Důvodová zpráva

k návrhu

finančního zákona a státního rozpočtu

na rok 1935.

Část všeobecná. A. Rozpočet po stránce formální.

Po stránce formální struktura státního rozpočtu, která byla závěr1. na po prvé na rok 1927, jest zachována v podstatě také v předloženém státním rozpočtu na rok 1935. Podstatnější formální změny v úpravě rozpočtu, které se ale nedotýkají základní formy rozpočtové, byly provedeny pouze tyto:

V kap. 6. Ministerstvo vnitra byly státní výdaje na protilichevní službu, jichž úhrada v roce 1934 byla rozpočtově zajištěna v tit. 1. Ministerstvo vnitra, § 4. Protilichevní služba, vzhledem k nové organisaci této služby preliminovány v roce 1935 podle rozsahu obstarávané agendy náležitou kvótou u příslušných položek, a to jednak u tit. l, § 2. ústřední správa, jednak u tit. 2, § 2. Politické úřady.

Do rozpočtu ministerstva vnitra na rok 1935 nebyl pojat příjem vyplývající v roce 1934 u položky 4. Poplatky za vidování pasů, tit. 2, § 2., poněvadž uvedené poplatky, které mají právní povahu dávek za úřední úkony, jsou vybírány, účtovány a odváděny způsobem platným pro dávky za úřední úkony ve věcech správních.

V kap. 10. Ministerstvo školství a národní osvěty, tit. 11. Lidová výchova, byly sloučeny dosavadní § 1. Občanská výchova a lidové knihovnictví a § 2. Kinematografie z důvodu zjednodušení, takže v rozpočtu na rok 1935 zůstává pouze tit. 11. Lidová výchova bez dalších pododdělení.

V téže kapitole tit. 13. Kultus zařazují se nově § 7. Starokatolická církev a § 8. Jednota bratrská, a to z důvodu podrobnější specifikace. Proto dosavadní § 7. Různá náboženská vyznání označen jest v státním rozpočtu na rok 1935 jako § 9.

V kap. 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností tit. 2. § 5. zařazuje se nová potřeba ve výši l mil. Kč na sociální péči o živnostnictvo, kteréhožto opatření vyžadují mimořádné a tísnivé hospodářské poměry.

V kap. 18. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy tit. 1. § 3. A. Státní zdravotní ústav nastala formální změna potud, že úvěr na pražské bakteriologicko-diagnostické stanice byl přeřazen z Hlavního ústavu mezi Bakteriologicko-diagnostické stanice (dříve Bakteriologicko-diagnostické stanice mimo Prahu), jež byly zároveň rozmnoženy o novou stanici v Žilině pro severozápadní Slovensko a stanici při Domu Lidového Zdraví v Užhorodě. Počet státních ústavů byl rozmnožen o Státní školu zdravotní a sociální péče, jež byla zařazena do skupiny C. Jiné odborné a léčebné ústavy.

Příjmové schéma kap. 18. bylo rozděleno podle jednotlivých druhů příjmů místo dřívějšího rozdělení podle zemí, čímž byl získán, zejména pokud jde o příjmy státních ústavů, potřebný přehled.

V kap. 20. Ministerstvo financí byl k docílení účetního pořádku v dohodě s nejvyšším účetním kontrolním úřadem preliminován náklad jak osobní tak i věcný na výkonné úřady potravní daně na čáře pod nově otevřeným § 10. u tit. 12. Náklad na správní úřady této daně zůstal preliminován v § 1 tit. 2., kam podle své povahy patří.

