Kapitola 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živnosti.
Z činnosti ministerstva průmyslu, obchodu a živností a patentního úřadu se uvádí toto:
Legislativní činnost.
Činnost sekce průmyslové v legislativním oboru byla v roce 1934 zvláště intesivní: Z vlastních osnov normativních jest uvésti zejména: osnovu zákona o zákazu přídavku při prodeji zboží nebo provádění výkonů a osnovu zákona o hospodářském vyzvědačství, kteréžto obě osnovy byly již vládou schváleny, takže budou předloženy zákonodárným sborům. Dále ministerstvo obchodu vypracovalo osnovy čtyř vládních nařízení, které byly rovněž vládou schváleny a také již publikovány. Jsou to: vládní nařízení o smírčím řízení podle kartelového zákona, vládní nařízení o některých opatřeních, týkajících se výroby a prodeje umělých tuků jedlých, vládní nařízení o úpravě některých poměrů ve sklářské výrobě a vládní nařízení o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy.
Ve stadiu přípravném jest řada dalších zákonných osnov (o kolektivních a normalisačních známkách, o ochraně ručních krajek, nového zákona patentního a zákona o účetních a bilančních konsulentech a j. ), jakož i některé osnovy vládních nařízení, opírajících se o zákon proti nekalé soutěži (zejména nařízení o normalisaci pivních lahví, o stanovení okrsků pro minerální vody, o obchodu s čajem, o obchodu s ovocnými konservami a j. ).
V roce 1935 bude třeba připraviti novelisaci práva vzorkového a známkového se zřetelem k některým usnesením, učiněným na konferenci Unie pro ochranu živnostenského vlastnictví, která se konala na jaře roku 1934 v Londýně; změny, dotýkající se našeho práva patentního, vzorkového a známkového, bude nutno inkorporovati do našeho právního řádu.
Poradnímu sboru pro otázky hospodářské při ministerstvu obchodu svěřeny byly k posouzení a projednání nejdůležitější osnovy zákonů a vládních nařízení, jakož i jiné aktuelní otázky národohospodářské. Ve smyslu vládního nařízení ze dne 4. června 1934, č. 105 Sb. z. a n. o přechodné změně stanov tohoto poradního sboru rozšířen bude celkový počet jeho členů o 15 členů a 15 náhradníků ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, takže bude možno opětně zříditi stálý výbor pro hospodářské otázky Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Záležitosti průmyslu.
Nová a rozsáhlá agenda připadla sekci průmyslové prováděním zákona o kartelech a soukromých monopolech ze dne 12. července 1933, č. 141 Sb. z. a n. šetření, nařízené vládou na základě tohoto zákona o cenách cukru, železa a papíru prováděno bylo vesměs v rámci kompetence ministerstva obchodu za přibrání odborných znalců technických a účetních. Rovněž provádění vládního nařízení ze dne 20. dubna 1934, č. 78 Sb. z. a n. o zastavování průmyslových podniků, znamená nové rozšíření působnosti ministerstva obchodu a také v důsledku vládního nařízení ze dne 12. března 1934, č. 51 Sb. z. a n. o některých opatřeních, týkajících se výroby a prodeje umělých tuků jedlých, vznikly ministerstvu obchodu nové úkoly. Jedná se zejména o stanovení celkové přípustné roční výroby, o její rozdělení mezi jednotlivé podniky, dále o zřizování nových provozoven na výrobu umělých tuků jedlých a o povolovací řízení a dovoz zboží v tomto nařízení uvedeného.
Pokud jde o výrobu sklářskou, stalo se vládní nařízení ze dne 13. dubna 1934, č. 70 Sb. z. a n. o úpravě některých poměrů ve sklářské výrobě, novou základnou pro další úsilí ministerstva obchodu, směřující ku podpoře existence sklářských podniků, které stále ještě trpí neutěšenými poměry v odbytu svého zboží. Průmyslu jabloneckého se dotkla v poslední době zvláště citelně japonská konkurence v oboru zlatých perel, takže bylo nutno podniknouti zvláštní akci, aby tato výroba u nás úplně nezanikla. Ani v posledním roce neustala dříve již pociťovaná špionáž ve sklářské výrobě a bude proto třeba vedle dosavadních zákroků pomýšleti ještě na účinnější opatření zákonná.
