Dvacátá sedmá loterie

od 14. června 1932 do 10. listopadu 1932. 105. 000 losů.

Příjem	Kč	h	Vydání	Kč	h
			Výhry 70% z 59, 850. 000 Kč ..........	41, 895. 000
I. tř. 105. 000 losů po 120. - Kč = 12, 600. 000. - Kč			Příplatek k výhrám V. třídy ...........	360	-
II.,, 102. 375 " " 120.,, = 12, 285. 000. - Kč			Vkladné I. tř. po 14. 40 Kč = 1, 512. 000. - Kč
III.. » 99. 750 " 120. - " = 11, 970. 000. - Kč			" II.. 14. 40 " = 1, 474. 200. - Kč
IV. " 97. 125., 120. -= 11, 655. 000. - Kč			" III.., 14. 40 " - 1, 436. 400. - Kč IV 14. 40 - 1 398 600 Kč
V. " 94. 500, " 120. - " = 11, 340. 000. - Kč			, V. ". 14. 40 " = 1, 360. 800. - Kč	7, 182. 000	-
			Tudíž rozdíl - hrubý zisk ...........	10, 772. 640	-
	59, 850. 000	__		59, 850. 000	__
Cena 600. - Kč: 5 = 120. - Kč.			Režie ...................	1, 104. 388	-
Hrubý zisk ..................	10, 772. 640	-	Čistý příjem .................	10, 399. 343	-
Další výnos: 1. Propadlé výhry .........	65. 350	-
2. Úrok na šekovém účtu...	1. 310	-
3. Pokuty ...........	580	-
4. Úroky z prodl. nezapl. salda...	36. 146	-
5. Manipulační poplatky...	122	-
6. Úroky z přechod, přebytků..	554. 796	-
7. Náhrada za tiskopisy ......	72. 787	-
	11, 503. 731	__		11, 503. 731	-

§ 2. Státní loterie.

§ 3. Státní mincovna v Kremnici.

§ 3. Státní mincovna v Kremnici.

§ 3. Státní mincovna.

V roce 1932 narazila mincovna při plném zaměstnání

11, 447. 500 kusů stříbrných 10 Kč ve jmenovité hodnotě 114, 475. 000 Kč, 1, 000. 000 kusů stříbrných 5 Kč ve jmenovité hodnotě 5, 000. 000 Kč,

11, 280. 000 kusů desetníků ve jmenovité hodnotě 1, 128. 000 Kč,

3, 556. 000 kusů pětníků ve jmenovité hodnotě 177. 800 Kč,

úhrnem 27, 283. 500 kusů mincí ve jmenovité hodnotě.....120, 780. 800 Kč,

proti 32, 877. 000 kusů mincí ve jmenovité hodnotě.....81, 436. 400 Kč

v r. 1931.

Dukátů bylo naraženo v roce 1932:

26. 617 jednoduchých proti 43. 482 v roce 1931, 5. 496 dvojitých proti 2. 995 v roce 1931, 1. 827 pětidukátů proti 1. 530 v roce 1931, 1. 035 desetidukátů proti 1. 241 v roce 1931.

Medailí a jiných prací zhotoveno v roce 1932 úhrnem 226. 578 kusů proti 453. 419 kusům v roce 1931.

Čistý zisk činí za rok 1932 Kč 2, 615. 889. 98 Kč proti 2, 684. 190. 48 Kč v roce 1931.

V roce 1933 zaměstnává se státní mincovna zejména ražbou pětadvacetníků. V druhé polovici roku dojde pravděpodobně k ražbě stříbrných dvacetikorun.

V roce 1934 bude mincovna raziti jednak 20 Kč stříbrné, jednak ostatní drobné podle potřeby, zejména pětadvacetníky a desetníky.

§ 4a. Československá pošta. § 4a. Československá pošta.

1. Poštovní provoz.

Podrobné statistické údaje z poštovního provozu za rok 1932 jsou uveřejněny ve "Zprávách státního úřadu statistického". Pro posouzení intensity tohoto odvětví provozu stačí uvésti data o rozsahu dopravy hlavních druhů poštovních zásilek (pro srovnání vývoje uvedena jsou v závorkách data roku 1981).

Úhrnem bylo v roce 1932 dopraveno poštou 1. 026, 290. 446 kusů listovních zásilek (998, 328. 983). Vzestup činí okrouhle 3%.

Listovních zásilek podrobenýh poštovnému bylo 919, 814. 514 (901, 650. 167) kusů, a to psaní 477, 364. 256 (479, 163. 580), dopisnic 195, 031. 766 (194, 692. 371), ostatních listovních zásilek, t. j. obchodních papírů, tiskovin, ukázek zboží a balíčků 247, 418. 492 (227, 794. 216) kusů. Listovních zásilek prostých poštovného bylo 106, 475. 932 (96, 678. 816) kusů. Z celkového počtu listovních zásilek bylo dopraveno doporučené 36, 553. 412 (39, 047. 673) kusů. Z úhrnného počtu dopravených listovních zásilek připadá na dopravu t u z e m s k o u 870, 345. 157 (814, 987. 417) a na dopravu s cizinou 155, 945. 289 (183. 341. 566) kusů, z toho pak do ciziny 64, 382. 519 (78, 614. 788) a z ciziny 91, 562. 770 (104, 726. 778) kusů.

Zásilek vyplacených novinovými známkami nebo podle sjednané snížené sazby (noviny a časopisy) bylo dopraveno 414, 696. 230 (384, 267. 650) kusů. Vzestup činí 8%. Z celkového počtu připadá na dopravu tuzemskou 383, 642. 480 (354, 112. 096), do ciziny 5, 659. 680 (5, 493. 618) a z ciziny 25, 394. 070 (24, 661. 936) kusů.

Cenných psaní, cenných krabic a balíkových zásilek bylo dopraveno 27, 454. 302 (32, 446. 589) kusů. Pokles činí 15%.

Poštovních poukázek bylo podáno úhrnem 11, 976. 971 (12, 491. 350) kusů na celkovou částku 2. 975, 285. 042 (3. 308, 749. 095. 85) Kč, vyplaceno pak úhrnem 11, 851. 925 (12, 653. 646) kusů na celkovou částku 3. 026, 341. 919 (3. 407, 163. 78775) Kč. Proti roku 1931 činí pokles v roce 1932 u podaných poukázek co do kusů 4'12% a co do částek 10'08%, u poukázek vyplacených co do kusů 6. 34% a co do částek 11. 18%.

Zásilek s dobírkou, t. j. doporučených listovních zásilek s dobírkou, cenných psaní a balíkových zásilek s dobírkou, došlých z tuzemska i z ciziny, bylo 4, 164. 972 (4, 504. 016) kusů. Pokles činí 7 1/2%.

Mírný vzestup v počtu listovních zásilek možno vysvětliti hlavně zvýšeným ruchem, vyvolaným oslavami stého výročí narozenin Miroslava Tyrše, jež vyvrcholily IX. sletem všesokolským. Bez významu v tomto směru nebylo také podchycení domácího cestovního ruchu, který do jisté míry kompensoval úbytek návštěvy cizinců.

Pokud pak jde o vzestup počtu novinových zásilek o 8%, možno hledati vysvětlení v neutuchajícím rozvoji odbytu novin a časopisů.

Vzestup tuzemské dopravy nejlevnějších druhů zásilek nemohl arciť poště přinésti podstatného zlepšení finančních výsledků, resp. vyvážiti značný pokles rozsahu dopravy finančně hodnotných balíkových zásilek. Toto odvětví poštovního provozu trpí všeobecnou hospodářskou tísní a rozmachem soukromé automobilní dopravy.

Pokles balíků vyměněných v roce 1933 ve styku s cizinou nastal také v důsledku vzájemných celních a devisových opatření, jimiž byl značně ztížen mezinárodní obchod. Omezení mezinárodního obchodu projevilo se i v ostatních odvětvích mezinárodní poštovní služby, a to u listovních zásilek, zejména u psaní, ukázek zboží a tiskovin, u cenných psaní, poštovních zásilek na dobírku a měrou nemalou i u poštovních poukázek, u nichž působí kromě toho ještě omezení cizineckého ruchu.

Organisační práce v oboru poštovní provozní služby směřovaly především k zjednodušení a zhospodárnění všech zařízení a výkonů služby.

K ochraně ohrožených příjmů a ve snaze po snižování výdajů byla v některých odvětvích poštovního provozu změněna praxe, zvláště v povolování výhod, jako na př. výhod novinového výplatného. V tom směru vyloučila poštovní správa z této výhody zejména

§ 4a. Československá pošta.

tiskoviny cizího původu, čímž zároveň poskytla ochranu zaměstnanosti domácích tiskařských podniků. Provise poskytovaná použivatelům výplatních strojů byla snížena o 50%, takže činí nyní 1/2 % z výplatného. Aby pak bylo vyhověno četným přáním z kruhů zájemců, zrušila poštovní správa částečně výplatní povinnost u tuzemských spěšných zásilek.

Ve snaze o zlepšení mezinárodních poštovních styků a zvýšení příjmů poštovní správy byla sjednána v roce 1933 výměna cenných psaní a cenných krabic s dalšími britskými osadami v Africe, Americe a Asii a s Francouzskou Indií a Ethiopií, jakož i výměna doporučených zásilek, cenných psaní a balíkových zásilek na dobírku s Polskem. Dále zavedeny byly balíky do 20 kg do Itálie se Sanmarinskou republikou a Nizozemím, nákladní zásilky do 25 kg do Velké Britanie se Severním Irskem prostřednictvím firmy Schenker a spol. v Praze a ukázky zboží s věcmi podrobenými clu do Nicaraguy.

Od února 1934 bude zasedati v Kahýře Světový poštovní kongres, pro nějž bylo již podáno od jednotlivých správ Světové poštovní Unie cca 1. 500 návrhů, československá správa podala sama 114 návrhů. Podle změn, jež budou provedeny na kongresu na podkladě těchto návrhů v ustanoveních Světové poštovní smlouvy a úmluv a jejich řádů, bude nutno sjednati případné dohody o nové úpravě jednotlivých druhů poštovních služeb s cizinou, zavésti zlepšení styků dosavadních, zjednodušení po stránce manipulační, účetní a t. d.

Na konci roku 1932 bylo v činnosti 3. 741 (3. 732) poštovních úřadů a 844 (843) poštoven. Kromě toho bylo v roce 1931 a 1932 v činnosti 9 občasných (sezónních) poštovních úřadů.

Do některých obcí v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, které nemají poštovních úřadů nebo poštoven a které vykazují větší poštovní ruch, byla - v rámci finančních možností - zavedena přespolní doručovací služba, případně poskytly se obcím příspěvky na obecní posly, kteří odnášejí a doručují poštovní zásilky.

Poštovní doprava byla obstarávána k 31. prosinci 1932 (číslice v závorkách vyznačují stav ze dne 31. prosince 1931):

1. Ve vlacích 707 (739) vlakovými poštami, z nichž bylo 355 (364) doprovázeno úředníky a zřízenci, 352 (375) jen zřízenci, dále 643 (632) železničními kursy pro úhrnnou poštovní dopravu, z nichž 611 (609) bylo provázeno poštovními a 32 (23) železničními zřízenci a konečně 1. 060 (1. 026) železničními kursy pro dopravu listovní pošty, zprostředkovanou železničními zaměstnanci. Dopravu pošty obstarávalo denně 2. 374 (2. 274) železničních vlaků, kterými obíhalo 555 (553) poštovních vozů. Délka poštovních kursů na železnicích činila 150. 295. 1 (142. 100. 7) provozních km.

2. Na silnicích byla poštovní doprava v roce 1932 obstarávána 2. 494 (2. 242) automobilními jízdami ve státním nebo soukromém provozu, dále 6. 013 (6. 074) koňskými jízdami, obstarávanými 1. 208 (1. 211) smluvními podnikateli jízd, kteří používali 1. 410 (1. 410) státních a 1. 471 (1. 609) soukromých silničních vozidel; konečně se konala poštovní doprava na silnicích 14. 586 (13. 238) pěšími pochůzkami, obstarávanými poštovními zřízenci a posly. Délka všech 23. 093 (21. 554) silničních poštovních kursů činí 70. 863. 5 (64. 289. 8) km.

3. Ve vzduchu byla poštovní doprava obstarávána letadly na tuzemských tratích Praha-Brno-Bratislava-Košice-Užhorod, Praha-Brno-Bratislava-Zagreb, Praha-Mariánské Lázně-Karlovy Vary, a na mezinárodních tratích: Praha Halle / Lipsko-Essen / Mulheim-Rotterdam-Amsterdam, Praha-Drážďany-Berlín, Praha-Vídeň, Praha-Vídeň-Budapešť-Beograd (Sofia)-Bucuresti-Istanbul, Beograd-Skopije-Thessaloniki, Praha-Vratislav - Warszawa, Praha - Norimberk Strassbourg-Paris, Praha-Vratislav, Praha - Mnichov, Praha - Saska Kamenice Halle/Lipsko-Hannover-Brémy, Brno-Vídeň, Brno-Katowice-Kraków-Warszawa, Mariánské Lázně-Karlovy Vary-Saska Kamenice-Halle/Lipsko.

V roce 1932 byla zlepšena doprava pošty do Egypta a Palestiny použitím nové dopravní cesty přes řecký přístav Piräus (2X týdně) se zachováním dopravní cesty přes Brindisi a Neapol (jednou týdně), do Spojených států amerických použitím nové dopravní cesty přes Janov a do Jižní Ameriky přes Neapol. Pro Spojené státy mexické a pro ostrov Cypr bylo dosaženo zlepšení v poštovní dopravě zavedením dalších přímých závěrů.

§ 4a. Československá pošta.

Rovněž bylo zlepšeno poštovní spojeni do Velké Britanie, do Francie přes Cheb, do Rumunska a Bulharska přes Halmei.

Letecké poštovní dopravě věnuje poštovní správa zvýšenou pozornost. Výhody tohoto nejmodernějšího dopravního prostředku jsou tak pronikavého rázu, že vyvolávají zájem širšího obecenstva. Dosavadní spojení jsou stále zdokonalována a veřejnosti tím poskytována možnost řádného využití tohoto dopravního prostředku i tím, že byly sníženy letecké příplatky do některých zemí evropských a zámořských. Pro země zámořské byl kromě toho snížen stupeň váhy pro vypočtení leteckého příplatku z 20 g na 10 g. V první polovině roku 1933 bylo na př. zlepšeno spojeni pro Jugoslávii prodloužením letecké trati Praha-BrnoBratislava-Zagreb do Sušáku a pro Jižní Ameriku, kam leteckou dopravu obstarává francouzská společnost "Aéropostale". Dále bylo používáno též dočasné dopravy listovních zásilek vzducholodí "Gráf Zeppelin" do Jižní Ameriky.

Poštovní správa má i pro rok 1934 v programu pokračovati ve zdokonalování své dopravní sítě a přizpůsobiti ji pokud možno požadavkům veřejnosti. Tento úkol hodlá zdárné vyřešiti ve spojení s druhým největším dopravním podnikem ČSD.

Pokud jde o poštovní cenniny, dlužno konstatovati, že soustavná vydavatelská činnost v oboru poštovních známek získala v posledních letech pro naše známky zájemce v kruzích sběratelů nejen doma, ale i v cizině. Možno tvrditi, že každá nová emise našich známek, zvláště známek příležitostních, jest pro svoji dokonalou grafickou úpravu hledaným předmětem sběratelským a že filatelie jest trvalým a vydatným zdrojem příjmů pošty. Tohoto zájmu filatelistů o naše známky bylo využito i v roce 1932 s úspěchem, neboť vydání pamětních známek s obrazem Miroslava Tyrše (hodnoty 50 h, l, 2, 3 Kč) v dvojím obrazovém provedeni mělo plný úspěch a celý náklad 150, 000. 000 kusů byl v krátké době vyprodán.

Též výstavní činnost, jež slouží šíření zájmu o naše známky, neochabla, třebas byla ztížena nepříznivými hospodářskými poměry. Bylo snahou, aby naše známky jako v dřívějších letech i v nynější době uplatnily se v světové soutěži co nejvhodněji.

2. Telegrafní, radiotelegrafní a radiofonní provoz. Potrubní pošta.

Klesající tendence v dopravě telegramů tuzemských i mezinárodních dosáhla roku 1932 mimořádného spádu. Tak poklesl počet tuzemských telegramů z 3, 757. 589 kusů dopravených r. 1931 na 3, 383. 859 kusů, což značí pokles o 9. 9% (r. 1931 činil tento pokles proti r. 1930 jen 3. 5%). Počet mezinárodních telegramů odeslaných od nás r. 1932 do ciziny (bez telegramů podaných u železničních telegrafních stanic otevřených pro dopravu soukromé telegrafní korespondence) poklesl proti r. 1931 o 316. 040 kusů, čili o plných 30% (z 1, 053. 249 kusů na 737. 209 kusů); počet telegramů došlých r. 1932 do Československa poklesl pak proti r. 1931 o 328. 065 kusů, čili rovněž o plných 30% (z l mil. 109. 141 kusů na 781. 076 kusů). Naproti tomu činil pokles naší mezinárodní telegrafní korespondence r. 1931 proti r. 1930 jen 13. 2%. Daleko větší pokles v dopravě telegrafní korespondence mezinárodní vysvětluje se tím, že telegramy mezinárodního styku jsou mnohem více pomůckou obchodních transakcí než telegramy tuzemské, kde mnohem více než ve styku mezinárodním užívá se telegrafu i k výměně zpráv rázu rodinného, neobchodního. U tuzemských telegramů je zvláště nápadný pokles tele gamů tiskových, který činí 56. 9% a dá se vysvětliti nikoliv snad jen úspornými opatřeními provedenými tiskovými podnikatelstvy a vydavatelstvy, ale zejména i stoupajícím používáním telefonu. Poměrně menši pokles jeví se u telegramů listovních, jejichž počet poklesl proti roku 1931 v tuzemském styku o 8. 4%. Telegramy blahopřejné a soustrastné zaznamenávají v tuzemském styku naopak neobyčejný vzestup, a to o 23. 9%. Je to výsledek systematické a záměrné propagandy, kterou tomuto druhu zlevněných telegramů činila poštovní a telegrafní správa v tisku, v rozhlase a ve vánočním a novoročním období 1932-1933 i zvláštními propagačními vložkami v poštovních razítkách.

§ 4a. Československá pošta.

Pokles telegramů, který se projevil tak výrazně v číslech za rok 1932, nezastavil se ani letošního roku. Zlepšení dá se očekávati jen po odpadu nynější zostřené hospodářské kříse.

Výměna zlevněných telegramů listovních byla od 1. března 1932 zavedena také ve styku se sovětským Ruskem. Od 1. dubna 1933 byla podle výsledku světové madridské telegrafní konference z podzimu 1932 výměna tohoto druhu zlevněných telegramů rozšířena na telegrafní styk se všemi evropskými zeměmi mimo Albánii, Francii, Irsko, španěly, Švédsko a Turecko.

Síť státních telegrafních úřadů byla roku 1932 rozšířena o 89 úřadů, v čemž jest obsaženo 80 nově zřízených telegrafních úřadů a telefonním provozem a 9 dočasných telegrafních úřadů, otevřených v malých lázeňských místech jen po dobu lázeňské sezóny. Nové stálé telegrafní úřady byly tedy opět zřizovány jen jako telegrafní úřady se službou telefonní, kde se telegramy prostředkují při vysílání a přijímání telefonicky a kde tedy telefonního zařízení se využívá dvakráte, jednou pro telefon a po druhé pro telegraf. V téže době zrušila správa státních drah v dohodě s ministerstvem pošt dalších 19 železničních telegrafních stanic otevřených pro dopravu soukromé telegrafní korespondence. Stalo se tak v místech, kde byly nově otevřeny státní telegrafní úřady a kde tedy již není třeba, aby obecenstvo podávalo své soukromé telegramy u železničních telegrafních stanic.

Od 1. dubna 1933 lze v letadlech konajících pravidelné lety nad Československem podávati soukromé telegramy do všech evropských zemí; do té doby přijímaly se soukromé telegramy tohoto druhu jen pro československo, Maďarsko, Německo a Rakousko.

V síti státních telegrafních tratí a vedení nedošlo roku 1932 ani roku 1933 k žádným podstatným změnám, až na to, že v "Praze byl telegrafní provoz zrušen u telegrafních úřadů, které byly vřazeny do sítě potrubní pošty.

Délka telegrafních tratí v ČSR činila koncem roku 1932 (v závorkách stav koncem roku 1931) celkem 20. 370 (20. 616) km; tyto trati obsahovaly celkem 131. 578 (131. 992) km vedení (drátu). Z toho bylo v majetku poštovní a telegrafní správy 68. 555 (69. 455) km, v majetku železniční správy 63. 014 (62. 521) km a v majetku soukromém 9 (16) km.

Úbytek v délkách tratí a vedení, náležejících poštovní správě, vznikl hlavně jednak snesením mrtvých vedení, jednak přenesením telegrafních vedení na telefonní trati (k docílení úspor ve službě udržovací).

Z význačnějších, telegraf nich staveb, které byly v roce 1933 provedeny (případně které se provádějí nebo budou provedeny), dlužno uvésti: převedení telegrafních vedení do nové poštovní budovy v Košicích (druhá část), pořízení nového telegrafního přepojovače v telegrafní ústředně v Praze, rekonstrukce telegrafních tratí Brumovce-Melčice, Ilava-Povážská Bystrica a Žilina-Vrútky.

Radiotelegrafní styk Československa s cizinou byl začátkem ledna 1933 rozšířen o přímé radiotelegrafní spojení Praha-Cařihrad, v němž dopravuje se vzájemná terminální telegrafní korespondence Československa a Turecka, jakož i telegrafní korespondence z Československa do některých dalších zemí blízkého Orientu.

Všeobecný pokles telegrafní korespondence, který se projevil tak ostře (o 30%) ve styku mezinárodním, měl samozřejmě vliv i na množství telegrafní korespondence vyměněné v našich radiotelegrafních spojeních s cizinou. Tak poklesl roku 1932 počet telegramů odeslaných od nás radiotelegraficky do ciziny proti roku 1931 o 53. 026 kusů (z 258. 869 kusů na 205. 843), počet telegramů pak odeslaných radiotelegraficky z ciziny k nám o 29. 619 kusů (ze 168. 667 kusů na 139. 048). Větší číslo poklesu u telegramů odesílaných radiotelegraficky z Československa do ciziny než ve směru opačném vysvětluje se tím, že se od nás vůbec vypravuje mnohem více telegramů radiotelegraficky, nežli jich radiotelegraficky přijímáme (roku 1932 bylo od nás radiotelegraficky odesláno 205. 483 telegramů, kdežto k nám jich došlo radiotelegraficky jen 139. 048).

Počet účastníků našeho rozhlasu dosáhl koncem roku 1932 čísla 472. 187 proti 384. 513 koncem roku 1931. Počátkem března 1933 bylo u nás dosaženo prvého půl milionu koncesovaných posluchačů rozhlasu, a jejich stav činil koncem května 1933 již 515. 619, v čemž jest zahrnuto arciť i 3. 365 od poplatků osvobozených koncesionářů (škol,

§ 4a. Československá pošta.

nemajetných slepců a nemajetných invalidů neschopných chůze). K propagování rozhlasu mezi obecenstvem použilo se roku 1932 také zvláštních propagačních vložek v poštovních razítkách. V roce 1933 bylo pracováno na zařizování rozhlasových studií v Praze a na dokončovacích pracích ve vysílací stanici v Lib licích.

Pro další vývoj pražské potrubní pošty je důležité datum 15. prosince 1932, kdy nabyly účinnosti nové předpisy o poplatcích za potrubní dopravu, o používání potrubní pošty obecenstvem a o příslušné vnitřní úřední manipulaci. Pro podávání zásilek potrubní a letecké pošty bylo v souvislosti s tím rozvěšeno v Praze 108 zvláštních schránek a zahájena plánovitá propaganda pro hojnější používání potrubní pošty obecenstvem.

3. Telefonní provoz.

Neustávající hospodářská krise přivodila, že telefonní provoz v r. 1932 byl nejen na svém vzestupu zastaven, ale zaznamenává i určitý pokles proti roku 1931. Zmenšení provozu lze pozorovati jak ve styku místním, tak i ve styku meziměstském, a to jak tuzemském, tak i mezinárodním.

Počet místních hovorů mezi účastnickými stanicemi v r. 1932 činil 229, 842. 474 a byl nižší proti r. 1931 o 4, 831. 300 hovorů, t. j. o 2'1%. úbytek tento lze si vysvětliti jednak tím, že účastníci šetří na hovorném, pokud jde o aut. sítě, jednak tím, že tu není dřívější potřeby telefonní korespondence.

Počet hovorů meziměstských ve styku tuzemském činil v roce 1932 celkem 15, 471. 074 tříminutových hovorových jednotek a byl o 449. 625 hovorových jednotek menší proti roku 1931 (15, 970. 699 hovorových jednotek), tedy o 3'1%. Tento pokles je přímým důsledkem hospodářské krise.

V meziměstském styku mezinárodním byl pokles mnohem větší vzhledem k ochromení obchodního styku s cizinou. Tak bylo z Československa do ciziny zprostředkováno v r. 1982 celkem 3, 436. 621 hovorových minut proti 4, 137. 660 h, m. v r. 1931, tudíž o 701. 039 h. m. čili 16. 9% m é n ě. Z ciziny došlo v r. 1932 celkem 3, 282. 468 h. m., kdežto v r. 1931 celkem 3, 969. 438 h. m. úbytek činil 686. 970 h. m., t. j. 17. 3%. Za to možno pozorovati další vzrůst počtu hovorových minut zprostředkovaných Československem ve styku mezi cizími státy. V r. 1931 vykazoval tento styk 50. 993 h. m., kdežto v r. 1932 již 70. 496 h. m., tedy více o 19. 503 h. m., t. j. 38. 2%. Tento vzrůst jest přičísti té okolnosti, že byla mezi Československem s jedné strany a Rumunskem a Jugoslávií se strany druhé vybudována přímá vedení, na kterých se odbavuje korespondence i severních států evropských s Rumunskem a balkánskými státy.

Přírůstek nově zřízených účastnických a služebních telefonních stanic zaznamenal v r. 1932 další byť i poměrně nepatrný pokles. Přírůstek těchto stanic činil v r. 1928 celkem 9. 172 stanic, v r. 1929... 7. 958, v r. 1930 7. 621, v r. 1931... 3. 256 a v r. 1932 pak 2. 907 stanic. Vzhledem k rapidnímu poklesu přírůstku stanic v r. 1931 proti roku 1930 (-4. 365) bylo lze při vzrůstající hospodářské tísni očekávati, že v r. 1932 nebude přírůstek stanic vůbec žádný, ba bylo možno očekávati i úbytek proti roku 1931. Uskutečnění tohoto odůvodněného předpokladu bylo zabráněno jen včasnými propagačními akcemi, dále částečným snížením stavebních příspěvků, jakož i umožněním splátek předplatného. Tím byl jednak povzbuzen zájem o nové telefonní stanice, jednak bylo čeleno vypovídání telefonních stanic slabšími účastníky.

Poštovní správa snažila se podle finančních možností i v r. 1932 rozmnožiti a zdokonaliti telefonní zařízení. V r. 1932 bylo zřízeno 110 nových veřejných telefonních hovoren (v r. 1931... 168) a 73 nových telefonních ústředen hlavních i vedlejších (v r. 1931 celkem 130). Celkový počet veřejných telefonních hovoren koncem roku 1932 činil 2. 924 a telefonních ústředen 2. 606.

V rámci investičního programu na rok 1933 pokračuje se ve výstavbě okresních telefonních sítí s automatickým provozem v ústí n. L. (7 ústředen), dále v montážních pracech při automatisaci druhé části místní telefonní ústředny v Brně. V pražské okresní automatické síti přikročilo se k realisaci projektů dalších automatických vedlejších ústředen, a to v Záběhlicích, Spořilově a Hostivaři, v Krči, Kunraticích a Libuši, dále

§ 4a. Československá pošta.

v Liboci a ve Zbraslavi. Z ostatních staveb telefonních ústředen, které budou rovněž během tohoto roku skončeny, dlužno ještě uvésti znovuzřízení místní telefonní ústředny v Trutnově.

Stavební program na rok 1934 je omezen jen na rekonstrukci a výstavbu oněch telefonních ústředen, jichž úprava, příp. rozšíření jsou telefonním provozem a rozvojem telefonu v tom kterém místě plně odůvodněny, t. j. na ústředny, jichž kapacita jest již nyní vyčerpána a jejich rozšíření jest tudíž bezpodmínečně nutné.

Teiefonisací venkova (zřízení malých ústředen příp. hovoren) sleduje se otázka vhodného rozšíření meziměstské telefonní sítě a tím i rozvoj telefonu v těch místech, kde buď ojedinělí účastníci telefonu i poštovní úřad již jsou, ale ke zřízení telefonní ústředny v místě dosud nedošlo, aneb kde zájem obyvatelů o telefon trvá po delší dobu.

Se zřením k trvalé nepříznivé hospodářské situaci podniku byl investiční program místních telefonních sítí pro rok 1933 omezen na krajně nezbytná opatření-vyvolaná jednak přestěhováním úřadů do vlastních novostaveb, nebo do nově najatých místností, jednak úpravami telefonních sítí v těch obcích, kde bylo přikročeno k automatisaci telefonního provozu.

Trvale nepříznivý hospodářský vývoj odráží se i v ochablém přírůstku účastnických stanic, telefonních přípojek a veřejných hovoren.

Přes tuto ochablost zájmu bylo podporováno používání telefonu a zvýšení příjmů zřizováním telefonních hovoren veřejně přístupných, jichž počet byl od roku 1928 postupně zvyšován ročně o 159, 153, 168, 114.

Omezená investiční činnost projevila se úměrně i v přírůstku místních telefonních tratí, který činil postupem let (rokem 1928 počínaje) 1. 115, 844, 863, 412 km (5. 8, 4. 7, 4. 1, 1. 9 procent).

Pro rok 1934 vypracovaný investiční program zachovává touž linii jako pro rok 1933, t. j. především budou provedeny ty úpravy telefonních sítí, kde budou přemístěny úřady nebo kde budou rekonstrukce vyvolány automatisaci telefonního provozu.

Značně snížené investiční prostředky omezily výstavbu nových meziměstských vzdušných telefonních vedení v r. 1933 pouze na vedení naprosto nutná a požadovaná stoupajícím provozem, hlavně v krajích průmyslových.

Telefonní styk mezinárodní byl opět rozšiřován a zlepšován.

Zvláště významným bylo rozšíření telefonního styku s Rumunskem a Jugoslávií tak, že nyní jak v těchto státech tak i v Československu jsou ke styku připuštěny všechny telefonní ústředny a hovorny.

Důležitým bylo také zlevnění telefonního styku s Řeckem, Bulharskem a Tureckem v důsledku jeho směrování přes Bělehrad místo přes Bukurešt.

Snížení poplatků bylo pak provedeno i v relacích s německými a anglickými loďmi na moři, se zámořím, pokud se styk koná přes Londýn (Severní Amerika, Austrálie atd) a s Venezuelou.

Pro telefonní styk v tuzemsku byl v r. 1933 vydán nový telefonní řád a telefonní poplatkový řád, jež nabyly platnosti dnem 1. června 1933; kromě toho se připravuje i vydání nových telefonních provozních předpisů.

4. Poštovní provoz automobilní

přešel dnem 1. ledna 1933 na základě § 79 zákona ze dne 23. prosince 1932, č. 198 Sb. z. a n., z oboru ministerstva pošt a telegrafů do oboru ministerstva železnic.

5. Personální a sociální politika.

V oboru personálně-politiekém bylo v roce 1933 vedle zákona č. 204/ 1932 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě provedeno dočasné snížení ně-

§ 4a. Československá pošta.

kterých vedlejších požitků státních zaměstnanců v důsledku odškrtů, provedených parlamentní rozpočtovou komisí. Pro rok 1933 snížen byl částečně nárok zřízeneckých zaměstnanců na služební oděv. Zároveň byly vydány zvláštní výnosy, sledující docílení co největších úspor v otázkách služebních cest a výplaty přesčasného. Vládním usnesením ze dne 26. května 1933 bylo stanoveno postupné odbourání t. zv. slovenského a podkarpatoruského přídavku.

V jednotlivých oborech sociálního zaopatření poštovních zaměstnanců, které byly v minulých letech vybudovány, pracuje se na zdokonalení jejich organisace.

6. Finanční hospodářství čsl. pošty.

Ve finančních výsledcích podniku čsl. pošta za rok 1932 projevuje se další vliv všeobecné hospodářské krise.

Nepříznivý vývoj hospodářského života způsobil totiž další pokles intensity provozu a v důsledku toho také velmi značný úbytek provozních příjmů, které nebylo možno vyrovnati úměrným snížením výdajů, přes to, že poštovní správa učinila řadu pronikavých úsporných opatření, zajišťujících trvale podstatnou redukci výdajů.

Podlezávěrečného účtu za rok 1931 skončilo hospodářství podniku čsl. pošta ještě ziskem........... 19, 026. 375. 90 Kč,

kdežto podle závěrečného účtu za rok 1932 skončilo

již ztrátou..................... 75, 767. 452. 60 Kč,

z čehož připadá na poštovní, telegrafní a telefonní provoz ztráta.. 53, 314. 353. 85 Kč a na poštovní automobilní provoz ztráta........... 22, 453. 09875 Kč,

Za účelem přesného srovnání hospodářských výsledků čsl pošty za rok 1932 s výsledky za rok 1931 jest však nutno účet ztráty a zisku za rok 1931 upraviti tak, aby byly získány pokud možno stejné předpoklady pro zjištění finančních výsledků obou těchto let.

K tomu cíli jest nutno zvýšiti zisk na rok 1931 o úsporu v nákladech roku 1932, vzniklou zastavením výplaty vánočního příspěvku v důsledku ustanovení zákona č. 174/1932 Sb. z. a n., a to u poštovního, telegrafního a telefonního provozu v částce.............10, 401. 800. 45 Kč

a u poštovního provozu automobilního v částce 172. 594. 65 Kč 10, 574. 395. 10 Kč,

dále u poštovního provozu automobilního o rektifikaci zakládacích aktiv, provedenou v roce 1931

a 1932 částkou............ 1, 269. 606. 90 Kč,

jakož i o mimořádné příjmy roku 1932, resultující jednak z vyúčtovaných částek deponovaných pro pensijní fond, k jehož utvoření nedošlo, v částce 158. 335. 65 Kč, jednak z vrácených přeplatků na dávce z jízdného za minulá léta v částce...... 243. 686. 90 Kč 1, 671. 579. 45 Kč.

Takto zvýšený zisk v částce............. 31, 272. 350. 45 Kč

nutno však snížiti:

a) u poštovního, telegrafního a telefonního provozu o rektifikaci odpisů, provedenou v roce 1931 v důsledku neoprávněně proúčtovaných odpisů v předcházejících letech částkou.. 6, 754. 817. 22 Kč, o rozdíl mezi výtěžky z vyřaděných majetkových součástí, zúčtovanými v letech 1931/1932, kterýžto rozdíl značí přibližně výtěžky z let 1925/

1930 v částce............. 2, 446. 227. 90 Kč,

o rozdíly, plynoucí z prvého proúčtování přechozích hodnot v r. 1932 u pražské telefonní