kuláša až po Lozorno. trpí každoročne značné škody. Poľné a vicinálné cesty sú nám občas pre streľbu uzavreté, pašienky "vo velikej miere boli nám zabrané pre vojenské účely, ba aj na pašienkách ostatných len vtedy môžeme pást svoj dobytok, keď je to z vojenských ohľadov dovolené. Stav vicinálnych ciest je jednou najboľastnejšou otázkou Slovenska, avšak vicinálna cestná sieť našich záhorských obcí je. priamo v dezolátnom stave a to práve pre zvýšené upotrebenie vojskom a ťažkými vojenskými nákladmi, takže i v tomto komunikačnom ohľade obecenstvo našich obcí hodne tupí.
Za všetky tieto nevýhody maly naše obce, poťažne ich rolničke obyvateľtsvo aspoň malú rekompenzáciu v čiastočnom odbyte mäsa a roľníckych produktov u vojska. Od rakov bol v okolitých posádkadi zachovávaný úzus, že pre vodsko dodával mäso. miestny. mäsiar, ktorý. nakupoval dobytok v. tej samej, alebo v okolitých obciach, čím sa nášmu roľníctvu dopomohlo hoc i ku skromnému grošu. Mäsiari našich Obcí totiž mali možnosť odbytu mäsa u vojska a tak mohli nášmu roľníctvu zatplatiť primerané ceny za dobytok. Práve tento humánny spôsob nákupu mäsa prš vTrôsko dodával nášmu maloroľníkovi životnú silu a umožnil, že náš maloroľník bez väčšieho reptania a. nespokojenosti znášal následky hospodárskej tiesne. I verejné ťarchy ako-tak splácal, lebo mohol ročne aspoň jeden kus dobytka dochovať a pomerané odpredať pre miestnych mäsiarov cieľom dodávky pre vojsko.
Toto bol doterajší stav: obyvateľstvo našich obcí malo síce značné škody z vojska, ale na druhej strane bolo mu to do istej miery nahradené možnosťou odbytu dobytka a iných roľníckych produktov pre vojsko. Žili z toho jak. roľníci, tak i malomäsiari a obchodníci naši.
Ako je však smutným zjavom súčasného hospodárskeho života, že veľkokapitál. nivočí malé existencie, tak toho roku aj v našich vojenských posádkach sa 'vynoril podobný experiment: intenda ncia 9. p. divízie v Bratislave dodávku /mäsa pre všetky posádky v našich záhorských obciach zadala jedinej jedinej firme, istému veľkomäsiarovi v Trnave, ktorý autami dováža mäso pre vojsko až z Trnavy. Príčinou tejto zadávky je údajne to, že dotyčný trnavský veľkomäsiar zaviazal sa dodávať -mäso pre vojsko o niečo lacnejšie, ako to, naši mäsiari dodávali, rešp. ponúkali. Čo ušetrí na tom vojenská správa, desaťkrát toľko ujmy utrpia. naši maloroľníci, nebo dotyčný veľkomäsiari Trnavy na našom kraji dobytok nenakupuje. Avšak ani samotnému trnavskému kraju, poťažne. tamojším roľníkom nepomôže takéto bezohľadné cenové opatrenie, lebo pri tak nízkej cene, za ktorú musí dotyčný veľkomäsiar dodávať mäso, musí cm od nášho slovenského maloroľníka dobytok kúpiť ďaleko pod cenou hodnoty, takmer za bagateľ a tým sa stlačí životný štandard maloroľníka i toho kraja až pod ľudskú úroveň.
Preto Vás prosíme, ráčte na patričnom mieste zakročiť, aby toto opatrenie itendancie 9. p. divízie v Bratislave bolo pozmenenéné a dodávka
masa pre vojsko v posádkach našich obcí bola i naďalej sverená miestnym malomäsiarom, ktorí zase flátoupom dobytka dopomôžu našim. záhorsky. maloroľníkom ku každodennému chlebíčku. Uspokojenie nášho slovenského maloroľníka môže ďaleko vyvážiť tú. nepatrnú finančnú úsporu, ktorú vojenská správa spomenutým opatrením docieli. «
Podpisy a obecné razítka. Podpísaní sa preto pýtajú:
1. Je pánu ministrovi národnej obratný toto poškodzovanie záujmov miestneho obyvateľstva, poťažne obchádzanie miestnych maloživnostiníkov vojenskou správou pri dodávkach. mäsa pre vojsko horeuvedených otočí známé?
