jícím vypsání volby (rozhodný den), byly u pojišťovny pojištěny, jsou-li starší dvaceti let anebo dokonají v roce volby dvacátý rok svého věku.

(2) Z volebního práva je vyloučen, kdo pravoplatným rozsudkem trestního soudu byl odsouzen pro zločin, přečin nebo přestupek, pro který podle platných ustanovení nastává ztráta volebního práva do obcí, pokud ztráta tohoto volebního práva nepominula (§3 řádu volení v obcích).

(3) Volitelný je státní občan republiky Československé, který v den volby překročil dvacátýšestý rok svého věku, byl v období jednoho roku před rozhodným dnem aspoň 180 dnů pojištěn u dotyčné pojišťovny a není výslovně vyloučen z volebního práva (odstavec 2) nebo z volitelnosti.

(4) Z volitelnosti je vyloučen:

a) kdo pravoplatným výrokem soudním byl zbaven práva volně nakládati se svým majetkem;

b) kdo upadl v konkurs, pokud trvá řízení konkursní, jakož i ten, na jehož žádost se provádí řízení vyrovnávací, pokud nebylo prohlášeno za skončené;

c) kdo byl odsouzen proto, že docílil pojistné dávky simulací [§ 260, písm. g)], po dobu jednoho roku ode dne ukončení trestu;

d) kdo je zaměstnancem pojišťovny provádějící pojištění podle tohoto zákona.

§ 35 se doplňuje a zní: Ve vyhlášce jest oznámiti:

1. do kdy jest navrhnouti členy volební komise;

2. kde budou vyloženy seznamy voličův a kdy je možno do nich nahlédnouti;

3. do kdy je možno podati námitky proti vyloženým seznamům;

4. do kdy budou rozeslány volební legitimace a hlasovací lístky;

5. do kdy a kde jest odevzdati kandidátní listiny a jaké jsou náležitosti kandidátních listin;

6. kdy, kde a jak se bude voliti;

7. do kdy jest oznámiti, že kandidátní listiny jsou sdružovány.

§ 58, odst. l se mění a zní:

(1) Sbor delegátů může se usnášeti pouze o tom, co bylo na denním pořadu, jakož i o návrhu, aby sbor delegátů byl svolán mimořádně.

§ 61, odst 2 se mění, doplňuje a zní:

(2) Politický úřad první stolice zbaví funkce člena představenstva, jenž přestal býti a není již šest měsíců příslušníkem skupiny (zaměstnanecké anebo zaměstnavatelské), za niž byl zvolen, nebo pozbyl volitelnosti [§ 33 a § 64, odst. 3, písm. a)].

§ 62 se mění, doplňuje a zní:

(1) Představenstvo volí ze sebe nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů starostu a náměstka jeho na čtyři roky. Neobdrží-li při první volbě nikdo většiny, je konati užší volbu mezi kandidáty, kteří obdrželi nejvíce hlasů. Zvolen je ten, kdo soustředil na sebe největší počet platných hlasů. Soustředí-li se i při druhé volbě na dva nebo více kandidátů stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi los.

(2) Prohlásí-li před volbou starosty menšina, čítající alespoň tři členy, že činí nárok na úřad náměstka, volí ho sama ze svého středu. Ostatní členové představenstva volí pak starostu. Činí-li nárok na náměstka několik skupin, přiřkne předsedající nárok skupině nejčetnější; mezi skupinami o stejném počtu členů rozhodne los.

(3) Námitky proti volbě starosty nebo jeho náměstka, které musí býti podepsány alespoň třemi členy představenstva, je podati do osmi dnů ode dne voleb politickému úřadu první stolice. Rozhodne o nich s platností konečnou politický úřad druhé stolice.

§ 67 se mění a zní:

Předseda a náměstek předsedy dozorčího výboru mohou se zúčastniti schůzí představenstva a starosta a náměstek starosty představenstva schůzí dozorčího výboru s hlasem poradním.