Pokud jde o státní podniky, byly provedeny změny pouze v § 6 Státní lesy a statky. Rozpočet tohoto podniku na rok 1935 je sestaven jen pro státní lesy a statky (dřívější složka A. ), poněvadž vlád. nař. č. 97/1934 Sb. z. a n. byly složky B., C. a D. (Státní statky zemědělských škol, statky státních výzkumných ústavů zemědělských a státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích na Hané) dnem 1. ledna 1935 vyloučeny z podniku Státní lesy a statky vzhledem k jejich odlišné povaze, jako objektů převážně školních, výzkumných a demonstračních a prohlášeny za samostatné dva podniky s názvy "Státní statky zemědělských škol a výzkumných ústavů zemědělských" a "Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích". V důsledku toho jde nyní o tři samostatné státní podniky, které jsou zařazeny do návrhu státního rozpočtu na rok 1935 jako § 6a, 6b a 6c.

Ve skupině III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích byly přesunuty podíly státním fondům, uvedené dříve pod písmenou C., pod písmenu B. a pod písmenou C. upraven je nově oddíl "Ostatní fondy", do něhož na položce 11. jest zařaděn podíl na podpory k řešení krise malých pivovarů podle ustanovení § 19 zákona o dani z piva ze dne 27. listopadu 1930, č. 168 Sb. z. a n., na položce 12. příděl z výnosu poplatků vybíraných podle § 3 zákona ze dne 24. června 1920, č. 418 Sb. z. a n., Exportnímu ústavu na úhradu jeho nákladů a konečně na položce 13. podíl fondu živnostenských pokračovacích (učňovských) škol při ministerstvu školství a národní osvěty podle zákona č. 141/1926 Sb. z. a n. z výnosu peněžitých trestů a pokut ukládaných civilními soudy a správními úřady.

B. Finanční zákon.

Stejně jako struktura rozpočtová jsou v roce 1935 v podstatě zachovány i zásady finančního zákona na rok 1934. Závažnější změny byly provedeny pouze tyto:

Do čl. II. byl vsunut nový odstavec 2. z důvodu, aby při této skupině byl dodržen stejný postup jako v ostatních skupinách, pro něž celkové částky výdajové jsou stanoveny ve finančním zákoně.

K témuž článku odst. 4. (který byl ve finančním zákoně na rok 1934 označen jako odst. 3. ) se poznamenává z důvodu jasnosti tohoto ustanovení, že se poskytuje čsl. státním drahám k úhradě výdajů provozních čistý výnos přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách, tedy jen, pokud se výnosu této daně nepoužije podle ustanovení zákona č. 202/1928 Sb. z. a n. na vrácení této daně vývozním výrobním podnikům.

V témž článku odst. 5. (dosavadní odst. 4. ) neuvádí se již ustanovení týkající se nepřekročitelnosti výdajů na platy podle platových zákonů a nařízení (zaměstnanců pragmatikálních a podle služebních řádů), aby nebyl znemožněn eventuálně nutný přesun mezi jednotlivými kategoriemi zaměstnanců.

V článku III. (dosavadní čl. IV. ), odst. 2. se stanoví podíl na úhradu učitelských platů neuhrazených dosavadními vydržovateli škol na rok 1935 opět částkou 925 mil. Kč. Finanční účin zák. č. 204/1932 Sb. z. a n., jakož i vl. nař. č. 252/1933 Sb. z. a n. přichází stejné jako v roce 1934 k dobru jen státní pokladně. Na povinnostech dosavadních vydržovatelů se tím nic nemění.

V témže článku odst. 3. se zvyšují zálohy na případné provozní schodky a potřebu pro

službu prioritní a akciovou, jakož i na správní náklady místních drah, jimž bylo povoleno

sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní

služby, na částku do 82, 100. 000 Kč, ježto na rok 1935 zařazují se sem výdaje prelimino-

vané v roce 1934 v provozním rozpočtu československých státních drah oddíl B., § 11. Pře-

sun tento byl proveden, poněvadž za dnešních hospodářských poměrů jest ještě pochybno, zda v roce 1935 bude možno přistoupiti k sestátnění soukromých drah v úvahu přicházejících. Opatřením tímto odlehčuje se okrouhle částkou 37, 400. 000 Kč výdajové stránce rozpočtu československých státních drah.