2. Je, pán minister národnej obrany ochotný dať príkaz, aby dodávka masa pre vojsko v posádkach, horeuvede ných záhorských obcí bola terajšiemu veľkomäsiarovi z Trnavy odňatá a zadaná miestnym malomäsiarom?
V Prahe, dňa 24. mája 1934.
Danihel,
Hlinka, Rázus, Čuŕík, Galovič, Onderčo, Slušný, dr. Polyák, dr. Ravasz, Sivák, Šalát, GrebáčOrlov, Bobek, Fritscher, Grelf, Kmz, dr. Tiso, dr. Laba j, Suroviak, dr. Gažík, dr. Pružinský, Mojto, dr. Fritz, dr. Mederlý.
2576/XX.
Interpelácia
poslanca dra Jozefa Tisu a druhov predsedovi vlády
vo vecí cudzích štátnych prtslušnfkov a politické] činnosti socialistické} emigrácie.
Počet cudzích štátnych príslušníkov v ČSR. podľa sčítania ľudu z roku 1930 činil 250. 031. Tento celkový -počet javí sa dľa jednotlivých krajín republiky nasledovne: Čechy 94. 817, Morava a Sliezsko 63322, Slovensko 75. 664 a Podkarpatská Rus. 16-228. Piráti roku 1901, keď počet cudzích štátnych príslušníkov činil 238. 961, zvýšil sa, počet cudzincov v. ČSR. o 11. 070. Pritom je veľmi nápadné, že kým v Čechách, na Morave a Sliezsku roku 1930 počet cudzincov klesol o 31. 714, zatiaľ na Slovensku a Podkarpatskej Rusi pribudlo cudzích štátnych príslušníkov o 42. 784. A z toho len ma Slovensko pripadá 33. 418.
Ale ani tieto dáta, vyňaté z ročenky štátneho úradu štatistického, nepodávajú nám pravý obraz o počte cudzincov v republike. Keď uvážime, že mnohí cudzí štátni príslušníci v posledných rokoch dostali československé štátne občianstvo a že po roku 1930 prišlo k nám mnoho cudzincov z Nemecka a Rakúska, vidíme, že počet cudzincov v ČSR je ešte väčší.
Veľký príliv zahraničných príslušníkov je pre každý štát zjav povážlivý tak z hospodárskeho, národného ako i politického ohľadu. Skutočnosť táto platí pre nás tým viac, lebo sme štátom mladým, malým a exponovaným. Ľudský súcit má tiež svoje prirodzené hranice. Čo sme si azda mohli dovoliť v rokoch hospodárskej konjunktúry, to nemôžeme schvalovať dnes, keď státisíce našich štátnych príslušníkov sú bez práce a žijú v najväčšej biede a nedostatku. Cudzinci odoberajú chlieb nielen našim robotníkom, ale ohrožujú existenciu aj mladej vyškolenej generácie. Zprávy z pohraničia maďarského a nemeckého dokazujú, že mnohí cudzí štátni príslušníci sú na vedúcich miestach v priemysle a v peňažníctve a svojim vlivom podporujú všade živel cudzí, ba často aj štátu nepriateľský. Pritom najpovážlivejšie je to, že vláda díva sa nečinne aj na politickú činnosť niektorých cudzincov, ktorí sa prisťahovali k nám z dôvodov výlučne politických.
