§ 4a. Československá pošta.

účtárny v důsledku prováděné reformy účtování (454. 381. 80 Kč příjmy od telefonních účastníků z minulých let, 918. 000 Kč předem zaplacené předplatné pro příští léta, 123. 030. 08 Kč uznávací poplatky z minulých let, 614. 700 Kč výtěžky za telefonní seznamy a inserci v telefonních seznamech pro příští rok).......... 2, 110. 111. 88 Kč,

o náklad na úpravu pensí v r. 1932 podle zákona

č. 70/1930 částka........... 375. 692. 20 Kč,

o nižší úhradu nákladu na staropensisty od ministerstva financí (z 5'7 mil. Kč na 5'4 mil. Kč

a o rozdíl na přechozích hodnotách proúčtovaných z titulu zásob paliva ve prospěch roku 1931 a na vrub roku 1932......... 131. 256. 10 Kč 12, 118. 105. 30 Kč;

b) u poštovního provozu automobilního: o částku..............17, 039. 160. 90 Kč,

jež byla zúčtována na vrub roku 1932 a která značí ztráty poštovního provozu automobilního za r. 1927 a 1928 po kompensaci se ziskem za r. 1926 (11, 086. 804. 50 Kč) a příspěvek na investice poštovního provozu automobilního za rok 1927 (5, 952. 356'40 Kč), poskytnutý poštovním, telegrafním a telefonním provozem, dále o hodnotu v roce 1932 dodatečně zjištěných pochybných pohledávek, vykázaných v letech předchozích neoprávněně jako likvidní........ 682. 624. 30 Kč,

o rozdíl mezi výtěžky z vyřaděných majetkových součástí, proúčtovanými v r. 1931 a 1932, kterýžto rozdíl značí přibližně výtěžky z let předchozích ............... 2, 640. 816. 50 Kč

a o rektifikaci odpisů, provedenou v r. 1932, v důsledku rektifikace zakládacích aktív.... 306. 065. 65 Kč 20, 668. 667. 35 Kč.

Po této úpravě jeví se v hospodaření r. 1931

ztráta...................... 1, 514. 422. 20 Kč,

která vyplývá ze zisku poštovního, telegrafního

a telefonního provozu.................(+ 16, 285. 395'50 Kč

a ze ztráty poštovního provozu automobilního........-17, 799. 817'70 Kč.

Z porovnání takto upravených finančních výsledkůzarok 1931 svýsledkyzarok 1932 vyplývá, že finanční výsledky čsl. pošty se za rok 1932 proti roku 1931 zhoršily u poštovního, telegrafního a telefonního provozu o....................69, 599. 749. 35 Kč

a u poštovního provozu automobilního o........... 4, 653. 281'05 Kč,

t. j. celkem o, ................... 74, 253. 030. 40 Kč.

Toto velmi značné zhoršení hospodářských výsledků u poštovního, telegrafního a telefonního provozu bylo způsobeno hlavně rapidním poklesem nejdůležitější výnosové složky, t. j. příjmů z poštovních poplatků, jak již bylo vpředu i provozně-statisticky prokázáno.

S hlediska rozpočtově-kontrolního (při porovnání realisovaných účinů s příslušnými rozpočtovými částkami) dlužno uvážiti toto:

§ 4a. Československá pošta.

Podle účtu ztráty a zisku skončilo hospodaření v r. 1932 - jak

již bylo řečeno - ztrátou............... 75, 767. 452'60 Kč.

Při prostém srovnání tohoto hospodářského výsledku s rozpočtem,

jímž byl očekáván zisk................ 39, 210. 400. - Kč,

projevovalo by se zhoršení v celkové částce......... 114, 977. 852'60 Kč.

Vezme-li se však v úvahu, že celkové příjmy čsl. pošta zůstaly za příjmy, očekávanými rozpočtem, o...........186, 001. 835'73 Kč,

dále že bylo nutno na vrub hospodaření poštovního provozu automobilního proúčtovati zmíněný již nepreliminovaný výdaj v částce.. 17, 039. 160'90 Kč a že toliko na rádné odpisy nedostávalo se z rozpočtené částky... 8, 089. 690'50 Kč,

vyplývalo by zhoršení rozpočteného výsledku o........ 211, 130. 687'13 Kč.

