nitelů v každém jednotlivém případě a po vyšetření všech okolností, přicházejících v úvahu podle příslušných zákonných ustanovení.
Pokud, jde o spolkové polské reálné gymnastem (Julia Slowackěho) v Orlové, poznamenávám, že, toto bylo usnesením vlády ze dne 22. prosince 1933 sestátněno a toto usnesení bude provedeno.
V Praze dne 12. ledna 1934.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer. v. r.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2469/XIV (původní zněni).
Odpověď
vlády na Interpelaci poslance H. Simma
a druhů.
o poskytnutí naléhavé pomoci, pohraničním krajům (tisk 2339/IV).
Vláda systematicky sleduje vývoj hospodářských poměrů a jejich reflex i na obchodnictvo a živnostnicvto vůbec, samozřejmě tedy. také v pohraničních krajích a snaží se v mezích možnosti o odstranění anebo aspoň o zmírnění důsledků hospodářské krise, které se u nich projevují.
Finanční správa nemůže sice jak z ohledu na státní pokladnu tak z ohledu na finance svazku samosprávných upustiti vůbec od vymáhání daní v celém, určitém kraji, neboť i přes panující hospodářskou krisi jest v tam kterém kraji stále ještě dosti takových poplatníků, kteří svých daňových povinností bez exekučního nátlaku neplní, ač by tak při svých majetkových a hospodářských poměrech činiti mohli. Ministerstvo financí používá však každé příležitostí, aby připomělo vymáhajícím úřadům, že při vymáhání daní nutno postupovati vždy s náležitým zřetelem na hospodářské a majetkové poměry jednotlivých poplatníků a že zejména u takových poplatníků, kteří i při, nejlepší vůli platiti daně nemohou, nutno postupovati s největší možnou šetrností a ohledem. Ministerstvu financí zatím není známe, že by některé berní úřady těchto pokynů nedbaly. Protože pak v interpelaci samé nejsou uvedeny konkrétní případy, kde použito byte při vymáhání takových prostředků, že to muselo otřásti
postiženými nejen hospodářsky, nýbrž i duševně, nemělo ministerstvo financí možnost v tom směru provésti potřebné šetření.
Finanční správa nemůže z týchž důvodů rovněž povoliti v určitém kraji všeobecně platné dočasné moratorium. Ostatně pro takové opatření není ani zákonného podkladu, neboť podle ustanovení § 283, odst. l zákona o přímých daních může býti posečkáni daní povoleno jen na podkladě individuelních žádostí jednotlivých poplatníků.
Pokud se týče otázky dočasného zastavení exekucí a odročení povinnosti k placení, nutno upozorniti, že se obchodnictvo ve svém celku vyslovuje proti podobnému opatření, obávajíc se podvázání úvěru, které by mělo v zápětí. Tím by byli přirozeně citelně poškozeni také ti živnostníci, kteří za pomoci jim poskytovaného úvěru udržují ještě svoji živnost v provozu.
Na podpůrnou akci pro obchodníky, postižené ihospodářskou krisí, a maloživnostníky, strádající nezaměstnanosti, přidělila vláda z fondu, zřízeného zákonem ze dne 19. prosince 1930, C. 190 Sb. z. a n., částku 5, 000. 000 Kč. - Pro tuto akci, při jejímž prováděni byl brán podle možnosti zřetel na pohraniční kraje, byla zvolena forma poskytování zlevněných úvěrů, resp. úrokových příplatků.
V zájmu oživení cizineckého a turistického ruchu, a to právě v pohraničních územích vypracovalo ministerstvo obchodu řadu námětů, směřujících k podpoře hotelového podnikání, odkázaného na cizinecký ruch, jež se projednávají v Poradním sboru pro otázky hospodářské.