Verejnosť celej republiky, až na nepatrné výnimky, krajne poburuje napríklad tá skutočnosť, že socialistická emigracia z Nemecka a Rakúska uplatňuje sa u nás politicky a tým nesmierne škodí našej republike v politike zahraničnej. Dráždenie našich susedov ľuďmi, ktotí sa so zbraniami v ruke postavili na odpor výkonnej moci svojho štátu, je pre nás nielen škodlivé, ale za dnešnej medzinárodnej politickej situácie priamo nebezpečné.
Preto pýtame sa pána predsedu vlády:
1. Aké opatrenie mieni učiniť vláda, aby sa cudzinca v našej republike neuplatňovali na úkor existencie domáceho obyvateľstva?
2. Či si je vláda vedomá nepríjemných následkov, ktoré pre náš štát vyplývajú z politickej činnosti cudzích štátnych príslušníkov v republike a či je ochotná činnosť túto zamedziť?
V Prahe, dňa 13 apríla 1934.
Dr. Tiso,
Čuřík, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, Hlinka, dr. Laba], Galovič, dr. Mederlý, Mojto, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak, Šalát, Rázus, Liška, Jiráček, Hýbner, Ostrý.
2576/XXI (překlad).
Interpelace
poslance Krumpe a druhů ministru železnic
o zrušení železničních závor u zastávky
Valdek na železniční trati Rumburk-
Dolní Poustevna.
Dne 15. května 1934 byly z důvodů úsporných zrušeny železniční závory při přechodu státní silnice přes železniční trať u zastávky Valdek. Tím jest bezpečnost silniční dopravy neobyčejně ohrožena. Již v den zrušení došlo k úrazu a dne 19. května t. r. ve 3/4 na 4 odpoledne ke strašlivému neštěstí, neboť nákladní vůz firmy Oto Graf vjel do nákladního vlaku, čímž jeden vůz vyjel z kolejí a nákladní auto bylo úplně roztříštěno. Jeden z jedoucích byl ihned mrtev, druhý zápasí se smrtí.
Nelze pochopiti, že železniční správa mohla odstraniti železniční závory na tak ohroženém místě. Trať vede příkře dolů k železničním kolejím a jest s obou stran obklopena lesem, takže vlak, který přejíždí přes silnici, lze spatřiti teprve ve vzdálenosti, která již nepostačí, aby bylo možno nákladní automobil zastaviti. I když železniční trať Rumburk-Dolní Poustevna byla prohlášena za vedlejší trať, státní silnice zůstává přece hlavní dopravní cestou, jmenovitě pro blízký přechod přes hranice. Strážný domek Valdek je zároveň zastávkou s výdejem jízdenek a s dosti živým ruchem. Bylo by tedy naléhavě nutno, aby tam železniční strážník konal také silniční bezpečnostní službu, místo aby byl vysílán konati službu do Rumburku, zatím co jízdenky vydává jeho žena.
Podepsaní se tedy táží:
1. Jest pan ministr ochoten ihned zaříditi, aby ve Valdeku byly opět umístěny železniční závory?
2. Jest pan ministr ochoten různá úsporná opatření na železnici přezkoumati, zda neohrožují veřejné bezpečnosti?
V Praze dme 24. května 1934.
Krumpe,
Oehlinger, Bobek, Fritscher, Zajiček, Scharnagl, Kunz, dr. Petersilka, dr. Luschka, dr. Mayr-Harting, Greif, Suroviak, Šalát, dr. Pružinský, Mojto, dr. Polyák, dr. Mederlý, dr. Labaj, dr. Fritz, Grebáč-Orlov, Galovič, Danihel, Hlinka.
2576 XXII (překlad).
Interpelace
poslance dra Luschky a druhů ministrovi železnic,
že město Opava bylo odstrčeno při zlepšení zrychlených dárkových spojů v novém jízdním řádu.
