Kapitola 14. Ministerstvo věřejných prací.

činnost ministerstva veřejných prací projevuje se hlavně v těchto po stránce národohospodářské velmi důležitých oborech:

Stavby pozemní.

V oboru pozemních staveb jsou prováděny stavební akce pro umístění ústředních úřadů, parlamentu, zastupitelských úřadů v cizině, všech odvětví státní správy a stavby budov školních, ústavů kulturních a humanitních.

Ve státním rozpočtu jest pamatováno především na úhradu plateb plynoucích ze smluv o koupi nemovitostí pro potřeby státní správy, jakož i na financování staveb anuitních, dále na úhradu nákladů, spojených s dokončením rozestavěných staveb a konečně na nejnaléhavější akce nové.

Ze stavebních akcí se uvádí:

Stavba budovy pro umístění ministerstva obchodu a patentního úřadu, která již byla odevzdána svému účelu; v roce 1935 budou dokončeny úpravy v zasedacích síních a upraveno okolí.

Úprava Černínského paláce pro ministerstvo zahraničních věcí byla v hlavních rysech skončena. V roce 1935 bude započato s přístavbou zahradního křídla, v němž umístěny budou úřadovny, pro něž není ve starém paláci vhodných prostorů.

Pro senát Národního shromáždění upraveny budou nově získané místnosti uvolněné zemským výborem, bude soustředěno vytápění budovy a provedeny různé úpravy rázu hygienického.

V budově poslanecké sněmovny Národního shromáždění rekonstruována bude kotelna a větrání, a provedeny související s tím práce úpravné.

Na Pražském Hradě pokračováno bude v úpravě Tereziánského přístavku a provedeny budou různé práce zabezpečovací.

V Bratislavě bude pokračováno ve stavbě státního obchodního domu, jež blíží se ke svému dokončení.

Stavby v cizině jsou omezeny na nejmenší míru. Preliminováno jest na úpravu legační budovy ve Washingtone a v Moskvě, na stavbu malé legační budovy v Tiráně a na koupi a úpravu budovy v Mexiku.

V Bruselu bude postaven čsl. pavilon pro světovou výstavu. V Římě zamýšlí se zahájiti stavbu budovy historického ústavu.

V Užhorodu staví se rozsáhlá budova pro zemský úřad, která bude tak urychlena, aby z větší části byla v roce 1935 odevzdána svému účelu. Pro resort ministerstva vnitra zamýšleny jsou stavby řady kasáren pro umístění četnictva, stavba budovy pro umístění policejního komisařství ve Vršovicích a stavba budovy pro policejní ředitelství v Plzni. Pokračováno bude ve stavbě budovy pro sbírku zákonů a nařízení v Praze.

Pro ministerstvo spravedlnosti byla dokončena stavba společné úřední budovy ve Strážnici a Tácově. Pokračováno bude ve stavbě společné úřední budovy v Brandýse nad Labem, soudních budov ve Vyškově, Čadci a stavbě budovy věznice v Bratislavě. K zahájení připravuje se stavba společné úřední budovy v Pardubicích, Falknově nad Ohří, Zbraslavi, Sobrancích, Rožňavě, v Novém Městě nad Váhem a soudních budov v Levici a Velkých Kapušanech.

V oboru staveb ministerstva školství a národní osvěty uvádí se z větších stavebních akcí dokončení II. budovy české techniky v Dejvicích, zahájení stavební akce k vybudování polikliniky Karlovy university v Praze a klinické nemocnice v Motole, adaptace Klementina pro umístění veřejné universitní knihovny a společné knihovny vysokých škol technických, dokončení budovy pro vysokou školu zemědělského inženýrství něm. techniky v Libverdě.

Dokončeny budou stavby středních škol v Českém Těšíně a Báňské Bystřici a zahájeny stavby středních škol v Pardubicích, v Praze XIX., v Slaném a Turčanském Svatém Martině. V Modré zamýšlí se zakoupení a úprava objektů pro umístění ústavu hluchoněmých.

Pamatováno jest dále na stavby škol menšinových a stavby škol národních na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

V Turčanském Svatém Martině pokračováno bude ve výstavbě ústavu pro zvelebování živností.

Pro resort ministerstva zemědělství budou provedeny jen menší úpravy při budovách zemědělských škol, výzkumných stanic a školních statků.

