Kapitola 18. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné

výchovy.

Jako všechny obory veřejné činnosti trpí i veřejná zdravotní správa následky krise. činnost ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy musí se omezovati jen na nejnutnější opatření zdravotní, pokud předpokládají finanční náklad, a to jsou pochopitelně téměř všechna z nich.

Nicméně i s omezenými prostředky snaží se správa zdravotní dostáti svému úkolu a udržovati zařízení zdravotní v řádném chodu. Není ovšem pomyšlení za dané situace na uskutečňování celé řady zdravotních opatření velmi naléhavých, jichž stát náš dosud postrádá, a k jichž realisaci veřejná správa zdravotní svým posláním je povinna.

Organisaci veřejné zdravotní služby lékařské v obcích je možno považovati za skončenu, a to jak pokud se týče uspořádání zdravotních obvodů, tak i po stránce osobní.

V boji proti nakažlivým nemocem možno zaznamenati úspěch v tom směru, že náš stát uchráněn by] zavlečení nakažlivých nemocí z ciziny. Za to děkovati jest správně fungující mezinárodní službě zdravotnické, zavedené právě ohledně nakažlivých nemocí.

Vyskytlo se několik omezených epidemií skvrnitého tyfu na Podkarpatské Rusi a ve východní části Slovenska, jež byly lokalisovány a pohotovým zakročením úspěšně potřeny.

Značnému rozšíření záškrtu čeleno jest finanční podporou preventivního očkováni proti záškrtu. Preventivní očkování proti spále nebylo dosud zavedeno pro nedostatek přesvědčivých zkušeností.

Věcilékárnické jsou stále ještě ve znamení hospodářské tísně, která lékárnictví zachvátila později sice, ale tím úporněji. Mírné zlepšení hospodářských poměrů v různých oborech nemělo dosud vlivu na hlavního konsumenta lékáren, t. j. na nositele sociálního pojištění, a tak nebylo možno ministerstvu veřejného zdravotnictví ani dosáhnouti toho, aby připravené již osnovy o lékárnických sazbách byly aspoň projednávány.

Pro nesnáze dosavadních osnov nového lékárnického zákona byla připravena nejnověji osnova lékárnického zákona, která má ráz pouze unifikační.

Všeobecná hygiena. V oboru zdravotnictví potravinářského je nejvýznačnějším rysem činnosti v roce 1934 a zároveň obsáhlým programem této činnosti na rok příští vydání československého potravinového kodexu.

Ze speciálních otázek v oboru potravinářství zabývá se ministerstvo především otázkou konservace poživatin chemickými prostředky. Konkrétně řeší se přípustnost chemické konservace ovoce a ovocných šťáv.

Pracuje se dále na úpravě předpisů pro koncesovanou živnost výroby sodové vody, předpisů o čištění pivních tlakostrojů, na revisi vlasových barviv, na kontrole kosmetik dovážených z ciziny a na unifikaci předpisů o výrobě a prodeji francovky.

Oborem činnosti výroby umělých potravin zabývá se intensivně zvláštní oddělení ministerstva zdravotnictví, jež převzalo tuto agendu od zrušeného úřadu (ministerstva) pro zásobování lidu.

Podpůrná činnost asanační bržděna jest bohužel nedostatkem potřebných prostředků finančních.

V boji proti lidovým chorobám (tuberkulosa, pohlavní nemoci, rakovina, trachom, alkoholism atd. ) nejúčinnější zbraní jsou poradny a činnost propagační. Předpokladem úspěšné činnosti poraden jest kromě zabezpečení finančního též vyhovující předběžné vzdělání jejich personálu. Státní škola zdravotní a sociální péče v Praze (při Státním zdravotním ústavě) jest stavebně dokončena a v roce 1935 započne s činností. Na Podkarpatské Rusi byl učiněn podstatný krok ku předu ve zdravotnické konsolidaci zahájením činnosti Domu Lidového Zdraví v Užhor o d ě, který vykazuje za několik krátkých měsíců své činnosti frekvenci i výsledky velmi

dobré. Tento ústav bude prováděti též za dozoru ministerstva veřejného zdravotnictví plánovitou lidovýchovnou akci na Podkarpatské Rusi.

