Mimo tato překročení celkových úvěrů kapitoly vzniklo ještě překročeni úvěrů na osobní výdaje u kapitoly 5 o částku 7, 882. 041 Kč 55 h, které bylo uhrazeno úsporami ve výdajích věcných, a které vyžaduje proto podle ustanovení odst. 2 čl. XI finančního zákona souhlasu Národního shromáždění.

O projednání těchto překročení, jež nebylo možno uhraditi ve smyslu čl. XI. fin. zákona na rok 1933 úsporami v rozpočtu vlastní kapitoly, uvádí nejvyšší účetní kontrolní úřad:

Na úhradu nákladů spojených s péčí o nezaměstnané bylo v rozpočtu na rok 1933 stanoveno celkem 757, 540. 000 Kč, při čemž do kap. 17, tit. 5, § 4, byla zařazena částka 57, 540. 000 Kč a ve skupině III. státního rozpočtu zajištěna úhrada na nouzové dávce až do výše 100, 000. 000 Kč, na dani důchodové až do výše 200, 000. 000 Kč a z daně z obratu a daně přepychové až do výše 400, 000. 000 Kč. Poněvadž nouzová dávka nebyla roku 1933 zavedena, nebylo možno uskutečniti úděl z ní a k disposici jsoucí celkový úvěr snížil se tím na 657, 540. 000 Kč. Pokud náklady přesahují tuto částku, nutno je účtovati jako překročení úvěru zařazeného do kap. 17, tit. 5, § 4. Ministerstvo sociální péče dopisem ze dne 20. září 1933, čís. 35. 188III/E-33, vylíčilo stav úvěrů své kapitoly i očekávané výdaje do konce rozpočtového roku a upozorňujíc, že nezbytný úvěr na péči o nezaměstnané nemůže býti uhrazen úsporou v rozpočtu kapitoly 17, žádalo o usnesení vlády, aby bylo učiněno opatření podle ustanovení čl. XII. fin. zákona, resp., aby ministr financí opatřil prostředky pro vyšší výdaje na péči o nezaměstnané. O tomto návrhu ministerstva sociální péče bylo ve schůzi ministerské rady konané dne 23. prosince 1933 (intimováno dne 28. prosince 1933, čís. 20. 490/1933 m. r. ) v zásadě usneseno, aby bylo učiněno opatření podle ustanovení čl. XII. fin. zákona pro rok 1933 pro dílčí rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1933, pokud jde o dodatečný úvěr na překročení v oboru výplat státního příplatku na podporu nezaměstnaných a ke zmírnění následků nezaměstnanosti vůbec. Při tom bylo ministerstvu sociální péče uloženo, aby připravilo v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem tento návrh podle skutečného stavu ke dni 31. prosince 1933. Tomu vyhovělo ministerstvo sociální péče návrhem ze dne 24. ledna 1934, čís. E-1112-25/1, v němž žádalo, aby ministerská rada se usnesla, že má dodatečným úvěrem opatřiti se úhrada vyšší potřeby na péči o nezaměstnané odhadovaná jím částkou 190, 457. 386 Kč. Po sestavení dílčích závěrečných účtů pro kap. 17 doplnilo ministerstvo sociální péče tento návrh dopisem ze dne 26. dubna 1934, čís. P-4122-23/4, žádajíc, aby souhlas Národního shromáždění byl vyžádán pro překročení rozpočtu kapitoly ve výši 179, 577. 076 Kč 45 h, jak toto vyplynulo z dílčích závěrečných účtů kapitoly 17.

Podle výsledků sestavených z přezkoušených dílčích závěrek pro státní závěrečný účet za rok 1933 vyžadují souhlasu Národního shromáždění podle čl. XII. fin. zákona na rok 1933:

a) U kap. 5 - Ministerstvo národní obrany - překročení úvěru na výdaje osobní

v částce......................... 7, 882. 041 Kč 55 h,

které bylo uhrazeno úsporami na výdajích věcných,

b) u kap. 17 - Ministerstvo sociální péče - překročení celkového úvěru kapitoly

v částce......................... 179, 577. 076 Kč 45 h,

c) u kap. 21 - Ministerstvo financí - překročení celkového úvěru kapitoly

v částce......................... 178, 839. 250 Kč 13 h.