Do čl. VI. zařazují se nová ustanovení ad e), f) a ad g), ježto úroky 4'3 mil. Kč z dluhopisů půjčky práce složené na daň dědickou a uvedené ad e) a hodnota v roce 1934 nakoupených dluhopisů této půjčky uvedená ad f) ve výši 105 mil. Kč jsou určeny na umořování uvedené půjčky. Úroky z dluhopisů složených na daň dědickou snižují prakticky, pokud dluhopisy tyto zůstanou v majetku státní správy, úrokový náklad na službu této půjčky, předběžným nákupem pak dluhopisů v roce 1934 byl připraven úmor v roce 1935.

Pokud jde o bod g), poznamenává se, že příjem státu od Národní banky býval kompensován s pravidelnou splátkou 110 mil. Kč, jež bývala zařazována do výdajů po odečtení tohoto příjmu. Poněvadž na straně výdajů splátka odpadá, preliminuje se příjem od Národní banky samostatně na straně příjmů.

článek VII. zařazuje se nově. Dnem 1. ledna 1935 mělo by opět započíti pravidelné slosování a umořování vnitřního státního dluhu založeného, které bylo zák. č. 48/1933 Sb. z. a n. odloženo. Trvající nepříznivé finanční poměry nedovolují však, aby v celém rozsahu bylo obnoveno pravidelné umořování, které by v roce 1935 vyžadovalo zvýšení nákladů následkem toho, že v tomto roce započíná umořování IV. státní půjčky, 3% odškodňovacích dluhopisů za válečné půjčky a za válečné dodávky a půjčky práce. Nezbývá proto, než prodloužiti odklad i na rok 1935, vyjímajíc půjčku práce, která bude umořována pravidelně. Náhradou za odložené pravidelné umořování ostatních půjček bude úmor volným nákupem z trhu pod jmenovitou hodnotou, na kterýžto účel se v rozpočtu státního dluhu pamatuje částkou 150 mil. Kč.

Z dosavadního čl. XIV. finančního zákona bylo převedeno ustanovení, kterým se zmocňuje ministr financí k převzetí záruk k opatření potřeb v zájmu veřejném nevyhnutelných, do nového čl. XVI., do něhož se vkládají zároveň nová zmocnění ministra financí k převzetí dalších záruk.

Zmocněním k převzetí záruk v čl. XVI., odst. 1. ad a) má se umožniti svazkům územní samosprávy provádění investic, na které přispívá stát (státní správa, státní podniky a fondy), pokud svazky ty nejsou s to, aby si opatřily samy nedostávající se prostředky bez této záruky. Zmocnění to jest vyvoláno nynějšími mimořádnými hospodářskými poměry a jeho účelem jest, aby bylo umožněno provedení investičních prací, na kterých také stát má zvláštní zájem a proto k nim přispívá. Budou to takové práce, kde převážná část rozpočteného nákladu poplyne na mzdy a při nichž bude lze zaměstnati větší počet pomocných dělníků z řad podporovaných nezaměstnaných. Záruky ty vztahují se ovšem jen na zápůjčky, které svazky územní samosprávy uzavrou v roce 1935, ježto finanční zákon platí jen na rok ten.

Účelem zmocnění ad b) v témže článku pak jest pomoci, aby udrženy byly průmyslové podniky v provozu, který jest bržděn mimořádnými hospodářskými poměry. Záruka podle tohoto ustanovení vztahuje se pouze na ztráty vzniklé při realisaci zápůjček, jichž se týká toto ustanovení.

V čl. XXIII. (dosavadní čl. XXI) snižují se podobně jako v roce 1934 z důvodu nutnosti omezení státních výdajů částky stanovené čl. XX. finančního zákona na rok 1931 při vysokých školách na 22, 989. 500 Kč. Podobně jako v posledních třech letech, ruší se též na rok 1935 platnost 2. věty, odst. 3. čl. XX. finančního zákona na rok 1931, poněvadž i nynější mimořádné hospodářské poměry nedovolují, aby byly podnikány akce toho druhu na úvěr.

