trichinami, zejména pokud jde o případy, kde invase trichin není silná a pokud nedošlo již ke změně ve vzhledu svalstva, již možno zjistiti okem na řezech obvyklých při porážce.
Poslední hromadné onemocnění lidí trichinosou v Cechách bylo pozorováno v r. 1911 v okresu Strakonice.
Pro veliké nebezpečí trichinosy lidí při požívání syrového vepřového masa byly v r. 1925 oběžníkem zemského úřadu na podkladě výnosu ministerstva zemědělství ze dne 15. dubna 1925, č. 31902-IV-B, vydaného v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy upozorněny obce, že v místech, kde se požívá vepřové maso syrové nebo polosyrové anebo kde se dělají z vepřového masa výrobky, které se požívají bez předchozího varu, jest nezbytno, aby zařídily mimo obyčejnou prohlídku masa, též prohlídku na trichiny.
V Aši byla prováděna až do této doby jen dobrovolně trichinoskopie pro jeden závod, z něhož také žádné onemocnění se nevyskytlo.
V mísíte nemoci učinila všechna potřebná opatření správa města Aše, příslušně zdravotní a veterinární orgány okresního i zemského úřadu jakož i okresní hejtman a působeno bylo všemi prostředky po ruce jsoucími k upokojení obyvatelstva.
Dnes i z průběhu nejtěžších případů možno konstatovati postupně zlepšení, takže pozorování průběhu celé invase dovoluje vysloviti oprávněnou naději, že v přítomnosti není se již třeba obávati nějakého dalšího překvapení ve zdravotním stavu onemocnělých. Zdravotní stav nemocných jest stáje sledován.
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy učinilo opatření, aby léčba byla umožněna všem onemocnělým, potřebujícím podpory a projedná otázku tuto ještě v konkrétních jednotlivých případech.
Neklid u obyvatelstva trval přechodně během doby hlavního průběhu nemoci, zvláště po zjištění příčiny, pokud obyvatelstvo z neznalosti mělo pochopitelné obavy z dalšího vývinu choroby a pokud nabylo poučeno o její příčině a o způsobu ochrany.
Radle uveřejněných zpráv, jakož i došlého výsledku šetření dlužno konstatovati, že v době od 16. do 22. května t. r. počet porážek vepřového dobytka v Aši opět se již zvýšil a v následujících týdnech byl zase zcela normální.
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy je si plně vědomo, že dosavadní ochranná opatření (fakultativní trichinoskopie, omezená pouze na určité uzeniny) nestačí a že je nutno všeobecně a jednotně tuto otázku řešiti zavedením povinné trichinoskopie, má-li býti v budoucnosti sjednána spolehlivá ochrana před takovým onemocněním ve větším rozsahu, byť i za cenu event. zvýšení nákladů výrobních; ovšem, pokud nebude podroben této prohlídce na trichiny všechen vepřový dobytek i při vlastních domácích porážkách, nebude možno toto onemocnění ani v budoucnu úplně zameziti.
Ministerstvo zdravotnictví však doufá, že se mu podaří vhodná úprava v dohodě s ministerstvem zemědělství, ježto výsledků trichinoskopie možno a nutno plně využíti jak v zájmu ochrany zdraví lidí, tak i v zájmu ochrany živočišné výroby.
V Praze dne 3. září 1934.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Spina, v. r.
2738/XIV.
Odpověď
ministra spravedlnosti a ministra vnitra
na interpelaci poslanců Hodinové-Spurné, Hádka, Vallo, Steinera a soudruhů
o týráni zatčených Četníky na severu a ve
vězení krajského soudu v Mostě
(tisk 2576/X).
V interpelaci zmínění Karel Bittner a Jan Růžička prohlásili při konaném šetření, že nebyli nikdy četnictvem týráni. Jindřich Seifert nemohl býti ve věci vyslechnut pro neznámý pobyt. Rovněž nemohl býti vyslechnut Jan Schürmann, který byl dne 5. června 1934 po odpykání trestu vyhoštěn do Německa. Jaroslav Samek odepřel se dostaviti k výslechu vyšetřujícím orgánem. Ostatní v interpelaci uvedené osoby trvaly při šetření na vzneseném obvinění. Arci jsou mezi nimi i zločinci z povolání, kteří byli až 25 krát soudně trestáni, o jejichž věrohodnosti lze důvodně pochybovati.
