s arcibiskupstvím vratislavským obecná dohoda o nové delimitaci diecésí v zemi Moravskoslezské a v Prusku a o konečné likvidaci všech vratislavských majetků ležících v Československu. Na základě této dohody byly potom podány příslušné návrhy Vatikánu.

V oboru mírových smluv a úpravy mezispojeneckých dluhů byla vyřizována agenda týkající se haagských a pařížských dohod z roku 1930 a lausanneské reparační konference z roku 1932. Dále se pokračovalo v likvidaci sporných otázek před smíšeným soudem československo-německým a obstarány věci související s činností smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského a s činností zástupce státu před tímto soudem. Konečně byly vyřizovány otázky vyvolané rozdělením předválečného dluhu rakouského a uherského a obstarány věci týkající se úpravy válečného dluhu Spojeným státům americkým a Velké Britanii.

V oboru smírčích a rozhodčích smluv byla sjednána smlouva s Tureckem a pokračovalo se v jednání o smlouvu s Bulharskem. Nově byla ustavena stálá smírčí komise s Tureckem. Obnoveny a doplněny byly stálé smírčí komise s Dánskem, Lucemburskem, Německem, Nizozemím, Rakouskem, Spojenými státy americkými, švédskem a Švýcarskem. Se zřením k výpovědnímu termínu byly znovu přezkoumány smlouvy s Estonskem a Norskem. Konečně byly obstarány věci související s členstvím československého ministra zahraničních věcí v cizích smírčích komisích.

V oboru smluv hraničních byla s Polskem provedena ratifikace úmluvy o cestě pěninské, o lázních Žegestově a o voroplavbě, připraven návrh nové úmluvy o turistice a ustavena přípravná komise pro zřízení tatranské přírodní reservace; s Rumunskem byla dohodnuta úmluva o malém pohraničním styku; s Maďarskem byla podepsána úmluva o rybolovu, dále bylo jednáno o provádění úmluvy o malém pohraničním styku a o seznamu úřadů a doplňujících ustanovení hraničního statutu; s Rakouskem jednalo se o doplnění úmluvy o pohraničním styku, o doplňujících ustanoveních hraničního statutu a o československém návrhu úmluvy o rybolovu; s Německem- pokračovalo se v jednání o hraničním statutu a vyměněny ratifikace úmluvy o výměně části území na úseku pruském.

V r. 1935 bude třeba dokončiti likvidaci sporů před smíšeným rozhodčím soudem československo-německým a pokračovati v jednání o rozepřích před smíšeným rozhodčím soudem československo-maďarským. Bude třeba míti v patrnosti a připravovati ve shodě s měnící se situací soubor otázek východních reparací, smíšených rozhodčích soudů a mezispojeneckých dluhů, který bude svého času předmětem hromadné likvidace na připravované mezistátní konferenci. V oboru smluv hraničních bude se pokračovati v dojednání celkového statutu hraničního a úmluv o výměně části území na úseku šaškem a bavorském. Dále se bude jednati o nové úmluvě turistické s Polskem a o úmluvě turistické s Rumunskem, bude sjednána úmluva o rybolovu s Rakouskem a Polskem a ratifikována úmluva o rybolovu s Maďarskem. Konečně dojde k podpisu úmluvy o pohraničním styku s Rumunskem a k úmluvě o regulaci Dunaje a Tisy s Maďarskem. Bude jednáno též o konsulární úmluvy s Rumunskem a S. S. S. R. a připraven návrh úmluvy s Polskem.

Ministerstvo zahraničních věcí sleduje činnost Společnosti Národů, Mezinárodního úřadu práce, Stálého dvoru. Mezinárodní spravedlnosti a stará se o spolupráci v těchto institucích, československo zúčastnilo se jako člen Rady všech jejích zasedání, prací konference o omezení a snížení zbrojení, Mezinárodní konference práce (bylo zvoleno do správní rady Mezinárodního úřadu práce), porad Malé Dohody a jejích stálých orgánů. Sledovalo dále činnost ostatních organisací Společnosti Národů (doprava a transit, hospodářský komitét, organisace hospodářská, organisace pro duševní spolupráci atd. ). V roce 1935 bude nutno sledovati činnost Rady a Shromáždění Společnosti Národů a všech jejích technických orgánů.