Konečně v čl. XXVII. (dosavadní čl. XXV. ) neuvádí se již ustanovení odst. l, které bylo jen mimořádným opatřením na rok 1934, ježto nebyl proveden tehdy finanční účin personálních opatření (vl. nař. č. 252/1933 Sb. z. a n. ) v podrobnostech rozpočtu.

C. Rozpočet po stránce materie!ní.

I. Hospodářství státní správy. Státní výdaje.

Rozpočet státní na rok 1935 nebylo možno udržeti na výši rozpočtu na rok 1934, a musily býti výdaje preliminovány výše.

Činily-li výdaje podle státního rozpočtu na rok 1934 (po srážkách platových) ......................

7, 630, 665. 720 Kč

a preliminují-li se výdaje na rok 1935 celkovou částkou .....

7. 983, 298. 400 Kč,

podává se tu vyšší potřeba o ...............

352, 632. 680 Kč,

z níž připadá na výdaje osobní ...............

135, 072. 500 Kč

a na výdaje věcné ...................

217, 560. 180 Kč.

Státní příjmy.

 

Administrativní příjmy byly preliminovány na rok 1934 částkou

7. 631, 839. 990 Kč

a preliminují se na rok 1935 částkou ...........

7. 985, 255. 600 Kč,

takže počítá se se vzestupem o ..............

353, 415. 610 Kč.

U jednotlivých kapitol jeví se v příjmech preliminovaných na rok 1935 proti příjmům preliminovaným na rok 1934 tento pohyb v milionech korun:

 

Zvýšení osobních výdajů má příčinu jednak ve stále ještě stoupající tendenci nákladů na platy a ve vzestupu nákladů na odpočivné a zaopatřovací platy, a dále ovšem i v tom, že do rozpočtu vlastní státní správy v kapitole 20 (ministerstvo financí) byla v roce 1935 nově zařaděna částka asi 12 mil. Kč na platy dočasně převzatých zaměstnanců železničních, čímž ovšem odlehčuje se pro rok 1935 podniku čsl. státní dráhy v osobních výdajích; dále pamatuje se v téže kapitole na platy zaměstnanců, kteří mají býti přijati nově hlavně pro pohraniční stráž, částkou asi 5 mil. Kč.

Podstatnější zvýšeni osobních výdajů nastává také v kapitole 5 (ministerstvo národní obrany), kde preliminují se výše peněžní náležitosti mužstva asi o 18 mil. Kč, a kde ipamatuje se také na náklad na nižší důstojníky v další činné službě penízem okrouhle 15'4 mil. Kč, kdežto platy vojenských gážistů preliminují se o 10'6 mil. Kč níže a platy občanských zaměstnanců vojenské správy asi o 1'4 mil. Kč níže.

Pokud jde o věcné výdaje, vykazuje rozpočet státní správy na rok 1935' vzestup o okrouhle 217'5 mil. Kč, jak bylo již vpředu řečeno.

Příčina vzestupu toho tkví hlavně v tom, že do rozpočtu na rok 1935 byla zařaděna nově částka 150 mil. Kč za tím účelem, aby peníze toho bylo použito na nákup dluhopisů státních půjček na místo pravidelného slosování a umořování vnitřního státního dluhu založeného, které bylo odloženo zákonem č. 48/1933 Sb. z. a n. o půjčce práce do konce roku 1934 a jež odkládá se podle návrhu finančního zákona do konce roku 1935.

Další podstatný vzestup věcných výdajů jeví se u ministerstva vnitra zařaděním potřeby na volby do poslanecké sněmovny a do senátu a na volby do zemských a okresních zastupitelstev penízem 8'5 mil. Kč.

V kapitole 13 (ministerstvo průmyslu, obchodu a živností) nově se preliminuje mimořádný věcný úvěr l mil. Kč na sociální péči o živnostnictvo, a dále se vzhledem k mimořádným poměrům čsl. plavebních společností, přivoděným hospodářskou krisí, zvyšuje potřeba na podpory těchto podniků o 3 mil. Kč.