Projevilo-li se naproti tomu skutečné zhoršení částkou... 114, 977. 852. 60 Kč,

jest to důkazem toho, že pronikavým sníženímvýdajů docílilo se značného zmírnění nepříznivého hospodářského výsledku, t. j. celkem o...................... 96, 152. 834. 53 Kč.

Vzhledem k tomu, že v důsledku usnesení vlády o nevyplacení vánočního příspěvku nebyl realisován rozpočtený výdaj v částce. 29, 082. 550. - Kč,

byly výdaje podniku čsl. pošta za r. 1932 sníženy

interními úspornými opatřeními cca o částku 67, 070. 284'53 Kč.

Tohoto značného snížení výdajů bylo dosaženo v největší míře tím, že správa podniku vzhledem k nejistotě vývinu hospodářské situace, jež uváděla v pochybnost kalkulaci očekávaných příjmů, z opatrnosti neuvolnila jednotlivým poukazovacím úřadům rozpočtem stanovené výdajové kvóty předem v celém rozsahu, nýbrž postupně na základě čtvrtletních hospodářských plánů, upravovaných podle příjmových výsledků uplynulých měsíců, povolujíc toliko výdaje k udržení provozu bezpodmínečně nutné. Uplatnila tudíž poštovní správa již v hospodářství r. 1932 z vlastní iniciativy v podstatě totéž, co bylo na r. 1933 stanoveno vládním usnesením pro hospodaření ve státní správě vůbec.

Obdobný postup byl dodržován i ve výdajích investičních, jež byly

na r. 1932 sice preliminovány celkem částkou.........194, 958. 500. - Kč,

ve skutečnosti činily však toliko..............126, 025. 531. 70 Kč.

Úhrada investičních výdajů byla provedena vlastními pohotovými prostředky, a to:

a) stavebními příspěvky...............10, 071. 273. 75 Kč,

b) amortisačními a automatisačními příspěvky......31, 286. 839. 20 Kč,

c) přechodně z prostředků, nastřádaných odpisy....... 84, 667. 418. 75 Kč,

úhrnem... 126, 025. 531. 70 Kč.

§ 4b. Poštovní spořitelna. § 4b. Poštovní spořitelna.

Ve srovnání s předcházejícími roky, jež se vyznačovaly pronikavými reformami v organisačním vývoji Poštovní spořitelny, jest rok 1933 charakterisován drobnou organisační prací, jež se snaží doplňovati dosavadní zařízení v rámci zákonem vymezené působnosti a zlepšovati podle získaných zkušeností novou pracovní organisaci tak, aby bylo docíleno vyššího výkonu při současném zlepšování jeho kvality.

Platí to v prvé řadě o šekové službě, kde se výsledek těchto snah projevuje jednak zvýšením v ý k o n n o s t i, ježto na jednoho zaměstnance připadá u pražského ústavu 65. 604 (v roce 1931 57. 312) a u brněnské pobočky 58. 632 (v roce 1931 55. 194) zpracovaných účetních položek, jednak podstatným poklesem závad v účtování, ježto před provedením reformy připadla jedna závada na 430 účetních položek, v roce 1931 na 9. 919 a v roce 1932 jen na 13. 791 položek. Z význačnějších úprav v oboru šekové služby v roce 1932 dlužno uvésti jednak vydání nově upravených tiskopisů pro vlastníky šekových účtů, jednak zahájení přípravných prací pro zamýšlenou změnu poplatkového systému, jež byla pak provedena v roce 1933. Se zřetelem na provedené změny v systému šekové služby připravuje nyní poštovní spořitelna vydání nových pravidel pro šekovou službu. V platebním styku s cizinou bylo v roce 1932 skončeno jednání o službu mezinárodních převodů s Tunisem a tato služba zahájena 1. ledna 1933.

Spořitelní služba, zavedená v roce 1931, doznala vzhledem k své praktické a jednoduché organisaci v roce 1932 dalšího podstatného rozšíření. Na vkladních knížkách projevil se v roce 1932 značný pohyb vkladů, který svědčí o tom, že se na tyto vkladní knížky ukládá mzda, služné a pod., jež se pak postupně během měsíce vybírají. Proto převyšuje ve spořitelní službě počet výplat počet vkladů, vklady připlývají vždy v prvních dnech měsíce a klesají koncem měsíce. Mimořádný pohyb lze pozorovati také v letních měsících, protože vkladní knížka poštovní spořitelny nahrazuje při cestách, vzhledem k filiální organisaci 3. 756 poštovních úřadů, cestovní šek. V rámci spořitelní služby bylo v roce 1932 přikročeno k jednání o o r g a n i s a c i úspor československých vystěhovalou v cizině, a to zatím s Belgií, Francií a Německem. Se šekovými ústavy jmenovaných zemí bylo docíleno dohody, podle níž mohou vystěhovalci ukládati svoje úspory přímo na vkladní knížky poštovní spořitelny, po případě disponovati s těmito úsporami, prostřednictvím šekových účtů otevřených u těchto cizích šekových ústavů. Pravý význam tohoto zařízení může se ovšem projeviti plnou měrou teprve při zlepšení trvajících hospodářských poměrů.

V oboru bankovní služby připravila poštovní spořitelna návrh vládního nařízení, kterým se provádí § 28 zákona o poštovní spořitelně o úschově a správě soudních deposit a úschově a správě hodnot, které náležejí státu nebo právním subjektům veřejné povahy nebo jsou jimi spravovány (t. zv. administrativní deposita), jenž byl již projednán meziministerským připomínkovým řízením. Provedením tohoto vládního nařízení bude docíleno soustředění kauční a depositní služby jmenovaných hodnot, a tím také zjednodušena a zhospodárněna agenda tohoto druhu pro všechny v úvahu přicházející obory státní správy.

Otázka převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni blíží se již svému definitivnímu rozřešení, ježto jednání o vydání části úhrad, t. j. knihovně účtovaných pohledávek, znějících na cizí měnu, jak jsou vypočteny v čl. 9 bodu 5 příslušné úmluvy (č. 230/1926 Sb. z. a n. ), resp. v čl. I. bodu A dodatečné dohody (č. 231/1926 Sb. z. a n. ), jest již skončeno. Jakmile bude moci býti provedena realisace hodnot, jež tvoří úhradu československého pohledávkového bloku, bude možno přikročiti k výplatě pohledávek.

Ve věci převodu těchto pohledávek z hospodaření poštovní spořitelny v Budapešti byly v roce 1932 skončeny práce spojené se zjištěním československého pohledávkového bloku, jenž činí i s připočtenými úroky 133, 445. 301. 19 starých korun. Také tu zbývá ještě projednati vydání, po případě záměnu a realisaci hodnot, jež tvoří úhradu, aby bylo možno provésti proplacení přihlášených pohledávek.

§ 4b. Poštovní spořitelna.

Na činnost poštovní spořitelny jako peněžního ústavu, jenž obstarává peněžní disposice rozsáhlé klientely ze všech vrstev obyvatelstva a zastává zároveň funkci pokladníka státu, má samozřejmé vliv trvající hospodářská tíseň, jež se ovšem projevuje v jednotlivých odvětvích činnosti ústavu různým způsobem.

Rozsah této činnosti v roce 1932 jest zřejmý z následujících statistických dat, resp. připojených přehledů.

Počet šekových účtů k 31. prosinci 1932 činil 114. 228, a byl o 2. 490 vyšší než v roce 1931. Z nich připadá na hlavní ústav 99. 132 a na pobočku v Brně 15. 096 účtů. Na šekových účtech bylo provedeno v roce 1932 celkem 89, 722. 621 vkladů v částce 119. 799, 850. 828. 22 Kč, a 26, 821. 362 výplat v částce 119. 964, 229. 205. 40 Kč, takže celkový obrat činil při 116, 543. 983 položkách 239. 764, 080. 033. 62 Kč. Z toho připadá na hlavní ústav v Praze 102, 999. 813 položek v částce 218. 385, 528. 601. 60 Kč a na pobočku v Brně 13, 544. 170 položek v částce 21. 378, 551. 432. 02 Kč. Počet provedených položek vykazuje proti předcházejícímu roku pokles ze 116, 713. 997 o 170. 014 na 116, 543. 983, dosažený obrat vykazuje vzestup o 5. 699, 868. 084. 83 Kč na 239. 764, 080. 033. 62 Kč. Snížení počtu položek jest důsledkem trvající krise ve výrobních a obchodních odvětvích hospodářského života, zvýšení obratu jest z největší části důsledkem zvýšené účasti státní správy v šekové službě. Z celkového obratu připadá na obrat v hotovosti 71. 693, 408. 026. 85 Kč (proti roku 1931 méně o 3. 758 milionů 449. 211. 28 Kč), a na obrat bez hotových 168. 070, 672. 006. 77 Kč (proti roku 1931 více o 9. 458, 317. 296. 11 Kč). Bylo tudíž v roce 1932 z celkového obratu zprostředkováno 70% platů bez hotových. Pohledávka na šekových účtech činila k 81. prosinci 1932 celkem 1. 762, 997. 105. 95 Kč, t. j. proti roku 1931 méně o 164, 378. 377. 18 Kč.

V mezinárodním platebním styku jeví se značný pokles obratu v důsledku přísných obchodně-politických omezení všech států, úhrnem bylo v tomto styku provedeno 390. 157 položek, t. j. o 124. 664 položek méně než v roce 1931, s obratem 240, 310. 470. 74 Kč, t. j. proti roku 1931 méně o 377, 791. 717. 56 Kč. Na poklesu participuje z největší části služba mezinárodních převodů, jejíž obrat klesl ze 466, 190. 595/25 Kč o 327, 473. 407. 01 Kč na 138, 717. 188. 24 Kč. Platy v hotovosti klesly pouze o 50, 318. 310. 55 Kč ze 151, 911. 593. 05 Kč na 101, 593. 282. 50 Kč.

Při srovnání československé šekové služby se šekovou službou v jiných evropských státech (viz přehled) jest československo počtem šekových účtů za Německem, Francií, Belgií, Japonskem, Nizozemím a Rakouskem na místě sedmém, celkovým obratem po Německu, Francii a Belgii na místě čtvrtém, celkovým počtem provedených položek za Německem na místě druhém, a počtem složek připadajících na jeden šekový účet na místě prvním.

Výsledky, dosažené ve spořitelní službě v roce 1932 nutno považovati za velmi příznivé, ježto neutěšené hospodářské poměry znemožňují zdárnější vývoj tohoto odvětví služby. Počet vydaných vkladních knížek vzrostl z 54. 701 na 111. 517. Vydané vkladní knížky vykazovaly k 31. prosinci 1932 pohledávku 59, 891. 899. 65 Kč proti 26, 471. 682. 30 Kč k témuž dni roku předcházejícího. Během roku bylo na vkladní knížky vloženo 476. 623 vkladů v částce 154, 096. 324. 80 Kč, provedeno 513. 877 výplat v částce 120, 776. 107. - Kč, a docíleno tudíž obratu 274, 872. 431. 80 Kč při 995. 500 položkách. Průměrná pohledávka na jedné vkladní knížce byla k 31. prosinci 1932 537- Kč. Podle jazykového vydání bylo 82. 518 knížek českých s pohledávkou 43, 775. 470. 60 Kč, 12. 850 slovenských s pohledávkou 6, 769. 583. 60 Kč, 14. 544 česko-německých s pohledávkou 8, 335. 113. 55 Kč, 1. 167 slovenskomaďarských s pohledávkou 602. 518. 10 Kč, 390 českoruských s pohledávkou 390. 136. 20 Kč a 48 česko-polských s pohledávkou 19. 077. 60 Kč.

Vliv hospodářských poměrů na bankovní a jinou obchodní činnost poštovní spořitelny jest patrný v prvé řadě z dat o úvěrové činnosti ústavu. Obrat eskontu a lombardu snížil se sice proti předcházejícímu roku o 52, 645. 331. 35 Kč na 2. 631, 712. 56415 Kč, ale svědčí přesto o stálém úvěrovém napjetí, a o značných úvěrových nárocích peněžního trhu. Stav vlastních i cizích deposit ve vlastní, cizí a zvláštní úschově klesl o 105, 272. 914. 31 Kč na 2. 478, 335. 841. - Kč. Bezpečnostních schránek pronajato bylo ke konci roku 661.

§ 4b. Poštovní spořitelna.

Hospodářský výsledek ústavu v roce 1932 dlužno s ohledem na hospodářskou situaci označiti jako příznivý. Docílený čistý zisk 8, 252. 721. 40 Kč jest ve srovnání se ziskem dosaženým v roce 1931 nižší o 1, 063. 216. 85 Kč, proti zisku preliminovanému rozpočtem na rok 1932 částkou 8, 200. 000 Kč jest však vyšší o 52. 721. 40 Kč. Na docíleném zisku participuje hlavní ústav v Praze částkou 7, 992. 505. - Kč a pobočka v Brně částkou 260. 216. 40 Kč.

§ 4b. Poštovní spořitelna.

§ 4b. Poštovní spořitelna.

§ 4b. Poštovná spořitelna.

§ 5. československé státní dráhy. § 5. Československé státní dráhy.

Povšechný obraz provozního roku 1932.

Postup světové hospodářské krise se nezastavil ani v roce 1932. Výrobní a obchodní deprese se ještě zhoršila a nepodařilo se dosáhnouti jednáním o mezinárodní hospodářskou dohodu ať již povahy všeobecné nebo partikulární obnovení nebo podstatnější rozvinutí výměny hospodářských statků, která zůstala obmezena na pole kompensační, a v některých směrech byla ještě více podvázána zostřenými předpisy devisovými. Tím vším trpěl ovšem i železniční provoz, jehož přepravní výkon byl nad to zeslabován soutěží silničních automobilů.

Pro vyřešení vzájemného poměru kolejové a silniční přepravy s hlediska veřejného komunikačního zájmu a součinnosti obou těchto dopravních prostředků byl položen základ zákonem čís. 198/1932 Sb. z. a n. o dopravě motorovými vozidly, účinky tohoto zákona, vydaného ke konci roku 1932, se ovšem v tomto roce ještě neprojevily v provozním a finančním hospodářství železničního podniku, které vykazuje další značné zhoršení proti roku 1931.

Počet vlakových kilometrů, ujetých v roce 1982 nákladními vlaky na státních a státem provozovaných drahách klesl proti roku 1931 o 12 01%, počet hrubých tunových kilometrů o 12357%. Počet dopravených osob byl menší o 9. 73%, váha přepraveného zboží o 2258%. Příjmy z dopravy osob klesly o 14. 95%, tedy více než činí pokles přepravených osob, což se vysvětluje zavedením různých tarifních výhod a slev (jako zlevněné zpáteční jízdenky atd. ). Příjmy za přepravu zavazadel a spěšnin byly nižší o 25 28% následkem menšího cestovního ruchu, zejména z ciziny. Příjmy z přepravy nákladů byly menší o 20 58%. Celkové přepravní příjmy byly nižší o 19. 15%. Provozní rok 1932 skončil bilančním schodkem 891, 732. 310 Kč, který byl uhrazen ve výši 430, 867. 730 Kč z provozovacího vkladu státu a částkou 460, 864. 580 Kč ze státní pokladny.

Ztrátám, vznikajícím poklesem přepravních příjmů, bylo čeleno dalšími úspornými opatřeními ve výdajovém hospodářství, a to jak ve věcném, tak i personálním, a racionelním přizpůsobením provozu k pokleslé dopravní intensitě. Provozní výdaje byly v roce 1932 nižší proti roku 1931 o částku okrouhle 324 mil. Kč. Snížení tohoto bylo dosaženo ovšem též úpravou legislativní, zvláště zastavením výplaty vánočního příspěvku.

Provozní koeficient za rok 1932 činil 115 83%.

Na ryzí investice bylo vydáno v roce 1932 278, 411. 345 Kč, t. j. o 162, 740. 815 Kč méně, než v roce předcházejícím.

Na obnovy staveb, vozidel a ostatního zařízení bylo celkem vydáno 218, 320. 499 Kč, t. j. o 26, 418. 911 Kč více, než v roce 1931.

Udržováni tratí a investiční práce provozní.

Nepříznivá finanční situace železničního podniku vedla k pronikavému snížení veškerých výdajů, tudíž i k snížení výdajů služby stavební a udržovací. Bylo tudíž nutno pronikavěji omeziti především udržovací výdaje oněch zařízení, která s bezpečností provozu přímo nesouvisejí, jako udržování budov, pří jezdních silnic a pod., u nichž možno vystačiti zatím spíše s menšími udržovacími výdaji nežli na př. u svršku, který za všech okolností třeba zachovati ve stavu, zabezpečujícím pravidelný a bezpečný provoz, zvláště při zvyšování jízdních rychlostí a tlaků kol, které přinášejí i zvýšené požadavky.

O využití úsporných možností ve službě udržovací a dohlédací usiluje státní správa železniční vhodnými opatřeními rázu jak technického, tak i administrativního, zejména však započatou reorganisací služby traťové, novou úpravou délek jednotlivých odborů pro udržování dráhy a traťmistrovských okrsků i úseků úpravčích trati.

Dosavadní methody pracovní, zvláště methoda spojitých oprav zůstávají jako osvědčené v používání, i když musí býti příslušné výkony z části omezeny. To platí též o úží-