V obvodu vrchního soudu v Košicích:

Počet osob pravoplatně obžalovaných pro nejtěžší zločin proti lidskému životu, t. j. zločin vraždy a úmyslného zabití byl v roce 1988 o něco menší (254 osob), než činí roční průměr za posledních deset let (268 osob) a klesá stále od roku 1930, kdy pro tyto zločiny bylo obžalováno 319 osob. Také počet osob pro tyto zločiny v I. stolici odsouzených převyšoval v roce 1933 jen nepatrně desetiletý průměr a klesá také již od r. 1930.

Trestů smrti bylo v roce 1933 Uloženo 21.

Presidentem republiky byla v roce 1933 udělena milost ve 424 trestních případech, z čehož připadá 28 na prominuti trestu smrti a 120 na prominutí jiného trestu, případné zbytku trestu neb na změny trestu na svobodě v trest peněžitý a opačně. Zahlazení odsouzení bylo povoleno ve 276 případech.

Výsledky nového zákona o trestním soudnictví nad mládeží jsou v praxi i nadále uspokojující. Ačkoliv trestní sankce byly značně zmírněny, kriminalita mládeže nestoupla, nýbrž jeví stálý pokles. V roce 1932 bylo pro činy, které jinak zákon kvalifikuje jako zločiny a přečiny, odsouzeno 1484 mladistvých, v roce 1933 klesl tento počet na 1352. Ještě větší je pokles mladistvých provinilců odsouzených pro činy, které zákon kvalifikuje jako přestupky. Počet ten klesl v uvedených letech ze 7575 na 6131. Celkem tedy bylo v roce 1933 odsouzeno o 1576 mladistvých méně, než v roce 1932.

Také kvalitativně nezavdává kriminalita mládeže příčiny k znepokojení. Od začátku dubna do počátku září 1934 bylo stíháno v celé republice toliko 20 mladistvých pro těžší delikty, které jinak by náležely před soud porotní. Z těchto 20 mladistvých bylo 10 stíháno pro pohlavní zneužití nedospělých osob, kterýžto čin zákon kvalifikuje jako násilné

smilstvo.

Konfiskace.

V roce 1933 bylo úhrnem 3944 případů zabavení, z kteréhož počtu připadlo na zabavení tiskopisů periodických 2905, neperiodických 430 a cizozemských 609.

Konfiskace byla úplně zrušena ve dvou případech.

Proti roku 1932 klesl počet konfiskací periodického tisku o 24, počet konfiskací neperiodického tisku o 34, naproti tomu stoupl počet konfiskací cizozemského tisku o 359, takže celkem stoupl počet konfiskací o 301. Toto stoupnutí počtu konfiskací týká se tedy pouze tisku cizozemského, u tisku tuzemského jeví se celkový pokles o 58.

Práce zákonodárné.

1. V oboru soukromého práva bylo především snahou ministerstva spravedlnosti urychliti přípravy k vydání nového jednotného občanského zákoníka pro československou republiku. Aby meziministerské řízení o osnově, zahájené v roce 1932, bylo náležitě uspíšeno, předložilo ministerstvo spravedlnosti vládě v dubnu 1934 příslušné návrhy a podle vládního usnesení ze dne 4. května 1934 počalo projednávati osnovu na poradách se všemi zúčastněnými ústředními úřady. Před prázdninami roku 1934 probráno bylo na těchto poradách celkem osm hlav osnovy (totiž hlavy 24 až 31). V poradách bude pokračováno, aby byly podle možnosti dokončeny alespoň začátkem roku 1935, takže by pak osnova občanského zákoníka, po vyřízení věcí zásadního rázu, byla zcela nebo z části zralá k projednání parlamentnímu.

Pro toto parlamentní projednání bude se patrně doporučovati zvláštní postup, jehož by se mohlo užíti vůbec při projednáváni obsáhlých a důležitých vládních návrhů zákonů. K tomu je zapotřebí jistého doplnění jednacích řádů poslanecké sněmovny a senátu, jež se má státi osnovou zákona, připravenou v ministerstvu vnitra za součinnosti ministerstva spravedlnosti.

