Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

2469.

Odpovědi:

I min. financí na interp. posl. Neumeistra, Nového, Polacha a soudruhů ve věci sespolečňování trafik (tisk 2334/II),

II. min. financí na interp. posl. Neumeistra, Polacha, Kučery a soudruhů ve věci ponechávání trafik bohatým držitelům na účet válečných poškozenců (tisk 2334/III),

III. min. financí na itenp. posl. Neumeistra, Nového, Biňovce a soudruhů ve věci nesprávného zadávání prodejen tabáku v obvodu důchadkového kontrolního úřadu v Lounech (tisk 2334/IV),

IV. min. financí na mtenp. posl. Neumeistra, Srby, Váchy a soudruhů v záležitosti nesprávného zadávání trafik okresním finančním ředitelstvím v Chrudimi (tisk 2334/V),

V min. školství a národní osvěty na tntenp. posl. Husnaje a soudruhů o nepořádku na státním reálném gymnasiu v Mukačevě (tisk 2343/III),

VI. min. vnitra na interp. posl. Šliwky, Klimenta a soudruhů o protizákonném jednání vrch. četnického strážmistra praporčíka Rodra v Třinci, okres Č. Těšín, a maření vyjednávání stávkujících s firmou (tisk 2334/VIII),

VII. uran, financí na interp. posl. Simma a druhů o krutém vedení exekuci na dlužníky daní (tisk 2339/V),

VIII. min. vnitra na intertp. posl. inž, Kalliny a druhů o nezákonitém a surovém postupu žlutického četnictva proti pokojným účastníkům schůze nebo návštěvníkům hostince (tisk 2349/I).

IX. min. zemědělství na interp. posl. Windirsche a druhů, aby bylo vydáno nařízení, že se s Thomasovou moučkou smí obchodovati jen podle obsahu kyseliny fosforečné, rozpustné v kyselině citrónové (tisk 2346/VIII),

X. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Hokkyho a druhů o srážení pensujních příspěvků z platu učitelů a učitelek církevních řádů v Podkarpatské Rusi, resp. o odpírání jejich pensí (tisk 1483/XV),

XI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl dra Torkolya a druhů o některých anomáliích ve způsobu provádění zákona o kněžské kongrue (tisk 2339/II).

XII. mm, vnitra a min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Schollicha a druhů o protiněmeckých plakátech v Českém Těšíně (tisk 2349/II),

XIII. min. školství a nár. osvěty a min. financí na intenp., posl. Śliwky, Klimenta a soudr. o postátnění polských soukromých škol v Československé republice, zvláště polského gymnasia (Julia Stowadkého) v Orlově, polských měšťanských škol a polských obecných škol (tisk 2343/VI),

XIV. vlády na intenp. posl. Simma a druhů o poskytnuli naléhavé pomoci pohraničním krajům (tisk 2339/IV),

XV. vlády na interp. posl. Hokkyho a druhů o vybudováni domů pro obyvatele ve Výlohu povodní postiženě, kteří nemají státního občanství (tisk 2349/IV),

XVI. min. sociální péče na intenp. posl. dra Torkolya a druhů o neodůvoděném dodatečném vymáhání příspěvků u okresní nemocenské pojištovny v Rimavské Sobotě (tisk 2349/V),

XVII., min. financí a min. sociální péče na interp. posl. Hádka a soudr. o zastřeleni mladistvého Reinholda Gahlera pra přechodu přes hranice v Nové Vsi dne 24. června 1933 (tisk 2339/III),

XVIII. min. financí na intenp. posl. Windirsche a druhů o stížnostech, že se nepřihlíží k jazykové způsobilosti orgánů berních úřadů (tisk 2346/VI),

XIX. vlády na intenp. posl. dra Luschky a druhů o pomocných opatřeních pro finančně strádající obce (tisk 2365/III),

XX. min. veřejných prací na intenp. posl. Krumpeho a druhů o provádění silničních prací na státní silnici jičinsko-rumburské v úseku Lobendava-Dolní Poustevna (tisk 2356/XXII),

XXI. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Junga a druhů o zatčeni pro prodej pohlednic (tisk 1907/XX),

XXII. min. financí na interp. posl. Neumeistra. Chalupníka, Brožíka a soudr. o trafice v Doubravě u Orlové (tisk 2356/XVI),

XXIII. min. financí na interp. posl. Neumeistra, Kleina, Brodeokého a soudr. o trafice v Malešově u Kutné Hory (tisk 2356/XIX),

XXIV. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Vávry a druhů o vydání zákona o domech s jednotnými cenami (tisk 2384/I).

