2732/VII.
Interpelace
poslanců Fr. Seidla, Fr. Dlouhého, R. Tayerle a soudruhů
ministru financí
ve věci revise systemisace v kancelářských službách finančních prokuratur.
Služební agenda finančních prokuratur ve všech zemích republiky se oproti roku 1914 více než zdvojnásobila, jak přesvědčivě dokazuje roční obrat úředních spisů prokuraturami zpracovaných. Počat úředníků 1. služební třídy byl v důsledku zvýšené agendy podstatně rozšíren, ale počet kancelářských úředníků zůstal na původním stavu předválečném a u finančních prokuratur v Praze i Brně, ale i v Bratislavě a Užhorodě je přímo katastrofálni nedostatek kancelářských úředníků. Počet pomocného kancelářského personálu (vrch. oficiantů, oficiantů a kanc. pomocníků) je sice nepatrně vyšší, ale poněvadž do jednotlivých oddělení byly zařazeny kancel. síly (dříve sem nepřidělované), je i v této kategorii naprostý nedostatek potřebných sil. Počet míst kancelářských úředníků ve finančních prokuraturách je tak nedostatečný, že od vyhlášení platového zákona (1. ledna 1926) nebyl ani jediný oficiant (vrchní) jmenován kancelářským úředníkem, ač řada těchto sil již před 5-10 lety splnila všechny podmínky pro místo kancel. oficiála 7. platové stupnice. Kvalifikovaný a zapracovaný oficiant může býti ve smyslu § 7. odst. 7. již po 6 letech ztrávemých v kategorii oficianta jmenován kancel. úředníkem. Ve íinančních prokuraturách jsou však již oficianti s 15 i více tety služebními a nemohou přes to, že splnili všechny podmínky býti jmenováni kancelářskými úředníky ani při kvalifikaci a výkonu nejlepším, poněvadž není valných míst, naopak úředních již dříve (před účinnosti plat. zákona) jmenovaní zůstali přespočetnými a váží místa vrchních oficiantů.
Od 1. července t. r. přibývá však finančním prokuraturám nová agenda - zastupování zemí a okresů. I úřední činnost podstatné naroste a kancelářský personál nabude mocí svým nízkým poctám zpracovati své příděly a plynulost úřední agendy nezbytně utrpí. Současný stav je nadále nemožný a revise systamisace v kancelářských službách jest existenční potřebou těchto důležitých úřadů.
Platový zákon nestanovil sice termíny, ve kterých systemisace má býti přezkoušena, ale vláda zaručovala termíny tříleté. Období toto vypršelo 24. října 1933. Ale i kdyby toho nebylo, jest zde nesnesitelný stav, jest zde skutečnost, která hrozí zhroucením řádného chodu těchto významných úřadů a tento stav nemůže být nadále po-
nechán bez včasné možné nápravy i přes odpor některých personalistů, kteří úředně i organisacemi zaměstnanců byli žádáni o nápravu.
Podepsaní se táží pana ministra financí:
1. Je tento katastrofální stav nedostatečné systemisace v kancelářských službách finančních prokuratur panu ministrovi znám?
2. Jaké kroky hodlá pan ministr podniknouti, aby včas byla zjednána náprava?
3. Je pan ministr ochoten působiti ve vládě v tomto směru, aby povolila mimořádnou revisi systemisace pro financím prokuratury, aby počat kancelářských úředníků byl zvýšen a kancelářským oficiantům dostalo se konečně práv na místa kancelářských úředníků 7. platové stupnice zaručených platovým zákonem, pro která splnili všechny podmínky a to tím spíše, když zadem služby taková opatření nezbytné vyžaduje?
V Praze dne 5. června 1934.
Seidl, Dlouhý, Tayerle,
dr. Mareš, Stivin, Nový, Mravec, Polach, V. Beneš, Vácha, dr. Markovič, Klein, Srba, F. Svoboda, Brodecký, Benda, Bečko, Prokeš, dr. Winter, Pik, Kučera, Brožík, Biňovec, Husnaj, JurnečkováVorlová.
2732/VI1I.
Interpelace
poslanců Fr. Seidla, Fr. Dlouhého, R. Tayerle a soudruhů
vládě
ve věci zrušeni úsporných opatření povy-
šovacích, zejména zrušení 10% Inter-
kaláře.
Vláda republiky usnesla se ve své schůzi dne 11. prosince 1931 na četných úsporných opatřeních personálních, z nichž nejtíživěji doléhá na zaměstnance opatření, že každé uvolněné místo může býti znovu obsazeno teprve za 6 měsíců a že k dalšímu povýšení zaměstnance může dojíti teprve po třech letech od povýšení čí jmenování posledního. Tato úsporná opatření povyšovací byla pak velmi zostřena dalším usnesením vlády ze dne 7. července 1933 zavedením 10% interkaláře, kterým resortům ponecháno právo obsazovati místa pouze do 90% početního stavu normovaného. Při vyšší potřebě personálu vyhradila si rozhodnutí vláda v individualních případech. 10% interkaláře byly zavedeny v předpokladu, že nedojde během roku 1933 k dalším pla-
tovým srážkám. Koncem roku se však hospodářská situace nelepšila, vláda byla nucena zavésti nové platové srážky vlád. nař. 252/ 33 - ale i po tomto tíživém krácení platů 10% interkaláře zůstaly a přísně se dodržují zvláště v zaměstnaneckých kategoriích středních a nižších.
10% interkaláře možno považovati za úsporně opatření skutečně a pouze rázu přechodného a dočasného zvláště v tom případě, když platy byly počátkem t. r. pronikavě sníženy. Zavedení 10% interkalářů je 10% restrikcí personálu, jest snížením normální potřeby sil stanovené revisí systemisace a normalisaci k 24. říjnu 1930. Vláda republiky stanovila normální potřebu sil jistě na početní hranici minimální - ale táž vláda snižuje tuto normální potřebu z důvodů úsporných o 10%, v zápětí pak dochází k novému snížení platů.
Snížení počtu zaměstnanectva o 10% a současné snížení platů zmámená prodloužení pracovní doby u zbylých zaměstnanců nejméně o desetinu denního výkonu při snížených platech. Vláda však v současné době jedná o zkrácení pracovní doby v továrnách, dílnách a soukromém podnikání vůbec a proto státní zaměstnanci očekávají, že současně provede také vláda zkrácení doby pracovní v úřadech a to aspoň o tolik, oč byla prodloužena sníženým stavem zaměstnanectva o 10%. Je sice pravda, že vláda, ani resortní ministři nenařídili, po zavedení 10% interkaláře přímo prodloužení pracovní doby denní v úřadech, ale prodloužení pracovní doby bylo logickým důsledkem sníženého stavu personálu, aby příděl byl vždy včas zdolán.
Má-li zkrácení pracovní doby býti všeobecné, aby nezaměstnaní získali práci, pak musí logicky býti také rozšířeno na státní úřady a podniky a nouzová opatření fiskální musí ustoupiti všeobecně nutnosti - zaměstnati nezaměstnaně - také v úřadech a podnicích a tu jest 10% interkalář dvojí překážkou. Nepřipouští obsazení úřadů a podniků normální potřebou síl, je příčinou dobrovolného (nebo nízkým stavem personálu vynuceného) prodlužování pracovní doby a znemožňuje zařazení dorostu do státních služeb na volná (ale z úsporných důvodů interkalarovaná) místa normální potřeby vládou určené.
Řešení krise a nezaměstnanosti krácením pracovní doby při zachování výše mezd a platů je v protikladu s opatřením v úřadech a podnicích, kde počet zaměstnaných byl snížen o 10% pod normální potřebu a po tomto opatření byly 'platy sníženy vlád. nařízením 252/33. 10% interkalář je na překážku, aby v úřadech a podnicích bylo provedeno stejné opatření, které vláda žádá v podnikání soukromém.
Povyšovací úspory, aby místo zůstalo 6 měsíců volné před novým obsazením, vysoké interkaláře ještě rozšiřují a zaměstnanci před povýšením musí konati výšehodnocené práce při nižším platu. Nebo na obsazení místa musí čekati ještě déle, nevykazují - li 3 roky od posledního povýšeni. Pensionováním přesloužilců a nepřijímáním nových sil na systemisovaná místa se »normální
potřeba« sil ještě snížila (pod 90% stavu) a ušetřily se značné částky na činovném a různých přídavcích, dietách a pod., takže o určitém uvolnění personálních úspor zejména povyšovacích nutno uvažovati a to tím spíše, že hospodářská situace se zlepšuje.
S ohledem na uvedené táží se podepsaní pana ministerského předsedy:
1. Je vláda ochotna své usnesení ze dne 11. prosince 1931 zrušiti a obsazovati volná místa ihned po uprázdnění bez ohledu na okolnost, ztrávil-li kvalifikovaný zaměstnanec 3 roky ve své stupnici od posledního povýšení či jmenování?
2. Je vláda ochotna zrušiti 10% interkaláře, nebo tento postupně snižovati, aby bylo dosaženo normální potřeby sil stanované systemisací a normalisací k 24. říjnu 1930?
3. Je Vláda ochotna obsazovati volná místa systemisovaná novými uchazeči až do plného stavu personálu stanoveného při poslední revisi systemisace?
V Praze dne 5. června 1934.
Seidl, Dlouhý, Tayerle,
Husnaj, Jurnečková-Vorlová, Klein, dr. Mareš, Brožík, dr. Winter, Stivín, Prokeš, Inž. Nečas, Benda, Bečko, dr. Markovič, Kučera, V. Beneš, Chalupník, Brodecký, Nový, Mravec, Vácha, Biňovec, Polach, Chalupa, Srba.
2732/ IX. (překlad).
Interpelace
poslanců Krehana, Babela, Russa a soudruhů
ministru zemědělství
o venkovském obyvatelstvu postiženém
suchem v okresích kadaňském, žateckém,
podbořanském, mosteckém atd.
Jak ministerstvo zemědělství ví, konstatovala komise pod vedením ministerského předsedy Malypetra po osobním zjišťování, že v okresích kadaňském, žateckém, podbořanském, mosteckém a j. zemědělství suchem letošního roku utrpělo takové škody, že je dlužno označiti jako pohromu.
Zvláště byli zde velmi těžce postižení drobní a střední rolníci, kteří se ocitli před úplnou zkázou a obrátili se na okresní úřad s prosbou, aby jim ihned byla poskytnuta pomoc. Žádost podaná kadaňskému okresnímu úřadu předkládá se panu ministrovi s výtiskem interpelace. Konaly se četné, velké schůze drobných a středních rolníků jme-
novaných okresu, ale z pomoci slíbené vládou prostřednictvím okresních úřadů nikdo ještě nic neviděl. O požadavcích vytyčených v připojeném dopise již ani nemluvě.
Ještě jednou velmi důrazně upozorňujeme na vážnou nouzi těchto zemědělských oblastí a tážeme se ministra zemědělství:
1. Jest pan ministr ochoten ihned naříditi jednotlivým okresním úřadům, aby drobným a středním rolníkům ihned prakticky pomohly, a jest ochoten poskytnouti na to potřebné peníze jednotlivým okresním úřadům z povoleného výpomocného fondu 105 milionů Kč?
2. Jest pan ministr ochoten tuto příliš nepatrnou častou zvýšiti tím, že si vyžádá další peníze od ministerstva financi z povoleného fondu na výzbroj?
3. Jest pan ministr ochoten v dohodě s ministerstvem financí naříditi okresním úřadům, aby všem drobným a středním rohlíkům postiženým neúrodou byly až do konce r. 1935 úplně prominuty všechny daně a daňové nedoplatky, jakož i Obecní přirážky?
V Praze dne 24. srpna 1934.
Krehan, Babel, Russ,
Šťourač, Török, Valáškova, Kubač, Höhnel, K. Pro-
cházka, Novotný, Dvořák, Bitek, J. Svoboda, Vallo,
Kliment, Hadek, Śilwka, Juran, Čižinská, Steiner,
Tyll.
2732/X. (překlad).
Interpelace
poslanců Krehana, Babela, Rusea, Hodinové-Spurné a soudruhů
ministrovi vnitra,
že policie a četnictvo ztýralo mladistvé dělníky.
1. Dne 29. července 1934 zatkla městská policie a četnictvo v Chomutově po domovní prohlídce mladistvé dělníky Karla Solotova a Arnošta Grafa, kteří byly v městské policejní strážnici podrobení přísnému výslechu. Když nebylo lze dokázati přečinů přičítaných zatčeným a když zatčení 'nevypovídali to, co si policie přála, vzal policejní strážník Schön Grafa do temné čely policejního vězeni, alby tam od zatčeného vymítil přiznání. Policejní strážník Sahan několikráte Grafa zpoličkoval se slovy: Řekneš, žes při tom byl?
2. Dne 1. srpna 1934 stál dělník Valter Vraná, jako mnoho jiných dělníků, při jedné demonstra-
ci na náměstí Karla Marxe v Horním Litvínově a byl zatčen. Četníci Vránu po jeho zatčení tak zbili, že se zhroutil a živnostníci pobouřeni surovým zacházením zavřeli své krámy.
Tážeme se pana ministra:
1.. Ví-li o surovém zacházení chomutovského policejního strážníka Schöna v Chomutově proti bezbrannému mladistvému vězni Arnoštu Gráfovi?
2. Je-li ochoten ihned energicky zakročiti proti tomuto mučení, které provozuje policie a četnictvo a které jest v těchto případech dokázáno, a vinníky velmi přísně disciplinárně potrestati?
V Praze dne 24. srpna 1934.
Krehan, Babel, Russ, Hodinová-Sputná,
Hadek, Höhnel, Tyll, Procházka, Novotný, Török,
Kubač, Kliment, Valáškova, Zápotocký, Čižinská,
Krosnář, Juran, J. Svoboda, Štourač, Hrubý,
Gottwald, Bílek, Kopecký, Dvořák.
2732/XI. (překlad).
Interpelace
poslanců Hádka, Babela, Krehana a soudruhů
ministru vnitra a ministru spravedlnosti:
o methodách ústeckého policejního komisařství při podávání policejních udáni.
Četné fakty a případy dokazují, že ústecké policejní komisařství, podávajíc policejní udání soudu, úmyslně postupuje tak, aby komunisté mohli býti dlouho drženi ve vyšetřovací vazbě, a to i tehdy, kdy policie musila býti úplně jista, že jsou naprosto nevinni.
Jato důkaz uvádíme případ redaktora Witta, který no třikráte, úplně nevinně - tak se při vyšetřování ukázalo - byl přes půl roku na udáni ústecké policie držen ve vyšetřovací vazbě. Po třetí byl zatočen, poněvadž měl u sebe v náprsní kapse jeden výtisk revoluční písně. Ačkoliv i laikovi mělo býti jasno, že zde nemůže býti řeči o nějakém rozšiřování zakázaných tiskopisů nebo dokonce o ohrožování republikánsko-demokratické formy státu, byl přece jako podezřelý, že spáchal zločin proti zákonu na ochrání republiky, držen celý měsíc ve vyšetřovací vazbě, ačkoliv se v té věci nedalo nic více vyšetřovati;
Jiná methoda politického oddělení ústeckého policejního komisařství jest, předkládati soudu tolik zřejmě zcela bezcenného a nedůležitého materiálu, že se tím vyšetřováni přímo úmyslně pro-
tahuje. Tak předložila ústecká policie v trestní věd TkXIV 1527/33 celý balík zabavených starých tiskopisů, o nichž částečně musila věděti, že s nimi Rudolf Witt nemohl míti nic společného, poněvadž byl podle jejích vlastních údajů v cizině, když byly vydány. Mezi zabavenými věcmi byl také Stalinův obraz, což podle mínění ústecké policie jest zločin.