Ze zákonů vydaných v roce 1934 v oboru práva soukromého nejdůležitější je zákon ze dne 11. července 1934 č. 154. Sb. z. a n. o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích). Bylo původně úmyslem ministerstva spravedlnosti připraviti osnovu tohoto

zákona pro parlament jako vládní návrh, a to na podkladě elaborátu, dokončeného odbornou komisí zaměstnavatelských a zaměstnaneckých organisací v listopadu 1933, a bylo o úpravě vládního návrhu také jednáno se zástupci obou zájmových skupin, ale vzhledem k jistým obtížím daly parlamentní kruhy přednost tomu, aby se nevyčká válo podání vládního návrhu, a byl proto text předběžně připravený vzat v subkomitétu sociálně politického výboru poslanecké sněmovny přímo za podklad jednání a po menších změnách oběma sněmovnami schválen.

úpravou pracovního poměru soukromých zaměstnanců uvolňuje se cesta pro dlouho již připravovanou osnovu zákona o pracovním poměru redaktorů, na jejíž brzké předložení naléhají resoluce senátu ze dne 10. a 11. července 1934. O některých otázkách v této osnově řešených bude ovšem nutno znovu jednati s organisacemi zúčastněných stran.

Pokračováno bylo v projednávání osnovy novely k zákonu o právu autorském č. 218/ 1926 Sb. z. a n. Práce se zdržela tím, že původní rámec osnovy, jejímž účelem bylo jen umožniti československé republice přístup k římskému textu Bernské konvence, bylo nutno překročiti, aby se mohlo vyhověti dalším přáním zúčastněných autorských organisací. Přes to lze očekávati, že osnova bude ještě v roce 1934 předložena Národnímu shromáždění.

V předběžném meziministerském řízení projednává se osnova vládního nařízení o změně a doplnění komasačních předpisů platných na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Připraven je konečně nástin osnovy zákona o likvidaci majetku stran, jejichž činnost byla zastavena nebo které byly rozpuštěny (touto osnovou mají býti provedeny §§ 13 a 19 zákona č. 201/1933 Sb. z. a n. ).

Po skončení započatých prací bude v roce 1935 věnována pozornost hlavně kodifikacím souvisícím s novým občanským zákoníkem, z nichž na prvním místě jest třeba jmenovati zákon knihovní.

2. V oboru práva obchodního bylo v roce 1934 pokračováno v práci na nových zákonech: obchodním, směnečném a šekovém.

Vědecká komise zřízená v ministerstvu spravedlnosti k přípravě nového obchodního zákona projednala části o obchodních společnostech, o veřejné obchodní společnosti a přikročila k projednání části o komanditní společnosti.

Návrh nového směnečného zákona byl vypracován se zřetelem na ženevské mezinárodní úmluvy z let 1930 a 1931 o sjednocení evropského zákonodárství směnečného a šekového.

Ministerstvo spravedlnosti snaží se při pracích na nových zákonech obchodním, směnečném a šekovém tam, kde je to možné a srovnatelné s jinými všeobecnými zájmy a potřebami, přizpůsobiti nové právo právním řádům států Malé dohody; vešlo za tímto účelem ve styk s hospodářskou radou Malé dohody.

Vládní návrh zákona o pojistné smlouvě stal se již zákonem (č. 145/1934 Sb. z. a n. ), který nabude účinnosti dnem 20. ledna 1935. Dále byla v roce 1934 meziministerský do jednána osnova zákona o splátkových obchodech; osnova byla již vládou schválena a předložena k ústavnímu projednání senátu Národního shromáždění republiky československé.

Ministerstvo spravedlnosti spolupracovalo na osnově zákona o jízdě motorovými vozidly, osnově nového železničního zákona, na přípravě a dohotovení zákona o čsl. reeskomptním a lombardním ústavu, na osnově vládního nařízení o úpravě obchodu obilím, moukou, mlýnskými výrobky a některými krmivy (č. 137/1934 Sb. z. a n. ), osnově zákona o zabezpečení nároků pojistníků v soukromém pojištění a o státním dozoru na soukromé pojišťovny (č. 147/1934 Sb. z. a n. ). Připravuje zákonnou úpravu právních poměrů stavebních střádalen a po zjištění potřebných dat svolá širší anketu. K zamýšlené zákonné úpravě zajištění stavebních pohledávek došly návrhy a náměty, které však nejsou této zákonné úpravě příliš příznivé, proto ministerstvo vešlo ve styk se svazy peněžních ústavů, aby seznalo jejich stanovisko.

3. V oboru legislativním byly vypracovány a zákonodárným sborům nebo vládě předloženy v roce 1934 tyto návrhy: zákon č. 33/1934 Sb. z. a n. o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům, zákon č. 34/1934 Sb. z. a n. o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti nezaměstnaným, vládní nařízení

o určeni berní odh. hodnoty nemovitosti při simultánních hypotékách (vyšlo jako vládní nař. č. 9/34 Sb. z. a n. ), vládní nařízení, jímž se mění některá ustanovení jednacích řádů soudních (vyšlo jako vládní nařízení č. 106/34 Sb. z. a n. ), osnova zákona, jímž se mění a doplňují předpisy o soudnictví úrazového pjištění dělnického (zákon byl vyhlášen čís. 173/34), osnova zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o civilním řízení soudním, o řízení exekučním a nesporném (bude dojednáno v poslanecké sněmovně po prázdninách), osnova vládního nařízení k provedení § 15 ex. ř. a čl. XI. bod 2 zákona z 8. června 1923 č. 123 Sb. z. a n. (exekuce proti obcím), osnova vládního nařízení o exekuci na pohledávky za státem a fondem pod veřejnou správou.

Ministerstvo spravedlnosti spolupracuje na osnově civilního řádu soudního a připravuje osnovu nového exekučního řádu.

4. V roce 1933 byly dokončeny práce na advokátním řádu a osnova projednává se v meziministerském řízení. Osnova notářského řádu byla ukončena přijetím ustanovení o kolektivním ručení notářů za deposita a vyčkává se ukončení meziministerského řízení o advokátním řádu.

Poradní sbor pro peněžní věci byl požádán o podání posudku o osnově zákona o ústřední sirotčí pokladně a o depositní službě soudů.

Připravována jest osnova vládního nařízení o soudním odhadu nemovitostí na Slovensku a Podkarpatské Rusi mimo exekuční řízení, osnova zákona o rozhodčím soudnictví úrazovém, o umoření listin, řízení pozůstalostním a řízení ve věcech poručenských a opatrovnických.

5. V oboru trestního zákonodárství byla v roce 1934 provedena částečná unifikace a reforma důležité otázky ukládání trestů smrti zákonem č. 91/1934.

Další významnou prací byla novela k zákonu na ochranu republiky a k zákonům tiskovým č. 140/34. Kromě těchto vlastních prací spolupracovalo ministerstvo spravedlnosti větší měrou na zákonu o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády (čís. 36/1934), na zákonu o pletichách při zadávání veřejných dodávek a prací (č. 115/34) a na osnově zákona o hospodářském vyzvědačství. Se zákonem o potírání pletich při dodávkách souvisí též úzká spolupráce ministerstva spravedlnosti se subkomitétem ústavněprávního výboru senátu, pracujícím na nové zákonné úpravě ustanovení proti úplatkářství.

Z připravovaných prací třeba uvésti především chystanou reformu soudnictví ve věcech, které dosud příslušejí státnímu soudu.

Zvláštní pozornost bude nutno věnovati provádění některých novějších zákonů. Tak se připravuje vládní nařízení o smírčím řízení ve věcech trestných činů proti cti, jímž má býti ochrana cti ve smyslu zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. zjednodušena a zlevněna.

Lze doufati, že i v dohledné době bude možno ukončiti jednání o vládním nařízení o ochranném dozoru a ochranné výchově k provedení zákona o trestním soudnictví nad mládeží.

Konečně třeba uvésti, že podle usnesení parlamentní úsporné a kontrolní komise připravuje ministerstvo spravedlnosti konečnou úpravu otázky odvádění povinných výtisků pro význačné studijní a úřední knihovny.

Vězeňství.