2469/I.

Odpověď

ministra financi

na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, Fr. Nového, J. Polacha a soudruhů

ve věci sespolečnování trafik (tisk 2334/II).

Prodavači tabáku Vojtěchu Němcovi v Praze-ll., Jungmannovo náměstí byly přiděleny 2 společnice proto, že jeho prodejna vykazovala roční hrubý výnos přes 41. 000 Kč a ryzí výtě-

žek téměř 27. 000 Kč. Kromě toho měl Němec vedlejší příjem asi 3. 000 Kč ročně.

Stanovené společenské podíly odpovídaly uvedenému výtěžku prodejny. Tvrzení, že podle platebního rozkazu berní správy činil příjem jmenovaného trafikanta 20311 Kč, neodpovídá skutečnosti. Na dluhy, které Němcovi vznikly při zařizováni prodejny tabáku, byl vzat zřetel, pokud je prokázal.

Válečná vdova M. Dactovská z Prahy-II., Wenzigova 7, nemohla přijíti pro přiděleni za společnici v úvahu, ježto žádost o společenství v Němcové trafice nepodala.

Přidělená společnice Milada Macháčková z Kutné Hory je nemajetná vdova po 100% válečném invalidovi. Trafiky, kterou před časem obstarávala, se vzdala pro nepatrný výtěžek a nemoc.

Druhá společnice Ludmila Milčicová je dnes již mrtva. Byla to práce neschopná, nemajetná

dcera po finančním zaměstnanci a proto jsem dal souhlas, aby jí byla udělena některá trafika nebo podíl na jejím výtěžku.

Poněvadž Macháčková je válečnou poškozenkyní a Milčicová měla stejnou přednost jako válečný poškozenec, je zřejmo, že bylo postupováno podle vynesení citovaných v interpelaci.

Pii revisi interpelovaného případu jsem však zjistil, že výtěžek prodejny Němcovy v poslední době poněkud poklesl a proto činím opatření, aby Němcovi byla přidělena pouze jedna společnice.

V Praze dne 13. ledna 1934.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2469/II.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, J. Polacha, J. Kučery a soudruhů

ve věci ponechávání trafik bohatým držitelům na účet válečných poškozenců (tisk 2334/III).

V interpelované věci bylo zavedeno zevrubné šetření, které vyžaduje delší doby.

Po skončení šetřeni a přezkoušení celé věci podám definitivní odpověď na interpelaci.

V Praze dne 11. ledna 1934.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2469/III.

Odpověď

ministra financí

na Interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, Fr. Nového, Fr. Biňovce a soudruhů

ve věci nesprávného zadáváni prodejen tabáku v obvodu důchodkového kontrolního úřadu v Lounech (tisk 2334/IV).

Zadávání prodejů tabáku finančními úřady je usměrněno předpisy, podle míchá při splnění všech

podmínek mají váleční poškozenci přednost. Důchodkový kontrolní úřad v Lounech je pouze výkonným orgánem a o zadávání prodejů tabáku nerozhoduje.

K jednotlivým případům v interpelaci uvedeným podotýkám toto:

Prodej tabáku u Žatecké brány v Lounech byl po smrti obstaravatele Václava Soukupa zadán společně pozůstalé vdově Soukupově a válečnému invalidovi Františku Krylovi. Po čase vypověděla Soukupová další účast na trafice a Kryl dostal výpověď z krámské místnosti, ve které trafiku provozoval. O trafiku měli podané žádosti Josef Reichert, Františka Novotná a Božena Částková. Válečná vdova Novotná později svoji žádost odvolala, ježto se jí nepodařilo najíti pro trafiku vhodnou místnost. Ježto proti Reichertovi byly důvody vylučující ho z nabytí trafiky a krám byl pronajat výhradně Částkové, byla trafika v zájmu nerušeného provozu prozatímně odevzdána Částkové. Částková, vdává po 66 2/3 % válečném invalidovi, nemajetná, churavá, žádala o zadání prodeje z volné ruky. Její žádost byla však zamítnuta a na zadáni prodeje byla vypsána soutěž se lhůtou do 1. února t. r.. aby se poskytla příležitost i připadne potřebnějším osobám ucházeti se o trafiku.

Prodejna tabáku na výstavišti v Lounech byla původně povolena jen na dobu trvání výstavy, t. j. od 12. června do 15. srpna 1931. Zadána však nebyla Leiblové, nýbrž »Výstavnímu výboru všeobecné krajinské výstavy severočeské v Lounech". Ježto však po skončení výstavy výstaviště nebylo zrušeno, nýbrž bylo zamýšleno pořádati tam v příštích šesti letech různé podniky, takže se jevila potřeba dalšího trvání trafiky, bylo v roce 1932 povoleno zřízení prodeje tabáku na výstavišti v Lounech na dobu šesti let, jeho provozování v době od 15. dubna do 30. září každého roku a propujčení "Výstavnímu. sportovnímu a zábavnímu spolku severovýchodních Čech v Lounech", který se utvořil na místě bývalého Výstavního výboru. Zřízení a další trvání této nové trafiky je odůvodněno její potřebností. Je v obchodním zájrnu tabákového monopolu a jetí zadání Výstavnímu spolku tím. že jiný uchazeč nemohl by získati na výstavišti místnost. Emanuel Koutský jako jednatel spolku zastupuje spolek před úřady a Marie Leiblová je zaměstnávána spolkem r trafice jako prodavačka. Dávám však pokyn, aby schválení Leiblové za prodavačku bylo odvoláno a spolek byl vybídnut k přijeti prodavače z řad válečných poškozenců.

K požadavku o urychlené vyřizování záležitostí prodejen tabáku na okresním finančním ředitelství v Praze uvádím, že jsem nařídil, aby tyto záležitosti byly vyřizovány - pokud to ovšem jejich povaha a stav personálu při nynějším vzrustu agendy dovoluje - s největším urychlením.

V Praze dne 11. ledna 1934.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2469/IV.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, Ant. Srby, Fr. Váchy a soudruhů

v záležitosti nesprávného zadávání trafik okresním finančním ředitelstvím v Chrudimi (tisk 2334/V).

Při zadávání prodejů tabáku řídí se okresní finanční ředitelství v Chrudimi platnými předpisy, o čemž svědčí, že v posledních 2 letech zadalo válečným poškozencům přes 25 trafik.

K jednotlivým případům v interpelaci zmíněným uvádím toto:

Prodejnu tabáku po Antonii Staré v Chrudimi zadalo ministerstvo financí společně Emanuelu Novákovi a Otakaru Barborkovi. Novák byl za války nájemcem velkostatku v Rumunsku a při obsazení Rumunska německou armádou byl připraven o veškerý majetek. Vzhledem k tomu byl Novák uzmán finančními úřady válečným poškozencem a jeho žádosti o prodej tabáku bylo vyhověno. Jeho společník Barborka je pensionovaný zaměstnanec finanční stráže, který ve službě přišel o nohu a jehož zdravotní stav se později ještě dále zhoršil otravou v druhé noze a srdeční vadou. Ježto nezaviněnou událostí ve finanční službě a předčasným pensionováním byl Barborka na své existenci těžce poškozen, udělil jsem souhlas, aby mu byl propůjčen prodej tabáku.

Trafika po zemřelém Rudolfu Mikulínovi byla předána prozatímně 8. záři 1931 jeho bývalé zástupkyni Bulíčkové, vdově po obchodníku, která jediná tehdy měla vhodnou místnost. Krátce na to, 15. září 1931, byla vypsána soutěž, která však byla zrušena, poněvadž žádnému uchazeči z řad válečných poškozenou se nepodařilo pro odpor městské rady získati povoleni k umístění stánku. V důsledku toho byla vypsána v roce 1902 nová soutěž, o níž nebylo dosud rozhodnuto, ježto teprve v poslední době povolila obec postavení stánku. Okresnímu finančnímu ředitelství v Chrudimi ukládám, aby neprodleně zadalo trafiku válečnému invalidovi Františku Janečkovi, kterého doporučil zemský úřad pro péči o válečné poškozence.

Vrchní fin. rada Žídek nebyl tehdy referentem tabákového oddělení a s prozatímní obstaravatelkou Bulíčkovou příbuzným není.

Marie Mayová v Chrudimi dostala prodejnu tabáku po svém otci v roce 1916. V poslední době není pro chorobu zcela způsobilou k obstarávání prodeje a proto zaměstnává prodavače. Aby se zjistilo, zda Mayová je dosud existenčně závislá

na prodejně, ukládám okresnímu finančnímu ředitelství, aby její poměry vyšetřilo a podle výsledku rozhodlo o případné výpovědi.

Trafika v Lánech u Bylan byla propůjčena Františku Starému jako jedinému uchazeči, který měl místnost. Nepovítmová neprokázala včas, že má vhodnou místnost. Poněvadž Nepovímová je nyní ochotna postaviti si stánek, ukládám okresnímu finančnímu ředitelství, aby trafiku Starému vypovědělo a prozatímně odevzdalo Nepovímové.

Trafika Františka Myšky ve Vlčňově u Chrudimi má roční hrubý výtěžek asi 1. 900 Kč a ryzí asi 800 Kč. O tuto prodejnu se ucházel válečný invalida Josef Sedlák, který je obecním zaměstnancem města Chrudimi a proto nedostává invalidního důchodu. Žádost Sedlákova byla zamítnuta, poněvadž on jako obecní zaměstnanec nabytí trafiky vyloučen.

K požadavku, aby co nejvíce prodejů tabáku se dostalo do rukou válečných poškozenců, po znamenávám, že v nejbližší době bude přikročeno k revisi tabákových prodejen směřující k tomu. aby prodeje tabáku, které dosud mají majetní držitelé, byly zadány potřebným válečným poškozencům.

V Praze dne 11. ledna 1934.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r

2469/V.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance J. Husnaje a soudruhů

o nepořádku na státním reálném gymnasiu v Mukačevě (tisk 2343/III).

Stížnosti uvedené v interpelaci stran poměrů na státním reálném gymnasiu v Mukačevě byly učiněny předmětem úředního šetření. Toto však nemohlo býti dosud skončeno a proto bude moci býti dána konečná odpověď po zjištění výsledku tohoto šetření.

V Praze dne 12. ledna 1934.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.

2469/VI.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců K. Śliwky, Aug. Klimenta a soudruhů

o protizákonném jednání vrch. četnického

strážmistra praporčíka Rodra v Třinci,

okr. Č. Těšín, a maření vyjednáváni

stávkujících s firmou (tisk 2334/VIII).

Dělnictvo, zaměstnané při regulačních pracích na potoku Lištnici v Třinci, předložilo dne 8. srpna 1933 zaměstnavatelské firmě zvýšené mzdové požadavky a prohlásilo, že bude stávkovati, nebudou-li tyto požadavky firmou přijaty.

Vyjednávání zástupců firmy se zástupci dělnictva nevedlo k dohodě a stávka dne 8. srpna 1933 započala.

Jak bylo zjištěno, nezasahoval do průběhu vyjednávání četnický vrchní strážmistr Rodr, ani je nemařil a také nepůsobil v neprospěch dělnictva.

Rovněž nebylo prokázáno, že by jmenovaný byl dělníkům nadával nebo je hrubě a bez příčiny napadl.

Tvrzení interpelace, že dne 7. srpna 1933 na stavbě, kde byla stávka, křičel vrchní strážmistr Rodr na klidně sedící stávkující a vyhrožoval jim. že nedostanou podporu v nezaměstnanosti, není správné, poněvadž se toho dne na stavbě podle vyšetřeni klidně pracovalo.

V postupu vrchního strážmistra Rodra po dobu stávky neshledal jsem nic závadného a nemám proto příčiny k nějakému opatření z podnětu této interpelace.

V Praze dne 12. ledna 1934.

Ministr vnitra: Černý, v. r

2469/VII (původní zněni).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance Simma a druhů

o krutém vedeni exekucí na dlužníky daní (tisk 2339/V).

Provedeným šetřením u berního úřadu v Jablonci n. Nisou jsem zjistil, že exekuční vymá-

hání daní v obvodu tohoto berního úřadu bylo nejvýš nutné pro vysoký celkový stav nedoplatků, avšak nebylo potvrzeno, že by při tomto vymáháni postupoval berní úřad krutě, zejména když v interpelaci samé nebyl uveden ani jeden konkrétní případ, v němž by berní správa nebo berní úřad byl usvědčen z nějaké chyby nebo přehmatu při exekučním postupu. Podle vyjádření přednosty berní správy v Jablonci n. Nisou zdůrazňuje se berním vykonavatelům při každé vhodné příležitosti opětovně, že při výkonné službě exekuční mají zachovávati vždy důstojný klid a při všech exekučních zákrocích vůči poplatníkům jednati co nejšetrněji a nejslušněji. Berní správa nezjistila, že by berní vykonavatelé těchto pokynů nedbali.

Berní vykonavatel Jaroslav Holubička z Jablonce n. Nisou jest znám jako velmi schopný a spolehlivý funkcionář, který jedná s poplatníky sice rázně, ale vždy slušně; proti jeho vystupování nebyly dosud předneseny odůvodněné stížnosti.

V Praze dne 10. ledna 1934.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2469/VIII (původní zněni).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance inž. Kalliny a druhů

o nezákonitém a surovém postupu žlutického četnictva proti pokojným účastníkům schůze nebo návštěvníkům hostince (tisk 2349/I).

Důvěrnou schůzi, svolanou dne 2. září 1933 v místnosti hotelu »Pošta« ve Žlutících bývalým starostou města Hugo Liehmem, rozpustil zástupce úřadu, ježto svolavatel neznal všechny účastníky schůze osobně a nebyly tudíž splněny náležitosti, které vyplývají ze zákona pro pořádání schůzí důvěrných. Ježto náležitosti schůze důvěrné nestanoví zákon přímo, musí býti ponecháno úvaze zástupce úřadu, které jednotlivě okolnosti podle povahy věci nutno při přezkoumání náležitosti důvěrné schůze vzíti v konkrétním případě jako rozhodné v úvahu. Nelze proto

vytýkati, jestliže zástupce úřadu požadoval těž předložení seznamu pozvaných osob. Také nelze uznati za správnou domněnku, že přezkoumání náležitostí schůze důvěrné je přípustné až po zahájení schůze, neboť již dle samého pojmu důvěrné schůze stačí, že se pozvané osoby ve větším počtu shromáždily.

Ježto se p. poslanec inž. Kallina po svém návratu z okresního úřadu, kde si stěžoval do postupu intervenujících zástupců úřadu, neomezil na to, aby osobám, na miste schůze zbylým sdělil jen výsledek svého zákroku, vyzval Intervenující úředník shromážděné k odchodu.

Přítomní opustivše místnost shromažďovali se opětně na náměstí ve větších skupinách, které intervenující úředník znovu vyzval k rozchodu: když výzva zůstala nepovšimnuta, dal četnictvu příkaz, aby vyklidilo dolní část náměstí. Velitel četnictva vyzval ještě jednou účastníky k rozchodu, a když i to bylo bezvýsledné, nařídil postup proti hloučkům, které bylo pozorovati v matném večerním osvětlení na náměstí. Hloučky se před postupujícími četníky včas rozprchly dílem do horní části náměstí, dílem do postranní ulice, takže četníci podle vyšetření neměli důvodu, aby proti někomu zakročili nebo použili zbraně. Jen jediný občan, jdoucí po chodníku, byl zadržen a vyzván, aby opustil náměstí.

Po vyklizení dolní části náměstí byl postup četnictva zastaven a četnictvo se vrátilo do svých ubikací.

Vykonaným šetřením se nepodařilo zjistiti, že by některý četník byl zakročoval proti p. poslanci inž. Kallinovi a při tom ho udeřil pažbou pušky. V tom směru vyznělo na prázdni již šetření, které k stížnosti p. poslance inž. Kalliny vykonal velitel četnictva ihned na místě, poěvadž p. posl. inž. Kallina nemohl blíže označiti pachatele. Ale kladného výsledku nemělo ani pozdější zevrubné vyšetřování, zavedeně nadřízenými úřady.

Ve věci bylo podáni několik trestních oznámení. Jednak byly oznámeny zúčastněně osoby pro přečin shluknutí a pro utrhání na cti bezdůvodným obviněním četnictva z neslavného postupu, mimo to bylo zavedeno trestní řízení proti strážmistru Kuchařovi, kterého označil lesní správce Engelmann jako četníka, jimž byl bezdůvodná ztýrán.

Podle výsledků trestních řízení zařídím další.

Postupu intervenujících úředníků nelze podle uvedených okolností nic vytýkati. Ale ani v postupu četnictva nelze podle dosavadního šetření spatřovati nic nesprávného, zejména snad porušení imunity člena Národního shromážděni. Nemám proto zatím důvodu k nějakým opatřením z podnětu této interpelace.

V Praze dne 10. ledna 1934.

Ministr vnitra: Černý. v. r.

2469/IX (původní znění).

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslance Windirsche a druhů,

aby bylo vydáno nařízeni, že se s Thomasovou moučkou smí obchodovati jen podle obsahu kyseliny fosforečné, rozpustné v kyselině citrónové (tisk 2346/VIII).

Obsah kyseliny fosforečné Thomasovy moučky se až dosud oceňoval jednak podle obsahu kyseliny fosforečné, jednak podle obsahu podílu kyseliny fosforečné, rozpustného ve 2 %ní kyselině citrónové. Ocenění podle obsahu kyseliny fosforečné, rozpustné v kyselině citrónové sledovalo podle starších prací P. Wagnera zachycení podílu kyseliny fosforečné Thomasovy moučky (tetrakalciumfosfátu), rostlinám snadno přístupného. Rozpustnost kyseliny fosforečné Thomasovy moučky v kyselině citrónové se zvyšuje s jemností mletí; proto se vyžaduje alespoň 75% obsahu jemné moučky (procházející sítem č. 100 Amand. Kahla - Hamburg).

Podle nejnovějších výzkumných prací však působení Thomasovy moučky není pouze závislé na obsahu "snadno rozpustné" kyseliny fosforečné (v kyselině citrónové). Pracemi A. Wilhelmje bylo bezpečně prokázáno, že veškerý obsah kyseliny fosforečné v Thomasově moučce se postupně rozpouští ve vodě, takže asi po 30. vyluhování (odpovídajícím 600 mm ročních srážek při dávce 4 q Thomasovy moučky na hektar) přejde téměř veškerý obsah kyseliny fosforečné Thomasovy moučky do vodného roztoku.

Působení kyseliny fosforečné Thomasovy moučky na vzrůst a výnosy rostlin tedy nezávisí pouze od poměrného obsahu podílu P2O5. rozp. v kyselině citrónové. Novější práce ukázaly, že rostliny mohou přijímati pouze ve vodě rozpustnou kyselinu fosforečnou z Thomasovy moučky (tedy nikoliv ve tvarech, jež jsou rozpustný v kyselině citrónové) a že zužitkování této vodorozpustné formy P2O5 z Thomasovy moučky závisí nejen na povaze půdy, ale i na obsahu volného vápna a rozpustné kyseliny křemičité, obsažených v Thomasově moučce. Čím vyšší je obsah rozpustné kyseliny křemičité a čím nižší obsah volného vápna v Thomasově moučce, tím je působnost P2O5 Thomasovy moučky (resorbce kyseliny fosforečné rostlinami) větší. Vidíme tedy, že přístupnost P2O5 Thomasovy moučky pro rostliny závisí na jelím postupném rozpouštění ve vodě, na obsahu kyseliny křemičité a volného vápna.

Rozpustnost kyseliny fosforečné je podmíněna dostatečnou jemností mletí. Z uvedeného lze tedy souditi, že starší názory, podle nichž se oceňovala hodnota Thomasovy moučky na základě obsahu v kyselině citrónové rozpustného podílu P2O4, měly by podle dnešního stavu badání ustoupiti a pro oceňování Thomasovy moučky by mělo býti použito obsahu veškeré kyseliny fosforečné ve spojitosti s dokonalou jemností mletí.

Záležitost oceňování Thomasovy moučky uvažována nejen s hlediska nejnovějších poznatků o působení kyseliny fosforečné Thomasovy moučky, ale i s hlediska snížení výdajů československého zemědělství při nákupu tohoto hnojiva.

Z uvedených důvodů zařídilo ministerstvo zemědělství, aby výše zmíněný návrh poslance Windirsche a druhů byl projednán v příslušné komisi Svazu výzkumných ústavů v rámci připravovaného jednání o návrhu zákona o obchodu strojenými hnojivy a aby při tomto projednávání bylo přihlíženo k novějším poznatkům o působení a oceňování Thomasovy moučky.

V Praze dne 11. ledna 1934.

Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža, v. r.

2469/X (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance Hekkyho a druhů

o srážení pensijních příspěvků z platu učitelů a učitelek církevních řádů v Podkarpatské Rusi, resp. o odpírání jejich pensí (tisk 1483/XV).

Ze státních podpor (záloh), které stát vyplácí na základě § l, odst. 2 a § 45 zákona ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb. z. a n., a směrnic § 4 vládního nařízení ze dne 5. června 1924, č. 120 Sb. z. a n., podle dobrovolných, rok od roku prodlužovaných opatření vlády řádovým učitelům a učitelkám při klášterních školách národních v zemi Podkarpatoruské, srážely se dosud na základě směrnic, uvedených v § l vládního nařízeni ze dne 18. června 1925, č. 140 Sb. z. a n., částky, rovnající se příslušným pensijním příspěvkům obdobné, jako všem ostatním nestátním učitelům v zemi Podkarpatoruské. Sražená částka je všeobecnou dávkou, předepsanou všem státním a veřejným učitelům, na něž se vztahuje zákon čís. 104/1926 Sb. z. a n., která má sloužiti k částečně úhradě celkového nákladu na pensijní a zaopatřo-

vací požitky, a nemůže tedy při jejím sráženi rozhodovati, má-li či nemá-li učitel při odchodu ze služby nárok na výplatu pensijních požitku.

Učinil jsem však opatření, aby se zřením k jednotnému postupu v obdobných případech v zemi Slovenské bylo další srážení těchto částek až do další úpravy zastaveno i v zemi Podkarpatoruské.

Pro nárok na výplatu pensijních požitků nestátních učitelů jsou rozhodný platné služební předpisy.

Rovněž se v jednotlivých případech rozhoduje podle platných zákonných předpisů o event, nesprávné výměře učitelských příjmů a o vrácení učiněných srážek.

V Praze dne 10. ledna 1934.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.

2469/XI (původní zněni).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance dra J. Torkolyho a druhů

o některých anomáliích ve způsobu provádění zákona o kněžské kongrue (tisk 2339/II).

Platy duchovenstva církvi a náboženských společnosti státem uznaných, případně recipovaných, byly upraveny zákonem ze dne 25. června 1926, čís. 122 Sb. z. a n., a prováděcím vládním nařízením k tomuto zákonu ze dne 17. července 1928, čís. 124 Sb. z. a n. Obě tyto normy nabyly účinnosti dnem 1. ledna 1926.

Padle úředního zjištění byly všechny přiznávky (počtem 16) reformovaného duchovenstva v okrese Feledince, podané na 1. lustrum, již definitivně upraveny. Z přiznávek na II. lustrum zbývá upraviti pouze 4, které bylo nutno vrátiti k doplnění. II. lustrum konči se dne 31. prosince 1935. Duchovní kongruálních církví a náboženských společností dostávají až do úpravy přiznávek přiměřené zálohy na doplňky kongruy. Vyjde-li při súčtování záloh najevo přeplatek, nutno doplněk kongruy zadržeti až do úplného vyrovnání přeplatku.

Okresní úřad ve Feledincích zjistil při přezkoumání přiznávek na I. lustrum peněžitou hodnotu l q pšenice částkou 120-150 Kč podle průměru cen v letech 1923-1925 a se zřetelem k místním poměrům (§ 150 cit. vl., nař. ), ač v letech 1923-1925 stál l q pšenice 160-180 Kč, někdy podle jakosti i 200 Kč.

Přes to v řízení odvolacím byla některým ref. duchovním v okrese feledínském ještě snížena cena l q pšenice na částku 110-115 Kč, a to vzhledem k tomu, že vědci nedodávají duchovním obilí nejlepší jakosti.

Neshoduje se se skutečnosti, že by byl okresní úřad v Rim. Sobotě nebo v Tornali zjistil hodnotu l q pšenice na 1. lustrum částkou 90 Kč a hodnotu l m3 dříví částkou 10 Kč; pouze v některých odůvodněných případech upravily zmíněné úřady hodnotu l q pšenice na částku 95100 Kč a l m3 dříví na částku 18-20 Kč.

Cena l m3 dříví ve směrodatných letech 1923-1925 činila 60-70 Kč. Okresní úřad ve Felediticích upravil (pro fassovní potřebu) cenu l m3 dříví na částku 30 Kč se zřetelem k jakosti dodávaného dříví.

Ministerstvo Školství a národní osvěty nemůže vydati jednotnou sazbu pro oceňování naturálních požitků duchovních pro území celého Slovenska, jak se žádá v interpelaci, ježto cena naturálních požitků je na různých místech různá (pro různou jakost, možnost odbytu a pod. ). Zejména různá je cena dříví laco les a loco fara, což si duchovní namnoze neuvědomuji.

Ustanoveni 2. odstavce § 16 vládního nařízení, čís. 124/1928 Sb. z. a. n., o uznání (rovnocennosti cizozemských středoškolských studií se studiemi tuzemskými pro výměru kongruy, jest prováděno blahovolně. Pokud jde o nostrifikaci cizozemských maturitních vysvědčení podle 1. odstavce § 16 téhož vládního nařízení, nepostupuje ministerstvo školství a národní osvěty vůči duchovním maďarského jazyka mateřského jinak než vůči jiným žadatelům za nostrifikaci cizozemských vysvědčeni dospělosti, řidič se při svém rozhodováni platnými předpisy, podle nichž jsou brány při nostrifikaci v úvahu jen případy zcela výjimečné, při kterých je hodnověrně prokázána nezbytná nutnost studia v cizině.

V Praze dne 5. ledna 1934.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.

2469/XII (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra a ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů

o protiněmeckých plakátech v Českém Těšíne (tisk 2349/II).

Požadavky v interpelaci vyslovené opírají s* jedině o okolnost, že v Českém Těšíně byl vy-

lepen plakát, v jehož obsahu interpelace spatřuje skutkovou podstatu trestných činů.

Plakát, jehož tiskovou prohlídku provedlo okr. policejní komisařství v Karvinné a který neshledalo při tom závadný, byl vylepen v Českém Těšíně městským plakatovacím ústavem bez předchozího povolení okresního úřadu a bylo proto u státního zastupitelství v Mor. Ostravě zavedeno trestní vyhledáváni, které bylo později zastaveno.

Plakát byl vyvěšen poměrně krátkou dobu a nebyl jím porušen veřejný klid a pořádek.

V obsahu onoho plakátu neshledává státní správa školská diskvalifikaci učitelstva národních škol s vyučovacím jazykem německým.

Mínění o závadnosti plakátu není tudíž odůvodněno a odpadá tak předpoklad pro žádaná opatření.

Ježto tiskovou prohlídku plakátu - jak již uvedeno - provedlo okresní policejní komisařství v Karvinné, tudíž úřad, podřízený ministerstvu vnittra, převzal po této stránce odpověď na interpelaci ministr vnitra místo ministra spravedlnosti.

V Praze dne 13. ledna 1934.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.

2469 XIII (původní zněni).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty a ministra financí

na interpelaci poslance K. Šliwky, A. Klimenta a soudruhů

o postátnění polských soukromých škol v Československé republice, zvláště polského gymnasia (Julia Slowackého) v Orlové, polských měšťanských škol a polských obecných škol (tisk 2343/VI).

O převzetí polských soukromých škol obecných a měšťanských do správy statni a o případném zřízeni menšinových škol národních s vyučovacím jazykem polským v místech, kde dosud vydržuje Macierz Szkolna školy soukromé, může býti jednáno pouze k žádosti oprávněných či-


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP