Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedáni

2690. Vládní návrh.

Zákon

ze dne_______..............................__________1934,

kterým se propůjčuje vládnímu nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, platnost zákona.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vládní nařízení č. 112/1934 Sb. z. a n. má platnost zákona.

§2.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. července 1934; provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Vláda zamýšlela původně předložiti Národnímu shromáždění novelu k zákonu ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, vzhledem k důležitosti jejího obsahu v podobě návrhu zákona, jako se to stalo při novele zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Nezbytná nutnost, aby -

v zájmu neodkladné sanace nemocenského pojištění - byla novela zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vydána ještě před 1. červencem 1934, přiměla vládu, že na podkladě zákona č. 95/1933 Sb. z. a n., o mimořádné moci nařizovací, vydala vládní nařízení o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n. Obsah tohoto nařízení je plně

v mezích daných nařizovací moci zákonem č. 95/1933 Sb. z. a n. Pro důležitost látky předkládá vláda dodatečně ještě tento návrh zákona.

Obsah vládního nařízení č. 112/1934 Sb. z. a n. a důvodové zprávy k němu lze seznati z přílohy této důvodové zprávy.

V P r a z e, dne 23. června 1934.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

Ministr sociální péče: Dr. Meissner v. r.

Příloha důvodové zprávy

k vládnímu návrhu zákona,

kterým se propůjčuje vládnímu nařízení č. 112/1934 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří,

platnost zákona.

112.

Vládní nařízení

ze dne 15. června 1934,

o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci,

invalidity a stáří.

Vláda republiky československé nařizuje podle § l zákona ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., o mimořádné moci nařizovací, prodloužené zákonem ze dne 15. listopadu 1933, č. 206 Sb. z. a n.:

Čl. I.

Zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění zákona ze dne 8. listopadu 1928, č. 184 Sb. z. a n., mění a doplňuje se takto:

§ 2, odst. l se mění a zní:

(1) Pojištěním je povinen, kdo v republice Československé vykonává práce nebo služby na základě smluveného poměru pracovního, služebního neb učňovského (volontérského, praktikantského). Činnost spolupracujících dětí v podniku (hospodářství) rodičů nezakládá sama o sobě smluvního poměru pracovního.

§ 3 se mění, doplňuje a zní:

(1) Pojištěním povinni jsou také domáčtí dělníci, t. j. osoby, které vykonávají živnostenské práce na zakázku jednoho nebo několika zaměstnavatelů mimo dílnu zaměstnavatelovu.

(2) Za domácké dělníky se považují také osoby, které, ačkoliv jsou oprávněny provozovati samostatně živnost, vykonávají bez cizích pracovních pomocníků převážně domáckou práci na zakázku jednoho nebo několika zaměstnavatelů a jsou jinak pouze menší měrou samostatně výdělečně činný.

§ 4 se zrušuje.

§ 5 se mění, doplňuje a zní:

Z povinnosti pojištění nemocenského jsou vyňati:

a) osoby, které vykonávají práce nebo služby zakládající jinak pojistnou povinnost pouze příležitostně nebo jako vedlejší zaměstnání;

b) zaměstnanci státu a jiných nucených svazkův územních (zemí, okresův, obcí) nebo korporací, prohlášených jim za rovnocenné ministerstvem sociální péče v dohodě s příslušným odborným ministerstvem, jakož i jejich ústavův a podnikův - čítajíc v to i zaměstnance drah, sloužících veřejné dopravě -, kteří mají v případě nemoci nárok na služné aspoň po dobu jednoho roku anebo na dávky rovnocenné dávkám podle tohoto zákona;

c) osoby, podléhající pojistné povinnosti podle §§ 2 a 3 zákona ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n., o pojištění u báňských bratrských pokladen;

d) posluchači vysokých a odborných škol, kteří v době svého studia jsou přechodně zaměstnáni pracemi, zakládajícími pojistnou povinnost, pokud jejich zaměstnání je přede-

psaným neb obvyklým doplňkem jejich teoretického studia;

e) zaměstnanci, kteří se toliko dočasně zdržují v tuzemsku, provázejíce svého zaměstnavatele, jenž nemá v tuzemsku bydliště;

f) zaměstnanci cizích zastupitelských úřadů v republice československé zřízených, jakož i mezinárodních komisí a osob, požívajících v republice československé práva exteritoriality, pokud jsou cizozemci.