1. Pro odborné vyškolení nových uchazečů o dozoreckou službu byly pořádány od 2. ledna a od 1. října 1934 tříměsíční kursy v mužské trestnici plzeňské. Kromě toho v trestních ústavech byly konány pro dozorčí stráž pokračovací kursy.

Bylo usilováno, aby byla opatřena vězňům práce, která je jedním z hlavních výchovných a nápravných prostředků. Ovšem bylo zároveň nutno se zřetelem na nezaměstnané dělnictvo práci vězeňskou omezovati podle možnosti jen na vlastní potřebu vězeňskou a justiční správy.

Zvláštní pozornost byla věnována mladistvým provinilcům po stránce ústavní ochranné výchovy. Při polepšovně v Mikulově byla zřízena i státní výchovna. Z úspor-

ných důvodů zařízeno se souhlasem ministerstva sociální péče dodávání mladistvých provinilců ženského pohlaví ze země Slovenské a Podkarpatoruské (na místo do přeplněných ženských výchoven moravských) do soukromé dívčí výchovny v Likieru na Slovensku.

ústav pro choré trestance na Mírově zřízený původně pro 150 trestanců psychopatických a invalidních byl vzhledem k nutné potřebě upraven pro 200 takových chovanců.

Průběhem doby a zejména v důsledku zákona o trestním soudnictví nad mládeží vzrostl počet chovanců sociálního oddělení Komenského ústavu v Košicích nad počet (1/3) stanovený vládním nařízením č. 609/19 Sb. z. a n., ba převýšil dokonce počet chovanců oddělení justičního. Bylo proto omezeno další přijímání chovanců do sociálního oddělení jmenovaného ústavu a z důvodů výchovných byl přemístěn větší počet chovanců do Komenského ústavu se nehodících do příslušných jiných ústavů.

Po stránce hospodářské docílila justiční správa úspornými opatřeními, zejména též výhodnými nákupy toho, že celkový náklad na vězně za hlavu a den bude za rok 1934 opětně nižší, než-li v roce předchozím.

Náklad na jednoho trestance případně chovance v roce 1933 za stravování a ošacení jest patrný z této tabulky:

Průměrný denní stav vězňů v trestnici pro ženy v Řepích byl v roce 1933: 184. Náklad na stravování a ošacení jedné trestanky není v tabulce uveden, neboť justiční správa platí řádu, jemuž byla svěřena správa trestnice, paušál za veškeré potřeby a udržování trestanek.

Podobně jako v jiných oborech státní správy i v oboru justičním připravilo ministerstvo spravedlnosti návrh na novou úpravu předpisů o stejnokrojích pro dozorčí stráž i pro vězeňské úřednictvo.

Přípravné práce pro zavedení kriminálně-biologického výzkumu zločinců byly dokončeny, avšak uskutečnění muselo býti z úsporných důvodů prozatím oddáleno, což platí i o dalším vybudování sociální péče vězeňské.

2. Hlavním úkolem vězeňské správy budou i pro rok 1935 podle možnosti úsporná opatření jak osobní tak věcná.

K doplňování osobního stavu dozorčí stráže nutnému vzhledem k pensionování, úmrtí atd. bude konán od 15. ledna 1935 přípravný odborný kurs pro dozorce vězňů; absolventy tohoto kursu bude kryta nejnaléhavější potřeba vězeňské dozorčí stráže v zemi

české a Moravskoslezské, zatím co kurs pořádaný od 1. října 1934 jest určen pro doplnění dozorčí stráže na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

V ústavě pro mladistvé provinilce v Mikulově bude zemědělské hospodářství dosud propachtované převzato do vlastní režie a bude tam nově upravena vězeňská dílna zámečnická.

Velikou péci bude vyžadovati obstojné udržení pracovních poměrů vězeňských a to další opatření práce pro vězně. Pracovní poměry vězeňské se v důsledku hospodářské krise stále zhoršují, čímž klesá i pracovní výnos, jehož dalšímu klesání dlužno za všech okolností v zájmu úspornosti vězeňské správy zabrániti.

V osobním zaopatření vězňů (stravování, ošacení, otop atd. ) bude pečlivě dbáno potřebné úspornosti, pokud to připustí stoupající ceny potravin a surovin, zejména textilií.

