Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období.
10. zasedání.
2732.
Interpelace:
I. posl. Dvořáka a soudr. min. zemědělství o brutálním, postupu zaměstnanců a úředníků státních lesů a statků při velkostatku v Lánech,
II. posl. Tylla a soudr. vládě republiky Československé ve věci odejmutí práva zprostředkovati výplatu státního příplatku k podpoře v nezaměstnání Ústřednímu svazu tesařů v ČSR,
III. posl. Vallo, Steinera a súdr. min. školstva a národnej osvety vo veci vyberania školského na prešovskom evangelickom kolegiálnom gymnáziu,
IV. posl. Seidla, Bendy, Tayerle a soudr. min. vnitra ve věci revise systemisace služebních míst v kancelářských službách pro obvod zemského úřadu v Bratislavě,
V. posl. Seidla, Bendy, Tayerle a soudr. min. financí ve věci zrušení úlev státním zaměstnancům k výkonu funkcí stavovských organisací,
VI. posl. Seidla, Dlouhého, Tayerle a soudr. min. národní obrany ve věci dvojnásobného zápočtu válečné doby státním zaměstnancům-invalidům do platového postupu, pro nárok a výměr počátků pensijních do pořadí a doby potřebné pro povýšení do vyšší platové stupnice i dosažení charakterů pomocného kancelářského úředníka,
VII. posl. Seidla, Dlouhého, Tayerle a soudr. min. financí ve věci revise systemisace v kancelářských službách finančních prokuratur,
VIII. posl. Seidla, Dlouhého, Tayerle a soudr. vládě ve věci zrušení úsporných opatření povyšovacích, zejména zrušení 10% interkaláře,
IX. posl. Krehana, Babela, Russa a soudr. min. zemědělství o venkovském obyvatelstvu postiženém suchem v okresích kadaňském, žateckém, podbořanském, mosteckém atd.,
X. Krehana, Babela, Russa, Hodinové-Spurné a soudr. min. vnitra, že policie a četnictvo ztýralo mladistvé dělníky,
XI. posl. Hádka, Babela, Krehana a soudr. min. vnitra a min. spravedlnosti o methodách ústeckého policejního komisařství při podávání policejních udáni,
XII. posl. Windirsche a druhů vládě o vykonávání zemědělských prací v den státního svátku (28. října),
XIII. posl. Windirsahe a druhů vládě o ochraně polního majetku,
XIV. posl. Windirsche a druhů min. vnitra o stížnostech na okresní úřad ve Frýdlantu v Čechách pro trýznivá opatření.
2732/I.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru zemědělství
o brutálním postupu zaměstnanců a úředníků státních lesů a statků při velkostatku v Lánech.
V Lánech, v letním to sídle presidenta republiky, bydlí Fencl, starý pensista, který ze své skromné pense musí poskytovati obživu svým třem nezaměstnaným synům. Aby si usnadnili těžké živobytí, snaží se sehnat trochu lesních plodin, jako hub, jahod atd.
V pátek dne 10. srpna hledal jeden z nezaměstnaných synů shora uvedeného pensisty Jaroslav Fencl v úseku státního lesa, zvaného »U červeného kříze«, houby. V plátěném pytlíku, který měl s sebou, měl něco přes půl kg hub. Krátce po 8. hodině ranní obstoupilo ho 5 hajných, které vedl kontrolní úředník Štraub.
Hajní: Černý, Vegricht, Štěpánek, Seidl a Kohout byli ozbrojeni loveckými puškami a měli s sebou honící psy. Zaujali výhružné postavení vůči nezaměstnanému dělníku a žádali na něm, aby jim pytlík s houbami vydal. Nezaměstnaný dělník odvolával se na presidenta Masaryka, který při jedné projížďce řekl, že chudí obyvatelé z Lán mohou si ve státním lese nasbírati lesních plodin.
Na pokyn kontrolního úředníka Štrauba vrhli se hajní na nezaměstnaného dělníka, bíli ho do krku a do hlavy. Ztlučenému dělníku těch trochu hub rozmačkali a plátěný pytlík roztrhali. Aby zakryli brutální a násilné jednání, učinili na onoho dělníka trestní oznámení pro veřejné násilí.
Podepsaní se táží pana ministra zemědělství:
1. Jest pan ministr ochoten dáti věc zevrubně vyšetřiti a ze státních služeb propustiti kontrolního úředníka Štrauba, který dal poved k přepadení dělníka?
2. Jest pan ministr ochoten poučiti lesní hajné, jak má se zacházeti s lidmi při úředním jednání?
3. Je pan ministr ochoten naříditi, aby chudý lid mohl si volně a bezplatně sbírati lesní plodiny ve státních lesích při velkostatku Lány, zejména je-li to přání pana presidenta Masaryka?
4. Co učiní pan ministr, aby se více neopakovaly takovéto zjevy brutálního chování úředníků a zaměstnanců státních lesů a statků vůči chudému občanstvu?
V Praze dne 24. srpna 1934.
Dvořák,
Krehan, Kopecký, Hadek, Hodinová-Spurná, Tyll, Procházka, Novotný, Babel, Török, Juran, Kubač, Kliment, Bílek, Krosnář, Zápotocký, Valáškova, Štourač, Čižinská, J. Svoboda, Russ.
2732/II.
Interpelace
poslance Tylla a soudruhů vládě republiky Československé
ve věci odejmutí práva zprostředkovati výplatu státního příplatku k podpoře v nezaměstnání Ústřednímu svazu tesařů v ČSR.
Ústřední svaz tesařů zaslal našemu klubu, a dle jeho sdělení i klubům ostatních straní, dále ministerstvu sociální péče a ministerské radě obsáhlé memorandum s vysvětlením, že mu bylo odejmuto právo zprostředkovati státní příspěvek k podpoře v nezaměstnání svým členům. V tomto memorandu se žádá, aby Svazem tesařů podaná žádost o povolení státní příplatek znovu zprostředkovati byla kladně vyřízena.
Dle výměru, který byl Svazu doručen dne 23. října 1933, usnesla se vláda ČSR ve své schůzi, konané dne 13. října 1933, aby žádosti tohoto Srazu za povolení k výplatě státního příplatku povoleno nebylo.
Jako vysvětlení, proč k tomuto usnesení vlády došlo, bylo deputaci svazového výboru na ministerstvu sociální péče a v ministerské radě sděleno, že stalo se tak proto, ježto Svaz povoloval svým nově přistouplým členům t. zv. "zpětný zákup členství".
Jak v memorandu, tak i v nesčetných podáních, učiněných výborem jmenovaného svazu a jeho 260 skupinami a platebnami, posláno bylo velké množství dokladů o tom, že Svaz v otázce povolování "zákupu členství" řídil se tak, jako všechny organisace ostatní, které ale státní příplatek k podpoře v nezaměstnání proplácí. Ze všech dokladů je zřejmo, že jmenovaný Svaz řídil se dle znění původního zákona číslo 267/1921 a oběžníku min. soc. péče č. j. 17-650/III/E z r. 1925, dle nichž tento postup byl možný. Svazu nebylo také po celou dobu ničeho pro tento postup oficielně vytýkáno a proto Svaz byl toho mínění, že tento postup jest úplně správný a že neodporuje žádným zákonným anebo jiným předpisům. Jakmile však vydán byl Svazu v měsíci březnu 1933 revisní nález a pozdili i všeobecný oběžník min. soc. péče č. j. 11240/III/E 1933, v němž další povolování "zákupu" bylo zakázáno, ani v jediném případě Svaz dále "zákup členství" nepovolil.
Že však toto povolování zákupu členství nebylo skutečnou příčinou k odejmutí práva státní příplatek k podpoře v nezaměstnání vypláceti, vidno jest z toho, že jmenovaný Svaz nedostal zákaz v měsíci březnu, nýbrž až v měsíci říjnu 1933.
Zástupce klubu poslanců čs. strany soc. dam. prohlásil deputaci legionářů - členů Svazu, že: »Ústřednímu svazu tesařů nebyl státní příspěvek k podpoře v nezaměstnání zastaven proto, že povoloval zákup členství nově přistouplými členům, anebo proto, že by snad prováděl nějaké jiné nesprávností, nýbrž pouze a jen proto, že vedení Svazu jest v rukou lidí, kteří sympatisují, anebo jsou členy komunistické strany a proto že se výkonný výbor soc. dem. strany a ústředí »Odborového sdružení« čs. usnesly na tom, aby Svazu tesařů bylo povolení k vyplácení státního příplatku odňato. «
Poněvadž dostalo se deputací jmenovaného Svazu a deputaci legionářů, jak v ministerské radě, tak v kanceláři presidenta republiky a tak i téměř ve visech poslaneckých klubech oposičních i vládních stran ujištění, že záležitost bude vyšetřena a projednána, dožaduje se jmenovaný Svaz provedení úřední revise, která by zjistíte, že Svaz postupoval při povolování zákupu č1enství tak, jako organisace ostatní a žádá stejného výkladu příslušného zákona a jmemovaného oběžníku min. sociální péče v otázce zákupu členství, jako pro organisace drahé.
Jmenovaný Svaz proplácí i nadále svým nezaměstnaným členům plně náležející podporu v nezaměstnání.
Podepsaní se táží proto vlády ČSR.:
1. Proč není vyhověno žádosti Ústředního svazu tesařů za přiznání státní příplatek k podpoře v nezaměstnání propláceti, a je-li výklad zákona o gentském systému, vládou prováděný a v oběžnících min. soc. péče č. j. 17. 650/III/E z 11. listopadu 1925 a č. j. 11. 240/III/E 1933 stejný pro všechny odborové organisace?
2. Je-li pravdou, že stalo se tak proto, jak prohlásil poslanec soc. dem. strany dr. Markovič, že vedeni Svazu jest v rukou lidí, kteří buď sympatizují, anebo jsou členy komunistické Strany?
3. Jestli tomu tak není, proč není projednána žádost jmenovaného Svazu o povolení státní příplatek k podpoře v nezaměstnání propláceti v ministerské radě, když návrh fest již po několik měsíců příslušným resortem min. sociální péče vypracován?
4. Hodlá vláda ČSR. uložiti min. soc. péče urychlené předložení žádosti jmenovaného Svazu ministerské radě k projednání?
5. Jest vláda republiky Československé ochotna dáti průchod právu a spravedlnosti a na základě zjištěných a předložených fakt uděliti právo státní příspěvek k podpoře v nezaměstnání Ústřednímu svazu tesařů v ČSR. vypláceti?
V Praze dne 28. srpna 1934.
Tyll,
Krehan, Hodinová-Spurná, Procházka, Novotný, Babel. Dvořák, Juran, Kubač, Čižinská, Valáškova, Török, Štourač, Bílek, Krosnář, Hadek, Russ, Kliment, Hrubý, J. Svoboda, Kopecký, Zápotocký.
2732/III.
Interpelácia
posl. Vallo, Steinera a súdruhov
ministrovi školstva a národnej osvety
vo veci vybierania školského na prešovskom evangelickom kolegiálnom gymnáziu.
V Prešove následkom nedostatku miest pre hlásiacich sa žiakov do štátneho reálneho gymnázia bývá celá rada žiakov, ktorí sú mení prijatí, z dôvodov hore spomenutých a sú nútení k nastavovaniu evangelického kolegiálneho gymnázia. Samé riaditelstvo št. reálneho gymnázia odkazuje niekolko žiakov do gymnázia evangelického.
Evangelické gymnázium, ktorého jak vecný tak aj osobný náklad znáša štát, postupuje ale spôsobom, ktorý budí odpor širokých mass obyvatelstva, a zároveň postup tento je protizákonný a dľa našej mienky neprípustný.
Správa ev. kal. gym. vybiera od prihlasujúcich sa žiakov školské následovným spôsobom:
Žiaci evanielického vyznania platia 200 Kč školské a 120 Kč zápisné, žiaci rám. kath. vyznania a grec. kath. platia (sú nútení platit) 450 Kč školské a 120 Kč zápisné, žiaci židovského viero-vyznania a žiaci bezkonfejní musia platit 800 Kč školného a 120 Kč zápisné.
Týmto postupom školskej správy ev. kol. gym. sa dostávajú žiaci chudobných rodičov, kterí neboli prijatí do št. reál. gym. následkom nedostatku miesta, že nemôžu zaplatiť tak vysoké Školné a tak nemôžu naščivovať školy.
Poneváč sa tu nejedná o súkromnú školu, ale o školu takú, kde štát znáša celý náklad jak osobný tak aj vecný, je nevysvetliteľný tento postup školskej správy. Ale najviacej je kriklavým prípadom to, že školné sa požiaduje nie dľa majetnosti, ale dľa prislušenstva žiakov k jednotlivým viero-vyznaním. Tedy je to nepriame zavádzanie, numerus charusus, proti chudobným a inonábaženským žiakom.
Pýtame sa pána ministra školstva a nár. osvety:
Je Vám znám tento protizákonný postup školskej správy kolegiálneho evangelického gymnázia v Prešove?
Je prípustné, aby správa školy, ktorej náklady znáša štát, vybierala tak vysoké školné, a mimo toho vybierala toto dľa vierovyznania a až nemožné výšky boly predpísané chudobným a iného vierovyznania žiakom?
Je pán minister ochotný okamžite zakročiť proti tomuto postupu škol. správy a nariadiť tejto, aby okamžite boly vrátané obnosy vybraté na školnom tým žiakom, ktorí dľa zákoha nepodliahajú plateniu školného?
Je pán minister ochotný disciplinárne zakročiť proti tomuto hrubému porušovaniu zákona a rozvrstvovaniu obyvateľstva dľa vierovyznánia?
Jaké opatrenia konečne mieni učiniť pán minister, aby sa takéto kriklavé prípady neopakovaly?
V Prahe, dňa 5. septembra 1934.
Vallo, Steiner,
Štourač, Török, Krehan, Novotný, Höhnel, Dvo-
řák, Procházka, Kubač, Kliment, Bilek, J. Svo-
boda, Russ, Juran, Hadek, Čižinská, Valášková,
Śliwka, Tyll, Babel.
2732/IV.
Interpelace
poslanců Fr. Seidla, F. Bendy, R. Tayerle a soudruhů
ministru vnitra
ve věd revise systemisace služebních
míst v kancelářských službách pro obvod
zemského úřadu v Bratislavě.
Povyšovací poměry v kancelářských službách zemského úřadu v Bratislavě a politických úřadů na Slovensku vůbec jsou krajně nevýhodné, systemisace služebních míst kancelářských úředníků v celém obvodu zemského úřadu bratislavského je nedostatečná ba podprůměrná. Počet služebních míst IV. služební třídy zařazených do 7. -4. platové stupnice je tak nízký, že ani nejlepší pracovníky s nejlepší výkonností a kvalifikací nelze povýšiti a jejich výkon ohodnotili ve smyslu platového zákona, tím méně pak možno oficianty (vrchní), pokud splnili všechny podmínky a konají po léta plně hodnotnou zodpovědnou práci úřednickou, zasaditi do platových stupnic a jmenovati je po právu kancelářskými oficiály 7. platové stupnice. Z celkového počtu 27. 1 kancelářských pomocných sil v obvodu zem. úř. v Bratislavě, bylo od vyhlášení platového zákona (1. ledna 1926) pouze 6 oficiantů (vrchních) jmenováno kancelářskými úředníky, ač mnoho jiných splnilo již před pěti i více léty všechny žádané podmínky a konají úspěšně po řadu noků bezvadně práce úřednické.
Mezi oficianty (vrchními) je toho času 9 ve stáří od 50 do 60 roků věku, 112 ad 40-50 let a 150 mezi 30. a 40. rokem. Zaměstnanci tito jsou
vesměs ženatí s dorůstajícími dětmi, slouží od státního převratu i déle, vykazují 15-30 roků v kategorií oficianta, bez vyhlídek na dosažení úřednického místa, které jim platový zákon přiznává po 6 letech.
Mnohem horší však je skutečnost, že v dohledné době se žádná místa kancelářských úředníků neuvolní, poněvadž tito jsou přibližně ve stejném větou a služebním stáří s pomocnými silami oficiantskými. V důsledku generálního penionování přesloužilců nařízeném vládou dne 17. listopadu 1933 byl pensionován z celkového stavu 190 kancelářských úřadníků pouze jediný přesloužilec
- dalších není. Jde vesměs o síly mladší.
Kancelářských úředníků ve stáří od 50 do 60 let je pouze 35. Tedy během dalších 10 roků může se uvolniti - nepočítáme-li předčasné úmrtí
- pouze 35 míst, ale v téže době překročí současně i 9 vrchních oficiantů 60. rok věku. Od 40 do 50 raků větou je 111 kancelářských úředníků
- ale 112 kancelářských oficiantů (vrchních) je v témže věku. Od 30 do 40 roků je pouze 44 kancelářských úředníků - ale 150 pomocných sál je stejného stáří. Z uvedeného je patrno, že kancelářští orficianti a vrchní oficianti mohou - a to ne všichni, kteří splnili podmínky - dosáhnouti místa kancelářského úředníka teprve mezd 50. až 60. rokem věku, po 30-40leté služební době a nemohou se za žádných předpokladů dosloužit vyšší pensijní základny i při plných 100% než 18. 000 Kč. Platy vyšší jsou jim nedostupny nebudou-li dříve povýšeni a systamisace zlepšena.
Ve smyslu platového zákona § 7 odst. 7 má kancelářský officiant dosáhnouti úřednického místa po 6 letech, tady asi ve 24-36 letech věku. Za stávajících poměrů povyšovacích v kancelářských službách, zemského úřadu v Bratislavě bude však zákonem stanovená čekatelská doba oficianta na místo úřadnické prodlužována o 24-30 let.
Početní stav kancelářských úředníků ve všech platových stupnicích je zaplněn až do 10% interkaláře. Jakýkoliv povyšovací pohyb a žádný kancelářský úředník se nedostane do vyšší platové stupnice v dohledné době a žádný oficiant (vrchní) nebude jmenován kancelářským úředníkem. Všichni kancel. zaměstnanci v celém obvodu zemského úřadu v Bratislavě mohou dosáhnouti vyššího platu pouze platovým postupem minimálním, plat. zák. zachovaným - tedy jen okleštěnou automatikou - poněvadž systemisace služebních míst stala se zaplněním volných míst mladšími silami bezcennou pro všechny, kdož vyššího místa nedosáhli, ať je jejich výkon a kvalifikace sebe lepší.
V obvodu zemského úřadu v Bratislavě nelze dále kancelářské služby oceňovati (žádné místo není volné, ani se neuvolní) a platový zákon stává se ve své hlavní a nosné zásadě neproveditelným, poněvadž je systemisace nedostatečná. Systemisace byla schválena vládou (24. října 1930) v rozsahu nedostatečném. Systemisace je vládním nařízením - které v konkrétním přípa-
dě znemožňuje provádění zákona platového - v oceňování služeb povýšením. Uspořádání systemisační znemožnilo provádění zákona a proto je nezbytno systemisaci znovu přezkoušeti a povyšování uvolniti.
Podepsaní se táží pana ministra vnitra:
1. Jsou tyto poměry v kancelářských službách zemského úřadu v Bratislavě panu ministru známy?
2. Je pan ministr ochoten po úředním zjištění stavu požádati vládu, aby pro kancel. služby zemského úřadu v Bratislavě byl přechodně zrušen 10% interkalář?
3. Je pan ministr ochoten navrhnouti vládě, aby aspoň nejstarší oficianty a vrchní oficianty jmenovala kancelářskými úředníky »ad personam« pokud služebně plně vyhovují a vykazují aspoň 15 roků oficiantských?
4. Je pan ministr ochotem navrhnouti vládě, aby systemisace služebních míst v kancelářských službách pro obvod zemského úřadu v Bratislavě byla revidována a plynulost povyšovací byla zajištěna aspoň v takovém rozsahu jako v resortech jiných?
5. Je pan ministr ochoten sděliti podepsaným co ve věci zlepšeného povyšování zařídil?
V Praze dne 5. června 1934.
Seidl, Benda, Tayerle,
Husnaj, Vácha, Klein, Nový, Biňovec, Mravec,
Polach, dr. Markovič, F. Svoboda, Brožík, dr.
Mareš, Stivin, Bečko. Kučera, Pik, Brodecký, dr.
Winter, Jurnečková-Vorlová, V. Beneš, Srba,
Prokeš, Dlouhý.
2732/V.
Interpelace
poslanců Fr. Seidla, F. Bendy, R. Tayerle a soudruhů
ministru financí
ve věci zrušení úlev státním zaměstnancům k výkonu funkcí stavovských organisací.
V důsledlku usnesení ministerské rady o zrušení úlev státním zaměstnancům k výkonu funkcí stavovských organisací vydalo presidium Generálního finančního ředitelství v Bratislavě počátkem března t. r. výnos č. j. 2105/prez. -1934 v tamto znění: »Všem přednostům úřadů finančních na Slovensku. 1. ) aby ihned zjistili, kteří z tamních zaměstnanců jsou funkcionáři stávajících stavovských organisací a podali o nich zdej-
šímu presidiu zprávu, v tomto přehledu: jméno funkcionáře, služební hodnost, druh funkce, jméno organisace a poznámka. Přednostové dají vyhotovit výkaz dvojmo, prvopis předloží sem, druhopis uloží a po uplynutí každého čtvrtletí přezkouší, zda v osobách funkcionářů nenastaly změny. 2. ) Všechny žádosti přidělených zaměstnanců
o udělení dovalené k výkonu funkci ve stavovských organisacích předkládají zdejšímu presidiu k rozhodnutí. Shora uvedené lhůty buďtež přesně dodrženy. President: Podpis nečitelný. «
Ve smyslu usnesení ministerské rady č. 20. 228/1933 m. r. měly býti přezkoušeny a zrušeny úlevy státních zaměstnanců k výkonu funkcí stavovských organisací poskytnuté a další nemají bez zvláštního schválení vlády býti poskytovány. Jde tedy o úřední jednání v konkrétních případech jednotlivců úlev používajících, případně o úlevy nově žádajících, nikoli však o všeobecné zjišťování usech funkcionářů a jejich příslušnosti k stavovakým organisacím. Výkon funkce stavovského funkcionáře je veřejnou činností mimoúřední, která podléhá dohledu úřadů politických - nikoli však finančních, v konkrétním případě Generálního finančního ředitelství v Bratislavě. Ve vydaném výnose byla překročena pravomoc G. f. ř. v Bratislavě. Ani z usnesení ministerské rady v předmětné otázce nelze vyvozovati nařízení, že by bylo nutno zjišťovati všechny funkcionáře, tedy
i ty, kteří žádných výhod k výkonu funkcí v organisaci stavovských nepoužívají a že by bylo nutno přednosty úřadů finančních na Slovensku vyslýchati každého čtvrt roku všechny podřízeně zaměstnance zda nějakou funkci ve stavovské organisaci přijali, či dříve konané funkce se v uplynulém čtvrtletí vzdati. Vedoucí funkcionáři všech stavovských organisací (i odboček, skupin či spolků pobočních) jsou vederd v evidenci úřady politickými které dohledají na jejich činnost a není ani právního podkladu ani časově výjimečné potřeby k tomu, aby funkcionáři stavovských organisací státních zaměstnanců byli vedeni v patrnosti přednosty úřadů služebních a presidiem finančního úřadu v Bratislavě.
Podepsaní se táží pana ministra financí:
1. Je obsah citovaného výnosu presidia generálního finančního ředitelství v Bratislavě panu ministrovi znám?
2. Je pan ministr ochoten zrušiti těmito výnos a zakázati evidenci a vyslýchání funkcionářů stavovských organisací přednosty finančních úřadů na Slovensku?
3. Je pan ministr ochoten sděliti jaká opatření ve věci učinil?
V Praze dne 5. června 1934.
Seidl, Benda, Tayerle,
Husnaj, Jurnečková-Vorlová, Biňovec, Stivín, Nový, Klein, dr. Markovič, Brožík, V. Beneš, Brodecký, dr. Mareš, dr. Winter, Mravec, Polach, Dlouhý, Prokeš, Pik, Vácha, F. Svoboda, Srba, Bečko, Kučera.
2732/VI.
Interpelace
poslanců Fr. Seidla, Fr. Dlouhého, R. Tayerle a soudruhů
ministru národní obrany
ve věci dvojnásobného zápočtu válečné doby státním zaměstnancům-invalidům do platového postupu, pro nárok a výměr požitků pensijních do pořadí a doby potřebné pro povýšení do vyšší platové stupnice i dosažení charakteru pomocného kancelářského úředníka.
Válečná doba i válečná pololetí započítávala se po zvýšení služného do pense i ostatních nároků všem státním zaměstnancům, pokud byli v civilních státnich službách dne 1. listopadu 1918 podle zákona 457/1919 zaměstnancům, kteří později do státních služeb byli přijati, a provedeny stejné zápočty k 1. lednu 1921, podle zákona čís. 222/1920, případně vládního nařízení čís. 666/1920 Sb. z. a n. až do konce května 1922, načež každý další zápočet těchto služeb ustává. Válečná doba i válečná pololetí započetla se všem aktivním zaměstnán cum státním v období od 1. listopadu 1918 do 30. května 1922 (do vydání vlád. nař. 165/1922) ať se války aktivně zúčastnili jako vojíni v poli nebo zůstali po celou válku ve státních službách civilních; stejně přiznána tato období všem, kteří do civilních služeb byli přijati od státního převratu, ale před 30. květnem 1922 a byly ustanoveni prašní a matikálními zaměstnanci nebo oficianty. Kancelářským pomocníkům výhoda tohoto zápočtu v uvedeném období přiznána nebyla.
Ministerstvo národní obrany přijalo do svých služeb přes 2. 000 občanských civílních zaměstnánců, většinou válečných invalidů, v letech 19191921. kteří byli většinou ustanoveni kancel. pomocníky a jen z menši části kancel. oficianty nebo dosáhli charakteru oficianta až po 1. červnu 19". takže většině těchto zaměstnanců nebyla zametena presenční služba předválečná, ale ani služba válečná, ač byli přímými účasníky války v poli utrpěli zranění, nebo následkem nemocí ve frontě utrpěných zůstali trvalými invalidy a ztratili na celý život plnou výdělečnou schopnost. Válečním invalidům měla v prvé řadě a plným právem byť započtena válečná doba běžná pro každý nárok ve státních a veřejných službách a to s přiměřeným nadlepšením proto, že válkou utrpěli na zdraví, v důsledku války zůstali invalidy a oproti jiným ztratili na výdělečné schopnosti. Byla jim válkou zúžena pracovní způsobilost tedy i plná možnost výdělková, byl jim zkrácen a zkrušen život a proto právem jim měla býti zkrácena i služební doba aspoň dvojnásobným zápočtem doby válečné když se zdravým zaměstnamcům za běžný rok počítalo 18 měsíců. Zápočet tento byl často slibován. ale dosud nebyl proveden a váleční Invalidé vymírají
aniž by se této výhody dočkali. Nejde však jen o válečné invalidy ve službách vojenské správy, ale i ostatních resortů, kteří naříkají na válku a jsou po celý zbytek života mučeni tělesnými defekty a nemocemi ve válce utopenými, které jim často kalí radost ze života a staví je vždy do druhé řady za zaměstnance zdravé. Vysoká úmrtnost, předčasné penzionování invalidů při nižší základě pensí i platů zaopatřovacích jsou přesvědčující Skutečností, že málo invalidů dosáhne 100% pensijní základny a že zkrácená služební doba dvojitým zápočtem let válečných je pro invalidy jen nepatrnou náhradou za újmy ve službách válečných armád utrpěné, ale že dvojitý zápočet je pouhým aktem spravedlnosti a dávno již toto právo mělo býti priznáno. V jiných státech evropských jsou ohledy k válečným invalidům ve veřejných službách nesporné vyšší.
Brannost národa má nejvyšší oponu v tom, jak se vojenská zpráva dovede postarati o oběti poslední války. Odsunování a bezdůvodné odklady oprášených požadavků válečných invalidů nemohou propagaci brannosti prospěti. Má proto vojenská správa především dbáti toho, aby proveditelné požadavky invalidů byly realisovány co nejdříve. Zvláště v konkretním případě ve věci dvojnásobného zápočtu válečné doby invalidům v počtu ne plných dvou tisíc ve službách armády a snad ne vyššího počtu v resortech jiných, je požadavek prosaditelný, poněvadž jde o finanční náklad minimální, který má však značný morální dosah pro zvýšení brannosti.
Je-li zápočet presenční služby vojenské připraven k řešení a vláda republiky se rozhodla plně tomuto požadavku vyhověti, je zápočet služby válečné, tedy služby mnohem těžší a nebezpečnější, při které jde o nejvyšší statky - život a zdraví -mnohem důvodnější a naléhavější zejména pokud jde o nepatrné odškodnění válečných invalidů zápočtem válečné doby dvojnásobně.
Podepsaní se táží pána ministra národní obrany:
1. Je panu ministrovi známo, že válečným invalidům kancel. zaměstnancům vojenské zprávy i resortů jiných nebyla válečná doba v mnoha případech započtena ani výměrem jednoduchým (rok za rok)?
2. Je panu ministrovi známo, že válečným invalidům ve státních službách nebyla v mnoho případech započtena ani válečná pololetí, která přiznána všem zaměstnancům jíným?
3. Je pan ministr ochoten působiti ve vládě k tomu, alby všem 'válečným invalidům byla v braku započtena válečná doba do platového postupu a každého nároku dvojnásobně?
V Praze dne 5. června 1934.
Seidl, Dlouhý, Tayerle,
Husnaj, Klein, Vácha, V. Beneš, Srba, Nový,
Mravec, Polach, Stivín, dr. Mareš, dr. Markovič,
Binovec, Brožík, F. Svoboda, Kučera, Prokeš,
Bečko, Plk, Brodecký, dr. Winter, Benda,
Jurnečková-Vorlová.