Article XXIV.

1. Les navires de l'une des Parties Contractantes qui se rendent dans un port de l'Autre, soit pour y compléter leur cargaison à destination de l'étranger, soit pour y débarquer tout ou partie de leur cargaison en provenance de l'étranger - un transbordement direct étant également admis - pourront, en se conformant aux prescriptions des lois et règlements respectifs, conserver la partie de leur cargaison à destination d'un autre port de cette Partie Contractante ou d'un autre pays, et ils pourront la réexporter, sans payer pour cette partie de leur cargaison des taxes. Ces dernières ne seront pas supérieures à celles auxquelles sont ou seront soumis les navires nationaux ou ceux d'un tiers pays.

2. Sous les mêmes conditions ils pourront se rendre d'un port à un autre de la même Partie Contractante, soit pour y débarquer les passagers en provenance de l'étranger, soit pour y embarquer les passagers à destination de l'étranger.

Article XXV.

1. Les navires, compagnies de navigation ou entreprises d'émigration de l'une des Parties Contractantes bénéficieront dans les ports et le territoire de l'autre Partie, pour tout ce qui concerne le transport des émigrants provenant de leur territoire ou y ayant passé en transit et s'embarquant dans leurs ports, du même traitement que les navires, compagnies de navigation et entreprises d'émigration de la nation la plus favorisée.

2. Le présent article n'affecte toutefois en rien les dispositions des lois et règlements relatifs aux conditions à remplir soit pour l'autorisation du transport des émigrants, soit pour l'établissement d'agence par ces compagnies de navigation ou entreprises d'émigration.

Article XXVI.

1. La nationalité des navires sera reconnue réciproquement conformément aux lois et règlements de chacune des Parties Contractantes, d'après les documents et patentes se trouvant à bord et établis par les autorités compétentes de chaque Etat.

2. Sauf le cas de vente judiciaire, les navires de l'une des Parties Contractantes ne pourront être nationalisés dans l'autre, sans une déclaration de retrait de pavillon délivrée par l'autorité de l'Etat dont ils relèvent.

článek XXIV.

Námořní lodi jedné smluvní strany, které vjíždějí do přístavu druhé strany, buď aby doplnily svůj náklad určený do ciziny, nebo aby tam vylodily celý náklad nebo část svého nákladu, který přichází z ciziny, při čemž je povoleno i přímé překládání, mohou podržeti, zachovávajíce platné zákony a nařízení, onu část svého nákladu, která je určena do některého jiného přístavu této smluvní strany nebo některého jiného státu a mohou ji opět vyvézti, aniž budou platiti za tuto část svého nákladu dávky. Tyto nebudou vyšší nežli ty, jimž jsou nebo budou podrobeny domácí lodi nebo lodi některého třetího státu.

2. Za týchž podmínek se mohou plaviti z jednoho přístavu do druhého téže smluvní strany buď, aby tam vylodily cestující přicházející z ciziny, nebo aby tam nalodily cestující, kteří cestují do ciziny.

článek XXV.

1. S námořními loďmi, plavebními společnostmi nebo vystěhovaleckými podniky jedné smluvní strany bude se nakládati v přístavech a na území druhé strany ve všem, pokud jde o dopravu vystěhovalců, kteří přicházejí z jejího území nebo jím projeli a naloďují se v jejích přístavech, jako s loďmi, plavebními společnostmi a vystěhovaleckými podniky státu, požívajícího nejvyšších výhod.

2. Tímto článkem nejsou nikterak dotčena ustanovení zákonů a nařízení o podmínkách, kterým je podrobeno buďto oprávnění k dopravě vystěhovalců, nebo ke zřizování jednatelství těmito plavebními společnostmi nebo vystěhovaleckými podniky.

článek XXVI.

1. Národnost námořních lodí bude se vzájemně uznávati podle zákonů a nařízení každé smluvní strany podle průkazů a lodních listin, jsoucích na palubě a vyhotovených příslušnými úřady každého státu.

2. Vyjma případ soudního prodeje, nemohou se státi lodi jedné smluvní strany loďmi druhé strany bez prohlášení o odnětí vlajkového práva, jež bylo vydáno úřadem státu, jemuž lodi náležejí.

3. Jusqu'à la conclusion d'un accord spécial pour la reconnaissance réciproque des certificats de jaugeage, les navires de chacune des Parties Contractantes ne seront assujettis dans les ports de l'Autre à aucune nouvelle opération de jaugeage et le payement des droits et taxes de navigation sera effectué d'après les certificats de jaugeage délivrés par les autorités compétentes du Pays dont les navires battent le pavillon, si ces certificats sont établis conformément aux règles fixées par la Commission européenne du Danube ou celles prescrites par la Compagnie du Canal Suez.

4. Les règles et prescriptions de la législation nationale concernant l'équipement, l'aménagement et les conditions de sécurité des navires, appliquées par chacune des Parties Contractantes seront également reconnues dans les ports de l'autre Partie.

Article XXVII.

En ce qui concerne la navigation sur les fleuves internationaux les Parties Contractantes appliqueront dans leurs relations mutuelles les dispositions de la Convention et du Statut de Barcelone du 20 avril 1921 sur le régime des voies navigables d'intérêt international et de la Convention du 23 juillet 1921 établissant le Statut définitif du Danube.

Article XXVIII.

Les dispositions de la présente Convention ne s'appliquent pas à la navigation dans les eaux intérieures ne faisant pas partie d'un réseau fluvial internationalisé.

Article XXIX.

Le règlement concernant le trafic vétérinaire entre les deux Parties Contractantes (Annexe G) fait partie intégrante du présent Traité.

Article XXX.

1. Si des contestations surgissaient entre les Parties Contractantes au sujet de l'interprétation ou de l'application des dispositions dit présent Traité, le litige, si l'une des Parties en fait la demande, sera soumis à la décision arbitrale.

2. Le tribunal arbitral sera constitué pour chaque différend de telle manière que chacune des Parties commettra pour arbitre une personne appropriée, choisie parmi ses ressortissants, et que les Parties Contractantes choi-

3. Až do sjednám zvláštní dohody o vzájemném uznávání výměrných listů, nebudou námořní lodi žádné smluvní strany v přístavech druhé strany podrobeny jakémukoliv novému výměrnému řízení, a placení plavebních poplatků a dávek bude provedeno podle výměrných listů vydaných příslušnými úřady státu, jehož vlajku loď nese, byly-li tyto výměrné listy vydány podle pravidel stanovených Evropskou dunajskou komisí nebo Společností suezského průplavu.

4. Pravidla a předpisy domácího zákonodárství o výstroji, zařízení a bezpečnostních opatřeních námořních lodí, používané každou smluvní stranou, budou se rovněž uznávati v přístavech druhé strany.

Článek XXVII.

Při plavbě na mezinárodních řekách budou smluvní strany používati ve vzájemných stycích ustanovení úmluvy a Statutu o režimu vodních cest mezinárodního významu, sjednaných v Barceloně dne 20. dubna 1921 a úmluvy ze dne 23. července 1921, zřizující konečný mezinárodní statut dunajský.

Článek XXVIII.

Ustanovení této smlouvy nevztahují se na plavbu ve vnitrozemských vodách, které nepřináležejí ke zmezinárodněné říční síti.

článek XXIX.

úpravy veterinárních styků mezi oběma smluvními stranami (příloha C) tvoří nedílnou část této smlouvy.

článek XXX.

1. Vzniknou-li mezi smluvními stranami spory o výklad nebo o použití ustanovení této smlouvy, bude spor, požádá-li o to jedna smluvní strana, předložen rozhodčímu rozhodnutí.

2. Rozhodčí soud bude sestaven pro každý spor tak, že každá strana ustanoví jednu vhodnou osobu, zvolenou z jejich příslušníků, za rozhodce a že smluvní strany zvolí za vrchního rozhodce příslušníka třetího státu,

siront comme surarbitre un ressortissant d'un tiers Etat. Les Parties Contractantes se réservent de s'entendre, à l'avance et pour une période déterminée, sur la personne du surarbitre à nommer le cas échéant.

3. Au premier cas d'arbitrage, le tribunal arbitral siégera dans le territoire de la Partie défenderesse, au second cas, dans le territoire de l'autre Partie Contractante et ainsi de suite alternativement dans le territoire de l'une ou de l'autre Partie. La Partie sur le territoire de laquelle le tribunal arbitral devra se réunir désignera le lieu du siège. Elle aura la charge de fournir les locaux, les employés de bureau et le personnel de service nécessaire pour le fonctionnement du tribunal. Le tribunal sera présidé par le surarbitre. Les décisions seront prises à la majorité des voix.

4. Les Parties Contractantes s'entendront le cas échéant ou une fois pour toutes, sur la procédure du tribunal arbitral. A défaut d'une telle entente, qui devra intervenir dans un délai de deux mois, la procédure sera réglée par le tribunal arbitral lui-même. La procédure pourra se faire par écrit, si les deux Parties seront d'accord à ce sujet.

5. En ce qui concerne la citation et l'audition des témoins et des experts, les autorités de chacune des Parties Contractantes prêteront, sur la réquisition du tribunal arbitral à adresser au Gouvernement respectif, leur assistance judiciaire de la même manière qu'aux réquisitions des tribunaux civils du Pays.

Article XXXI.

1. Le présent Traité sera ratifié et les instruments de ratification en seront échangés aussitôt que faire se pourra.

2. Il entrera en vigueur quinze jours après l'échange des ratifications.

3. Toutefois, les deux Gouvernements pourront s'entendre pour sa mise en vigueur anticipée si leurs législations respectives les y autorisent.

4. Le présent Traité aura une durée de deux années à partir du jour de son entrée en vigueur.

5. Si la dénonciation par l'une des Parties Contractantes n'a pas eu lieu trois mois avant l'expiration dudit délai, le présent Traité sera prorogé par tacite reconduction et restera en vigueur tant qu'il n'aura pas été dénoncé, la dénonciation devant produire ses effets trois mois après la date de sa notification.

Smluvní strany si vyhrazují, že se dohodnou předem a pro určité období o osobě vrchního rozhodce, jejž by bylo jmenovati, bude-li toho třeba.

3. Rozhodčí soud bude zasedati v prvém sporném případě v území žalované strany, v druhém případě v území druhé smluvní strany a tak střídavě v územích jedné nebo druhé strany. Strana, v jejímž území se má sejíti, označí místo jeho sídla. Má povinnost pečovati o místnosti, kancelářské síly a služební personál potřebný pro působnost soudu. Vrchní rozhodce předsedá soudu. Rozhodnutí se stanou většinou hlasů.

4. Smluvní strany dohodnou se o zřízení rozhodčího soudu pro případ o který jde nebo jednou pro vždy. Nebude-li takové dohody, která musí býti uskutečněna ve lhůtě dvou měsíců, upraví řízení rozhodčí soud sám. Řízení může býti písemné, dohodnou-li se o tom obě strany.

5. Pokud jde o zvaní a výslech svědků a znalců, úřady obou smluvních stran poskytnou na žádost rozhodčího soudu, kterou třeba říditi na dotyčnou vládu, svoji právní pomoc týmž způsobem jako dožádáním domácích civilních soudů.

Článek XXXI.

1. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny co nejdříve.

2. Vstoupí v platnost 15. dne po výměně ratifikací.

3. Obě vlády mohou se však dohodnouti o jejím dřívějším uvedení v platnost, jestliže jejich příslušná zákonodárství je k tomu opravňují.

4. Tato smlouva bude platiti dva roky ode dne, kdy vstoupí v platnost.

5. Jestliže tato smlouva nebude vypovězena jednou smluvní stranou tři měsíce před uplynutím této lhůty, bude mlčky prodloužena a zůstane v platnosti tak dlouho, dokud nebude vypovězena, při čemž výpověď bude účinkovati po třech měsících od doby učiněného oznámení.

En foi de quoi, les Plénipotentiaires respectifs ont signé le présent Traité et y ont apposé leurs sceaux.

Fait en double exemplaire à Prague le 29 Août mil neuf cent trente trois.

Dr. Jul. Friedmann m. p. C. Watschoff v. r.

Dr. Jul. Friedmann v. r. C. Watschoff m. p.

čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tuto smlouvu a přitiskli své pečetě.

Dáno v Praze, dvojmo, dne 29. srpna 1933.

An nexe A.

Příloha A.

Annexe B.