§ 67 a) se mění, doplňuje a zní:

(1) Mimo působnost uvedenou na jiných místech tohoto zákona vyhrazuje se usnesení společných schůzí představenstva a dozorčího výboru:

a) usnášeti se k návrhu představenstva o změně stanov a o všech věcech, přesahujících rámec obyčejného hospodaření, zejména o tom, má-li býti nabyto nemovitostí, mají-li býti nemovitosti zatíženy nebo zcizeny, mimo nabytí jich v řízení exekučním a konkursním k odvrácení škody. Ve sporných případech, zda nějaká věc přesahuje rámec obyčejného hospodaření, rozhoduje ústřední sociální pojišťovna s konečnou platností;

b) stanoviti k návrhu představenstva výši pojistného podle § 159;

c) sjednávati k návrhu představenstva služební smlouvy podle § 69, odst. 5 a 6;

d) usnášeti se o počtu míst zaměstnaneckých, přijímati (jmenovati) a propouštěti úředníky a zřízence pojišťovny mimo úředníky uvedené v § 69 a sjednávati s nimi smlouvy služební v mezích služebního řádu. Služební řád, jenž má obsahovati i předpisy o nejvyšším přípustném počtu zaměstnanců, určeném podle počtu pojištěnců, jakož i předpisy o služebních požitcích a povinnostech a dále předpisy disciplinární, vydá ústřední sociální pojišťovna, vyslechnuvši organisace zaměstnanců pojišťoven. Předpisy služebního řádu vztahují se nejen na úředníky a zřízence (zaměstnance), kteří budou nově přijímáni do služeb, nýbrž také na ony zaměstnance, kteří jsou již ve službách nemocenské pojišťovny; při úpravě požitků zaměstnanců posléze zmíněných jest míti slušný zřetel k jejich dosavadním nárokům. Přijat (jmenován) nebo propuštěn může býti pouze zaměstnanec, jehož přijetí (jmenování) nebo propuštění navrhlo představenstvo; byl-li návrh takový zamítnut, rozhodne o návrhu na přijetí (jmenování) nebo propuštění zaměstnance ústřední sociální pojišťovna;

e) sjednávati a vypovídati smlouvy s lékaři, zkoušenými zubními techniky, porodními asistentkami, lékárníky a léčebnými ústavy;

f) vydati instrukce pro zaměstnance nemocenské pojišťovny;

g) přijímati pravidelné zprávy úředníků;

h) stanoviti náhradu pro funkcionáře nemocenské pojišťovny v rámci směrnic vydaných ústřední sociální pojišťovnou;

ch) usnášeti se o vymáhání nároků, které vznikly pojišťovně proti členům představenstva nebo dozorčího výboru z jejich úřadování; zmocněnce pro vymáhání těchto nároků jmenuje ústřední sociální pojišťovna;

i) vyjadřovati se o změně obvodu (§ 24, odst. 5) a usnášeti se o zrušení pojišťovny (§ 73, odst. 1).

(2) Společná schůze se svolá a její jednací pořad se stanoví dohodou starosty představenstva a předsedy dozorčího výboru, kteří se též střídají v řízení jednotlivých schůzí.

Za § 67 a) se vsunuje toto ustanovení:

§ 67b).

Sbor delegátů, představenstvo, dozorčí výbor a společná schůze představenstva a do-

zorčího výboru jsou schopny se usnášeti, byla-li schůze řádně svolána a je-li přítomna většina členů (náhradníků). Pokud v tomto zákoně není výslovně stanoveno jinak, je usnesení platné, vyslovila-li se pro návrh většina hlasujících, při čemž v představenstvu a dozorčím výboru musí pro návrh býti odevzdány nejméně čtyři hlasy, ve společné schůzi představenstva a dozorčího výboru nejméně sedm hlasů a ve sboru delegátů nejméně čtvrtina hlasů z celkového počtu delegátů. K platnosti usnesení o změně stanov je třeba dvoutřetinové většiny hlasujících, při čemž musí býti pro návrh odevzdáno nejméně devět hlasů.

§ 69 se mění, doplňuje a zní:

(1) ústřední sociální pojišťovna ustanovuje u nemocenských pojišťoven, které mají v průměru posledních tří let nejvýše 3000 povinných pojištěnců, vedoucího úředníka nemocenské pojišťovny; u nemocenských pojišťoven, které mají více než 3000, ale nejvýše 8000 povinných pojištěnců, vedoucího úředníka a jeho náměstka, který vede též službu účetní; u nemocenských pojišťoven pak, které mají více než 8000 povinných pojištěnců, ustanovuje vedoucího úředníka, jeho náměstka a účetního. Tito úředníci podléhají disciplinární pravomoci ústřední sociální pojišťovny, která je vezme ve slib.

