brno-Bratislava-Zagreb-Sušák, Praha-Halle/Lipsko-Essen/Mülheim-Rotterdam-Amsterdam, Praha-Drážďany-Berlín, Praha-Vídeň, Praha -Vídeň-Budapešť-Beograd-Sofia-Bucuresti-Istanbul, Praha-Warszawa, PrahaNorimberk-Strasbourg-Paris, Praha-Saska Kamenice - Halle/Lipsko - Hanover Brémy, Brno-Vídeň, Brno-Kraków-Warszawa a Mariánské Lázně-Karlovy VarySaska Kamenice-Halle/Lipsko.

V evropském styku byla zajištěna celoroční doprava leteckých balíkových zásilek do švýcar a Sárského území prostřednictvím letecké služby Praha- Strasbourg.

Z mezinárodních leteckých služeb, používaných československou poštovní správou k dopravě letecké pošty, byla dosavadní letecká trať London-Athinai-Capetown rozšířena o přípojné trati Salisburg-Blantyre, Nairobi - Mombasa - Tanga - ZanzibarDar-es-Salaam, Broken Hill-Tete-Quelimane - Mozambique - Majunga-Tananarive a Kimberley-Windhoek; tím byla získána přímá doprava leteckých listovních zásilek do Nyasalandu a na ostrov Madagaskar a značně urychlena doprava zásilek do jihozápadní Afriky.

Byla též zavedena doprava leteckých zásilek vnitrozemskou leteckou službou v jihoafrické Unii leteckou tratí Johannesburg-Durban-East London-Port Elizabeth-Capetown.

Dále používá se k dopravě leteckých listovních zásilek nově zřízené letecké trati Sevilla-Las Palmas, spojující Španělsko s Kanárskými ostrovy.

úspěšné jednání se zúčastněnými leteckými společnostmi umožnilo značné snížení leteckých balíkových příplatků do některých evropských zemí.

Poštovní správa hodlá též zavésti balíkovou dopravu do zemí, obsluhovaných dálkovými leteckými službami, zejména do zemí dálného Východu a do zemí afrických, obsluhovaných leteckou tratí London-Athinai-Capetown.

Vydavatelská činnost v oboru poštovních cennin omezila se na vydání 60 h výplatní známky s podobiznou Miroslava Tyrše a na příležitostní emisi k jedenáctistému výročí založení prvního křesťanského kostela knížetem Pribinou v Nitře; tato emise zahrnovala hodnoty 50 h a l Kč. Omezení vydavatelské činnosti v tomto oboru bylo nutné jednak vzhledem k tíživým hospodářským poměrům, jež oslabily také kupní sílu sběratelů známek, jednak také proto, že bylo třeba věnovati se přípravě rozsáhlejších emisí poštovních známek pro rok 1934, na který připadají četná výročí významných historických událostí a oslavy památky vynikajících představitelů naší národní kultury.

Zvýšená pozornost byla věnována propagaci našich známek v cizině. K tomu účelu byly upraveny dvě rozměrné exposice znázorňující patnáctiletý vývoj československých poštovních známek. Těmito exposicemi obeslala poštovní správa výstavy světového významu, a to výstavu "Století pokroku" v Chicagu a Mezinárodní výstavu poštovních cennin "WIPA 1933" ve Vídni.

Důležitá byla zvláště naše účast na výstavě v Chicagu, neboť přispěla k rozšíření zájmu o naše známky nejen v kruzích krajanů, ale také v širší americké veřejnosti, úspěch projevil se zvýšenými objednávkami našich známek, docházejícími od zájemců z Ameriky.

2. Telegrafní, radiotelegrafní a radiotelefonní provoz. Potrubní pošta.

Rok 1933 je důležitým rokem pro obor telegrafní. Jestliže rok 1932 přinesl nové směrnice pro mezinárodní službu telegrafní (světová telegrafní konference v Madridu), bylo třeba v roce 1933 připraviti vše potřebné za tím účelem, aby od 1. ledna 1934 mohl býti nový mezinárodní telegrafní řád skutečně prováděn, československá telegrafní správa s největší péčí připravila a vydala překlady mezinárodních úmluv a řádů, týkajících se telekomunikací, vydala nový tuzemský telegrafní řád a nové telegrafní provozní předpisy, jakož i nový sazebník.

Vyhovujíc přání obecenstva a hledajíc nové zdroje příjmů, zavedla československá telegrafní správa po dlouhé a bedlivé přípravě službu ozdobných telegrafních blanketů, a to od 1. května 1934.

Pokles dopravy telegramů, a to jak tuzemských, tak. i cizozemských nezastavil se ani v roce 1933. Překvapuje značnější pokles počtu tuzemských telegramů, jichž bylo v roce 1933 podáno toliko 2, 989. 481 kusů proti 3, 383. 859 kusům v roce 1932; doprava poklesla proti roku 1932 o 11'7% (v roce 1932 jevil se proti roku 1931 pokles o 9'9%). Počet mezinárodních telegramů (621. 498) vypravených z Československa do ciziny jest o 115. 811 menší proti roku 1932 (737. 209), což znamená pokles asi o 15%. Počet telegramů, které v roce 1933 došly do Československa z ciziny (673. 528), klesl proti roku 1932 (781. 076) o 107. 548 telegramů, což odpovídá 15%nímu poklesu. Sledujeme-li data dopravy ve styku s cizinou a porovnáme-li je s daty z let 1932 a 1931, seznáváme, že pokles telegrafní korespondence ve styku s cizinou se poněkud zmírnil, neboť doprava v roce 1932 klesla o 30% proti dopravě z roku 1931.

Listovní telegramy ve styku tuzemském vykazují za rok 1933 pokles o 9'3%. Ve styku s cizinou sousední pozorujeme však značnější pokles (odchod téměř 33%, příchod skoro 28%), vysvětlitelný tím, že odesilatelé telegramů při panující hospodářské krisí používají spíše stejně drahých hovorů telefonních, po případě při zprávách méně nutných pošty listovní. Ve styku s mimosousední cizinou jeví se však opak, poněvadž počet listovních telegramů vzrostl, a to při odchodu skoro o 18%, při příchodu téměř o 12%. Vzrůst těmto spočívá v tom, že počet zemí, dovolujících dopravu listovních telegramů, stále vzrůstá.

Počet blahopřejných a soustrastných telegramů stále roste; v roce 1933 bylo jich podáno o 11'4% více proti roku 1932. Můžeme však konstatovati, že jejich vzrůst nejde na úkor telegramů plně placených, jako spíše na úkor listovních zásilek. Vzrůst ten způsobuje účelně vedená propaganda novinami, rozhlasem, plakáty a pod., pod jejímž vlivem obecenstvo si stále více a více zvyká na službu blahopřejných telegramů.

V prvých měsících r. 1934 pokles počtu dopravených telegramů se téměř zastavuje, ba ve styku se zeměmi mimosousedními počet telegramů stoupl téměř o 30%.

Síť státních telegrafních úřadů: V roce 1933 byly zřízeny 72 nové telegrafní úřady, takže 31. prosince 1933 bylo 3. 297 státních telegrafních úřadů včetně smluvních telegrafních stanic s telefonním provozem. Ubyly však 53 železniční telegrafní stanice otevřené pro dopravu soukromé telefonní korespondence, a to ponejvíce v těch místech, kde byly otevřeny státní telegrafní úřady, neboť dvoje telegrafní úřady v těchto místech by byly naprosto zbytečné.

Délka telegrafních tratí v ČSR činila koncem roku 1933 (v závorkách stav koncem roku 1932) celkem 20. 303 (20. 370) km; tyto trati obsahovaly celkem 131. 644 (131. 578) km vedení (drátů). Z toho bylo v majetku poštovní a telegrafní správy 68. 316 (68. 555) km, v. majetku železniční správy 63. 317 (63. 014) km a v majetku soukromém 11 (9) km.

úbytek v délkách tratí a vedení, náležejících poštovní správě, vznikl jednak snesením mrtvých telegr. vedení, jednak přeměnou některých telegrafních stanic na telegrafní stanice s telefonním provozem.

Z význačnějších telegrafních staveb v roce 1934 prováděných dlužno uvésti: kabelování teleg. vedení na nádraží v Bohumíně, výměna drátu mezinárodního vedení č. 68 v úseku český Těšín-slovenské hranice, zřízení vedení potrubní pošty v důsledku přestěhování poštovního úřadu Praha 5 do novostavby ministerstva obchodu; po stavbě admin. železniční budovy a úpravě nádraží v Hradci Králové provede se kabelování tamních telegrafních vedení.

Pro rok 1935 se připravuje: rozšíření časové služby v Praze, překládky telegrafních trati Brno-Vranovice, Hranice-Vsetín a Brno-Vlárský průsmyk, kabelování telegrafních vedení na nádraží v českém Těšíně a Žilině, rekonstrukce telegrafních tratí ŽilinaVrútky, Ilava-Povážská Bystrica a Velký Bočkov-Trebušany.