§ 6 se mění, doplňuje a zní:

Z povinnosti pojištění invalidního a starobního jsou vyňati:

a) osoby uvedené v § 5, písm. a), c) až f) vůbec, dále osoby uvedené v § 5, písm. b), mají-li v případě invalidity a stáří nároky alespoň rovnocenné nárokům podle tohoto zákona. Za rovnocenné jest považovati nároky, týkají-li se aspoň invalidního, starobního, vdovského a sirotčího důchodu a je-li úhrnná jich hodnota, stanovená podle početních podkladův ústřední sociální pojišťovny, rovna aspoň úhrnné hodnotě všech nároků podle tohoto zákona. O rovnocennosti nároků rozhoduje ministerstvo sociální péče po slyšení ústřední sociální pojišťovny; pro uznání rovnocennosti je požadovati průkaz dostatečného zabezpečení nároků;

b) kdo dokonal nebo překročil šedesátý rok svého věku dne 1. července 1926 nebo kdo po tomto dni po dokonaném šedesátém roce vstoupí po prvé do zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost, ačli převodem podle §§ 240 až 242 a příslušným započtením příspěvkové doby vstupní věk nebyl snížen pod šedesátý rok;

c) kdo požívá důchodu invalidního, starobního, vdovského podle § 114, odst. 1 nebo 3 nebo vdoveckého;

d) osoby podrobené pojištění podle právních předpisů o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, čítajíc v to i osoby uvedené v § 2, č. 8 zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., a osoby podrobené pojištění podle vládního nařízení ze dne 9. února 1933, č. 33 Sb. z. a n., o pensijním pojištění zaměstnanců soukromých drah, čítajíc v to osoby vyňaté podle § 2, odst. 1 tohoto nařízení, pokud vyhovují podmínce § 2, č. 8 zákona o pensijním pojištění;

e) osoby, které nepřekročily šestnáctého roku svého věku.

§ 7 se mění a zní:

(1) Pojištění pro případ nemoci vzniká dnem, kdy pojištěnec vstoupil do zaměstnání

zakládajícího pojistnou povinnost, nebo začal-li pojištěnec, který byl odhlášen podle § 17, odst. 2, opětně vykonávati práce neb služby.

(2) Rovněž pojištění invalidní a starobní vzniká tímto dnem, byl-li zaměstnanec u pojišťovny včas (§ 17) přihlášen k pojištění. Nestalo-li se tak, vzniká toto pojištění teprve dnem, kdy přihláška došla do pojišťovny, nebo kdy byla doporučené podána na poštu; dobu nejvýše sto příspěvkových týdnů (§ 107) před tímto dnem je započítati jen, když za ni bylo zaplaceno pojistné.

(3) Pojištění zaniká dnem, kdy

a) pojištěnec vystoupil ze zaměstnání;

b) pojištěnec byl odhlášen podle § 17, odst. 2;

c) nastala okolnost, pro kterou jest zaměstnanec vyňat z pojistné povinnosti.

§ 8, odst. 1 se mění a zní:

(1) Zaměstnavatelem podle tohoto zákona jest osoba, na jejíž vrub jsou vykonávány činnosti uvedené v §§ 2 a 3.

§ 9, odst. 1 se doplňuje a zní:

(1) Zaměstnavatel může nemocenské pojišťovně jmenovati osobu, která jest odpovědna za včasné podání oznámení, uložených zaměstnavateli v tomto zákoně. Na vyzvání nemocenské pojišťovny musí tak učiniti, nezdržuje-li se trvale v obvodě příslušné nemocenské pojišťovny nebo je-li osobou právnickou.

Nadpis § 10 se mění a zní:

ODDÍL TŘETÍ:

O pracovním výdělku, třídách a mzdových záznamech.

Pracovní výdělek.

§ 10 se mění, doplňuje a zní:

(1) Pracovním výdělkem (mzdou, služným) podle tohoto zákona jest všechen příjem za smluvenou práci, pokud není nahodilý. K pracovnímu výdělku patří též dávky osob třetích (zpropitné a pod. ), pokud obvyklé poskytování jich má vliv na vyměření mzdy, jakož i všechny druhy naturálních požitků.