U ministerstva sociální péče nastává nutnost, aby vzhledem k většímu počtu důchodců, jakož i k novelisaci příslušných zákonů byly výdaje v oboru sociálního pojištění zvýšeny na rok 1935 okrouhle o 42 mil. Kč, a mimo to zařazuje se další potřeba 15 mil. Kč na provedení nových zákonů o péči bytové; potřeba na válečné poškozence zvyšuje se o 3 mil. Kč.

V oboru ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy (kapitola 18) bylo třeba zvýšiti řádnou potřebu na léčebné výdaje zvláště vzhledem k náhradě nedobytného léčebného v. v. ústavů v zemi Slovenské a Podkarpatoruské o 4'3 mil. Kč.

V kapitole 5 (ministerstvo národní obrany) stoupají věcné výdaje okrouhle o 30 mil. Kč a ministerstvo školství a národní osvěty vykazuje vzestup okrouhle o 8 mil. Kč.

Již z tohoto výpočtu zvětšených výdajů jest zřejmo, že musily tyto zvětšené požadavky býti aspoň z části zase vyrovnány usilovnými úsporami jinými.

v kapitole 5. (ministerstvo národní obrany) .........

- 1'4 mil. Kč

pro pokles cen vyřazených předmětů,

 

v kapitole 6. (ministerstvo vnitra) ............

- 2'3 mil. Kč

očekávaným menším výtěžkem za odběr Sbírky zákonů a nařízení a za tiskopisy, přeřazením poplatků za vidování pasů do finanční správy jako dávka za úřední úkony atd.,

v kapitole 7. (ministerstvo spravedlnosti s nejvyšším soudem)

 

okrouhle ....................

- 1'- mil. Kč

v důsledku úbytku příjmů z práce vězňů a jiných příjmů,

 

v kapitole 10. (ministerstvo školství a národní osvěty) o....

+ 45'5 mil. Kč

očekávaným vyšším příjmem na školném a kolejném jeho novou úpravou, jakož i na pensijních příspěvcích nestátních osob učitelských,

 

v kapitole 11. (ministerstvo zemědělství) ..........

- 1- mil. Kč

na některých složkách příjmových,

 

v kapitole 12. (pozemkový úřad) .............

- 1- mil. Kč

zmenšením nákladů na tento úřad, který hradí sám své výdaje,

 

v kapitole 13. (ministerstvo průmyslu, obchodu a živností)....

- 2'6 mil. Kč

ježto snižuje se příjem z poplatku za udělení a vystavení dovozních povolení, a dále odečtením přídělu Exportnímu ústavu, naproti tomu očekává se u Patentního úřadu zvýšení výnosu poplatků,

 

v kapitole 14. (ministerstvo veřejných prací) ........

- 30'7 mil. Kč

hlavně snížením příspěvku silničního fondu pro potřeby silniční,

 

v kapitole 19. (odpočivné a zaopatřovací platy) ........

+ 22'6 mil. Kč

zvýšením řádných pensijních příspěvků a nově preliminovaným zvláštním pensijním příspěvkem,

 

v kapitole 20. (ministerstvo financí) ............

+ 325'5 mil. Kč,

z kteréhožto zvýšení připadá na daně přímé okrouhle 312. 8 mil. Kč, na daň z obratu a přepychovou 7 - mil. Kč, na cla 147' - mil. Kč, na poplatky 53' - mil. Kč, ovšem zase snižuje se očekávaný výnos u daní spotřebních o 12, 5 mil. Kč a u salda státních podniků okrouhle o 180'8 mil. Kč.

