Kapitola 12. Státní pozemkový úřad.
1. Dnešní hlavní úkoly S P. úřadu a jeho organisace. Provádění pozemkové reformy lze zcela zřetelně rozděliti do několika období a činnost S. P. úřadu v jednotlivých obdobích liší se od sebe úkolem, který v tom kterém časovém úseku měl býti proveden. V období nynějším pracuje S. P. úřad na zbývajících pracích přejímacích a odhadních a s tím spojeném řešení vlastnických nároků a náhrad za převzatou půdu, dále na řízení přídělovém na Slovensku a Podk. Rusi, na zaknihování přídělů i zaknihování půdy získané ve zkráceném řízení koupí od vlastníků, úvěrové obtíže přídělců zesílené mimořádnými poměry ve výrobě a odbytu zemědělských plodin a v důsledku toho i ve vývoji cen živočišné výroby, velmi podstatně zvýšily nejen úvěrovou činnost úřadu, která již dříve úřad intensivně zaměstnávala, nýbrž i vyvolaly řadu pomocných opatření i v ostatních úředních agendách. Stav tento má vliv na zvýšený rozsah úřední činnosti sporné a exekuční a podmiňuje i častější přesuny přidělené půdy. její zatížení a dělení, podléhající schválení úřadu.
Pokud zbývá času, přistupuje úřad i ke statistickému zpracování výsledků pozemkové reformy a k závěrečné kontrole řízení na těch vlastnických souborech, kde provádění pozemkové reformy již bylo skončeno. S touto prací, jejíž rozsah není malý, a na níž jsou zúčastněny i soudy a katastrální měřické úřady, bylo v tomto roce teprve započato.
Zmíněné práce jsou organisačně rozčleněny na ústředí S. P. úřadu v Praze, na 11 obvodových úřadoven a 19 přídělových komisařů a kolonisační referát v Bratislavě. Celkem zaměstnával S. P. úřad k 31. srpnu 1934 796 osob. Od roku 1925 bylo zrušeno, a to zejména v roce 1934 37 komisariátů a počet zaměstnanců se snížil o 275 osob, t. j. 25'7%. Tedy více než jedna čtvrtina původního počtu zaměstnanců úřad u byla již jednak převedena do jiných oborů státní správy, jednak redukce byla způsobena úmrtím. Počet tento bude úměrně s poklesem agendy dále snižován a podle potřeby budou provedeny potřebné změny i v organisaci.
2. Práce přejímací. Z veškeré půdy zabrané a směnami nabyté ve výměře..................4, 060. 615 ha
bylo všemi akcemi pozemkové reformy do vlastnictví nových nabyvatelů převedeno................1, 753. 357 ha (43. 2%)
vlastníkům podle jejich zákonitých nároků ze záboru uvolněno 1, 625. 194 ha (40'0%) zbývá dosud v záboru (k 1. VII. 1934).......... 682. 064 ha (16. 8 %).
3. Akce přídělová týká se nyní Slovenska a Podkarpatské Rusi, kde v zájmu několika set obcí bude použito i vhodné lesní půdy po změně kultury pro příděl a ku kolonisování. Současně s přídělem spojeny jsou i práce stavebně-technické a všeobecně-technické povahy. Do konce roku 1933 vystavěno bylo v rámci pozemkové reformy péčí S. P. úřadu 2. 760 nových hospodářských usedlostí celkovým nákladem asi 222 milionů Kč. Stavební práce provedeny jednak v režii úřadu, jednak na náklad přídělců stavebními firmami za dozoru úřadu. Dokončuje se asi 150 usedlostí, projektuje se výstavba dalších několika set usedlostí na Slovensku a Podk. Rusi, jednak na půdě nabyté od státu směnou, jednak na zabrané půdě církevní, která pro účely přídělu bude ještě uvolněna. Veřejnost důrazně volá, aby pokračováno bylo i na západě státu ve vnitřní kolonisaci s ohledem na značné kádry schopných kolonistů ze řad zemědělců i nezaměstnaných dělníků, kteří jsou znalí práce zemědělské. Tato produktivní péče o nezaměstnané (částečná reagrarisace) je předmětem úvah vlády v kruhů odborných. V agendě všeobecně-technické pracuje se na zveřejnění zabraných vodních toků, upravují se služebnosti, vyřizuje se agenda daňová, zejména s ohledem na dočasné osvobození kolonistů od daně pozemkové ve smyslu zákona č. 76/ 1927 Sb. z. a n., zajišťují se památky historické, umělecké a přírodní krásy, udržují se převzaté meliorační úpravy a jiné.
4. Přiděl lesů. Odbytová a cenová krise dřeva brzdila v předchozích létech velmi značně provádění lesní reformy, neboť příliš malý výnos byl samosprávným korporacím
a zejména obcím téměř nepřekonatelnou překážkou pro opatření, resp. povolení úvěru, potřebného na zaplacení přídělové ceny. Protože pokles rentability lesního hospodářství byl zjevně přechodné povahy, byly podnikány kroky za tím účelem, aby zejména, obce mohly prídel převzíti, nehledě na tuto okamžitou nepříznivou situaci. Nyní při zlepšeném stavu dřevní konjunktury je oprávněna naděje, že příděl lesní pudy ve zbývající výměře asi 190. 000 ha bude urychlené dokončen.
3. Zaknihovaní přídělu. Vlastními silami provádí úřad technické i právní práce knihovací pro půdu přidělenou v řádném řízení přídělovém. Této půdy jest 628. 000 ha v 8. 062 kat. územích a representuje asi 36% všech převodů vlastnických. Zmíněné práce jsou k 1. srpnu 1934 provedeny technicky v 7. 505 katastrálních územích (93. 1%); soudům byly odevzdány elaboráty ohledně 6. 418 kat. území (79'6%). Knihovní soudy zaknihovaly dosud příděl v 4. 641 katastrálních územích, t. j. 57'6%.
Vlastními silami bude nutno provésti i zaknihování půdy postátněné ve výměře přes 400. 000 ha, což representuje asi 23% převodů. Z toho bylo dosud zaknihováno pouze 2. 300 ha.
Zaknihování půdy získané koupí podle §u 7 z. z. ve výměře asi 725. 000 ha, jak již z povahy věci vyplývá, jest starostí samotných nabyvatelů. S. P. úřad však zjistil, že zaknihování této odprodané půdy, která representuje 41 % vlastnických přesunů, zejména pokud jde o tak zvaný zkrácený příděl, narazilo místy na značné obtíže (zaplacení kupní ceny, poplatku zákonem předepsaného, zaopatřeni zaměstnanců a pod. ). Proto snaží se nyní všemožně, aby překážky, jež se tu staví v cestu knihovnímu pořádku a jež jsou pravidelné způsobeny nedostatkem finančních prostředku, byly postupně odstraněny a tak i na tomto úseku aby bylo co nejrychleji zajištěno vlastnictví nabyvatelů v pozemkových knihách.
6. Opatřeni sociální povahy. Do konce roku 1933 bylo zaopatřeno při provádění pozemkové reformy celkem 66. 944 zaměstnanců trvalých a to 16. 590 přídělem pudy, 11. 784 opatřením dalšího zaměstnání, 31. 383 zajištěno bylo peněžitým odbytným ve výši přes 180 milionů Kč, konečně pak 4. 609 zaměstnanců bylo zajištěno pensijně. Těmto pensistům dosud vyplaceno 92 mil. Kč. Celkem vyžádalo si zajištění bývalých zaměstnanců na převzaté půdě dosud nákladu přes 356 milionu Kč. V tom jest též zahrnut příspěvek 82 milionů Kč první skupině ke zlevnění nabytého přídelu. Lze prohlásiti, že žádný ze 14 evropských států, které v době poválečné reformu provedly, nevynaložil tolik na zajištění existence těch, kdož zásahem státu do latifundií byli ohroženi ve svém povolání. V sociální akci nutno při dokončení lesní reformy pokračovati.
Kromě toho vede se dále evidence volných míst na zabraném majetku (ročně asi 5. 000 případů), věnuje se potřebná péče zaměstnaneckým družstvům složeným z bývalých zaměstnanců, jichž bylo zřízeno celkem 19 a kterým přiděleno 36 zbytkových statků ve výměře přes 4. 000 ha. Dodatečně se poskytuje také pomoc v těch případech, kdy nárok na zajištění nebyl plně prokázán, nebo kde v různých obdobích zákonné úpravy této sociální péče vznikla zjevná disparita. Rozhodčí komise pro otázky zaměstnanecké, povolaná k tomu, aby rozhodovala s konečnou platností o opatřeních S. P. Úřadu, týkajících se zaopatření bývalých zaměstnanců, projednala v roce 1934 (do 1. srpna) 310 stížností.
7. K agendě finanční. Finanční provádění pozemkové reformy bylo podle výslovného ustanovení zákona úplně odděleno od státní pokladny. Jsouc tedy úplně neodvislé od státní pokladny, probíhá v samostatných fondech, konstituovaných podle zákona, spravovaných podle příslušných předpisů a podrobovaných periodickým dohlídkám Nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Jsou to: Fond náhradový, Všeobecný fond pro podporu vnitřní kolonisace, Fond pro zaopatření zaměstnanců zabraného majetku, Fond čsl. legionářů při S. P. úřadě. Kromě toho existuje od roku 1923 při Poštovní spořitelně Náhradová banka pro pozemkovou reformu. Každoroční účetní uzávěrky těchto fondů jsou podle zákona předkládány ku přezkoušení N. Ú. K. Ú. Kromě toho S. P. úřad každého měsíce zasílá ministerstvu financí a současně i N. Ú. K. Ú. dva podrobné výkazy, jeden výkaz hotovostí (vkladů) všech fondů a druhý detailní výtah všech plateb a účetního obratu ze všech rubrik fondu náhradového.
Služba finanční má zvýšený význam v dnešní krisí a její úkoly se nezmenšují. Zejména jest třeba ještě nyní stanoviti ceny přejímací za půdu převzatou v posledním období, provésti vyúčtování s vlastníky převzaté půdy, vyúčtovati se státní pokladnou přirážku na dávce z majetku a s fondem kolonisačním zaměstnaneckou přirážku a latifundijní srážky.
Dále nutno provésti finanční pořádek s nabyvateli půdy. Nedoplatky na přídělovou cenu s úroky činí k 1. lednu celkem 1. 189, 702, 892 Kč, tedy značně přes miliardu Kč. Z toho připadá:
1. na nedoplatky drobných přídělců a kolonistů........243, 045. 914 Kč
2. na nedoplatky zbytkových statků............74, 728. 114 Kč
3. na nedoplatky státu za půdu postátněnou a za půdu přidělenou ministerstvu národní obrany.............871, 928. 864 Kč.
Vzhledem k úlevám, kterých se dostalo opatřením vlády zemědělcům jednak všeobecně, jednak výjimečně v krajích postižených letošními živelními pohromami, scházejí se platby na přídělovou cenu velmi zvolna. Od důrazného vymáhání plateb v mezích daných úlev a podle místních poměru (týká se zejména východního území státu) i nad tyto meze, je prozatím upuštěno. Bezohledným vymáháním nedoplatků byla by obtížná situace přídělců pouze bezúčinně stupňována a event. způsobeny přesuny ve vlastnictví půdy, sociálně i jinak nežádoucí. Vzhledem k zmenšené výnosnosti zemědělské výroby byla v poslední době učiněna také opatření, aby přídělová cena za půdu i za budovy u nově usídlených nabyvatelů podle potřeby byla přiměřeně snížena.
8. K agendě úvěrové. Úřad pokračuje v zahájené akci slučování úvěru kolonistů v jednotný dlouhodobý úvěr. Novelisace úvěrového zákona umožnila Státnímu pozemkovému úřadu poskytovati držebnostní úvěr i k úhradě pořizovacích nákladů na zařízení, která trvale zvyšují hodnotu nabyté půdy, poskytovati úvěr provozovací i jednotlivcům, převzíti ručení za závazky jednotlivců z úvěru provozovacího a konečně za účelem snížení úrokové míry převzíti i pohledávky, které má za nabyvatelem družstvo či úvěrní ústav, jímž poskytnut byl provozovací úvěr z prostředku S. P. Úřadu. Tak umožní se konverse dalších soukromých úvěrů na nízko úročný a umořitelný úvěr z prostředků fondu kolonisačního.
Na Slovensku, kde nabyvatelé půdy vůbec nebyli s to v poslední době platiti nedoplatky přídělové ceny, byla sjednána dohoda s drobnými peněžními ústavy zemědělskými, podle níž tyto budou poskytovati přídělcům úvěr potřebný k zaplacení přídělové ceny. Úvěr bude nevypověditelný, splatný ve 33 letech při 5 1/2% annuitě.
Na zdar úvěrových akcí je třeba klásti mimořádný důraz, neboť od nich závisí ve značné míře zajištění výsledků pozemkové reformy. Krise zemědělská, kterou nebylo lze předvídati, vynucuje si pokračování v této akci, která nutně je prováděna individuálně, přihlížejíc k osobitosti poměrů každého ohroženého nabyvatele půdy. Stabilisační činnost úřadu byla tím bezděčně prodloužena. Jde však o zajištění velikého sociálního díla. Opustiti nyní četné přídělce, znamená ohroziti nové rozdělení půdy v mnohých krajích. Stát musí splniti svou povinnost a zajistiti výsledky svého zásahu do struktury vlastnické v našem zemědělství.
9. Agenda spojená s reglementací přídělu. Malý zákon přídělový ze dne 27. května 1931, č. 93 Sb. z. a n. upravil pravomoc SP Úřadu ohledně dočasného omezení vlastnického práva nabyvatele k půdě. Další ingerenci úřadu podléhají rolnické nedíly bez určení doby, ostatní příděl (i půda získaná koupí od vlastníků podle §u 7 z. z. ) podle výměry a sice při výměře do 5 ha do 11. června 1935, při výměře nad 5 ha do 11. června 1941. Uděluje tedy SP Úřad v každém jednotlivém případě dosud souhlas k dalšímu zcizení, zatížení, pachtu a exekuci na půdě nabyté z pozemkové reformy. Této ingerenci podléhá výše než 1/2 milionů nabyvatelů, což podstat ně zvyšuje agendu úřadu. I tato akce směřuje k zamezení přesunů spekulačních a ke stabilisaci nové držby.
10. Závěrečná kontrola. Na každém vlastnickém souboru, kde byly vyřešeny vlastnické nároky a půda, určená pro účely pozemkové reformy předána do rukou nových na-
byvatelů, nutno nakonec přezkoušeti, zda ohledné všech pozemků je proveden knihovní pořádek, zda všechna půda byla vlastníkovi i SP Úřadu zaplacena či zaplacení zajištěno, zda jsou zajištěny popřípadě vedeny v patrnosti všechny závazky a všechna práva, jež SP Úřad či úřady jiné mají proti bývalému vlastníkovi či nabyvateli. Bez této práce by nebylo evidence práv a závazků, založených při provádění pozemkové reformy a nebyla by možná bilance pozemkové reformy, ani řádná uzávěrka účtu naturálního i peněžního, nutná pro Nejvyšší účetní kontrolní úřad a pro stát ní závěrečný účet. Tato rozsáhlá akce, která je poslední fásí pozemkové reformy na každém vlastnickém souboru (jichž jest celkem 1913), se právě počíná prováděti za účasti všech složek SP Úřadu a za spolupráce soudů i katastrálních měřických úřadů.
11. Finanční soběstačnost pozemkové reformy. Úsporná opatření. Státní pozemkový úřad není dotován ze státní pokladny, z níž obdržel pouze při počátku své činnosti do fondu náhradového zálohu, kterou je povinen vrátiti po skončení všech finančních operací pozemkové reformy. Veškeré náklady, spojené s provedením pozemkové reformy jsou uhrazovány z režijní přirážky, která započtena byla každému nabyvateli půdy do nabývací ceny. Částka, která na režijních přirážkách byla vybrána, stačí k dokončení všech úkolů úřadu, aniž by tento nyní i příště zatěžoval státní pokladnu. Ve státním rozpočtu vystupuje tedy SP Úřad jen k vůli úplnosti obrazu o nákladech na celou státní správu. Rozpočtové prostředky přijímá však SP Úřad ze státní pokladny pouze zálohově a je povinen přijaté částky každého měsíce refundovati z Náhradového fondu zpět státní pokladně, což také řádně činí.
Současně s úspornými tendencemi vlády provádí SP Úřad již několik let potřebná úsporná opatření, jež podle toho, jak to dovoluje agenda, rozšiřuje. Dílčí rozpočet SP Úřadu na rok 1935 jest preliminován částkou 15, 650. 300 Kč, což jest méně o 772. 300 Kč, než v roce 1934 a méně o 4, 419. 800 Kč, než v roce 1933. Toto snížení bylo docíleno řadou úsporných opatření a snížením rozpočtových položek na nejmenší míru. Soustavná redukce výdajů na provádění pozemkové reformy vynikne ještě více srovnáním rozpočtů úřadu za rok 1925 (největší rozpětí jeho činnosti) a na rok 1935. Roku 1925 činil rozpočet 28, 978. 697 Kč. Rozpočet na rok 1935 ve výši 15, 650. 300 Kč representuje tedy asi 54% rozpočtu z r. 1925!
12. úsporná opatření rázu organisačního a personálního. V letech 1925 až 1926, jež možno považovati za období největšího pracovního rozmachu ve Státním pozemkovém úřadě, byly práce organisačně rozčleněny mezi ústředí, kolonisační referát, 11 obvodových úřadoven a 56 přídělových komisariátů. Celkem zaměstnával SP Úřad v této době 1. 071 zaměstnanců. V posledních 2 letech, zejména vzhledem k dokončení prací distribučních, poklesla agenda SP Úřadu a úměrně s tímto poklesem se redukuje pracovní aparát.
Ze zmíněných 56 komisariátů bylo zrušeno dosud celkem 37 komisariátů (66%), z toho v Čechách 18, na Moravě 9 a na Slovensku s Podkarpatskou Rusí 10.
Zrušeny byly tyto komisariáty:
V Čechách: Německý Brod, Smíchov, Praha, Příbram, Slaný, Benešov, Mladá Boleslav I., Mladá Boleslav II., Hradec Králové, Chrudim, Kostelec nad Orlicí, české Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice, Plzeň I., Plzeň II. a Klatovy;
na Moravě: Brno L, Brno II., Uherské Hradiště, Jihlava, Břeclav, Olomouc, Zábřeh, Meziříčí Valašské;
na Slovensku a Podkarpatské Rusi: Bratislava, Užhorod, Šahy, Turč. Sv. Martin, Zvolen, Humenné, Trebišov, Košice, Levoča, Prešov.
Zůstávají přídělové komisariáty:
V Čechách: Kolín, Louny, Roudnice, Tábor, Jičín, Nové Město nad Metují; na Moravě: Znojmo, Frýdek, Kroměříž, Opava;
na Slovensku a Podkarpatské Rusi: Nitra, Nové Zámky, Trenčín, Rožnava, Lučenec, Zlaté Moravce, Michalovce, Mukačevo a Berehovo.
V téže době (t. j. od r. 1925) ubylo ze shora uvedeného počtu zaměstnanců 275 osob (25'7%). Z toho připadá na poslední rok 105 osob, které byly zčásti převzaty do jiných resortů státní správy (ministerstvo sociální péče 34, zemské úřady 10, ministerstvo zemědělství 3, soudy 6, různé 8). K 1. září 1934 pozůstává tedy pracovní aparát SP Úřadu z ústředí, kolonisačního referátu, 11 obvodových úřadoven a 19 komisariátů (z toho v Čechách 6, na Moravě 4, na Slovensku 7 a na Podkarpatské Rusi 2), v nichž dohromady pracuje 796 zaměstnanců. Z tohoto počtu do konce roku 1934 bude ještě propuštěno, resp. pro jiné úřady uvolněno 53 zaměstnanců.