úhrnnou, jež byla odečtena od úhrnu výdajů všech státních podniků. Nepřihlíží-li se k zmíněné různé srovnávací basi, vykazují podstatné snížení výdajů podniky: Tabáková režie, Státní mincovna, československé státní dráhy, Státní tiskárny a úřední noviny; u ostatních podniků výdaje buď zůstávají na stejné výši, nebo poněkud stoupají.

Provozní příjmy státních podniků odhadují se na rok 1935 proti roku 1934 níže o 97, 756. 600 Kč; menší příjmy očekávají se zejména u podniků: Tabáková režie, Státní mincovna, Státní lázně, Státní tiskárny a úřední noviny; vyšší příjmy očekávají se zejména u podniků: československá pošta, československé státní dráhy a Státní lesy a statky. Ježto pokles příjmů u některých podniků není vyvážen vzrůstem příjmů u jiných podniků, resultuje z toho shora uvedené snížení úhrnu příjmů státních podniků.

Odvod státní pokladně, preliminovaný na rok 1935 částkou 1. 055, 229. 800 Kč, jest proti částce 1. 235, 985. 370 Kč, preliminované na rok 1934, nižší o 180, 755. 570 Kč. Nižší odvod státní pokladně vykazují zejména podniky: Tabáková režie, ježto nelze počítati s lepším odbytem tabákových výrobků, Státní mincovna v důsledku omezení ražby, Státní báňské a hutnické závody vzhledem ke klesající tendenci cen báňských a hutnických výrobků. Vyšší odvod vykazují zejména podniky: československá pošta vzhledem k očekávaným vyšším provozovacím příjmům a Státní lesy a statky vzhledem k zlepšeným odbytovým a cenovým poměrům. U podniku československé státní dráhy snižuje se na rok 1935 příspěvek státní pokladny na úhradu konečného schodku proti roku 1934 o částku okrouhle 81. 6 mil. Kč, za současného snížení příspěvku státních drah z vlastních prostředků podniku na úhradu konečného schodku o částku okrouhle 72 mil. Kč, ježto jednak očekávají se vyšší příjmy z dopravy nákladního zboží, jednak podniku československé státní dráhy bylo po stránce výdajové ulehčeno přesunutím výdajů, preliminovaných na rok 1934 při § 11, odd. B, provozního rozpočtu podniku československých státních drah do čl. III, odst. 3 finančního zákona. U podniku Státní lázně jest státní pokladna na rok 1935 nucena přispěti na úhradu konečného schodku částkou okrouhle 1"7 mil. Kč na rozdíl proti roku 1934, kdy nebyl sice preliminován odvod státní pokladně, ale nebyl též požadován příspěvek státní pokladny na úhradu konečného schodku. I při srovnávání jak odvodů státní pokladně tak i příspěvků státní pokladny na úhradu konečného schodku u jednotlivých státních podniků nutno přihlížeti k tomu, že v roce 1935 - jak shora bylo již řečeno - jest zachycen v jednotlivých dílčích rozpočtech finanční efekt úsporných opatření personálních podle vl. nař. č. 252/1933 Sb. z. an.

Část zvláštní. Skupina I. Vlastní státní správa.

Kapitola I. President republiky a kancelář presidenta

republiky.

A.

Stavební správa pražského hradu pokračovala v nezbytných zajišťovacích a konservačních pracích ve Starém paláci, zejména v přemyslovských arkádách a v západní Sloupové síni, kdež byly zřízeny železobetonové stropy nad prostorami, z nichž bylo nutno odstraniti zamořené násypy, aby základové zdivo mohlo se odpařovati.

V dokům Jelením příkopě pokračovala stavební správa pražského hradu v zabezpečování středověkých hradebních zdí kopáním sond a podezdíváním základů v místech mezi Bílou věží a Mihulkou. V nejvýchodnější částí těchto zdí byla provedena výměna rozdrceného a zvětralého cihelného lícního zdiva, které bylo postupně nahrazeno novým cihelným zdivem.

V nové části hradu bylo pokračováno v nutných udržovacích pracech stavebních, zejména byla provedena nezbytně nutná oprava attikového zdiva nad jižní částí III. posch. jižního traktu hradního, které bylo nutno od základů přestavěti, ježto spočívalo na ztrouchnivělých trámech.

Zároveň provedena byla oprava krytu Jízdárny a oprava střechy a oken letohrádku v oboře Hvězdě. V rozpočtu na příští rok jest pamatováno především na úhradu výdajů, spojených s pokračováním v těchto nezbytně nutných zajišťovacích, konservačních a udržovacích pracech.