Dětské poradenství, nehledíc k poradnám "Našim dětem", jež jsou institucí ministerstva veřejného zdravotnictví, udržováno jest s největším úsilím ve své činnosti, zejména finanční podporou ze zdravotní přirážky.

Zdravotnické ústavnictví, činnost Státního zdravotního ústavu se stále rozšiřuje, což patrno jest i z rozpočtových čísel vydání i příjmů.

V roce 1933 otevřen byl a začal svoji činnost další, šestý ústav pro vzdělání a výcvik porodních asistentek, a to v Moravské Ostravě při státní nemocnici na Ostravsku.

Pro stavbu státní školy ošetřovatelské v Praze na Karlově náměstí ve spojení s poliklinikou připraveny byly již podrobné náčrtky a vykonány přípravy pro vypracování detailního projektu, aby ke stavbě bylo možno přikročiti v r. 1935.

Ve státní nemocnici na Král. Vinohradech provedena byla přístavba a rekonstrukce budovy hospodářské s novou centrální kuchyní a byty personálu, a zahájena novostavba pavilonu chirurgického s oddělením pro plastickou chirurgii.

Ve státní nemocnici na Ostravsku byla dokončena novostavba pavilonu interního, takže bude možno již v roce 1934 přikročiti k jejímu zařizování a ukončiti tak prvou etapu celkového vybudování tohoto ústavu.

Ve státní nemocnici v Žilině vypracovány byly podrobné plány pro výstavbu infekčního pavilonu, a je možno přikročiti již ke stavbě tohoto objektu.

V dětském ústavu Šrobárově v Dolním Smokovci bylo pokračováno ve vnitřní výpravě a zařízení novostavby chirurgického pavilonu. V ústavě tomto byla též zahájena rekonstrukce vodovodu a kanalisace, jelikož dosavadní zařízení ukázala se při rostoucím počtu lůžek nedostatečnými.

Ve státní nemocnici v Mukačevě vykonány byly přípravy pro další budování nemocnice. Má býti přikročeno v první řadě ke stavbě nové budovy hospodářské s centrální kotelnou, kuchyní a prádelnou.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy věnovalo potřebnou péči i přípravám pro vybudování všeobecné nemocnice v Praze s připojenými klinikami. Poněvadž dosavadní teritorium nemocnice naprosto nestačí k uspokojení všech nároků programových, jest jednáno s obcí pražskou o získání vhodných pozemků v Motole, na nichž má býti vybudována část nemocnice s klinikami. Podrobné programy pro celkovou výstavbu nemocnice jsou připraveny, aby bylo možno vypsati soutěž na získání vhodných plánů zastavovacích i disposičních, jakmile budou zajištěny potřebné stavební pozemky.

Se zvýšeným tempem pracuje se na vybudování pozemků na Strahově v tělovýchovné centrum Prahy. Uvolněním 12 milionů Kč z výnosu půjčky práce bylo umožněno začíti se stavbou nejdůležitějších a nejpotřebnějších objektů. Na jaře v roce 1934, ještě před III. Dělnickou Olympiádou, postavena byla východní tribuna na hlavním cvičišti, a v přítomné době dokončuje se stavba moderního lehkoatletického stadionu. Dohodou a spoluprací s hlavním městem Prahou jsou právě nyní všechny příslušné pozemky (46 ha) velkoryse sadově upravovány s pomocí organisací "Praporů práce".

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy snaží se, aby doplněním vybudovaných již objektů tělocvičnou byl státní stadion vybudován v hlavních rysech tak, aby tvořil základ Státního tělovýchovného, ústavu.

