Kapitola 14. Ministerstvo veřejných prací

ze skupiny II. § 9. Státní báňské a hutnické závody a ze skupiny III. státní silniční fond

a státní vodohospodářský fond.

Výdaje kap. 14. pro rok 1934 činí 439, 487. 900 Kč, tedy Rozpočet po stránce

0 127, 981. 000 Kč méně než v rozpočtu na rok 1933. Z prelimino- všeobecné. váných výdajů připadá na výdaje řádné 208, 428. 700 Kč a na výdaje mimořádné 231, 059. 200 Kč, na Výdaje osobní 91, 376. 300 Kč

a na výdaje věcné 348, 111. 600 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na rok 1933 pokles o 38, 637. 300 Kč a výdaje mimořádné pokles o 89, 343. 700 Kč. Osobní výdaje poklesly o 598. 000 Kč a věcné výdaje jsou nižší o 127, 383. 000 KČS. Jakmile bude proveden článek XXV. odst. 1. finančního zákona na rok 1934, poklesnou arci výdaje osobní ještě o další částku. Celkový pokles výdajového rozpočtu činí zatím proti roku 1933 více než 22%, u výdajů věcných dokonce téměř 27%.

Pronikavý pokles výdajů jest důsledkem krajně úsporné tendence, která se uplatnila vůbec při sestavování rozpočtu. Některé redukce jsou důsledkem článku V. finančního zákona, totiž snížení státního přídělu fondu vodohospodářskému a úvěru na elektrisaci venkova. Mimo tyto případy poměrně největší redukce stihla úvěry titulu 7. (silnice a mosty), titulu 14. (správa státních budov) a titulu 15. (investiční výdaje na stavby budov a koupě realit pro potřeby civilní státní správy).

Rovněž i příjmy kapitoly 14. proti roku 1933 poklesly, činíce 126, 629. 100 Kč, tedy o 26, 249. 300 Kč méně než v roce předešlém, což vysvětluje se zejména snížením příjmů ze státního silničního fondu.

Ministr veřejných prací ve svém exposé poukázal na Program činností velkou redukci všech úvěrů kap. 14., zejména úvěrů investičních, resortní.

jejíž důsledky jsou zatím zmírněny tím, že aspoň hospodářství fondovní bude moci býti udrženo v příštím roce na dosavadní výši díky půjčce práce, z jejíhož výtěžku dostalo se i resortu veřejných prací značného přídělu a s dalším přídělem se počítá. Zdůrazniv důležitost investiční činnosti státní právě v době hospodářské krise a nezbytnost plánovitého postupu v oboru investic, rozvinul ministr program nejdůležitějších oborů svého resortu, a to - pokud jde o administrativu - v příčině staveb pozemních

i vodohospodářských, silnic a mostů, letectví i plavebnictví, elektrisace státu a báňské administrativy. V oboru silničního fondu poukázal zejména na to, že stálé klesání běžných příjmů silničního fondu nedovolí fondu v roce 1935 uzavírati další výpůjčky, nedojde-li zatím k rozmnožení příjmů novelisací příslušného zákona. Pokud se týká plavebnictví, dotkl se ministr důležité otázky obnovy a doplnění našeho říčního loďstva, zejména záměnou méně hospodárných parníků za motorové lodi, jichž provozní výdaje jsou značně nižší, a projevil přání, aby nedostatečný úvěr rozpočtový k obnově lodí určený byl doplněn z výtěžku půjčky práce. V oboru báňské administrativy věnoval ministr zvláštní pozornost otázce cen uhelných. Ke konci svého exposé poukázal ministr na připravované a projednávané práce legislativní, načež podal vysvětlení k otázkám, jež v debatě přišly na přetřes.

K dotazu byl objasněn nynější stav přípravných prací pro Pozemní stavby.

postavení nové budovy státního reálného gymnasia v Ružomberku

Báňské úřady i ministerstvo přibírají často k úředním inspekcím i závodní rady hornické, které konají mimo to inspekce i samostatně;

Také otázka novelisace hornického pojištění, novelisace zákona o rozhodčích soudech hornických a otázka rekultivace pozemků poškozených dolováním byly v debatě zmíněny. Pokud jde o sanaci hornického pojištění, projednává se právě konečný návrh sanačního zákona v pracovním výboru zvláštní komise, jež byla loňského roku zřízena.

Zvláštní pozornosti se těšila otázka uhelných cen, která přes značné obtíže tohoto problému bude, pokud jde o uhlí otopné, co nejdříve vyřešena. Jedná se při tom v prvé řadě o to, aby poklesly všecky složky, jež cenu uhlí tvoří.

Pokud bylo požadováno, aby resort veřejných prací podporoval oživení rudného dolování na Slovensku, zejména dobývání zlata, byly vysvětleny obtíže, jež se staví v cestu rentabilitě takového podnikání.

Státní báňské a hutnické závody.

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na Rozpočet po stránce rok 1934 vykazuje hrubé příjmy v částce 469, 598. 000 Kč a hrubé všeobecné.

výdaje v částce 410, 537. 500 Kč, činí tudíž preliminovaný provozní zisk 59, 060. 500 Kč, jenž jest o 6, 493. 200 Kč nižší než preliminovaný provozní zisk v rozpočtu na rok 1933.

Z provozního zisku hradí podnik vedle splátek investičních dluhů (v částce 1, 216. 400 Kč) nové investiční výdaje, jež jsou preliminovaný částkou 24, 200. 000 Kč; konečný přebytek v částce 33, 644. 100 Kč má býti odveden státní pokladně.

Ministr veřejných prací ve svém exposé dotkl se i stát- Program činnosti. nich báňských a hutnických závodů, při čemž poukázal zejména na důsledky hospodářské krise, jež vedly k obmezování provozu a k velmi úspornému hospodaření, a poznamenal, že chystané snížení cen, zejména uhlí a železa, postihne nepříznivě i zisk podniku "Státní báňské a hutnické závody". Z důvodů sociálněpolitických nemohou býti ovšem zastaveny závody pasivní.

Bylo požadováno, aby byly zlepšeny platové poměry zaměst- Otázky personální, nanců, zejména smluvních inženýrů, v zájmu prosperity podniku. platové a mzdové. Ústřední správa podniku snaží se v rámci platných předpisů všemožně o konsolidování personálních poměrů, jsouc si plně vědoma velké důležitosti této otázky; dlužno však uvážiti obtíže, jež vznikají aplikací různých předpisů na výdělečný podnik povahy soukromoprávní, jakým jsou Státní báňské a hutnické závody. Tyto závody právě pro svůj výdělečný charakter nepřijímají již po mnoho let zaměstnanců v pragmatikálním poměru, takže kvóta smluvních zaměstnanců přesahuje nyní již 70%.

Pokud se týká sociálních a mzdových otázek hornictva v debatě zmíněných, podnik se snaží, aby k propouštění dělnictva vůbec dojíti nemuselo. Snížení položky na mzdy vyplývá hlavně z menšího zaměstnám závodů, jež jsou postiženy odbytovou krisí.

Ke konkrétnímu dotazu byly podrobně objasněny prováděné Rudné doly

investiční práce v oboru závodů báňsko-štiavnického a krém- na Slovensku.

Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů

a ze skupiny II. § 4a. československá pošta a § 4b. Poštovní spořitelna.

Rozpočtové návrhy ministerstva pošt a telegrafů obsahují Rozčlenění rozpočtu. jako obvykle ve třech sešitech jednak návrh rozpočtu ministerstva pošt a telegrafů, jednak návrhy rozpočtů státních podniků "Československá posta" a "Poštovní spořitelna".

Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů počítá na rok 1934 s úhrnnou potřebou 11, 497. 400 Kč, která je proti potřebě schválené rozpočtem na rok 1933 o 300. 300 Kč nižší.

Rozpočet československé pošty obsahuje tentokráte již jen rozpočet poštovního, telegrafního a telefonního provozu, protože správa poštovního provozu automobilního přešla 1. lednem 1933 do působnosti ministerstva železnic. Provozní zisk jest rozpočten částkou 31, 629. 000 Kč, t. j. o 22, 665, 430 Kč méně než činil zisk preliminovaný na rok 1933.

Rozpočet poštovní spořitelny vykazuje preliminovaný zisk částkou 16, 674. 000 Kč, který jest o 5, 810. 000 Kč vyšší než zisk rozpočtený na rok 1933.

Speciální zpravodaj, poukázav na své obšírné referáty při Zpráva speciálního zpraprojednáyání rozpočtů na rok 1932 a 1933, podrobil rozboru dílčí vodaje.

rozpočtové návrhy a vyložil, na kterých položkách bylo dosaženo úspor. Poteče obíral podrobně platovými poměry poštovních pomocníků a poslů a apeloval má poštovní správu, aby personální politiku prováděla podle určitého plánu. Zejména pokud, jde o neplně zaměstnané poštovní pomocníky, žádal, aby tito byli postupně dosazováni na místa plně zaměstnaná a nová uprázdněná místa neplně zaměstnaných pomocníků aby se obsazovala výhradně z řad absolventů expedientské prakse. Zmínil se dále kriticky o osnově zákona o zrušení osvobození od poštovného, o návrzích na zrušování poštovních úřadů, na novou úpravu náhrady služebních výloh, úředních a naturálních bytů, na zřízení ministerstva dopravy a přednesl konečně řadu iniciativních návrhů na zlepšení příjmů čsl. pošty. Doporučil zejména úpravu předpisů o novinové službě, o tiskovinách, o dosílce poštovních zásilek, pak spolupráci s ČSD o úpravě balíkových poplatků, reklamoval vydání poštovního řádu.

V následující debatě dotkli se řečníci poštovního resortu Dotazy a připomínky zejména v těchto věcech: likvidace pohledávek za bývalou uher- dalších řečníků.

skou poštovní spořitelnou, účast pošty na rozhlasových poplatcích, zřízení německé vysílací stanice a úprava německého vysílání, obsazování uprázdněných míst na Slovensku domácími uchazeči, zřizování poštovních budov atd.

Ministr pošt a telegrafů poděkoval zpravodaji za jeho referát Řeč ministra pošt a ve svém výkladu k rozpočtovým návrhům zmínil se o vlivu a telegrafů.

trvající hospodářské krise na provozní a finanční výsledky čsl. pošty a Poštovní spořitelny, jakož i o opatřeních, jež byla učiněna u obou těchto státních podniků za tím účelem, aby nepříznivý vliv krise byl vyvážen nebo aspoň zmírněn ať už vhodnými zařízeními prdvozními, nebo příslušnou úpravou poplatků.

Pokud jde o úpravu poplatků, byl zaveden nový druh balíkových zásilek, t. zv. p o š t o v n í zboží, zlevněných proti normálním sazbám až o 50%, v šekové službě pak bylo zavedeno t. zv. v p l a t n é, t. j. poplatek 50 h, který se vybírá od vplátců

poště nedostávalo k jejich úkradě 18, 209, 850 39 Kč, kteroužto částku lze ovšem přechodně uhraditi z odpisových prostředků nastřádaných na obnova rozhlasových zařížení.

Z obdobné kalkulace pro rok 1934 plyne, že skutečný výnos pošty z rozhlasu by činilo konce vaku 1934 pouze 1, 297. 954 95 Kč.

Při tom třeba konstatovati, že jako náklad na služby konané podnikem čsl. pošta pro rozhlas jsou počítány pouze minimální svéstojné náklady bez jakýchkoliv ziskových přirážek. Tak na přiklad pokud jde o náklady spojené s vybíráním a účtováním rozhlasových poplatků, jest počítáno pouze 5. 9% z hrubých rozhlasových poplatků, zatím co ríšskoněrnecká pošta počítá z tohoto titulu 10%. Kromě toho není brán v úvah-u úrok z poskytovaných záloh provozních poukazovaných Radiojournalu předem a ze záloh na investice. Kdyby se tyto oprávněné bilanční složky vzaly v úvahu, možno prokázati, že do konce roku 1934 neměla a nebude míti poštovní správa žádného výnosu z čsl. rozhlasu, nýbrž naopak, že má za Radiojournalem pohledávku okrouhle skoro půl milionu Kč.

Kapitola 16. Ministerstvo železnic

a ze skupiny II. § 5. československé státní dráhy.

tových návrhů, železničního resortu a jejich srovnání s rozpočty předcházejícího roku.

Speciální zpravodaj osvětlil na řadě indexových srovnávacích čísel za léta 1929 až 1932 příčiny pasivity železničního podniku. Je to především hospodářská krise a pak i automobilová silniční konkurence, které způsobily podstatný pokles provozních příjmů podnikových. Zpravodaj uznává, že příjmy jsou rozpočteny velmi opatrně a vyslovuje naději, že zlepšení celkové situace, které se začíná objevovati, umožní, aby bylo dosaženo preliminovaných příjmů. V značném snížení výdajů věcných spatřuje důkaz, že správa železniční se snažila o úspornost tam, kde to povaha železničního provozu dovoluje. Příčiny, proč nebylo možno interně vyrovnati rozpětí mezi příjmy a výdaji, spatřuje zpravodaj v soustavě nepružných výdajových položek železničního provozu, mezi něž řadí službu kapitálovou a výdaje osobní, které představují 70% výdajů podnikových, kdežto věcné výdaje tvoří pouze kvótu 30%ní.

železniční problém spatřuje v otázce, jak přizpůsobiti soustavu nepružných čísel deflačnímu procesu, a dále v určitých reorganisačních základních úpravách, které by podnik železniční, jenž dnes ztratil již své monopolní postavení, přizpůsobily nové době a novým změněným poměrům. Tím nemá býti řečeno, že dráhy by měly býti zcizeny, nýbrž postaveny na takovou základnu, která by umožnila co největší rozvinutí komerčních možností a dokonalou administrativní ekonomii. Zpravodaj pokládá za účelné zřízení ministerstva dopravy a zvláštního generálního ředitelství pro železnice a pro poštu. Úkolem ministerstva dopravy bylo by udávati všeobecné směrnice dopravní politiky a dirigovati celkovou komunikační orientaci. Zpravodaj se domnívá, že bude nutno uvažovati i o event. zainteresování soukromého kapitálu do železničního podniku. V tomto směru zpravodaj upozorňuje zejména na belgický systém a vyslovuje očekávám, že i této otázce po stránce studijní věnuje ministerstvo železnic určitou pozornost. Zpravodaj pokládá železniční problém nikoli za otázku krátkodobého řešení, nýbrž za otázku, jejíž řešení si vyžádá velkého a neochabujícího úsilí po dlouhou řadu let.

V podrobné debatě byla přednesena řada námětů, týkají- Speciální rozprava. cích se železničního provozu a dopravní politiky, na které odpověděl ministr železnic ke konci svého výkladu.

V závěru podrobné debaty podal ministr železnic výklad Výklad ministra železnic. o situaci železničního podniku a o směrnicích další jeho činnosti.

Ministr zdůrazňuje, že značná pasivita našich železnic zůstává stále tíživým problémem, který musí býti řešen a také vyřešen jak v zájmu státu, tak i v zájmu železničního, podniku samotného.

Po jeho soudu, opřeném o zkušenosti a názor, získaný z delší doby vedení železničního resortu, tkví vnitřní potíž úkolu, jak přizpůsobiti železniční hospodářství pokleslé hospodářské hladině, ve velké řadě nepružných čísel železničního provozu, která kladou velký odpor proti snižovacímu tlaku.

Jest to především úroková služba podniku, která dosahuje v rozpočtu na rok 1934 částky okrouhle 313, 000. 000 Kč