(2) Představenstvo nemocenské pojišťovny je povinno oznámiti ústřední sociální pojišťovně, přestal-li některý z těchto úředníků trvale vykonávati svůj úřad. Nestane-li se tak, jsou členové představenstva společně a nerozdílně odpovědni za škody vzniklé z opomenutí.

(3) Ústřední sociální pojišťovna je povinna dbáti, aby mezi těmito úředníky poměr národnostní příslušnosti byl přibližně shodný s národnostní příslušností pojištěnců.

(4) Povinnosti a práva těchto úředníků se stanoví služebním a disciplinárním řádem, jejž vydá ústřední sociální pojišťovna vyslechnouc organisace zaměstnanců nemocenských pojišťoven. Tento řád vztahuje se netoliko na úředníky, kteří budou nově ustanoveni, nýbrž také na ony, kteří již jsou ve službě; při úpravě požitků úředníků posléze zmíněných jest míti slušný zřetel k jejich dosavadním nárokům.

(5) Nemocenská pojišťovna, u níž tito úředníci byli ustanoveni, jest povinna sjednati s nimi služební smlouvy v rámci služebního a disciplinárního řádu. Tyto smlouvy a jejich změny nabývají platnosti po schválení ústřední sociální pojišťovnou.

(6) Neschválí-li Ústřední sociální pojišťovna služební smlouvy ujednané nemocenskou pojišťovnou, vyzve ji, aby ve lhůtě, která nesmí býti kratší než 30 dnů, smlouvu změnila, přihlížejíc k námitkám Ústřední sociální pojišťovny. Neučiní-li tak nemocenská pojišťovna, ujedná služební smlouvu s ustanoveným úředníkem ústřední sociální pojišťovna jménem nemocenské pojišťovny s účinkem pro ni právně závazným a s platností konečnou. Totéž platí, neujedná-li nemocenská pojišťovna smlouvy vůbec, ani když k tomu byla ústřední sociální pojišťovnou vyzvána.

(7) Tuto pravomoc vykonává Všeobecný pensijní ústav nad nemocenskými pojišťovnami, které podle stanov i ve skutečnosti pojišťují pouze osoby, na něž se vztahuje § l zákona ze dne 1. července 1926, č. 117 Sb. z. a n., jímž se zachovávají pro pensijní pojištěnce a pro členy báňských bratrských pokladen v platnosti některá ustanovení právních předpisův o nemocenském pojištění. U těchto pojišťoven může ministerstvo sociální péče vyslechnouc Všeobecný pensijní ústav povoliti výjimky z ustanovení předchozích odstavců.

Za § 69 se vsunuje toto ustanovení: § 69 a).

(1) Vedoucí úředníci nemocenských pojišťoven pravoplatně ustanovení nemocenskou pokladnou před 1. lednem 1921 nebo jmenovaní politickým úřadem druhé stolice před 1. červencem 1926, se považují za úředníky ustanovené podle § 69, odst. 1.

(2) Ostatní vedoucí úředníci, náměstkové vedoucích úředníků a účetní, ustanovení nemocenskou pojišťovnou (pokladnou), vykonávají své funkce do té doby, než nastoupí službu úředníci jmenovaní ústřední sociální pojišťovnou podle § 69, odst. 1. Ustanovením nových úředníků neruší se služební smlouvy dřívějších úředníků; nemocenské pojišťovny nejsou však povinny vypláceti jim služební požitky odvislé od výkonu dřívější funkce.

§ 70, odst. l se doplňuje a zní:

(1) Vedoucímu úředníkovi přísluší říditi práci pojišťovny, navrhovati představenstvu v dohodě se starostou její organisaci, přijímání (jmenování) a propouštění zaměstnanců, jakož i všechna ostatní opatření, jichž je třeba k splnění úkolů nemocenské pojišťovny.

§ 71 se mění, doplňuje a zní:

(1) Stanovami bude v rámci ustanovení tohoto zákona určena činnost nemocenské pojišťovny a jejích správních orgánů.

(2) Nemocenská pojišťovna je povinna ohlásiti změnu stanov ústřední sociální pojišťovně. Tato může ve lhůtě šedesáti dnů zakázati změnu, má-li za to, že změna není v souladu se zákonem nebo že by mohla ohroziti účely; pro něž nemocenská pojišťovna byla zřízena.

(3) Do rozhodnutí možno si stěžovati k ministerstvu sociální péče ve lhůtě šedesáti dnů u ústřední sociální pojišťovny.

