Pohyb kursů čsl. státních půjček podle učiněných závěrek posledního (ev. předposledního)

bursovního dne čtvrtletí IV. /1933 až III. /1934.

Kapitola 21. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Státní závěrečný účet za rok 1932, předložený Národnímu shromáždění 18. září 1933, byl jako v letech předchozích pomůckou při parlamentním jednání o rozpočtu na rok 1934. Závěrečný účet za rok 1933 jest již nejvyšším účetním kontrolním úřadem sestaven, takže může býti opět věcným podkladem pro rozbor a srovnání v odhadech příštího rozpočtu.

Tíživá hospodářská krise v minulém roce potrvala, u veřejných financí ještě pokračoval úbytek výtěžků z veřejných dávek i daní a naléhavějšími stávaly se požadavky

o přispění z veřejných prostředků a o úlevy z veřejných dávek; doba takovéto hospodářské tísně znamená nejen zdůraznění úkolů úřadu, nýbrž také znesnadnění výkonu kontrolní služby. Při tom rozsah působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, od prvopočátku velmi značný, rozšiřuje se stále; jsou to zejména instituce nově zřízené k zmírnění následků hospodářské krise, které znamenají nové jednotky podřízené kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Také garancie státní nabývají stále většího rozsahu, čímž vzrůstá okruh státních zájmů, jež jsou podle § 9 zákona o nejvyšším účetním kontrolním úřadu podkladem jeho kontroly.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad vede přesnou a dochvílnou evidenci o stavu a vývoji příjmů i výdajů státních; evidence ta jest spolehlivou technickou pomůckou kontroly, základem pro včasné její zákroky, a nad to i přispěním k běžné informaci parlamentní kontroly. Z měsíčních pokladních výkazů o příjmech a výdajích sestavuje nejvyšší účetní kontrolní úřad měsíční závěrku pokladní, v níž srovnává pokladní výsledky s rozpočtovými dvanáctinami, zjišťuje odůvodnění rozdílů, srovnává výsledky téhož období minulého roku. Měsíčními seznamy výdajových náležitostí sleduje podle jednotlivých položek rozpočtu použití úvěrů povolených státním rozpočtem. Nově ujal se sběru statistických výkazů o počtu státních zaměstnanců a o výši předepsaných služebních platů i srážek podle zákona čís. 204/1932 Sb. z. a n. pro potřebu finanční správy (nota ministerstva financí z 19. dubna 1933, čís. 46. 000/ 38VII /20); zkouší tyto statistické výkazy, stvrzuje souhlas jejich s měsíčními seznamy náležitostí, načež je odevzdává státnímu statistickému úřadu. - Z měsíčních výkazů o dosažených příjmech sestavuje měsíční přehled o dosažených příjmech podle všech podrobných položek státního rozpočtu; výkazy pokladních příjmů a výdajů, již zmíněné, neposkytují totiž přehledu zevrubného, neboť jsou v nich vždy uváděny výsledky podle úhrnů jednotlivých súčtovacích odvětví. - Ve výkazech o obratech na účtech majetkových

i těžebných jednotlivých státních podniků zjišťuje úřad během roku výsledky hospodaření u státních podniků. Z příloh k účtu "Nedokončené stavby" opatřil evidenci nákladů na investice ať již schválené rozpočtem nebo povolené v rámci půjčky práce.

Pomocí výpisů výdajových poukazů zkoumá nejvyšší účetní kontrolní úřad běžně správnost účtování jednotlivých poukázaných částek; při jich zkoušení přihlíží, zda státní potřeby byly opatřovány úsporně a zda byla dodržována ustanovení finančního zákona. Také výkazy podle prováděcích předpisů článku XXIII. fin. zákona pro rok 1933 docházejí v opise nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu, jenž sleduje, jaké výdaje mají býti realisovány, jsou-li dodržovány úsporné tendence, a mohou - li výdaje spočívající na volné úvaze býti sníženy. Zároveň zkoumá, jak jest odůvodněna požadovaná potřeba, pokud přesahuje rozpočtové dvanáctiny. Na základě výkazů o soupisu státního nemovitého jmění vedou se ve stálé evidenci rozsah a hodnota státního nemovitého majetku vlastní státní správy.

Národnímu shromáždění odevzdává nejvyšší účetní kontrolní úřad z těchto svých sestav měsíčně sumární pokladní výkazy všelikých realisovaných účinů příjmových i výdajových, a to netoliko etátních, nýbrž i mimoetátních a průběžných. Pololetně se předkládá výkaz poukázaných státních výdajů a výkaz státních příjmů na rozpočet, spolu s výkazem o hospodaření státních podniků sestavený z měsíčních výkazů o obratech knihovaných na účtech majetkových a těžebných. Tím jsou Národnímu shromáždění k disposici pravidelná periodická data k sledování vývoje státních financí.