Po překonání nejnižšího bodu hospodářské deprese zdál se vývoj událostí v prvním pololetí r. 1934 nasvědčovati tomu, že dochází k obratu. V četných státech, také v Československu, situace se zlepšila, zatím co v některých státech zlepšení bylo pouze přechodné. Charakteristickým znakem světové krise byla krátkodobost sjednávaných obchodně-politických úmluv, jichž těžiště se přesunulo do úmluv o kontingentech, t. j. do úmluv vlád a cedulových bank o úpravě vzájemných platů za zboží a platů z jiných titulů. I v tom směru lze pozorovati určité zlepšení. Také československo snažilo se o další uvolňování

hospodářských styků s cizinou, a to jak sjednáváním úmluv na delší dobu, tak liberálnějším postupem při kontingentních dohodách.

K hospodářské spolupráci se státy Malé Dohody byl položen základ ve všech oborech resolucemi na prvním zasedání Hospodářské rady ze dne 17. ledna 1934. V oboru obchodně-politickém byla projednána na prvních dvou zasedáních opatření za účelem zjednání čilejší výměny zboží s Rumunskem a Jihoslavií. I když nemohlo býti v krátké době plně dosaženo cíle vytčeného Hospodářskou radou pro nízké ceny živočišných produktů u nás a nepříznivou úrodu obilí v malodohodových státech, lze přesto očekávati, že rozšířením zájmové sféry v dovozu bude prohloubení československého obchodu s oběma státy zabezpečeno.

Hospodářsky nejistá situace v Německu vyžádala doplnění platných ujednání národních bank obou států o úpravě vzájemných platů. S tohoto hlediska se posuzuje i vzájemná výměna zboží. S Rakouskem se jedná o novou obchodní smlouvu, při čemž žádá Rakousko o celní preference. Výměna zboží s Maďarskem byla nově upravena ustanovením, že je napříště možná jen na základě soukromých kompenzačních obchodů. Tím se zabraňuje vzrůstu t. zv. zamrzlých pohledávek. Zároveň byla učiněna opatření, aby tyto pohledávky byly uvolněny a aby byl usnadněn cestovní ruch. Se zřením na to sjednaly národní banky obou států novou všeobecnou úmluvu o úpravě vzájemných platů. S Tureckem byla sjednána nová obchodní úmluva, upraven vzájemný dovoz zboží a mezi cedulovými bankami dohodnuta úprava vzájemných platů. S Albánií byla sjednána nová obchodní úmluva a dohoda o úpravě vzájemného dovozu. S Polskem byla sjednána nová celně-tarifní smlouva doplněná úmluvou veterinární, dopravní a úpravou dovozu. S S. S. S. K. bylo po navázání diplomatických styků zahájeno jednání o řádnou obchodní smlouvu, která by dala vzájemnému obchodu pevnou základnu. S baltickými státy, zvláště s Finskem a Litvou, byly projednány některé otázky týkající se vzájemného dovozu, s Finskem byl též sjednán dodatek k platné obchodní úmluvě, a to i v oboru celně-tarifním. S Lotyšskem se bude jednati o úpravu vzájemné výměny zboží. S Dánskem a Nizozemím byla nově upravena vzájemná výměna zboží. Pokud jde o Nizozemí, stalo se tak účelným doplněním platné obchodní úmluvy, jež byla částečně modifikována i v některých celně-tarifních ustanoveních. S Francií se jednalo o doplnění platných úmluv o kontingentech. S hospodářskou unií belgo-lucemburskou byla dohodnuta úprava vzájemného dovozu. Ze států amerických jedná se s Argentinou, Uruguayí a Mexikem o obchodní smlouvu, s Argentinou též o úpravě vzájemných platů.