Léčebné výdaje. Vzhledem k tomu, že nahromadily se nedoplatky na nedobytném léčebném, jež veřejným léčebným ústavům na Slovensku a na Podkarpatské Rusi je povinen po zákonu hraditi stát, stejně jako veřejným léčebným ústavům v zemích mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus za příslušníky země Slovenské a Podkarpatoruské, byla v mimořádných výdajích §u 7 rozpočtu preliminována jako v roce 1934 částka 4 mil. Kč. Ježto však bylo nutno učiniti opatření, aby shora uvedený dluh nevzrůstal, při stále vzrůstající potřebě úhrady na nedobytné ošetřovací výlohy, byly příslušné položky § u 7 na řádných výdajích zvýšeny celkem o 4, 300. 000 Kč.

Kapitola 19. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Náklad na odpočivné a zaopatřovací platy vzrůstá každým rokem o značnou částku. Zvyšování tohoto nákladu způsobovaly v dřívějších letech několikeré úpravy pensí a zvláště úprava podle zákona z 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n. V poslední době zvyšuje se pak náklad ten normálním odchodem velmi velkého počtu státních zaměstnanců do výslužby.

V letech 1919 až 1933 byla podle státních závěrečných účtů náležitost na odpočivných a zaopatřovacích platech civilních a vojenských (bez státních podniků) tato:

K částečné úhradě těchto výdajů sloužily pensijní příspěvky placené státními zaměstnanci v činné službě, které vynesly:

Nutno připomenouti, že do konce roku 1924 byly z této rozpočtové kapitoly hrazeny i odpočivné a zaopatřovací platy státních podniků, pokud byly vypláceny na účet této kapitoly u zemských finančních úřadů, kdežto od 1. ledna 1925 si uhrazuje každý státní podnik veškeré pensijní výdaje z vlastních provozních prostředků, ponechávaje si zároveň pensijní příspěvky placené svými zaměstnanci.

Za základ výpočtu potřeby pro rok 1935 byly vzaty výsledky docílené v letech 1931 až 1933, při čemž zvláště bylo přihlédnuto k výsledkům prvých měsíců roku 1934 a k pravděpodobnému zvýšení nákladu, který vznikne odchodem většího počtu státních za-

městnanců do výslužby. Do rozpočtu zařaděn náklad na poslední úpravu odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., avšak bez úpravy, která měla býti provedena od 1. ledna 1933 (IV. etapa) a která byla odložena. Dále jsou v něm obsaženy částky, které stát poskytuje státním podnikům "československé státní dráhy" a "československá pošta" na úhradu vyššího nákladu, který oběma těmto podnikům vznikl provedením zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n.

Na rok 1935 preliminují se výdaje kapitoly 19. částkou.....895, 018. 100 Kč,

na rok 1934 byly preliminovány částkou............. 889, 878. 400 "

preliminuje se tudíž v rozpočtu na rok 1935 více o..... 5, 139. 700 Kč.

Při tom se podotýká, že do rozpočtu této kapitoly jest na rok 1935 zařazena, jak jest již svrchu uvedeno i "Refundace vyššího nákladu odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona z 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n. " částkou 21, 120. 000 Kč (z toho připadá na železniční zaměstnance 17, 100. 000 Kč a na poštovní zaměstnance 4, 020. 000 Kč).

Pro zjištění celkových výdajů, které hradí stát ze svých prostředků na odpočivné a zaopatřovací platy vůbec, třeba k odpočivným a zaopatřovacím platům administrativním,

preliminovaným částkou.................895, 018. 100 Kč,

připočísti ještě odpočivné a zaopatřovací platy pensistů státních

podniků, které se na rok 1935 preliminují částkou...... 1. 234, 230. 300 Kč,

takže v státním rozpočtu na rok 1935 jest v rozpočtové kapitole 19. a v dílčích rozpočtech jednotlivých státních podniků zařaděno na odpočivné a zaopatřovací platy úhrnem.............2. 129, 248. 400 Kč.

Tento náklad se zvyšuje ještě o částku, kterou přispívá stát na úhradu odpočivných a zaopatřovacích platů učitelů škol národních, částka ta jest nyní velmi značná, uváží-li se, že celkový náklad na pense učitelů národních škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku činil v roce 1919 celkem 26, 315. 916 Kč (uhrazeno z pensijního fondu učitelského 5, 018. 904 Kč, ze zemského fondu 15, 563. 470 Kč a zálohově z prostředků státních 5, 733. 542 Kč), kdežto v roce 1933 činil tento náklad 425, 473. 132 Kč (uhrazeno z pensijního fondu učitelského a ze zemských školních fondů 100, 511. 586 Kč, ze zemských fondů jednotlivých zemí a z 30% podílu státu na výnosu zemských přirážek 63. 850. 574 Kč a zálohově z prostředků státních 261, 110. 972 Kč).

Příjmy této rozpočtové kapitoly se preliminují na rok 1935 částkou. 163, 070. 600 Kč,

na rok 1934 bylo preliminováno...............140, 474. 700 "

preliminuje se tudíž na rok 1935 více o.............22, 595. 900 Kč.

Návrh vypočten podle výsledků docílených v letech 1931 až 1933, dále se zřetelem na průměrný výsledek v prvých měsících roku 1934, vzhledem k úsporným opatřením na rok 1934 a konečně se zřetelem ku zvláštnímu pensijnímu příspěvku podle odst. 1 § 10 vlád. nař. č. 252/1933 Sb. z. a n.

Přehled celkových příjmů na pensijních příspěvcích a přijatých prémiových reservách bude zřejmý, když k očekávaným příjmům, které platí administrativní státní zaměstnanci v činné službě a které jsou na rok 1935 preliminovány částkou 163, 070. 600 Kč, budou ještě připočteny pensijní příspěvky a prémiové reservy, které přijmou jednotlivé státní podniky od svých zaměstnanců v činné službě v částce..................... 170, 698. 200 Kč,

takže ve státním rozpočtu na rok 1935 jest na uvedených příjmech zařaděno celkem......................333, 768. 800 Kč.

Kapitola 20. Ministerstvo financí.

Zákonem ze dne 17. února 1934, č. 25 Sb. z. a n., byl zlatý obsah koruny československé snížen s dosavadních 44. 58 na 3715 miligramu ryzího zlata, při čemž ve všech právních poměrech, které počítají s korunou československou, koruna československá se sníženým zlatým obsahem nahrazuje dosavadní měnovou jednotku v poměru 1: 1. Účelem tohoto měnového opatření bylo odstraniti rozdíl mezi zahraniční a domácí kupní silou Kč a získati tak základnu k novému národohospodářskému vývoji, zvláště umožněním vývozu, a ke snazšímu překonání hospodářské tísně.

Přírůstek 422, 297. 001'95 Kč na ceně zásoby zlata, vzniklý z přepočtení podle sníženého obsahu Kč, byl podle úmluvy státu s Národní bankou československou ze dne 27. září 1934 vyúčtován na státovkový dluh, který činí ke dni 30. září 1934 2. 113, 694. 670'70 Kč.

Zmíněným zákonem byla zároveň snížena povinná nejnižší hranice zlaté úhrady bankovkového oběživa na 25% za účelem uvolnění úvěru a oživení národního hospodářství. Zlatou úhradu tvoří jedině zlato (ražené nebo nerazena). Tímto opatřením nebyla dotčena stálost měny, kurs Kč zůstal klidný a stálý a k cenovým vzestupům na domácím trhu nedošlo.

V oboru ochrany československé měny byl zákon č. 121/1932 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7 Sb. z. a n. z r. 1924 o ochraně čsl. měny a oběhu zákonných platidel, prodloužen zákonem č. 113/ 1934 Sb. z. a n., aby mohlo býti i nadále účinně čeleno všem pokusům, které by ohrožovaly účelnou devisovou politiku a zdržovaly návrat ku pravidelným hospodářským poměrům. Při tom byla některá ustanovení cit. zákona č. 121/1932 a č. 7/1924 Sb. z. a n. změněna a doplněna podle zkušeností získaných při praktickém prováděni těchto zákonů.

Na podkladě tohoto zákona byl vládním nařízením č. 202/1934 Sb. z. a n. stanoven nový soupis a nabídková povinnost cizozemských platidel, pohledávek proti cizině, drahých kovů a cenných papírů, aby byl pro měnové účely získán přesný obraz nynějšího stavu majetkových hodnot vůči cizině.

Vyrovnání starokorunových pohledávek a závazků ve zúčtovacím řízení s Rakouskem chýlí se ke konci a většině československých věřitelů byl již vyplacen podíl podle vyhlášek č. 91 a 92/1932 Sb. z. a n. V zúčtovacím řízení s Maďarskem se usilovně pokračuje ve vymáhání závazků.

Co do platebního styku B cizinou došlo k četným dohodám a opatřením pro patrnost platů z ciziny a do ciziny, jakož i pro umožnění a usnadnění převodu platů v poměru k jednotlivým státům.

Peněžní trh vyznačoval se již od počátku roku 1934 značnou plynulostí, mající příčinu hlavně v malé potřebě úvěru pro zúžení možností hospodářského podnikání. Již v lednu byla snížena lombardní sazba cedulové banky s 51/2 a 6% na 5 a 51/2%. Za příprav k zákonnému snížení vnitřní hodnoty československé koruny se plynulost peněžního trhu sice přechodně poněkud snížila odlivem vkladů způsobeným jednak neodůvodněnou nervositou vkladatelů, jednak zvýšeným nákupem zboží a surovin, hlavně ze zahraničí, z obavy před jejich zdražením; jakmile bylo však zmíněné opatření (zák. č. 25/1934 Sb. z. a n. ) provedeno, nastalo rychle uklidnění a peněžní trh vrátil se do původních kolejí. Měsíční ultimová napětí byla podstatně mírněna tím, že odsunutím výplaty požitků státním zaměstnancům postupně až na desátý den v měsíci (vl. nař. č. 192/1933 Sb. z. a n. ) byl vlastně dosavadní shluk ultimových nároků rozložen na dva termíny. Potřeba provozního a zejména výrobního úvěru byla po celé první pololetí neveliká následkem pokleslého hospodářského ruchu. Mírné, zvýšení poptávky nastalo teprve přede žněmi, a to hlavně se strany zeměděské výroby, a ke konci třetího čtvrtletí v důsledku zvýšené sezónní potřeby podzimní. Výběry vkladů jsou v celku stále o něco vyšší než příliv vkladů nových, u některých skupin peněžních ústavů lze však stopovati známky příznivějšího vývoje.

Uvolnění na trhu kapitálovém nedostavilo se ani v roce 1934. Poptávka po dlouhodobých úvěrech nedochází stále ještě uspokojení, čímž jsou do jisté míry bržděny možnosti investičních prací.

Trh cenných papírů zaznamenal již od počátku roku přívětivou tendenci. Vzestupný vývoj kursů na trhu cenných papírů vyvrcholil v březnu, podněcován množícími se