Interpelací dotčeni četníci, dovolavše se se zdarem svědectví příslušných policejních i vězeňských orgánů, důrazně prohlásili, že na žádného ze všech jimi zadržených, respektive eskortovaných mužů rukou nevztáhli, jejich údaje jsou potvrzeny jednak posudky v úvahu přicházejících vězeňských lékařů, zejména i co do vzniku nádoru (lipom) Stahlichova, operativně odstraněného, jednak posudkem vojenského prokurátora v Praze, jenž byv se stavem věd obeznámen, neshledal podkladu k zavedení trestního řízení.
Při šetření nepotvrdili svědkově uvádění v interpelaci, že byl Stahlich ve svém bytě před nimi políčkován.
Ve věznici krajského soudu v Mostě byl letos přechodně vyšší stav vězňů než v letech minulých a bylo proto již učiněno opatření, aby část vězňů byla přemístěna do vězníce jiného krajského soudu.
V samovazebních celách jsou umístěni nejvýše dva až tři vyšetřovanci, při čemž však každý má sivě lůžko.
Vězeňský lékař nebo jeho zástupce prohlížejí každého nového vězně nejpozději druhého dne po dodáni, avšak neshledali dosud u žádného z těchto vězňů známek zlého nakládání a zejména ne u vězňů Frant. Stahlicha, Karla Bittnera, Jana Schümanna, Bedřicha Franty, Jar. Samka a Frant. Krupičky.
Konaným šetřením nebyl zjištěn ani jediný případ týrání vězňů ve věznici jmenovaného soudu, zejména tvrzené ztýraní vězně Jaroslava Samka dne 26. února 1934 se nestalo, a také domácímu komisaři téže věznice ani jejímu správci si na zlé nakládání ve věznici žádný vězeň nestěžoval.
Frant. Krupička spolkl sice v sebevražedném úmyslu rozlámané lžíce, ale to jedině proto - jak sám uvádí - že nebylo mu věřena, že chce vésti řádný život
Vzhledem k tomu není důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 20. září 1934.
Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.
Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.
2738/XV.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Jozefa Siváka a druhů
ve věci zabaveného obilí a jiných předmětů (tisk 2610/II).
Kaločay podal stížnost k panu presidentu republiky, že bývalý župní úřad v Nitře odmítl jeho žádost o náhradu za zabavené obilí, mouku a vepře.
Tuto stížnost předala kancelář presidenta republiky ministerstvu financí k vyřízení.
Poněvadž podle protokolární výpovědi u notářského úřadu v Šimonovanech nemohl Kaločay udati, ani namel dokladů o tom, kdy podal žádost o náhradu, bylo pátráno za účelem zjištění pravého stavu věci po příslušných spisech a to: u zemského úřadu v Bratislavě, v archivu býv. župního úřadu v Nitře, dále v archivech služnov-
ského úřadu v Oslanech a býv. župního úřadu ve Zlatých Moravcích.
Toto pátrání zůstalo však bezvýsledným.
Ministerstvo financí rozhodlo tudíž o stížnosti podané k panu presidentu republiky zamítavě, ježto - kdyby i tvrzení Kaločayovo odpovídalo skutečnosti - mohlo by jití pouze o pohledávky proti bývalému státnímu obilnímu ústavu po případě, býv. ústavu pro tuky, oleje a mléko, kteréžto ústředny byly podle zákonných ustanovení povolány k výhradnému obhospodařování obílí a mlýnských výrobků po případě masa a tuku.
Tyto pohledávky měly býti podle ustanovení §u 1. zákona ze dne 8. června 1923 čís. 121 Sb. z. a n. o uplatnění nároků vůči ústřednám přihlášeny v předepsané lhůtě u orgánu, který byl poveřen likvidací těchto ústředen po případě měly býti podle §u 2. téhož zákona v další předepsané lhůtě zažalovány, jinak zanikly i s příslušenstvím, a nelze jich uplatniti a to ani proti ústřednám resp. jejich odbočkám, ani případně proti státu.
A Kaločay své pohledávky dle zdejšího spisového materiálu ani nepřihlásil, ani nezažaloval.
V Praze dne 15. září 1934.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2738/XVI.
Odpověď
ministra zemědělství
na Interpelaci poslanců Jana Koudelky, inž. Jar. Nečase, J. Bečko a soudruhů
o zřízení Říšského Poradního Sboru Zemědělského (tisk 2610/V).
Říšský Poradní Sbor Zemědělský byl při ministerstvu zemědělství zřízen výnosem ministerstva zemědělství č. j. 67. 821-IB/34 ze dne 8. června 1934, jako ústředí všech odborových vědeckých a kulturních složek zemědělské práce a praktického podnikání. Potřeba takového poradního orgánu, který by iniciativně a znalecky posuzoval odborové potřeby a zvelebovací návrhy zemědělské, jevila se stále naléhavější vzhledem k rozsáhlému oboru hospodářskému, jakým jest zemědělství a vzhledem k obsáhlosti agendy ministerstva zemědělství, jakož i vzhledem k obtížím stále vznikajícím v důsledku zemědělské kríse při řešení různých aktuelních otázek, jež mají býti vyřešeny tak, aby byla plně uspokojena zejména výkonná prakse a aby navrhované zákroky byly účelně a
přinášely maximum užitku při použití nejmenších nákladů.
V akcích velikého rozsahu dána Říšskému Poradnímu Sboru Zemědělskému možnost odborné kritiky a zároveň uložena povinnost podávati ministerstvu zemědělství další iniciativní návrhy. Zřízení Říšského Poradního Sboru Zemědělského plyne i ze zkušeností a potřeb cílevědomého poradnictví se zřetelem na usměrněnou výrobu na podkladě hospodářského plánu. Tímto zjednodušením a oživením odborové organisace zemědělské má se docíliti lepšího přehledu pracovního a zdokonalení svépomocné složky zemědělské.
Účelem Říšského Poradního Sboru Zemědělského je dle statutu podávati z vlastmi iniciativy nebo k vyzvání ministerstva zemědělství dobrá zdáni a návrhy na zvelebování zemědělství a jeho rentability, šíření zemědělského pokroku, zvláště v masách drobných podniků zemědělských, aby bylo docíleno potřebné racionalisace v provádění všech zvelebovacích akcí, jak s hlediska celostátniho tak i hospodárného využití všech prostředků, zejména odborových a svépomocných složek zemědělské organisace.
Tento sbor projednává na svých schůzích zvláště rozsah a stupeň naléhavosti praktického provádění příslušných akcí, zejména použití vhodných metod k šíření vzdělávacích prostředků prostřednictvím zemědělského školství, organisací, institucí a výzkumnictví, aby co nejúplněji byly praksí využity poznatky vědy a zvláště výzkumnictví k zhospodárnění zemědělského podnikání, k docilování jakostní produkce a zvýšení výnosnosti. Rokuje o účetné a praksi vyhovujíci organisaci zemědělského poradnictí a o úpravě ostatní agronomické služby podle potřeb státu, jakož i usměrňování výroby zemědělské. Funguje zároveň jako ústředí zemědělského poradnictví pro celou republiku.
Říšský Poradní Sbor Zemědělský při ministerstvu zemědělství se skládá:
A. Ze zástupců hlavních (vedoucích) úřadů, organisací institucí a konporací odborně zemědělských. Počet členů činí nejméně 60. V této skupině členů mají zastoupení zemské úřady, zemědělské rady (včetně zemědělské komory v Užhorodě), Svazy zemědělského družstevnictví, odborová organisace zemědělská, vědecké osvětové a zájmové organisace, které na vyzvání ministerstva zemědělství předložily terna návrhů na jmenování svých delegátů.
B. Z vědeckých odborníků neb vynikajících praktiků v jednotlivých oborech zemědělské práce - až do výše 1/4 z počtu zástupců ad A. uvedených. Tyto jmenuje přímo ministr zemědělství.
C. Z přednostů všech odborů ministerstva zemědělství jejichž členství plyne z úřední funkce, pokud ji v ministerstvu zemědělství zastávají a dále zástupce toho oddělení, jež vyřizuje agendu Říšského Poradního Sboru Zemědělského.
Práva a povinností všech členů Říšského Poradního Sboru Zemědělského jsou stejná. Členství i funkce v Říšském Poradním Sboru Zemědělském jsou čestné.
Funkční období členů ministrem zemědělství jmenovaných (ad A a B) je tříleté; členů ad C po dobu aktivní činnosti.
Veřejnost byla o účelu a složení Říšského Poradního Sboru Zemědělského informována uveřejněním statutu, seznamu členů i zřizených komisi v úředním Věstníku ministerstva zemědělství, ročník XVI č. 6) na str. 156 až 163.
V Praze dne 14. září 1534.
Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža v. r.
2738/XVII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance J. V. Najmana a druhů
ohledně exekučního vymáhání daní
berním úřadem v Duchcově
(tisk 2669/VI).
Ministerstvo financí již v celé řadě výnosů upozornilo důrazně podřízené úřady, aby pří vymáhání daňových nedoplatků postupovaly s náležitým zřetelem k hospodářským poměrům jednotlivých kategorií poplatnictva, které jejich platební schopnost třeba jen přechodně zeslabují nebo úplně podlamují, a aby u takovýchto poplatníků před zahájením exekuce, zejména před nařízením dražby, vykonaly o hospodářské situaci jejich aspoň krátké šetření a exekučních prostředků do všech důsledků použily jen u těch z nich, kteří platiti mohou, avšak z liknavosti neplatí. Ministerstvo financí se také stará, aby těchto jeho pokynů bylo v praksi skutečně dbáno.
Pokud jde o kontretní, v interpelaci uvedenou stížnost do postupu berního úřadu v Duchcově při vymáhání daní, bylo zjištěno toto:
U paní Plešmídové, majitelky obchodu střižním zbožím v Duchcově čp. 56, provedena byla dne 6. září 1933 berní exekuce pro daňové nedoplatky staršího data (z let 1925-1927) zabavením svršků, mezi nimi též rohového stolu na květiny v odhadní ceně 50 Kč. Zájem provedli pomocní berní vykonavatelé Josef Krejčí a Václav Havel. Dlužnice podpis zájemního protokolu odepřela. Dne 5. května 1934 žádal poručník nezletilých dětí Marie a Bělky Plešmídových za vyloučení některých svršků z exekuce, mezi nimi též jednoho »stolanu se sochou pana presidenta Masaryka«, poněvadž tyto předměty patří zmíněným nezletilcům. Dne 23. června 1934 berní úřad v Duch-
cově této žádosti vyhověl a mezi excindovanými předměty vyloučil též rohový stolek na květiny. Výslovně pak poručníka J. Stehlíka - v souhlase s obsahem zájemního protokolu - upozornil, že vylučovaná busta pana presidenta zabavena nebyla. Ze zájemního protokolu nelze však ani souditi, že by květinový stolek, uvedený v něm pod položkou 13., sloužil jako »olteřík« pro sošku pana presidenta, jak se v interpelaci uvádí. Výše jmenovaní berní vykonavatelé pak prohlásili, byvše vyslechnuti protokolárně dne 25. července 1934, že při zmíněném zájmu bylo poprsí páně presidentovo umístěno na konsole a těsně před ním že stál hnědě natřený stolek s květinami, který však zabaven nabyti, nýbrž bíle natřený stolek, stojící v protilehlém rohu místnosti.
Přes to, že nelze tudíž považovati nijak za prokázané, že právě zabavený stolek sloužil v době, kdy exekuce byla provedena, jako stojan pro květiny nacházející se před bustou panna presidenta (neboť jak ani strana sama nepopřela. byly v místnosti takové stolky dva, z nichž však jen jeden byl předmětem exekučního zájmu). nařídilo ministerstvo financi, aby berním vykonavatelům bylo důrazně připomenuto, že jest jejich povinností, aby při vykonávání služby postupovali vždy s náležitým taktem.
Vzhledem k výše uvedenému není důvodu k nějakým dalším opatřením.
V Praze dne 20. září 1934.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
2738/XVIII (původní znění. )
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. dra J. Jabloniczkého a druhů
o zákazu konati některé schůze (tisk 2669/VIII).
Proti zákazu veřejných shromáždění v interpelaci umřených, nebylo v žádném případě podáno odvolání, takže pořadatelé shromáždění vzdali se tak sami práva, aby postup okresních úřadů v Prievidzi a v Topolčanech, zejména důvodnost (restp. odůvodnění) zákazů byly nadřízenými úřadech v instančním postupu přezkoumány.
Vzhledem k tomu neshledávám důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 15. září 1934.
Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.
2738/XIX. (původní znění).
Odpověď
ministrů spravedlností, vnitra, sociální péče a zahraničních věcí
na interpelaci poslanců K. Śliwky, Klimenta a soudruhů
o zatýkání Poláků a vypovídání Poláků
z Československé republiky a českých
občanů z Polska (tisk 2601/VIII).