V třestní věd Tk XIV 619/33 u litoměřického krajského soudu, kde se již v prvním týdnu vazby ukázalo, že obžalovaný není vinen, neoznámila ústecká (policie soudu, že domovní prohlídka byla úplně bezvýsledná, a učinila to teprve 24. dne po domovní prohlídce, při čemž předložila soudu » materiál«, který zabavila při jiné domovní prohlídce u Rudolfa Witta již před 2 měsíci. Byly to náčrtky historických studií, jimiž se měl nyní obírati vyšetřující soudce, ačkoliv ústecké policii podezřelé zatažení I. internacionály v r. 1864 a její zásady nemohly míti nic společného s trestní věcí, Tímto způsobem a přetížením soudu, způsobeným nikoliv na posledním, místě právě takovými methodami podávaných udání, dosáhlo se toho, že Rudolf Witt byl propuštěn na svobodu teprve po 7 týdnech vyšetřovací vazby.
Jakými hledisky se řídí ústecká policie, podávajíc udáni, vysvítá z poznámky policejního komisaře dra Horný vůči Rudolfu Wittovi, že ho dá zatknouti, jakmile - Rudolf Witt byl dříve tajemníkem strany v Ústí n. L. - ještě přijde do Ošití. Asi se domnívá, že důvody k tomu bude moci vždy nalézti nebo konstruovati.
Tážeme se pana ministra vnitra:
Je-li ochoten dáti vyšetřiti, nezneužívají-li orgány ústeckého policejního komisařství své úřední moci k osobnímu súčtování ?
Je-li ochoten, kdyby se to nedalo vyšetřováním, politického komisaře dra Hornu pro neznalost zákonů ihned zbaviti úřadu?
Jaká opatření hodila pan ministr vnitra učiniti, aby znemožnil takové methody při podávání udání a znemožnil stálé věznění osob úplně nevinných, dokonce podle dnešních zákonů?
Tážeme se pana ministra spravedlnosti:
Je-li ochoten naříditi litoměřickému státnímu zastupitelství, aby při udáních ústeckého policejního komisařství v politických věcech, ve kterých se žádá zavedení vyšetřovací vazby nebo kde orgány ústecké policie příslušné osoby zatkly, řídilo se největší opatrností a pozorností v tom smyslu, aby se podle možnosti vyhnulo věznění osob, dokonce i podle dnešních zákonů úplně nevinných, a dále mu naříditi, aby při takových udáních vyšetřovalo urychleně?
V Praze dne 26. srpna 1934.
Hadek, Babel, Krehan,
Bílek, Hodinová-Spurná, Tyll, K. Procházka,
Novotný, Kubač, Čižinská, Dvořák, Valášková,
Kopecký, Štourač, Török, Kliment, Juran, J. Svo-
boda, Krosnář, Russ, Hrubý, Zápotocký.
2732/XII (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhu vládě
o vykonávání zemědělských prací v den státního svátku (28. října).
Na interpelaci, která byla podána o potrestání osob, které byly správními úřady potrestány, poněvadž konaly zemědělské práce dne 28. října, odpověděl pan předseda vlády, že příslušným státním úřadům a orgánům byly dány pokyny, že není zakázáno toho dne konati zemědělské práce, pokud za daných poměrů jsou nutné a odůvodněné.
Z četných zpráv je zřejmo, že rozličné okresní úřady potrestaly zemědělce, poněvadž dne 28. října koňak zemědělské práce. Nedbaly námitek, že šlo o naléhavé zemědělské práce. K odvoláním, která byla proti těmto trestům podána zemským úřadům v Praze a Brně, se rovněž nepřihlíželo, nebol trestní nálezy okresních úřadů byly potvrzeny.
Z těchto zpráv vyplývá, že příslušné státní úřady a orgány asi slíbených pokynů nedostaly. V zájmu provozováni zemědělského povolání, jehož namáhání a výsledky přece jen slouží veškerenstvu, jest nutno, aby se nepřekáželo vykonávání zemědělských prací. Jest tedy zapotřebí, aby nižší státní správní úřady ve smyslu odpovědi pana předsedy vlády na interpelaci ze dne 19. února 1934 (tisk č. 2502/IV) skutečně co možno nejdříve dostaly nutné pokyny a jest důležitě, aby ve všech případech, kdy byly uloženy tresty, byly všeobecně zrušeny. Kdyby to nebylo možné, pak by bylo zapotřebí naříditi, aby se vyhovělo aspoň podaným odvoláním a aby v těch případech, kdy odvolání byla již zamítnuta, bylo potrestání zrušeno.
Tážeme se vlády, je-li ochotna vydati v tomto smyslu potřebné pokyny?
V Praze dne 5. září 1934.
Windirsch,
Greif, dr. Mayr-Harting, Fritscher, Kunz, Schar-
nagl, Köhler, Böhm, Gläsel, Oehlinger, Platzer,
Halke, dr. Petersilka, dr. Luschka, Wagner, Za-
jíček, Viereckl, Heller, Krumpe, dr. Hodina,
Bobek.
2732/XIII (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů
vládě o ochraně polního majetku.
Letos pociťují zvláště zemědělci bydlící v husle zalidněném průmyslovém území dvojnásob nepříjemně nepřízeň poměrů, poněvadž sklizeň polních plodin, velmi značně zmenšená dlouho trvajícím suchem, jest často ohrožována i hromadně prováděnými polními krádežemi. K okresům, kde zemědělci mají všechen důvod stěžovati sil na polní krádeže, patří m. j. Jablonec n. N. a Liberec. Zde se zemědělka pokusili žádostmi (podanými okresním úřadům dosíci toho, aby byl vydán zákaz choditi na cizí pole.
Na žádosti podané okresním úřadům odpověděl jablonecký okresní úřad takto:
»Možnost zakázati vstup na cizí pole měly okresní úřady podle nařízení rak. ministra orby č. 255/1918. Toto nařízení bylo vydáno podle rak. zákona č. 307/1917 ř. z.
Poněvadž tento rakouský zákon by! nahrazen čsl. zákonem č. 337/1920 Sb. z. a n. a vláda Čsl. republiky nevydala podobného nařízení jako rak. ministerstvo nařízení č. 255/1918, chybí nyní právní podklad k vydáni zmíněného opatření.
Zbývá tedy jen možnost že obce podle § 3 zákona o ochraně polí č. 76 z. z. ex 1875 a podle § 28. bod 3 obecního zřízení učiní potřebná opatření. «
Liberecký okresní úřad odpověděl:
»Opovídaje na podání ze dne 25. června t. r., v němž jest obsažena stížnost na stále se opakující polní krádeže a poškozování kultur, poukazuji na ustanovení zákona ze dne 12. října 1875, č. 76 z. z. o ochraně polního majetku, podle něhož trestní moc přísluší obecnímu trestnímu senátu a podle něhož zpravidla každá obec jest povinna ustanoviti polního hlídače na útraty majetníků pozemků svěřených jeho dozoru. «
Z těchto odpovědí bylo zřejmo, že se okresní úřady v Jablonci n. N. a v Liberci nepovažují za příslušné, aby z vlastní moci přispěly k ochraně polního majetku.
S druhé strany přinesl časopis »Reichenberger Zeitung« v čísle ze dne 21. července 1934 tuto
zprávu:
»Potěšitelná opatření proti, polním krádežím:
Chrudimský okresní úřad vydal v těchto dnech vyhlášku, v níž se přísně zakazuje v době od 7 hodin večer do 5 hodin ráno vstupovati na cizí pole nebo zahrady. Tímto opatřením hodlá se čeliti především stále čestnějším polním krádežím.
Těm, kdož přestupují toto nařízení, hrozí okresní úřad tresty až do 5. 000 Kč nebo do 14 dnů vězení«
S jistotou lze míti za to, že chrudimský okresní úřad vydal svá opatření o ochraně (polního majetku opíraje se o zákonité podklady, které jistě mají platnost pro celé Čechy. Ale platná zákonitá ustanovení připouštějí snad rozličný výklad. Z nestejného vyřízení téže věci jest však zřejmo, že v zájmu zemědělství jest zapotřebí jednoznačných zákonných norám, které, je-li toho třeba, zaručují ochranu polního majetku.
Tážeme se tady vlády, je-li ochotna se postarati, aby co nejdříve byla vydána zákonná opatření, potřebná k ochraně polního majetku?
V Praze dne 5. září 1934.
Windirsch,
Wagner, Böhm, dr. Hodina, Oehlinger, Scharnagl,
Kunz, Köhler, Zierhut, dr. Luschka, dr. Petersilka,
Bobek, Platzer, Halke, Krumpe, Zajíček, Viereckl,
Fritscher, dr. Mayr-Harting, Helter, Gläsel.
2732/XIV (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů ministrovi vnitra
o stížnosti na okresní úřad ve Frýdlantu v Čechách pro trýznivá opatření.
Zdá se, jakoby mnohý okresní úřad nebyl dostatečně zaměstnán normálními úředními povinnostmi. Z toho asi vyplývá úsilí najíti si nějakou činnost a proto se vynalézají, vytýkají a zakazují některé věci, ačkoliv již po desítky tet existotvaly bez povšimnutí a nikoho nepohoršovaly. Proti takovým věcem obrací se náhle úřední horlivost, prohlašují se za závadné s poukazem; na často velice pružná zákonná ustanovení a žádá se, aby byly odstraněny. V takových případech poskytuje zvláštní zákon č. 125/1927 Sb. z. a n. vítanou pomůcku.
K okresním úřadům, jak se zdá, nejméně zaměstnaným, patří jistě i frýdlantský. On uznal dosavadní seskupení barev na tabulkách pro hlášení ohně užívaných v okrese za nanejvýš nebezpečné a zakázal je dne 26. července 1934 pod č. 16731/34. Příslušná vyhláška zní:
»Bylo zjištěno, že ve velkém počtu obcí zdejšího okresu jsou domy, kde se hlásí oheň nebo kde bydli hasiči, označeny tabulkami, v nichž jsou barvy černo-bílo-červené tak seskupeny, že na tabulce částečně bílé, částečně červené jest černý nápis »Místo hlášení požáru« nebo podobně.
Poněvadž užívání tohoto seskupení barev test způsobilé ohroziti veřejný klid a pořádek a jest
tedy závadné, zakazuji podle čl. 3 org. zákona č. 105/1927 Sb. z. a n. označovati tato místa podobnými tabulkami a nařizuji, aby do 14 dnů po uveřejnění teto vyhlášky byly tyto tabulky odstraněny. «
Sestoupení barev, které při použití závadných barev může míti libovolný pořad barev, užívalo se již v době, kdy byly připevněny tabulky o hlášení ohně. Dosud neohrozilo užívání těchto barev ani veřejného pořádku ani klidu a dosud se nikdo nad tím nepozastavil, že tabulky o hlášení ohně Jsou natřeny tak, že jsou na nich barvy seřazeny tak, jak to vytýká frýdlantský okresní úřad. Vytčené kombinace barev se užívá proto, poněvadž jest snadno viditelná a nejlépe tedy odpovídá praktické potřebě. Kdyby toto seskupení barev ohrožovalo podle mínění frýdlantského okresního úřadu veřejný klid a pořádek, musilo by býti zakázáno všude, kde se s nim na území státu lze setkati. Jest tomu však naopak, neboť tohoto seskupení barev se užívá všude, kde jde o to, aby se vzbudila pozornost obecenstva. Tak vycházejí v Československé republice noviny, které v hlavičce a v nadpisu užívají vytčeného seskupení barev; budiž poukázáno jen na časopisy »Polední list« a »Prager Mittag«. Rovněž dlužno poukázati na to, že pumpy benzinových tanků pro automobily často jsou natřeny těmito vytýkanými barvami. Dáte se často užívá tabulek k řížení dopravy a k orientaci na nádražích ve vytčeném seskupení barev. V českých a německých obcích jsou tisíce firemních tabulí, které jsou provedeny v závadných barvách a firmy rozdělují reklamní letáky s německým a českým zněním, tištěné ve vytčených barvách. Nikdo dosud proti tomu nic nenamítal. Jen frýdlantskému okresnímu úřadu zůstalo vyhrazeno považovati užívání těchto bapev za nebezpečné pro veřejný klid a pořádek.
Obsah výše zmíněné vyhlášky frýdlantského okresního, úřadu způsobil také v celém okrese i mimo něj všeobecné kroucení hlavou a údiv i proto, že v nynější době, kdy by se státní úřady měly zabývati vážnějšími otázkami, nemá frýdladský okresní úřad nic jiného na práci než honiti se za nepodstatnými věcmi. Provésti nařízení frýdlantského okresního úřadu, jehož věcné odůvodnění jest skutečně za vlasy přitaženo, působí ostatně i zbytečné peněžní výdaje, které by mnohem spíše měly býti ušetřeny.
Tážeme se pana ministra vnitra, schvaluje-li postup frýdlantského okresního úřadu a dále se ho ptážeme, je-li ochoten naříditi, aby podřízené úřady neužívaly zákona č. 125/1927 Sb. z. a n. vždy k tomu, aby vydávaly malicherná opatření?
Praze dne 7. září 1934.
Windirsch,
Böhm, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, Scharnagl,
Fritscher, Wagner, Köhler, Kunz, dr. Petersilka,
Platzer, Bobek, dr. Hodina, Halke, Krumpe,
dr. Luschka, Zierhut, Viereckl, Greif, Zajíček,
Heller, Gläsel
Původní znění ad 2732/IX.
Interpellation
der Abgeordneten Krehan, Babel, RUSS und Genossen
an den Landwirtschaftsminister
in Angelegenheit der von der Dürre betroffenen Landbevölkerung der Bezirke Kaaden, Saaz, Podersam, Brüx u. a.
Wie dem Landwirtschaftsministerium bekannt ist, stellte eine Kommission unter Führung des Ministerpräsidenten Malypetr nach persönlichen Erhabungen fest, dass in den Bezirken Kaaden, Saaz, Rodensam, Brüx u. a. die Landwirtschaft unter der vorausgegangenen Dürre im Laufe dieses Jahres solche Schäden zu bezeichnen hatte, die als Katastrophe bezeichnet wenden müssen.
Insbesondere wurde hier die Kleim- und Mittelbauennschaft auf das schwerste betroffen, die vor einem völligen Ruin stehend sich am die Bezirksbehönden um sofortige Hilfe wanden. Die Eingabe am das Bezirksamt Kaaden wird mit dem Druck der Interpellation dem Herrn Minister vorgelegt. Eine ganze Reihe grosser Versammdungen der Klein- und Mittelbauern der genannten Bezirke halben stattgefunden, aber von der versprochenen Hilfe von seiten der Regierung durch die Bezirksbehönden hart man noch nichts gesehen. Erst recht nichts von ihren im beiliegenden Schreiben aufgestelltem Fordenungen.
Wir machen auf den Ernst und Notlage dieser landwirtschaftlichen Gebiete nochmals ausdrücklichst aufmerksam und fragen den Minister für Landwirtschaft:
1. Ist der Minister gewillt den einzelnen Bezirksbehönden den sofortigen Auftrag zu erteilen, den Klein- und Mittelbauern sofort praktisch zu helfem und die erfonderlichen Mittel hiezu den einzelnen Bezirksbehörden aus dem bewilligten Hilfsfond der 105 Millionen Kč zur Venfügung zu stellen?
2. Ist der Herr Minister bereit den weit zu geringen Bertrag durch eine weitere Anforderung von Geldmittein aus dem bewilligten Rüstungsfond vom Finanzministerium anzufordern?
3. Ist der Herr Minister gewillt im Einvernehmen mit dem Finanzministerium den Bezirksbehörden die Weisung zu erteilen, dass allen von der Missernte betroffenen Klein- und Mittelbauern alle Steuern und Steuerrüakstände sowie Umlagen in den Gemeinden bis zum Ende des Jahres 1935 gänzlich nachgelassen werden?
Prag, den 24. August 1934.
Krehan, Babel, Russ,
Štourač, Török, Valášková, Kubač, Höhnet, K. Pro-
cházka, Novotný, Dvořák, Bílek, J. Svoboda, Vallo,
Kliment, Hadek, Šliwka, Juran, Čižinská, Steiner,
Tyll.