Ministerstvo národní obrany na upozornění ministerstva financí ze dne 27. prosince 1933, čís. 149. 488/33-I/2b, že překročení na výdajích osobních nemůže býti podle odst. 2. čl. XI. fin. zákona na rok 1933 uhrazeno úsporami u výdajů preliminovaných pro věcné výdaje a na sdělení nejvyššího účetního kontrolního úřadu ze dne 29. prosince 1933, čís. 14. 048/IV/1933 blíže rozvedené ještě v dopise nejvyššího účetního kontrolního úřadu z 8. března 1934, čís. 2. 804/98/IV/1934, že ku krytí překročení u výdajů osobních z úspor na výdajích věcných jest třeba souhlasu Národního shromáždění, oznámilo dopisem z 29. března 1934, čís. 1. 968/Dův. -V/3-1934, ministerstvu financí výši překročení osobních výdajů s požádáním, aby zařídilo další, co vzhledem k ustanovení finančního zákona uzná za nutné nebo vhodné.

Celková výdajová náležitost u jednotlivých rozpočtových kapitol vyjma kap. 17 a 21 vykazuje vesměs příznivý výsledek, v celkové částce............... 105, 207. 482 Kč 75 h

a to v důsledku úsporných opatření jež byla vládou zařízena.

Na osobní výdaje vlastní státní správy byla potřeba proti rozpočtu nižší celkem o 71, 342. 812 Kč 25 h, z čehož připadá na úsporu při osobních výdajích podle platových zákonů částka 51, 953. 939 Kč 20 h a při ostatních osobních výdajích 19, 388. 873 Kč 05 h. Tato úspora je výsledkem opatření podle zákona ze dne 28. prosince 1932, čís. 204 Sb. z. a n., jímž zavedeny byly srážky z platů, jež u vlastní státní správy dosáhly částky 226, 007. 968 Kč 60 h a tím značně přesáhly částku, o niž byl rozpočet výdajů osobních snížen proti rozpočtu na rok 1932. úvěr na osobní výdaje byl překročen jen u kap. 5 - Ministerstvo národní obrany - o částku 7, 882. 041 Kč 55 h. Toto překročení bylo uhrazeno úsporami u výdajů věcných a vyžaduje podle ustanovení odst. 2, čl. XI finančního zákona souhlasu Národního shromáždění, jak bylo uvedeno již dříve.

Potřeba na osobní výdaje podle platových zákonů a nařízení činí pro vlastní státní správu 2. 547, 081. 085 Kč 80 h (28'66% celkové náležitosti preliminovaných výdajů na rozpočet, str. 12) a potřeba na osobní výdaje podle platových zákonů a služebních řádů u státních podniků činí 2. 217, 299. 409 Kč 32 h (30'58% celkových provozních výdajů, str. 14). Srážky z platů podle zákona čís. 204/1932 Sb. z. a n. činily u zaměstnanců státních podniků úhrnem 156, 682. 497 Kč 90 h.

Oproti náležitosti preliminovaných výdajů za rok 1932...... 9. 397, 127. 688 Kč 80 h

jest náležitost preliminovaných výdajů za rok 1933......... 8. 885, 746. 613 Kč 83 h

nižší o......................... 511, 381. 074 Kč 97 h.

Snížení výdajů je výsledkem úsporných opatření, hlavně podle zákona čís. 204/1932 Sb. z. a n.

Při porovnání náležitosti preliminovaných státních příjmů...... 7. 355, 659. 048 Kč 78 h

s příjmy stanovenými rozpočtem................ 8. 634, 170. 060 Kč - h

jeví se náležitost příjmová nižší o................ 1. 278, 511. 011 Kč 22 h.

