14. Ministerstvo veřejných prací.

V roce 1933 bylo doplňováno osvětlovací zařízení pro noční létání na letištích "Praha", "Brno" a "Bratislava" a byly pro tato letiště, jakož i pro pomocná letiště na trati PrahaBratislava, opatřeny přístroje pro měření výšky mraků v noci. Pomocná letiště "Přibyslav", "Břeclav" a "Malacky" byla vybavena úplným osvětlovacím zařízením pro noční dopravu leteckou.

Dosavadní síť leteckých radiostanic byla doplněna zaměřovačem s vysílačem v Č. Budějovicích; dále byla dokončena stavba vysílače na letištích "Bratislava" a "Karlovy Vary". Na letištích "Bratislava" a "Užhorod" byly zřízeny zaměřovače.

Po stránce letadlové bylo sledováno, obdobně jako v minulých letech, bezpečnost letecké dopravy, ekonomie v leteckém provozu.

Letadlový park čsl. státních aerolinií byl tudíž během roku 1933 doplňován třímotorovými letadly typu Š 32 s motory Walter-Mars pro 5 cestujících, kterážto letadla byla vyrobena firmou "Letov".

V roce 1933 zavádělo se do leteckého provozu bezpečné letadlo o větší rychlosti; podporovalo tudíž ministerstvo veřejných prací stavbu dopravního třímotorového letadla "Avia 51", určeného pro čsl. leteckou společnost.

Mimo to v roce 1933 byly zkoušeny motory na těžká paliva za účelem zvýšení ekonomie a bezpečnosti létání.

Ministerstvo veřejných prací staralo se o rozvoj turistického letectví mimo jiné tím, že zakoupilo v roce 1933 menší počet lidových letadel turistických. Dále vykonávalo v oboru letectví dohled nad dodržováním leteckých zákonů a předpisů, nad výrobou letadel a motorů, nad čsl. leteckými podniky, provádělo zkoušení letadel (motorových i bezmotorových), letců, navigateurů, a činilo zápisy do čsl. leteckého rejstříku; dále podporovalo veškerou činnost vztahující se k propagaci a k rozvoji letectví.

Stanovení hranic republiky československé.

V roce 1933 byly skončeny upravovací práce v bavorském dílu čsl. -německých hranic a tím povšechně upravovací práce v poli na státních hranicích vůbec. Dále byly společně odstraněny závady zjištěné při prvé 10leté pochůzce hranic s Rakouskem.

V roce 1934 budou zpracovány výsledky zaměřování v šaškem a bavorském díle hranic. Dále bude pořízením zápisu dokončen elaborát o průběhu čsl. -rumunských hranic v Tise. Po vynesení hraničních map budou s Německem sjednány smlouvy o hraničních vodních tocích a výměnách částí území v šaškem a bavorském dílu hranic a pokračováno v jednáních o čsl. -německém hraničním statutu.

Cejchovni služba.

V oboru cejchovní služby především pracuje se na novelisaci cejchovních předpisů a přizpůsobení jich nynějším poměrům. Tak bylo vydáno vl. nař. č. 130/1933 o úředním cejchování plynoměrů a připravují se osnovy nařízení o cejchování výčepních sklenic a vodoměrů, jakož i o úředním cejchování taxametrů. Zařízení ústředního cejchovního inspektorátu se pak doplňuje tak, aby mohlo těmto úkolům dostáti. Zejména ovšem jest třeba věnovati pozornost zařízení pro elektrická měření, ježto počet cejchovaných elektroměrů stále ještě vzrůstá. Tak v prvním půlletí roku 1933 jest měsíční průměr cejchovaných elektroměrů 35. 661 kusů proti 34. 100 v roce 1932.

Puncovní služba.