17
Celní obor.
V součinnosti s ministerstvem financí provedena byla v roce 1934 řada změn a doplňků autonomního celního sazebníku úpravou součinitelů, vysvětlivek a pod., aby příslušné předpisy celní vyhovovaly vývoji našeho hospodářského života. Pracováno dále na unifikaci celního názvosloví podle ženevského elaborátu, a to jak co do schématu, tak i v oboru příslušných vysvětlivek. Se zřetelem na změněnou situaci připraveny návrhy na další pronikavé uvolnění režimu devisového a s tím související novou úpravu režimu povolovacího. V oboru celně-administrativním spolupůsobeno při povolování celních slev na stroje a přístroje v tuzemsku nevyráběné, při rozhodování o zušlechťovacích, dovolovacích a záznamních stycích, při povolení celních skladišť a v hospodářsky důležitém oboru celní judikatury.
V naznačené činnosti pokračováno bude i v roce 1935.
Obchodní politika.
Přes to, že v roce 1934 zaznamenána ve světové produkci a odbytu určitá zlepšení proti roku minulému, přece ještě převážná většina států setrvává ve své ochranářské tendenci, směřující k zajištění domácího trhu pro tuzemskou výrobu, takže posice Československé republiky jest zvláště obtížnou. Naší snahou jest získati nové vývozní možnosti, nemůžeme však vždy v dostatečné míře poskytnouti při jednání příslušnou protihodnotu, zejména jedná-li se o obor zemědělský, v němž produkce zdejší v poslední době se mimořádně zvýšila.
O výsledku jednání s některými důležitějšími státy bylo by možno říci toto:
Albánie: Uzavřena obchodní smlouva s doložkou nejvyšších výhod.
B e l g i e: Uzavřena po delším jednání koncem června r. 1934 kontingentní dohoda, v níž bylo plně vyhověno požadavkům zdejšího průmyslu, zejména pokud jde o textil, nábytek, obuv, porculán atd.
Dánsko: Sjednán protokol o vývozu a dovozu zboží dne 24. února 1934. Pro vývoz do Dánska přiznána base 9 mil. dán. korun, pro dovoz z Dánska 6 mil. dán. korun. Jest snahou, aby tato poměrně úzká základna byla rozšířena stanovením superkontingentů.
Finsko: Sjednán v květnu r. 1934 dodatkový protokol k platné obchodní a plavební úmluvě, jímž zajistilo si československo poměrně příznivou basi pro aktivní obchodní bilanci s tímto státem.
Francie: Opětovně jednáno v Paříži o úpravě kontingentního režimu, který by umožnil zlepšení vývozních možností u hlavních našich vývozních artiklů. Rovněž jednalo se o vyvázání ze smluvních cel jak pokud jde o tarif náš, tak i pokud jde o tarif francouzský. Z položek tarifu francouzského dekonsolidována byla cla u chmele, rukavic, hraček, pivovarské smůly atd., v československém tarifu pak vyvázána cla u kol, nástrojů atd.
Holandsko: Došlo ke kontingentní dohodě v dubnu r. 1934. Zvýšených vývozních možností dostalo se výrobě nábytku, textilu, konfekce, porculánu, obkladaček, skla atd.
Maďarsko: Bezesmluvní stav od roku 1930 dosud trvá a sjednány jsou pouze partielní dohody o výměně některých druhů zboží. V červenci r. 1934 sjednána byla dohoda na basi asi 50 mil. Kč.
Současně s touto dohodou dojednáno též finanční zabezpečení návštěvy lázeňských a turistických hostů z Maďarska.
