Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.

Rozsah a ráz činnosti ministerstva vnitra jako úřadu nadřízeného politickým úřadům, státním policejním úřadům a četnictvu jest udáván rozsahem a povahou potřeb vnitřní s právy v užším slova smyslu jak po stránce normativní, tak i po stránce administrativní, a rozsahem potřeb bezpečnostní správy pro udržení a zvýšení bezpečnosti státu a jednotlivých občanů. Proto činnost ministerstva vnitra za mimořádných poměrů stoupá v míře velmi intensivní.

Normativní činnost ministerstva vnitra v uplynulém rozpočtovém období nesla se několikerým směrem. Po odstranění nezdravých a státu škodlivých zjevů a snah vydáním zákona ze dme 25. října 1933, č. 201 Sb. z. a n., o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran, bylo možno pracovati na další výstavbě demokratických řádů. V tomto směru zejména dlužno uvésti přípravné práce k vydání zákona o registraci politických stran, aby instituce politických stran byla postavena na. řádný právní základ, dále vypracováním osnov novel k řádu volení do poslanecké sněmovny, k zákonu o volbách do zemských a okresních zastupitelstev a osnovy nového zákona o stálých seznamech voličských, pro kteréžto práce byly základem zkušenosti, získané za uplynulých 14 roků.

Rovněž přítomné problémy povahy hospodářské se obrazily v přípravné legislativní činnosti ministerstva vnitra, jež převzalo ke své dosavadní působnosti v některých oborech národního hospodářství ještě značnou část agendy zrušeného ministerstva pro zásobování lidu. činnost v tomto směru projevila se vypracováním vládního nařízení ze dne 23. února 1934, č. 27 Sb. z. a n., o opatřeních proti bezdůvodnému zdražování. Z dalších oborů národního hospodářství byla zvláštní pozornost věnována soukromému pojišťovnictví, jehož úprava se stala aktuální parlamentním projednáváním vládního návrhu zákona o smlouvě pojistné. Ministerstvo vnitra připravilo k parlamentnímu projednám dvě osnovy zákonů z tohoto oboru, a to osnovu zákona o zabezpečení nároků pojistníků v pojištění soukromém a o státním dozoru na soukromé pojišťovny a osnovu zákona o hasičském příspěvku při požárním pojištění. Na dalších osnovách v oboru pojišťovnictví se s urychlením pracuje, takže lze očekávati, že v nedlouhé době bude celý tento důležitý úsek hospodářského života upraven moderními a celostátními normami. Vedle soukromých pojišťoven spadá do působnosti ministerstva vnitra i veliký okruh peněžních ústavů, totiž peněžní ústavy s veřejnoprávní zárukou. I na tomto poli byla v minulém období nutná intensivní přípravná činnost legislativní. Byla vypracována osnova zákona o zemských peněžních ústavech, kdežto osnově zákona o okresních záložnách hospodářských v zemi Moravskoslezské postavily se v cestu překážky, jež dosud nebyly odklizeny. Také otázka zřízení ústředí spořitelen byla v ministerstvu vnitra bedlivě studována.

V oboru policejních předpisů se konečně podařilo odkliditi všechny překážky stavící se proti tomu, aby vládní návrh zákona o jízdě motorovými vozidly byl předložen k ústavnímu projednání. Jde o společnou práci ministerstev vnitra a veřejných prací. Termínová platnost dosavadních policejních předpisů o jízdě motorovými vozidly si vyžádala vypracování osnov prodlužujícího zákona a nařízení. Z ostatních předpisů povahy policejní pokročily nejdále osnovy zákonů o pořádání veřejných představení kinematografických, o zákazu výherních přístrojů (automatů) a o pobytu cizozemců; o těchto osnovách meziministerské řízení bylo již skončeno nebo se chýlí ku konci. Naproti tomu práce na ostatních osnovách v tomto oboru tak daleko dosud nepokročily. Jde zejména o osnovu zákona o vlajkách, praporech a jiných symbolech, stejnokrojích a odznacích, osnovy zákonů o zbraních a výbušinách a o osnovu zákona o organisaci pasivní protiletecké obrany.