V novém železničním jízdním řádu, který dne 15. května t. r. nabyl účinnosti, projevuje se vítané úsilí státní železniční správy, aby dálkový provoz na hlavních tratích byl zlepšen. Skutečně byla tím na trati Bohumín-Praha zkrácena jízdní doba o půl hodiny až hodinu. Ale nepřihlíželo se přiměřeně k obyvatelstvu města Opavy a okolí při spojení u dvou nejdůležitějších spojů do Prahy a z Prahy. K motorovému spěšnému vlaku 159 má Opava připojení teprve po zdržení na přestupní stanici nejmenším než l hodina 5 minut, rovněž jest v této stanici spojení k nočním rychlíkům R 7 a R 13 teprve po zdržení l hodiny 5 minut a l hodiny 12 minut. Stejně zdržení se v opačném směru z Prahy u rychlovlaku R 12 zdržeti ve Svinově-Vítkovicích 24 minut, než odjede připojený vlak do Opavy. Rovněž noční motorový spěšný vlak 160, který přijíždí v 0 hodin 11 minut do Svinova-Vítkovic, má teprve o 0 hodin 46 minut další spojení do západoslezského území. V těchto případech šlo by jen o to, aby připojené motorové vozy sprostředkovaly co nejrychlejší spojení, čeho dosud bohužel nebylo lze dosíci.
Podepsaní táží se tedy pana ministra železnic:
Je-li ochoten ujmouti se svým vlyvem této věci a naříditi, aby spoje ze Svinova-Vítkovic do Opavy a západního Slezáka byly pokud možno nejvíce zlepšeny?
V Praze dne 24. května 1934.
Dr. Luschka,
Bobek, Krumpe, Oehlinger, Scharnagl, Zajíček, dr. Mayr-Harting, dr. Petersilka, dr. Fritz, dr. Labaj, Kunz, Greif, Fritscher, Hlinka, Danihel, Grebáč-Orlov, dr. Mederlý, dr. Polyák, dr. Pružinský, Galovič, Mojto, Suroviak, Šalát.
2576/XXIII.
Interpelace
poslanců Štětky, J. Svobody a soudruhů
ministrovi spravedlnosti o konfiskační praksi v Československu.
V knihtiskárně Novotný-Jeřáb, Žižkov, byla vydána brožura pod názvem: "Poučení z rakouských událostí", ve které byla konfiskována v kapitole "Rozvinutý finanční kapitalismus" tato úvaha:
»Jest dána jenom volba mezi dvěma protichůdnými protekcionismy: mezi reakčním uspořádáním hospodářství finanční oligarchií, kteréžto uspořádání znamená periodické zužování výroby, směny a spotřeby na jedné straně a pokrokového hospodářského plánování pod proletářskou diktaturou na straně druhé. «
V kapitole: »Podstata fašisimu« tato úvaha: ».....kampaň proti Stříbrnému u nás. Korupce znamená prolomení nějakého řádu. Rozumí se jí ovlivňování státních činitelů, aby působili v zájmu některé finančnické skupiny. Jak jsme však výše ukázali, jest právě tato působení v zájmu finančního kapitálu nejdůležitějším úkolem státního aparátu. A poněvadž finanční kapitál není jednolitým celkem, státní aparát může občas působit v zájmu pouze té či oné finančně-kapitalistické skupiny. Jaký to však má jiný smysl než demagogický, mluvit z finančně-kapitalistického stanoviska o korupci, o prolomení řádu, když tento protekcionismus, tento zlořád ze stanoviska minulého liberalistického kapitalismu, dávno již se stal vládnoucím řádem. Krásně to vystihli Jiří Stříbrný ve svém procesu: "Pánové, co vlastně na mně chcete? Mluvíte pořád o nějaké korupci a tvrdíte, že já jsem korupčník. Nechtěli byste mi raději říci, co to vlastně je, tahle korupce?" Odpověď dopadla tak, že Stříbrný byl osvobozen.