V roce 1932 bylo v československé republice vyzkoušeno a označeno celkem 1, 112. 355 kusů zboží z drahých kovů ve váze 26. 166'476 kg; z toho bylo 993. 905 kusů ve váze 25. 353 557 kg, t. j. 96'9% zboží vyrobeného v republice a zbytek, t. j. 3'1% bylo zboží cizího původu.

14. Ministerstvo veřejných prací.

Platinového zboží bylo označeno 2. 212 kusů ve váze 14'459 kg; z toho 1. 722 kusů ve váze 10'296 kg, t. j. 71'3% zboží v republice vyrobeného a 28'7% zboží zahraničního. Zlatého zboží bylo označeno 474. 451 kusů ve váze 1. 516'078 kg; z toho 398. 538 kusů ve váze 1. 242'000 kg, t. j. 82% zboží domácího a 18%_ zboží cizího. Stříbrného zboží bylo označeno 574. 357 kusů ve váze 24. 473'999 kg; z toho bylo 533. 718 kusů ve váze 23. 942'492 kg, t. j. 97'8%, zboží domácího původu a jen 2'2% zboží cizího.

Zboží s obsahem 250/1000 zlata bylo označeno 61. 335 kusů ve váze 161'940 kg, z čehož bylo 59. 927 kusů ve váze 158'769 kg, t. j. 98%. zboží v republice vyrobeného a jen 2% zboží cizího.

V ústředním rejstříku zaznamenáno jest 4399 živnostníků s drahými kovy v 912 obcích, z nichž je 742 výrobců a 3. 657 obchodníků.

Elektrisace státu.

Přes nepříznivé poměry hospodářské v roce 1932, byly výsledky dvacítípěti všeužitečných elektrických podniků, jež působí na území čsl. státu, uspokojující. Konsum proudu ještě poněkud stoupl připojením nových odběratelů a vlivem snížení cen proudu. Dividendy různých podniků zůstaly skoro na stejné výši; vyplácely pak v roce 1932 (v r. 1931):

Ústřední elektrárny, a. s., v Praze...........-.... 4% (4%)

Elektrárenský svaz středolabských okresů, s. s r. o., v Kolíně.......4% (4%)

Západomoravské elektrárny, a. s. v Brně..............6% (6%)

Středomoravské elektrárny, a. s. v Přerově.............4% (4%)

Moravskoslezské elektrárny, a. s. v Mor. Ostravě...........4% (4%)

Západoslovenské elektrárny, a. s. v Bratislavě.............3% (3%)

Jihoslovenské elektrárny, a. s. v Komárně..............2% (2%)

Spojené elektrárny severozápadního Slovenska, a. s. v Žilině........2% (- )

Východoslovenské elektrárny, a. s. v Košicích.............1% (-)

Podkarpatoruské elektrárny, a. s. v Užhorodě.............3% (4%)

Na stavby dálkových vedení na 100. 000 V poskytnuty byly státním elektrisačním fondem zřízeným podle zákona č. 144/1929 další zápůjčky uzavřené u ústřední sociální pojišťovny a u Všeobecného pensijního ústavu. Z této třetí a čtvrté půjčky bylo poskytnuto:

ústředním elektrárnám, a. s. v Praze.............. 2, 700. 000 Kč,

Středomoravským elektrárnám, a. s. v Přerově.......... 8, 200. 000 Kč,

Elektrárenskému svazu okresů středočeských, spol. s r. o. v Praze.... 650. 000 Kč,

Moravskoslezským elektrárnám, a. s. v Mor. Ostravě........ 5, 000. 000 Kč,

Jihočeským elektrárnám, a. s. v Češ. Budějovicích........ 1, 100. 000 Kč,

Západočeským elektrárnám, a. s. v Plzni........... 1, 100. 000 Kč,

Spojeným elektrárnám severozápadního Slovenska, a. s. v Žilině.... 1, 250. 000 Kč,

úhrnem... 20, 000. 000 Kč.