Současně také státní správa železniční se snaží různými prostředky přispěti k povznesení cestovního ruchu a návštěvy v pohraničních krajích. Zmínky zasluhuji v první řadě výletní vlaky se zaopatřením, které jsou a budou ještě ve zvýšené míře vypravovány, podle zájmu obecenstva nejen do Krkonoš, nýbrž i do Orlických hor, Krušnohoři a na Šumavu- zvýšení turistického ruchu také v pohraničním území státu, které zlepší hospodářskou situaci, jeho obyvaťeľetva, lze očekávati též od právě pronedeného snížení sazeb železničného tarifu pro preprava cesujúcich, od povolení značných výhod členám, turistických organisací a od zavedeni velmi výhodných okružních jízdenek.
Pokud jde o cizinecký ruch z Německy, byla i loni prodloužena smlouva o cizineckém ruchu mezi Československou republikou a Německem. Podle této úmluvy zavázalo se Nemecko nečiniti administrativních potíží návštěvě svých příslušníků v Československu. Tato doda bude nepochybně prodloužena i letos.
Mimo to bylo za účelem oživení cizineckého ruchu se strany německé, a to zvláště v pohranjčním styku navázáno jednání z ríšsko-nemeckými drahami, které slibuje vésti k cíli.
Jednání o řádnou obchodní smlouvu s Německem byla zahájena již v roce 1925 a pokračovalo se v nich v letech 1926 a 1927; skončila však
bezúspěšně pro odpor Německa vyhověti některým československým požadavkům, které nebylo možno pominouti. Od té doby byly se strany československé činěny vícekráte pokusy o znovuzahájení těchto jednání, a to v roce 1930 a 1931, které však vesměs nevedly k cíli. V průběhu doby podařilo se v oboru celním vyřešiti jen některé specielní otázky. Také v oboru režimu povolovacího a devisového došlo postupně k několika ujednáním, naposled v dubnu 1933. Československo i v roce 1933 učinilo několikráte Nemecku návrh na jednání ve větším rozsahu, ale nakonec bylo lze dospěti jen k menším úpravám.
Při všech příležitostech, které se vyskytly, snažilo se Československo o zahájení a provedení jednání na širší základně a není vinou Československa, jestliže nakonec toto jednání se omezila na úzký okruh podřadnějších požadavků Československo je ochotno i do budoucna kdykoliv vejiti ve styk s Německem o sjednání řádné obchodní smlouvy a tento svůj úmysl opětovně dalo tlumočiti příslušným kruhům německým.
V Praze dne 15. ledna 1934.
Předseda vlády: Malypetr, v. r.
2469/ XV (původní znení).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o vybudování domů pro obyvatele ve Výloku povodní postižené, kteří nemají státního občanství (tisk 2349/IV).
Za dobu od 8. července do 18. listopadu 1933 bylo ve Výloku nově vystavěno 227 budov a opraveny 164 budovy, nečítajíc v to hospodářská stavení. Kromě toho bylo vybudováno 26 státních obytných domů pro státní zaměstnance. Všechny tyto domy jsou již obydleny. Nejsou tedy postižení Výloku bez přístřeší.
Poškozené domy byly opraveny i osobám, které nemají československého státního občanství. O byty cizinců a bezdomovců, jichž domy byly pobořeny, bylo postaráno tak, že byly pro ně ve státní stavební akci postaveny na obecním pozemku domy obecní s výhradou, že obec Výlok přenechá v nich postiženým cizincům a bezdomovcům byty za velmi mírné nájemné.
Rovněž byli cizinci a bezdomovci ve Výloku v plné míře účastni akce stravovací, ubytovací, ošacovací a zásobovací.
Pokud se interpelace dotýká udělování československého státního občanství, dlužno zdůrazniti, že osobám, drahně let v zemi usedlým, jež má interpelace na mysli, a jež měly podle tak zvaného zákona Dérerova nárok na státní občanství, byl tento nárok také uznán a ony se staly československými státními občany. Osobám jiným uděluje se státní občanství, vyhovují-li podmínkám obecných norem naturalisačních.
Při tom jsou podle dávkových řádů od dávek osvobozeny osoby nemajetné, jimž bylo přiznáno právo chudých na základě předepsaného řízení.
V Praze dne 4. ledna 1934.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
2469 XVI (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance dra Törkölya a druhů
o neodůvodněném dodatečném vymáhání
příspěvků u okresní nemocenské pojišťov
ny v Rimavské Sobotě (tisk 2349/V).
Podle zprávy Zemské úřadovny pro dělnické pojištění v Bratislavě postupuje okresní nemocenská pojišťovna v Rimavské Sobotě při revisích tím způsobem, že nejprve svými zmocněnci provede šetření na místě samém, načež se s příslušnými zaměstnavateli sepíše u obecního starosty zápis, jenž se pak porovná s evidenčními záznamy nemocenské pojišťovny. Je-li zjištěn nesouhlas mezi zápisem a evidenčními záznamy nemocenské pojišťovny, vydá pojiištovna zaměstnavateli patřičný výměr i s poučením o opravném prostředku, a to i v jazyku maďarském, jde-li o zaměstnavatele národnosti maďarské.
Odepře-li zaměstnavatel podepsati zápis, ověří si pojišťovna správnost svých zjištění výslechem starosty, připadne i jiných osob z obce, a podá-li, pak zaměstnavatel proti předpisu včas odůvodněné námitky, provede buď odpis anebo předloží námitky okresnímu úřadu k rozhodnutí.
Vztahuje-li se působnost okresní nemocenské pojišťovny na několik politických okresů, rozhoduje o opravném prostředku podle § 239, odst. 5 zákona č. 221/1924 ve znění zákona č. 184/1928
Sb. z. a n. ten politický úřad I. stolice, v jehož obvodu je sídlo nemocenské pojišťovny.
Ministerstvo vnitra sdělilo, že vyřizováním nemocenských záležitostí osob maďarského jazyka jest nyní u okresního úřadu v Rimavské Sobotě pověřen nový referent, který je znalý maďarského jazyka. Ale i za dřívějšího referenta, který měl k ruce pomocnou sílu úplně jazykově způsobilou, měly strany možnost jednati a dorozuměti se ve svém jazyku.
V Praze dne 5, ledna 1934.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
2469/XVII (původní znění).
Odpověď
ministra financi a ministra sociální péče
na interpelaci poslance Hadka a soudruhů
o zastřelení mladistvého Reinholda Gahte-
ra při přechodu přes hranice v Nové -Vsi
dne 24. června 1933 (tisk 2339/III).
Zodpovědění interpelace převzal za ministra vnitra podepsaný ministr financí, ježto věc náleží do jeho působnosti, jelikož jde o zakročení
finanční stráže.
K objasnění případu v interpelaci uvedeného podotýkám toto:
Dne 24, června 1933 konali respictenti finanční stráže František Kňourek a Alois Kožený od oddělení finanční stráže ve Chrastavě noční hraniční službu poblíže osady Nové Vsi (soudní okres Chrastavá). Kolem 3. hodiny noční spatřili od Nové Vsi přicházeti tři osoby. Pro snazší zadržení těchto osob, přicházejících od státní hranice, zaujal respicient finanční stráže František Kňourak postavení na vyvýšeném místě na okraji lesa a respicient Atois Kožený ukryj se v trávě za žitem poblíže cesty vedoucí do Nové Vsi.
Když příchozí došli k úkrytu resplcienta Koženého a to na vzdálenost asi 4 až 5 kroků, vystoupil tento a vyzval je k zastavení, několikráte na ně německy zvolav předepsané zvolání "Stůj, finanční stráž!" Příchozí však výzvy neuposlechli, nýbrž dali se na útěk a to každý jiným smírem. Jeden z nich utíkal k osadě Nová Viska; kdež se mu podařilo zmizeti, druhý byl zadržen rescipientem Kňourkem a třetí, který utíkal zpět k Nové Vsi; byl pronásledován respicientem Koženým. Při tom byl prchající několikráte vyzván k zastavení. Ježto neuposlechl opětovaně výzvy stihajícího orgána finanční stráže,
vystřelil respicient Kožený za utíkajícim ze vzdálenosti asi 90ti kroků jednu ránu ze služební pušky a když tento ani po tomto. výstřelu se nezastavil, vystřelil po dalších asi 20ti krocích za ním podruhé, a to ze vzdálenosti asi 70 až 75 kroků. Po tomto druhém výstřelu učinil prchající ještě několik skoků, načež padl na zem.
Ve zraněném, jemuž přispěchavší orgány finanční stráže ihned poskytnuly první pomoc, byl zjištěn dělník Reinhold Gahler z Kokonína. U jmenovaného bylo nalezeno různé zboží cizozemskěho původu, jež se pokoušel podloudně do Československa dopřávati.
Nežli se na místo dostavil povolaný lékař, raněný Gahler zemřel, podlehnuv svému zranění.
Ohledání místa činu a mrtvoly provedla soudní komise od okresního soudu v Chrastavě. Podle jejího nálezu byl Gahler zasažen prvním výstřelem do nohy a druhým do zad. Tato druhá střela pronikla zády do prsou a způsobila vnitřní zakrvácení, po němž za krátko následovala smrt.
Proti respicientu finanční stráže Aloisů Koženému zahájil okresní soud v Chrastavě trestní řízeni, jež však byla zastaveno, ježto podstata trestného činu nebyla dána. Provedeným Šetřením bylo totiž zjištěno, že respicient finanční stráže Alois Kožený použil zbraně v rámci ustanovení odst. 8, §u 13 cel. zákona ze 14. července 1927. č. 114 Sb. z. a n.
Proto nebylo též proti resp. Koženému zakročeno cestou kárnou. Výslovně se poznamenává, že jmenovaný nevěděl, že prvý výstřel zasáhl prchajícího Gahlera a proto, když tento prchal dále, a nebylo lze ho jinak zastaviti, použil respicient Kožený opětně střelné zbraně.
Za tohoto stavu věcí nelze než vysloviti politonání, že případ měl tak tragickou dohru, jež ovšem nebyla zaviněna finanční stráží, nýbrž tím, že, Gahler, ač opětně vyzván k zastavení, neuposlechl výzvy finanční stráže a tak způsobíl zákrok stihajíciho orgánu, který měl pro Gahlera za následek ztrátu života
Pokud interpelace týká se působnosti ministerstva sociální péče, sděluje podepsaný minisir sociální péče, že Reinhold Gahler dostával od 29. dubna 1933 pravidelně příděl ze státní stravovací akce pro osoby nezaměstpané a omezené pracující; poslední příděl obdržel dne 17. června 1933. Rovněž jeho matce byl vždy příděl že státní stravovací akce poskytován. pokud byly dány podmínky směrnic.
Ministerstvo sociální péče při každé vhodné příležitosti působí k tomu aby přídělů z pújčky práce dostalo se v prvé řadě okresům průmyslovým, nezaměstnaností nejvíce postiženým.
V Praze dne 10. ledna 1934.
Ministr financi: Dr. Trapl, v. r.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
2469/XVni (původní zněni).
Odpověď
ministra financií
na Interpelaci poslance Windirsche a druhů
o stížnostech, že se nepřihlíží k jazykové
způsobilosti orgánů berních úřadů (tisk
2346/VI).
K berním úřadům, resp. berním správám, u nichž je podle příslušných ustanovení potřebná znalost německého jazyka, jsou přidělováni pravidelně jen ti úřednici České národnosti, kteří ovládají jazyk německý úplně.
Avšak ze služebních důvodů je třeba, aby i ostatním úředníkům české národnosti (zejména úředníkům mladším) byla poskytnuta přidělením do německého území možnost zdokonaliti se plně v nemeckém jazyku právě tak, jako se úředníkům německé národnosti přidělením do krajin českých poskytuje možnost zdokonaliti se v jazyku státním.
Tu vsak se dbá, aby úředník české národnosti ovládal německý jazyk aspoň částečně a je vždy postaráno, aby při jednání se stranami, kde je toho zapotřebí, byl mu nápomocen úředník ovládajíci německý jazyk úplně.
Právě tomu bylo i u berního tajemníka Jaromíra Drašnara (nikoliv Stražnara, jak uvedeno v interpelaci), který byl k berní správě ve Vrchlabí předělen od 26. srpna 1931 po přeloženi ze země Slovenské a na kterého nebylo za celou dobu jeho, přidělení ve Vrchlabí stížností co do jazykových znalostí, ani ne na počátku jeho tamějšího působení, kdy jeho znalost německé řeči byla daleko menší.
Není tudíž třeba dalšího opatření, tím méně pak když již zatím došlo k přesázce berního tajemníka Jaromíra Drašnara z Vrchlabí, za kterou sám již dávno žádal, k bernímu úřadu v Hradci Králové, kde bylo třeba ze služebních důvodů doplnění počtu přidělených sil.
V Praze dne 16. ledna 1934.
Ministr financí Dr. Trapl, v. r.
2469/XlX (původní znění).
Odpověď
vlády
na Interpelaci poslance dra Luschky. a druhů
o pomocných opatřeních pro finančně strádající obce (tisk 2365/III).
Vláda sleduje se zvýšenou pozorností těžké účinky, jakými se projevuje současná hospodářská krise v hospodářství svazků územní samosprávy - zejména obcí a okresů - a hledí, pokud zřetele na státní finance to připouštějí, již v mezích platných předpisů vypomoci samosprávě v nejnutnějších případech. Tak finanční správa státní zejména vypomáhá obcím a okresům v nejnaléhavějších případech přechodně poskytnutím bezúročných záloh, na přirážky s mírnými splátkami a poshověním přeplatků na. přirážkových přídělech z minulých let nebo povolením splátek na tyto přeplatky. Také některá dosavadní zákonná opatřeni v oboru finančním a hospodářském přinesla prospěch mejen financím státním, nýbrž i finančním svazkům samosprávným (na. př. likvidace daňových a přirážkových ne doplatků podle zákona o půjčce práce, zápůjčky samosprávným svazkům z výnosu této půjčky snížení úrokové míry z titrových i jiných dluhů komunálních, úsporná opatření personální a pod. ).
Přihlížejíc ke kritické situaci ve financích svazků územní samosprávy, ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra zřídilo zvláštní poradní sbor pro úpravu finančního hospodářství svazků územní samosprávy, do něhož byli povoláni praktičtí činovníci samosprávní. Sbor tento, jakož i zvláštní komise, z jeho členů zvolené, obíraly se již otázkami, jak by bylo lze pomoci obcím a okresům v jejich finanční tísni, zejména pokud jde o důsledky vyplývající z přílišného jejich zadlužení. Výsledek těchto porad bude podkladem pro vládní porady o zákonných opatřeních v oboru finančního hospodářství obcí a okresů. Pro kritickou situaci státních financí nebude možno poskytnouti obcím nové příděly z výnosu státních daní a dávek ani nějakou přímou náhradu za přenesenou působnost obcí jak interpelace se dožaduje
Svazkům územní samosprávy poskytují se již nyní velmi značné příděly ze státních daní a dávek. Tak zejména celá daň domovní (činžovní i třídní) přikazuje se obcím, případně zemím, a z výnosu daně z obratu a přepychové poskytují se již nyní tak vysoké příděly zemím jednak pro jejich vlastní potřebu, jednak na příspěvky pro finančně slabé obce a okresy a dále na učitelské platy, že těmito příděly odčerpává se převážná část výnosu této daně.
Vláda ovšem i nadále věnuje zvýšenou pozornost úvěrovému problému, obzvláště vývoji úrokových sazeb.
V Praze dne 17. ledna 1934.
Předseda vlády: Malypetr, v. r.
2496/XX (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance Krumpeho a druhů
o provádění silničních prací na státní silnici jičínsko-rumburské, v úseku Lobendava-Dolní Poustevna (tisk 2356/XXII).
K jednotlivým bodům této interpelace odpovídám toto:
Ad 1. Se zřetelem k nepříznivému ročnímu období statni správa učiní opatření, aby zabezpečena byla vozovka státní silnice rumburské spojky mezi km 0. 890-3. 200, zadaná firmě Pravofalt, přes zimní dobu. Nedďkončí-li firma práce na jaře 1934, bude zmluvní poměr s ní rozvázán a dokončení zadáno jiné firmě.
Ad 2. Práce, a dodávky pro úpravy státních silnic jsou zadávany podle výsledku veřejných soutěží. Pro stísněný stav státních financí možno zadati dodávky a práce místním firmám, které jsou podle výsledku soutěže dražší než firmy cizí, jen tehdy, je-li cenové zvýšení jen nepatrné, při čemž třeba u dlažebních kostek. uvažovati nejen cenu, nýbrž i jakost kamene a jeho opracováni.
Ad 3. Dělnictvo, kterému firma Pravofalt dluhuje část mzdy, vymohlo si povolení soudní exekuce na dluhové částky a státní správa učinila v tom směru všechna zákonem předepsaná opatření.
V Praze dne 15. ledna 1934.
Ministr veřejných prací: lnž. Dostálek, v. r.
2469/XXI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance inž. Junga a druhů
o zatčení pro prodej pohlednic (tisk 1907/XX).
V případech v interpelaci zmíněných zakročilo četnictvo a policie proti osobám, které prodávaly nebo daly do prodeje pohlednice v interpelaci uvedené, a učinilo trestná oznámení soudu, poněvadž byly zjištěny okolnosti, odůvodňující podezřeni z trestných činů dle § 16 čís. 2 zákona na ochranu republiky resp. § 300 trestního zákona. Postupu těchto orgánů nelze nic vytýkati.
Pokud se interpelace týká ministerstva spravedlnosti, odpovídám:
U okresního soudu v Českém Těšíně bylo zavedeno trestní řízení proti Anně Hojné a spol. Hojná byla ve vazbě vyšetřovací od 1. do 9. června 1932, kdy byla na kauci propuštěna a umožněno jí vrátiti se do jejího bydliště v Cieszyně.
Proti osmi osobám byla podána obžaloba pro trestné činy proti zákonu na ochranu republiky. Při'hlavním přelíčení, konaném 19. záři 1933, byla Anna Hojná obžaloby zproštěna, tři spoluobžalovaní byli odsouzeni podmínečné pro přečin schvalování trestných činů. další tři rovněž podmínečně pro přečin spoluviny na schvalování trestných činů a jeden bezpodmínečně pro přečin schvalování trestných činů vesměs k zostřenému vězení tří dnů. Zproštění Hojné je pravoplatné. O opravných prostředcích ohlášených státním zastupitelstvím a spoluobžalovanýmí nebylo ještě
rozhodnuto.
V Praze dne 11. listopadu 1933.
Ministr vnitra: Černý, v, r.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.
2469/XXII.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, J. Chalupníka, K. Brožíka a soudruhů
o trafice v Doubravě u Orlové (tisk 2356/XVI).
František Frantík a Hubert Drápá stali se držiteli prodejen tabáku v Doubravě u Orlové za těchto okolností:
Na zadání prvého prodaje tabáku byla ve prospěch válečných poškozenou vypsána veřejná soutěž vyhláškou finančního inspektorátu v Nov. Bohumíně z 2. února 1933. Kromě toho bylo uprázdnění prodejny oznámeno ještě zvlášť pí semne Místní skupině družiny čsl. válečných poškozenou v Doubravě, zemskému úřadu pro péči p válečné poškozence v Brně, kanceláři čsl. legii při Ministerstvu národní obrany v Praze, vojenskému léčebnému ústavu ve Šternberků a 3 organisacím válečných invalidů v Brně a v Praze. Došli pouze 3 nabídky, z nichž však ani jedna od válečného poškozence pobírajícího invalidní důchod. Proto byl prodej tabáku zadán Františku Fránekovi, jenž nabídl nejvýhodnější umístění prodeje.
Na zadání druhého prodeje tabáku byla vypsána veřejná soutěž vyhláškou finančního inspektorátu v Novém Bohumíně z 12. července 1929. Kromě toho bylo i zde uprázdnění prodeje oznámeno jako v případě prvém. Na zadáni tohoto prodeje tabáku však nedošlo vůbec nabídek. Teprve po skončení soutěže podal si žádost Hubert Drapa a proto byla trafika zadána jemu jako jedinému uchazeči.
Z uvedeného je zřejmo, že obě trafiky již byly ve prospěch válečných poškozenců uvolněny, avšak zadány jim býti nemohly, ježto se váleční poškozenci o ně vůbec neucházeli.
V Praze dne 18. ledna 1934.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2469/XXIII.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, R. Kleina, V. Brodeckého a soudruhů
o trafice v Matesově u Kutné Hory (tisk 2356/XIX).
Držitelem jedné z prodejen tabáku v Malešově byl již od roku 1914 obchodník František Pošík. Po jeho smrti tyla prodejna v roce 1923 zadána pozůstalé vdově Antonii Pošíkové jako nástupkyni v živnosti. Ježto bylo zjištěno, že Pošíková (v interpelaci uvedeno Košíková) není závislá na výtažku prodejny tabáku, bylo jí již před časem další obstarávání prodejny tabáku vypověděno.
Na zadání prodejny tabáku po Pošíkové bude nyní s urychlením ve prospěch válečných poškozenců vypsána veřejná soutěž.
V Praze dne 18. ledna 1934.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2469/XXIV,
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živností
na interpelaci poslance V. Vávry a druhů
o vydáni zákona o domech s jednotnými cenami (tisk 2384/I).
Prodej zboží za jednotné ceny (t. zv. obchody s jednotnými cenami) byl již upraven zákonem ze dne 22. prosince 1933, č. 251 Sb. z. a n. (publikován 30. prosince 1933), čímž požadavku interpelace bylo vyhověno.
V Praze dne 20. ledna 1934.
Ministr obchodu: Dr. Matoušek v. r.
Překlad ad 2469/VII.
Antwort
des Finanzministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Simm und Genossen
in Angelegenheit der gegen Exekutionsschuldner angewandten harten Exekutionsführung (Druck 2339/V).
Ich habe durch die gepflogenen Erhebungen beim Steueramte in Gablonz a. /N. festgestellt, dass die exekutive Steuereintreitoung im Bereiche dieses Steueramtes wegen des hohen Gesamtstandes der Rückstände höchst notwendig war, es wurde jedoch nicht bestätigt, dass das Steussramt bei dieser Eintreibung hart vorgegangen wäre, namentlich da in der Interpellation selbst kein einziger konkreter Fall angegeben wurde, in welchem die Steuerverwaltung oder das Steueramt irgendeines Fehlers oder Uebergriffes beim Exekutionsvorgange überführt worden wäre. Laut Aeusserang des Vorstandes der Steuerverwaltung in Gablonz a. /N. wird den Steuerexekutoren bei jeder passenden Gelegenheit wiederholt mit Nachdruck gesagt, dass sie im Exekutionsvollzugsdienste stete würdige Ruhe zu bewahren und bei allen exekutiven Schritten gegenüber den Steuerträgern möglichst schonend und höflich vorzugehen haben. Die Steuerverwaltung hat nicht festgestellt, dass die Steuerexekutoren diese Weisungen missachten würden.
Der Steuerexekutor Jaroslav Holubička in Gablonz a. N. ist als sehr befähigter und verlässlicher Funktionär bekannt, welcher mit den Steuerträgern zwar energisch aber immer höflich umgeht; bisher sind gegen sein Auftreten begründete Beschwerden nicht vorgebracht worden.
Prag, am 10. Jänner 1934.
Der Finanzminister: Dr. Trapl m. p.
Překlad ad 2469/VIII.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten tag. Kallina und Genossen
in Angelegenheit des ungesetzlichen und brutalen Vorgehens der Luditzer Gendar-
merie gegen friedliche Versammlungsteilnehmer, bezw. Gasthofbesucher (Druck 2349/I).
Der Vertreter der Behörde hat die auf den 2. September 1933 vom ehem. Bürgermeister der Stadt Hugo Liehm in die Räumlichkeiten des Hotels »Post« m Luditz einberufene vertrauliche Versammlung aufgelöst, weil der Einberufer nicht alle Versammlungsteilnehmer personlich gekannt trat und daher nicht alle Erfordernisse erlullt waren, welche aus dem Gesetze für die Veranstaltung von vertraulichen Versammlungen sich ergeben. Da das Gesetz die Erfordernisse einer vertraulichen Versammlung nicht direkt festlegt, muss es der Erwägung des Vertreters der Behörde überlassen bleiben, welche einzelnen Umstände dem Charakter der Sache nach bei Ueberprüfung der Erfordernisse einer vertraulichen Versammlung im konkreten Falle als entscheidend in Erwägung zu ziehen sind. Es kann daher nicht bemängelt werden, wenn der Vertreter der Behörde auch die Vorlage eines Verzeichnisses der geladenen Personen verlangt hat. Auch kann die Vermutung nicht als richtig anerkannt werden, dass die Ueberprüfung der Erfordernisse einer vertraulichen Versammlung erst nach Eröffnung der Versammlung zulässig ist, da es bereits nach dem Begriffe der vertraulichen Versammlung selbst genügt, dass sich die geladenen Personen in einer grösseren Zahl versammelt haben.
Da sich der H. Abgeordnete Ing. Kallina nach seiner Rückkehr von der Bezirksbehörde, wo er sich gegen das Vorgehen der intervenierenden Vertreter der Behörde beschwert hatte, nicht darauf beschränkt hat, den am Versammlungsorte verbliebenen Personen nur das Ergebnis seines Einschreitens mitzuteilen, hat der intervenierende Beamte die Versammelten aufgefordert, sich zu entfernen.
Nachdem die Anwesenden die Räumlichkeit verlassen hatten, sammelten sie sich neuerlich auf dem Platze in grösseren Gruppen am, welche der intervenierende Beamte neuerlich zum Auseinandergehen aufforderte; als die Aufforderung nicht berücksichtigt wurde, erteilte er der Gendarmerie die Weisung, den unteren Teil des Platzes zu räumen. Der Gendarmeriekominandant hat die Teilnehmer noch einmal zum Auseinanderleben aufgefordert und als dies ergebnislos blieb, hat er angeordnet, gegen die einzelnen Gruppen vorzugehen, welche in der matten Abendbeleuchtung auf dem Platze zu sehen waren. Die Gruppen sind vor der vorruckenden Gendarmerie rechtzeitig einerseits auf den oberen Teil des Platzes, andererseits in Seitengassen geflohen, sodass laut Untersuchung die, Gendarmen keinen Grund gehabt haben, gegen jemenden einzuschreiten oder die Waffe zu benutzen! Nur ein einziger am Trottoir gehender Burget wurde angehalten und aufgefordert, den Platz zu verlassen.
Nach Räumung des unteren Teiles des Platzes, wurde das Vorgehen der Gendarmerie eingestellt und ist diese in ihre Ubikationen zurückgekehrt.