Ale ovšem tyto aféry mají svůj význam a to velice důležitý. Odehrává se v nich ve vší veřejnosti kus neustálého boje jedné finančnické skupiny proti druhé, jak to jasně bylo vidět v Morganově aféře v Americe. A zasáhne-li pak státní aparát ve prospěch jedné skupiny proti druhé, pak zajásají všichni »demokratičtí« a »socialističtí« a »národní« kecálkové a říkají masám: Vy jste si myslili, že když nedávno stříleli do vás vojáci, nebo když z peněz, pocházejících od vás co poplatníků, byla sanována krachující banka, že stát je jenom nástrojem buržoasie? Ba ne! Hleďte, jak neohroženě stát zasahuje (ovšem že ne v zájmu jedné finančnické skupiny, ale) v zájmu národního, nebo demokratického, nebo sociálního ideálu (ovšem že ne proti jednotlivé finančně-kapitalistické skupině, ale) proti celé korupční buržoasii. «
V kapitole »Demokraticky fašismus« tato úvaha.
»... ústřední úkol uchopiti moc za tím účelem, aby hospodářství bylo státněkapitalisticky přetvořeno podle hledisek naturálního uspokojení společenské potřeby po spotřebních statcích a tím se stávají chtě nechtě, vědomě či nevědomě, jak v úloze koaličního partnera, tak i v úloze parlamentní oposice, kdykoli ochotmé ke koalici, cennou součástí differencované sice, avšak jednotně řízené fašistické fronty «
V kapitole: »Otevřený fašismus« tato úvaha
»....... dle stávajícího fašistického režimu,
takže na př. v nynější vládě, v jejíž prospěch se československý parlament dobrovolně vyřadil tím že na ni převedl rozsáhlou nařizovací moc, reformisté mají polovici všech ministerských křesel Dobrovolnému gleichšaltování dává ovšem buržoasie z důvodů námi již naznačených přednost před násilným, k němuž byla nucena v Německu a Rakousku - nikoli však snad zásadovostí a hrdinstvím reformistických vůdců, nýbrž masami které šly za nimi. «
V kapitole »Vůdci a svůdci« tato úvaha: ».. a tím pro účele na př. offensivního československého fašismu, který se snaží legitimovati jako silnou demokracii. «
Ptáme se pana ministra spravedlnosti
1. Zná pan ministr tuto neslýchanou konfiskační praksi?
2. Je pan ministr ochoten dáti příkaz svým podřízeným aby zrušili konfiskaci brožury »Poučení z rakouských událostí?«
V Praze dne 14. května 1934
Štětka, J. Svoboda,
Dvořák, Krosnář, Kliment, Čižinská, Novotný, Procházka, Juran, Kopecký, Śliwka, Bílek, Russ, Zápotocký, Steiner, Kubač, Štourač, Tyll, Török, Hodinová-Spurná, Höhnel, Babel, Vallo, Hrubý, Hadek.
2576/XXIV (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov ministrovi vnútra
o osobe a pôsobení vládneho komisára
menovaného okresným náčelníkom
v Ťačeve.
Pane minister!
V poslednej dobe stále sa hromadia v okrese ťačovskom prípady, ktoré v stupňovanej mie-
re vyvolávajú roztrpčenie maďarského a tiež iného obyvateľstva proti opatreniam okresného náčelníka v Ťačeve.
Nebolo nikdy dôvodu k opatreniu, ktoré je vždy vážnym poličkovaním demokracie, a to je menovanie vládneho komisára v čelo obecnej administratívy.
Ale zvlášte nešťastným a ľavorukým bolo toto menovanie v osobe Dimitria Szobina. Menovaný pán totiž figuruje vo verejnej mienke obyvateľstva obce Ťačeva a okresu ťačevského tak, ako ten, kto vo svojom charaktere ako verejný notár nielen strpí, ale s rozhodným vedomím pripúšťa, aby v jeho kancelárii boly fabrikované falšované doklady a mimo toho útratami zmenkových protestov doslovne vyciciava obyvateľstvo ak mu ho osud vženie do náručia. A preto veľmi odôvodnená je obava, že jestliže ako verejný notár a depozitár štátnej dôvery dá sa svojou verejne známou nesvedomitosťou uniesť k takýmto odvážnym činom, o čo skôr môže tak činiť v charaktere vládneho komisára.