Dále připravuje ministerstvo vnitra osnovu zákona o konvalidaci církevních sňatků, uzavřených na Slovensku a Podkarpatské Rusi v době od 28. října 1918 do 13. července 1919.

V oboru smluv mezinárodních připravilo ministerstvo vnitra se své strany vše pro novou úmluvu s Polskem o turistice; tato úmluva nebyla dosud uskutečněna jen z příčin jsoucích mimo dosah ministerstva vnitra. Dále bylo vypracováno vládní nařízení ze dne 9. února 1934, č. 15 Sb. z. a n., o inkorporaci území, získaných na československo-pruské hranici smlouvou s Německem (zák. č. 218/1920 Sb. z. a n. ) a jest připravován s ministerstvem veřejných prací celkový hraniční statut československo-německý.

V pracích směřujících k vydání dalších prováděcích předpisů k platovému zákonu uvádí se na základě § 7, odst. 7. platového zákona v život instituce aspirantů, čímž se nejen zdokonalí výcvik a odborná průprava zaměstnanců ve státních a jiných veřejných službách, nýbrž se i značnou měrou přispěje k řešení otázky nezaměstnané inteligence. Pokračuje se dále v jednání o služebním řádu pro zemské úředníky a zřízence v Čechách a v souvislosti s tím bude se připravovati unifikace služebních předpisů pro zemské a okresní zaměstnance vůbec. Pokud jde o provádění a upevňování zásad organisačního zákona a správního řádu, byl na základě dosud získaných zkušeností vypracován pro komisi pro zhospodárnění veřejné správy návrh na sjednoceni řízení před všemi orgány veřejné správy, který se již meziministerský projednává.

Osnovu zákona o správním trestním právu a řízení bude možno, pokud lze souditi z dosavadních výsledků meziministerského jednání, již v dohledné době předložiti k ústavnímu projednání.

Vedle legislativních prací na reformě nejvyššího správního soudu jsou i jiné osnovy předmětem příprav a studií; tak vypracuje ministerstvo vnitra osnovu vládního nařízení o podrobnostech řízení podle zákona č. 147/1933 Sb. z. a n., o stihání protistátní činnosti veřejných zaměstnanců, vydá instrukci pro exekuční orgány, navrhne jednotné tiskopisy pro vyřizování osobních (služebních a platových) záležitostí státních a ostatních veřejných zaměstnanců a bude dále připravovati úpravu vzorných tiskopisů pro politické úřady a podobných pomůcek, jimiž se úřední práce zjednoduší, zdokonalí a urychlí.

Zvláštní pozornost bude věnována všem podnětům ke zhospodárnění veřejné administrativy; v tomto směru se bude dále intensivně spolupracovati s komisí pro zhospodárnění veřejné správy.

V ministerstvu vnitra a u některých okresních úřadů byl částečně zaveden na zkoušku nový kancelářský řád, spočívající na zásadě indexového protokolu. Nabytých zkušeností bude užito k postupnému zjednodušení kancelářské a manipulační služby a k jejímu vybudování na novém potřebám doby vyhovujícím podkladě. Myšlénka reformy se ostatně studuje ještě v jiných směrech; tak zejména dává ministerstvu vnitra podnět k úvahám o přehledné kodifikaci a k zavedení stálé evidence veškerých platných norem veřejného práva i příslušné judikatury.

V oboru samosprávy zabývá se ministerstvo vnitra podstatnou složkou národního hospodářství, hospodářstvím svazků územní samosprávy. Vědouc, že ozdravění samosprávných financí není možno dosíci bez zásahů legislativních, připravilo ministerstvo vnitra společně s ministerstvem financí osnovu příslušného zákona. Pokračuje se v řízení, týkajícím se povolených přídělů z půjčky práce svazkům územní samosprávy, provádí se rozdělení majetku obcí, měst, okresů a býv. žup, jichž území byla přeťata novou státní hranicí, event. majetku kolektivních ústavů a jiných osob právnických. Dále se soustředila činnost ministerstva vnitra na provádění zákona č. 201/1933 Sb. z. a n. v oboru samosprávy zemské, okresní a obecní, rozhodováno o odvoláních proti nepotvrzení volby starostů obcí a konány přípravy k provedení voleb do zemských a okresních zastupitelstev, jichž zákonné období se končí počátkem roku 1935.