Pokud vykonávají vliv na obchodní politiku i vnitřní hospodářská opatření, účastnilo se ministerstvo zahraničních věcí všech prací v oboru povolovacího a devisového řízení, zvláště také syndikátu obilního, živočišného a dřevařského, účastnilo se také prací na vytvoření obilní společnosti a vývozního ústavu, v kterýchžto institucích jest zastoupeno.

Ministerstvo zahraničních věcí sleduje stále multilaterální akce, třeba se nemohly náležitě rozvinouti pro nepříznivou situaci ani na foru Společnosti národů, účastnilo se z důvodů úsporných pouze jednání Pšeničného poradního sboru zřízeného mezinárodní pšeničnou konferencí, mezinárodního kongresu zemědělského průmyslu, konference Unie pro ochranu průmyslového vlastnictví a Panevropské hospodářské konference. Také v oboru dopravním bylo intensivně pracováno, zejména v rámci programu hospodářské Malé dohody. V dopravě vodní byla připravena spolupráce paroplavebních společností na Dunaji na prvním a druhém zasedání Hospodářské rady Malé dohody. Mimo to byla ještě dále prohloubena součinnost zástupců Malé dohody v mezinárodní komisi dunajské. O galacké příátavní pásmo pro Československo bude nadále usilováno. Vedle těchto akcí zúčastnilo se ministerstvo zahraničních věcí prací meziministerského výboru pro československé nájemní pásmo v Hamburku, v mezinárodních komisích dunajské, labské a oderské, jakož i v komisi pro vodní režim dunajský. V oboru dopravy silniční spolupracovalo ministerstvo zahraničních věcí na osnově zákona o jízdě motorovými vozidly. V oboru dopravy železniční byly parafovány v Praze dne 24. března 1934 dvě železniční úmluvy s Rumunskem, a to úmluva přípojová a úmluva peážní. Dále bylo přikročeno k jednání o ratifikaci železniční úmluvy s Německem a uveden v činnost interpretační protokol k tarifním železničním předpisům československo-polským (č. 74 Sb. z. a n. z r. 1934). V oboru dopravy letecké účastnilo se ministerstvo zahraničních věcí v součinnosti s ministerstvem veřejných prací jednání mezinárodních komisí leteckých, zejména sjednávání dalších úmluv

z oboru leteckého práva mezinárodního. Připravuje se vnitrostátní provedení římských úmluv leteckých z května 1933. S vládou polskou bylo v březnu 1934 jednáno o smluvní úpravu vzájemných leteckých otázek. V rámci Malé dohody bylo na konferenci bukurešťské a bělehradské sjednáno několik úmluv zajišťujících zřízení stálých komerčních linií a prodloužení linií stávajících (Praha-Bukurešť s ev. prodloužením do Galace nebo Černovic a dále na východ, Praha-Záhřeb-Sušák s prodloužením podle pobřeží jadranského).

Po stránce administrativní sprostředkuje ministerstvo zahraničních věcí styk československých úřadů s úřady cizími ve věcech administrativně-právních, mezi něž lze uvésti: otázky státního občanství (zjišťování, nabývání a pozbývání státní a domovské příslušnosti, multiplicita státního občanství atd. ), zařizování zápisu do matrik, oprava matrik, výměna matrik s cizinou, věci postrkové, opatřování osobních dokladů, zjišťování poměrů osobních a pátrání, evidence československých příslušníků v cizině, ochrana československých příslušníků proti administrativním opatřením cizích státu, pokud odporují platným zákonům, smlouvám nebo mezinárodnímu právu, záležitosti cizinců v Československé republice, zejména otázky pobytu bez pasu cizích politických emigrantů a uprchlíků a ohlašování živností cizími státními příslušníky, kterážto agenda nabyla velkého rozsahu a důležitosti, a konečně věci vojenské československých příslušníků v cizině a jiné.