Archaeologický výzkum prováděl se z důvodů úsporných jen v souvislosti se zajišťovacími pracemi. Na Jiřském náměstí u kostela Všech svatých byl nalezen při kanalisačním výkopu zbytek portálu byv. kaple Všech svatých, postavené mistrem Parléřem. V těchto místech bylo zjištěno též základové zdivo, které jest patrně zbytkem zvonice postavené v XVI. stol. u kostela Všech svatých. Materiál získaný archaeologickými vykopávkami jest pečlivě tříděn, konservován a inventarisován.

Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady.

Pokud se týká činnosti presidia ministerské rady, poukazuje se na důvodové zprávy připojené k vládním návrhům finančního zákona let předchozích, v nichž jest vylíčena jeho příslušnost a činnost, která v podstatě pohybuje se na téže ustálené linii. Jedná se tu o záležitosti nejrůznorodější, jež stěží dají se schematicky rozčleniti a možno pouze povšechně uvésti, že téměř všechny čelné práce a akce jednotlivých resortů, jak jsou uvedeny u příslušných kapitol, procházejí ministerskou radou a tudíž i presidiem ministerské rady. Ve všech případech snaží se předsednictvo ministerské rady vedle přípravy látky působiti k nejvhodnějšímu řešení, jež by vyrovnávalo různorodé zřetele a zájmy resortní, zabezpečujíc jednotný, celkový, zájmům státním nejprospěšnější, postup.

Pokud se týká v § u 5 preliminovaného nákladu, spojeného s prováděním zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě uvádí se toto:

Komise pro zhospodárnění veřejné správy, zřízená podle vládního nařízení č. 125/ 1&32 Sb. z. a n. ve znění vládního nařízení č. 188/1932 Sb. z. a n. jako poradní sbor vlády má za úkol zkoumati, zda zařízení veřejné správy vyhovují po stránce organisace a působnosti požadavku účelného rozdělení jednotlivých úkolů veřejné správy na její nositele (stát a veřejnoprávní korporace) a na jejich orgány a podávati příslušné návrhy na

1. vhodné soustředění úkolů veřejné správy v orgánech nejvhodnějších,

2. zrušení zařízení přebytečných,

3. reformu pracovní metody a zjednodušení a urychlení řízení.

Komise čítá 45 členů, 9 expertů a skládá se ze 6 výborů a to: užšího, administrativního, finančního, podnikového, školského a vojenského. Užší výbor pomocí kanceláře komise soustřeďuje a vede v evidenci práce komise a usměrňuje práce jednotlivých výborů, které projednávají jak initiativní návrhy, tak i náměty došlé komisi od jednotlivých nebo různých korporací, členové jednotlivých výborů pověření referáty pracují s experty a nástupci úřadů a připravují návrhy pro jednání výborové. Podle § 9 cit. vládního nařízení vykonávají členové komise svou funkci jako čestnou, přísluší jim však náhrada hotových výloh. Touto náhradou rozumí se výlohy cestovní a stravné z titulu účasti na schůzích pracovních výborů. Rovněž dlužno počítati s úhradou nákladů kanceláře, která vede písemnou agendu komise a všech výborů, zprostředkuje úřední styk komise s úřady a jednotlivými členy komise a obstarává službu manipulační a evidenční, jakož i potřebný materiál a pomůcky pro jednání ve výborech.

Komise pro zhospodárnění veřejné správy počítá v roce 1935 s rozsáhlým rozšířením pracovního programu vzhledem k tomu, že podle článku I. zákona o mimořádné moci nařizovací č. 109/1934 Sb. z. a n., budou se patrně prováděti některá opatření pro účelnou nebo úspornou úpravu veřejné správy ve smyslu zásad § u 2, odst. 1. a 2., č. 1. a 2. zák. č. 286/1924 Sb. z. a n.; také výbor úsporné parlamentní a kontrolní komise doporučuje spolupráci obou komisí, aby byla docílena koncentrace v řešení úsporných úkolů ve správě státní, což si vyžádá nesporně zvýšení agendy kancelářské komise pro zhospodárnění veřejné správy.

 Tiskový odbor předsednictva ministerské rady.

Tiskový odbor předsednictva ministerské rady sleduje veškerý tisk vnitřní i zahraniční, informuje vládu, státní úřady a význačné činitele domácí i zahraniční o tiskových věcech. Obstarává styk státních úřadů s denním a krajinským tiskem. Vydává denně francouzský bulletin pro zastupitelské úřady cizích států, pro cizí vlády a peněžní ústavy. Mimo to vydává dvakrát týdně Korespondenci pro krajinský tisk a Slovenskou korespondenci pro domácí a americké listy slovenské.