Německo: Sjednána nová úprava platebního styku, při čemž stanoven pevný přepočítací kurs mezi markou a korunou čs. pro sběrné účty obou Národních bank.
Polsko: V únoru uzavřena nová obchodní úmluva, v níž vzat za podklad nový polský celní tarif, který byl na podzim r. 1933 uveden v účinnost. Smlouva doplněna jest též zvláštní dohodou o úpravě dovozu a vývozu mezi oběma státy. Vyřešen byl též vzájemný styk v oboru dopravním a turistickém.
Rakousko: Jsme od minulého roku v jednání. Rakousko domáhá se preferenčních cel pro papír, stávkové zboží, stroje, přístroje atd. Jednání nejsou dosud skončena.
Švédsko a Norsko: Vede se cestou diplomatickou jednání o zajištění vyrovnaných obchodních bilancí, a to v důsledku zvýšení cel v těchto státech na některé naše důležitější exportní artikly.
Sovětské Rusko: Dojde patrně co nejdříve k jednání o obchodní úmluvu.
Turecko a Řecko: Sjednány byly větší kompensační dohody ve prospěch některých důležitějších výrobních odvětví za odběr tabáku.
Malá dohoda: V hospodářské radě Malé dohody vypracovány směrnice pro příští hospodářskou spolupráci. Na realisaci programu pracuje se v jednotlivých národních sekcích, jež se čas od času scházejí ke společným poradám o aktuálních problémech. Nejdůležitější otázkou jest ovšem výměna zboží, která jest do značné míry komplikována mimořádnými hospodářskými poměry jak u nás, tak i v ostatních státech Malé dohody.
Spojené státy severoamerické: Docíleno dohody o odběru našeho lihu za odběr ovoce. U. S. A. připravuje tarifní dohodu s čelnějšími státy evropskými, takže i československo musí připravovat potřebný materiál pro event. jednání.
V září 1934 odejely čs. delegace jednak do Paříže za účelem vyřízení běžných otázek a docílení zvýšených možností vývozu do tohoto státu, jednak do Berlína v zájmu projednání otázek platebního a obchodního styku se zřetelem k nové úpravě, kterou Německo v nejposlednější době zavedlo. V nejbližší době má býti jednáno také s Belgií a dále & Maďarskem se zřetelem k tomu, že platnost červencové dohody s tímto státem vyprší koncem září.
Zvelebování vývozu.
činnost ministerstva obchodu, směřující ku zvelebování vývozu, pohybovala se také v roce 1934 jednak v rámci dosavadním, jednak rozšířena o některé další akce, pokud tomu ovšem nebránily omezené rozpočtové úvěry. Pokud jde o program pro rok 1935, dlužno počítati se spoluprací nově zřízeného Exportního ústavu, která umožní prohloubení činnosti dosavadní a přinese i řadu námětů nových.
Z význačnějších akcí, které se připravují v roce příštím, dlužno uvésti zejména organisování čs. účasti na mezinárodní výstavě v Bruselu.
Povolovací řízení.
Povolovacím řízením ministerstva obchodu ve smyslu zákona ze dne 24. června 1920, č. 418 Sb. z. a n., jest podle stavu dne 30. září 1934 kontrolováno, pokud jde odovoz zboží, 54 celých položek čs. celního sazebníku a 53 částečných položek (z nich jest 5 celých položek a 12 částečných současně vázáno devisovým řízením), pokud jde o vývoz 24 celých a 37 částečných položek čs. celního sazebníku. Ježto devisové komise uvolnila značný počet položek z devisového řízení, bylo nutno za účelem ochrany domácí výroby přeřaditi v dovozu některé položky do řízení povolovacího.
