Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

2376.

Interpelace:

I. posl. Seidla, Brodeckého, Tayerle a soudr. min. vnitra o provádění zákona ze dne 28. prosince 1932, č., 204 Sb. z. a n. ve službách samosprávy a obecních podniků a o protizákonném postupu úřadů okresních, případně zemských,

M. posl. Koudelky a soudr. min. vnitra o nepřípustném jednáni okresního úřadu v Českém Brodě proti odpovědnému redaktorovi časopisu,

III. posl. Windirsche, Scharnagla a druhů vládě o ochraně zemědělců proti podvodnému vykořisťování,

IV. posl. Windirsche a druhů min. financí o stížnostech rolníků z obce Heřmanic, poškozených krupobitím v roce 1929, na německo-jablonskou berní správu, že ustanovujíc paušalovanou daň z obratu, nepřihlížela náležitě ke škodě, kterou utrpěli,

V. posl. Windirsche a druhů vládě o prováděni zemědělských prací v den státního svátku (28. října),

VI. posl. Seidla, Brodeckého, Tayerle a soudr. min. financí o obsazováni volných systemisovaných míst kancelářských úředníků a pomocného kancelářského personálu ve finančních úřadech,

VII. posl. Jurana a soudr. min. vnitra o postupu četníků v Ostrově u Macochy při zatčení občanů Karla Kuběny a Františka Buchty z Ostrova,

VIII. posl. Hádka, Štětky a soudr. min. spravedlnosti o neudržitelných poměrech u okresního soudu v Zábřehu a o svévoli tamějších úředníků,

IX. posl. Gläsela a druhů min. financí o stížnostech do postupu chebské berní správy,

X. posl. dra Torkolya a druhov min. vnútra o rozpuštění zemského valného shromaždenia maďarskej národnej strany, konaného v Moldave dňa 17. septembra,

XI. posl. Krosnáře a soudr. vládě ČSR o nezákonném a svévolném vymáháni poplatků na chudých pražských nájemnicích a podnájemnících,

XII. posl. Srby, Jurnečkové-Vorlové, Chalupníka a soudr. vládě o úpravě cen cukru.

2376/1.

Interpelace

poslanců Františka Seidla, Viléma Brodeckého, Rudolfa Tayerle a soudruhů

ministru vnitra

o prováděni zákona ze dne 28. prosince 1932, č. 204 Sb. z. a n. ve službách samosprávy a obecních podniků a o protizákonném postupu úřadů okresních, případně zemských.

Zákonem ze dne 28. prosince 1932, č. 204 Sb. z. a n. byly nařízeny srážky z platů státních a veřejných zaměstnanců od 1. ledna 1933. Pokud základní plat nepřesahuje 9. 000 Kč rouně není platovými srážkami dotčen a zvláště pak se zákon nevztahuje na kolektivní smlouvy dělnické ve službách samosprávy a jejích podniků, uzavřené s odpovědnými zástupci dělnictva, jak výslovně nařizuje odst. l § 27 citovaného zákona. Právní stav zákonem jasně určený dostává se však praktickým úředním výkladem do zásadního rozporu se zákonem i úmyslem zákonodárce, jak o tom svědčí rozhodnutí okresního úřadu v Novém Městě n. Metuji, ze dne 6. dubna 1933, č. j. 9. 909/33 doručené správní radě elektrických podniků v Novém Městě nad Metují, ve věci úsporných opatření ve veřejné správě, v tomto znění:

K tamnímu dotazu ze dne 7. února 1933, zda máte i z platů dělníků, kteří mají hromadnou kolektivní smlouvu, prováděti od 1. ledna 1933 srážky nařízené výnosem ministerstva vnitra ze dne 14. prosince 1932, č. j. 85. 681/32/3 v důsledku zákona č. 204/32, sdělil sem zemský úřad následující:

I kolektivní smlouvy sjednané s městskými zaměstnanci ustanovenými v poměru nepřetržitě a stále zaměstnaných sil, pokud měněny jsou po 1. lednu 1926, podléhají schválení okresního výboru podle ustanovení odst. 4, resp. 6 § 212 zákona č. 103/26 Sb. z. a n.

Podle § 27 zákona č. 204/32 Sb. z. a n. pozbyly dnem 1. ledna 1933 účinnosti předpisy, smlouvy a ujednání, pokud v některých svých ustanoveních nejsou v souladu s prováděným zákonem, takže smlouvy, vyjímajíc smlouvy hromadné, netřeba vypovídati, nebol dnem účinnosti zákona nastalo zákonné nahrazení příslušných smluvních ustanovení novými předpisy zákonnými, jedině s toho hlediska nutno rozeznávati smlouvy individuální a smlouvy hromadné, tedy v prvním případě provedou se nařízené srážky ze zákona bez nutnosti výpovědi sjednané smlouvy, kdežto v případě druhém nutno zaříditi napřed, než budou předpisy v hromadných smlouvách obsažené a nesrovnávající se s úmyslem prováděného zákona nahrazeny předpisy novými, aby byly sjednané smlouvy řádně vypověděny.

Při jednání pak o schváleni nově sjednaných smluv přihlédne nejen obecní zastupitelstvo, nýbrž i samotný okresní výbor k tomu, aby materiální část hromadné smlouvy byla sestavena jak přiměřeně s ohledem na místní poměry, tak i s ohledem na předpisy, které nařizují úsporná opatření personální.

O tom Vás vyrozumívám s vybídnutím, abyste se dle toho řídili a předložili sem ke schválení, pokud se tak ještě nestalo, veškeré spisy městského zastupitelstva, týkající se jak individuelních tak i hromadných smluv tamních zaměstnanců. Okresní hejtman rada politické správy Dr. Srb v. r.

S ohledem na uvedené táží se podepsaní pana ministra:

1. Je tento protizákonný postup zemského úřadu, případně úřadu okresního, panu ministru znám?

2. Co hodlá pan ministr ve věci podniknouti, aby ustanovení zákona č. 204/1932 Sb. z. a n. nebylo zneužíváno proti hromadným smlouvám dělnictva ve službách samosprávy a samosprávných podniků?

3. Nejsou-Ii ve smyslu § 27 zákona č. 204/1932 Sb. z. a n. kolektivní dělnické smlouvy dotčeny jak může zemský, resp. okresní úřad nařizovati vypovídáni smluv, v nových smlouvách pak snižování mzdových sazeb?

4. Je pan ministr ochoten vzíti v ochranu práva dělnictva proti libovolnému výkladu zákona č. 204/1932 zodpovědnými úředníky a zavésti ve věci šetření, aby eventuelní křivdy nesprávným výkladem zákona způsobené byly odčiněny?

V Praze dne 20. října 1933.

Seidl, Brodecký, Tayerle,

Neumeister, Bečko, Husnaj, Jurnečková-Vorlová, Stivín, dr. Macek, dr. Winter, Polacb, Koudelka, inž. Nečas, Brožík, Srba, dr. Mareš, Klein, Mravec, Vácha, Chalupa, Biňovec, dr. Markovič, Nový, Prokeš, Chalupník, Benda.

2376/II.

Interpelace

poslance Jana Koudelky a soudruhů ministrovi vnitra

o nepřípustném jednání okresního úřadu

v Českém Brodě proti odpovědnému

redaktorovi časopisu.

Okresní úřad v Českém Brodě zaslal odpovědnému redaktorovi časopisu »Průboj« v Kostelci nad Černými Lesy výměr tohoto znění:

Okresní úřad v Českém Brodě. Čís. 24. 467/33. Dne 28. srpna 1933.

Redakci časopisu «Průboj« k rukám redaktora p. Frant. Šimáčika

v Kostelci nad Černými Lesy.

Berní úřad v Kostelci nad Černými Lesy stěžoval si u zdejšího úřadu na nevážný způsob psaní Vašeho listu o tomto úřadě, při čemž tvrdí, že Váš časopis uveřejňoval o berním úřadě zprávy z pramenů neúředních, nedoložené a nepravdivé, jimiž tento státní úřad se uvádí v nevážnost.

Přípisem ze dme 28. července 1933 čís. 1028 /33 žádal Vás berní úřad úředně o opravu nepravdivě zprávy, uvedené ve článku ze dne 29. července 1933 ve zprávách osobních, načež tamní redakce vrátila úřední připiš s adresou panu i. Nekutovi a spol., úředníkům berního úřadu v Kostelci nad Černými Lesy, z kteréhožto naprosto nepřípustného titulování berního úřadu seznal zdejší úřad, že jedná se o stížností odůvodněné.

Okresní úřad upozorňuje, že by napříště velmi rázně byl nucen stíhati takovéto nevážné chování pana zodpovědného redaktora dle platných zákonných ustanovení.

Za okresního hejtmana: Čermák v. r.

Z výnosu tohoto plyne jasně, že jedná se o hrubý úřední přehmat proti neodvislému časopisu a jeho odpovědnému redaktorovi, k němuž není žádného zákonného podkladu.

Podepsaní se proto táží:

1. Je znám tento případ panu ministru vnitra?

2. Co hodlá pan ministr vnitra učiniti, aby se takovýto případ více neopakoval?

V Praze dne 7. listopadu 1933.

Koudelka,

Chalupnik, Brožík, Husnaj, Jurnečková-Vorlová, inž. Nečas, Biňovec, F. Svoboda, dr. Markovič, Vácha, Srba, Nový, Dlouhý, Prokeš. Benda, dr. Winter, Bečko, Klein, Tayerle, Seidl, dr. Mareš, Jaroš, Kučera, Stlvín, Polach, Pik, dr. Macek.

2376/III (překlad).

Interpelace

poslanců Windirsche, Scharnagla a druhů vládě

o ochraně zemědělců proti podvodnému vykořisťováni.

Od té doby, co přísnějším dozorem nad obchodem s losy na splátky byly ztíženy možnosti

výdělku příslušných firem a agentů, mnozí z nich změnili předmět svého obchodování a vrhli se na prodej zboží, jehož odbyt pro jeho vlastnosti a užití jest slibný zvláště mezi zemědělci. K předmětům, důležitým pro zemědělství, patří v poslední době prostředky na ochranu rostlin, jejichž jména a účely neobyčejně vzrostly. O nich všech je známo, že ve většině případů stačí docela malé množství, aby se dosáhlo zamýšlených účinků. To vědí ovšem i jejich výrobci a firmy, které se zabývají prodejem prostředků na ochranu rostlin. Přes to prodávající firmy usilují odbýti co nejvíce, a aby toho dosáhly, užívají vůči zemědělcům rozličných lstí, které se jeví jako podvodné jednáni.

Firmy, jejichž vyslanci jsou prolínaní agenti, zahajují svůj manévr proti zemědělcům s poznámkou, že byly vyslány s vědomím zemědělských rad nebo dokonce ministerstva zemědělství, aby čelily škodám na kulturních rostlinách a ovocných stromech, způsobovaných plevelem a živočišnými a rostlinnými cizopasníky. Toho prý lze dosíci jen užívá-li se prostředků na ochranu rostlin, které prodávají a jejichž užívání mají propagovati poradny, které se mají zříditi v jednotlivých místech. Táží se pak zemědělců, chtějí-li se dáti do služeb této věci a jsou-li ochotni působiti jako poradci. Souhlasí-li zemědělci, dá se jim prý k disposici skřínka, ve které se mají přechovávati prostředky na ochranu rostlin, a mimo to se jim prý vydá emailový štítek s nápisem "Místní poradna pro potírání škůdců rostlin", aby se již na venek mohlo upozorniti na to, že je zde místní poradna.

Při tomto postupu jde firmám a jejich zástupcům jen o to. aby zemědělcům, na které padnou, zcela potměšile hodili na krk pokud možno nelivětší množství přípravků na ochranu rostlin, které se jim snad nezasílají do komise, nýbrž stran kterých se zemědělci považují za pevné kupce. Aby toho dosáhli, nutí zemědělce podpisovati listiny, jejichž obsah se označuje za nepodstatný a také se zemědělcům při podpisu zakrývá. Jinak by žádný zemědělec, kdyby dobře znal obsah objednacích lístků a závazky z toho vyplývající, nebyl ochoten je podepsati.

Pro podepsané rolníky jest to velké překvapení, když po návštěvě zástupce firmy se jim odpovědi potvrzuje učiněná objednávka a oznamuje se jim dodávka přípravků na ochranu rostlin. Již ze lstivě vylákaného podpisu rolníků lze usuzovati na úmyslný podvod, neboť domněle objednaných přípravků jest často tolik, že by celá pokolení zemědělců několika vesnic sotva je mohla spotřebovati. Ale očekávati od rolníků, že budou přípravky prodávati, znamená, že se zemědělci odtají v rozporu s ustanoveními živnostenského zákona, neboť živnostenský řád zakazuje jakoukoliv neoprávněnou obchodní činnost. O těchto souvislostech firmy vědí. Přes to jejich zástupci vyhledávají zemědělce a zaplétají je do závazků, které jsou spojeny s peněžními výdaji a které mimo to mohou zemědělce uvésti i do sporu se zákonem. Takovýto postup jest trestný a nutno na něj upozorniti veřejnou správu.

Jak rafinovaně jednají příslušné firmy, dokazuje firma Armin Braun v Praze-XII., Korunní 183, která si přisvojila název "Zemědělská poradna pro potírání škůdců" a která prostřednictvím svých agentů navazuje spojení se zemědělci způsobem výše vylíčeným. Tato firma jest obchodním zastupitelstvím Bohumínských chemických továren, akciové společnosti v Novém Bohumíne, která vyrábí v rozličných formách mořidla osiva »Abavit, Betanol, Kalimat), přípravky na ochranu rostlin (Platasan, Drepin, Sulikoll, Arsokoll, Morbafin), prostředky na potíráni plevele (Rapnanit) atd. Firma a její agenti se pokoušejí jednotlivým zemědělcům, kterým slíbili skřínku a propůjčení názvu »Poradna«, hoditi na krk značné množství přípravků, které prodávají a tím pobuřují zemědělce neorientované o stavu věci a způsobují jim velké útraty, poněvadž zemědělci, aby se vyprostili z poměru k firmě Braunově, částečně se obracejí o pomoc k advokátům a také se pokoušejí zbaviti se firmy zaplacením odbytného. O jaké hodnoty zboží jde, dokazují tyto případy, v nichž z podnětu firmy Braunovy byly dodány prostředky na ochranu rostlin.

Tak měli převzíti

Antonín Kramer ve Štokově číslo 38, pošta Svatý Kříž, zboží za 9. 480 Kč. Dále měli zemědělci

Václav Nowak z Pňovan číslo 43, pošta Ulice, Jan Biebl z Víchova, pošta Černošín, Petr Kellner z Otročina číslo 3, pošta Svojšín, Jan Pitka ze Kšice. pošta Stříbro, Václav Kalup z Únehle, pošta Stříbro, Jan Paul z Těchlovic, pošta Stříbro, Václav Pottisch z Vlkýše, pošta Svojšín, Josef Jirat z Hněvnice, pošta Heřmanova Huť, převzíti přípravky, které v každém jednotlivém případě byly účtovány asi na 8. 000 Kč, úhrnem asi 60. 000 Kč.

Rolníku Vojtěchu Bayerovi z Horní Jadruže, pošta Svatý Kříž, pokusila se táž firma rovněž hoditi na krk větší množství svých přípravků.

Rolník Zeptnik z Cebivě, okres Stříbro, který byl s touto firmou ve spojení, pokusil se vyváznouti zaplacením 2. 000 Kč, ačkoliv za své peníze vůbec nic od ní nedostal.

Ve zmíněných případech, jejichž počet však není ještě vyčempán, byly polem činnosti firmy Braunovy západní Cechy. Proti ní došly stížnosti i z jiných částí Čech. Ukazuje se, že četné podniky, předstírajíce neexistující doporučení zemědělských sborů a ministerstva zemědělství, stále ještě mohou bez námahy dělati výnosné pro sebe obchody a tím zemědělce poškozovati, činnosti takových bezohledných firem jest rychle nutno udělati přítrž a soukromým firmám vůbec zakázati označovati se jako "Zemědělská poradna", což projevuje úřední ráz.

Se zřetelem na tyto vývody tážeme se vlády:

1. Je-íi ochotna dáti vyšetřili výše uvedené případy poškozování zemědělců a učiniti opatře-

ni, aby se učinila přítrž zmíněnému nepoctivému postupu,

2. Je-li ochotna naříditi, že užívání názvu "Zemědělská poradna" jest vázáno určitými předpoklady a úředním povolením,

3. Je-li ochotna platná ustanovení zákonů doplniti tím, že se před firmami, které chtějí uzavírati obchody způsobem výše zmíněným, bude úředně varovati?

V Praze dne 30. října 1933.

Windirsch, Scharnagl,

Oehlinger, Bobek, Greif, dr. Luschka, dr. Hodina, Bohm, Wagner, A. Kohler, Platzer, Krampe, dr. Mayr-Hartlng, Heller, Giäsel, dr. Petersilka, Halke, Zajíček, Viereckl, Kunz, Fritscher, Zierhut

2376/IV (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů ministrovi financí

o stížnostech rolníků z obce Heřmanic, poškozených krupobitím v roce 1929, na německo-jablonskou berní správu, že ustanovujíc paušatovanou daň z obratu nepřihlížela náležitě ke škodě, kterou utrpěli.

Dne 4. čenvence 1929 sneslo se nad územím katastrální obce Heřmandoe v berním okrese německo-jablonském mocné krupobití, jímž právě dozrávající obilniny byly většinou zničeny. Z polovice veškeré obilní plochy bylo zničeno 80 až 90%. Krupobití poškodilo také velmi značně brambory a řepu a rovněž tak byly poškozeny jetele a louky, které pro vysokou vrstvu krup ihned odumřely a nedaly se již po druhé sekati. Poněvadž kroupy zničily obilí, mnoho zemědělců musilo nakoupiti osivo k seti a obilí pro vlastni potřebu. Škody způsobené na polích byly včas vyšetřeny a zjištěny místní a okresní komisi, ustanovenou ve vládních nařízeních číslo 74/1928 a 75/1928, a zahájeny nutně kroky, aby se dosáhlo podpor při živelních pohromách obou obou vládních nařízení. Tímto zákrokem se dosáhlo, že rolníkům postiženým krupobitím byla poskytnuta

podle vládního nařízeni číslo 75/1928 Sb. z. a a podpora 6000. - Kč a podle vládního nařízeni číslo 74/1928 Sb. z. a n. bylo povoleno 111 zemědělcům vrácení 15. 867. - Kč na daních.

Zemědělci postižení krupobitím použili však také ustanovení obsažených ve vyhlášce ze dne 27. května 1930, číslo 69 Sb. z. a n., vydaných ve prospěch zemědělců, prokazatelně značně poškozených živelními pohromami v roce 1929, o paušalováni daně z obratu u drobných zemědělců v Čechách a proto podali včas u berní správy v Německém Jaiblonném žádosti o snížení paušalované daně z obratu. Výsledek tohoto zakročeni byl naprosto neuspokojivý, takže proti nedostatečné míře slev paušalované daně z obratu, povolených německo-jablonskou berní správou, byla v řádné lhůtě podána odvoláni. Tyto stížnosti však německo-jablonská berní správa "tiako nepřípustné" odmítla rozhodnutím ze dne 26. září 1933, číslo j. X-E (?) 1930 s odkazem na "ustanovení odstavce 16, nařízení (?) ministerstva financí ze dne 17. června 1925, číslo 153 Sb. z. a n., ve zněni nařízení (?) ze dne 27. května 1930, číslo 69 Sb. z. a n. Mimo to byla ještě připojena poznámka, že oproti tomuto rozhodnutí další opravný prostředek v instančním pořadí jest nepřípustný.

Za doručeni úplně zamítavých rozhodnutí musili adresáti vesměs zaplatiti poštovné po l Kč.

Nelze předpokládati, že svrchu uvedeným rozhodnutím má býti věc pro vždy skoncována, a

to tím méně, když se ve vyhlášce číslo 153/1925 Sb. z. a n., o možnosti snížiti paušalovanou daň z obratu výslovně uvádí:

»Naproti tomu zemědělcům, kteří živelními pohromami byli prokazatelně v roce 1924 značně poškozeni, ......může berní správa po dohodě se zástupci, jmenovanými hospodářskými organisacemi zemědělskými z obce a okresu stanovití daň přiměřeně nižším obnosem než jaký odpovídá průměrnému čistému katastrálnímu výnosu v těchto obcích. "

Stejné ustanovení opakuje se ovšem i ve vyhlášce číslo 69/1930.

V obou vyhláškách jest ovšem uvedeno slovo »může«, čímž snížení paušalované daně z obratu jest ponecháno volnému uvážení berní správy. Že však přece i úředníci némecko-jaiblonské berní správy uznali oprávněni, aby se přihlíželo k zemědělcům z Heřmanic, poškozeným krupobitím, dokazuje i návrh okresní komise podle vládních nařízení čís. 74/1928 a čís. 75/1928 Sb. z. a n., neboť v těchto nařízeních jest ustanoveno, že v okresních komisích musí býti zastoupeny také příslušné berní správy.

Jak oprávněné byly žádosti zemědělců z Heřmanic o sníženi paušalované daně z obratu, vysvitá z níže uvedeného seznamu zemědělců poškozených krupobitím dne 4. července 1929, jimž nebyly poskytnuty dostatečně úlevy. K jednotlivým jménům jest připojena výměra polí a luk poškozených živelní pohromou a rovněž i výše škody vyjádřená v procentech:

Jméno zemědělce	Čís. domu	Plocha poškozených polí a luk v ha	Utrpěná škoda v procentech
František Scharfen	1	6. 45	54
František Prokop)	2	24. 44	35
František Schäfer	4	8. 35	51
František Glathe	7	13. 35	34
Františka Prokopová	9	16. 97	34
Václav Dittrich	12	16. 54	36
Josef Prokop	13	5. 42	38
Josef Glathe	20	17. 15	40
Berta Hornová	21	9. 59	40
Karel Hofner	26	6. 04	36
Antonín Gurlich	34	18. 15	37
Antonín Schäfer	44	15. 60	33
Anna Wernerová	45	10. 02	36
Antonín Schäfer	49	4. 12	35
František Schäfer	53	18. 37	51
Antonín Lehmann	54	19. 38	51
Rudolf Lehmann	56	11. 12	48
Emilie Kůnstnerová	61	17. 12	48
Josef Prokop	62	17. 51	48
Jindřich Lehmann	63	11. 08	44
Václav Scharfen	71	21. 89	40
František Jahne	81	16. 11	36
Max Wobisch	82	14. 45	37
František Vogt	83	15. 69 '	37
Václav Jahne	84	11. 21	38
Antonín Lehmann	87	6. 97	33
Antonín Forsrter	88	6. 50	30
Josef Taubmann	92	4. 90	30
Adolf Steier	111	4. 98	32
Vilém Hanig	117	9. 87	31
Jindřich Patzelt	119	15. 59	32
Antonín Kunstner	130	15. -	30
Antonín Glanz	133	9. 53	31
Josef Gurlich	137	17. 58	32
Antonín Schäfer	141	16. 06	31
Josef Schroter	142	2. 78	40
Rudolf Schanfen	146	12. 75	34
Vádaw Wendler	153	3. 75	33
Adolf Jaksch	155	4. 94	39
Marie Gurlichová	157	16. 30	41
Antonín Prokop	158	6. 13	50
Gustav Thaun	163	4. 92	45
Karel Vogt	165	10. 86	32
Anna Sprengerová	167	5. 74	40
František Reichelt	169	4, 11	35
Jan Prokop	170	9. 75	55
Václ. Zimmermann	173	23. 77	51
Antonín Gurlich	175	11. 63	51
Antonín Teumer	176	14. 98	50
Václav Mildner	179	11. 06	52
Anna Steierová	189	9. 50	50
Anna Kunstnerová	196	14. 65	30
Jindrách Werner	212	18. 96	33
Vilém Gäntner	225	4. 18	29
Karel Graf	234	10. -	33
Antonín Prokop	236	10. 90	43

Dovolávajíce se svrchu uvedených vývodů, tážeme se pana ministra financí, je-li ochoten naříditi, aby rozhodnutí němecjco-jablonské berní správy, vydané ve věci paušalování daně z obratu zemědělců poškozených krupobitím dne 4. července 1929 z obce Heřmanic v okrese německo-

jablonském, bylo přezkoumáno, aby se zemédělcům dostalo úlevy, jaká jim skutečně přísluší, uvážíme-li výši utrpěné Škody?

V Praze dne 3. listopadu 1933.

Windirsch,

Heller, Oehlinger, dr. Petersilka, Kunz, Bohm,

Wagner, Gläsel, dr. Luschka, Zajiček, Krumpe,

Greif, Bobek, Platzer, Halke, dr. Mayr-Martlng,

Zierhut, Viereckl, A. Kohler, dr. Hodina,

Fritscher, Scharnagl.

2376/V (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů vládě

o prováděni zemědělských prací v den státního svátku (28. října).

Dne 7. ledna 1926 byla jako tisk číslo 49/VII ve stejné věci podána ministrovi vnitra (tato interpelace:

Zákonem ze dne 3. dubna 1925, čislo 65 Sb. z. a n., byl den 28. října postáván na roveň s neděli, kdy zajisté živnostenské a průmyslově práce máji odpočívati. Jinak jest tomu však v zemědělství, které, když toho vyžadují poměry, také v neděli musí vykonávati nutné práce nejen doma a ve chlévech, nýbrž také venku na polích a lukách. Prací v neděli jest však zvláště tenkrát zapotřebí, když v obdobích nutné práce pro nepříznivé počasí, trvající po celé týdny, všechny práce venku musily býti zastaveny a když blížící se zima mimo to nabádá ke spěchu při úpravě polí a výsevu. Pak dlužno, když to jen trochu jde, využíti každé minuty také v neděli, aby se dodělaly opožděné polní práce.

Také nepříznivé počasí na sklonku léta a na podzín minulého raku 1925 celé týdny znemožňovalo rolníkům, aby dodělali své práce a proto se musili snažiti, aby také v neděli a ve svátek dohonili opožděné práce. Při tom musilo se v mnohých krajích pracovati také 28. řijna. Četná četnická velitelství, na př. v okrese chrastavckém, považovala to za snižováni státního svatbu a pracující rolníci musiti se z toho odpovídati. Dosud sice nevíme, že by byli rolnici potrestáni, avšak kromě zbytečného rozčilování musili znovu zanedbati práci, jelikož byli vyslýcháni. Jest to tím citelnější, poněvadž tito rolníci jako drobni rolníci musí sami konati všechny práce a nevyužité (pracovní hodiny byly pro ně bez náhrady ztraceny.

Aby rolnictvo bylo příště uchráněno před takovým týráním, tážeme se pana ministra vnitra, je-li ochoten vydati pokyny, aby se zemědělské práce dne 28. října posuzovaly právě tak, jak to dosud bylo zvykem u nedělních prací?«

Na tuto interpelaci nedošla odpověď, ačkoliv by bylo bývalo důležité obeznámiti se s výkladem zákonných ustanovení. Jest ho zapotřebí již proto, aby zemědělské obyvatelstvo bylo přesně informováno, jaké zemědělské, práce smí dne 28. října vykonávati a jakých musí zanechati. Přesného pokynu jest však i proto zapotřebí, aby úřední orgány (četnictvo a státní policie) postu* povály toho dne podle jednotných hledisek a nebránily snad zemědělcům vykonávati naléhavé práce.

V § 3 zákona číslo 65/1925 Sb. z. a n. se praví:

»Pro den 28. října platí veškerá ustanoveni o nedělích. «

Všeobecně jest známo, že v horských krajinách, ve kterých pro klimatické poměry jest sklizeň všech polních plodin zpravidla opožděná, čímž se velice oddaluje i vykonání všedi podzimních polních prací, zvláště se opozdí hnojení a orání. Orání má zvláště letos na podzim velký význam. poněvadž se pri něm ničením hnízd polních myší potírá katastrofální pohroma způsobená polními myšmi.

Aby bylo možno zmoci všechny důležité práce ještě než nastane zima, která někdy přichází velmi časně, musí se využíti všech dnů i nedělí a svátků. Toto využití času jest důležitě zvláště v drobných zemědělských podnicích, jichž jest v horských krajinách většina a ve kterých skoro bezvýjimečně konají všechny práce zemědělci a členově jejich rodiny bez cizí pomoci.

l letos roku 1933 musili četní zemědělci dne 28. října, o němž bylo počasí velmi příznivé, zabývati se svou prací, poněvadž naléhavé práce, způsobené nepříznivými poměry, je donutily doháněti mnoho opožděných prací a poněvadž po 28. říjnu byla neděle. Dne 29. října (v neděli), kdy pršelo, musily býti zemědělské práce venku zastaveny a rovněž dne 30. října, kdy bylo chladno a padal sníh. Ostatně bylo ad té doby počasí stále proměnlivé a převážně deštivé.

Ukazuje se zvlášť v tomto případě, že rolník jest otrokem své hroudy. Četní zemědělci byli by se dne 28. října raději zřekli vykonávání polních prací a byli by rádi šli s ostatními svátečně naladěnými lidmi do měst. Hospodářství je však donutilo zůstati doma a ve službě veškerenstva konati práce, za které jest mzda velmi skromná a často i nejistá. Když tedy zemědělci, donuceni povahou věcí, konali svou práci, není to jistě znesvěcení 28. řína, nýbrž práce právě toho dne měla se, pokud jde o loyálně cítící, státu věrné zemědělce, považovati za obět, kterou musili přinésti především v zájmu celku. Jest tedy nevhodné z práce zemědělců ve státní svátek vyvažovati zlý úmysl, jak se o to pokoušeli v některých krajinách.