Výkon kontroly nad smíšenými společnostmi plavebními (Labská a Dunajská paroplavební společnost) není dosud definitivně uplatněn; odpor společností proti kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu nebyl řešen převahou kapitálové státní účasti

v těchto společnostech ani jejich odvislostí na finančních podporách státních, nýbrž administrativním příkazem resortního ministerstva, proti němuž společnosti podaly stížnost k nejvyššímu správnímu soudu.

V rámci dozoru na agendu státních příjmů provedl nejvyšší účetní kontrolní úřad rozbor výsledků účetních závěrek pro přímé daně a daň z obratu a daň přepychovou za rok 1932 se zřetelem k nedodělkům finančních úřadů administrativních a k nedoplatkům vykázaným koncem roku 1932 u jednotlivých berních úřadů, a své poznatky sdělil ministerstvu financí. Mimo to bylo pokračováno v projednávání předložených individuálních výkazů nedoplatků větších poplatníků daně válečné, jakož i došlých odpovědí a vysvětlení finančních úřadů.

V oboru dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku bylo v roce 1934 skončeno zkoumání vyžádaných výkazů značnějších nedoplatků dávky a byly postupně projednávány odpovědi a vysvětlivky finančních úřadů o nedoplatcích a výpočtech úroků z prodlení.

Ve věci evidence záruk převzatých státem bylo zařízeno, aby byla přezkoušena jejich výše a podmínky ke dni 81. prosince 1933. U zemských záruk za emisní a jiné úvěry byla podle amortisačních plánů, resp. dlužních úpisů, sledována pravidelná a mimořádná plnění dlužníků z titulu služby úmorové.

V oboru spotřebních daní vypracoval nejvyšší účetní kontrolní úřad návrh na změnu návodu k účetnímu provádění účinů skupiny III. státního rozpočtu (výnos min. financí č. 49. 488/31) pokud jde o účtování zemské přirážky k výrobní a spotřební dani z lihu, a spolupracoval na prováděcích pokynech k zákonu čís. 168/1930 Sb. z. a n. o dani z piva a vlád. nař. čís. 162/1934 Sb. z. a n.; ve věci zvláštní výnosové daně z piva podle § 21 cit. zákona dal podnět k opatřením v zájmu urychlení likvidace této daně.

U dopravních daní z motorových vozidel přikročil k systematickému zkoumání nedoplatků déle než rok předepsaných; ministerstvo financí vydalo k tomu cíli podle zd. návrhu pokyny podřízeným úřadům. V oboru trestního důchodkového řízení pracuje v dohodě s ministerstvem financí na nové úpravě administrativní a účetní služby.

V oboru poplatků spolupracoval nejvyšší účetní kontrolní úřad při projednávání instrukce o placení dědických dávek dluhopisy půjčky práce podle § 12 zákona z 21. března 1933, čís. 48 Sb. z. a n. K podnětu jeho byly vypracovány nově směrnice pro účtování a kontrolu dávek za úřední úkony ve věcech správních a provedena úprava některých předpisů o hospodaření kolkovými ceninami. Zřetelem k větší potřebě kolků za platnosti zákona čís. 65/1933 Sb. z. a n. doporučil úřad snížení provise z prodeje kolkových cenin a její jednotnou úpravu ve všech zemích republiky.

V rámci dozoru na agendu státních příjmů sledoval nejvyšší účetní kontrolní úřad vymáhání poplatkových nedoplatků, vyřizování nedoměrků a vybírání úroků z prodlení. Za účelem lepšího zajištění poplatků v zemi Slovenské a Podkarpatskoruské doporučil novelisaci § 36 zák. čl. XI/1919. Doporučil, aby působilo se na snížení stavu nedoplatků novou organisací exekuční služby neb umožněním placení nedoplatků státními cennými papíry; jedná s ministerstvem financí o evidenci nedoplatků, které jsou odepisovány pro prozatímní nedobytnost a o evidenci všech nedoplatků téhož dlužníka k účelům exekučním.

V oboru ministerstva zemědělství při sledování státních cenotvorných zásahů pomocí syndikátních útvarů v produkci živočišné a rostlinné zkoumán byl jejich vliv na finanční hospodaření státu a kontrolováno použití, ukládání a odvod přebytků z těchto akcí.