(2) úplata za práci přes čas, dále jednorázové odměny (remunerace, novoročné a pod. ) všechny druhy přídavků (drahotní, nákupní, ošacovací, vybavovací, příbytečné, kampaňové prémie a pod. ), podíly na zisku, proměnlivé požitky (prémie, provise a jiné po-

žitky závislé na výsledku práce), jakož i dávky, jež platí zaměstnavatel za zaměstnance, započtou se do pracovního výdělku úměrnou částí, připadající pravděpodobně na den nebo týden, pokud zaměstnanec má na ně právní nárok nebo může s nimi jako s pravidelným příjmem počítati.

§ 11 se mění a zní:

(1) Hodnotu naturálních požitků je započítati do pracovního výdělku podle místních průměrných cen.

(2) Politický úřad druhé stolice, vyslechna důvěrníky pojištěncův i zaměstnavatelů, zejména zástupce odborových sdružení, stanoví vyhláškou do 15. prosince každého roku hodnotu naturálních požitků pro příští rok se závaznou a konečnou platností pro obvod své působnosti.

Nadpis § 12 se mění a zní:

Třídy. § 12 se mění, doplňuje a zní:

(1) Pojištěnci zařadí se podle pracovního výdělku takto do tříd:

	Pracovní výdělek						Za střední denní výdělek platí Kč
Třída	denně KČ		týdně Kč		měsíčně Kč
	nad	do	nad	do	nad	do
1.	__. __	6--	_. _	36--	_. _	150--	4--
2.	6'-	10--	36'-	60'-	150--	250--	8'-
3.	10--	14--	60'-	84'-	250'-	350--	12--
4.	14--	18--	84'-	108--	350--	450--	16'-
5.	18'-	22'-	108'-	132--	460--	550--	20--
6.	22--	25, 50	132--	153'-	550--	637, 50	24--
7.	25, 50	28, 50	153--	171--	637, 50	712, 50	27'-
8.	28, 50	31, 50	171'-	189--	712, 50	787, 50	30--
9.	31, 50	34, 50	189'-	207--	787, 60	862, 50	33--
10.	34, 50	- -	207--	- _	862, 50	- -	36--

(2) Pojištěnce, který pracuje obvykle šest dnů v týdnu, nebo jehož doba zaměstnání u jednoho zaměstnavatele zpravidla nepřesahuje týden, je zařaditi podle výdělku připadajícího na pracovní den. Pracuje-li pojištěnec pravidelně sedm dnů v týdnu, jest ho zařaditi podle šestého dílu výdělku dosaženého za týden. Pracuje-li pojištěnec v omezeném provozu, který pravděpodobně bude trvati déle než čtyři týdny po sobě jdoucí, tak, že je zaměstnán pět nebo méně dní v týdnu, jest ho zařaditi podle šestého dílu výdělku dosaženého za týden; střídají-li se pak celé týdny nebo delší časová období, ve kterých pojištěnec pracuje, s týdny nebo delšími časovými obdobími, ve kterých nepracuje, je ho zařaditi

podle dvacátéhočtvrtého dílu výdělku dosaženého za čtyři týdny.

(3) Podle týdenního nebo měsíčního výdělku jest zařaditi pojištěnce, se kterým jsou sjednány pevné týdenní nebo měsíční platy nebo pevné platy určené za delší časové období, nehledíc k počtu pracovních dní.

(4) Pojištěnce, jehož výdělek jest zcela nebo z části určen jinak než výhradně podle časového měřítka (mzda úkolová, skupinová, dávky osob třetích a pod. ), nebo který má požitky uvedené v § 10, odst. 2, je zařaditi do třídy podle průměrného výdělku, připadajícího pravděpodobně neb obvykle jako střední na týden.

(5) Učně (volontéra, praktikanta), jenž buď nemá vůbec výdělku nebo má jen požitky naturální, je zařaditi do první třídy.

(6) Hodnota naturálních požitků (§ 11) může způsobiti zařadění jen o tři třídy, u deputátníků o dvě třídy, u pomocnic v domácnosti, čeledi hospodářské a učňů jen o jednu třídu (odstavec 1) vyšší, nežli jaké odůvodňuje mzda na penězích, čeledí hospodářskou jsou osoby zjednané v zemědělství nebo lesnictví na nejméně jednoměsíční práce nižšího druhu, jež sdílejí společnou domácnost se zaměstnavatelem.