Příčinou tohoto značného schodku, který dosahuje 14'81% rozpočtu, jest skoro úplně nižší náležitost v příjmech kap. 21 - ministerstvo financí -, kde zůstaly za rozpočtem všechny veřejné dávky vyjímaje poplatky; oproti rozpočtu byla náležitost nižší: u přímých daní o 20, 660. 511 Kč 45 h, u daně z obratu a daně přepychové o 195, 382. 431 Kč 65 h, u cel o 181, 253. 031 Kč 95 h, u daní spotřebních o 238, 263. 710 Kč 25 h, u monopolů o 4, 357. 031 Kč 55 h, u všeobecné pokladní správy o 706, 619. 351 Kč 42 h, z čehož na saldo státních podniků připadá 652, 538. 724 Kč 55 h; vyšší příjmovou náležitost proti rozpočtu vykazují jen poplatky o 73, 665. 184 Kč 70 h. Také náležitost administrativních příjmů ostatních rozpočtových kapitol zůstala z převážné části za rozpočtem, a to hlavně u státního úřadu statistického o 3, 614. 723 Kč 90 h, u ministerstva zahraničních věcí o 3, 622. 945 Kč 60 h, u ministerstva vnitra o 13, 364. 750 Kč 60 h, u ministerstva veřejných prací o 8, 246. 783 Kč 90 h a u ministerstva sociální péče o 4, 660. 305 Kč 40 h. Podstatně vyšší příjmovou náležitost nad rozpočet vykazují jen kap. 10 - ministerstvo školství a národní osvěty - o 14, 000. 647 Kč 90 h, kap. 19 - ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o 8, 599. 127 Kč 65 h, kap. 20 - odpočivné a zaopatřovací platy - o 14, 516. 684 Kč 50 h.

Oproti náležitosti preliminovaných příjmů za rok 1932...... 8. 571, 245. 713 Kč 22 h

jest náležitost preliminovaných příjmů za rok 1933......... 7. 355, 659. 048 Kč 78 h

nižší o......................... 1. 215, 586. 664 Kč 44 h.

Snížení bylo způsobeno jednak poklesem příjmů vůbec vyplývajícím ze zhoršení hospodářské situace, jednak v tom, že v roku 1933 byly od hrubých příjmů odečteny zvýšené příděly a úděly ve skupině III.

Účiny nepreliminované.

Ve výdajích nepreliminovaných (str. 120-122) vykazují se v části A výdaje (uhrazené podle zákonů jich se týkajících z příjmů mimo rozpočet) a to:

v oboru kap. 14 - ministerstvo veřejných prací -

a) náklad na stavby státních obytných domů.... 11, 582. 845 Kč 65 h povolený zákonem čís. 35/1923 Sb. z. a n. a uhrazený

z výtěžku losové půjčky podle zákona čís. 100/1921 Sb. z. a n.;

b) náklad na stavby z půjčky práce....... 3, 430. 860 Kč 95 h

povolený zákonem čís. 48/1933 Sb. z. a n. a uhrazený

z výtěžku půjčky podle téhož zákona;

v oboru kap. 21 - ministerstvo financí (všeobecná pokladní správa) -

a) příděl ze státní investiční půjčky na investice čsl.

tiskové kanceláře............. 1, 059. 480 Kč 95 h

povolený a uhrazený podle zákona čís. 35/1931 Sb. z. a n.;

b) příděl na investice státních lázní....... 2, 000. 000 Kč - h

povolený a uhrazený podle čl. XV, odst. 1, lit. e) zákona čís. 197/1932 Sb. z. a n.;

c) příděly z půjčky práce, povolené a uhrazené podle zákona čís. 48/1933 Sb. z. a n.:

1) státním podnikům.......... 247, 457. 860 Kč 10 h

2) státním fondům........... 175, 000. 000 Kč - h

3) samosprávným svazkům........ 64, 941. 671 Kč 45 h.

V části B vykazují se nepreliminované výdaje, pro které nebyla zákony, o něž se opírají, stanovena zvláštní úhrada a které bylo proto třeba hraditi z příjmů na rozpočet, a to:

v oboru kap. 5 - ministerstvo národní obrany -......... 3, 196. 219 Kč 55 h.

Výdaje tyto vznikly vojenské správě v době po státním převratu za léčení, stravování, dopravu a pod. bývalých rakousko-uherských aktivních vojínů cizí státní příslušnosti a byly dosud vedeny v kontokorentu. Poněvadž

Přesuny úvěrů.