Nejnaléhavější potřebou našeho vězeňství, která bohužel z úsporných důvodů nemůže zatím býti splněna, zůstává opatření vězeňských ústavů větším počtem samovazebních cel; vyžaduje to zájem vězeňské kázně a výchovy. Jde v prvé řadě o mužskou trestnici v Kartouzích a o věznici krajského soudu trestního v Brně.

Přes omezené úvěry bude potřebí aspoň částečně i v roce 1935 doplňovati vězeňské knihovny a několik vězeňských nemocnic doplniti potřebnými přístroji (roentgeny).

Právní styky s cizinou.

V roce 1934 byly sjednány a podepsány pozůstalostní smlouva s Polskem z 25. ledna 1934 a exekuční smlouva s týmž státem z 10. února 1934. Dne 14. dubna 1934 byla podepsána extradiční smlouva s Albánií. Výměnou not z 22. května 1934 byla rozšířena extradiční smlouva s Nizozemím na zámořské državy. Bylo skončeno jednání s Velkou Britanií o dodatkové úmluvě k smlouvě z 11. listopadu 1924 č. 70/26 Sb. z. a n. o právní ochraně a právní pomoci ve věcech občanských. V konečném stadiu je provádění úmluvy s Maďarskem o likvidaci sirotčích pokladen, jejichž obvod byl rozdělen novou státní hranicí. Spisová rozluka v oboru soudním jest vůči Maďarsku téměř skončena. Bude jednáno se Švýcarskem a Lucemburskem o smlouvu extradiční a bude skončeno i jednání se Spojenými státy severoamerickými o dodatkovou úmluvu k extradiční úmluvě z 2. července 1925 č. 48/26 Sb. z. a n.

V roce 1935 hodlá ministerstvo spravedlnosti pokračovati v dalším vybudování sítě právních úmluv s cizinou. V tom směru přijde v úvahu především pokračování programu z r. 1934, pokud nebude jej lze skončiti pro jeho obsáhlost, mimo to se připravuje jednání o legalisační a exekuční smlouvu s Velkou Britanií a konají se studia o multilaterární úmluvě pod záštitou Společnosti národů o úlevách při ověřování listin určených pro použití s cizinou.

Umístění a zařízení soudů.

V oboru stavební péče snažilo se ministerstvo spravedlnosti zjednati nápravu nedostatečného umístění soudů v případech nejnaléhavějších novostavbami, jinak vzhledem k omezenému rozsahu rozpočtových prostředků aspoň stavebními úpravami.

V roce 1934 byly dokončeny stavby okresních soudů ve Strážnici, Ťačevě, budova krajského soudu v Hradci Králové kromě věznice, jakož i přístavba okresního soudu v Dunajské Středě. Pokračováno bylo ve stavbě věznice krajského soudu v Bratislavě a zahájeny byly novostavby okresních soudů v Brandýse n. L., ve Vyškově, Čadci, Písku, Kostelci n. Orl.

V roce 1935 mají býti započaty stavby budov okresních soudů ve Falknově, Pardubicích, Zbraslavi, Novém Městě n. V., Sobrancích, Levicích, Velkých Kapušanech a Rožňavě.

Přípravné práce pro novostavbu krajského soudu v Kutné Hoře byly zahájeny.

Pro novostavbu budovy nejvyššího soudu v Brně na staveništi v Akademické čtvrti byly vypracovány podrobné náčrtky.

S obcí pražskou bylo navázáno opětné jednání o koupi pozemku býv. plynárny v dolní části Žižkova pro budovu pražských civilních soudů. Vzhledem k dohodě o jednotkové ceně za čtvereční sáh pozemku lze se nadíti, že koupě bude schválena.

Z úvěru na vnitřní zařízení soudů snažilo se ministerstvo spravedlnosti v roce 1934 nejen doplniti nedostatečné nábytkové zařízení soudů, nýbrž soudům zjednati i moderní pomůcky k rychlému a snazšímu úřadování obstaráním nových psacích strojů, většího počtu telefonních přístrojů a pod.