Kapitola 17. Ministerstvo sociální pečen
Ke stručnému vylíčení působnosti ministerstva sociální péče se v postupném sledu jednotlivých položek dílčího rozpočtu kap. 17. uvádí toto:
Sociální pojištění.
1. Pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity
a stáří.
Ministerstvu sociální péče přísluší dozírati nad nemocenskými pojišťovnami, jako nositelkami nemocenského pojištění a nad Ústřední sociální pojišťovnou, jako nositelkou pojištění invalidního a starobního. Svízelný hospodářský stav nemocenských pojišťoven potrval i v roce 1934; tíživé finanční situaci tohoto pojištění má odpomoci novela č. 112/ 1934, která na přechodnou dobu dávky nemocenského pojištění poněkud omezuje, za to však podstatně zlepšuje pojištění invalidní a starobní, zejména započtením nepojištěné doby.
2. Léčebný fond veřejných zaměstnanců.
Léčebný fond veřejných zaměstnanců zlepšil i v roce 1934 svůj hospodářský stav, jeho reservní fond nedosahuje však dosud takové výše, aby mohl poskytovati členům dávky vyšší, než na jaké pamatoval zákon č. 221/1925 Sb. z. a n.
3. úrazové pojištění dělnické.
Ministerstvo sociální péče jest dozorčím orgánem nad nositeli tohoto pojištění po stránce organisační i hospodářské a vykonává v dohodě se zúčastněnými ministerstvy dozor i v oboru úrazového zaopatření zřízenců státních drah, pošt a telegrafů a tabákové režie.
Zákonem č. 173/1934 Sb. z. a n. byly s účinností od 1. ledna 1935 změněny a doplněny předpisy o soudnictví úrazového pojištění ve prospěch pojištěnců v tom směru, že nálezu rozhodčího soudu lze odporovati odvoláním k vrchnímu pojišťovacímu soudu a že jest přípustná také žaloba o obnovu.
Za účelem revise dosud platného zařazovacího schématu (§14 úraz. zák. ) učinilo ministerstvo sociální péče další potřebné disposice.
Drahotní příplatky k úrazovým důchodům bylo možno i v roce 1934 uhraditi z přebytků.
Odškodňování nemocí z povolání podle zákona č. 99/1932 Sb. z. a n. se projevilo v roce 1934 v daleko větší míře, než bylo lze předpokládati v roce 1933; bylo učiněno opatření, aby nositelé pojištění postupovali v mezích zákona s plným pochopením. Nabyté zkušenosti potvrzují nutnost zařaditi mezi nemoce z povolání ještě nemoce další, po případě rozšířiti pojistnou povinnost na další podniky.
Celková novelisace a unifikace předpisů o úrazovém pojištění jest požadavkem nejbližší doby, jemuž ministerstvo sociální péče věnuje svoji pozornost.
4. Pensijní pojištění.
V judikatuře byly vyřešeny četné zásadní otázky souvisící s novou zákonnou úpravou tohoto pojištění, provedenou zákonem č. 26/1929 Sb. z. a n.; administrativa pokračovala zejména v dobudování organisačních základů pensijního pojištění.
Hospodářská krise jevila se i v tomto roce zejména ve zvýšeném rozsahu uplatňovaných nároků na plnění obligatorní i fakultativní.
" S mimořádnými poměry souvisí i částečná novelisace pensijního zákona, provedená zákonem č. 117/1934 Sb. z. a n., zejména pokud zavádí t. zv. sociální důchod, snižujíc věkovou hranici pro nápad starobního důchodu v případě nezaměstnanosti.
V souvislosti s vládním nařízením č. 252/1938 Sb. z. a n. připravuje se souborné vyřešení podmínek vynětí zaměstnanců územní i zájmové samosprávy atd. z pojistné povinnosti pensijní.
Vládní nařízení č. 42/1934 Sb. z. a n. upravilo organisaci nadlepšovacího fondu kondicinujících lékárníků; ministerstvo se ujalo příslušných správních a dozorčích funkcí.
Byly dohotoveny stanovy Pensijního ústavu soukromých drah v Brně a budou v dohledné době schváleny.
Přípravné práce pro vydání vládního nařízení podle § 144, odst. 4., pensijního zákona, o převodních částkách převedených na stát nebo jiné veřejnoprávní zaměstnavatele, byly skončeny a elaborát jest předmětem meziministerského jednání.
Pokračuje se v přípravách k uskutečnění vypracované již osnovy zákona sjednocujícího a zjednodušujícího předpisy o převodech při změně pojistné příslušnosti (osnovy t. zv. zákona o přestupech).
Péče stavební a bytová.
V loňské zprávě bylo poukázáno na to, že koncem roku 1933 bude připraviti další zákonná opatření v oboru bytové péče. Z nových zákonných opatření jest poukázali podle časového postupu nejprve na zákon č. 244/1933 Sb. z. a n., kterým byla přechodně prodloužena účinnost prvé hlavy zákona č. 45 1930 Sb. z. a n. Zákon č. 32/1934 Sb. z. a n. přinesl další zvýšení částky určené na podporu stavebního ruchu ve způsobe státního příspěvku o 5, 000. 000 Kč na úhrnnou částku 45, 000. 000 Kč a další zvýšení částky 1. 100, 000. 000 Kč, do jejíž výše směla býti přejímána státní záruka, o nových 300, 000. 000 Kč. Značnější novelisaci dosavadních předpisů přineslo vládní nařízení č. 159/1934 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některé zákony týkající se bytové péče. Nutno se zmínili zejména o daňových úlevách na opravy starých domů, o nové definici pojmu domu s nejmenšími byty, pak o zvláštní úpravě podpory ve způsobe státního příspěvku na stavbu takovýchto domů s byty pro osoby chudé a konečně o podpoře na usídlování nezaměstnaných.
Úprava t. zv. postihového práva státu (regres) jest předmětem osnovy zákona, která byla podána v červnu 1934 poslanecké sněmovně Národního shromáždění. Do druhého oddílu osnovy byla pojata ustanovení, jimiž mělo býti právnickým osobám veřejného práva & obecně prospěšným stavebním sdružením umožněno uvésti své bytové hospodářství otřesené vlivem všeobecné tísně na řádnou hospodářskou basi. Ježto uzákonění těchto opatření bylo stále naléhavější a k ústavnímu projednání osnovy zákona dosud nedošlo, byla sanační opatření vydána formou vládního nařízení č. 160/1934 Sb. z. a n.
Jinak se činnost ministerstva sociální péče v oboru péče stavební a bytové projevovala v běžných pracech administrativních v rámci dané zákonné úpravy. Hospodářská kříse projevuje se ovšem i tu měrou velmi značnou a vyžaduje stálé bdělosti i četných administrativních zásahů.
Péče o mládež.
Řádná organisace a působnost institucí péče o mládež jsou velikou starostí sociální správy, zejména v době nezaměstnanosti a hospodářské krise, neboť děti a mladiství jsou v těchto mimořádně obtížných dobách jak fysicky tak i mravně nejvíce ohroženi.
Podle jednotlivých složek péče o mládež jest ve stručném přehledu uvésti aspoň toto:
Spolupráce organisována dobrovolné péče o mládež, jako pomocného orgánu trestního soudnictví nad mládeží se za součinnosti ministerstva spravedlnosti stále zdokonaluje. Ochranný dozor a ochranná výchova jest co do bližší úpravy předmětem osnovy vládního
nařízení vypracované ministerstvem spravedlnosti v dohodě s ministerstvem sociální péče, které vypracovalo osnovu vládního nařízení o výchovných radách podle § 64 zákona č. 48/1931 Sb. z. a n.; osnova jest v konečném stadiu připomínkového řízení.
Při provádění vládního nařízení č. 29/1930 Sb. z. a n., o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských, bylo docíleno dalšího pokroku; úspěšně bylo skončeno jednání s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o úpravě obligatorního lékařského dozoru prostřednictvím poraden pro matky a kojence nebo obvodních a obecních lékařů. Rozšíření působnosti tohoto nařízení i na Slovensko a Podkarpatskou Rus závisí jednak na vývoji činnosti okresních péčí o mládež v těchto zemích, jednak na rozpočtových prostředcích, jež budou k disposici.
Provádění zákona o potulných cikánech č. 117/1927 Sb. z. a n. vykazuje zejména v ústavní výchově dosti příznivé výsledky.
Zvýšená pozornost byla věnována ochranné akci pro nezaměstnaný dorost zřizováním útulků, v nichž se dorostu dostává přístřeší, teplé stravy, odborného vzdělání, ušlechtilé zábavy a příp. i noclehu. V roce 1934 byla akce zreorganisována a její podstatnou součástí se stalo obligatorní školení v dílnách průmyslových neb odborných škol za účinné pomoci ministerstva školství a osvětových referentů. V zimě 1933/1934 bylo zřízeno celkem 40 útulků. V akci bude pokračováno v rozšířené míře.
Velkou úlevou pro rodiny nezaměstnaných a omezeně pracujících byly státní pomocné akce dětské, vyživovací a ošacovací, organisována a dotované ministerstvem sociální péče; na prvou sešly se velmi značné příspěvky také od místních činitelů, na druhou byl věnován celý čistý výtěžek 15. státní dobročinné loterie a část výtěžku 14. loterie.
S ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy se jedná o učební osnovu státní školy zdravotní a sociální péče.
Důležitou složkou působnosti ministerstva sociální péče jest finanční podpora institucí a zařízení sociální péče o mládež, žádosti o podpory se vyřizují za účasti ústředních organisací dobrovolné péče o mládež a zástupců podporovaných institucí, čímž jest zabezpečeno úměrné a spravedlivé přidělování podpor; agenda byla takto podstatně zjednodušena. Přes to celá řada institucí dobrovolné péče o mládež jest pod tlakem hospodářské krise nucena omezovati svoji činnost k veliké škodě mládeže odkázané na veřejnou pomoc.
Státní péče o mládež na Slovensku a Podkarpatské Rusi se vyvíjela ve stejných poměrech, jako v roce 1933. Hospodářská krise vykonává neustále vliv na příliv dětí do státních ústavů. Počet chovanců z loňských 9. 400 stoupl letos přes 10. 000 a nutno počítati s dalším vzrůstem. V nejbližší době bude dokončena stavba nového internátu státního ústavu pro hluchoněmé děti v Kremnici; usiluje se o provedení nezbytně nutných stavebních úprav ve státním dětském domovu v Rimavské Sobotě i v některých jiných státních ústavech.
Organisace práce.
1. Zprostředkování práce.
Síť veřejných zprostředkovatelen práce byla dále doplněna, zejména na Slovensku; ministerstvo sociální péče snaží se udržeti dosavadní zprostředkovatelny poskytováním alespoň malých subvencí, neboť jejich význam jest zvláště v nynější době hromadné nezaměstnanosti nepopiratelný. Ježto počet podporovaných zprostředkovatelen vzrostl, bylo nutno rozpočtový úvěr poněkud zvýšiti.
2. Mezinárodní spolupráce v roce 1934.
S Mezinárodním úřadem práce v Ženevě bylo spolupracováno neztenčenou měrou. Byly vypracovány odpovědi na jeho dotazníky o zkrácení pracovní doby, pojištění proti nezaměstnanosti a různých způsobech péče o nezaměstnané, o zachování nároků a práv pojištěnců v pojištění invalidním, starobním a pro případ smrti. Ministerstvo sociální péče
se účastnilo přípravné konference technické pro zkrácení pracovní doby a XVIII. mezinárodní konference práce i tripartitní konference pro úpravu pracovní doby v hornictví.
Bylo dosaženo ratifikace mezinárodní úmluvy o označování váhy na těžkých břemenech dopravovaných loďmi a usilováno o sjednání podkladu pro ratifikaci mezinárodní úmluvy o zákazu noční práce mladistvých a pro přístup k mezinárodním doporučením o slezinné sněti a o ochraně zaměstnanců pracujících 8 olovem a zinkem.
Podle vzoru vzájemnostní úmluvy o sociálním pojištění sjednané s Rakouskem a Německem bylo pokračováno v jednání o uzavření obdobné úmluvy s Francií, Polskem, Jugoslávií a Rumunskem.
Při XVIII. zasedání mezinárodní konference práce bylo československo poprvé zvoleno za skutečného člena Správního výboru Mezinárodního úřadu práce.
živnostenská inspekce.
Činnost živnostenské inspekce jest každoročně vylíčena ve zvláštní podrobnější zprávě, na niž se poukazuje. Přesahuje daleko původní úkoly dané zákonem č. 117/1883 ř. z. a zák. čl. XXVIII /1893. Původní technicko-ochranná činnost živnostenské inspekce, jež byla jejím hlavním posláním, byla s vývojem sociálního zákonodárství předstižena činností plynoucí z požadavků sociálního rázu, neboť každé zákonné ustanovení, týkající se pracovního poměru živnostenských zaměstnanců, znamená další rozšíření úkolů živnostenské inspekce. Nutno se tu alespoň stručně zmíniti o předpisech upravujících pracovní dobu, ochranu mladistvých zaměstnanců a zaměstnanců ženského pohlaví, sociální pojištění, pracovní poměr, ochranu domácího trhu práce atd. Také poměry vyvolané nezaměstnaností vyžadují mnoha různých intervencí živnostenské inspekce právě tak, jako úřední zásahy při mzdových jednáních a sporech z pracovního poměru. V poslední době vzrostla dozorčí činnost vydáním předpisů o povinném zavádění čtyřicetihodinové pracovní doby na stavbách, prováděných státem, a vládním nařízením č. 78/1934 Sb. z. a n. o opatřeních proti zastavování výroby v továrních podnicích a proti hromadnému propouštění zaměstnanců. Stejnou měrou vzrostly i úkoly ústředního živnostenského inspektorátu, který je pověřen řízením služby živnostenské inspekce.
Máme nyní 29 obvodních inspektorátů a 3 inspektoráty speciální. Zvýšení osobního stavu živnostenské inspekce jest předmětem vládního jednání a potřebný úvěr byl do rozpočtu zařaděn.
Obvodní poradní sbory pro ochranu pracující mládeže, působící u teritoriálních živnostenských inspektorátů a řízené z ústředí, pokračovaly ve své činnosti a věnovaly se v roce 1934 zejména programovému řešení úpravy učňovského poměru.
Racionalisaci, koncentraci a mechanisaci výroby a jejich vlivu na hospodářské a sociální poměry zaměstnanců byla v ústředním živnostenském inspektorátu i v roce 1934 věnována zvýšená pozornost.
Ústřední živnostenský inspektorát jest pověřen také řízením "Komise pro technickou a zdravotní ochranu zaměstnanců a jiných osob výdělečně činných", zřízené podle vládního nařízení č. 60/1929 Sb. z. a n. Komise schválila v březnu 1934 návrh na novelisaci "všeobecných předpisů na ochranu života a zdraví dělnictva", vypracovaný odborným výborem. Návrh jest předmětem dalšího úředního projednáni.
Péče o válečné poškozence.
V oboru péče o válečné poškozence nebylo v roce 1934 nových legislativních úprav. Správa tohoto odvětví činnosti ministerstva sociální péče se pohybovala na podkladě daném dosavadními zákonnými opatřeními. Podrobná statistická data s přehlednými tabulkami byla obsažena v důvodové zprávě k finančnímu zákonu na rok 1932; vysvětlení potřebná k posouzení rozsahu a intensity péče o válečné poškozence v příštím roce jsou zařaděna ve vysvětlivkách dílčího rozpočtu kap. 17. tit. 4.
Družstevnictví.
Ministerstvo sociální péče sledovalo hospodářské zájmy výrobních i spotřebních družstev dělnických a udržovalo kontakt s družstevními organisacemi.
V podpoře dělnického družstevního hnutí po stránce finanční mohlo však splniti jen velmi málo pro nedostatek finančních prostředků; částka věnovaná v rozpočtu na tuto péci sotva stačí k podpoře organisačních a vzdělávacích úkolů družstev, takže nebylo možno podporovati jejich zájmy hospodářské. Na rok 1935 zůstává rozpočtová položka nezměněna.
Péče o vystěhovalce a přistěhovalce.
Vlivem světové hospodářské krise československé vystěhovalectví značně pokleslo. V roce 1934 možno sice pozorovati menší vzrůst vystěhovalectví, zejména do zemí zámořských, nelze však dosud říci, nejde-li o zjev pouze přechodný. V evropských zemích uplatňuje se stále tendence chrániti domácí pracovní trh proti cizincům.
československým příslušníkům, kteří bez viny upadli v cizině v nouzi, poskytují se nouzové podpory, ve výjimečných případech se jim umožňuje návrat.
Informační činnost a dozor nad vystěhovaleckým hnutím a zejména nad paroplavebními společnostmi koncesovanými pro dopravu vystěhovalou byly konány stejně jako v letech minulých.
Pro budoucnost se připravuje přesná kontrola vystěhovaleckého proudu do určitých zemí, aby byla pohotově, jakmile vystěhovalectví po překonání nynější hospodářské krise vzroste.
Péče o nezaměstnané.
Vliv mimořádných účinků světové hospodářské krise projevuje se od roku 1930 více nebo méně ve všech oborech působnosti ministerstva sociální péče. ústředním problémem jeho činnosti zůstává ovšem a zůstane i v roce 1935, jak dosavadní vývoj tomu nasvědčuje, problém hromadné nezaměstnanosti. Snahy ministerstva sociální péče musejí se nésti dvojím směrem. Jednak jest nutno napomáhati všemožně tomu, aby nezaměstnaných nepřibývalo, nýbrž aby se naopak jejich počet zmenšoval zvyšováním výrobnosti, jednak jest nutno se starati o ukojení nezbytných životních potřeb oněch statisíců nezaměstnaných, kterým se přes všechnu námahu nepodařilo opatřiti si práci.
O stavu nezaměstnanosti podávají alespoň přibližný obraz statistická data o počtu neumístěných uchazečů, jež ministerstvo sociální péče pravidelně měsíčně vydává.
Pokud jde o zajišťování pracovní příležitosti, bylo učiněno opatření, jehož účelem jest bedlivě sledovati a podporovati všechny snahy o oživení hospodářství; jde tu zejména o otázky podpory podniků (fin. podpory, úvěry, záruky), o finanční úlevy podnikům, zastavování a omezování provozu podniků, sledování státních dodávek, opatření týkající se dovozu a vývozu, sledování zahraničního obchodu, investiční činnosti veřejnoprávních svazků atd., dále o produktivní péči o nezaměstnané, zejména o práce nouzové a o opatření práce nezaměstnané mládeži v pracovních pospolitostech. Ve všech těchto směrech vyvíjí ministerstvo sociální péče záměrnou a iniciativní činnost.
V produktivní péči o nezaměstnané na podkladě čl. IV. zákona č. 74/1930 Sb. z. a n. byly dosud ve 1213 případech veřejných stavebníků povoleny příplatky ke mzdám v celkové výši 18, 560. 000 Kč a jest tu do konce roku 1934 počítáno s celkovým výdajem zatím do výše 30, 000. 000 Kč, tedy s částkou proti roku 1933 trojnásobnou. V rozpočtu na rok 1935 jest na produktivní péči počítáno s částkou ještě daleko vyšší. Převzetím státní záruky do výše 50, 000. 000 Kč má se umožniti svazkům místní samosprávy, aby poskytovaly potřebné příspěvky na veřejné práce, jež pak bude lze prováděti. Jich celkový náklad bude činiti několik set milionů Kč. Možno tedy očekávati, že se podaří opatřiti zaměstnání značnému počtu nezaměstnaných.
Pracovní pospolitost mládeže zřízená jako tábor mládeže na zkoušku v Terezíně čítala průměrně 80 členů a přinesla dobré zkušenosti. Druhý tábor pracovní pospolitosti
v Peklisku u Vondryšelu, přibližně stejně veliký, dosud pracuje. Nabytých zkušenosti bude použito při organisaci této akce roku 1935.
Také při provádění produktivní péče se stavebníkům ukládá, aby v počtu osob na práci přijatých bylo zaměstnáno aspoň 15% mladistvých nezaměstnaných.
Podpůrné akce ve prospěch nezaměstnaných se opírají jednak o zákonné předpisy o státním příplatku k podpoře nezaměstnaných, jednak o vládní usnesení.
Státní příplatek podle t. zv. gentského systému vyplácejí nyní 152 odborové svazy.
Z pomocných akcí pro nezaměstnané jest v prvé řadě jmenovati státní stravovací akci pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující a mléčnou akci pro děti nezaměstnaných a omezeně pracujících živitelů rodin. Potřebné prostředky povoluje vláda pro jednotlivá podpůrná období.
V roce 1933 byla provedena pro nezaměstnané t. zv. chlebová akce jako přechodný doplněk akce stravovací nákladem ca 7, 000. 090 Kč. Roku 1934 byla akce znovu zavedena a mimo to byla od začátku září 1934 dosavadní dávka chleba zvýšena z 1´2 kg na 1´5 kg týdně pro svobodného a na dvojnásobnou dávku pro ženatého; také okruh osob, jimž se dostává přídělu z akce chlebové, byl rozšířen o ony účastníky gentského systému, kteří na státním příplatku nepobírají týdně více, nežli činí hodnota přídělu ze státní stravovací akce.
K vánocům 1933 povolila vláda potřebnou částku na vánoční akci pro děti nezaměstnaných.
Dále provedena byla akce uhelná z daru státních a soukromých dolů, kterou bylo opatřeno značnému počtu nezaměstnaných potřebné palivo, a akce cukerní pro děti nezaměstnaných z daru 4. 000 q cukru od průmyslu cukerního; ministerstvo sociální péče v obou případech hradilo náklady dopravy a jiné výlohy.
Jedná se také o provedení akce bramborové v zimním období 1934/35.
Jako příspěvek na podpory československých příslušníků v Německu byla i v roce 1934 vyplacena částka 12, 000. 000 Kč.
Jako mimořádný příspěvek byl i v roce 1934 nouzovým okresům a průmyslovým městům na péči o nezaměstnané určen peníz 5, 000. 000 Kč.
Všechny tyto akce znamenají ovšem jen částečné ulehčení obtížného postavení nezaměstnaných, jichž počet jest stále ještě mimořádně vysoký.
Státní starobní podpory.
Počet osob pobírajících státní starobní podpory rostl až do října 1933, kdy dosáhl čísla 188. 381. Od té doby nastává pomalý pokles, takže koncem září 1934 se snížil na 177. 272. Netřeba zvlášť zdůrazňovati, že hospodářská krise nutí i zde četné osoby, aby se o státní starobní podpory ucházely, ježto jsou jedině na ně odkázány. Nestejnoměrná praxe při provádění zákona byla novými pokyny sjednocena.
Ochrana spotřebitelů.
Zákon č. 142/1933 Sb. z. a n., jímž byla ministerstvu sociální péče svěřena ochrana zájmů spotřebitelských vůbec, tímto ustanovením po prvé výslovně zdůraznil, že ve státní hospodářské politice jest také třeba dbáti problému spotřeby. Aktuálnost tohoto problému pronikla zejména v nynější krisi poznáním, že výrobnost sebevětší vede k poruchám, není-li opravdově řešen i problém spotřeby. Nejde tu jen o ochranu spotřebitelů v užším smyslu, tedy o to, aby bylo zabráněno dalšímu zmenšování kupní síly spotřebitelů, nýbrž i o positivní činnost směřující k zabezpečení stejnoměrnější distribuce výsledků národní práce na nejširší vrstvy obyvatelstva.
V prvém směru spolupracovalo ministerstvo sociální péče při sdělávání zákonů a vládních nařízení i administrativních opatření v oboru hospodářském; patří sem zejména
účast při úpravě mléčného hospodářství, výroby a prodeje umělých tuků jedlých a v poslední době při úpravě obchodu s obilím, moukou a mlýnskými výrobky. Dále jest uvésti účast při pracech obilního syndikátu, nyní československé obilní společnosti, syndikátu živočišného, dřevařského, mléčných komisí cenových a j. Patří sem účast v komisi devisové, v subkomisi uhelné při ministerstvu veřejných prací a zastoupení v kartelové komisi. Bylo spolupracováno v otázkách obchodně-politických a cenových, tu zejména při opatřeních proti bezdůvodnému zdražování.
Hlavním úkolem nejbližší budoucnosti bude, aby vytvoření poradních sborů spotřebitelských, po příp. komor spotřebitelů byly dány předpoklady pro iniciativní činnost positivního rázu ve prospěch širokých vrstev obyvatelstva.