Proti československým státním příslušníkům Pavlu Sauszcikovi a Karlu Wdówkovi a proti polským státním příslušníkům Evženu Szprenzlavi, Františku Kulisiewiczovi a Stanislavu Kaszyckimu, kteří byli zatčeni v únoru a březnu 1934, bylo vedeno trestní řízení pro trestné činy proti zákonu na ochranu republiky a pro jiné trestné činy. Trestní řízení proti Szprenzelovi a Szuszcikovi bylo zastaveno. Proti ostatním byly podány obžaloby; z nich byl odsouzen Karel Widówka pro přečin pobuřování k tuhému a zostřenému vězení jednoho měsíce a peněžitému trestu 200 Kč, Kulisiewicz a Kaszycki byli obžaloby zproštěni. Trest Wdówkův byl odpykán započtenou vyšetřovací vazbou. Nikdo z jmenovaných není již ve vazbě. Podle zprávy vrchního státního zastupitelství v Brně nebylo proti Aloisu Dudovi vůbec trestní řízení zavedeno.
Údaje interpelace o domnělém vypovědění 72 a 23 polských státních příslušníků z Československé republiky neodpovídají skutečnosti. V tomto případě šlo pouze o zamítnutí žádosti Báňské a hutní společnosti, železáren v Třinci za povolení k zaměstnávání 70 polských státních příslušníků, dále pak o odepření povolení k dalšímu zaměstnávání 19 polských příslušníků v petrovické továrně na sodu padle předpisu zákona č. 39/ 1928 o ochraně domácího trhu práce.
Zaměstnávání cizích státních příslušníků má území republiky Československé podléhá po dobu nepříznivého stavu na domácím trhu práce ustanovením zákona z 19. března 1928. č. 39 Sb. z. a n., jak už shora bylo naznačeno. Při rozhodování o žádostech za povolení k zaměstnávání cizinců nutno se proto říditi mimořádnými poměry na domácím trhu práce. Značný počet
tuzemských nezaměstnaných zpravidla vylučuje, aby mohlo býti dáno svolení k zaměstnávání cizinců, jestliže mohou býti nahrazeni stejně kvalifikovanými silami domácími.
Ministerstvo zahraničních věcí jednalo s polskou vládou o propuštění z práce a vypovídání československých státních příslušníků z Polska a dostalo se mu ujištění, že věc bude blahovolně přezkoumána.
V Praze dne 5. září 1934.
Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.
Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.
Ministr sociální péče: Dr. Meissner, v. r.
Ministr zahraničních věcí: Dr. Eduard Beneš, v. r.
2738/XX.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců V. Mikuláše, Jar. Hynka, Petra Solfronka a druhů
o pomoci zemědělcům postiženým
katastrofálním suchem
(tisk 2645/I).
Bylo nařízeno, aby zemědělci poškození katastrofálním suchem, kteří z tohoto titulu zamýšleli žádati o podporu, byli upozorněni, že tak nutno učiniti za šetření předpisů vládních nařízení ze dne 24. května 1928, č. 74 a 75 Sb. z. a n. Dále bylo okresním úřadům uloženo, aby za součinnosti místních a okresních nouzových komisí urychleně provedly vyšetření hlášených škod tak, alby příslušně elaboráty mohly býti předloženy do 15. srpna t. r. správám podpůrných fondů, zřízených při zemědělských radách, pokud se týče na Podk. Rusi při zemském úřadě v Užhorodě a aby o výsledku šetření vyrozuměly příslušné berní správy za účelem povolení daňových úlev. Zároveň byly správy podpůrných fondů vyzvány, aby po předložení nouzových elaborátů neprodleně rozhodly na základě těchto elaborátů tak, aby poškozeným se dostalo rychlé a vydatné pomoci ještě před podzimní setbou.
Poněvadž prostředky živelních fondů na nutnou pomoc nestačily, byla jim poskytnuta mimořádná dotace ve výši 100 milionů Kč.
V případech zvláště naléhavých byly poskytovány správami uvedených fondů okamžité pomoci, zejména na zakoupení krmiva pro dobytek (Čechy) a na opatření strniskovébo osiva (Slovensko a Podk. Rus). K zabezpečení krmiv pro domácí potřebu směřovalo též zařazení vývozu význačnějších krmiv do povolovacího řízení.
