tohoto rozpočtu je otázkou některých opatření na poli školské správy.

Národní školství.

Pokud jde o národní školství, tedy kromě již uvedeného

reagoval ministr školství a národní osvěty na specielní požadavky některých řečníků ve věci školství menšinového tak, že není nových stížností. Školská správa nebyla by proti postátnění německé pedagogické akademie v Praze, kdyby to dovoloval finanční stav. Zatím poskytuje školská správa subvenci v mezích, daných finanční možností.

Dozor na školy.

Pokud jde o dozor na školách národních, zavedl ministr pro

zvýšení úrovně inspektorů pro kandidáty tohoto úřadu zvláštní inspektorské zkoušky.

Školství střední.

V oboru školství středního nelze říci, že bychom měli u srov-

nání s ostatními státy evropskými nadbytek. Proto se snaží státní školská správa vedle zásahů do zdravějšího vnitřního vývoje tohoto školství též o odbřemenění středních škol. Vydáním nových osnov pro školy měšťanské a zvednutím jejich niveau, jakož i rozšířením jejich organisace, zejména na Slovensku, přivodilo značný odliv žactva ze škol středních na školy měšťanské. Nutno však uznati i nutnost spojování ústavů v místech, kde je jich více a počet žactva je malý.

Odborné školství.

I zde předložilo již ministerstvo školství a národní osvěty

určité návrhy na restrikci některých ústavů. Hospodárný postup sleduje ministerstvo školství a národní osvěty též novou úpravou živnostenského školství, nahrazujíc velký počet dosavadních všeobecných škol toho druhu odbornými, které jednak svou vnitřní výstavbou jsou velmi způsobilé pro odborné školení živnostenského dorostu a jsou proto také dobře navštěvovány, a svou novou účelnou organisací vnější znamenají pokrok též ve směru ekonomisace a úspornosti.

Vysoké školství.

Nával na vysoké školy byl zastaven již v minulém školním

roce. Prozatímní výsledky zápisů na školní rok 1933/34 prokazují pokračování v klesající tendenci. Při tom pokles počtu cizozemských posluchačů činí proti stavu před 2 lety 50%.

školská správa předložila v rámci úsporných námětů parlamentní úsporné a kontrolní komise určité návrhy též ohledně vysokého školství. Návrhy ty jsou nezbytným důsledkem snížení úvěrů, dbají však pedagog, a vědeckých potřeb vysokých škol a znamenají podstatnou ekonomisaci provozu tohoto školství.

Sociální péče studentská,

Pro potřebu sociální péče o studentstvo podařilo se zařaditi

úvěr, umožňující plnění nejnutnějších potřeb.

Osvěta.

Státní péče o kulturní potřeby mimoškolské je vybudována

systémem udílení podpor. Poněvadž tedy jde o výdaje nezaložené přímo v zákoně, bylo možno za dnešní finanční situace prostředky na ně snížiti.

V oboru divadelnictví vedle znovu podstatně snížené dotace pro Národní divadlo byl ponechán úvěr pouze v tak snížené míře, že kromě značně snížených příspěvků zemským divadlům

Rozděleni rozpočtu.

Rozpočet ministerstva zemědělství na rok 1934 dělí se na roz-

počet ministerstva zemědělství samého a na rozpočet státního podniku "Státní lesy a statky".

Rozpočet ministerstva zemědělství jest zařazen do skupiny I. "Vlastní státní správa", oddíl C "Správa vnitřní: d) Hospodářská a dopravní, kap. 11. ". Výdaje této kapitoly bez ústředního ředitelství státních lesů a statků (dříve tit. 1. § 3) prelimimují se částkou 182, 345. 100 Kč, proti 198, 374. 600 Kč roku loňského o 16, 029. 500 Kč menší. Uváží-li se, že do rozpočtového návrhu bylo nutno pojmouti některá nová vydání, vyplývající ze zákona neb usnesení vlády, a to v úhrnné částce 19, 785. 500 Kč, činilo by skutečné snížení rozpočtu ministerstva zemědělství 35, 815. 000 Kč. Příjmy kap. 11. preliminují se v rozpočtu na rok 1934 částkou 9, 514. 500 Kč, kdežto na rok 1933 byly preliminovány částkou 11, 969. 300 Kč, takže jsou nižší o 2, 454. 800 Kč.

Projev zpravodaje.

Zpravodaj předem zabýval se ve svém projevu zemědělským

školstvím, oceňuje jeho význam pro zemědělský lid. S uznáním zmiňuje se o činnosti porodnické, kterou vyvíjejí odborné školy zemědělské i lidové školy hospodářské. Při zemědělských školách působí již 192 zemědělských poraden. Po názoru zpravodaje bude zemědělské školství, stejně jako jiná odvětví našeho školství, nutno reorganisovati, při čemž bude třeba zkoumati, zda dosavadní typy vyhovují praktickým potřebám nejširších vrstev zemědělského lidu. Dále ve svém projevu zabýval se zpravodaj péčí ministerstva zemědělství o hospodářství vodní a kulturní techniku a doložil podrobnými údaji, co bylo v tomto oboru od převratu vykonáno. K rozpočtu podniku "Státní lesy a statky" vysvětlil zpravodaj příčiny, pro které hospodářství tohoto podniku v minulých letech končilo ztrátou, ač ještě v roce 1929 vykazovalo zisk 108, 390. 481 '62 Kč. Příčinou jest pokles cen produktů hlavních odvětví podnikového hospodaření. Lesní hospodářství utrpělo také krisí odbytovou. Příčinou zhoršení bilančních výsledků polního hospodářství jest značný pokles cen zemědělských produktů, který nemohl býti vyrovnán ani zvýšením naturálních výnosů, ani úsporami na výrobních nákladech.

Projednávání rozpočtu.

Po provedené debatě o návrhu rozpočtu ministerstva země-

dělství a rozpočtu podniku "Státní lesy a statky" promluvil ministr zemědělství, zaujav ve své řeči stanovisko k podnětům předneseným v debatě.

Útěk s venkova.

K problému útěku z venkova, o kterém byla v debatě učiněna

zmínka, prohlásil ministr zemědělství, že v zájmu našeho hospodářského a sociálního vývoje nutno tomuto problému věnovati pozornost. Podle statistických zpráv nastal pokles obyvatelstva venkova nejen v Čechách a na Moravě, ale dokonce i na Slovensku. Jest třeba ve státní hospodářské politice hledati prostředky, jak útěk z venkova zastaviti.

Kolonisace.

Někteří řečníci v debatě v této souvislosti dotkli se otázky,

je-li u nás ještě možná kolonisace. Ministr zemědělství nepokládá

hraničních věcí o revisi této konvence. Pro zpevnění ceny pšenice učinila vláda opatření, aby bylo možno hromadným výkupem pšenice udržovati její ceny na přiměřené výši. Třebas ceny žita v této době jsou pevné, trvá ministr zemědělství na svém návrhu, aby byl zaveden žitný monopol. Otázku cen obilí nelze po názoru ministra řešiti se stanoviska doktrín, nýbrž jak toho vyžaduje účelnost a potřeba.

Hospodářský plán v zemědělství.

Příčinou nynější hospodářské krise jest porucha mezi poptávkou a nabídkou, mezi množstvím výroby a možností spo-

třeby. Proto nemožno ponechati řešení krise volné hře soutěže, nýbrž nutno se utéci k reglementaci. V zemědělské výrobě musíme míti určitý hospodářský plán a výrobu tu bude nutno přeorientovati, abychom nevyráběli přebytkové plodiny. Bude nutno vrátiti se k pěstování pícnin a pěstovati řadu náhradních plodin. Pro tuto novou orientaci výroby ministr zemědělství zjednal předpoklad při tvoření nového celního sazebníku tím, že postaral se o celní ochranu takových plodin, které pokládal za náhradní. Přesunu v zemědělské výrobě možno dosáhnouti jen správnou cenovou a celní politikou. Ministerstvo zemědělství za pomoci zemědělské akademie koná o této věci ankety. Ministr zemědělství doufá, že v několika měsících bude moci ministerstvo zemědělství spolu s autoritativními korporacemi předstoupiti před zemědělskou veřejnost s konstruktivním plánem.

Mezinárodni řešeni zemědělské křise a hospodářská Malá dohoda.

Zemědělskou krisí, která jest povahy mezinárodní, nutno po názoru ministra zemědělství léčiti v rozměrech mezinárodních. Nadarmo bychom se snažili udržovati doma ceny našich

zemědělských výrobků, jestliže bychom byli ohrožováni cenovými deroutami v agrárních státech středoevropských. Proto musíme se starati, aby přebytky zemědělské výroby těchto států, které nemůžeme absorbovati a které proto by nás stále cenově ohrožovaly, našly odbyt na evropském západě. Po názoru ministra zemědělství jest to možno a prvý krok k tomu učiněn byl na schůzích pšeničného komitétu v srpnu letošního roku v Londýně. Největší čtyři zámořské státy zemědělské přistoupily na snížení své obilní výroby a tím i na snížení svých vývozů do zemí evropských. Bude nutno řešiti otázku odbytu přebytků zemědělské výroby států středoevropských. V rámci středoevropském není to možno a v té příčině nelze počítati ani s Německem. Výměna statků, výměna zboží, konsumentská vzájemnost musí se stvořiti mezi průmyslovou a agrární Evropou prostě proto, že vůči Americe a zámoří vůbec jsme všichni dohromady v Evropě v obchodní bilanci pasivní. Podaří-li se odbýti větší část dnešních přebytků z Rumunska, Maďarska, Jugoslávie a Bulharska na evropském západě, bude československé zemědělství osvobozeno od tlaku, který na ně tyto přebytky vykonávají. V tomto smyslu má hospodářská Malá dohoda význam nejen pro průmysl, nýbrž i pro zemědělství. Máme-li dospěti k hospodářské Malé dohodě s Rumunskem a Jugoslávií, musí této Malé dohodě předcházeti dohoda československého průmyslu s československým zemědělstvím. Předpokladem dohody mezi průmyslem a zemědělstvím jest důsledná politika odbourávání disparity cenové. Zemědělec žádá od průmyslníka, aby nepřekážel v takových opatřeních, která budou moci zabezpečiti určitou přijatelnou cenovou hladinu pro zemědělskou výrobu. Bude-li míti československý zemědělec zabezpečeny ceny na deflační nejvyšší hranici ve výrobě mléčné, živočišné a rostlinné, soudí

ministr zemědělství, že dohoda průmyslu se zemědělstvím jest možná a se uskuteční.

Hospodářská Malá dohoda může se státi sanačním instrumentem ve všeobecné zemědělské krisi ve střední Evropě. Hospodářskou sanaci evropskou nelze řešiti v této době ještě nepřipraveným a neuskutečnitelným celoevropským plánem, nýbrž nutno pro tento plán vytvořiti podmínky regionální.

K výtce jednoho z řečníků, že celkový rozpočet ministerstva zemědělství je nepoměrně vyšší nežli rozpočet ministerstva průmyslu, obchodu a živností, upozornil ministr zemědělství, že v rozpočtu ministerstva zemědělství zahrnuty jsou výdaje na odborné školství zemědělské, kdežto výdaje na odborné školství

Nepoměr mezi rozpočtem ministerstva zemědělství a rozpočtem ministerstva průmyslu, obchodu a živnosti.

průmyslové jsou zahrnuty v rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty.

Státní lesy a statky.

Při projednávání rozpočtu podniku "Státní lesy a statky" na rok 1934 byly v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny proneseny některé dotazy, připomínky a výtky ve věci hospodaření podniku "Státní lesy a statky".

K upozornění na nesprávnosti u správy státních lesů v Tachově se sděluje, že přednosta této správy skutečně dopustil se

Nesprávnosti u lesní správy v Tachově.

některých nesprávností. Vyšetřující komisí ministerstva zemědělství (ústředního ředitelství státních lesů a statků), která na místě samém tento případ projednávala, bylo zjištěno, že jmenovaný bez svolení nadřízeného ředitelství platil různé práce lesní (stavby a opravy lesních cest, lesní kultury a pod. ) in nátura dřevem, které nebylo řádně přijato a zúčtováno. Přes to, že nebylo zjištěno, že by se byl při těchto manipulacích ve svůj prospěch obohacoval na úkor státu, byl své funkce jako přednosta správy státních lesů v Tachově zbaven a z trestu přeložen na podřízené místo. Kromě toho bylo proti němu zavedeno příslušné disciplinární řízení, které není ještě skončeno.

Pokud jde o stížnost na neplnění patronátních povinností v Holiči a Šaštíně ministerstvem zemědělství (ústředním ředi-

Patronátní školy v Holiči a Šaštíně.

telstvím státních lesů a statků), se sděluje:

Ministerstvo zemědělství v zastoupení československého státu není udržovatelem škol v Holiči a Šaštíně, neboť ve smyslu ustanovení zákonného článku XXXVIII z r. 1868 (§§ 11, 23, 80, 16) jde totiž o školy církevní, jejichž udržovatelem je příslušná církev, a československý stát, zastoupený ministerstvem zemědělství, je pouze patronem k těmto školám.

Ministerstvo zemědělství neodpírá plniti ty patronátní povinnosti, které plnil k těmto školám dřívější vlastník velkostatků, tvrdí však, že nelze patronátní povinnosti libovolně zvětšovati, poněvadž podobný postup by odporoval pojmu patronátního práva. Ministerstvo zemědělství několikráte upozornilo na tento stav Apoštolskou administraturu v Trnavě a žádalo, aby sama jako udržovatelka dotčených škol upravila služební příjmy dotčených učitelů. Administratura v Trnavě doposud tak neučinila a ministerstvo zemědělství bylo nuceno z důvodu lidskosti

poskytovati dotčeným učitelům zálohově vyšší služební příjmy až do úpravy jejich služebních příjmů. Apoštolská administratura v Trnavě tvrdí totiž, že ministerstvo zemědělství je povinno hraditi veškeré služební příjmy dotčených učitelů, ve skutečnosti je však povinno přispívati na tyto služební příjmy jen tou částkou, kterou přispíval dřívější vlastník velkostatku.

Škody zvěří na pozemcích býv. urbarialistů v Holiči.

Stížnost do škod způsobených zvěří na pozemcích býv. urbarialistů v Holiči byla podrobena přesnému šetření, na základě

kterého rozhodlo pak ministerstvo zemědělství (ústřední ředitelství státních lesů a statků) o stížnosti zamítavě z těchto důvodů:

1. Požadavek býv. urbarialistů nemá právního podkladu, poněvadž podle doposud na Slovensku platného honebního zákona z r. 1880, čl. XX., odst. II., § 7, není nájemce holičské honitby na pozemcích býv. urbarialistů povinen k náhradě škod.

2. Požadavek býv. urbarialistů na 2. 700 prm palivového dříví jako odškodného za škody zvěří byl podle provedeného šetření více než přemrštěný.

3. Nájemné z pronajaté honitby býv. urbarialistů v Holiči dosahuje takové výše, že odpovídá nájemnému včetně náhrady škod. Zkušenosti v tomto směru nabylo ministerstvo zemědělství znovu při právě před krátkou dobou prováděném pronájmu státních honiteb a nutno konstatovati, že takového nájemného, jako se platí za najatou honitbu holičských urbarialistů, nebylo docíleno nikde a bylo holičským urbarialistům ponecháno na původní výši jen se zřetelem k event. škodám zvěří.

Na svém zamítavém stanovisku k žádosti býv. urbarialistů v Holiči rozhodlo se ministerstvo zemědělství setrvati i za cenu ztráty této honitby, poněvadž ji považuje jen za t. zv. honitbu ochrannou, významnou pro chov zvěře v obvodu správy státních lesů v Holiči jen po stránce ochrany zvěře před odstřelováním na hranicích.

Zvýšeni nájemného z bytů lesním dělníkům v Modravě na Šumavě.

K stížnosti, že některým lesním dělníkům v Modravě na Šumavě bylo z úsporných důvodů zvýšeno nájemné za byty ze 70 Kč ročně až na 700 Kč ročně, se uvádí, že správa podniku

"Státní lesy a statky" musela tak učiniti proto, aby dosáhla jednotnou spravedlivou úpravu a předešla tak vzájemným steskům a nesrovnalostem mezi jednotlivými dělnickými rodinami. Obvyklé nájemné v zmíněném kraji pohybuje se ostatně mezi 400 až 700 Kč za jednu místnost a není proto nájemné 700 Kč nepřiměřeně vysoké, když nájemci mají mimo vlastní byt k disposici také takové příslušenství, že malí možnost chovati 2 až 4 kusy hovězího dobytka. Jsou proto tito nájemci stále ještě ve značné výhodě oproti ostatním lesním dělníkům.

Vývoz dřiví ze Slovenska.

Ministerstvo zemědělství (ústřední ředitelství státních lesů a statků) jest si vědomo velké hospodářské důležitosti dřeva na

východním a středním Slovensku a věnuje proto příslušným otázkám největší pozornost, již i z toho důvodu, že spravuje značný státní majetek ve zmíněných oblastech. Vývoz palivového dříví do Maďarska v rámci hospodářské dohody z 22. prosince 1932 je sice nepatrný, ne však zaviněním z čsl. strany, nýbrž v důsledku enormně zvýšené těžby palivového dříví v Maďarsku. Z toho důvodu bylo nutno větší část kontingentu palivo-

Rozpočet po stránce všeobecné.

Rozpočtové výdaje na rok 1934 činí 16, 422. 600' - Kč, tedy o 3, 647. 500' - Kč méně než v roce 1933. Toto snížení dosahuje

za jediný rok 18%. Proti roku 1925 jest příští rozpočet snížen o více než 12'5 mil. Kč, což činí pokles o 43'3%. Pozemková reforma nezatěžuje vůbec státní pokladnu, neboť veškeré rozpočtové výdaje uhrazovány jsou z Fondu náhradového. Pracovních sil restringováno bylo již za poslední léta 197 osob, tedy téměř 1/5. Příjmy jsou preliminovány ve stejné výši jako výdaje.

Projev zpravodaje.

Zpravodaj zdůraznil, že pozemková reforma není ještě

ukončena, zejména po stránce knihovní, právní, finanční a úvěrové. Podrobně uvedl, co zbývá dokončiti ve směru odhadním, přejímacím, knihovacím, v agendě měřické, všeobecně-technické, úvěrové, exekuční a sporné, legislativní, statistické, likvidační, v agendě spojené s omezením vlastnického práva nabyvatelů. Pokles všech položek jest tak značný, že si vyžádá velkého úsilí, aby některé z těchto úkolů nebyly ohroženy. Dokončení reformy jest zajištěno bez nejmenšího nároku na státní pokladnu. Na východě státu jsou závěrečné úkoly reformy větší než na západě. Také tu vázne většina nedoplatků za příděl. Řada obcí čeká tu na další kolonisaci.

Postupná redukce pracovního aparátu SPÚ.

Zpravodaj odmítá lehkomyslné tiskové podněty o okamžité likvidaci Státního pozemkového úřadu, úměrně poklesu jeho

úkolů provádí se redukce sil, ve které bude r. 1934 důsledně pokračováno.

Programový projev presidenta SPÚ.

Po rozpravě učinil president S. P. Ú. informační projev rázu programového.

Dokončení lesní reformy.

Dokončení přídělu týká se hlavně zabrané půdy lesní. Obtíže

jejího dokončení souvisejí s nepříznivým stavem dřevařského trhu a krisí financí samosprávných svazků jako uchazečů o lesní příděl.

Vliv hospod. kříse na reformu.

Krise zasáhla do finančního hospodářství reformy. Drobní přídělci, kolonisté a nabyvatelé zbytkových statků dluhují Ná-

hradovému fondu již jen asi 16% původní platební povinnosti. Závazky Náhradového fondu na r. 1934 dosáhnou nejméně 250 mil. Kč a jejich splnění vyžaduje, aby Fondu dostalo se větší částky za postátněnou půdu. účelové vklady Fondu u různých peněžních ústavů nelze vypovídati, aby nebyl ohrožen úvěr těmito ústavy poskytnutý přídělcům.

Úvěrová pomoc přídélcům.

úřad poskytl nabyvatelům půdy přímých úvěrů držebnostních i provozovacích již na 825 mil. Kč. Vládní nařízení z čer-

vence 1933 usměrňuje další pomocnou akci úvěrovou. Ta má umožniti nabytí zápůjček nízko zúročitelných a zejména umožniti konversi. Omezené prostředky ukládají úřadu, aby pomáhal, nikoliv však sanoval, co jest neudržitelno.

K dalším úkolům SPÚ.

V obou východních zemích čeká několik set obcí na příděl

z velkostatků církevních. Knihovací práce na řádném přídělu

Rozpočet po stránce všeobecné.

Celkové výdaje kapitoly 13. preliminují se částkou ............ 29, 226. 600- Kč,

takže jsou proti schváleným výdajům v rozpočtu na rok 1933 nižší o 3, 709. 900'- Kč, t. j. o 11, 3%. Proti rozpočtu na rok 1931 činí snížení 19, 423. 400'- Kč, t. j. cca dvě pětiny výměry na rok 1931.

Snížení bylo docíleno po výtce zmenšením potřeby na výdaje věcné, a to dohromady o 3, 654. 700' - Kč, jednak krajním omezením všech potřeb administrativních, hlavně však omezením subvenčních výdajů, pokud jich výplata není odůvodněna zákonem neb jinými právními předpisy. Osobní výdaje jsou menší o 55. 200'- Kč.

Celkové příjmy očekávají se částkou.. 13, 941. 900. - Kč, takže se zde jeví pokles o 4, 733. 500'- Kč, který se vysvětluje nižším výnosem poplatků za dovozní a vývozní povolení a poplatků patentových.

Rozprava.

Rozpočet ministerstva obchodu projednán byl současně s kapitolami 11., 12. a 14. ve chůzích, konaných dne 17. a 20. listopadu

1933. Po obšírném referátu zpravodaje poslance Dr. Hodéče promluvilo k rozpočtu, činnosti a úkolům resortu ministerstva obchodu 6 poslanců. Jednáno bylo o poměrech vyvolaných nynější všeobecnou hospodářskou krisí, o cestách, jak dosíci nápravy, zejména o požadavcích průmyslu, obchodu a živností, o problému cenovém a úvěrovém. Zdůrazněna nutnost věnovati veškeré úsilí, aby byla oživena zaměstnanost a udtržen vývoz nezbytný pro zař chování životni úrovně nejširších vrstev a kulturní úrovně našeho státu vůbec. V souvislosti s tím žádána brzká dohoda mezi průmyslem a zemědělstvím, jako předpoklad pro řešení otázek obchodně-politických. Vytčen význam poslání ministerstva obchodu, projeveno přání, aby respektováno jeho stanovisko při řešení konkrétních otázek a urgována koncentrace státních dodávek společných více resortům v ministerstvu obchodu. Řada řečníků vyslovila politování do dalšího snížení (rozpočtových prostředků ministerstva obchodu, ježto bržděny jsou tím jeho zvelebovati akce.

Programové prohlášeni ministra obchodu.

Po skončení debaty pojednal ministr obchodu v obsáhlém exposé o aktuelních problémech a nastínil program činnosti svého

resortu. Pokud jde o otázky obchodně-politické a o opatření ku podpoře vývozu, odkázal na zprávu podanou jím minulý týden v živnostensko-obchodním výboru, kde podá v nejbližších dnech odpověď na veškeré náměty a dotazy tam i zde vznesené.

Oživení hospodářského života.

Ministr pojednal o vývoji hospodářského života u nás i v cizině. Oživení vykazuje u nás pozvolnější tempo. Jde o to, aby

obrat byl trvalý. Za hlavní klad považuje upevnění důvěry v nejširších vrstvách v měnovou politiku našeho státu. Zdůrazniv vážnost doby a plynoucí z toho odpovědnost při řešení všech problémů, prohlásil, že veškeré úsilí musí býti věnováno, aby životní úroveň našeho obyvatelstva nedoznala snížení. Ministr přeje snahám zemědělství, ale staví se proti jednostrannému re-