Umístěním Tiskového odboru předsednictva ministerské rady, archivu a knihovny předsednictva ministerské rady v budově ČTK, jest umožněna těsná spolupráce s československou tiskovou kanceláří a soustředěna veškerá zpravodajská služba vnitřní i zahraniční.

Tiskovému odboru předsednictva ministerské rady podléhají státní podniky tiskové: "Státní tiskárny", "Úřední noviny v Praze a Bratislavě" a "československá tisková kancelář".

Státní úřad statistický.

Pracovní plán Státního úřadu statistického na r. 1935 jest jako obvykle bohatý a mnohostranný. Přesto jeví již stopy citelných omezení vzhledem k změněnému stavu.

Ve statistice populační bude Státní úřad statistický v r. 1935 pokračovati v uveřejňování dalších výsledků sčítání lidu 1930, dále bude prováděti statistiku domů a bytů, domácností a rodin, přirozené měny obyvatelstva, stěhování, rozvodů, rozluk a neplatností manželství, změn státního občanství a zdravotnictví.

V oboru statistiky zemědělské bude se dokončovati zpracování sčítání zemědělských závodů a bude pokračováno v obvyklých pracích, věnovaných této statistice (šetření o plochách osevu a sklizně, zemědělské výrobě rostlinné a živočišné a o zemědělském průmyslu).

Statistika zahraničního obchodu bude v r. 1935 zahrnovati šetření o speciálním obchodu podle množství a hodnoty, jakož i podle dvojí země původu (t. j. země zásilky a země výrobní) a podle země určení, dále šetření o styku záznamním, o průvozu zboží a o výnosu cel (pro účely ministerstva financí).

Ve statistice cenové budou se zjišťovat indexy velkoobchodní, indexy citlivých cen, zvážené indexy potravinové, indexy životních nákladů, indexy stavebních nákladů a činžovní poměry v Praze.

V oboru statistiky veřejných financí bude Státní úřad statistický v r. 1935 prováděti statistiku daně důchodové, statistiku všeobecné daně výdělkové, statistiku zvláštní daně výdělkové, statistiku daně z vyššího služného, statistiku daně rentové, statistiku samosprávných přirážek, statistiku daně z obratu a přepychové, statistiku dávky z majetku a statistiku samosprávných financí.

Statistice úvěru, peněžnictví a pojišťovnictví budou věnována šetření o úvěrních ústavech všech typů, o vkladech, o oběhu peněz a bezpeněžním konání platů a o soukromých pojišťovnách a pojišťovacích spolcích.

V oboru sociálních statistik bude Státní úřad statistický konati v r. 1935 šetření o práci přes čas, o stávkách a výlukách, o mzdách, o odborových organisacích zaměstnaneckých a zaměstnavatelských, o péči chudinské, o péci o mládež ochrany potřebnou a o kolektivních smlouvách.

Pokud jde o sčítání živnostenských závodů, bude dokončeno zpracování tohoto sčítání a výsledky budou publikovány.

Ve statistice dopravy bude se sestavovati statistika vodní dopravy po Dunaji, Vltavě a Labi, statistika pošt, telegrafů a telefonů, a statistika motorových vozidel.

Z ostatních prací, jež bude Státní úřad statistický prováděti v r. 1935, nutno uvésti ještě alespoň statistiku cizineckého ruchu, platební bilance, vydání Statistické ročenky na r. 1936, statistiku největších měst, statistiku domácích účtů rodinných, statistiku státních zaměstnanců, vedení kartelového rejstříku, statistiku lesní, výpočet indexů některých druhů průmyslu, statistiku vnitřního trhu, statistiku soudní a trestní, statistiku školskou, statistiku hornickou a hutnickou, statistiku elektrisace a statistiku společností akciových a s ručením omezeným.

Naproti tomu bylo nutno z úsporných důvodů některá již prováděná šetření pro r. 1935 z pracovního plánu vypustiti. Jsou to šetření o dovozu mléka do Prahy, Brna a Bratislavy, šetření o "ostatním celním seznamu" ve statistice zahraničního obchodu, šetření o velkoobchodních cenách hlavních druhů živého skotu a vepřového bravu a šetření o domácích účtech rodinných.

Kromě toho musilo též odpadnouti několik šetření, teprve zamýšlených. Jsou to: statistika dovozu mléka do Moravské Ostravy, statistika strojového zařízení dolů, zpracování retrospektivního přehledu o dopravě na Labi a na Vltavě, celostátní statistika zaměstnanosti, statistika doby pracovní a definitivní úprava primérní statistiky mzdové.

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Ministerstvo zahraničních věcí sleduje vývoj politických poměrů jednotlivých států a věnuje zvláštní pozornost všem otázkám politiky evropské a světové, přihlížejíc k speciálnímu jejich významu pro československo, Malou Dohodu a státy, s nimiž je republika Československá spojena přátelstvím.

V r. 1934 byly sjednány a publikovány tyto mezinárodní smlouvy: rozšíření působnosti smlouvy mezi republikou československou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska z 11. listopadu 1924 o právní pomoci ve věcech občanských na území Jižní Rhodesie a změny v užívání téže smlouvy o právní pomoci na území Ceylonu, na souostroví Tonga a na Maltě (č. 144 Sb. z. a n. z r. 1933); rozšíření působnosti smlouvy mezi republikou československou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska z 11. listopadu 1924 o právní pomoci ve věcech občanských na území soustátí australského, počítajíc v to území Papua a ostrov Norfolk a mandátní území Nové Guinee a Nauru (č. 208 Sb. z. a n. z r. 1933).

Připravují se nebo projednávají se smlouvy s těmito státy: s Albánií úmluva o extradici a právní pomoci ve věcech trestních, s Argentinou smlouva naturalisační, úmluva o vydávání zločinců a o právní pomoci ve věcech trestních, úmluva upravující právní pomoc ve věcech občanských a obchodních, úmluva o výměně statistických dat, úmluva o vzájemném sdělování dat ze sčítání lidu, s Belgií smlouva o vzájemném uznání a vykonatelnosti exekučních titulů, úmluva o zamezení dvojího zdanění, s Brazílií úmluva o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních, s Bulharskem dohoda o školských a kulturních stycích, s Č í n o u dohoda o vzájemnosti v ochraně práva autorského, s Francií úmluva o vykonatelnosti exekučních titulů, úmluva o usazování, s Japonskem úmluva o právní pomoci ve věcech občanských a o vzájemnosti při doručování soudních spisů, s Jugoslávií úmluva o zamezení dvojího zdanění, úmluva o administrativní pomoci a právní ochraně ve věcech daňových, s Lotyšskem smírčí a rozhodčí smlouva, úmluva o ochraně práva autorského, úmluva o právní pomoci ve věcech občanských a obchodních, s Lucemburskem extradiční smlouva, s Maď a r s k e m úmluva extradiční, dohoda o úpravě různých finančních otázek, úmluva o právní pomoci ve věcech občanských a obchodních jakož i o uznání a výkonu soudních rozhodnutí, dohoda o průkazech totožnosti dětí do 15 let, s Monakem úmluva extradiční, s Německem úmluva o ověřování, rozšíření dohody o stíhání a o vzájemné pomoci bezpečnostních orgánů, s Nizozemím úmluva o právní pomoci ve věcech občanských a obchodních, úmluva o vzájemném uznávání a vykonatelnosti exekučních titulů, s Norskem extradiční smlouva, s Polskem úmluva exekuční, úmluva pozůstalostní, úmluva o rozdělení sirotčích pokladen, s Rakouskem úmluva o výměně zpráv o nakažlivých nemocech, úmluva o postrku a vzájemné pomoci bezpečnostních orgánů, úmluva o usnadnění vypátrání a zatýkání uprchlých zločinců a pátrání po osobách nezvěstných, s Rumunskem úmluva o zamezení dvojího zdanění v oboru dědického práva, úmluva o administrativní pomoci a právní ochraně ve věcech daňových, úmluva o zamezení dvojího zdanění při přímých daních, úmluva o výměně zpráv o nakažlivých nemocech, úmluva týkající se sirotčích pokladen, úmluva o celním kartelu, se Spojenými státy americkými částečná změna úmluvy extradiční, doplnění vyhlášky o vzájemné ochraně práva autorského, se Španělskem úmluva o výměně antropometrických a daktyloskopických karet, se Švýcarskem úmluva o usazování, s V e lkou Britanií úmluva o ověřování, dodatková úmluva o civilním řízení soudním, s Uruguají úmluva o právním styku a úmluva extradiční.

V oboru vícestranných smluv se připravují nebo projednávají: úmluva upravující lov velryb, mezinárodní ujednání o statistice příčin smrti, úmluva o antidifterickém seru, úmluva o potírání horečky Dengue, revise bernské úmluvy o ochraně děl literárních a uměleckých jakož i revise autorského zákona, přístup Československa k jihoamerické úmluvě o právu autorském.

Na základě modu vivendi byly vypracovány a Vatikánu podány konečné návrhy na delimitaci a dotaci římsko-katolických církevních jednotek na Slovensku a na Podkarpatské Rusi. V dubnu 1934 byla pak v mezích jednám o modus vivendi sjednána