Povolovací agenda ministerstva obchodu doznala zvláštní úpravy při povolování dovozu surovin určených k výrobě umělých tuků jedlých (vládní nařízení č. 51/1934), dále zřízením Obilního monopolu a prodloužením činnosti Syndikátu živočišného, jakož i Syndikátu dřevařského, kterážto opatření vynutily si v poslední době hospodářské poměry. Ministerstvo obchodu provádí usnesení těchto institucí, jichž účelem jest hodnotné zpeněžení zboží domácí produkce, usměrňování dovozu, jakož i regulace cen zboží a spolupůsobení při provádění obchodů kompensačních.
Podle vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 137 Sb. z. a n., o úpravě obchodu s obilím, moukou a mlýnskými výrobky a některými krmivy, povoluje ministerstvo obchodu v dohodě s ministerstvem zemědělství, financí, sociální péče, zahraničních věcí a vnitra dovoz a vývoz obilí, jakož i dovoz mouky, jen československé obilní společnosti.
Podpora živnosti.
Legislativní činnost.
V roce 1934 pracovalo ministerstvo obchodu dále na revisi živnostenského řádu, a to na t. zv. malé živnostenské novele, která stanovením přísnějších předpisů pro některá odvětví živnostenského podnikání má vésti k lepšímu zabezpečení stavu živnostenského. Příslušná osnova se předkládá k meziministerskému řízení připomínkovému.
K parlamentnímu projednání bude předložena osnova o zřemeslnění výroby t. zv. jabloneckého zboží skleněného, kterou se má dostati ochrany obyvatelům kraje jabloneckého, semilského, železnobrodského, turnovského a horského proti živlům, které výrobu i vývozní možnosti tohoto zboží poškozují.
Vypracována osnova vládního nařízení, kterým se stanoví poplatek za udělení povolení k dovozu radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení z ciziny. Toto vládní nařízení bylo již schváleno a publikováno pod č. 152 Sb. z. a n.
Připraveny jsou osnovy zákonů o živnostech kočovných, dále o výprodejích a o živnosti drogistické.
V meziministerském řízení se projednává osnova zákona o radioelektrických zařízeních, jež obsahuje předpisy o výrobě a prodeji radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení a kromě toho se pracuje na novém zákoně o živnosti elektrotechnické.
V roce 1935 bude pokračováno zejména v pracích na celkové revisi živnostenského řádu a to hlavy V. (obchod tržní) a hlavy VII. (o živnostenských společenstvech). Dojde-li k parlamentnímu projednání zmíněné malé živnostenské novely, bude nutno připraviti celou řadu prováděcích nařízení a provésti revisi všech živnostenských předpisů.
živnostenské družstevnictví.
životní otázkou stavu živnostenského jest opatření potřebného úvěru provozovacího; tomuto účelu slouží živnostenské záložny, jichž počet koncem roku 1932 činil 537. Vlastní jmění všech živnostenských záložen koncem roku 1932 dosáhlo 80 mil. Kč a vzrostlo proti roku předchozímu o 8%. členské zápůjčky dosahují koncem roku 1932 výše 969 mil. Kč a vzrostly o 40 mil. Kč. Počet dlužníků činil 81. 833; na jednoho dlužníka tudíž připadá Kč 11. 850. Se zřetelem k nově vydaným zákonům, kterými byly upraveny poměry peněžních ústavů, a to k bankovnímu zákonu (zákon ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n. ) a k vládnímu nařízení ze dne 5. srpna 1933, č. 169 Sb. z. a n., přepracovalo ministerstvo obchodu, přihlížejíc také ke zkušenostem, získaným z činnosti živnostenských záložen po převratu, vzorcové stanovy pro živnostenské záložny a vydalo je v novém znění počátkem roku 1934.
Finančními, revisními, zastupitelskými a organisačními středisky živnostenských záložen a živnostenských družstev provozovacích jsou svazy živnostenských družstev, počtem 8, z nichž 6 svazů sdružujících živnostenské záložny a živnostenská družstva provozovací a 2 svazy družstev obchodních. Aby usnadnilo svazům živnostenských družstev opatření nutných provozních prostředků, převzalo ministerstvo obchodu za jejich úvěry podle zákona ze dne 17. února 1922, č. 84 Sb. z. a n. státní záruku, která dosahuje podle stavu koncem roku 1933 Kč 25, 769. 283'68.