zprávami o hospodářském zlepšování v cizině i v tuzemsku; částečně k tomu přispělo i nesprávné chápání významu zmíněného již měnového opatření, brzy však se dostavilo opět uklidnění a následuje období normálního vývoje bursovního obchodu při důvěřivém základním smýšlení, živeném statistickými výkazy o zlepšení v některých oborech výroby, o pozvolném poklesu nezaměstnanosti, klesajících insolvencích a konečně i navázáním diplomatických a tím i užších hospodářských styků s Ruskem. Bursa věnovala pozornost především hospodářským událostem a projektům domácím, jako námětům na podporu výroby zemědělské i průmyslové, přípravám k uskutečnění exportního ústavu a snahám o ulehčení úvěrovému trhu. Závažné politické události v zahraničí, jež se sběhly v červnu a červenci, nezůstaly bez vlivu na zahraniční bursy, naše bursa se však přes ně přenesla bez jakýchkoliv otřesů. V druhé polovině roku vyvíjí se trh akcií naprosto klidně a jeho kursová hladina nevyznačuje se žádnými podstatnějšími výkyvy. Trh ukládacích hodnot vyvíjel se v celku souběžně s trhem hodnot dividendových. Zvýšená poptávka po státních cenných papírech, panující na počátku roku, koncem prvého čtvrtletí poněkud ochabla, hlavně pod vlivem emise nových státních pokladničních poukázek; poté však lze na trhu státních půjček zřetelně pozorovati postupující konsolidaci, jak ukazuje přiložená tabulka o pohybu kursů této skupiny cenných papírů. Podstatně k tomuto neobyčejně významnému vývoji přispívají záměrná opatření v oboru péče o hospodářsky zdravý rozvoj peněžního a úvěrového trhu pomocí nově zřízeného československého reeskontního a lombardního ústavu (zák. č. 49/1934 Sb. z. a n., vl. vyhl. č. 71/1934 Sb. z. a n. a vl. nař. č. 167/1934 Sb. z. a n. ).

Státní dluh zvyšuje se v roce 1934 dalšími emisemi pokladničních poukázek, jichž stav do konce října vzrůstá o 730, 393. 000 Kč. Mimo to jsou vydávány poukázky výměnou za starší pokladniční poukázky dospívající ke splatnosti. Vydávány jsou poukázky 5%ní, většinou jednoleté, z části také dvouleté. Emisní kurs jednoletých jest obyčejně 99'50, dvouletých, které jsou splatný v kursu 101'-, 99'25. Zvláštní emisí jest 200, 000. 000 Kč poukázek slosovatelných, z nichž jest splatná v letech 1936-1940 každého roku jedna pětina.

Další zvýšení státního dluhu, a to dluhu zahraničního, má svůj důvod v devalvacii Kč. Zvýšení toto činí proti stavu počátkem roku 1934, se kterým počítá rozpočet na rok 1934, asi 780, 000. 000 Kč (se zřetelem k úbytku úmorem).

Náklad na státní dluh byl v roce 1934 podstatně nižší než v roce 1933. Nehledíc k prodloužení t. zv. Hooverova moratoria a uhrazení splátky 110, 000. 000 Kč na státovkový dluh z prostředků mimorozpočtových, jest toho příčinou jednak daň kupónová podle zákona č. 47/1933 Sb. z. a n., jednak odklad pravidelného umořování vnitřního dluhu dlouhodobého podle zákona č. 48/1933 Sb. z. a n. Na této nižší linii setrvává i rozpočet na rok 1935.

Důsledky hospodářské stagnace dosáhnuvší v posledních dvou letech, zdá se, svého maxima, zejména nepatrná prosperita podnikání, nedostatek úvěru, zmenšená platební schopnost venkova a osob odkázaných na pracovní důchod, projevují se velmi citelně v roce 1933 i ve výnosu přímých daní, ač v usilovném vymáhání jich nedoplatků se pokračovalo. Pokles výnosu přímých daní v roce 1933 proti roku 1932 má ovšem svůj důvod také v tom, že v roce 1932 byla přechodná přirážka k dani důchodové a k dani z tantiém srážené předpisována a vybírána za dva roky (1930 a 1931) najednou, kterážto příznivá okolnost na výnos přímých daní v roce 1933 již nepůsobila. Přes tyto skutečnosti nelze přehlížeti pozvolné sice, ale přec jen patrné uvolňování hospodářské tísně, které odůvodňuje předpoklad, že základna pro vyměřování přímých daní na rok 1935 v důsledku poněkud zlepšené prosperity a tím i jich výnos se snad zlepší.