Postup při opatřování rozpočtové úhrady pro výdaje v případech, kdy povolený úvěr nestačil na úhradu potřeby, anebo kdy se objevila nutná potřeba úvěrem v rozpočtu neopatřená, byl upraven článkem XI a XII finančního zákona stejně jako v dřívějších letech v ten smysl, že úhrada vyšších než preliminovaných nebo rozpočtem neopatřených výdajů úsporami mohla býti za určitých předpokladů provedena jen v mezích téže kapitoly, kdežto k výdajům, kterými byl překročen celkový úvěr kapitoly a k překro-

cením výdajů preliminovaných jako osobní, k jichž úhradě podle ustanovení čl. XI, odst. 2. nesmělo býti použito prostředků povolených pro věcné výdaje, bylo třeba souhlasu Národního shromáždění. Přesunů úvěrových v mezích téže kapitoly projednal nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1933 celkem 329 na úhrnnou částku 104, 757. 353 Kč 86 h a to na nutné doplnění úvěrů preliminovaných 238 v úhrnné částce 77, 455. 616 Kč 55 h a na úhradu výdajů nepreliminovaných 91 v úhrnné částce 27, 301. 737 Kč 31 h. Oproti roku předchozímu (266 přesunů s obnosem 84, 259. 529 Kč 45 h) se počet projednaných úvěrových přesunů i celková částka zvýšily. Tato vzestupná tendence u přesunů objevuje se již druhým rokem a to po předcházejícím delším období, kdy přesunů rok po roce ubývalo. Změna je přirozeným důsledkem restrikčních zásahů rozpočtových, kterými byly u mnohých rozpočtových oddělení a pododdělení úvěry vymezeny jen tak, že u detailních položek byly k disposici jen prostředky omezené na míru nezbytně nutnou a bez reservy na mimořádné neočekávané výdaje. Toto úsporné omezení rozpočtových úvěrů mělo za následek, že bylo častěji než dříve nutno hledati prostředky (úspory) k úhradě vyšších nutných výdajů na širší basi než v rámci rozpočtových pododdělení, mezi jejichž položkami jsou přesuny (t. zv. interní virementy) dle finančního zákona přípustný bez souhlasu nejvyššího účetního kontrolního úřadu a nejsou Národnímu shromáždění vykazovány. Vedle toho působila ovšem i neurčitost nynějších hospodářských poměrů ztěžujících přesnost v odhadu potřeb budoucnosti.

Více přesunů bylo projednáno zejména:

a) při ministerstvu vnitra v důsledku vyššího osobního a věcného nákladu na nově zřízené pohotovostní oddíly četnictva;

b) při ministerstvu školství a národní osvěty v důsledku vyššího nákladu na mimořádné příspěvky pro stavbu soukromých škol, vyššího nákladu na platy a honoráře za přespočetné hodiny zaměstnanců středních škol, na mimořádné státní příspěvky divadlům, na příspěvky pro administrativní a ostatní potřeby církví a na akci ve prospěch nezaměstnané inteligence;

c) při ministerstvu veřejných prací vzhledem k vyššímu nákladu na komisionelní výlohy státních techniků, činných v oboru působnosti zemských a okresních zastupitelských sborů, na příspěvky pro stavby a přestavby nestátních silnic a mostů, na novostavbu budovy ministerstva financí, na koupi pozemku pro stavbu budov zemského četnického velitelství a policejního komisařství v PrazeBřevnově, na koupi budovy pro umístění státních úřadů v Chebu, na koupi budovy pro umístění finančních úřadů a okresního soudu v Praze-Bubenči, na stavbu menšinových škol, na stavbu státních obytných domků pro ubytování obyvatelstva postiženého živelní pohromou ve Výloku a na příspěvky ku stavbám nestátním, podnikaným ve veřejném zájmu;

d)při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ježto se projevil vyšší náklad na náhradu nedobytného léčebného všeobecným veřejným léčebným ústavům v zemi Slovenské a Podkarpatoruské;

e) při odvětví "Odpočivné a zaopatřovací platy", ježto byl náklad na pensijní a zaopatřovací platy civilní vyšší, než rozpočtem bylo předpokládáno.

Oproti tomu bylo projednáno méně přesunů:

a) při předsednictvu ministerské rady tím, že byly omezeny přesuny pro výdaje povahy subvenční;

b) při ministerstvu zahraničních věcí, ježto se zejména nevyskytl žádný přesun pro výdaje propagační;

c) při ministerstvu spravedlnosti s Nejvyšším soudem, ježto se vyskytly v omezenějším rozsahu přesuny na věcné potřeby justiční správy v zemích;

d)při ministerstvu zemědělství omezením přesunů pro výdaje povahy subvenční;

e)při ministerstvu průmyslu, obchodu a živností, ježto se nevyskytla žádná splátka na výpůjčky plavebních společností, garantované státem;

f)při ministerstvu financí zvláště tím, že se neopakoval přesun na výdaje spojené se šekovým řízením a s rozšířením šekového řízení pro státní účely, a že byly v nižších částkách projednány přesuny, týkající se nákladů na plnění závazků z převzatých záruk.

VEŘEJNÉ DÁVKY.

Vývoj příjmů z jednotlivých veřejných daní a dávek, změny u jejich výnosu po reformě přímých daní, poměr mezi jednotlivými druhy daní, rozdíl předpisu a platby i neustálý vzrůst nedoplatků daňových při všem úsilí finanční správy o depuraci, vyvolávají oprávněnou pozornost při parlamentním projednávání rozpočtů i účtů státních, neboť jsou důležitým faktorem úvah o příštím vývoji rozpočtového hospodaření a finanční politiky. Přihlížeje k tomuto významu, nejvyšší účetní kontrolní úřad rozšiřuje tentokráte stať o nedoplatcích daňových, v minulém účtu po prvé k úvodu připojenou, vkládá nově přehled o výnosu veřejných dávek v letech 1919 až 1933 a rozšiřuje rozčlenění nedoplatků a přeplatků podle let vzniku o data spotřebních daní.

Nedoplatky na veřejných dávkách činí koncem roku 1933 po odečtení přeplatků celkem 4. 822, 489. 027 Kč 70 h; proti nedoplatkům vykázaným na konci roku 1932 zmenšily se jedině u přímých daní o 148, 342. 210 Kč 15 h, kdežto u daně z obratu a daně přepychové se zvýšily o 41, 822. 180 Kč 05 h, u spotřebních daní o 2, 462. 293 Kč a u poplatků o 149, 407. 484 Kč 45 h.

Podle § 7 zákona čís. 48/1933 Sb. z. a n. o půjčce práce bylo možno vyrovnávati nedoplatky přímých daní jakož i nedoplatky daně z obratu a daně přepychové za rok 1930 a roky předchozí se všemi přirážkami k nim vybíranými, úroky z prodlení a exekučními poplatky. Při zaplacení 75% nedoplatků, vykonaném z polovice v hotovosti a z polovice v dluhopisech dřívějších státních půjček, mělo se odepsati zbývajících 25%. Na daňovou povinnost, vybíranou berními úřady, byla takto zaplacena částka 540, 156. 361 Kč 10 h, takže s odpisem 180, 052. 120 Kč 40 h měla býti podle § 7 zákona o půjčce práce zlikvidována celkem částka 720, 208. 481 Kč 50 h.

Podle účetních závěrek byla berními úřady v roce 1933 odepsána podle § 7 zákona o půjčce práce na

přímých daních částka.................... 74, 781. 539 Kč 95 h,

na dani z obratu a dani přepychové částka............ 37, 206. 227 Kč 75 h

a na přirážkách samosprávných svazků a fondů částka........_____52, 124. 935 Kč 80 h,

tedy dohromady částka................... 164, 112. 703 Kč 50 h.

Nebyly tudíž v roce 1933 provedeny u berních úřadů veškeré odpisy podle § 7 zákona o půjčce práce, a to proto, že platby vykonané v dluhopisech dřívějších státních půjček v posledních dnech lhůty mohla poštovní spořitelna v Praze vykázati berním úřadům teprve během měsíce prosince 1933, takže již z technických důvodů nebylo možno provésti i příslušné odpisy. Podle vykázané celkové platby mela by býti podle § 7 zákona o půjčce práce odepsána v roce 1934 ještě částka 15, 939. 416 Kč 90 h.

Podle odpisů v roce 1933 již provedených byla podle § 7 zákona o půjčce práce zlikvidována u přímých

daní pouze částka...................... 299, 126. 159 Kč 80 h,

u daně z obratu a daně přepychové pouze částka.......... 148, 824. 911 Kč - h

a u přirážek samosprávných svazků pouze částka.......... 208, 499. 743 Kč 20 h.

Jaká částka připadá na přímé daně a na daň z obratu a daň přepychovou z úhrady 63, 757. 667 Kč 50 h, odpovídající odpisům v roce 1933 ještě neprovedeným, bude zjištěno teprve podle účetních závěrek za rok 1934. Uváží-li se však, že podle § 7 zákona o půjčce práce byla uhrazena i povinnost za rok 1930 a roky předchozí předepsaná dodatečně teprve v roce 1933, která není zahrnuta v nedoplatcích vykazovaných ve státním závěrečném účtu za rok 1932, možno míti za to, že skutečný efekt likvidace daňových nedoplatků za rok 1930 a roky předchozí, jež byly ve státním závěrečném účtě za rok 1932 vykázány, nebude se ve skutečnosti značněji odchylovati od vykazované zde částky, vyšetřené podle odpisů v roce 1933 již provedených.