(4) ústřední sociální pojišťovna vydá vzorné stanovy, které vyžadují schválení ministerstva sociální péče. Nemocenské pojišťovny jsou povinny upraviti podle nich dosavadní stanovy. Nestane-li se tak ve lhůtě, již určí ústřední sociální pojišťovna, upraví stanovy ústřední sociální pojišťovna z moci úřední.

§ 72, odst. 5 se mění a zní:

(5) Přejímající nemocenské pojišťovny vstupují podle zásady uvedené v odstavci 3 do služebních smluv se zaměstnanci zrušené pojišťovny, pokud tyto smlouvy byly sjednány rok před zrušením nemocenské pojišťovny a nevybočují z mezí služebního řádu [§§ 67 a) a 69]; nejsou však povinny přiznati převzatým zaměstnancům služební postavení, které měli ve zrušené nemocenské pojišťovně. O sporech rozhodne ústřední sociální pojišťovna.

§ 73, odst. l se mění a zní:

(1) Ústřední sociální pojišťovna zruší nemocenskou pojišťovnu - mimo okresní nemocenskou pojišťovnu - usneslo-li se na tom představenstvo a dozorčí výbor ve společné schůzi většinou všech svých členů.

§ 75 se mění, doplňuje a zní:

(1) ústřední sociální pojišťovna je příslušná prováděti všechny úkony týkající se invalidního a starobního pojištění, pokud k tomu podle tohoto zákona nejsou výslovně povolány nemocenské pojišťovny.

(2) ústřední sociální pojišťovna může jednotlivé další úkony invalidního a starobního pojištění svěřiti nemocenským pojišťovnám a jejich svazům nebo jiným sociálně pojišťovacím institucím. Nemocenské pojišťovny a jejich svazy jsou povinny je převzíti.

(3) ústřední sociální pojišťovna přispěje k úhradě správních nákladů nemocenských pojišťoven spojených s úkony uvedenými v předchozích odstavcích částkou, kterou v mezích svých početních podkladů stanoví vyslechnuvši svazy nemocenských pojišťoven. Toto rozhodnutí vyžaduje schválení ministerstva sociální péče.

§ 79 se mění a doplňuje takto:

1) Odstavec 3 zní:

(3) O volbách členů výboru ústřední sociální pojišťovny a jejich náhradníků platí obdobně ustanovení §§ 33 až 36, 40 až 45, 48, 50 až 55, § 59, odst. 2 a § 64, odst. 3 a 4 s těmito odchylkami:

a) ve skupině pojištěnců jsou také volitelní zaměstnanci odborových sdružení zaměstnanců a ve skupině zaměstnavatelů zaměstnanci odborových sdružení zaměstnavatelů;

b) funkce politického úřadu první i druhé stolice vykonává ministerstvo vnitra;

c) hlasovací lístky je zaslati volební komisi poštou;

d) představenstvo nemocenské pojišťovny má tolik hlasů, kolik v uplynulém kalendářním roce před vypsáním voleb bylo u nemocenské pojišťovny v průměru pojištěnců podléhajících invalidnímu a starobnímu pojištění. Nebyla-li nemocenská pojišťovna v činnosti ještě celý kalendářní rok před vypsáním voleb, je počet hlasů jejího představenstva dán průměrným počtem pojištěnců podléhajících invalidnímu a starobnímu pojištění za období její činnosti až k prvnímu dni v měsíci bezprostředně předcházejícímu den vypsání voleb, nejdéle však za dobu jednoho roku; o tento počet zmenší se počet hlasů připadajících na nemocenskou pojišťovnu, z jejíž působnosti byli vyňati pojištěnci nově zřízené pojišťovny. Jednotlivý volící člen představenstva má jednu dvanáctinu hlasů připadajících na nemocenskou pojišťovnu, při čemž se počet zaokrouhluje na nejblíže nižší číslici dvanácti dělitelnou; ke zbytkům se nepřihlíží;

e) ústřední sociální pojišťovna zašle dvanáct hlasovacích lístků nemocenské pojišťovně a označí na každém, kolik hlasů připadá na každý lístek. Starosta nemocenské pojišťovny je za vlastní odpovědnosti povinen doručiti po hlasovacím lístku členům představenstva pojišťovny;

f) kandidátní listinu musí podepsati aspoň deset voličů ze skupiny pojištěnců nebo zaměstnavatelů. Kandidátní listiny jest odevzdati předsedovi volební komise nejpozději dvacátéhoprvého dne po vypsání voleb; Ústřední sociální pojišťovna je pak uveřejní aspoň patnáctého dne před volbou v úředním listě republiky československé a zašle je každé nemocenské pojišťovně v potřebném počtu;

g) v případě druhé věty § 42 jmenuje Heny výboru ze skupiny zaměstnavatelů i pojištěnců ministr sociální péče.