Zvýšení příjmů na daních přímých jest z valné části jen zdánlivé, protože úděl z daně důchodové na péči o nezaměstnané zmenšuje se na rok 1935 proti roku 1934 ze 300' - mil. Kč na 100' - mil. Kč, tedy o 200' - mil. Kč, kdežto úděl k témuž účelu z daně obratové zvyšuje se na rok 1935 o 150 mil. Kč, ježto na péči o nezaměstnané počítá se na rok 1935 s částkou 650 mil. Kč. S význačným zvýšením příjmů u cel se počítá hlavně z důvodu většího dovozu vyčteného obilí a i s jiným větším dovozem při očekávaném zlepšení hospodářského života. Pokud jde o daň z obratu, jest shora uvedené zvýšení výnosu pro státní pokladnu samu poměrně nízké, ovšem s hlediska hrubého příjmu jde fakticky o zvýšení okrouhle o 260 mil. Kč, které jest odůvodněno příznivějším výsledkem za dosavadní měsíce roku 1934 s přihlédnutím k očekávanému uvolňování tísně hospodářské. Ač u poplatků číselné zvýšení (asi o 53 - mil. Kč) je poměrně mírné, počítá se zvláště s větším výnosem u právních poplatků o 80' - mil. Kč vzhledem k významnému ustanovení zákona ze dne 28. dubna 1933, č. 65 Sb. z. a n., o změně o doplnění některých právních ustanovení o poplatcích a jiných dávkách. Naproti tomu snižují se podstatně dopravní daně železniční (o 10' - mil. Kč) a dávka z jízdného za osobní dopravu na drahách



(o 7'5 mil. Kč) a konečně daně z motorových vozidel (o 11' - mil. Kč) vzhledem k dosaženým výsledkům.

V soustavě státních příjmů, jak rozvedena byla do roku 1934, vyloučeny byly z příjmů na daních, dávkách a poplatcích v kapitole 20. úroky z prodlení, exekuční poplatky a pokuty, a přesunovány byly do ostatních správních příjmů.

Tato soustava státních příjmů dávala na rok 1934 následující obraz:

A. Příjmy soukromohospodářské:

 

Výnosy státních podniků1) .............

1. 267, 698. 970 Kč

B. Příjmy veřejnohospodářské:

 

a) daně a dávky .................

3. 847, 084. 900 Kč

b) cla ....................

621, 838. 000 Kč

c) kolky a právní poplatky .............

1. 207, 400. 000 Kč

d) ostatní správní příjmy .............

687, 818. 120 Kč

Úhrn veřejnohospodářských příjmů...

6. 364, 141. 020 Kč

Úhrn veškerých příjmů vlastní státní správy...

7. 631, 839. 990 Kč.

Tím však příjmy kapitoly 20. byly roztříštěny do více kategorií příjmových, třebaže exekuční poplatky, úroky z prodlení a pokuty finanční jsou předpisovány a vymáhány týmiž finančními úřady jako příslušné daně a tak také v rozpočtu preliminovány u příslušných daní a dávek. Aby proto finanční příjmy z kapitoly 20. tvořily pokud možno jednotný celek ve shodě s rozpočtem, konstrukce veřejnohospodářských příjmů se poněkud mění tím, že ponechávají se v nově konstruované dolejší soustavě příjmů veřejnohospodářských stejná názvosloví jednotlivých kategorií daňových jako v rozpočtu kapitoly 20. a exekuční poplatky, úroky z prodlení a pokuty předepsané v souvislosti s příslušnými kategoriemi příjmů se v ní ponechávají. Při tom kategorie A. Příjmy soukromohospodářské zůstává beze změny.

Takto upravená soustava státních příjmů vlastní státní správy na rok 1934 dávala by tento obraz:

A. Příjmy soukromohospodářské:

 

Výnosy státních podniků1

1. 267, 698. 970 Kč

B. Příjmy veřejnohospodářské: I. Daně a dávky:

 

a) daně přímé .................

1. 258, 900. 000 Kč

b) daň z obratu .................

610, 400. 000 Kč

c) cla ....................

625, 000. 000 Kč

d) spotřební daně ................

1. 743, 430. 900 Kč

e) kolky a právní poplatky včetně dopravních daní....

1. 563, 600. 000 Kč

Úhrn daní a dávek sub. I....

5. 801, 330. 900 Kč.

II. Ostatní příjmy veřejnohospodářské:

 

a) monopoly ..................

40, 704. 000 Kč

b) ostatní správní příjmy .............

522, 106. 120 Kč

úhrn ostatních příjmů veřejnohospodářských sub II....

562, 810. 120 Kč

Úhrn veřejnohospodářských příjmů ad B....

6. 364, 141. 020 Kč.

Úhrn veškerých příjmů vlastní státní správy...

7. 631, 839. 990 Kč.

1) Včetně příspěvků pošt a železnic na ústřední správu a se zřetelem na úsporná opatření v roce 1984.

Soustava státních příjmů na rok 1935 upravená analogicky jeví se A. Příjmy soukromohospodářské:

takto:

Výnosy státních podniků 2) .............

1. 086, 352. 500 Kč.

B. Příjmy veřejnohospodářské:



I. Daně a dávky:

 

a) daně přímé .................

1. 571, 700. 000 Kč

b) daň z obratu .................

617, 400. 000 Kč

c) cla ....................

772, 000. 000 Kč

d) spotřební daně ................

1. 731, 076. 000 Kč

e) kolky a právní poplatky včetně dopravních daní....

1. 616, 650. 000 Kč

Úhrn daní a dávek sub I....

6. 308, 826. 000 Kč

II. Ostatní příjmy veřejnohospodářské:

 

a) monopoly ..................

43, 676. 000 Kč

b) ostatní správní příjmy .............

546, 401. 100 Kč

Úhrn ostatních příjmů veřejnohospodářských sub II....

590, 077. 100 Kč

Úhrn veřejnohospodářských příjmů ad B....

6. 898, 903. 100 Kč

úhrn veškerých příjmů vlastní státní správy...

7. 985, 255. 600 Kč.

Poměr výdajů a příjmů.

 

Výdaje rozpočtené na rok 1935 částkou .........

7. 983, 298. 400 Kč

jsou hrazeny rozpočtovými příjmy ve výši ..........

7. 985, 255. 600 Kč,

takže vyplývá přebytek ................

1, 957. 200 Kč.

Jest tedy navržený státní rozpočet na rok 1935 v rovnováze.

Této rovnováhy bylo dosaženo tím, že výdaje, ač jsou v úhrnu zvýšeny, byly přece jen preliminovány s největší úsporností, jak v administrativě, tak i ve státních podnicích, a že příjmy byly preliminovány opatrně se zřetelem k výsledkům dosaženým v roce 1933 a do konce srpna 1934, jakož i v očekávání, že třeba dosud velmi pomalu se projevující, ale přece jen již znatelné uvolňování hospodářské krise bude v roce 1935 postupovati rychleji, kteréžto očekávání sesilují a podporují zejména výsledky zahraničního obchodu z poslední doby.

 

II. Hospodářství státních podniků.

Provozní výdaje státních podniků odhadují se na rok 1935 na 7. 175, 462. 400 Kč, což jest proti výdajům, odhadnutým na rok 1934 ve výši 7. 320, 725. 580 Kč. méně o 145, 263. 180 Kč (osobní výdaje jsou nižší o 141, 925. 530 Kč, veškeré zbývající výdaje , nižší o 3, 337. 650 Kč); vezme-li se však zřetel na úsporná opatření personální, preliminovaná na rok 1934 částkou 163, 600. 000 Kč, stoupají na rok 1935 výdaje provozní o 18, 336. 820 Kč. Pro srovnání výdajů odhadnutých na rok 1935 s výdaji odhadnutými na rok 1934 u jednotlivých podniků jest tudíž nutno přihlížeti k tomu, že na rok 1935 jest finanční efekt úsporných opatření personálních podle vládního nařízení č. 252/1933 Sb. z. a n. pojat již do dílčích-rozpočtů, kdežto na rok 1934 byl zmíněný finanční efekt vyjádřen pouze částkou

2) Včetně příspěvků pošt a železnic na ústřední správu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP