Tabulka 6. B.

Tabulka č. 6.

*) Předběžná čísla podle měsíčních stat. zpráv.

plicních, srdečních, žaludečních a střevních, chirurgických, ženských, ortopedických a pod. Lékařské ošetření se proto nutně zdražuje, poněvadž dnešní vyšetření a léčení vyžaduje často drahých zařízení a někdy i nákladnějších léků (insulin, salvarsan atd. ), má-li býti dosaženo žádoucího úspěchu. Se stoupajícím pokrokem civilisace a zdravotního i občanského uvědomění obyvatelstva stoupají též nároky pojištěnců a jejich rodinných příslušníků na léčebnou péči pojišťoven.

Přibývá lékařů jak praktických, tak odborných vůbec a také i lékařů nemocenských pojišťoven.

Tak ve službách našich nemocenských pojišťoven je činno kolem 5. 000 lékařů praktických a kolem 1. 000 odborných. Ve městech je lékařů poměrně daleko více než na venkově, v zemích českých relativně více než na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

K značnému vzestupu nákladů na léky přispívá také zavádění nových a nových patentovaných speciálních léků, které jsou doporučovány se značnou reklamou.  Nezaměstnanost a pokles mzdy přispívá vždy k vzestupu morbiditních čísel hlavně proto, že pojištěnci, kteří pozbyli výdělku, se snaží dosíci nemocenského a není to vždy jen simulace a agravace, která vede ke zvýšeným výdajům. Při déle trvající nezaměstnanosti trpí totiž zdravotní stav pojištěnců i jejich rodinných příslušníků podvýživou, kterou lze objektivně prokázati.

Průměrná morbidita, to je číslo, které udává, kolik dní nemoci, spojených s pracovní neschopností, připadá průměrně v roce na jednoho pojištěnce, jest zřejmá z tabulky č. 7.

Vzestup r. 1926 byl patrně způsoben více důvody administrativními než zhoršením zdravotního stavu pojištěnců (změna zákona v polovině roku a obtíže vyvěrající z likvidace četných nemocenských pokladen). Vyšší číslo r. 1929 je odůvodněno jednak změnou zákona, zejména změnou ustanovení o karenci a o poskytování nemocenského i za neděle během prvých 14 dnů nemoci a kromě toho sluší také uvážiti vliv chřipkové epidemie a tuhých mrazů na počátku roku.

Průměrné číslo morbidity nemůže však vystihovati poměry jednotlivých nemocenských pojišťoven, a když se sledují tato čísla u jednotlivých pojišťoven, zjišťujeme, že v těch pojišťovnách, v jejichž obvodu je

značnější nezaměstnanost, došlo k rapidnímu vzestupu morbidity, a to nejen četností případů onemocnění, nýbrž také délkou nemoci.

Při nedostatku peněz nemocenské pojišťovny se snaží vzestupu morbidity čeliti ostrou kontrolou, a kdyby nebylo této okolnosti, vykazovaly by statistiky, zejména v posledních letech, patrně značný vzestup.

Velmi důležitou příčinou, proč morbidita v pojišťovnách musí stoupati, je okolnost, na kterou upozornil prof. Dr. Schoenbaum již r. 1930 (Hospodářská Politika, ročník 1931, str. 473) a na podkladě statistiky předválečné dovodil, že morbidita musila podstatně stoupnouti všeobecným poklesem úmrtnosti pojištěnců. Klesla-li úmrtnost, dosahují pojištěnci vyšších ročníků stáří, v nichž je vyšší nemocnost; tím stoupají náklady nemocenských pojišťoven jak v dávkách peněžitých, tak v dávkách léčebné péče.

Vývoj morbidity v letech 1925-1931 je obsažen v tabulce č. 7. Za r. 1932 nebyla ještě příslušná číslice přesně zjištěna, podle předběžných zpráv nelze však očekávati značných změn. Podstatnější pokles morbidity lze očekávati teprve roku 1933, což však asi není způsobeno povšechným zlepšením zdravotního stavu pojištěnců, ale spíše důraznějším postupem nemocenských pojišťoven při kontrole nemocných, jakož i okolností, že trvale nezaměstnaní po vyčerpání podpůrci doby, resp. po uplynutí ochranné lhůty pozbyli nároku vůči nemocenským pojišťovnám.

Při zkoumání hospodářského stavu pojišťoven se často poukazuje na vzestup správních nákladů a uvádí se proto přehledně v tabulce č. 8.

Tabulka č. 7.

Tabulka č. 8.

Náklady kontroly v r. 1932 lze odhadnouti částkou asi Kč 14, 500. 000'-, příspěvek svazový částkou asi Kč 6, 500. 000'-. Klesly tudíž v r. 1932 úhrnné správní náklady proti roku 1931 asi o Kč 3, 000. 000'-.

V r. 1933 klesly úhrnné správní náklady podle předchozích výkazů proti roku 1931 asi o Kč 12, 000. 000'- a proti roku 1932 asi o Kč 9, 000. 000'-. V r. 1934 bude pokles správních nákladů ještě pronikavější, po-

něvadž došlo jednak k restrikci zaměstnanců pojišťoven a jednak k dalšímu podstatnému snížení požitků.

Vzestup správních nákladů jest odůvodněn v prvé řadě tím, že nemocenské pojišťovny od r. 1926 vykonávají značnou část agendy invalidního a starobního pojištění. Za tyto úkony refundovala jim ústřední sociální pojišťovna tyto částky, jež byly

Ve statistikách nemocenských pojišťoven jsou počínajíc rokem 1928 uvedené částky poněkud odlišné, poněvadž nemocenské pojišťovny obdrží refundaci za výkazové lístky z roku účetního teprve v roce příštím. V účetní závěrce ústřední sociální pojišťovny jest však tento výdaj, poněvadž se týká roku účetního, zahrnut v tomto roce. Po odečtení refundačních částek v uvedeném roce skutečně vyplacených (uvedené v účetních závěrkách pojišťoven)

Pokud se týče služebních požitků jednotlivých zaměstnanců, dlužno zprávy, jež se ve veřejnosti vyskytují, uvésti na pravou míru. Několik případů nepřiměřených požitků služebních z dřívější doby nemůže býti důvodem k všeobecnému tvrzení. Nemocenské pojišťovny jsou povinny předkládati přesné výkazy o požitcích svých zaměstnanců a z těchto výkazů jsou každoročně zpracovávány statistiky, jež dovolují zjištění středních čísel uvedených v tabulce č. 9.

Tabulka 6. 9.

Požitky zaměstnanců nemocenských pojišťoven.

*) V tomto počtu již nejsou zahrnuty nemocenské pokladny likvidované podle zákona čís. 221/1924. **) Podle předběžných zpráv bylo zaměstnáno v pojišťovnách r. 1962 průměrně 5. 887 zaměstnanců a r. 1933 průměrné 5. 687 zaměstnanců.

Tabulka č. 9 a.

Statistika zaměstnanců nemocenských pojišťoven podle stavu k 30. červnu 1933.

Rozdělení podle měsíčního služného a služebního poměru. Všechny pojišťovny.

Všichni zaměstnanci.

K tabulce č. 9 se poznamenává, že poslední úplná statistika o požitcích zaměstnanců nemocenských pojišťoven je z roku 1931. Statistika za rok 1932 se blíží svému dokončení, úhrnné osobní správní náklady jsou však z předběžných statistik jak z roku 1932, tak z roku 1933 známy a jsou uvedeny v tabulce č. 8.

Na základě zvláštního šetření ke dni 30. června 1933 byla sestavena tabulka č. 9a), z níž jest zřejmý počet zaměstnanců nemocenských pojišťoven s výjimkou personálu v léčebné péči a některých kategorií pomocných zřízenců (topičů, posluhovaček a pod. ), a to definitivních, smluvních i výpomocných, dále počet osob zaměstnaných na základě smlouvy kolektivní nebo individuelní a konečně měsíční služné v Kč, odstupňované co do výše v jednotlivých pásmech od 999 Kč na 5. 000 Kč měsíčně.

Zaslouží pozornosti, že zaměstnanci nemocenských pojišťoven, resp. jejich organisace, v pochopení nynější svízelné situace nemocenských pojišťoven, dali souhlas k určitému dobrovolnému snížení svých požitků.

Tato platová restrikce zahájená v roce 1932 a zesílená v roce 1933 byla pak doplněna novou úpravou platů zaměstnanců nemocenských pojišťoven od 1. ledna 1934, která přinese podstatné úspory. Okamžitá úspora činí 12 mil. Kč ročně. V to není započtena hodnota zastavení postupů, která se automaticky projeví dodatečně.

Konečně zbývá povšimnouti si též některých nedostatků organisace lékařské služby a spolupráce s veřejnými nemocnicemi a

jinými léčebnými ústavy. Po této stránce byly a jsou dosud určité závady, jejichž odstranění vyžaduje času a cílevědomé výchovy lékařů nejen po stránce lékařské, nýbrž i po stránce administrativní.

Nutno pečovati o náležitou přípravu lékařského dorostu pro službu u nemocenských pojišťoven. Zejména by bylo třeba, aby na lékařských fakultách bylo věnováno více pozornosti potřebám veřejného nemocenského pojištění. Kromě toho bude třeba pokusiti se o nápravu pořádáním pravidelných povinných kursů pro lékaře pojišťoven, zejména pro lékaře úřední a revisní.

Hospodářské poměry nemocenských pojišťoven a vzestup morbidity si postupně vynucovaly činnost revisních lékařů, kteří přezkoumávali nálezy léčících lékařů o pracovní schopnosti onemocnělých pojištěnců.

Také ústřední sociální pojišťovna v rámci své dozorčí pravomoci provádí lékařské revise léčebné péče nemocenských pojišťoven a snaží se usměrniti činnost zejména úředních lékařů. Vydala pro ně zvláštní směrnice a doufá, že se podaří dosíci postupem doby úzké součinnosti úředních lékařů s lékaři léčícími, čímž bude dosaženo jednak prohloubení léčebné péče a jednak zabráněno zneužívání. Blahodárný účinek toho musí se projeviti nejen v hospodářských výsledcích pojišťoven, ale také v hodnotách morálních. Pojištěnci a jejich rodinní příslušníci nabudou důvěry a lékaři pojišťoven autority, což je také jedním ze základních předpokladů trvalé sanace nemocenského pojištění.