Pro resort ministerstva sociální péče uvádí se z větších akcí stavba státního internátu pro hluchoněmé v Kremnici.

V oboru ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy provedeno bude rozšíření nemocnic na Vinohradech, Zábřehu n. O., v Bratislavě, Žilině, Lučenci a v Mukačevu a Šrobárova ústavu v Dolním Smokovci; mimo to zahájena bude stavba budovy pro sestry zdravotní a sociální péče v Praze. Pro státní epidemické autokolony budou postaveny potřebné ubikace.

Pro ministerstvo financí byla dokončena stavba budovy pro finanční úřady v Chrudimi a řada budov pro pohraniční finanční stráž a celní úřady. Pokračováno bude ve stavbách společných úředních budov v Brandýse nad Labem, Prostějově, Uherském Hradišti a budov pro finanční úřady v Táboře a Košicích. K zahájení připravuje se stavba společné úřední budovy v Pardubicích, Falknově nad Ohří, Zbraslavi, Novém Městě nad Váhem, Sobráncích a finanční budovy v Hradci Králové, Nitře, Turč. Sv. Martině, Volovém, Sevljuši a řada menších staveb pro celní úřady a finanční stráž v různých pohraničních místech.

V oboru staveb, prováděných v rámci bytové péče pro státní zaměstnance a hrazených z úvěru státního rozpočtu bylo ministerstvo veřejných prací nuceno i v roce 1934 svoji činnost pro nedostatek finančních prostředků podstatně omeziti. Provedlo pouze výstavbu 25 bytů pro státní a veřejné zaměstnance ve Výloku na Podkarpatské Rusi, umístěných ve 12 dvojdomcích a l domku isolovaném.

V zemi Podkarpatoruské pokračuje se ve stavbě domků pro obvodní lékaře.

Z výtěžku losové půjčky v celkové výši 640, 000. 000 Kč jsou, resp. budou v roce 1934 dokončeny stavby obytných domů v Dolní Liboci, Dejvicích, české Lípě a Šilperku. Započato se stavbou 5 obytných domů v Moravské Ostravě.

Potřebná úhrada jest zajištěna v nespotřebovaném zbytku losové půjčky, kterýžto zbytek činil ku konci roku 1933 cca 17, 800. 000 Kč.

Ježto nynější hospodářská situace i nadále nezbytně toho vyžaduje, aby též v r. 1935 veškeré potřeby byly preliminovány co nejúsporněji, byly zařazeny do návrhu státního rozpočtu na rok 1935 pouze prostředky pro nejnutnější stavby v oboru bytové péče pro státní zaměstnance a na dokončení staveb již rozestavených.

Ze zamýšlených akcí v roce 1935 uvádí se zejména:

a) zřízení ulic na pozemcích Malého Galaga v Užhorodě,

b) dokončení státních obytných domů pro státní zaměstnance,

c) dostavba a novostavba státních obytných domů v místech ohrožených bytovou nouzí,

d) novostavba bloku D z důvodu reformy politické správy v Bratislavě,

e) postupná výstavba dalších domků pro obvodní lékaře na Podkarpatské Rusi.

Pokud jde o stavbu státních obytných domů z výtěžku losové půjčky, nelze s výstavbou dalších těchto domů v roce 1935 zatím počítati, ježto prostředky, jež jsou z losové půjčky ještě k disposici, budou patrně v r. 1934 z největší části vyčerpány.

V roce 1935 zamýšlí se přikročiti k zahájení novostavby doplňovací budovy Národního divadla v Divadelní ulici v Praze II.

Pokud jde o správu státních budov, ministerstvo veřejných prací disponuje v rozpočtu kap. 14., tit. 14. v roce 1934 prostředky značně zmenšenými a pečuje proto se zvýšenou obezřetností o nejúčelnější a nejhospodárnější využití povolených úvěrů přihlížejíc zároveň k tomu, aby stavební stav budov státem spravovaných nedoznal podstatné újmy přes zmíněná nutná úsporná opatření.

Tato činnost, v níž bude nutno pokračovati i v r. 1935, směřuje jmenovitě k tomu povolovati pouze stavební opravy a úpravy, jichž bezodkladné provedení jest prokazatelně nezbytně nutné pro nebezpečí v prodlení nebo v zájmu zamezení dalších větších škod na státních budovách, kdežto návrhy na provádění prací směřujících zejména k 'zlepšení dosavadního stavebního stavu státních budov, ministerstvo veřejných prací odsunuje na dobu příznivější.

Silnice a mosty.

V oboru silnic a mostů jest činnost ministerstva veřejných prací závislá na velikosti úvěrů, které mu dává k disposici jednak rozpočet, vlastní státní správy (kap. 14, tit. 7), jednak rozpočet státního silničního fondu.

V rozpočtu vlastní státní správy (kap. 14. ) jsou preliminovány výdaje na udržování, stavby a přestavby státních silnic a mostů a. na příspěvky k stavbám a přestavbám nestátních silnic a mostů, v rozpočtu silničního fondu pak výdaje na zlepšování státních silnic a příspěvky fondu k zlepšování důležitých nestátních silnic.

Výdaje na zlepšování státních silnic hradí silniční fond z peněz opatřených výpůjčkami, kdežto příspěvky na zlepšování nestátních silnic hradí, ze svých běžných příjmů, t. j. z výtěžku daní, cel a poplatků, jež mu byly příslušnými zákony přikázány. Z těchto běžných příjmů fond nahrazuje také částečně státní správě její výdaje na shora řečené udržování, stavby a přestavby státních silnic a mostů, preliminované v kap. 14. rozpočtu vlastní státní správy, ovšem jen potud, pokud k tomu příjmy ty stačí po zajištění úhrady úroku a úmoru výpůjček fondu a zákonem stanovených každoročních 90 mil. Kč pro shora řečené příspěvky na zlepšování nestátních silnic.

Roku 1934 byla činnost ministerstva veřejných prací v oboru silnic a mostů, která závisí na úvěrech, uvedených v kap. 14., tit. 7., proti předešlým letům pro nezbytné zmenšení státních výdajů opět více omezena. Na rok 1935 se zařaďují pro stavby a přestavby státních mostů a pro podporování staveb a přestaveb nestátních mostů proti roku 1934 zvýšené úvěry, které umožní v tomto oboru poněkud větší činnost.

Co se týká zlepšovacích prací na státních silnicích, jejichž náklady se hradí z peněz, jež opatřuje fond výpůjčkami, byly roku 1934 jednak dokončovány rozsáhlé práce, jejichž započetí roku 1933 umožnila zápůjčka, jež byla silničnímu fondu zajištěna z výtěžku půjčky práce, jednak byly započaty další nové práce, jejichž náklady se hradí z další částky, zajištěné roku 1934 fondu jako zápůjčka z výtěžku půjčky práce. Tato částka byla ovšem daleko menší než ona z roku 1933. Mimo to byly roku 1934 zadány některé práce menšího rozsahu na vrub úspor z běžných příjmů fondu z roku 1934. V roce 1935 bude možno započíti další zlepšovací práce na státních silnicích, poněvadž úhrada nákladů na ně bude zajištěna v částce, kterou jest ještě Ústřední sociální pojišťovna podle zákona o silničním fondu povinna zapůjčiti fondu.

Co do povolování příspěvků z běžných příjmů fondu na zlepšování nestátních silnic, umožňuje sice shora již zmíněných, pro ten účel každoročně určených 90 mil. Kč subvencování četných prací, avšak započetí mnohých je zdržováno tím, že samosprávné svazky nemohou si opatřiti úhradu na onu část nákladu, která není uhrazena příspěvkem.

K jednotlivým skupinám činnosti ministerstva veřejných prací v oboru silnic a mostů se poznamenává:

Při udržování státních silnic a mostů, kde úvěr byl v letech 1933 a 1934 z úsporných důvodů zmenšen, bylo vynaloženo veškeré úsilí, aby bylo zabráněno aspoň nejzávažnějším stížnostem na. udržování státních silnic, zejména však, aby byly zachovány lehké a střední úpravy vozovek, které byly v minulých letech provedeny s velkým nákladem na vrub silničního fondu. Udržování státních silnic za těchto okolností musí býti co nejlevnější a při tom co nejdokonalejší, což vyžaduje ve značné míře používání silničních strojů.

V zlepšování státních silnic na vrub silničního fondu bylo roku 1934 pokračováno s vydlážděním průtahů státních silnic v městech v celkové délce asi 10'2 km, dále se stavbou těžkých vozovek v délce asi 9'3 km, s rekonstrukcemi a přeložkami

státních silnic a nahrazováním úrovňových křižovatek těchto silnic se železničními nadjezdy neb podjezdy dohromady na šesti místech, jakož i se zřizováním povrchových nátěrů nových i obnovovacích. Všechny práce byly navrženy tak, aby účelně doplňovaly trati již upravených státních silnic a aby přispívaly k zlepšení zaměstnanosti v oblastech pokud možno stejnoměrně rozvržených na území státu. Z týchž hledisek byl i pro rok 1935 sestaven program.

Pro příspěvky na zlepšování nestátních silnic jest do rozpočtu státního silničního fondu na rok 1935 zařazena na vrub běžných příjmů kromě zákonem stanovené roční částky 90, 000. 000 Kč ještě částka 122, 000. 000 Kč, jakožto nevyužité zbytky z příslušných obdobných úvěrů z let 1931-1934, tedy úhrnem 212, 000. 000 Kč. Vedle toho se zařaďuje na vrub výpůjček částka 13, 000. 000 Kč pro příspěvky povolené, avšak nevyplacené do konce r. 1930. Od založení silničního fondu do 1. září 1934 bylo na příspěvcích definitivně povoleno zarovnaně 575 mil. Kč k zlepšení 3. 817 km nestátních silnic o rozpočteném nákladu zarovnaně 852 mil. Kč. Dále bylo v letech 1932-1934 přislíbeno příspěvků v částce srovnaně 00 mil. Kč na zlepšení dalších 329 km silnic o rozpočteném nákladu zarovnaně 119 mil. Kč. Bylo tudíž od zřízení fondu do 1. září 1934 povoleno aneb přislíbeno zarovnaně 4. 116 km nestátních silnic o zarovnaném rozpočteném nákladu 971 mil. Kč příspěvků v celkové zarovnané výši 665 mil. Kč. Od zřízení fondu do 1. září 1934 bylo z těchto příspěvků podle postupu prací k výplatě uvolněno celkem 105, 611. 873 Kč 90 h. V řečených částkách jsou zahrnuty též příspěvky na opatření silničních strojů.

Stavby a přestavby státních silnic povolené v dřívějších letech byly roku 1934 z velké části dokončeny. Nově byly započaty tři stavby v délce 22'3 km, v nichž bude roku 1935 pokračováno a započaty budou další stavby k účelnému doplnění sítě státních silnic v tratích zamýšlených čtyř magistrál v zemi Slovenské a Podkarpatoruské se zvláštním zřetelem na silniční spojení se zemí Moravskoslezskou.

Státních silničních mostů se staví roku 1934 15 úhrnným stavebním nákladem 15'090 mil. Kč; z toho bylo započato se stavbou třech mostů již r. 1933 a se stavbou dvou mostů roku 1932. Těchto mostů bude pravděpodobně 16 dostavěno roku 1934 a 5 roku 1935. Roku 1935 se započne, pokud k tomu příslušný úvěr postačí, se stavbami dalších státních silničních mostů.

Co do staveb a přestaveb nestátních silnic podporovalo ministerstvo veřejných prací roku 1934 pouze devět takových staveb o rozpočteném nákladu 5, 114. 700 Kč, na něž povolilo státní příspěvky v úhrnné částce 1, 152. 000 Kč. Malý počet podporovaných staveb a malá úhrnná velikost příspěvků vysvětluje se zatížením příslušného úvěru nedoplatky subvencí na rozsáhlé silniční stavby, zahájené v předchozích letech, které se postupně dokončují.

Nestátních mostů státem podporovaných bylo v roce 1934 ve stavbě 19. Nejvýznačnější z 'nich jest most pres Labe v Ústí n. L., přes řeku Moravu na okresní silnici Strážnice-Bzenec, přes Vah v Povážské Bystřici a přes Tisu u Vyškova. Roku 1934 byly povoleny státní příspěvky na 11 staveb nestátních mostů dohromady 4, 950. 000 Kč, což jest cca 38% úhrnných rozpočtených nákladů 12, 900. 000 Kč. Význačnější z nich jest most přes Uh v Užhorodě a přes Tisu u Velatína. V roce 1935 budou, pokud to úvěr dovolí, povolovány další příspěvky.