Výnos daně z obratu a daně přepychové v roce 1934 pohyboval se zhruba v mezích výnosu roku předešlého, vykazuje však současně tendenci poněkud stoupající. Na rok 1935 jest výnos ten preliminován vyšší částkou, ježto možno očekávati, že stoupající tendence potrvá i v tomto roce. Účinnost zákona o přirážkách č. 56/32 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 199/32 Sb. z. a n. byla prodloužena do konce roku 1935 (zák. č. 231/33 Sb. z. a n. ). Paušalování daně pokročilo v roce 1934 vydáním některých nových paušálů a pozměněním některých paušálů již zavedených. Z nových paušálů zasluhuje zmínky především paušál u textilií a některého zboží, zhotoveného z textilií a u konfekce a v souvislosti s ním paušál u kožešin a zboží kožešnického. Zavedením paušálu u textilií vyhověno bylo dávno projevovanému přání zájemců po konečné úpravě vybírání daně u textilií.

Naproti tomu výnos nepřímých daní poklesl i v roce 1933 i v roce 1934, zejména nastal menší příjem na dani z piva a na dani z uhlí. Vzhledem k tomu bylo nutno i při odhadu výnosu těchto daní postupovati opatrně.

V personálním oboru bylo ministerstvo financí v běžném roce nuceno pokračovati v uplatňování hledisek úsporných. Kromě rozsáhlého provedení vládního nařízení ze dne 22. prosince 1933, č. 252 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních personálních, skončilo jednání o vládním nařízení o služebním oděvu civilních státních zaměstnanců vydáním vládních nařízení č. 133 a 134 z r. 1934 Sb. z. a n. a vydáním potřebných k tomu základních prováděcích předpisů. Mimo to bylo pokračováno v obtížném předběžném meziministerském řízení o osnově vládního nařízení stran nové úpravy služebních výloh (cestovních, komisionelních a stěhovacích výloh) státních zaměstnanců. Otázka nezaměstnaného dorostu dala podnět ku projednání vládního nařízení a úřednických aspirantech (č. 170/34 Sb. z. a n. ), jehož provedení bude ještě v tomto roce usměrněno.

I letos byla opětně zdokonalena statistika státních zaměstnanců a určena byla na rok 1934 hlediska jejího sledování. Totéž bude třeba učiniti opět na rok 1935.

Dále byla vydána doplněná a nově upravená redakce směrnic ministerstva financí o provedení §§ 144 a 192 plat. zákona a obdobných norem stran výchovného a přídavku na děti státních zaměstnanců.

Bylo revidováno v loňském roce zařízené sledování daňové loyálnosti státních dodavatelů, poskytující za stejných okolností přednost uchazečům, již mají zapraveny daně, po případě nabídnou kompensaci pohledávky za dodávku s daněmi, a byl po vládním usnesení ze dne 25. května 1934 vydán obsáhlý oběžník o praktickém provedení zásad v tomto vládním usnesení uvedených.

Nedosti příznivý vývoj vzestupu státních příjmů učiní ještě v tomto roce nutným, aby bylo jednáno o úsporných opatřeních personálních v příštím roce, ježto platové srážky stanovené zákonem č. 204/32 a vlád. nařízení č. 252/33 Sb. z. a n. pozbývají účinnosti koncem roku 1934.

V příštím roce hodlá ministerstvo financí v personálním oboru pokračovati v projednání dosud nedojednaných osnov vládních nařízení o naturálních bytech civilních státních zaměstnanců, o náhradách služebních výloh a dále uvažuje se o prohloubení přípravné služby a o nové úpravě odborných (ustanovovacích, povyšovacích) zkoušek v oboru ministerstva financí, kterýmižto otázkami se zabývá již vypracovaný referentský návrh.

Sboru finanční stráže bude věnována i napříště stále plná pozornost jak co do zlepšeného vybavení sboru, tak co do podpory, odlivu méně způsobilých příslušníků finanční stráže v pohraniční službě do finanční služby vnitrozemské.