Radiotelegrafní provoz: Počet radiových spojení se v roce 1933 nezměnil. Začátkem roku 1934 bylo na přání turecké telegrafní správy zastaveno radiotelegrafní spojení s Cařihradem; proti tomu však zřídila československá telegrafní správa v červnu

1934 nové, a to rentabilnější spojení s Beyrouthem (Sýrie). Celkový pokles telegrafní dopravy neodráží se však v radiotelegrafním provozu. Jestliže v roce 1932 bylo vypraveno z Československa do ciziny radiotelegraficky 205. 483 telegramů, podařilo se československé telegrafní správě i v roce 1933 vypraviti téměř týž počet (205. 293 telegramů, což jest 1/3 všech vypravených cizozemských telegramů). Počet telegramů došlých z ciziny stoupl ze 139. 048 v roce 1932 na 164. 447 kusů v roce 1933, tedy téměř na 14 všech došlých telegramů z ciziny, což znamená přírůstek 18'3%. Jest viděti, že radiotelegrafní spojení ciziny s Prahou těší se čím dále tím větší důvěře v cizině. V investičním programu na rok 1935 počítá se s vybudováním nové přijímací stanice radiotelegrafní náhradou za dlouho již nevyhovující stanici na Bílé Hoře, kde provoz v určitých denních hodinách jest značně rušen, a s rekonstrukcí vysílací radiotelegrafní stanice v Poděbradech.

Rozhlas: Počet účastníků rozhlasu stoupl k 31. prosinci 1933 na 573. 109 (31. prosince 1932 472. 187), tedy o více než 21%. Podle dat z 30. června 1934 bylo dosaženo počtu 621. 124 posluchačů, z čehož 3. 950 má koncesi bezplatnou (školy, nemajetní invalidé a slepci).

Propagace pro získání nových koncesionářů provádí se rozhlasem, propagačními vložkami u razítek sloužících k orážení listovních zásilek, novinami atd.

Snahou poštovní správy jest zajistiti všem československým posluchačům kvalitní a při tom dostatečně silný poslech (i pro krystalové stanice), a to i ve východním dílu našeho státu. K tomu cíli počítá ve svém investičním programu na rok 1935 se stavbou nové středoslovenské rozhlasové stanice, jejíž strojní zařízení bylo již objednáno, s výměnou anténního systému v Liblicích, čímž se má zvýšiti dosah stanice, a s nutným zesílením rozhlasové stanice košické.

V projektu jest také nová západoslovenská 100 kw rozhlasová stanice. O jejím umístění není dosud rozhodnuto.

Pro propagaci Československa v cizině jest určena krátkovlnná rozhlasová stanice v Poděbradech. Bude vysílati vybrané části programu československých stanic a bude slyšitelná i v jiných dílech světa.

Ve snaze po zvýšení jakosti vysílání přikročuje poštovní správa po dokončení prací v rozhlasovém paláci v Praze k rekonstrukci studia v Moravské Ostravě a hodlá poříditi též reportážní krátkovlnný vysilač a přijímač, který umožní vysílání různých přenosů a aktualit i z odlehlých míst.

Pokud jde o potrubní poštu v Praze, jest v roce 1934 v provozu celkem 19 strojoven, 77 strojových zařízení, 129 potrubních přístrojů; délka potrubí dopravních tratí činí celkem 59102 km.

Pražské potrubní pošty se používá mnohem více než dříve, což bylo způsobeno nejenom rozmnožením počtu potrubních stanic, ale i poplatkovou úpravou platnou od 15. prosince 1932 a zesílenou propagací tohoto způsobu dopravy.

3. Telefonní provoz.

Pro trvající hospodářskou tíseň zaznamenává telefonní provoz i v roce 1933 další pokles u porovnání s léty předcházejícími.

Počet místních hovorů mezi účastnickými stanicemi v roce 1933 činil 225, 517. 713 a byl nižší proti roku 1932 o 4, 324. 761 hovorů, t. j. o 1'9%. V roce 1932 činil úbytek proti roku 1931 21%. Počet hovorů místních uskutečněných z veřejných hovoren vykazuje v roce 1933 rovněž úbytek, ačkoliv v roce 1932 vykazoval přírůstek 7%. V roce 1933 bylo totiž těchto hovorů 664. 292 proti 688. 488 v roce 1932, takže úbytek činí 24. 196 hovorů, t. j. 3, 5%. Lze si to vysvětliti tím, že v roce 1931 a 1932 bylo možno v důsledku zavedení přísnější kontroly zaznamenati přírůstek hovorů u veřejných hovoren, ačkoliv všechny ostatní hovory jevily úbytek. V roce 1933 nastal úbytek pro celkový pokles provozu.

Meziměstský hovorový styk tuzemský činil v roce 1933 celkem 14, 682. 337 hovorových jednotek a byl o 788. 737 jednotek menší než v roce 1932, t. j. o 51%.