K administrativní činnosti ministerstva zahraničních věcí patří též právní ochrana ve věcech občanských a trestních, mimo to otázky týkající se osobního stavu československých příslušníků v cizině (platnost manželství, rozluky, adopce, legitimace, prohlášení za mrtva), právní pomoc ve styku mezinárodním ve věcech soudních, občanských, obchodních, ve věcech řízení nesporného, konkursního, exekučního a trestního, zejména při vydávání a průvozu zločinců, dále věci pozůstalostní, poručenské a opatrovnické, evidence trestních činů československých příslušníků v cizině a desekvestrace.

Důležitým oborem administrativní činnosti jest péče o československé příslušníky v cizině, zejména péče o vystěhovalce. Ministerstvo zahraničních věcí sleduje zákonodárství cizích států a činnost Mezinárodního úřadu práce a Společnosti národů a je ve stálém styku s korporacemi a institucemi, které mají tuto péči v programu, činnost se projevuje dále ochranou československých příslušníků zaměstnaných trvale nebo přechodně v cizině, při čemž se přihlíží ke všem druhům sociálního pojištění a podpor v nezaměstnanosti, a vztahuje se konečně i na ochranu domácího trhu práce, na péči o československou mládež v cizině, na projednávání věcí zdravotnických ve styku s cizinou, na léčebné, převoz choromyslných a na věci dobročinných a výchovných organisací. S cizími štáty jedná se o věcech pasových a visových, zejména o zrušení visové povinnosti.

Ministerstvo zahraničních věcí likviduje postupně pomocnou akci ve prospěch ruských a ukrajinských uprchlíků, přesto že převzalo určitý počet ruských a ukrajinských uprchlíků, kteří dosud byli podporováni ministerstvem školství a národní osvěty a ministerstvem zemědělství.

Omezené rozpočtové prostředky brzdí uskutečnění programu vybudování a reorganizace zastupitelských úřadů. Z úsporných důvodů byl zrušen efektivní konsulát v Linci n. D., aby byl zřízen již dříve projektovaný skutečný konsulát v Alexandrii. Dále byl zrušen konsulát v Šanghaji, aby ze vzniklých úspor byl zřízen konsulát v Singapoore. Za účelem zvýšení exportu československého zboží jest nutno zříditi zastupitelské úřady v Jižní Americe a na Dálném Východě. Ministerstvo zahraničních věcí zařadilo tudíž opět do svého maximálního programu pro příští rozpočtové období zřízení vyslanectví v Caracasu již dříve povoleného a vyslanectví v Bangkoku. Zavedením normálních diplomatických styků s S. S. S. R. došlo též ke zřízení vyslanectví v Moskvě a nyní počítá se s potřebou zříditi konsuláty v nejdůležitějších střediskách sovětského Ruska.

Z dosavadních honorárních úřadů zastavily činnost pro úmrtí nebo demisi tituláře tyto konsuláty: Batavie, Catanie, Fort William, Innsbruck, Karachi a Palermo. Honorární konsulát v Batavii byl přeměněn na konsulární jednatelství. Reaktivovány byly honorární úřady v Neapoli a Santo Domingu. Nově zřízeny byly honorární úřady v Houstonu a Kantonů a honorární jednatelství v Lyonu. Kromě znovuobsazení důležitějších honorárních konsulárních úřadů, jichž činnost byla zastavena, jedná se o rozšíření sítě honorárních úřadů zřízením konsulátů v těchto místech: Baltimore (ve státě Maryland, S. S. A),

Buenos Aires (Argentina), Auckland (Nový Zéland, Britská říše), Dairen (Kwantungský poloostrov, Japonsko), Guayaquile (Equador), Linec n. D. (Rakousko), Madrid (Španělsko), New Orleans (ve státě Louisiana, S. S. A. ) a Bogota (Kolumbie). Rovněž počítá se se zřízením několika honorárních úřadů v Mexiku.