Sotva zahájil svoju prácu, už spôsobil obci škodu. Prepustil starého zamestnanca Pavla Regéczyho, ktorý bol vo službách obce, po dobu desať rokov a následkom toho vznáša oproti obci vážny nárok na odškodné. Vôbec prepúšťa starých osvedčených úradníkov a miesto nich menuje Ukrajincov.
Znajúc korektne názory pána ministra, verím, že tieto anomálie budú za krátko odstránené a že v mestskom dome v Ťačeve zavládnu zasa pomery normálne.
S úctou tážem sa preto pána ministra vnútra.
Či ste ochotný súrne zakročiť, aby vládny komisariát v Ťačeve bol zrušený, ak by to však narážalo na vážne prekážky vtedy aby tento verejný notár, ktorý falšuje listiny a je beztoho známou pijavicou strán, čo najskôr zmizol s čela mesta?
Či ste ochotný súrne zakročiť, aby prepustení úradníci, v prvom rade Pavel Regéczy boli na svoje miesta naspäť prijatí, lebo ak nároky na náhradu budú menovanému uznané, muselo by mesto toto bremeno presunúť na tých, čo mu privodili túto veľkú hmotnú škodu
V Prahe, v mesiaci marci 1934.
Hokky,
Dobránsky, dr. Törköly, Eckert, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, Fritscher, dr. Luschka, Scharnagl, Bobek, Greif, Nitsch, dr. Jabloniczky, Fedor, dr. Szüllö, dr. Holota, Szentiványi, Stenzl, Krumpe, dr. Petersilka, Zajíček, Kunz.
2576/XXV.
Interpelace
poslance Františka Ježka a druhů vládě republiky Československé
o komunistických provokacích při oslavě 1. máje letošního roku.
1. května t. r. konány byly v četných místech republiky oslavy státního svátku práce. Převážně byly tyto manifestace důstojné, nerušící klid a pořádek. Bohužel, právě ve velkých centrech došlo k událostem, které svědčí o tom, že straně komunistické záleží na zneklidnění československé veřejnosti a na provokování klidného a pořádku milovného obecenstva. V hlavním městě republiky v Praze došlo na Václavském náměstí k provokativním demonstracím, k insultování policie i obecenstva a dokonce i asi k půlhodinovému zastavení celého komunistického průvodu. Za potlesku mezi obecenstvem pobíhajících provokatérů usadili se komunisté na Václavském náměstí v době největšího ruchu a za hlučných výkřiků prohlásili, že nepotáhnou dříve dále, dokud nebudou propuštěni jejich stranníci, zatčení pro pobuřování. Dokonce bylo slyšet i výkřiky: «Nechceme Masaryka, chceme Lenina. « »Vládnout dovede každá kuohařka« a pod. Takové provokacím chování nelze trpět a je nutna záruka, že k takovým veřejným provokacím více nedojde.
Podobně bylo tomu i v Brně, Moravské (Mrave, Kladně, kde bylo zraněno 5 policistů, v Olomouci, kde byl podniknut útok na soud ta byli zraněni 3 policisté, v Lipt. Sv. Mikuláši, kde byli zraněni 3 četníci. Policejní stráž byla insultována o obecný klid byl rušen trestuhodnými provokacemi. Podle provedených zatčení i podle svědectví přihlížejícího občanstva účastnili se vynikající měrou těchto provokací příslušníci cizích států, kteří v emigraci nalezli útulek v naší republice. Bohužel, tito emigranti účastniti se také vynikající měrou průvodů sociálně demokratických např. v Brně a i zde budili svým chováním všeobecnou pozonnost. Odsuzujeme případ, kdy náš státní příslušník (soc. dem. poslanec Jaksch) účastní se illegálních projevů ve státě cizím, ale žádáme stejně důrazně, aby bylo zabráněno příslušníkům cizích států vměšování se do našich (politických poměrů.
Proto na základě uvedených faktů tážeme se vlády:
1. Zda jest vláda Československé republiky ochotna přistoupiti po nových provokacích 1. května t. r. k zastavení činnosti strany komunistické v Československu?
2. Zda jest vláda Československé republiky ochotna s plnou energií zabrániti tomu, aby elementy státu nepřátelské nezneužily opětně veřejných projevů k demonstracím proti státu?
3. Zda jest vláda Československé republiky ochotna na jedné straně odsouditi případ poslance Jaksche jako zbytečné vměšování se do cizích poměrů politických, na druhé straně co nejenergičtěji zabrániti tomu, aby příslušníci cizích států účastnili se zdejších politických projevů a tím vměšovali se do politických poměrů našich?
V Praze dne 3. května 1934.
Ježek,
Inž. dr. Toušek, Vetterová-Bečvářová, dr. Hajn,
dr. Hodáč, dr. Ivanka, Špaček, inž. Novák, Pe-
trovický, dr. Mederlý, Galovič, dr. Labaj, Hlinka,
Grebáč-Orlov, dr. Fritz, Danihel, Čuřík, Šalát,
dr. Pružinský, Mojto, dr. Gažík, dr. Tiso,
Onderčo.
Původní znění ad 2576/I.
Interpellation
des Abgeordneten Christoph Gläsel und Genossen
an den Minister für öffentliches Gesundheitswesen und körperliche Erziehung
in der Angelegenheit des Auftretens der Trichinose in Asch.
In Asch und Umgebung sind eine grosse Anzahl von Erkrankungen an Trichinose vorgekommen. Weit über 100 Personen hegen krank darnieder, die Meldungen über solche Erkrankungen mehren sich noch jeden Tag und die Bevölkerung ist von einer förmlichen Panik ergriffen. Die Erkrankungserscheinungen sind mehr oder wenizer schwerer Natur (bis zur vollstandigen Lähmung und sie haben (bereits am 1. Mai zu einem Todesfall geführt, welcher allein auf diese Erkrankung zurückzufuhren ist. Vordem kam ein Selbstmord vor, dessen Ursache ebenfalls in der Erkrankung zu suchen ist.
«Die Infektion erfolgte wohl ohne Zweifel durch den Genuss von mit Trichinen durchsetzten Fleisch- und Wurstwaren. Der Umstand führte dazu, dass fast die ganze Bevolkerung ängstlich jeden Fleischgenuss merdet, die Fleischerläden entbehren der Käufer und ein grosser Teil vorgerichteten Fleisches und Wurstwaren geht dem Verderben entgegen, sodass neben den grossen Schäden an menschlicher Gesundheit auch grose wirtschaftliche Verluste entstehen und in weiterer Folge auch die dort heimische Landwirtschaft
durch die Unmöglichkeit, ihre Schweine abzusetzen, besonderen Schaden erleidet.
Die grosse Unruhe unter der Bevölkerung wird trotz Anordnung der obligaten Tirichinenibeschau um Ascher städtischen Schlachthof und Aufklärungen über die Behandlung des Fleisches und der Erzeugnisse daraus nicht gemildert, weil wohl einerseits das Wesen, der Trichinose zu wenig bekannt ist, andererseits die Kranken keiner Hilfeleistung teilhaftig werden, weil scheinbar auch noch keine sicheren Hilfsmassnahmen in solchen Erkrankungsfallen bekannt sind, weil eben auch die Schwerkranken selbst ein langsames. Hinsiechhen vor sich sehen, ohne Hoffungen, dass etwas Erfolgreiches dagegen getan werden kann. Allgemein wird verurteilt, dass die obligatorische Trichinenbeschau bei Schlachtungen nicht schon gesetzgeberisch vorgeschrieben ist.
Mit Rucksicht darauf, als das Auftreten von Trichinoseerkrankungen bei Menschen sonst sehr selten ist, wäre wohl zu wünschen, dass aus dem gegenwärtigen Falle die entsprechenden Lehren gezogen wurden. Nicht nur dass das Weitgehendste zum Schütze des menschlichen Lebens durch obligatorische Einführung der Trichinenbeschau bei Schlachtungen unternommen wird, mögen auch alle sonst mäglichen Massnahmen versucht werden, die Opfer der Krankheit von dieser zu betreien und der Gesundung entgegenzuführen.