Prvá zápůjčka činila celkem................. 17, 500. 000 Kč,

Druhá zápůjčka. .................... 20, 000. 000 Kč

a její rozdělení bylo uvedeno v důvodové zprávě k finančnímu zákonu na

r. 1933. Celkem uzavřel fond zápůjček za........... 57, 500. 000 Kč.

Investiční hodnota staveb, na něž byly poskytnuty zápůjčky z fondu činila k 81. prosinci 1932 Kč 148, 942. 058'-.

Pokud se týče elektrisace venkova byl vyčerpán úvěr na podpory povolené zákonem č. 46/1929 a další podpory, které jest možno udíleti z úvěrů stát rozpočtu až do roku 1940, pak byly umožněny zákonem č. 72/1932.

14. Ministerstvo veřejných prací.

Celkem byl do konce roku 1932 udělen stavební příspěvek na elektrisaci 2. 648 žadatelům z Čech, 1. 177 žadatelům ze země Moravskoslezské, 689 ze Slovenska a 26 z Podkarpatské Rusi. Příznivě vyřízeno bylo celkem 4. 540 žádostí, na něž bylo povoleno podpor ve výši Kč 232, 317. 874'70 a vyplaceno bylo Kč 151, 623. 650-.

Báňská administrativa.

Úkoly báňské administrativy, předepsané jednak obecným horním zákonem, jednak velmi četnými zákony a nařízeními oboru hornického z doby popřevratové, jsou stále obtížnější a složitější.

V roce 1933 připravena byla osnova vládního nařízení, kterým má se uvésti v účinnost a provésti zákon o zařízení a působnosti báňských úřadů ze dne 28. března 1928, č. 57 Sb. z. a n. Ježto však některými činiteli bylo trváno na koncentraci báňských úřadů I. instance při současném zrušení několika revírních báňských úřadů, vyžaduje příslušná osnova dalšího projednávání a některých změn.

V r. 1983 bylo pokračováno v pracích směřujících k reformě obecného horního zákona. Mimo to byla vypracována a předložena k legislativnímu projednávání osnova, jíž se mění některá ustanovení obecného horního zákona, zejména ustanovení trestní. V pracích na reformě obecného horního zákona bude pokračováno i v r. 1934.

Zvláštní komise, složená z, odborníků v pojištění a ze zástupců zájmových skupin, jež byla v roce 1932 zřízena pro sanaci hornického pojištění, věnovala se v roce 1933 bedlivému studiu všech příslušných otázek a vypracovala několik sanačních variant, na jejichž podkladě bude v nejbližší době rozhodnuto o konečném návrhu na novou úpravu pojištění a přikročeno k jeho legislativní úpravě.

Hornické rozhodčí soudy fungovaly v roce 1932 i v první polovině roku 1933 normálně. V roce 1933 uplyne funkční období přísedících těchto soudů a bude zařízeno potřebné, aby nenastalo přerušení činnosti těchto soudů.

V r. 1933 pracováno bylo na přípravě novelisace zákona o hornických soudech rozhodčích.

Ujednání, uzavřená v ministerstvu veřejných prací dohodami pro revír Ostravskokarvínský a pro revír severočeský hnědouhelný v dubnu 1932, osvědčila se velmi dobře. Střídavé dovolené horníků v revíru Ostravsko-karvínském nebyly sice pro odpor z různých stran prodlouženy pro první pololetí r. 1933, klesající zaměstnanost tohoto revíru způsobila však, že- v červnu 1933 uzavřena byla nová úmluva o střídavých dovolených se souhlaseni všech, činitelů, která platí do konce roku 1933. Ujednání pro hnědouhelný revír severočeský prodlouženo bylo s některými změnami v prosinci 1932 pro první pololetí r. 1933 a počátkem července 1933 s některými dalšími body i pro druhé pololetí r. 1933. Hlavním účelem těchto úmluv, které budou zajisté prodlužovány i nadále po dobu těžké odbytové krise a špatné zaměstnanosti dolů, je zameziti hromadné propouštění horníků a přece pozvolna, přirozeným úbytkem a poměrně nečetnými jednotlivými výpověďmi uvésti v soulad počet osazenstva ke skutečné potřebě dané odbytovou situací.

Poměry bezpečnostní vytvářily se po méně příznivém prvém pololetí r. 1932, v druhém pololetí velmi příznivě.

Průměrný počet závodů podléhajících dozoru báňských úřadů obnášel počátkem roku 1933 celkem 335. Z toho připadají na kamenné uhlí 79 a na hnědé uhlí 163 závody.

Uhelné hospodářství republiky československé obstarává ministerstvo veřejných prací podle zákona z 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n.

V uhelném hornictví československém vystupňovala se v r. 1932 hospodářská deprease, jež počala v r. 1930 a pokračovala v r. 1931. Bohužel ani v r. 1933 nenastává zlepšení. Pro nedostatek odbytu nastal v r. 1932 další pokles pracovních směn v dolování hnědouhelném o 19, 2 dne, v kamenouhelném dolování zůstal skoro nezměněn (byl oproti r. 1931 o 0'5 dne vyšší).

14. Ministerstvo veřejných prací. Přičleněné ústavy.

Státní výzkumné ústavy hydrologický a hydrotechnický T. G. M a s a r y k a.

Hydrologický ústav koná soustavný výzkum vodstva v celé oblasti československé republiky. Na podkladě takto získaného materiálu podává dobrá zdání o projektovaných vodohospodářských stavbách pro všechny obory státní správy, zejména pak ministerstvo veřejných prací, ministerstvo zemědělství a ministerstvo veřejného zdravotnictví.

V roce 1933 pokračoval ústav ve vydávání měsíčních a ročních zpráv hydrologických, které jsou z úsporných důvodů nyní rozmnožovány toliko nouzově a vydávány v omezeném počtu výtisků. V oboru katastru vodních sil byl v roce 1933 zpracován podrobný katastr vodních sil řeky Otavy a generelní katastr vodních sil řeky Berounky, Orlice a Jizery. Ve výzkumu podzemních vod a pramenů bylo v roce 1933 pokračováno v mapovacích a zaměřovačích pracech v oblasti křídového útvaru v Čechách, činnost tato má mimořádný význam pro otázky, týkající se zásobování vodou jednotlivých míst a oblastí.

Státní geologický ústav.

Státní geologický ústav československé republiky pokračoval v roce 1933 ve svých systematických pracech interních a soustavném detailním geologickém, mapování v měřítku l: 25. 000 v různých oblastech Československé republiky, jak v českém masivu, tak i v soustavě karpatské. Podrobné výsledky a zprávy o těchto pracech jsou uveřejněny v publikacích ústavu.

Kromě toho fungoval opětně Státní geologický ústav jako orgán poradní pro státní a samosprávné úřady, jakož i pro soukromé osoby fysické i právnické. Řešil řadu otázek praktické geologie při projektech pozemních i vodních staveb, vodovodů, kanalisací a zabýval se opět otázkami hornicko-geologickými. Seznam hlavních posudků je otištěn ve zprávě ředitele o činnosti ústavu ve Věstníku St. geol. ústavu, ústav provedl řadu rozborů a petrografických diagnos četných vzorků hornin, zasílaných k určení.

Chemická laboratoř ústavní zabývala se, jako jiná léta, analysami chemickými i technickými všech typů hornin pro systematické mapovací práce, jakož i analysami vod, hornin a minerálů pro praktické úkoly.

činnost publikační byla, tak jako mapovací práce a provoz chemické laboratoře, značně omezena podstatným snížením rozpočtu.

Státní radiologický ústav.

ústav má úkoly vědecké a praktické. Pracuje teoreticky a pokusně ve všech otázkách radiologie i oborů s ní souvisících. Praktická činnost záleží v tom, že ústav je zkušební stanicí, v níž se konají jemná měření zejména pro doly jáchymovské a pro četné interesenty z kruhů lékařských, průmyslových i zemědělských, ústav disponuje poměrně dokonalými laboratořemi fysikálními a chemickými, jejichž zařízení však nutno stále doplňovati, aby zůstaly na žádoucí vědecké výši.

Vědecká činnost v r. 1933:

Byly sestrojeny a vyzkoušeny přístroje na přímé měření malého množství radia v chudých rudách pro potřebu státního báňského ředitelství v Jáchymově. Bylo studováno pohlcování gamma-záření v koncentrovaných radiových preparátech. Pokračováno v soustavném vlastivědném výzkumu po radiologické stránce, zejména na Krkonoších a v Jáchymově. V chemické laboratoři bylo pracováno na methodách k isolaci některých radioaktivních látek z odpadního materiálu továrny jáchymovské, zejména polonia, aktinia

14. Ministerstvo veřejných prací.

a ionia. V oddělení pro aplikaci radiologie v biochemii bylo pokračováno v pokusech o účinku radioaktivního záření na řasy.

ústav změřil před prodejem všechny radiové preparáty vyrobené v Jáchymově a určené k účelům léčebným. Preparáty byly státní prodejnou báňských a hutnických výrobků v Praze prodány různým zájemcům doma i za hranicemi. Mimo to prováděl četné rozbory různých lékařských přípravků, označených jakožto "radioaktivní".

ústav pro hospodárné využití paliv.

činnost ústavu týkala se především studijních prací z oboru všeobecné tepelné techniky. Zejména pak pracováno bylo na objasnění různých otázek spalování našich uhlí na mechanických roštech. K tomu přimykají se pak topné pokusy na kotlech, hlavně ovšem na kotlech nízkotlakových; tyto pokusy měly často za účel rozšíření odbytu paliv ze státních dolů. Rovněž bylo pokračováno v pokusech s domácími topeništi.

Zvláště pak bylo pracováno v oboru topenišť keramických a to v oboru cihlářském, vápenickém a v oboru hrnčířském; započato pak bylo s pracemi týkajícími se pecí na pálení porculánu. K tomu byly vykonány příslušné laboratorní práce o reakčních teplech při pálení keramických výrobků a o podmínkách konservace vápna.

Dále se zabýval ústav na př. pracemi na pekařských pecích pro malovýrobu, kremačními pecemi, sušícími pecemi v sušárnách čekanky a pracemi o zplyňování některých našich uhlí v generátorech.

V nejbližší době zamýšlí ústav sestaviti statistiku topných zařízení ve státních budovách a spotřebu paliva v nich a doufá kontrolou přivoditi úspory na palivu.

Fond pro sociální péči hornickou.

Fond tento vznikl z dřívějších hornických fondů zásobovacích a je doplňován dobrovolnými příspěvky na základě soukromých úmluv s majiteli dolů uhelných, uzavřených vždy na čtvrt roku napřed. Fond pro sociální péči hornickou je obhospodařován mimorozpočtově. Hlavním jeho úkolem jest řešení bytové nouze horníků výstavbou hornických osad a podporováním výstavby hornických rodinných domků, poskytováním půjček horníkům a zřízencům.

Dosud bylo z prostředků tohoto fondu vystavěno a osídleno celkem 28 osad se 668 domky, v nichž bylo umístěno 1339 nájemníků s 6616 osobami.

Náklad na vybudování těchto 28 osad a obytných domů s opatřením stavenišť a provedením potřebných úprav terénu, zřízení cest, různých prací regulačních a kanalisačních činil úhrnem 72, 190. 520 Kč, z čehož na revír mostecko-teplicko-chomutovský připadá Kč 60, 454. 762, na revír karlovarsko-falknovský 10, 411. 207 Kč a na revír plzeňský 1, 324. 553 Kč.