2) Odstavec 5 zní:

(5) Ministr sociální péče zbaví funkce voleného člena výboru, jenž přestal býti a není již šest měsíců příslušníkem skupiny (zaměstnanecké nebo zaměstnavatelské), za niž byl zvolen, nebo pozbyl volitelnosti [§ 33 a § 64, odst. 3, písm. a)]. Nastanou-li obdobné okolnosti u jmenovaných členů výboru, zbaví je jejich funkce vláda.

§ 81, odst. 2 se doplňuje a zní:

(2) členy představenstva z prvních dvou skupin volí skupiny odděleně ze svého středu podle zásady poměrnosti; sdružování jest přípustno, členy představenstva ze skupiny odborníků jmenuje vláda ze členů výboru této skupiny (§ 79, odst. 4). Za každého člena je zároveň zvoliti (jmenovati) náhradníka.

§ 82, odst. l se doplňuje a zní:

(1) Výkonným orgánem správy ústřední sociální pojišťovny je tříčlenné ředitelství, jehož členy přijímá (jmenuje) a propouští výbor se souhlasem ministra sociální péče.

§ 86 a), odst. 3 se doplňuje a zní:

(3) Pokud není zřízen orgán nemocenské pojišťovny nebo zdráhá-li se vykonávati své povinnosti, může je vykonávati ústřední sociální pojišťovna svým zástupcem na útraty nemocenské pojišťovny.

§ 88 se mění a zní:

(1) ústřední sociální pojišťovna může rozpustiti představenstvo nemocenské pojišťovny, nedbá-li toto ve svých usneseních opětovně ustanovení zákona, nařízení nebo stanov, nebo je-li správa zřejmě na úkor nemocenské pojišťovny a jejích úkolův, a může přenésti oprávnění a povinnosti představenstva na svého zástupce (§ 86a), odst. 3). Do tří měsíců musí pak jmenovati prozatímní představenstvo, jež spravuje nemocenskou pojišťovnu až do doby, kdy nastoupí úřad nové představenstvo zvolené.

(2) Prozatímní představenstvo je povinno opatřiti, aby nové volby představenstva mohly býti provedeny v šesti měsících ode dne, kdy prozatímní představenstvo bylo jmenováno. Opatření to oznámí politickému úřadu první stolice.

(3) Obdobně může zakročiti ústřední sociální pojišťovna proti dozorčímu výboru nemocenské pojišťovny.

(4) Do opatření nebo rozhodnutí ústřední sociální pojišťovny možno si stěžovati k ministerstvu sociální péče (§ 71, odst. 3).

Nadpis § 93 se doplňuje a zní: ODDÍL PÁTÝ:

O svazech nemocenských pojišťoven a vzájemné součinnosti sociálně pojišťovacích ústavů.

§ 93 se mění a zní:

(1) Nemocenské pojišťovny jsou povinny býti členy některého svazu nemocenských pojišťoven, který byl v činnosti před 1. lednem 1933. O tom, u kterého svazu má býti členem nemocenská pojišťovna, která není členem svazu nebo z něho vystoupí (odstavec 3), rozhodne společná schůze představenstva a dozorčího výboru dvoutřetinovou většinou [§ 67b)]. Nedojde-li k usnesení o vstupu do svazu, rozhodne ústřední sociální pojišťovna, nebo Všeobecný pensijní ústav, jde-li o nemocenské pojišťovny, uvedené v § 69, odst. 7.