Peněžní ústředí družstevnictví živnostenského, jehož funkci zatímně vykonává Zemský úvěrní fond živnostenský v Praze, omezuje svůj styk na svazy živnostenských družstev. Ministerstvo obchodu poskytlo Ústředí až dosud vklad ve výši Kč 11, 650. 000'-, který s úroky, jež se připisují ke kapitálu, činí koncem roku 1933 Kč 13, 584. 929´95; lhůtu k odvádění úroků z tohoto vkladu prodloužilo ministerstvo obchodu se souhlasem ministerstva financí do konce roku 1938.
U živnostenských družstev provozovacích nezměnil se v minulém roce podstatně ani jejich počet ani počet jejich členů. V jejich hospodaření se zvláště ostře projevují důsledky hospodářské krise. Pouze družstva k nákupu strojů pro živnostníky, tvořící zvláštní kategorii živnostenských družstev provozovacích, vykazují lepší činnost, byť i její rozsah proti roku předchozímu poklesl.
Činnost živnostensko-zvelebovací.
Činnost živnostensko-zvelebovací byla následkem podstatného snížení příslušných rozpočtových úvěrů a v důsledku toho vydaných úsporných opatření v roce 1933 značně obmezena, což patrno bylo v prvé řadě na činnosti kursovní.
Kdežto v roce 1931 bylo pořádáno celkem 758 kursů s 15. 963 účastníky celkovým nákladem 2, 178. 557 Kč a v roce 1932 733 kursy se 16. 263 účastníky celkovým nákladem 2, 023. 896 Kč, bylo v roce 1933 pořádáno jen 513 kursů s 10. 925 účastníky celkovým nákladem 1, 210. 773'55 Kč. Z toho bylo uhrazeno ze státních prostředků 382. 958'45 Kč. Celkový počet vyučovacích hodin činil 42. 066.
Nemajetným účastníkům kursů, kteří mají stálé bydliště mimo místo, kde jest kurs pořádán, byly poskytnuty v roce 1933 podpory v úhrnné částce 70. 965 Kč proti 106. 885 Kč v roce 1932 a 201. 600 Kč v roce 1931. Celkem bylo v roce 1933 podporováno 440 kursistů.
Ani v letošním roce nedosahuje činnost kursovní rozsahu, jaký měla před vydáním úsporných opatření. Do konce června 1934 bylo hlášeno a z části provedeno 291 kursů.
Aby byla opatřena pevná základna pro kalkulaci úhrady kursovních nákladů, připravují se nové směrnice.
Státní ústav pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině byl a jest i v roce 1934 zaměstnán též pracemi souvisejícími se stavbou nové ústavní budovy a vnitřním jejím zařizováním. Stavba ústavní budovy není z důvodů technických i administrativních dosud skončena.
Výstavek učňovských prací bylo v roce 1933 pořádáno 19 (v r. 1932 bylo pořádáno 22), a vedle toho byla s podporou ministerstva obchodu uspořádána zemská výstava učňovských prací dílenských v Praze. Celková podpora z prostředků ministerstva obchodu činila Kč 19. 350'- proti Kč 28. 286'- v roce předchozím. Do konce června r. 1934 bylo ohlášeno 22 místních výstav učňovských prací dílenských.
Pokud jde o výstavy průmyslové a živnostenské, ukazuje se jako následek nepříznivých hospodářských poměrů, že nejsou vůbec pořádány nákladné výstavy většího rozsahu, naproti tomu vzrůstá však počet výstav malých, zejména trhových. Celkem bylo ministerstvu obchodu v roce 1933 hlášeno 42 výstav, z nichž finančně podporováno 9 výstav celkovou částkou 34. 000 Kč. Státní výstavní ceny ministerstva obchodu byly v roce 1933 přiznány Hospodářské výstavě v Praze a Výstavnímu trhu českého ráje v Jičíně. Do konce června 1934 bylo ministerstvu obchodu celkem hlášeno 52 výstav, vesměs menšího rozsahu.