Naléhavost těchto prací nedovolila, aby bylo lze věnovati se dostatečně ostatním otázkám samosprávy. Zejména unifikace obecních zřízení byla zatím zatlačena do pozadí; stejně i nová úprava domovského práva a chudinské a chorobinecké péče. V odsunutí otázek posléze zmíněných rozhodovaly ovšem i zřetele finanční. Příprava nového statutu hlavního města Prahy již značně pokročila.

Výpočet prací započatých, avšak dosud nedokončených, vyznačuje zároveň program pro přípravnou legislativní činnost ministerstva vnitra v nejbližší budoucnosti.

K ostatní činnosti ministerstva vnitra dlužno podotknouti:

V oboru spořitelní agendy plnilo ministerstvo vnitra úkoly, uložené mu zákonem č. 302/1920 Sb. z. a n. Dozor se vztahoval na 368 ústavů nečítajíc v to pobočky a sběrny. Revisní služba Svazu československých spořitelen jakožto zákonného revisního orgánu spořitelen byla zdokonalena a revise byly prováděny se zvýšenou intensitou. To si vyžádalo i zvýšenou činnost ministerstva vnitra. Bylo zejména sledováno, do jaké míry se odstraňují závady zjištěné a děje-li se tak včas. Tam, kde v běžném roce nebyla provedena svazová revise, bylo hospodářství spořitelen přezkoušeno ministerstvem vnitra podle účet-

ních zpráv a podrobných výkazů, jež v každém případě byly vyžadovány. Zvláštní zřetel byl obrácen k sledování mobility spořitelen. Jest přirozeno, že za dnešních hospodářských poměrů u spořitelen, jejichž předním posláním jest poskytovati dlouhodobý úvěr hypoteční a v neposlední řadě i komunální, nastaly v důsledku všeobecných hospodářských poměrů obtíže. Na jedné straně byly zvýšeny požadavky vkladatelů na výplatu vkladů, na druhé straně nebylo možno realisovati dlouhodobé úvěry buď dost* rychle nebo vůbec. Tu bylo nutno, aby ministerstvo vnitra zasáhlo a dožadovalo se pomoci pro spořitelny u příslušných míst (u Národní banky československé, u Všeobecného fondu peněžních ústavů a Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a v poslední době také u Reeskontního a lombardního ústavu). Lze s uspokojením konstatovati, že přes obtížné poměry nebylo potřebí u žádné ze spořitelen naříditi příročí. Tak jako v letech předešlých, snažilo se ministerstvo vnitra i během roku 1934 zjednodušiti poměry ve spořitelnictví fusemi menších ústavů s většími, po případě odstraniti stejnou cestou konkurenci dvou ústavů v jednom místě (Liberec). Po stránce organisační byl učiněn krok kupředu tím, že celé řadě spořitelen byl schválen jednací řád pro správu ústavu na podkladě vzorcového jednacího řádu, vydaného v roce 1933. Během roku 1934 byl vydán vzorcový výslužný řád pro zaměstnance spořitelen, a jejich pozůstalé. V činnosti zde vylíčené bude ministerstvo vnitra pokračovati i v roce 1935.

V oboru akciových společností byl vzhledem k trvající hospodářské stagnaci povolen pouze nepatrný počet nových společností.

Na poli státního občanství a domovského práva byla cílem úřední činnosti konsolidace poměrů jednotlivých zemí, zejména pak v zemích Slovenské a Podkarpatoruské. Byla prováděna naturalisace cizozemců, splnili-li zákonné podmínky a zažádali-li o ni.

V podpůrné akci podle nouzového regulativu ve prospěch existenčně ohrožených nezemědělců, postižených živelními pohromami bylo ve zvýšeném měřítku pokračováno poskytováním podpor ke zmírnění nouze, vzniklé živelními pohromami.

V plné dohodě a spolupráci s příslušnými svazky samosprávnými byla otázka vhodného umístění resortních úřadů nadále sledována a nedostatky odstraňovány účelnými stavebními akcemi.

V oboru opatření obyvatelstvu předmětů potřeby a oboru přiměřenosti cen věnována byla pozornost ke zjevům, jež by mohly způsobiti neoprávněné zvýšení cen předmětů potřeby nebo neodůvodněně brzditi jejich pokles. V dohodě s příslušnými úřady a zúčastněnými^ kruhy výrobními a obchodními byly zkoumány všechny složky cenotvorné a potřebná jednání vedena byla takovým způsobem, že v mnohých případech se podařilo uvésti prodejní ceny předmětů potřeby v soulad se zájmy jak konsumentů tak i kruhů výrobních a obchodních. Těmito zákroky bylo též docíleno, že nerozvážné nebo spekulační živly nemohly porušiti cenovou rovnováhu. V zemích Slovenské a Podkarpatoruské kromě toho byly podniknuty kroky k znemožnění prodeje denaturovaného lihu k účelům pitným, bylo pracováno proti úvěrovému vykořisťování a proti podvodům při nesprávném měření a vážení. V zemi Podkarpatoruské byla pro část obyvatelstva (malozemědělce a dělníky), která následkem hospodářské krise a neúrody byla ohrožena nouzí, zavedena pomocná nouzová akce, jíž byla zabezpečena nutná výživa ohrožených osob a drobným zemědělcům dána pomocí seťové akce možnost ošíti své polnosti kukuřicí.

Na poli bezpečnostní služby směřovalo úsilí ministerstva vnitra v dnešní době mimořádných poměrů hospodářských, sociálních a politických, kdy všeobecně stoupá zločinnost a šíří se podvratná hnutí, ohrožující stát i jeho obyvatelstvo, k hledání nových method a cest v oboru kriminalistiky, k opatřování pomůcek k zdokonalení bezpečnostní služby a k řádnému výcviku, k úměrnému doplňování strážních sborů. Proto bylo v roce 1934 přijato 200 nových strážníků, kteří byli přiděleni k výcviku policejnímu ředitelství v Praze a 466 četníků na zkoušku. Po stránce technické byla výzbroj u obou strážních sborů zdokonalována, aby odpovídala moderním potřebám bezpečnostní a kriminální služby a byla způsobilá k úspěšnému potírání zločinnosti. U policie jde zejména o zřízení letecké služby policejní, o zavedení plynové výzbroje (slzotvorných bomb) a opatření protiplynové výzbroje pro stráž bezpečnostní. Poplašné signály v Praze k rychlému dovolání se policejní asistence byly dány letošního roku do provozu. V letošním roce bude připraven definitivní program pro náležité všestranné vybudování policejní radiové sítě. Podle přípravných prací bude v roce 1935 nejprve vybudována ústřední vysílací a přijímací sta-

nice u policejního ředitelství v Praze a pak se postupně přidělí policejním úřadům a četnictvu přijímací aparáty a zřídí se vysílací stanice u větších policejních úřadů.

V oboru služby četnické bylo v době od 1. září 1933 do 1. února 1934 zřízeno z důvodů zvýšení státní autority a bezpečnosti obyvatelstva v pohraničí 16 četnických pohotovostních oddílů, a to v zemi české 7 (Cheb, Chomutov. Most, Teplice-Šanov, Děčín, Něm. Jablonné, Trutnov), v zemi Moravskoslezské 4 (Frývaldov, Krnov, Hlučín, Mikulov), v zemi Slovenské 4 (Báňská Bystřice, Levice, Lučenec, Rožňava) a v zemi Podkarpatoruské 1 (Berehovo), jejichž působnost se vztahuje (s výjimkou oblasti, kde státní policie koná službu bezpečnostní) na jeden nebo více politických okresů. Tyto oddíly slouží k podpoře a k zesílení četnických stanic při různých incidentech nebo náhlém porušení veřejného pokoje a pořadí u, čímž se má čeliti již v zárodku všem proti bezpečnosti státu namířeným akcím a předejíti častým a nákladným soustředěním. Jejich činnost má za dobu poměrně krátkého trvání nejlepší výsledky.

Ústřední četnické pátrací oddělení bylo sloučeno se všemi četnickými pátracími stanicemi a s Ústavem pro chov a výcvik služebních psu četnictva v Pyšelích v jeden služební a hospodářsko-admmistrativní celek.

V zájmu ochrany příslušníků sboru proti nakažlivým nemocem bylo pojato četnictvo do návrhu zákona o povinném očkování příslušníků vojska, četnictva a některých jiných osob.

Podle nabytých zkušeností z praktické služby pracuje se na zdokonalení četnických předpisů (předpisů organisačních, nové služební instrukce pro četnictvo, stejnokrojového předpisu, předpisův o kárném a kázeňském právu, instrukce pro chov a výcvik služebních psů a nového cvičného řádu) a jejich přizpůsobování stále se měnícím požadavkům doby. Dlužno též se zmíniti o výcviku řidičů motorových vozidel, o speciálním výcviku sil četnických pátracích stanic a o pořádání kursů pro vůdce služebních psů. Stav těchto psů se již doplňuje výhradně z vlastního chovu. V mezích přikázaných finančních prostředků byly zřizovány telefony na důležitých četnických stanicích a vybudovány telefonní spoje pro nově zřízené četnické pohotovostní oddíly, a bude v tomto směru i v příštím roce pokračováno, zejména tam, kde toho bude s hlediska celostátního nebo v zájmu veřejné bezpečnosti třeba, četnické pátrací stanice jsou vesměs vybaveny telefony. Ubytovací poměry četnictva byly v mnoha případech zlepšeny nájmem vhodných a plně vyhovujících místností. K témuž účelu byly zakoupeny dvě budovy a koupě dalších tří budov se projednává. V dalším programu vybavení ústředního četnického pátracího oddělení jest nákup přístrojů pro skupinu pro stíhání lupičů pokladen a opatření technických zařízení, nutných pro zdokonalení služby informační. Jest též nutno pořádati lyžařské kursy (které v roce 1934 nebyly z důvodů úsporných pořádány), kurs horolezecký, pokračovati v pořádání speciálního kursu pro výcvik vhodných sil na místa velitelů četnických pátracích stanic a zástupců jich, eventuelně i pro pomocné síly na těchto stanicích, vyřizujících odbornou agendu, jakož i kurs pro řidiče služebních motorových vozidel a jejich náhradníky a pro vůdce služebních psů.

Kapitola 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Záležitosti osobního stavu.

Jako v letech minulých bylo též v roce 1934 ministerstvo spravedlnosti vedeno snahou docíliti zlepšení v obsazení soudů a státních zastupitelstev a dospěti tak k rychlejšímu vyřizování soudní agendy.

Ač doplňování systemisovaného stavu soudců postoupilo velmi slibně, nebylo lze dosud všechna soudcovská a státně-zastupitelská místa obsaditi, poněvadž četní soudcové, jakmile dosáhnou zákonného nároku na trvalý odpočinek (§ 7, 9 a čl. I. odst. 3 služ. pragm. ), odcházejí z činné služby.

Bylo však získáno dostatek dorostu, takže budou moci býti již v poměrně krátké době veškerá soudcovská a státně-zastupitelská služební místa zaplněna.

Vydatná pomoc úředníků vyšší pomocné služby přispívala ke zdolávání rozsáhlé agendy exekuční a nesporné.

V činnosti kancelářských oddělení bude věnována pozornost početnímu doplnění, avšak též i zvýšení jakostní úrovně.

Soudní agenda civilní a trestní.

Pohyb a rozsah agendy soudů v roce 1933 ve věcech sporných a trestních jest zřejmý z těchto statistických dat:

V r. 1932 bylo k projednání civilních sporů celkem:

 

a) u krajských soudů:

b) u okresních soudů:

 

celkem:

nově přibylo:

celkem:

nově přibylo:

v Čechách ............

63. 383

42. 992

495. 217

443. 211

na Moravě a ve Slezsku .......

28. 643

20. 527

252. 970

228. 324

v obvodu bratislavském .......

17. 191

11. 340

138. 481

111. 491

v obvodu košickém .........

12. 098

7. 284

119. 615

88. 841

celkem...

121. 315

82. 143

1, 006. 283

871. 867

Dohromady tedy bylo v r. 1932 v I. instanci 1, 127. 598 sporů, z toho nových 954. 010, takže připadá na 100 obyvatel (podle výsledku sčítání lidu z r. 1930) 7'65 sporů civilních v I. instanci, tedy o 0'60 sporů více, než v r. 1931. Celkem přibylo v r. 1932 oproti r. 1931 - 79. 973 civilních sporů v I. instanci.

V r. 1938 bylo k projednání civilních sporů celkem:

 

a) u krajských soudů:

b) u okresních soudů:

 

celkem:

nově přibylo:

celkem:

nově přibylo:

v Čechách ............

62. 826

40. 876

481. 502

422. 224

na Moravě a ve Slezsku ........

27. 930

19. 813

241. 111

211. 493

v obvodu bratislavském .......

14. 607

9. 378

120. 073

94. 629

v obvodu košickém .........

10. 227

6. 132

106. 091

76. 462

celkem...

115. 590

76. 199

948. 777

804. 808

Dohromady tedy bylo v r. 1933 v I. instanci 1, 064. 367 sporů, z toho nových 881. 007, takže připadá na 100 obyvatel (podle výsledku sčítání lidu z r. 1930) 7'22 sporů civilních v I. instanci, tedy o 0'43 sporů méně, než v r. 1932. Celkem ubylo v r. 1933 oproti r. 1932 - 63. 231 civilních sporů v I. instanci.

V trestních věcech bylo k projednání u krajských soudů v Čechách:

 

V r. 1932

v r. 1933

 

46. 521 případů

48. 618 případů

z toho nově přibylých...

36. 123 "

37. 594 "

Projednáno bylo před

   

porotním soudem .........

233 případů

227 případů

kmetským soudem .........

320 "

362 "

senátem .............

6. 753 "

7. 188 "

samosoudcem ...........

5. 206

5. 456 "

rozsudkem bylo úplně osvobozeno....

3. 636 osob

4. 217 osob

 

10. 733 "

11. 880 "

podmíněně ............

4. 385 "

4. 830 "

Na Moravě a ve Slezsku:

 

V r. 1932

v r. 1933

 

24. 874 případů

26. 735 případů

z toho nově přibylých...

19. 469

20. 672

Projednáno bylo před

   

porotním soudem .........

151 případů

163 případů

kmetským soudem .........

230 "

184 "

senátem .............

3. 180 "

3. 862 "

samosoudcem ...........

3. 858 "

4. 257 "

rozsudkem bylo úplně osvobozeno....

1. 695 osob

1. 896 osob

vůbec odsouzeno ..........

7. 310 "

8. 920 "

podmíněně ............

3. 188 "

3. 716 "

V obvodu vrchního soudu v Bratislavě:

 

V r. 1932

v r. 1933

 

13. 817 případů

14. 099 případů

z toho nově přibylých...

10. 263

10. 452

Projednáno bylo před

   

porotním soudem..: ......

97 případů

92 případů

kmetským soudem .........

86 "

83 "

senátem .............

2. 435

2. 591 "

samosoudcem ...........

2. 632 "

2. 909 "

rozsudkem bylo úplně osvobozeno....

1. 388 osob

1. 700 osob

vůbec odsouzeno ..........

5. 527 "

6. 167 "

podmíněně ............

2. 617 "

2. 571 "


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP