Aby však pro příště byli zemědělci při vykonávání naléhavých prací dne 28. řijna chráněni před případnými přehmaty podřízených úředních orgánů, jest nutno, aby nám byla dána odpověď, kterou jsme kdysi očekávali.
Tážeme se tedy vlády, je-li ochotna vydati v tomto směru potřebné pokyny?
V Praze dne 3. listopadu 1933.
Windirsch,
Helier, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, Fritscher, dr.
Hodina, Zierhut, Gläsel, A. Kohler, Kunz, Bobek,
Greif, Scharnagl, Platzer, Krumpe, dr. Luschka, dr.
Petersilka, Wagner, Viereckl, Bohm, Halke,
Zajíček.
2376/VI.
Interpelace
poslanců Františka Seidla, Viléma Brodeckého, Rudolfa Tayerle a soudruhů
ministru financí
o obsazování volných systemteovaných míst kancelářských úředníků a pomocného kancelářského personálu ve finančních úřadech.
Systemisace služebních míst kancelářských úředníků a kancelářského pomocného personálu byla při poslední revisi v roce 1930 stlačována všeobecně pod normální potřebu sil, takže v žádném finančním úřadě není nadbytek, ba ani dostatek kancelářských zaměstnanců. Toho nejlepším dokladem jest skutečnost, že ze železničních služeb bylo do služeb finančních úřadů převedeno přes 2. 000 sil a pro všechny byl nalezen dostatek práce. Avšak ani toto rozšíření sil nedostačuje, aby celá agenda mohla býti normální zpracovávána a nebylo třeba denní pracovní dobu prodlužovati přes čas. Z úsporných důvodů rozšířil se v běžném roce intenkalář z 5 na 10%, takže znovu bude stav personálu o 5% snížen. Již tyto okolnosti přesvědčivě dokazují, že početní stav personálu, zvláště v kategoriích nižších jest redukován velmi podstatně a udržován zásadně pod minimální hranici těmito všeobecnými normami úspornými.
Překvapuje proto tím více, že vedle těchto úspor snižuje ministerstvo financí ještě ve vlastní interní pravomoci početní stav kancelářského personálu tím způsobem, že nechává systemisovaná místa kancelářských úředníků i pomocných sil rok, ano i déle neobsazena, čímž je enormně zvy-
šován služební výkon ostatního personálu, ale současně se mu nedostává vyšších požitků povýšením na uvolněná vyšší místa, takže jest vlastně postižen dvakrát a sice vyšším výkonem a nižšími požitky.
Poukazujeme především na neobsazená místa kancelářských úředníků i pomocného personálu v samotném ministersitvu financí a sice v revisním odboru, která ve značném počtu zůstávají neobsazena od poslední revise systemisace, t. j. od 24. října 1930, tedy plné tři roky. U okresního finančního ředitelství v Olomouci nejsou již déle dvou roků obsazena tři místa vrchních kancelářských oficiantů, dvou kancelářských pomocníků, V podatelně poplatkové spisovny téhož úřadu jest systemisováno místo vrchního kancelářského oficiála, ale t. č. jest obsazeno pouze kancelářským oficiantem, který obstarává stejnou práci při platu polovičním, aniž by jeho povýšení bylo uváženo. Týž jest tak přetížen prací, že po několik roků mu nabyla udělena žádná dovolená na zotavenou, kterou si vybírá po jednotlivých dnech, ano i pouze po půldnech. V obvodu zemského finaničního ředitelství v Brně v kancelářských službách katastrálních měřických úřadů nejsou od 1. ledna 1932 obsazena dvě místa vrchních kancelářských oficiálů (v 6. platové stupnici). Rovněž na Slovensku a Podkarpatské Rusi jest u finančních úřadů řada míst kancelářských úředníků i pomocného personálu po delší dobu neobsazena.
Ve smyslu uvedeného se táží podepsaní pana ministra financí:
1. Je pan ministr ochoten naříditi, aby v kancelářských službách finančních úřadů byla obsazena všechna volná systemisovaná místa až do intenkalářů vládou nařízených?
2. Je pan ministr ochoten působiti ve vládě k tomu, aby byla revidována systemisace služebních míst kancelářského personálu finančních úřadů a normální potřeba sil byla rozšířena o takový počet, aby nebylo nutno pracovati téměř trvale Přes čas?
3. Je pan ministr ochoten působiti při revisi systemisace k tomu, aby aspoň polovina míst kancelářských zaměstnanců byla zařazena do kategorie kancelářských úředníků a byla dodržena zásada o dvojím povýšení zaručená důvodovou zprávou k platovému zákonu?
4. Je pan ministr ochoten při revisi systemisace (zákonné tříletí platné systemisace uplynulo dne 24. října t. r. ) působiti k tomu, aby část služebních míst kancelářských úředníků byla systemisovaná ve III. služební třídě?
V Praze dne 24. řijna 1933.
Seidl, Brodecký, Tayerle,
Chalupník, inž. Nečas, dr. Markovič, Vácha, Klein, Plk, dr. Winter, Srba, Polach, Jurnečková-Vorlová, Bečko, Koudelka, Nový, Hasnaj, F. Svoboda, Prokeš, dr. Mareš, dr. Macek, Mravec, V. Beneš, Dlouhý, Chalupa, Biňovec.
2376/VII.
Interpelace
poslance Jurana a soudruhů ministru vnitra
o postupu četníků v Ostrově u Macochy při zatčení občanů Karla Kuběny a Františka Buchty z Ostrova.
V noci dne 26. října t. r. byli na četnickou stanici v Ostrově u Macochy dopraveni dva mladiství dělnici, Karel Kuběna a František Buchta, oba z Ostrova. Krátíce na to bylo slyšeti bolestné výkřiky jednoho ze zatčených. Dle hlasu bylo zjištěno, že je to Karel Kuběna, který úpěnlivě prosil četníky, aby ho nebili, že to déle nevydrží. Tímto křikem byli vyrušeni občané z Ostrova ze spánku a ihned se sbíhali kolem četnické stanice. Některý z těchto občanů zaklepal na okno, načež křik ustal. Po tomto incidentu byla provedena prohlídka u občana Keprta z Ostrova.
Vše to se stalo prý v souvislosti s rozšiřováním illegálních letáků.
Prohlídka u Keprita, která byla bezvýsledná, byla provedena na základě udáni Karla Kuběny. Při konfrontaci Viléma Keprta s Karlem Kuběnou udal Kuběna, že označil Keprta za vinníka proto, že nemohl bití déle snášeti a že byl nucen někoho jmenovati a proto že označil Keiprta. Tento výrok Kuběny slyšel Josef Kuchař z Ostrava, který se na stanici dostavil.
Postup četníků z Ostrova vyvolal rozhořčení občanů v Ostrově, kteří tento postup ostře odsuzovali. Takové vynucování výpovědi jest výslovně protizákonné, odporuje zákonům lidskosti, neboť se rovná methodám, jichž se užívalo v dobách španělské inkvisice.
Proto táží se podepsaní:
Je panu ministru takovýto postup četníků znám?
Hodlá pan ministr naříditi přísné vyšetření případu a potrestání vinníků?
Co hodlá pan ministr podniknouti, aby se takové případy neopakovaly?
V Praze dne 8. listopadu 1933.
Juran,
Hrubý, Kubač, Štětka, Vallo, Steiner, Gottwald,
Dvořák, Krosnař, Hodlnová-Spurná, Torok, Babel,
Čižinská, Russ, Kuhn, Kliment, Šílwka, Tyli,
Novotný, Štourač, dr. Stern.
2376/VIII (překlad).
Interpelace
poslanců Hádka, Štětky a soudruhů ministrovi spravedlnosti
o neudržitelných poměrech u okresního
soudu v Zábřehu a o svévoli tamějšich
úředníků.
Poměry u zábřežského okresního soudu vymykají se jakémukoliv popisu. Kobky jsou ztuchlé, pobyt ve vězení ohrožuje v nejvyšší míře zdraví vězňů. Stav vězení jest tak špatný, že by mělo býti ihned zrušeno. Zatčení jsou vydáni všanc rozmarům a trýznění dozorce vězňů a jeho ženy. Stížnosti proti jeho svévolnému chování jsou marné, poněvadž přednosta soudu, fanatický Sokol, jest rovněž zaujat proti proletářským politickým vězňům. Zatčení nesměji buď vůbec vycháizeti nebo jen tehdy, když se pánům zlíbí, kobky se vůbec nevytápějí nebo jen velmi málo, stejně se šetří se světlem a strava jest neobyčejně špatná. Na vězně se řve a vůbec se s nimi špatně zachází. Olomoucký krajský soud v rozsudku přiznal Adolfu Alltmannovi ze Zábřehu výhody státního vězení, ale zábřežský okresní soud, u něhož trest odpykával, odmítl mu poskytnouti zákonité výhody. Zakročeni u ministerstva spravedlnosti bylo marně, poněvadž zábřežský okresní soud vůbec neodpovídal, dokud Alltmann byl ve vazbě. Ostatně se poměry u tohoto soudu ani později v nejmenším nezlepšily.
Žádáme, aby se ihned stala náprava a aby přednosta, jakož i dozorce vězňů okresního soudu byli příkladně potrestáni, a tážeme se pana ministra:
Jest ochoten vyhověti těmto oprávněným požadavkům?
V Praze dne 8. listopadu 1933.
Hádek, Štětka,
J. Svoboda, Gottwald, Kliment, Russ, Kuhn, dr.
Stern, Steiner, Tyli, Kubač, K. Procházka, Babel,
Štourač, Vallo. Torok, Juran, Dvořák, Hrubý.
Čižinská, Hodinová-Spurná.
2376/IX (překlad).
Interpelace
poslance Gläsela a druhů ministrovi financí
o stížnostech do postupu chebské berní správy.
Postup chebské berní správy zavdává v poslední době mnoho příčin ke stížnostem. V posledních dnech byly vydány platební rozkazy daně důchodové za rok 1932. Při tom se zjistilo, že chebská berní správa aspoň všem paušalovaným, ale i mnoha napaušalovaným zemědělcům, kteří podali řádné přiznání, nepřiznala srážky pro vícečlenné rodiny podle § 20 daňového zákona, přes to že již před tremi lety bylo podáno mnoho rekunsů pro toto odepřeni daňových úlev, poněvadž již v dřívějších letech byl zjišten týž postup.
Chebská berní správa nedbá tedy jasných ustanovení zákona, iba sama jde tak daleko, že předpisuje důchodovou daň i tam, kde pro rodinný stav nebylo dosaženo ani dané prostého minima podle § 3 daňového zákona. Jak se zdá, nedovede rozlišovati pojmy »rodinní příslušníci« a "členové damácnosti", jak jsou stanoveny v §§ 3, 5 a 20 a zaujímá asi stanovisko, že zemědělci musí platiti celý paušál, beze zření k rodinným slevám. Jinak nelze si vysvětliti tvrdošíjné odpíráni těchto zákonitých srážek.
Výslovně zdůrazňujeme, že ve všech případech, které jsme mohli zjistiti, byl rodinný stav prokázán podaným přiznáním. Ale v mnoha případech bez jakéhokoliv odůvodnění nebyly uznány jako srážkově položky ani výměnky a úroky z dluhů. Výpočet jednotlivých případů zabral by zde příliš mnoho místa a podepsaní se domnívají, že mohou od toho upustiti, poněvadž se věc u chebské berní správy provádí takto všeobecně. Jak jsme uvedli, skutečně během tří let bylo podáno velké množství odvolání, která však dodnes jsou rovněž nevyřízena.
Podepsaní táží se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten vyžádati si v této věci od chebské berní správy jasnou zprávu?
2. Jest pan ministr ochoten přikázati chebské berní správě, aby přiznala zemědělcům z tamního berního okresu zákonité výhody poskytované daňovými zákony?
V Praze dne 7. listopadu 1933.
Gläsel,
dr. Mayr-Harting, Windirsch, Bobek, Wagner,
A. Kohler, Bohm, Fritscher, Kunz, Greif, Oehlinger,
dr. Luschka, dr. Hodina, Scharnagl, Halke, dr.
Petersilka, Krumpe, Zierhut, Zajíček, Platzer,
Heller, Viereckl.
2376/X (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Torkolya a druhov ministrovi vnútra
o rozpuštění zemského valného shromaždenia maďarskej národnej strany, konaného v Moldave dna 17. septembra.
Okresný úřad v Moldave povolil, aby maďarská národná strana mohla konat svoje zemské valné shromážděme v 11 hodin dna 17. septembra 1933 v Moldave. Shromážděme bolo už zahájené a dostavil sa naň ako delegát úřadu okresný náčelník Stefan Gallas, aby naznačil, že úradnej moci velmi zaleží na udržovaní poriadku.
Okresný náčelník Gallas už predsedajúceho poslanca Národného shromaždenia dra Jozefa Torkolya pozastavil v jeho zahajujúcej reči, keď dr. Jozef Torkoly riekol, že právně poměry maďarskej národnej menšiny sa zhoršujú, lebo autonomně právo stává sa iluzorným tým, že obecní starostovia v okresných sídlach musia byť schváleni ministrom vnútra, v ostatných obciach však predsedom zemským. Platí to zvláště vtedy, ked odopretie potvrdenia neděje sa v pravom zaujme verejnom, ako k tomu došlo i v Moldave.
Okresný náčelník Štefan Gallas na to riekol, že "neráčte urážať ministrova".
Dr. Jozef Torkoly na to prehlásil, že on neurazil ani jediného ministra, že to, čo prehlásil, je pravda a že jemu ako zákonodárcovi patří právo oprávnenej kritiky, že tohoto práva užívá a že na svojom tvrdení trvá.
Po zahajovacej řeči predsedu řečnil poslanec Jozef Szenitiványi a jeho reč s intensívnou pozornosťou sledoval okresný náčelník Gallas. Keď Szentiványi povedal toto: Maďarská menšina na Slovensku má vo svojich radoch veľa zradcov národa, sú to tí, ktorí sa připojili ku straně komunistickej alebo k iným stranám marxistickým alebo k českej strane agrárnej a k jej tak zv. maďarskej odbočke; týchto považujeme za zradcov, týchto ako zradcov vylučujeme, bilagujeme a staviame na pranier, ako hanbu národa, " - vyzval okresný náčelník předsedu, aby poslanca Národného shromaždenia Jozefa Szentiványiho volal k poriadku, lebo že "štátotvorné strany neslobodno urážať". Předseda shromaždenia odoprel volanie k poriadku s poznámkou, že řečník pohyboval sa v medziach zákonitosti a tedy nie je třeba volať ho k poriadku. Okresný náčelník Gallas na túto predsednícku enunciáciu neodpovedal a nepožadoval i naďalej, menovite nie pod práv-
nymi následky rozpustenia schôdze, aby poslanec Národného shromaždenia Jozef Szentiványi bol predsedom volaný k poriadku. Szentiványi poIkračoval vo svojej reči a povedal: »Dobrá, jestliže pán okresný náčelník má za to, že môj prejav je nesprávny, nech tedy ráči vo svojom obore pôsobností zakročiť, aby list českej agrárnej strany »Foldmuves« nenazýval mňa podliakom, ktorý patrí na šibenicu. "
Na to okresný náčelník Gallas povstal a prehlásil, že tento prejav Jozefa Szentiványiho pokladá za urážku svojej osoby a preto shromaždenie rozpúšťa.
Toto jednanie okresného náčelníka Gallasa, už jeho zádrapka do predsedníckeho zahajovacieho prejavu pod falošnou zámienkou urážky ministrov, jeho porušenie voľnosti slova Jozefa Szentiványiho, opomenutia obvyklého formálneho trojnásobného upozornenia a jeho dovolávanie sa takýchto vymyslených, falošných dôvodov dokazuje, že okresný náčelník Štefan Gallas vedome a dolozne zneužil svojej úradnej moci. Opodstatnenosť tohoto tvrdenia je dokázaná i faktom, že keď okresný náčelník Gallas po prehlásení rozpúštacieho rozhodnutia povstal, aby odišiel, obrátil sa k nemu poslanec Národného shromaždenia Szentŕványi a povýšeným hlasom povedal: »To, čo som riekol, neračte takto chápať a neraúte odcházať, lebo my máme v úcte osobu pána okresného náčelníka. " Na to on odvetil: »Nie, nie, je konec, pane predseda, ráčte vyzvať shromaždenie, aby sa rozišlo. « S týmto odišiel a velel šesť svojich ozbrojených četníkov do miestnosti k prevedeniu rozpustenia.
Okresný náčelník Štefan Gallas je verejným úradníkom.
Rozpustenie a v ňom pojaté donútenie vykonal úmyslom a vedome. Neprávom a bezzákonne rozpustil zákonité zhromaždenie, keď tu k tomu žiadneho právneho dôvodu nebolo. Porušil voľnosť slova a imunitné právo poslanca Národného shromaždenia Jozefa Szentiványiho. Tým prekročil zákonitý obor svojej pôsobnosti, zneužil svojej úrodnej moci, a to tým cieľom, aby donútil Jozefa Szentivanyiho strpeť, aby bola volnosť jeho slova porušená a aby bol pozbavený možnosti svoju reč v shromaždení preniesť, a zneužil svojej úradne] moci tým cieľom, aby účastníkov shromaždenia, porušiac ich právo shromaždovacie a zaútočiac na ich osobná slobodu, donútil, aby oni miesto shromnaždenia opustili a tým sami znemožnili konanie shromaždenia. Pojem donucovania bol naprosto vyčerpaný tým, že k prevedeniu rozpustenia velil šesť ozbrojených četníkov, ktorí toto rozpustenie fakticky vykonali.
Okresný náčelník Štefan Gallas dopustil sa tým trestného prečinu neoprávneného doniucovana proti § 475 trest, zákonika - - - a preto žiadame o reparáciu, o zatvedenie disciplinárneho pokračovania, po prípade o zahájenie trestného
pokračovania, o potrestanie okresného náčelníka Štefana Gallasa a o jeho preloženie do okresu iného, jakožto úradníka netaktného.
Jestliže by sa nadvláda práva úplné znemožnila, znamenalo by to, že ktorýkoľvek okresný náčelník by mohol i naďalej beztrestné, za asistencie ministra vnútra alebo s jeho zásadným schválením porušovat ústavné zaistené právo slobody slova, právo shromaždovacie, právo imunitné a právo na osobnú slobodu.
Nazdávame sa, že pána ministra vnútra netřeba přesvědčovať o tom, že otázku, aby okresný náčelník Gallas postaral sa o to, aby noviny českej agrárnej strany »Foldmuves« nenazývaly Jozefa Szentiványiho každodenně podliakom, ktorý patri na šibenicu, žiadnym spôsobom nemožno pokládať za urážku na cti spáchánu proti okresnému náčelníkovi Stefanovi Galiasovi. - - -
Vieme i to, že pán minister vnútra nemusí byt upozorňovaný ani na to, že republika nemá takého poriadkavého předpisu, ktorý by verbálnu urážku osoby okresného náčelníka činil dôvodom rozpustenia schôdze.
My chceme viděť vládu práva zaistenu a nepokládáme za přípustné, aby uplatňovaná bola zásada "Macht geht vor Recht", a preto požadujeme príkladnú reparáciu nastolením porušeného právneho poriadku.
Napokon poznamenáváme, že na zemskom valnom shromáždění, - ktoré nie je táborom ľudu, lež najvyššim orgánom strany, - mohli byt přítomní len členovia strany a pozváni hostí. Po rozpuštění tohoto shromaždenia bola ihned na iné miesto svolaná schôdza zemského vedenia strany, kde protokolárně bolo konstatované, akým spôsobom došlo k nezákonnému a bezprávnému rozpusteniu. Tento protokol dáme kedykoľvek k dispozícii pánu ministrovi vnútra a z něho sa dozvie, že k rozpusteniu došlo tak, ako smě to hoře vylíčili.
Na základe uvedeného tážeme sa pána ministra vnútra:
Čie viete o tom, že okresný náčelník v Moldave Štefan Gallas protizákonné a bezprávné rozpustil zemské valné shromážděme maďarskej národnej strany, konané dňa 17. saptembra 1933, a to výslovné preto, lebo poslanec Národného shromaždenia Jozef Szentiványi vo svojej řeči požiadal ho, aby zakročil, aby noviny československéj agrárnej strany »Foldmuves« nenazývaly ho každodenně podliakom, ktorý patří na šibenicu, a že okresný náčelník Gallas o tejto žiadosti v shromážděni prehlásil, že je ona urážkou jeho osoby a výslovné pře to shromážděme rozpustil?
Či sa, pane ministře vnútra, stotožňujete s týmto jednáním okresného náčelníka Šitefana Gallasa, kterým boly porušené práva veřejné, a zaútočené bolo na osobnú slobodu Statných občanov?
Jestliže, pane minister vnútra, neztotožňujete sa s týmto - - činom okresného náčelníka Stefana Gallasa, - či ste ochotný zakročit, aby proti menovanému ihneď bolo zahájené a mimo poradia vykonané disciplinárně vyšetrovanie?
Či ste ochotný, pane minister vnútra, pôsobiť k tomu, aby moldavský okresný náčelník Štefan Gallas bol z moldavského okresu bez odkladu přeložený?
V Prané, dňa 26. saptembra 1933.
Dr. Torkoly,
dr. Holota, dr. Szulló, Szentlványi, dr. Schollich, dr. Jabloniczky, Stenzl, Horpynka, Matzner, Knirscb, R. Kohler, Nitsch, Fedor, Dobránsky, Hokky, Eckert, Prause, inž. Kallina, dr. Keibl, inž. June, Simm.
2376/XI.
Interpelace
poslance Krosnáře a soudruhů vládě
o nezákonném a svévolném vymáháni poplatků na chudých pražských nájemnících a podnájemnících.
Svaz nájemníků a podnájemníků v Praze podal v tomto roce pražské oboi připiš za sníženi nájemného v obecních domech v Košířích. Tento připiš byl podepsán 440 nájemníky. Za to bylo všem nájemníkům předepsáno zaplacení 10. - Kč kolku s odůvodněním, že prý onen spis měl býti kolkován. Kolky předepsal berní úřad na Smíchově. V posledních týdnech a hlavně dne 7. října t. r. obcházel nájemníky, kteří onen spis podepsali, exekutor a zabavoval jirn různé svršky. Tam. kde nemohl ničeho zabaviti, nechal složenku na zaplaceni 10. - Kč.
Tak na př. vymáhal poplatek na nezaměstnaném dělníkovi Jaroslavu Matouškovi, ale tento mu prohlásil, že on žádné "žádosti" vůbec nepodal, že ji snad podal Svaz nájemníků. Na to začal exekutor politicky brojiti proti komunistické straně, prohlašuje, že to prý dělají komunisté, že prý štvou lid, že prý nic jiného dělal nedovedou, jenom bourat. Dělník Matoušek mu ovšem právem odpověděl, že nemá práva takto mluvit o komunistech a že má dědině konat svou povinnost jako úředník.
Ptáme se vlády ČSR.:
Souhlasí vláda s nezákonným a nehorázně vysokým předpisem kolků chudým nájemníkům?
Je ochotna těmto předpis ihned zrušit?
Je ochotna onoho exekutora zjistit, poučit ho o jeho právech a povinnostech a přiměřeně ho potrestati?
V Praze dne 7. listopadu 1933.
Krosnář,
Štětka, Kliment, Štourač, Babel, Novotný, dr.
Stern, J, Svoboda, Torok, Hrubý, Vallo, Dvořák,
Hodlnová-Spurná, Tyli, Čižinská, Šliwka, Kuhn,
K. Procházka, Juran, Russ, Zápotocký,
Gottwald.
2376/XIL
Interpelace
poslanců A. Srby, M. Jurtiečkové-Vorlové, J. Chalupníka a soudruhů
vládě o úpravě cen cukru.
Již více roků jest na československém trhu pociťováno, že cena cukru je nepoměrně vysoká, ať již z ohledu na zahraniční ceny či z ohledu na kupní sílu obyvatelstva. Ohromný pokles ceny cukerní na světových trzích byl s hlediska vývozu cukru vyvažován vysokou cenou domácí, a to v době, kdy dvě třetiny celkové výroby byly exportovány a jedna třetina spotřebována doma. Zesilováním konkurence na cukernim trhu světovém a budováním nových řevných cukrovarů v oněch zemích, kam dosud byl vyvážen Tepny cukr, zejména československého původu, zaznamenává naše cukerní výroba rok od roku stále menši odbyt na světovém trhu, takže celkový vývoz za poslední období nerovná se množství konzumovanému na trhu domácím.
Přes tuto situaci jest ponechávána kartelům cukrovarů a rafinerii tatáž cena pro domácí konsumenty jako v době, kdy pro výši této ceny bylo exportéry cukru dokazováno, že je nutno ve prospěch nedostatečných cen exportovaného cukru připláceti na doma zkonsumovaný cukr. Tento důvod je značně oslaben tím, že trhové ceny se sice nezměnily, ale množství exportovaného cukru kleslo takřka na jednu třetinu vývozu z dob cukerní konjunktury.
Cena českého cukru na světovém trhu je kolem 80. - Kč za 100 kg rafinády v Hamburku. Připočteme-li k této ceně Kč 2. 09 cukerní daně a daň z obratu, tu přicházíme k ceně světové pro domácí trh ve výši Kč 2. 89. Domácí cukr jest pradáván rafineriemi za Kč 5. 55, takže zbývá Kč 2. 66 na dovozné a zisk cukrovarniokého průmyslu. Pokládáme tento stav nadále za neudržitelný a žádáme jménem organisovaných spotřebi-
tělu se vším důrazem, aby cena cukru pro domácí trh byla vydatné snížena.
Může-li býti u nás dodáván levný cukr pro krmení včel a hospodářského dobytka, pokládáme za spravedlivé, aby také pro všechny lidi bez rozdílu byla cena cukru nynějším poměrům a potřebám přizpůsobena.
Na účet domácí spotřeby byla provedena velkorysá racipnalisace cukerního průmyslu surovárenského i rafinérského. Zastaveny desítky cukrovarů a za peníze domácích konsumentů vyplaceny stamilionové částky za odstup kontingentu a za odstup provozovacího práva cukrovarů. Zákonem ze dne 24. června 1932, číslo 105 Sb. z. a n., byl zaveden numerus clausus pro zřizování nových výroben cukrovarnických a upevněno monopolní postavení cukrovarnického průmyslu, sdruženého v kartelu, do té míry, že nemůže vzniknouti domácí soutěž na trhu cukerním výrobou nekartelovanou, dovoz pak ze zahraničí jest znemožněn vysokou celní ochranou Kč 3. 38 na l kg cukru.
Máme-li na zřeteli státní daň cukerní a daň z obratu, tu pouze celní ochrana a tato daň činí Kč 5. 47, takže i s hlediska konkurence zahraniční je zdejší produkce cukerní více než 200% chráněna. Tento nemožný stav, zatěžující veškeré vrstvy obyvatelstva československého státu, považujeme nadále za neudržitelný a domáháme se odůvodněně a vším právem u vlády Československé republiky, aby zatančila v mezích platného zákonodárství proti neoprávněně vysokém cenám cukerním, jež udržuje kartelová organisace cukrovarníků.
Není třeba dalšího odůvodnění, že rolník dostává směšně nízkou cenu za řepu a že konsument platí nemožně vysekou cenu za výrobek, z jehož užitku je zvláště budována konsumentům nepřátelská organisace. Jsme přesvědčeni, že vydatným snížením ceny cukni nastala by zvýšená spotřeba cukerní na domácím trhu a že by bylo možno rolníkům značně zlepšiti ceny řepy a zvýšiti příjem státní pokladny o daň cukerní.
S hlediska národohospodářského pokládáme bol, vedený o zahraniční trhy na účet domácího konsumenta, za bezúčelný bezcenný a poškozující národní hospodářství česknslovenské.
1. Jsou vládě tyto okolnosti známy?
2. Je vláda ochotna provésti všechna vhodná opatření kterými by se přivodilo vydatné sníženi cen cukru a to v době nejbližší?
V Praze dne 10. listopadu 1933.
Srba, Jurnečková-Vorlová, Chalupník,
Hnsnaj, Brožík, Polach, Pik, Klein, Seidl, Remeš, dr. Winter, Nový, Kučera, Vácha, Biňovec, Koudelka, dr. Mareš. dr. Markovič, Mravec, Benda, Chalupa, V. Beneš, Prokeš, Bečko, Jaroš, Inž. Nečas.
Puvodní znění ad 2376/III.
Interpellation
der Abgeordneten Windirsch, Scharnagl und Genossen
an die Regierung
betreffend den Schutz der Landwirte gegen betrügerische Ausbeutung.
Seit dem durch eine strengere Überwachung des Losratenhandels den daran interessierten Firmen und Agenten die Verdienstmöglichkeiten am Lande erschwert worden sind, haben manche von ihnen die geschäftlichen Objekte geändert und sind zu dem Vertriebe von Waren übergegangen, für die - ihrer Beschaffenheit und Brauchbarkeit nach - der Absatz besonders unter den Landwirten verheissungsvoll ist. Zu den Gegenständen, die für die Landwirtschaft Bedeutung haben, gehören neuerer Zeit die Pflanzenschutzmittel, deren Namen und Verwendungsziele ungeheuer gross geworden sind. Von ihnen allen ist bekannt, dass in den meisten Fällen schon recht kleine Mengen genügen, um die beabsichtigten Wirkungen zu erzielen. Diese Tatsachen kennen natürlich auch ihre Erzeuger und die Firmen, die sich mit dem Vertriebe der Pflanzenschutzmittel befassen. Trotzdem besteht bei den Vertriebsfirmen das Bestreben die abzusetzenden Mengen recht gross zu gestalten und um das zu erreichen, bedienen sie sich mancherlei Listen, die den Landwirten gegenüber zur Anwendung gelangen und die in ihren Auswirkungen als Schwindeleien und Betrug bezeichnet werden müssen.
Die Firmen, deren Sendboten gerissene Agenten sind, leiten ihre Manöver den Landwirten gegenüber mit der Bemerkung ein, dass sie mit Wissen der Landeskulturräte oder gar des Landwirtschaftsministeriums entsendet worden sind, um den durch Unkräuter und tierische und pflanzliche Schmarotzer anstehenden Schäden an. den Kulturpflanzen und Obstbäumen vorzubeugen. Das könne nur durch Anwendung der von ihnen vertriebenen Pflanzenschutzmittel erreicht werden, deren Verwendung von in den einzelnen Orten, zu errichtenden Beratungsstellen propagiert werden soll. Die Landwirte werden dann befragt, ob sie sich in den Dienst der Sache stellen wollen und ob sie bereit sind als Beratungsstelle zu fungieren. Im bejahenden Falle werde den Landwirten ein Schränkchen, das die Pflanzenschutzmittel bergen soll, zur Verfügung gestellt und es werde ihnen ausserdem ein Emailschild mit der Aufschrift »Ortsberatunpsstelle für Pflanzensohädlingsbekämpfung« gegeben werden, um damit schon äusserlich sichtbar auf das Vorhandensein der Ortsberatungsstellen aufmerksam machen zu können.
Bei diesem Vorgehen kommt es den Firmen und ihren Vertretern nur darauf an, den vo, n ihnen heimgesuchten Landwirten in einer recht heim-