Co do státních silnic třeba ještě uvésti, že v poslední době bylo provedeno jejich nové pojmenování, provádí se na nich postupně nové barevné označení a, kde toho je třeba, i nové kilometrování.

Stavby vodohospodářské.

Pokud jde o vodohospodářské stavby spadající do oboru působnosti ministerstva veřejných prací, jest sledována snaha, aby soustavným splavněním, úpravou říčních toků, vybudováním přístavů a stavbami údolních přehrad byly uskutečněny výkonné a národohospodářsky významné vodní cesty, aby se předešlo škodám způsobeným velkými vodami, resp. aby retenčními nádržemi byl zlepšen odtokový režim vod a konečně, aby v souvislosti s těmito snahami byla vhodným využitím vodní síly získána elektrická energie.

Státním vodohospodářským fondem zřízeným podle zákona z 27. března 1931 č. 50 Sb. z. a n. byla částečně poskytnuta možnost, aby vodohospodářské stavby se rozvinuly ve větším rozsahu, než tomu bylo dříve, a sluší připomenouti, že provádění těchto staveb a prací se děje v převážné míře k tíži řečeného fondu.

V oboru úprav a splavnění řek a vybudování přístavů třeba se zmíniti o těchto význačných stavbách a pracech.

Na středním Labi soustřeďují se úpravní a splavňovací práce především na úsek Kolín-Mělník a veškerá snaha státní správy směřuje k tomu, aby tento úsek Labe byl co nejdříve učiněn splavným, aby mohl sloužiti účelům dopravním. V další trati středního Labe nad Kolínem provádějí se práce nutné zejména s hlediska regulace toku, ochrany pozemků a neškodného odvedení vod. Z význačných staveb v úseku středního Labe dlužno připomenouti: úpravu u Smiřic, u Skalice, úpravu a stavbu mostu u Němčíc, stavbu zdymadla u Srnojed, úpravy v trati Tři Dvory-Kolín-Konárovice-Veletov, KostomlátkyDrahenice a konečně úpravu a splavnění u Lysé n. Lab. a u Brandýsa n. Lab.

Na střední Vltavě dlužno z rozsáhlejších staveb připomenouti: úpravu v kotlině budějovické, zdymadlo ve Vraném a prohrábku v trati pod Vraném.

V mezinárodní trati Vltavy pod Prahou pokračuje se v úpravách sloužících k ochraně území na pravém břehu u Troje.

V úseku mezinárodního Labe směřuje činnost k urychlené výstavbě Masarykova zdymadla u Střekova.

V mezinárodní trati Odry byly ukončeny úpravní práce v trati Koblov-Bohumín a započato se stavbou jezu u Koblova.

Pokud jde o přístavby na Vltavě a Labi dlužno se zmíniti o přístavu holešovickém a mělnickém, kde činnost směřovala k dokonalejšímu vybavení těchto přístavů. Na Dunaji byly to zejména přístavy bratislavský a komárenský, kde bylo pokračováno ve vybudování a doplnění přístavních zařízení.

V oboru prací úpravních a udržovacích na Vltavě, Labi, Sázavě, Otavě a Berounce jest připomenouti zejména úpravu Vltavy a Malše v Čes. Budějovicích, úpravu Radbuzy a Úslavy v Plzni a úpravu Labe pod Roudnicí.

V zemi Moravskoslezské bylo pokračováno v udržovacích a úpravních pracech na Ostravici a Lučině.

V zemi Slovenské bylo pokračováno na řece Váhu na úpravních pracech u Zem. Kotešové, Púchova-Košeci, Trenčína, Nového Města nad Váhem, Hlohovce, Píšťan, VáhovceUně, Seredu-Šintavy, Dolní Středy, Šaly, Šebeše a vyústní trati u Komárna. Na pohraniční Moravě bylo pokračováno v úpravách v Děvínské Nové Vsi, Hochštetna, Uherské Vsi a Dimburku. Na Dunaji upravovala se pohraniční trať v km 1. 801-1. 788, 1. 810-1. 806 a 1. 840-1. 820 v dohodě s Maďarskem. Na řece Tise pokračovalo se v provádění úpravy na pravém břehu u Čopu, Saloky a Eseně.

Z údolních přehrad byly ve stavbě přehrada na Chrudimce u Seče, na Teplé nad Karlovými Vary a na Divoké Orlici u Pastvin. Mimo to byly prováděny rekonstrukční práce na přehradě na Labi nad Dvorem Králové. V zemi Moravskoslezské byly dokončeny zbývající práce na údolní přehradě na Dyji u Vranova a dále náhradní silnice a cesty pro projektovanou přehradu na Svratce u Kniniček.

Pokud jde o využití vodní síly bylo v zemi české pokračováno ve stavbě hydrocentrál na Vltavě u Vraného, na Labi u Kostelce a u Střekova, dále v rekonstrukci elektrárny u přehrady na Labi nad Dvorem Králové. V zemi Slovenské bylo pokračováno ve stavbě hydrocentrály na Váhu u Dolních Kočkovců. V zemi Podkarpatoruské se pokračovalo ve výstavbě přívodního kanálu a vodních elektráren na Uži nad Užhorodem a u Onokovců.

Program stavební činnosti v roce 1935 bude pozůstávati toliko v dokončování nebo v pokračování staveb rozvinutých.

Vzhledem k nepříznivému finančnímu stavu státního vodohospodářského fondu nebude možno v příštím roce pomýšleti ve větším rozsahu na zahájení dalších nových staveb.

Plavebnictví.

Státní správa plavební starala se v roce 1934 o zlepšení a zvýšení provozu československých přístavů a povznesení vodní dopravy. V době abnormálně nízkých stavů vodních byla učiněna opatření za účelem zlepšení splavnosti toků. Značná péče věnována byla též úpravě technického zařízení přístavních pásem v cizině.

S hlediska plavebního provozu vypracovány byly posudky projektů splavnění řeky Moravy pro lodi 1000tunové a projektů malé plavby se současným projektem závlahovým v trati Hodonín-Otrokovice.

Veřejnost a plavební zájemci byli informováni pravidelnými zprávami o plavebních poměrech a provozu čsl. plavby a o denních stavech vodních na Vltavě, Labi a Dunaji.

Za účelem dalšího vzdělání a výcviku plavebního dorostu byl uspořádán v zimním období r. 1934 troj třídní plavecký kurs v Praze.

V oboru finančně-tarifním připravuje se valorisace a jednotná úprava přístavních poplatků pro všechny čsl. přístavy a překladiště.

činnost právní a komerční vztahovala se na agendu plavebně-živnostenskou a námořní, vyplývající z provádění vlajkového zákona.

S platností od 1. listopadu 1933 byl vydán nový řád plavební policie na Labi. Dále byly vydány dodatky k řádu plavební policie na Dunaji, upravující plavbu v úseku Železné Brány a Kataraktů a byla vyhlášena prozatímní úprava právních poměrů lodivodů na Labi. Pro státní skladiště na Dunaji byl vyhlášen nový skladištní řád. Za účelem sledování rozvoje čsl. plavby byla sbírána statistická data o provozu plavby na čsl. splavných řekách a o provozu čsl. přístavů.

V přístavu mělnickém bylo dáno do provozu skladiště na středním molu s elektrickým jeřábem.

Na středním Labi byla učiněna opatření k zahájení plavby na dohotovené splavněné trati z Mělníka až do Brandýsa n. L.

Výstavba zdymadla ve Vraném na Vltavě pokročila tak, že plavební dráha byla převedena do plavebních komor.

V přístave bratislavském byl dán do provozu nový jeřáb před skladištěm čís. 15 a provedena betonová skládka mezi skladištěm č. 14 a č. 15. Na překladišti minerálních olejů v Bratislavě byla zdokonalena ochranná opatření proti nebezpečí požáru.

Bilanční výsledky provozu československých přístavů na Dunaji za rok 1933 vykazují uspokojivý výsledek přes to, že s poklesem československého zahraničního obchodu proti roku 1932 poklesla i výše příjmů plynoucích z provozu těchto přístavů.