(7) Nemocenská pojišťovna může v dohodě se zaměstnavatelem a se souhlasem závodního výboru nebo, není-li závodního výboru, se souhlasem jiných důvěrníků pojištěnců stanoviti způsob, jakým bude zjišťován průměrný výdělek pojištěnců uvedených v odstavci 2, poslední větě a v odstavci 4. Sjednanou dohodu je do osmi dnů předložiti ústřední sociální pojišťovně, která může ve lhůtě třiceti dnů zakázati její další provádění. Nedojde-li k dohodě, může ústřední sociální pojišťovna k žádosti jedné ze zúčastněných stran a po slyšení ostatních stanoviti sama způsob, jakým bude zjišťován průměrný výdělek těchto pojištěnců.

(8) Ústřední sociální pojišťovna může na určitou dobu, vyslechnuvši zástupce odborových sdružení zaměstnanců i zaměstnavatelů, stanoviti třídy pro skupiny zaměstnanců, u nichž výdělek závisí na různých nahodilých okolnostech. Takové rozhodnutí vyžaduje schválení ministerstva sociální péče.

(9) Pro pojištění invalidní a starobní tvoří

třídy 1. a 2.........třídu Aa

třída 3...........třídu Ab

třídy 4. a 5.........třídu B

třídy 6. a 7.........třídu C

třídy 8. až 10........třídu D.

(to) Třídy mohou býti měněny vládním nařízením po návrhu ústřední sociální pojišťovny.

§ 13, odst. l se mění a zní:

(1) Změní-li se pracovní výdělek pojištěncův u téhož zaměstnavatele, změní se zařadění do třídy teprve počátkem následujícího období příspěvkového, leč by byl pracovní výdělek změněn, protože byl ukončen učňovský (volontérský, praktikantský) poměr. Nepřihlíží se však k přechodným změnám, které pravděpodobně nebudou trvati déle čtyř týdnů.

§ 15, odst. l se mění a zní:

(1) Pojišťovací ústavy mohou svými oprávněnými zmocněnci dáti nahlížeti do mzdových záznamů, pomocných zápisův a dokladů zaměstnavatelových, které se vztahují k přihláškám, odhláškám a oznámením podle §§ 17 až 19, jakož i do úředních povolení stavebních (plánů a pod. ) u příslušných stavebních úřadů a činiti si výpisky o skutečnostech rozhodných pro pojištění.

§ 16, odst. l se mění a zní:

(1) Nevyhoví-li zaměstnavatel zúmyslně nebo z hrubé nedbalosti povinnosti vésti a uschovávati mzdové záznamy, nebo plní-li ji jenom nedostatečně, takže pracovní výdělek nemůže býti zjištěn, nebo odepřel-li zaměstnavatel předložiti záznamy zmocněncům pojišťovacích ústavů, je nemocenská pojišťovna oprávněna předepsati z úřední moci pojistné podle dat dřívějších příspěvkových období nebo na základě jiného vyšetření.

§ 17 se mění, doplňuje a zní:

(1) Zaměstnavatel je povinen přihlásiti u příslušné nemocenské pojišťovny (§§ 24 až 29a) osoby u něho zaměstnané, jež podlé hájí pojistné povinnosti, nejpozději šestého dne ode dne vstupu do zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost, ten den v to počítajíc, a odhlásiti je v téže lhůtě ode dne výstupu ze zaměstnání nebo ode dne, kdy nastala okolnost, pro kterou je zaměstnanec vyňat z pojistné povinnosti.

(2) Zaměstnavatel je oprávněn odhlásiti svého zaměstnance, ačkoliv s ním nezrušil pracovního poměru, bylo-li vykonávání prací nebo služeb přerušeno na dobu alespoň čtyř kalendářních dnů po sobě jdoucích. Šestidenní odhlašovací lhůta počíná dnem, v němž práce nebo služby byly naposled vykonávány. Začne-li zaměstnanec takto odhlášený opětně

vykonávati práce nebo služby, je zaměstnavatel povinen znovu ho přihlásiti ve lhůtě uvedené v odstavci 1.