K umožnění účasti nemajetných živnostníků na veletrzích byly poskytnuty 39 žadatelům podpory v celkové částce 35. 244 Kč.
O lidový umělecký průmysl bylo i v roce 1933 pečováno jednak přímými podporami, jednak prostřednictvím společnosti "Detva", československý ludový umělecký priemysel, úč. spol. v Bratislavě, v její funkci jako ústřední odbytové organisace tohoto průmyslu.
Sociální péče o živnostnictvo.
Nutnost účinné podpory živnostnictva, které v důsledku hospodářské krise se ocitlo bez prostředků a není účastno různých sociálních opatření, vyvolala potřebu zříditi nové oddělení při ministerstvu obchodu, které se obírá systematickým sledováním hospodářsko-sociálních otázek živnostenských, zejména maloživnostenských. Zvláštní pozornost bude věnována otázkám, týkajícím se rentability živnostenské výroby a odbytu živnostenských výrobků, ochraně životaschopných odvětví živnostenské výroby, dále sociálním otázkám živnostnictva, otázkám cenovým, kalkulačním a kontrolním a to jednak samostatně, jednak součinností se Státní radou živnostenskou, zejména s jejím výborem pro hospodářské otázky živnosti a obchodu a s výborem společným. Dále bude sledován živnostenský tisk, otázky živnostenské statistiky a organisační poměry živnostenských korporací.
Podpora obchodu.
V zájmu soukromého obchodu jako celku i jeho jednotlivých odvětví podniknuta byla jednak řada samostatných akcí, jednak jeho potřebám věnována také pozornost v souvislosti s projednáváním různých zákonodárných i vládních opatření, které se obchodu dotýkají. Sledovány nadále otázky obchodních cestujících a jednatelů a ve smyslu loňské ankety svolána schůze jejich pracovního výboru.
V roce 1935 budou zkoumány ještě intensivněji poměry na vnitřním trhu, a to zejména pokud jde o vztahy kolektivní formy distribuce k zájmům soukromého obchodu.
Státní dodávky.
V oboru státních dodávek pokračováno v činnosti normalisační, typisační a simplifikační, prováděné u textilií pro jednotlivé obory státní správy a v důsledku vládního usnesení ze dne 23. prosince 1933 rozšířena tato akce také na běžné kancelářské potřeby.
V mezích příslušných úvěrových položek upraveny byly ceny pro t. zv. maloživnostenský podíl dodávky vojenské obuvi v roce 1934 a proplacen mimořádný příspěvek ministerstva obchodu za vojenskou obuv, dodanou na maloživnostenský podíl v roce 1933.
V roce 1935, kromě obvyklé činnosti, vyvíjena bude snaha, aby zadávání státních dodávek a prací, společných různým resortům bylo pokud možno soustředěno u jednoho zadávacího místa.
Vodní doprava.
V oboru legislativním pokračuje meziministerské řízení o návrhu zákona o soukromoprávních poměrech plavby. Návrh zákona o provádění mezinárodních plavebních smluv, který má upraviti nejnaléhavější veřejnoprávní poměry plavby, týkající se Dunaje a Labe, byl již meziministerský projednán a podán vládě k dalšímu ústavnímu řízení.
Pokud jde o provoz přístavní, rozšířen byl pozemek čs. nájemního pásma ve svobodném přístavu hamburském a připravuje se zřízení nového hangáru. Veřejná skladiště v Praze i v Bratislavě přes kritickou situaci dopravní a obchodní udržují svůj provoz na obvyklé výši, takže mohou vykázati i tentokráte menší čistý zisk.
Jako v minulých letech sledovány otázky provozu čs. plavebních podniků na Labi, Dunaji a Odře, které trpí ještě stále trvající hospodářskou depresí a tentokráte také nedostatkem vody v důsledku sucha, zejména na Labi a Odře.
Poněvadž se ukázalo, že rozpočtové prostředky určené na podporu plavebních podniků na Labi, Dunaji a Odře nedostačí na úhradu provozních ztrát těchto podniků, bylo nutno v roce 1935 zvýšiti příslušnou položku na plavební podnikání, aby tak plavebním společnostem umožněno další provozování plavby.
Pro obchodní a plavební smlouvy s různými státy připravilo ministerstvo obchodu návrhy, týkající se úpravy vzájemné plavby a to zejména s Polskem, pokud jde o plavbu na přítocích Odry. V rámci jednání států Malé dohody sleduje ministerstvo obchodu činnost přípravného výboru malodohodových dunajských plavebních podniků za účelem užší spolupráce v otázkách plavby, která má vyvrcholiti v uzavření smluv o racionalisaci provozu, společných tarifech a rozdělení nákladu mezi plavební podniky tří států Malé dohody.
V oboru plavby námořní věnována pozornost otázce zřízení svobodného pásma v Galaci a v souvislosti s tím prodloužení čs. dopravy dunajské vlastními loďmi do černého moře a Levanty.
Pozemní doprava.
V oboru dopravy automobilové byl vypracován se zúčastněnými ministerstvy návrh automobilového zákona, který by nahradil nevyhovující předpisy dosavadní a shrnul všechna ustanovení o jízdě motorovými vozidly. Osnova byla již předložena k ústavnímu projednání.
Pokud jde o dopravu železniční věnována zvýšená pozornost jednak všeobecné úpravě vývozních sazeb, jednak zvláště otázce zvýhodnění kombinované přepravy přes československá překladiště říční.
Cizinecký a lázeňský ruch.
V oboru ruchu cizineckého a lázeňského uplatňováno doma nadále heslo "Poznej svou vlast" a současně rozvíjena propagace v zahraničí a to jednak akcemi tiskovými, jednak informační službou v cizích státech. Zvláštní péče věnována zabezpečení a účelné distribuci materiálu propagačního. Značné úsilí bylo třeba vyvinouti také za účelem ulehčení cizinecké návštěvy v ČSR s hlediska obchodně-politického a devisového. V této souvislosti dlužno vzpomenouti také zákona o daňovém osvobození cizozemských motorových vozidel, který byl vypracován ministerstvem financí a publikován pod č. 114/1934 Sb. z. a n.
Stále vzrůstající význam cizineckého ruchu pro obchodní bilanci, jakož i zvýšená propagace států sousedních nutí k prohloubení činnosti dosavadní, jakož i k akcím novým.
V rámci obsáhlého programu pro rok 1935 má býti zejména pořízen 10tidílný propagační film, dále umožněny studijní zájezdy zahraničních redaktorů a vedoucích úředníků zahraničních cestovních kanceláří do ČSR, uspořádány propagační výstavky v cizině, rozmnoženy československé informační kanceláře v zahraničí a j.
Zvláštní pozornost bude věnována tomu, aby domácích památek a zajímavostí, jakož i různých podniků bylo propagačně co nejlépevyužito.
Patentní obor.
V roce 1932 podáno bylo 8. 233 patentových přihlášek, v roce 1933 pak 7. 890, tudíž o 343 méně než v roce 1932. V roce 1933 uděleno bylo 4. 000 patentů, t. j. o 100 více než v roce 1932. Naproti tomu zaniklo, bylo zrušeno nebo odvoláno 3. 192 proti 4. 113 v roce 1932. Koncem roku 1933 bylo v platnosti celkem 17. 802 patentů proti 16. 994 v roce 1932.
V první polovině roku 1934 podáno bylo 4. 139 patentových přihlášek, nových patentů uděleno bylo 1. 650 a zaniklo nebo zrušeno bylo 2. 332 patentů, takže koncem června 1934 bylo jich v platnosti 17. 120.