Bylo učiněno opatření, aby státní lesní správa vycházela vstříc poškozeným zemědělcům, pokud budou žádati za příděl steliva ze státních lesů, zejména též rašeliny jako hodnotného steliva. Rovněž majitelům jiných lesů byl podobný postup doporučen.
Z prostředků zmíněných fondů zvětšených shora uváděnými způsobem provádějí se všechny nezbytně nutné pomocné akce, osivové, krmivové atd. V rámci těchto akcí opatřena byla pěstitelům raných bramborů, postiženým katastrofální neúrodou raných bramborů, zlevněná sadba raných bramborů. Krmivo a osivo potřebné pro poškozené kraje zlevňuje dále i 40% sleva dovozného na železnicích, povolená jednak pro zásilky sena, slámy, jetele a jiných krmiv ze všech a do visech stanic v Československé republice a z ciziny s platností ad 20. července t. r. do odvolání, nejdéle do konce června 1935, jednak pro zásilky pšenice, žito, ječmene a ovsa, ze všech a do všech stanic, vyjma pohraniční přechodné stanice, »přechody«, pohraniční přechodně body, překladiště a přístavy, s platností od 5. záři t. r. do 30. dubna 1935.
Vydáním vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 142 Sb. z. a n., o dalších dočasných Opatřeních při vymáhání pohledávek proti zemědělcům a nezaměstnaným v okresích zvláště těžce postižených neúrodou chráněni jsou zemědělci v těchto okresích před vymáháním soukromých i věřejných pohledávek, a to do 30. září t. r.; o krátkodobě prodloužení tohoto předpisu, arci ve zúženém rozsahu místním, se jedná.
Ministerstvo financí ve snaze pomoci poplatníkům postiženým v letošním roce živelními pohromami, zejména dlouhotrvajícím suchem a vedrem, uložilo již výnosem ze dne 14. července 1984, č. 74. 039/34-III/9a, vyměřovacím úřadům, aby na žádostí postižených za příročí, podané buď individuelně nebo hromadně prostřednictvím obecních úřadů, zájmových organisací a pod., povolovaly blahovolně splátky na daňově nedoplatky, jakož i na běžné daně a ve zvláště závažných případech tyto daně úplně a - případně i bezúročně - posečkávaly na dobu, která bude uznána za přiměřenou u poplatníků, kteří jsou ve svých příjmech odkázáni výlučně nebo převážně na výnos žní, třeba na dobu až do ukončení příští sklizně, t. j. do 30. září 1935. V obcích, o nichž jest vyměřovacímu úřadu známo, že byly postiženy v důsledku živelní pohromy katastrofální neúrodou, může býti poplatníkům-zemědělcům povoleno bezúročné posečkání dlužných daní na dobu až do 30. září 1935 i bez žádostí z moci úřední, ovšem nikoliv takovým poplatníkům, kteří výji-
mečně katastrofální neúrodou neutrpěli, nebo kteří přes takovou neúrodu mohou vzhledem ke svým jinakým majetkovým a výdělkovým poměrům své daňové povinnosti splniti. Vyměřovací úřady byly dále poukázány, aby s největším urychlením rozhodovaly, pokud se týče předkládaly k rozhodnutí vyšším stolicím žádosti poškozených zemědělců za slevu daní z důvodu ohrožení výživy nebo nebezpečí hospodářské zkázy, žádosti za slávu pozemkové daně pří poškození lesů (§§ 111-116 zákona o přímých daních) a žádosti za slevu dané třídní z důvodu živelní škody (§ 171 zákona o přímých daních) a aby při rozhodování o žádostech za slevu daní z důvodu ohrožení výživy nebo nebezpečí hospodářské zkázy byl vzat v mezích platných zákonných ustanovení náležitý zřetel na škody, které žadatelé utrpěli živelními pohromami v letošním roce, případně v předcházejících létech.
Náhrada pozemkové daně s přirážkami bude poškozeným poskytnuta, pokud o to požádají a pokud budou dány předpoklady stanované vládním nařízením ze dne 24. května 1928, č. 74 Sb. z. a n. Bylo učiněno opatření, aby zemědělci byli upozornění na postup, jejž dlužno v tom směru zachovati.
Pokud se týče požadavku zvýšeného nákupu dobytka pro výrobu masových konserv pro vojsko, dlužno uvésti, že masové konservy, jež udržuje vojenská správa v zásobě, najsou určeny k pravidelnému stravování v míru, nýbrž tvoří zálohu pro nejnutnější potřeby pro dobu mimomírovou. Z této stálé zásoby masových konserv se každého druhého roku část starší čtyř let zkonsumuje a nahradí novou výrobou a to jedině z důvodu nutné obměny nejstarší zásoby. Tato obměna jest však -spojena se značným finančním nákladem, ježto stratva připravovaná z čerstvého masa, jest daleko levnější (na 1 krabici masových konserv doplácí vojenská správa cca 3 Kč). Poslední normální výroba masových konserv byla provedena počátkem roku 1934; vojenská správa má tudíž zásobu pilně zabezpečenu. Pokud pak se pomýšlelo na mimořádnou výrobu 5, 000. 000 masových konserv, nemohl býti tento plán uskutečněn pro nedostatek peněžní úhrady.
O požadavku přidělili otrub získaných mletím vojenského žita podotýká se, že dosavadní způsob přednostního přidelování otrub zemědělcům nebude lze na příště zachovati vzhledem na ustanovení vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 137 Sb. z. n n. o úpravě obchodu s obilím moukou, mlýnskými výrobky a některými krmivy, dle něhož smí vojenská správa na příště pro dávati otruby jen Československé obilní společnosti nebo jejím prostřednictvým za cenu a podmínek stanovených vládou Citovaných vládním nařízením došlo také ke všeobecné regulaci cen za obilí z letošní sklizně a to na úrovni pro zemědělce aspoň částečně přijatelné.
V Praze dne 27. září 1934.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
2738/XXI.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance E. Kejmara a druhů
o stížnostech na duchcovský berní úřad (tisk 2610/I).
Odpovídaje na výše uvedenou interpelaci, prohlašuji, že ani nově provedeným šetřením nebylo potvrzeno, že by berní úřad v Duchcově nejednal s poplatníky podle své povinnosti šetrně, zdvořile a slušně. Vrchní berní tajemník Sekyra, přednosta berního úřadu v Duchcově a berní tajemník Petřík vycházejí všem poplatníkům bez rozdílu národnosti ochotně vstříc. Proti oběma jmenovaným, kteří jsou národnosti české, nebylo dosud stížnosti ani od poplatníků národnosti německé, jichž jest v okrese přes 90%.
Přesázka finančního rady Kubáta z Roudnice n. Lab. do Duchcova byla vyvolána pensionováním vrchního finančního rady Blumauera, dřívějšího přednosty berní správy v Duchcově, a nedošlo k ní tudíž z důvodů, o nichž se interpelace zmiňuje, zejména talie ne proto, že by si více jak úřadu hleděl obhospodařování svého statku ve Slatině u Libochovic. Jmenovaný úředník rozhodně popřel, že by byl někdy v úředních hodinách do Slatiny dojížděj a uvedl, že má sice ve Slatině prostřední hospodářství, z toho je však většina pronajato a jen zbytek obhospodařují rodiče jeho manželky. Nemám důvodu pochybovati o tvrzení Kubátově, který jest znám jako zdatný a svědomitý, službě plně oddaný úředník.
Pokud jde o postup berního úřadu, resp. berní správy v Duchcově proti jednotlivým poplatníkům v interpelaci jmenovaným, bylo vyšetřeno toto:
1. Marie Brzáková, majitelka firmy Václav Brzák, krejčovství a obchod konfekční v Duchcově, dluhovala koncem května t. r. na dani z příjmu, důchodové, výdělkové, z obratu, úrocích 2 prodlení a exekučních poplatcích za rok 1931 a léta následující celkem 86. 649. 55 Kč. Z výše i stáří zmíněného nedoplatku, jakož i z toho, že na nedoplatky bylo zaplaceno za posledních 5 lat celkem jen 14. 310 Kč, vyplývá, že dlužnice svým daňovým povinnostem - ať již z jakéhokoliv důvodu - nedostála a byl proto berní úřad oprávněn nedoplatek vymáhati.
K vydobytí zmíněného nedoplatku provedl berní úřad v Duchcově dne 11. února 1931 zájem svršků. Dražba jich stanovená nejprve na 29. září 1931 byla odložena, ježto dlužnice zaplatila zatím 2. 000 Kč. Další dražby, stanovené