V oboru sociální péče pokračoval nejvyšší účetní kontrolní úřad v neustálém sledování agendy péče o nezaměstnané. Při svých dohlídkách u některých odbor, organisací, vyplácejících státní příplatek k podpoře nezaměstnaných, hleděl zejména s hlediska finančně-kontrolního k jednotlivým momentům rozhodným pro rovnováhu hospodaření svazových podpůrných fondů v nezaměstnanosti, a to nejen pokud šlo o vlastní prostředky odborových organisací na výplatu organisačních podpor v nezaměstnanosti, nýbrž i pokud šlo o hospodaření odborových organisací se státními prostředky (zálohy na výplaty státního příplatku, sanační zálohy, státní režijní příspěvky). Při ostatních akcích prováděných ke zmírnění následků nezaměstnanosti činil návrhy po stránce úspornosti po případě též produktivity vynakládaných prostředků.

V agendě státních starobních podpor nejvyšší účetní kontrolní úřad znovu upozornil na nutnost poukazovati podpory jen v mezích rozpočtových prostředků. V agendě péče stavební a bytové zabýval se dále otázkou nebezpečí z likvidnosti závazků ze státních záruk,

povolovaných podle zákonů o stavebním ruchu a to jak s hlediska hospodářského a finančního stavu obecně prospěšných stavebních družstev, tak i s hlediska mobility prostředků hypotekárních věřitelů. U některých pak obecně-prospěšných stavebních družstev, jimž byla povolena podpora podle zákonů o stavebním ruchu, vykonal dohlídky, při nichž konkrétně zkoumal hospodářské a finanční poměry těchto družstev.

V oboru ministerstva veřejných prací sledována byla při prohloubeném zkoušení kolaudačních elaborátů, vedle stránky technické a účetní, i účelnost přípravných prací a projektů ke stavbám a věnována pozornost úplnosti rozpočtových a zadávacích podkladů. Lze očekávati, že připomínkami a zásahem nejvyššího účetního kontrolního úřadu docílí se rychlejšího skončení kolaudačních prací a zamezí se značným výdajům na úrocích z prodlení, vzniklých z opožděného vyúčtování staveb.

V oboru státního dluhu vedle běžné kontroly státního dluhu vypracoval nejvyšší účetní kontrolní úřad úsporný návrh osnovy zákonných předpisů reformující vinkulaci státních papírů. Na základě poznatků, zjištěných při dohlídce v účtárně a likvidatuře ředitelství státního dluhu, zaslal ministerstvu financí návrh na reorganisací těchto úřadů, dále navrhl účelné a úsporné zjednodušení správy státního dluhu, jakož i zjednodušení jeho účetní a pokladní služby.

Prováděje dozor na hospodaření svazků územní samosprávy zemské, přezkoumal nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1933 a v prvém pololetí roku 1934 účetní závěrky země České za rok 1930, 1931 a 1932, země Moravskoslezské za rok 1931, země Slovenské za rok 1930, 1931 a 1932, země Podkarpatoruské za rok 1931 a 1932. Doporučil kontrolní opatření pro užití výtěžku půjčky práce, pokud se ho dostalo svazkům územní samosprávy a zkoumal i běžné hospodaření zemí (též zemských zařízení, ústavů a podniků) a okresů po stránce věcné i formální, hledě při tom zvláště k tomu, aby země nepřebíraly nad svoji finanční schopnost na se závazků platiti úrok a úmor dluhů jiných právních subjektů a aby tím jich zadlužení nevzrůstalo způsobem, ohrožujícím finanční rovnováhu.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad vyslovil názor v některých zásadních otázkách v oboru zemského a okresního účetnictví, zvláště pokud jde o účtování zemských podniků se zřetelem k § 34 org. zákona, p úpravu návrhu instrukce pro účetní a pokladní službu u okresních úřadů a o úpravu instrukce o účtování záloh na výdaje ve státní službě stavební u okresních úřadů.

Pro kontrolu hospodaření svazků územní samosprávy okresní vede přehled majetku a hospodářských výsledků všech okresů na podkladě přezkoušených okresních účetních závěrek.

V oboru samosprávy a správy fondů a nadací v roce 1933 a v prvním pololetí 1934 vykonal úřad 16 dohlídek.

V roce 1933 projednal úřad 329 virementů v úhrnné výši 104, 757. 353'86 Kč; z toho týkal se 91 virement v obnosu 27, 301737'31 Kč účelů nových, na něž nebylo rozpočtem pamatováno. V prvním pololetí 1934 projednal 78 virementů v částce 28, 894. 039 50 Kč, z nichž 29 v obnosu 15, 445. 534*25 Kč týkalo se nových, rozpočtem nepředvídaných účelů. Počet úchylek od rozpočtu byl v roce 1933 proti předcházejícímu roku o 63 vyšší, a o 94 vyšší než v roce 1931, neboť bylo r. 1931 projednáno 235 virementů v celkové částce 66, 316. 750'60 Kč, v roce 1932 266 virementů v celkové částce 84, 259. 529'45 Kč; v uvedených letech vzrůstá tedy počet rozpočtových přesunů, které měly v období předcházejícím tendenci klesající, úkaz lze vysvětliti tím, že úspornými opatřeními při schvalování rozpočtu byly úvěry vymezeny v detailních svých položkách na míru tak, že zvýšené výdaje na jednotlivých položkách nebylo lze již v té míře, jak bývalo dříve možno, krýti t. zv. vnitřním virementem v mezích dotčeného pododdělení a bylo nutno úhradu hledati na širší bási virementem ve smyslu § 7 zákona o nejvyšším účetním kontrolním úřadu čís. 175/1919 Sb. z. a n.

Dohlídek podle §§ 6 a 5 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. u státních úřadů, ústavů a podniků, fondů, zařízení státem dotovaných nebo podporovaných vykonal nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1933 celkem 81, v prvém pololetí roku 1934 celkem 52. Počet dohlídek vzrostl opět poněkud proti roku 1932, kdy vykonáno 68 dohlídek. Výkazy o tom, kde byly dohlídky provedeny, podává úřad Národnímu shromáždění pololetně.

Rozpočet nejvyššího účetního kontrolního úřadu na rok 1935 činí. 6, 125. 800-- Kč a jest proti rozpočtu na rok 1934 nižší o............. 32. 100'- Kč.

Skupina II. Správa státních podniků.

§ I. Tabáková režie.

I. Organisace podniku.

Nejvyšším správním úřadem tabákové režie jest ministerstvo financí. V čele podniku tabákové režie jest správní sbor zřízený podle vlád. nař. č. 206/24 Sb. z. a n. účetní a pokladní revise vykonává stálá revisní komise, která předkládá své zprávy ministerstvu financí a správnímu sboru, po uplynutí správního roku zkoumá pak účetní závěrku.

Bezprostřední vedení a správu podniku po stránce administrativní, obchodní, hospodářské a technické vykonává ústřední ředitelství tabákové režie se sídlem v Praze, kterému jest podřízeno:

1. 7 továren v Čechách (č. Budějovice, Jáchymov, Lanškroun, Písek, Sedlec, Tábor

a Tachov),

6 továren na Moravě (Budišov, Hodonín, Jihlava, Nový Jičín, Svitavy, Šternberk), 5 továren na Slovensku (Bratislava, Báňská Šťávnice, Košice, Smolník, Spišská

Bělá),

l továrna na Podkarpatské Rusi (Mukačevo), l továrna na Hlučínsku (Chuchelná),

V továrnách na tabák se vyrábějí ze surovin jednak domácích, jednak cizích (importovaných) doutníky, cigarety, cigaretové a dýmkové tabáky, šňupavé tabáky a tabákový výtažek jako vedlejší produkt při výrobě viržinek.

2. 7 úřadů nákupu tabáku a 3 nákupní komise (Komárno, Levice, Nové Zámky, Rimavská Sobota, Velký Tarkáň a nákupní komise v Nitře, Lučenci a Čopu, vesměs na Slovensku; Berehovo a Sevluš na Podkarpatské Rusi). Kromě toho funguje jako nákupní úřad počínajíc rokem 1932 též továrna na tabák v Mukačevě. Úkolem těchto úřadů jest říditi a kontrolovati pěstování tabáku a převzatý (nakoupený) tabák dále zpracovati, tříditi a fermentovati pro výrobní těžbu.

3. 5 samostatných úřadů prodeje tabáku (Praha, Plzeň, Brno, Olomouc, Zvolen), které provádějí ve svých obvodech výhradně distribuci tabákových tovarů na velkoprodeje tabáku. Kromě těchto samostatných úřadů prodeje jsou pověřeny touto funkcí některé továrny na tabák svými zvláštními odděleními úřadů prodeje (Bratislava, Čes. Budějovice, Hodonín, Jáchymov, Jihlava, Košice, Mukačevo, Nový Jičín, Sedlec a Svitavy).

II. Provoz podniku.

Rozsah provozu podniku jeví se ve výrobě a prodeji tabákových tovarů, o nichž podávají přehled tyto tabulky (za poslední pětiletí):