Dále na nedoplatky přímých daní vybíraných srážkou za rok 1930 a roky předchozí byla podle § 7 zákona o půjčce práce zaplacena celkem částka 334. 787 Kč 90 h.

Pro sledování depurace daňových nedoplatků vyžádal si nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1933 výkazy všech nedoplatků podle jednotlivých berních úřadů. Z těchto výkazů bylo shledáno, že většina berních úřadů vykazovala i koncem roku 1932 ještě nedoplatky za rok 1926 a roky předchozí. Celkové nedoplatky na přímých daních a na dani z obratu a dani přepychové, neúměrně vysoké proti jednoroční náležitosti, vyskytují se hlavně u větších berních úřadů, zejména v sídlech zemských finančních úřadů, zvláště u berních úřadů (súčtovacích oddělení berních správ) v Praze. Ježto podstatnější snížení nedoplatků nenastalo ani v důsledku výhod podle § 7 zák. čís. 48/1933 Sb. z. a n. o půjčce práce, bylo ministerstvo financí v podrobném rozboru výsledků dílčích (zemských) účetních závěrek pro přímé daně a pro daň z obratu a daň přepychovou za rok 1932 (v němž bylo přihlíženo i k nedoměrkům a nedodělkům finančních úřadů administrativních) upozorněno na potřebu usilovnějšího vymáhání daní a jeho účelné organisace u všech úřadů větších, pro státní pokladnu zvláště významných. K tomu bude ovšem třeba, aby byly, pokud se tak již během roku 1933 nestalo, zpracovány všechny nedodělky u vyměřovacích úřadů, aby mohla býti zjištěna skutečná výše nedoplatků, jež mají býti od poplatníků vybrány. Ježto značnější nedoměrky a nedodělky vykazovaly právě vyměřovací úřady v sídlech zemských finančních úřadů a ve velkých městech, bude nutno u těchto úřadů uvésti agendu vyměřovací, odvolací a vyřizování žádostí za odpisy a povolování splátek do běžného stavu vhodnými opatřeními personálními a organisačními.

Dá se očekávati, že příznivý vliv na depuraci nedoplatků bude míti i vládní nařízení ze dne 9. února 1934, čís. 16 Sb. z. a n., jímž byla rozšířena kompetence finančních úřadů I. a II. stolice pro rozhodování o žádostech o prominutí daní a povolování splátek.

V příčině nedoplatků na dani válečné pokračoval nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1933 v projednávání předložených individuelních výkazů nedoplatků větších poplatníků, jakož i došlých odpovědí a vysvětlení finančních úřadů; při tom poukazoval zejména na velké případy nedoplatků, jichž trvání nebylo náležitě odůvodněno, resp. kde vymáhání nebylo dosti účinně vedeno a kde dle okolností vymáhání bylo na závadu, že nebyly vyřízeny opravné prostředky a žádosti za odpisy, a na případy, kde bylo shledáno, že povolené splátky bez odůvodnění nebyly dodržovány. Upozorňoval na případy, kde odpis nebyl realisován, ač podmínky odpisu byly splněny, a doporučoval, aby návrhy na odpisy z důvodu nedobytnosti byly s urychlením vyřizovány v případech, kde nedobytnost nedoplatků, nastalá bez zavinění finančních úřadů, jest bezpečně prokázána.

Ježto z celkových nedoplatků daně válečné, vykázaných koncem roku 1932 částkou 275, 875. 714 Kč, připadala na zemi českou částka 235, 625. 917 Kč 30 h, bylo doporučeno zemskému finančnímu ředitelství v Praze, aby postup jejich depurace byl soustavně sledován na podkladě individuelních výkazů, jež by berní úřady periodicky předkládaly. Zemské finanční ředitelství v Praze vyzvalo pak berní úřady, aby předložily individuelní výkazy po uplynutí lhůty pro dosaženi daňové výhody podle § 7 zákona o půjčce práce (t. j. po 15. listopadu 1933). Na podkladě těchto nových výkazů bude i nejvyšší účetní kontrolní