(3) Odhláška podle odstavce 2 není přípustná, nastoupil-li zaměstnanec placenou dovolenou nebo byl-li v podniku zaveden omezený provoz (§ 12, odst. 2).

(4) Své povinnosti ohlašovací učinil zaměstnavatel zadost, odevzdal-li přihlášku nebo odhlášku nejpozději ve lhůtě uvedené v odstavci 1 poště nebo telegrafu (§ 194).

(5) Zaměstnavatel, který má pochybnosti

o pojistné povinnosti osoby u něho zaměstnané, může zároveň s přihláškou písemně s udáním důvodů prohlásiti, že popírá pojistnou povinnost přihlašované osoby. Bude-li pravoplatně rozhodnuto, že pojistné povinnosti zde není, je pojišťovna podle § 174 povinna vrátiti zaplacené pojistné po srážce dávek případně vyplacených.

(6) Nevyhoví-li zaměstnavatel své povinnosti podle odstavce l, je zaměstnanec oprávněn přihlásiti se sám u příslušné nemocenské pojišťovny. Zaměstnanec je též oprávněn podati všechna jiná oznámení (§§ 18 a 19). Zaměstnanec může býti též přihlášen osobou jinou nebo nemocenskou pojišťovnou z úřední moci.

§ 18 se mění, doplňuje a zní: (1) Přihláška obsahujž zejména:

a) jméno a příjmení zaměstnavatelovo

i pojištěncovo, druh zaměstnání a postavení pojištěncovo v něm, den vstupu do zaměstnání, údaje, jichž je třeba pro určení třídy, konečně podpis zaměstnavatele nebo jeho zástupce (§ 9);

b) den a místo narození, číslo průkazu pojištěnce (§ 21a) a údaje o jeho posledním zaměstnání a pojištění, jakož i o tom, požívá-li důchodu podle tohoto zákona.

(2) Pojištěnec je povinen udati zaměstnavateli včas okolnosti uvedené v odstavci 1, písm. b).

(3) Odhláška obsahujž udání potřebná k tomu, aby byla zjištěna totožnost odhlašované osoby a den výstupu ze zaměstnání.

(4) Přihlášky a odhlášky musí se díti na tištěných formulářích, které vydá ústřední sociální pojišťovna na svůj náklad.

(5) Je-li zaměstnavateli při odhlášení podle § 17, odst. 2 již předem známo, kdy zaměstnanec započne znovu vykonávati práce nebo služby, postačí, když oznámí nemocenské

pojišťovně způsobem, který stanoví ústřední sociální pojišťovna, jméno a příjmení zaměstnancovo, číslo průkazu a den, kdy zaměstnanec přestal a kdy znovu započne vykonávati práce nebo služby.

§ 19 se mění a zní:

Zaměstnavatel je dále povinen oznámiti každou změnu okolností uvedených v § 18, odst. 1, písm. a) nejpozději šestého dne ode dne, kdy nastala změna, ten den v to počítajíc.

§ 20 se mění, doplňuje a zní:

(1) Zaměstnavatel, jenž včas neohlásil okolností, uvedených v § 18, odst. 1, písm. a), je povinen zaplatiti pojišťovně peníz, rovnající se dlužnému pojistnému, i s úroky z prodlení (§ 174), pokud nejsou promlčeny. Ze zaplacení toho neplyne pro pojištěnce ani zvýšení důchodu podle § 111, odst 3 ani zkrácení čekací doby (§ 107).

(2) Zaměstnavatel je povinen nahraditi nemocenské pojišťovně náklad až do výše 1000 Kč za dávky, jež pojišťovna učinila podle ustanovení zákona nebo stanov, nepřihlásil - li pojištěnce buď vůbec nebo přihlásil ho po uplynutí lhůty uvedené v § 17, a to teprve, když nastal pojistný případ. Přihlásil - li zaměstnavatel nižší výdělek nebo neoznámil - li jeho zvýšení, je povinen nahraditi pojišťovně rozdíl mezi dávkami placenými pojišťovnou podle skutečného výdělku a dávkami, jež by pojištěnci příslušely podle výdělku přihlášeného, až do výše 1000 Kč. Podal - li zaměstnavatel úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesprávné oznámení nebo nepodal - li ho vůbec, aby zkrátil pojišťovnu o pojistné, je povinen nahraditi nemocenské pojišťovně celý náklad.