Wenn auch erwiesen ist, dass der Ausgangspunkt der Erkrankungen nämlich die Herkunft des trichinösen Schweines nicht im Ascher Bezirke oder dessen näherer Umgebung liegt, so ist keinesfalls einwandfrei festgestellt, aus welcher Gegend, noch weniger aus welchem Stalle dasselbe stammte. Genau Erhebungen in dieser Richtung wären notwendig, um eventuelle Herde dieser Krankheit zu einigeln und unschädlich zu machen. Auch die Landwirtschaft hat ein eminentes Interesse daran, damit ihre tierischen Erzeugnisse nicht allgemein in Misskredit geraten. Es muss auch Vorsorge getroffen werden, dass am Orte der Krankheit alles vorgekehrt wird, um ein neuerliches Wiederaufleben zu verhindern.
Die Gefertigten fragen daher den Herrn Minister:
Ist der Herr Minister bereit, eventuell unter Einsatz staatlicher Mittel, den Erkrankten einigermassen Hoffnung auf baldige Wiederherstellung ihrer Gesundheit zu bereiten und alles vorzukehren, dass die Ruhe der Bevölkerung wiederkehrt und das Vertrauen zum Fleischgenuss wieder voll hergestellt werden kann.
Prag, am 3. Mai 1934.
Gläsel,
Böhm, Platzer, Vlereckl, Zierhut, Dr. Hodina, Bobek, Greif, Kunz, Dr. Mayr-Harting, Dr. Petersilka, Dr. Luschka, Krumpe, Windirsch, Scharnagl, Oehlinger, Zajíček, Köhler, Wagner, Halke, Heller.
Původní znění ad 2576/II.
Interpelláció
Beadják Hokky Károly országgyűlési képviselő és társai
az iskolai és népművelési miniszter úrhoz,
a munkácsi kereskedelmi akadémiám a
gimnázium különbözeti tárgyaiból a
vizsgátatás megendéseért.
Miniszter Ur!
A munkácsi érdekelt szulok memorandumot nyújtottak be az dskolai és népművelési minisztériumhoz, hogy engedtessék meg a munkácsi kereskedelmi akadémián a következő tárgyakból a különbözeti vizsga letétele: latinbó és filozófiaból. E vizsgák letétellé után, mint méltoztatik tudni, a kereskedelmi akadémiát végzett tanulóknak épp ugy módjuk van arra, hogy az egyetemre beratkozhassanak, mint a gimnáziumot végzetteknek.
A pozsonyi akadémián éppugy, mint a munkácsi akadémia orosz tagozatán ez meg van engedve s azért teljesen érthetetlen, hogy miért vannak kizárva e jogból az akadémia magyar tagozatának növendékei. Annál inkább érthetetlen ez, mert sem az állaimra, sem az iskolára nem ró külön anyagi terhet, s e jogfosztás a demokráciával éles ellentétben van.
Tárgyn akadálya sincs a megoldásnak, mert a magyar tagozat tanáran között vannak oly képesitésüek, akik a vizsgáztatást elvégezhetnék.
Tisztelettel kérdem ezek után a miniszter urat:
Hajlandó-e sürgősen intézkedni, hogy a munkácsi kereskedelmi akadémia magyar tagozatán a latin, filozofia és trigonometria tángyaiból a tanulók különbözeti vizsgát tehessenek, s igy nekik is megiadassék az a jog, hogy az egyetemre beiratkozhassanak, mint a hasonló intézetek novendékei.
Praha, 1934. május hó.
Hokky,
dr. Luschka, Fedor, Oehlinger, Szentiványi, Greif, Kunz, Scharnagl, Nitsch, Bobek, Fritscher, Zajíček, Krumpe, Eckert, Dobránsky, dr. Jabloniczky, dr. Mayr-Harting, dr. Petersilka, Stenzl, dr. Holota, dr. Szüllö, dr. Törköly.