Jelikož provedením těchto rozsáhlých staveb byl Fond pro sociální péči hornickou značně vyčerpán a vzhledem k tomu, že doplňování jeho se provádí pouze dobrovolnými příspěvky v míře daleko menší a nižší než se dělo v době dřívější, muselo býti od dalšího dosavadního způsobu provádění bytové péče pro horníky výstavbou hornických osad a obytných domů prozatím upuštěno a nalezena cesta finančně pro fond se zřetelem na jeho dnešní stav přijatelná.

Nynější způsob podporování bytové péče pro horníky pozůstává z udělování půjček horníkům a zřízencům na stavby rodinných domků, které si tito sami provádí. Způsob tento je, jak se nyní ukázalo, velmi šťastným, neboť po skončení výstaveb hornických osad, které mají hornictvu sloužiti za vzor hygienického bydlení, zachován i nadále program a účel použití fondu, t. j. podporování staveb hornických obydlí po stránce hygienicko-sociální.

Tyto zápůjčky hypotekárné na nemovitosti zajišťované se poskytují až do výše 10. 000 Kč. Zúročení činící 5%, jest splatno ve lhůtách čtvrtletních. Ministerstvo veřejných prací,

14. Ministerstvo veřejných prací.

oddělení pro sociáni péči hornickou, rozhodne později po slyšení poradního sboru hornického, jaké procento z celkové této 5%ní splátky připadá na úmor, případné na zúročení. Zápůjčky se poskytují až do 75% odhadní ceny nemovitosti.

Do konce roku 1932 byly tímto způsobem poskytnuty 703 půjčky v celkové výši 6, 779. 000 Kč, z čehož připadly na mostecký revír 444, na ostravský revír 143, na falknovský 33, na kladenský 36, plzeňský 45 a trutnovský 2 půjčky.

15. Ministerstvo post a telegrafů. Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Ministerstvo pošt a telegrafů obstarává nejen agendu výsostní, ale i správu státních podniků "československá pošta" a "Poštovní spořitelna", o nichž jest zevrubně pojednáno ve skupině II. státního rozpočtu (Správa státních podniků).

Na rok 1934 preliminují se v ý d a j e ministerstva pošt a telegrafů částkou okrouhle.....................11. 5 mil. Kč.

Ve srovnání s výdaji rozpočtenými na rok 1933 částkou okrouhle.. 11. 8 mil. Kč jsou výdaje na rok 1934 nižší o................0. 3 mil. Kč.

Toto snížení výdajů jest odůvodněno úspornými opatřeními osobními a věcnými.

Veškeré výdaje ministerstva pošt a telegrafů, neuhrazené vlastními příjmy, hradí podnik československá pošta.

Příjmy ministerstva pošt a telegrafů na rok 1934 se proto preliminují stejnou částkou jako výdaje ministerstva pošt a telegrafů, a to částkou okrouhle... 11. 5 mil. KČ,

tudíž proti částce rozpočtené na rok 1933............. 11. 8 mil. Kč

nižší o.........................0. 3 mil. Kč.

16. Ministerstvo železnic. Kapitola 16. Ministerstvo železnic.

Ministerstvo železnic vyřizuje jednak otázky státní správy železniční, t. j. projednává věci železniční legislativy, vykonává vrchnostenský dozor s hlediska státní výsosti, jakož i s hlediska dopravní bezpečnosti nad veškerými soukromými drahami a řídí veškeré státní železniční stavby, jednak vykonává vrchní vedení podniku čsl. státních drah, o čemž se pojednává podrobně ve skupině státních podniků.

Výdaje na rok 1934 preliminují se částkou o 0'8 mil. Kč nižší než na rok 1933. Ježto podnik "československé státní dráhy" hradí potřebu ministerstva železnic, pokud není kryta vlastními příjmy, preliminují se příjmy stejnou částkou jako výdaje, a jsou tudíž na rok 1934 preliminovány též částkou o 0'8 mil. Kč nižší než na rok 1933.