Celkový hrubý příjem z provozu přístavu bratislavského a komárenského dosáhl za uplynulý rok 4, 122. 906'20 Kč a připadl k dobru státního vodohospodářského fondu ministerstva veřejných prací. Při tom nejsou uvažovány příjmy čsl. státních drah a celní správy ze zboží procházejícího těmito přístavy. Příjem dělnictva na mzdách činil za rok 1933 2, 222. 600 Kč, příjem sociálních ústavů na nemocenském a úrazovém pojištění 262. 550 Kč.

Příznivě vyvíjí se provoz překladiště minerálních olejů v přístave bratislavském. Za rok 1933 bylo přečerpáno 115. 704 tun minerálních olejů, což značí podstatný vzrůst proti roku 1932. Poněvadž dosavadní nádrže v přístave bratislavském nedostačují vzmáhajícímu se dovozu minerálních olejů přes bratislavský přístav, zřizuje se dalších 7 nádrží po 800 m3 pro uskladnění minerálních olejů, které budou odevzdány provozu koncem roku 1934.

V čsl. nájemním pásmu ve svobodném přístavu hamburském byly v roce 1934 provedeny rozsáhlejší opravy starého skladiště č. 49 v Saalehafen. Připravují se projekty na stavbu nové nábřežní zdi, skladiště a jeřábů. V příštím roce bude započato s výstavbou čsl. přístavního území na "Peute" v celním přístavu hamburském, kde má býti vybudována nábřežní zeď, jednopatrové skladiště, provozní budovy a elektrický pojízdný jeřáb.

V oboru hospodářské spolupráce států Malé Dohody byly sjednány směrnice pro součinnost tarifní, provozní a komerční plavebních společností československých, jihoslovanských a rumunských.

V roce 1934 byly vystaveny 2 motorové vlečné lodi "Opava" a "Ostrava" po 320 ks. Loď "Opava" byla dána do provozu labské a "Ostrava" oderské společnosti. Loďstvo dunajské společnosti bylo rozmnoženo 2 tankovými loděmi, takže společnost má nyní v provozu 6 tankových lodí po 800 tunách. Další 2 lodi jsou ve stavbě. Tím byl učiněn další krok k podchycení dovozu minerálních olejů do Československa po Dunaji vlastními dopravními prostředky.

Uvedenými dvěma motorovými loďmi "Opava" a "Ostrava" byly nahrazeny starší nehospodárné lodi. Obě lodi jsou téže konstrukce a stejné silné jako dunajská motorová loď "Rastislav", jejíž provozní výdaje v roce 1932 byly jen 174. 000 Kč proti 510. 000 Kč stejně silného parníku "Orlice" při stejné výkonnosti. Také motorová loď dunajská "President T. G. Masaryk" zařaděná do provozu v roce 1932 měla provozní výdaje za jeden rok u srovnání s parníkem stejné výkonnosti, pracujícím za stejných podmínek, nižší o 523. 000 Kč, což je rovná polovina provozních výdajů vlečného parníku.

V roce 1935 bude v mezích úvěrových prostředků pokračováno v provádění investičního programu pro další zhospodárnění našeho říčního loďstva. Budou dostavěny 2 další tankové lodi pro dopravu minerálních olejů po Dunaji, dokončena přestavba vlečného parníku "Morava" a provedena přestavba 4 nákladních dunajských parníků typu "Děvín".

Mezinárodní říční komise (Dunajská, Labská a Oderská) jsou trvalým] institucemi, které zajišťují svobodu plavby na mezinárodních řekách, t. j. na Dunaji, Labi a Odře, jakož i bdějí nad plněním závazků pobřežních států po stránce plavební, administrativní a technické, vyplývající z dotyčných plavebních úmluv.

Mezinárodní komise dunajská upravila devisní potíže vyplývající z placení plavebních poplatků, přikročila k revisi sazeb těchto poplatků, vypracovala projekt úpravy úseku želez. Brány v úžině Jucu, zlepšila způsob znakování plavební dráhy a uzavřela dlouhodobou smlouvu s jugosláv. vládou o nájmu vlečné dráhy v kanálu žel. Brány.

Mezinárodní komise labská vydala nový lodivodský řád platný v obou pobřežních státech, schválila cejchovní řády čsl. a německý pro labské lodi, jakož i dohodu čsl. -německou o jednotném řádu pro celní uzávěr labských lodí. Mimo to projednala řadu stížností čsl. lodivodů a vynesla několik rozsudků jako odvolací labský plavební soud.