(2) Svazům nemocenských pojišťoven přísluší hájiti a zastupovati zájmy nemocenských pojišťoven. Za tímto účelem mohou:

a) působiti k jednotnému postupu všech nemocenských pojišťoven při provádění nemocenského pojištění v rámci směrnic a pokynů vydaných ústřední sociální pojišťovnou;

b) sjednávati společné úmluvy, zejména s lékaři, zubními techniky, porodními asistentkami, lékárníky, nemocnicemi a jinými léčebnými ústavy nebo jejich organisacemi;

c) opatřovati léčebné pomůcky a pomocné prostředky;

d) obstarávati péči o rekonvalescenty a společný dozor nad nemocnými;

e) spolupůsobiti k společnému zamezování sociálních nemocí, zejména k ochraně proti tuberkulose, alkoholismu, k potírání pohlavních nemocí a jiných nakažlivých chorob;

f) zřizovati a provozovati léčebny, ozdravovny, lázně a lékárny (§ 156);

g) prováděti retaxaci receptů a revisi odebraných léků;

h) opatřovati pro nemocenské pojišťovny kancelářské a administrativní pomůcky, tiskopisy a pod.;

ch) obstarávati informační službu o sociálním pojištění, zejména pořádati přednášky, vydávati časopisy a pod.;

i) poskytovati právní ochranu nemocenským pojišťovnám;

k) sjednávati úmluvy mezi pojišťovnami o jejich vzájemných stycích.

Při provádění léčebné péče jsou svazy povinny dbáti směrnic ústřední sociální pojišťovny.

(3) Stanovy svazu, které schvaluje Ústřední sociální pojišťovna nebo Všeobecný pensijní ústav, jde-li o svaz nemocenských pojišťoven, uvedený v § 69, odst. 7, obsahujtež zejména ustanovení o volbách, úřadování a zastupování svazu, o stanovení členských příspěvků pro svazové účely, podmínky pro vystoupení nemocenských pojišťoven ze svazu, zrušení svazu a opatření, jak naložiti s majetkem svazu v případě zrušení, o urovnání sporů, vznikajících ze svazového poměru a z toho, že nemocenská pojišťovna ze svazu vystoupila, jakož i o přijímání (jmenování) a propouštění vedoucího úředníka; jmenování tohoto úředníka vyžaduje schválení ústřední sociální pojišťovny.

(4) Ustanovení platných pro složení a působnost představenstva, dozorčího výboru a společných schůzí nemocenských pojišťoven, jakož i pro dozor ústřední sociální pojišťovny nad nemocenskými pojišťovnami jest obdobně použíti i na svazy nemocenských pojišťoven.

(5) Vystoupí-li pojišťovna ze svazu, ručí za závazky svazu vzniklé v době jejího členství po dobu nejvýše tří let, a to do částky jednoročního průměru příspěvků posledních tří let před vystoupením.

(6) Jmění zrušeného svazu nesmí býti použito k jiným účelům než k účelům léčebné péče o pojištěnce a jejich rodinné příslušníky.

(7) Svazy jsou povinny do 31. prosince 1934 své stanovy přizpůsobiti ustanovením tohoto zákona.

(8) Zřízení nového svazu není přípustné, leč by vznikl sloučením dvou nebo více dosavadních svazů.

§ 93 a) se mění a zní:

(1) Zemská úřadovna pro pojišťování dělníků v zemích Slovenské a Podkarpatoruské vykonává vedle vlastní působnosti v oboru pojištění úrazového funkci povinného svazu (§ 93) všech nemocenských pojišťoven v zemích Slovenské a Podkarpatoruské.

(2) Stanovy Zemské úřadovny buďtež doplněny předpisy, jimiž je povinna se říditi při výkonu funkce svazu nemocenských pojišťoven.

(3) Zemská úřadovna ve své funkci povinného svazu podléhá dozoru ústřední sociální pojišťovny.

(4) Reservní fond Zemskou úřadovnou nashromážděný podle § 30 zák. čl. XIX, 1907, o pojištění průmyslových a obchodních za-

městnanců pro případ nemoci a úrazu, se rozdělí mezi nemocenské pojišťovny v zemích Slovenské a Podkarpatoruské způsobem, který určí vládní nařízení. Dokud se tak nestane, spravuje Zemská úřadovna jmění reservního fondu nemocenských pojišťoven podle směrnic, které schvaluje ministerstvo sociální péče vyslechnuvši ústřední sociální pojišťovnu.

§§ 93 b) až 93 e) se zrušují.

§ 94 se doplňuje a zní:

Pojišťovny nebo jejich svazy, zřízené podle tohoto zákona, mohou se spojiti mezi sebou a s jinými sociálně pojišťovacími ústavy k určitým úkolům, jež jsou jim uloženy zákonem.

§ 95 se mění, doplňuje a zní:

Nemocenská pojišťovna je povinna poskytnouti:

I. pomoc v nemoci, a to:

1. pojištěnci zdarma lékařskou pomoc, jakož i potřebné léky (léčiva) a jiné terapeutické pomůcky (nemocenské ošetřování). Nemocenské ošetřování se poskytuje od počátku nemoci, dokud nemoc trvá, avšak nejdéle jeden rok ode dne výstupu ze zaměstnání nebo ode dne odhlášky podle § 17, odst. 2.

Pojištěnec má dále nárok na nemocenské ošetřování příslušníků rodiny (§ 96).

2. pojištěnci, jenž je neschopen práce pro nemoc nepřivedenou úmyslně, od čtvrtého dne této neschopnosti, nejdéle po dobu 365 dnů, denní nemocenské, které - kromě případu uvedeného v § 95 a) - se poskytuje v této výši:

ve třídě		Kč
1.		2'70
2..		5 -
3.		7'50
4.		10 -
5.		13 -
6.		16 -
7.		18 -
8.		20 -
9.		22 -
10.		24'-.

Nemocenské se neposkytuje za poslední den neschopnosti k práci, případne-li na neděli.

Doba nemoci, jež předchází počátku neschopnosti k práci a po kterou je poskytováno pouze nemocenské ošetřování, nezapočítává se do doby, za niž jest vypláceti nemocenské.

Pokud trvá nárok na nemocenské, přísluší též nárok na nemocenské ošetřování.

II. pomoc v mateřství pojištěnkám, a to:

1. zdarma pomoc porodní asistentky a - je-li toho třeba - pomoc lékařskou (pomoc při porodu).

Místo pomoci porodní asistentky může býti poskytnuta peněžitá náhrada, jejíž výši urči stanovy. Tato náhrada může býti vyplacena přímo porodní asistentce.

2. peněžitou dávku rovnou nemocenskému (I, č. 2) šest týdnů před porodem a šest týdnů po porodu, nemá-li pojištěnka bez toho nároku na nemocenské a nekoná-li námezdní práce; o dobu, po kterou pojištěnka požívá těchto dávek před porodem, prodlužuje se její ochranná lhůta (§ 97).

3. vedle toho peněžitou dávku rovnou polovičnímu nemocenskému (I, č. 2) matkám, které své děti samy kojí (příspěvek za kojení), až do uplynutí dvanácti týdnů po porodu.

Změní-li pojištěnka, které se poskytuje příspěvek za kojení, příslušnost k pojišťovně, poskytuje tuto dávku i nadále pojišťovna, u níž nárok na tuto dávku vznikl. Zemře-li pojištěnka při porodu nebo dříve, než skončil její nárok na dávky z mateřství, vyplatí se peněžité dávky za zbývající dobu zákonem nebo stanovami určenou osobě, která pečuje o výživu dítěte.

Ustanovení č. l vztahuje se také na případy potratu.

Dávku uvedenou pod č. l jest poskytovati také manželce pojištěncově, a to i tenkráte, když manžel zemřel v době devíti měsíců, počítajíc zpět od porodu.

III. pohřebné (náhradu pohřebních výloh), a to:

1. ve výši třicetinásobného středního denního výdělku pojištěncova, zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky nebo dříve, nežli uplynulo šest měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského. Pohřebné nesmí býti nižší nežli Kč 150. Z pohřebného se zapraví nejdříve útraty pohřbu, jež se vyplatí tomu, kdo obstaral pohřeb. Na případný zbytek mají nárok manžel před dětmi, děti před rodiči a tito před sourozenci, žili-li s pojištěncem v době jeho úmrtí ve společné domácnosti. Není-li jich, zůstane zbytek pojišťovně.

2. zemřel-li příslušník rodiny (§ 96) nejvýše dvouletý, pohřebné, patřící pojištěnci, jenž vypravil pohřeb, stanoví se na 60 Kč; jde-li o úmrtí příslušníka nepřekročivšího

čtrnáctý rok, na 180 Kč, a jde-li o úmrtí osoby starší, na 250 Kč. Pohřebné za příslušníka rodiny nesmí však býti nikdy vyšší, nežli by bylo pohřebné za pojištěnce podle č. 1.

Sbíhá-li se nárok na pohřebné podle tohoto zákona s nárokem na pohřebné podle právních předpisů o pojištění (zaopatření) dělníků pro případ úrazu, zaniká nárok podle tohoto zákona až do výše nároku podle předpisův úrazových. Pohřebné vyplatí však nemocenská pojišťovna a vyúčtuje je s úrazovou pojišťovnou.

Za § 95 se vsunují tato ustanovení: §95 a).

(1) Nemocenské pojišťovny -' kromě nemocenských pojišťoven uvedených v odstavci 2 -, které vyměřují pojistné vyšší než 4'8% středního denního výdělku, poskytují místo nemocenského uvedeného v § 95, I, č. 2 po dobu prvých čtrnácti dnů toto denní nemocenské:

Ve třídě:		Kč:
1..		2. 50
2.		4- __
3.		6 -
4..		8 -
5..		10 -
6. 7..		12 13. 50
8..		15 -
9..		16. 50
10..		18 -

(2) Pro nemocenské pojišťovny se sídlem ve Velké Praze platí ustanovení odstavce l teprve tehdy, vyměrují-li pojistné vyšší než 5% středního denního výdělku.

(3) Vyměřuje-li nemocenská pojišťovna pojistné vyšší než 5'5% středního denního výdělku, prodlužuje se doba, po kterou se vyplácí nemocenské ve výši stanovené v odstavci l, na 90 dnů; rovněž dávky v těhotenství a šestinedělí (§ 95, II, č. 2) se poskytují ve výši stanovené v odstavci 1.

(4) Po dobu tří let od 1. července 1934 počínajíc platí ustanovení odstavce 3 teprve tehdy, výměru je-li nemocenská pojišťovna pojistné vyšší než 6% středního denního výdělku, ústřední sociální pojišťovna může však, ukáže-li se toho potřeba, se souhlasem ministerstva sociální péče zkrátiti lhůtu tří let.

§ 95 b).

(1) Pojištěnci, který se stane pro nemoc poznovu k práci neschopným, započítají se do podpůrci doby podle § 95, I, č. 2 předchozí ob-

dobí, v nichž mu bylo poskytováno nemocenské, pouze spadají-li do doby jednoho roku před touto novou neschopností k práci. Toto započtení je však vyloučeno, byl-li pojištěnec po dni, za který mu naposledy náleželo nemocenské, povinně pojištěn aspoň po dobu rovnající se součtu všech dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské v době jednoho roku před touto novou neschopností k práci. Rovněž se nezapočítává doba, za kterou pojištěnci bylo poskytováno nemocenské pro nemoc způsobenou podnikovým úrazem podle právních předpisů o úrazovém pojištění (zaopatření) dělnickém.

(2) Dobu, po kterou pojištěnec jest v ústavním ošetřování (§§ 145, 149 a 154), jest klásti na roven době, po kterou se poskytuje nemocenské.

§95c).

Poskytuje-li se osobě požívající důchodu invalidního nebo starobního podle tohoto zákona nemocenské podle třídy třetí nebo vyšší, snižuje se denní nemocenské o třicetinu měsíční splátky důchodu a státního příspěvku, ne však na částku nižší než 5 Kč.

§ 95 d).

(1) Nárok na pomoc v nemoci (§ 95, I) se počíná zásadně dnem, kdy nemoc byla hlášena nemocenské pojišťovně nebo jejímu příslušnému lékaři.

(2) Prokáže-li pojištěnec dřívější počátek nemoci spojené s neschopností k práci a začátek lékařského ošetřování, jakož i okolnost, že mu bylo včasné hlášení znemožněno, je mu poskytnouti dávky nemocenské za dobu nejdéle čtrnácti dnů před hlášením nemoci.

(3) Nárok na výplatu jednotlivých splátek peněžitých dávek se promlčuje v jednom roce ode dne splatnosti (§ 132), nárok na výplatu pohřebného a náhrady za pomoc při porodu v jednom roce ode dne úmrtí nebo porodu.

§ 96 se mění, doplňuje a zní:

O) Za příslušníky rodiny podle tohoto zákona se pokládají tyto osoby, které, žijíce ve společné domácnosti s pojištěncem, jsou převážně odkázány výživou na jeho mzdu a nemají nároku na pojistnou dávku z vlastního pojištění:

a) manželka (manžel),

b) děti manželské i nemanželské, nevlastní, osvojenci a schovanci - do dokonaného sedmnáctého roku,

c) starší děti, vnuci a rodiče, kteří s pojištěncem žili ve společné domácnosti alespoň šest měsíců, než nastal pojistný případ.