(3) Zaměstnavatele nestihá náhradní povinnost podle odstavce 2, přihlásil - li pojištěnce omylem u nepříslušné pojišťovny před uplynutím lhůty uvedené v § 17 nebo po uplynutí této lhůty, avšak ještě před vznikem pojistného případu.

(4) Náhrada podle odstavce 2 se vymáhá stejně jako pojistné.

§ 24 se mění, doplňuje a zní:

(1) U okresní nemocenské pojišťovny jsou pojištěni zaměstnanci, kteří vykonávají v jejím obvodě práce nebo služby uvedené v § 2 a nejsou pojištěni u žádné z nemocenských pojišťoven, jmenovaných v §§ 25 až 29 a).

(2) Přechodné vykonávání prací nebo služeb v obvodě jiné okresní nemocenské pojišťovny nebo v zemědělství a lesnictví (§ 25),

pokud práce nebo služby jsou vykonávány u téhož zaměstnavatele, nemění pojistné příslušnosti.

(3) Okresní nemocenská pojišťovna zřídí se pravidelně v místě, jež jest sídlem politického úřadu první stolice v době, kdy tento zákon nabyl účinnosti. Působnost její vztahuje se na jeho obvod, jakým byl v tento den.

(4) Vztahu je-li se však obvod působnosti okresní nemocenské pokladny v tento den na větší území, zůstává to v platnosti i pro okresní nemocenskou pojišťovnu.

(5) ústřední sociální pojišťovna může, přihlížejíc k zvláštním poměrům jednotlivých obvodů a k hospodářskému stavu nemocenských pojišťoven, stanoviti jinak obvod působnosti okresních nemocenských pojišťoven a sídla jejich; zejména může sloučiti několik okresních nemocenských pojišťoven, aby zlepšila a zlevnila provádění pojištění, vyslechnuvši zúčastněné pojišťovny a svazy jejich. Takové rozhodnutí nabývá platnosti jen, bylo-li schváleno ministerstvem sociální péče.

§ 25, odst. l se mění a zni:

(1) Zaměstnanci zemědělští a lesní, kteří nejsou pojištěni u žádné z nemocenských pojišťoven uvedených v §§ 26 až 29a), jsou pojištěni u zemědělské nemocenské pojišťovny, v jejímž obvodě vykonávají práce nebo služby uvedené v § 2.

§ 26 se mění, doplňuje a zní:

(1) Osoby povinně pojištěné, zaměstnané v závodě, u něhož byla dne 1. ledna 1924 v činnosti závodní nemocenská pokladna, jsou pojištěny u této pokladny, jež se napříště nazývá závodní nemocenskou pojišťovnou, pokud nejsou pojištěny u některé spolkové nemocenské pojišťovny nebo zapsané pojišťovny pomocné.

(2) U závodní nemocenské pojišťovny platí tyto odchylky od všeobecných ustanovení:

1. podnikatel obstará za vlastní odpovědnosti a svým nákladem vedení účtů a pokladny;

2. nestačí-li jmění závodní nemocenské pojišťovny, aby byla uhrazena běžná vydání, jest podnikatel povinen poskytnouti bezúročně potřebné zálohy;

3. nestačí-li pojistné k úhradě povinných dávek, ač již bylo zvýšeno na 5'5% středního denního výdělku, je podnikatel povinen doplatiti ze svého, čeho je třeba k jejich úhradě;

4. členy představenstva a dozorčího výboru, jež podle § 59, pokud se týče § 64, volí zaměstnavatelé, jmenuje podnikatel.

(3) Ministerstvo sociální péče, vyslechnuvši ústřední sociální pojišťovnu, zřídí podle § 23 závodní nemocenskou pojišťovnu pro jeden nebo více závodů podnikatele, který v posledních dvou kalendářních letech zaměstnával průměrně alespoň polovinu osob, pojištěných u nemocenských pojišťoven, jež mají své sídlo v obvodu okresní nemocenské pojišťovny, dotčené zřízením závodní pojišťovny, požádá-li o to podnikatel a projeví-li s tím dvoutřetinovou většinou (§ 67b) souhlas společná schůze představenstva a dozorčího výboru dotčené okresní nemocenské pojišťovny. Při zřízení nové závodní nemocenské pojišťovny jest použíti ustanovení § 30b). U nově zřízené závodní nemocenské pojišťovny mohou býti pojištěni zaměstnanci podnikatelova závodu, ležícího v obvodu jiné okresní nemocenské pojišťovny jen tehdy, projeví-li s tím dvoutřetinovou většinou souhlas společná schůze představenstva a dozorčího výboru této okresní nemocenské pojišťovny.

(4) Ustanovení § 69 platí s tou změnou, že ústřední sociální pojišťovna jmenuje pouze úředníka vedoucího, a to po slyšení podnikatele.

Za § 29 se vsunuje toto ustanovení: § 29 a).

(1) Zajišťovací pokladna pracovnic v domácnosti, zapsaná pokladna pomocná v Praze, může pojišťovati pomocnice v domácnosti zaměstnané v obvodě Velké Prahy pro případ nemoci s účinkem, že osoby ty nemusí býti pojištěny u příslušné okresní nemocenské pojišťovny, poskytne-li pojištěnkám dávky stanovené zákonnými předpisy o nemocenském pojištění jako dávky zákonné a přizpůsobí-li své stanovy vzorným stanovám, jež budou vydány podle § 71, odst. 4.

(2) Zajišťovací pokladna pracovnic v domácnosti nazývá se napříště zapsanou pojišťovnou pomocnou.

§ 30 se mění, doplňuje a zní:

(1) Pojištění u pojišťoven uvedených v předešlých třech paragrafech vyžaduje souhlasu pojištěncova.

(2) Dokud trvá zaměstnání, je přestup pojištěnců z pojišťoven uvedených v §§ 24 až 26 k pojišťovnám náhradním [§§ 28 až 29 a)] a naopak přípustný jen ke konci kalendářního půlletí, bylo-li vystoupení oznámeno nejpozději měsíc před tímto dnem.

§ 30 a) se mění a zní:

(1) Popírají-li dvě nemocenské pojišťovny příslušnost, je k poskytování zákonných dávek povinna ta z nich, u níž pojištěnec nejprve uplatnil nárok na dávky. Tato pojišťovna může se však domáhati na druhé pojišťovně náhrady za poskytnuté dávky žalobou u pojišťovacího soudu [§ 220, odst. l, č. 4, písm. a)].

(2) Má-li některá nemocenská pojišťovna za to, že pojištěnec přihlášený u jiné pojišťovny má nebo měl býti přihlášen u ní, je povinna, dříve než vyměří pojistné za tohoto pojištěnce, žádati politický úřad první stolice, aby rozhodl o jeho pojistné příslušnosti (§ 239). Bylo-li rozhodnuto v její prospěch, má pak vůči zaměstnavateli nárok na pojistné teprve od počátku příspěvkového období, ve kterém rozhodnutí nabylo právní moci.

(3) Nepříslušná pojišťovna je povinna vydati příslušné pojišťovně pojistné nemocenského pojištění, které vyměřila za osobu u ni nesprávně přihlášenou za poslední tři léta pojištění. Z tohoto pojistného může si nepříslušná pojišťovna sraziti pouze peněžité dávky a náklady ústavního ošetřování, které poskytla v době, za kterou vrací pojistné. Převyšují-li uvedené výdaje vyměřené pojistné, není příslušná pojišťovna povinna dopláceti rozdíl.

(4) Vyměřovala-li příslušná pojišťovna vyšší pojistné (§ 159) než pojišťovna nepříslušná, vyměří zaměstnavateli za minulou dobu nepříslušného pojištění rozdíl na pojistném.

§ 31 se mění, doplňuje a zní: Orgány nemocenských pojišťoven jsou:

a) sbor delegátů;

b) představenstvo; c) dozorčí výbor;

d) společná schůze představenstva a dozorčího výboru;

e) vedoucí úředník.

§ 32, odst. 2 se mění, doplňuje a zní:

(2) Politický úřad první stolice zbaví funkce delegáta, jenž přestal býti a není již šest měsíců příslušníkem skupiny zaměstnanecké nebo pozbyl volitelnosti (§33).

§ 33 se mění, doplňuje a zní:

(1) Volební právo mají povinně pojištěné osoby, jež prvního dne v měsíci, předcháze-