Stravné pro zdravé mužstvo bylo do konce roku 1933 stanoveno v jednotlivých posádkách na podkladě místních tržních certifikátů o cenách potřeb k přípravě stravy v drobném prodeji. Certifikáty vydávaly obce. Stravné vypočítané podle těchto certifikátů neodpovídalo často skutečným tržním poměrům v místě, protože při stanovení cen uplatňovaly se mnohdy nejrůznější vlivy. Proto byly v posádkách zřízeny cenové komise, které vyhledávají nejvýhodnější nákupní prameny a dopomáhají svou činností, podněcujíce neustále soutěžení zájemců, ke zlevnění nákupu proviantu ze stravného. Od 1. ledna 1934 stanoví se stravné podle cen, za které útvary skutečně nakupují a které sjednala dotčená cenová komise. K ceně potravin, z nichž pozůstává předepsaná denní dávka se připočítává 15% na nezbytné přípravy a přísady, které nejsou ve stravní dávce jmenovitě uváděny. Tento nový systém se již vžil a dobře se osvědčuje. U útvarů se vaří i nadále dobrá a vydatná strava. Nový způsob určování stravného nepoškozuje vojíny, protože předpisem stanovená dávka proviantu zůstává nedotčena, nutí však útvary, aby nakupovaly úsporně a věnovaly dokonalou péči přípravě stravy.

Současně se změnou výpočtu stravného byla upravena konsumce chleba, jako konkretuální náležitost. Bylo určeno, že chléb se jí společně, každý vojín tolik, kolik potřebuje k nasycení. Spotřebuje-li útvar při této konsumci méně chleba než 700 g na muže a den, připadne částka za nespotřebovaný chléb k dobru stravního hospodářství dotčeného útvaru, ke zlepšení stravy. Za event. více spotřebovaný chléb odvede stravní hospodářství příslušnou částku do státních peněz. Dosavadní zkušenosti s tímto způsobem konsumce chleba jsou velmi příznivé. Až na malé výjimky uspořily útvary značnější částky a tento uspořený peníz byl vítaným příspěvkem pro stravní hospodářství útvarů. Jen u některých útvarů, zvláště u těch které vykonávají zvlášť namáhavou službu, bylo spotřebováno více chleba. Ministerstvo národní obrany proto hodlá v roce 1935 zvýšiti přiměřeně dávku chleba těmto útvarům, ovšem až se pokusmo zjistí skutečná potřeba. Zavedením konkretuální konsumce chleba zamezilo MNO. plýtvání chlebem, na něž se dříve tak často žehralo.

Vojenská správa vydává vojínům součástky oděvu, výstroje a lůžkovin v množství, které zabezpečuje řádný výcvik a brannou pohotovost vojína a v takové hodnotě, aby neutrpěly vzhled a sebevědomí brance. Hospodaření a náležitost jsou přesně normovány služebním předpisem Sm 60. Tímto služebním předpisem vydaným v roce 1932 jako náhrada za služební předpis H-VI-1, byl celý dřívější hospodářský oděvní systém zracionalisován a náležitosti sníženy na nejzazší možnou míru.

Z činností vojenské legislativy.

I. Osnovy zákonů. V roce 1934 byla projednána osnova zákona, jímž se mění některá ustanovení branného zákona. Touto novelou (zákon čís. 29/1934 Sb. z. a n. ) byly provedeny v branném zákoně tyto změny: a) nově byla upra-

vena branná povinnost důstojníků z povolání přeložených do výslužby; b) bylo umožněno podle potřeby nepovolávati k odvodu v jednom roce všechny odvodní třídy (kteréžto možnosti bylo již použito v r. 1934); c) bylo ustanoveno, že k výjimečné činné službě v míru za mimořádných poměrů může býti povoláno pět nejmladších ročníků zálohy a náhradní zálohy (místo dosavadních tříd); d) vedle toho byly provedeny některé další změny branného zákona, jak se toho ukázala potřeba. Na základě této novely k brannému zákonu bylo též vyhláškou ministra národní obrany č. 30/1934 Sb. z. a n. uveřejněno úplné znění branného zákona, jak vyplývá ze změn provedených pozdějšími zákony.

Dále byl v r. 1934 projednán zákon (č. 116/1934 Sb. z. a n. ) o povinném očkování příslušníků vojska a některých jiných osob proti nakažlivým nemoce m. Tímto zákonem byl opatřen bezpečný právní podklad pro provádění ochranného očkování proti právě uvedeným nemocem, jichž nebezpečí - vzhledem k povaze vojenské služby vůbec a hromadnému bydlem vojáků zvláště - je zvláště akutní.

Konečně byl v r. 1934 projednán zákon (č. 127/1934 Sb. z. a n. ) o úpravě rozpočtu vojenské správy, jímž bylo stanoveno, že - stejně tak jako podle zák. čís. 240/1926 Sb. z. a n. - bude počínajíc rokem 1938 i na dobu dalších deseti let do státního rozpočtu zařaďována k dotování "Fondu pro věcné potřeby národní obrany" částka 315 mil. Kč a že prostředky fondovní mohou býti pro účely fondu a na jeho účet uvolněny již před tím, než se fondu dostane příslušné roční dotace ze státního rozpočtu.

Národním shromážděním nebyla dosud ještě projednána vládou již schválená osnova zákona o některých změnách vojenského kázeňského a kárného práva, jímž má býti novelisován zákon čís. 154/1924 Sb. z. a n. v některých svých ustanoveních, jak se toho ukázala za provádění právě uvedeného zákona potřeba. Kromě toho má MNO připravenu osnovu zákona novelisujícího zákon č. 117/ 1924 S b. z. a n. o požadování dopravních prostředků pro vojenské dopravní účely za mobilisace a ve válce, a lze očekávati, že po skončení právě prováděného meziministerského řízení připomínkového bude míti Národní shromáždění v nejbližší době příležitost právě uvedenou osnovou zákonnou se zabývati. - Byly vykonány legislativní přípravy k n ovelisaci § 17 branného zákona. - Pracuje se dále o osnově zákona novelisujícího zákon o poštovních holubech a v meziministerském sboru pro věci obrany státu se projednává definitivně konečná redakce osnovy zákona o obraně státu.

II. Vládní nařízení a vyhlášky. Pokud jde o vládní nařízení, třeba poukázati zejména na vl. n a ř. č. 111/1934 Sb. z. a n. o náležitostech vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roven postavených. Tímto ustanovením byl proveden zákon čís. 83/1932 Sb. z. a n. a vydána též některá prováděcí ustanovení k zákonu č. 54/1927 Sb. z. a n., zejména pokud jde o poskytování odbytného déle sloužícím a dovolené na dobu předchozí přípravné prakse těchto osob před jejich převzetím do některé veřejné služby. MNO vypracovalo dále osnovu vládního nařízení o nižších důstojnících v další činné službě; tato osnova je právě v meziministerském připomínkovém řízení. Na základě branného zákona byly ve Sbírce zákonů a nařízení uveřejněny tři vyhlášky o nástupních termínech v roce 1934, a to č. 55/1934, 110/1934 a 150/1934 Sb. z. a n.

President republiky jako vrchní velitel branné moci vydal rozkaz o vojenském školství dne 30. června 1934 (W. 1934, čís. 31, čl. 229), kterým byly vojenské školy rozděleny na školy vysoké, vyšší, střední a nižší a bylo určeno, do které kategorie ta neb ona vojenská škola patří. Vedle toho byla tímto dekretem stanovena základní organisace vojenských kursů.

Kontrolní sbor vojenské správy.

Kontrolní sbor vojenské správy pokračoval jako orgán podřízený přímo ministru národní obrany ve své činnosti, upravené zvláštními instrukcemi. Jeho činnost spočívá ve věcném a odborném provádění dozoru na hospodaření prostředky, sloužícími veškerým