13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
Se zřetelem k významu veletrhů a velkých výstav též pro malé živnostníky, poskytovalo ministerstvo obchodu i v roce 1932 nemajetným živnostníkům podpory k umožnění jich účasti, ovšem v důsledku redukce svých úvěrů musilo je proti dřívějšku omeziti.
O lidový umělecký průmysl pečováno hlavně prostřednictvím společnosti "Detva", československý ludový umělecký priemysel, uč. spol. v Bratislavě.
Podpora obchodu.
Hájení zájmů soukromého obchodu vůbec a v devisovém. řízení zvláště tvořilo i v roce 1933 jádro činnosti při péči o obchod. Uplatňování zájmů obchodnictva dělo se v úzké součinnosti s odbornými obchodními organisacemi, zejména s Ústřední radou obchodnictva, jakož i s povinnými organisacemi obchodnickými.
Z důležitějších konkrétních akcí možno uvésti otázku účasti státu při pojišťování vnitrozemských obchodních úvěrů a opětovná jednání o kompensační dovoz bivszilslré kávy za vývoz našich výrobků. Uskutečněna anketa obchodních cestujících a jednatelů, která pojednala o hospodářských, stavovských a organisačních otázkách obchodničil cestujících a jednatelů.
Státní dodávky.
V oboru státních dodávek prováděna ministerstvem dále normalisační. typisační a simplifikační akce pro textilní zboží, objednávané pro různé obory státní správy.
Také organisaci státních textilních dodávek věnuje ministerstvo obchodu pozornost, a zejména se dbá toho, aby dodavatelům byla poskytnuta při měřená lhůta k podání nabídek a přiměřená lhůta dodací, aspoň tříměsíční aby dodavatel měl možnost rozvrhnouti výrobu na delší dobu a vyplniti pracemi pro státní dodávky přechodnou menší zaměstnanost závodu, zvláště v dnešní hospodářské krisi.
Vodní doprava.
Hospodářská krise minulých let postihla československé plavební podniky labský, dunajský a oderský, které s prostředkují mezinárodní obchod, nejtíživěji v roce 1933. Stagnace obchodu, dovozní omezení a devisová opatření způsobily takový nedostatek ve výměně zboží, že nemohl býti lodní park československých plavebních společností dostatečně zaměstnán.
"Veřejná skladiště, ake spol. v Praze" přes kritickou situaci udržela v roce 1932 při úsporných opatřeních provoz způsobem, že mohla končiti bilanční rok menším čistým ziskem.
Cizinecký a lázeňský ruch.
Pro úsporná opatření rozpočtová bylo nutno omeziti agendu cizineckého, lázeňského a turistického ruchu, hlavně usilováno o to, aby naše služba informační v cizině nedoznala újmy.
Pracuje se na otázce případné finanční pomoci hotelům, které v důsledku stagnace cizineckého ruchu jsou hospodářsky ohroženy. Velká pozornost se věnuje zabezpečení lepší návštěvy ze zemí, s nimiž uzavřeny byly dohody o vzájemném ulehčení cizinecké návštěvy na podkladě kompensačních obchodů.
V ohledu turistiky a zimních sportů uplatňuje se heslo "Poznej svou vlast". Letos v březnu uspořádán propagační den radiem pod měděným heslem, k němuž se připojovaly další samostatné propagační akce po celé republice.
13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností. Patentní obor.
V roce 1931 bylo podáno 9. 570 patentových přihlášek, v roce 1932 pak 8. 233, tudíž o 1. 337 méně, než v roce 1931. V roce 1932 bylo uděleno 3. 900 patentů, t. j. o 250 více, než v roce 1931; zaniklo, bylo zrušeno nebo odvoláno 4. 113 patentů proti 3. 012 v roce 1931.
Koncem roku 1932 bylo v platnosti celkem 16. 994 patentů proti 17. 207 v roce 1931.
V první polovině roku 1933 podáno bylo 4. 111 patentových přihlášek, nových patentů uděleno 1. 950 a zaniklo nebo zrušeno bylo 2. 114 patentů, takže koncem června 1933 bylo v platnosti 16. 830 patentů.
Vládním nařízením ze dne 13. ledna 1933, č. 15 Sb. z. a n. zvýšeny byly roční poplatky patentové, jakož i poplatky za patenty přídavkové.
Zákonem ze dne 20. prosince 1932, č. 26 Sb. z. a n. z roku 1933 změněny a doplněny byly předpisy o ochraně vynálezů. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 3. března 1933, kterýmžto dnem se stala pro československou republiku účinnou také Haagská úmluva ze dne 6. listopadu 1925, jíž byla změněna některá ustanovení Pařížské unijní úmluvy na ochranu živnostenského vlastnictví. Dále vydáno bylo vládní nařízení ze dne 27. ledna 1933, č. 29 Sb. z. a n. o dokladech, kterých jest třeba k průkazu prioritního práva při přihláškách patentů.
14. Ministerstvo veřejných prací. Kapitola 14. Ministerstvo veřejných prací.
činnost ministerstva veřejných prací projevuje se hlavně v těchto po stránce národohospodářské velmi důležitých oborech:
Stavby pozemní.
V oboru staveb pozemních jsou prováděny stavební akce pro umístění ústředních úřadů a parlamentu, dále zastupitelských úřadů v cizině, úředních budov pro všechna odvětví státní správy, stavby budov školních, ústavů kulturních a humanitních.
Ve státním rozpočtu jest pamatováno především na úhradu výdajů spojených s dokončením, neb na pokračování staveb rozestavěných a na úhradu plateb plynoucích ze smluv o koupi nemovitosti pro potřeby státní správy, jakož i na financování staveb anuitních. Z nových akcí již schválených jest pamatováno pouze na stavby nejnaléhavější a neodsunutelné.
Z jednotlivých staveb úředních a ústavních budov pro různé obory státní správy uvádí se k vůli stručnosti pouze nejvýznačnější:
Ze staveb budov pro ústřední úřady bylo pokračováno ve vnitřních pracích řemeslných a instalačních v novostavbě budovy pro ministerstvo obchodu a patentního úřadu a stavebně byla dokončena část budovy určená pro patentní úřad. V roce 1934 budou dokončeny vnitřní práce řemeslné a instalační v části určené pro ministerstvo obchodu, které přesídlí do novostavby pravděpodobně v první polovině roku 1934.
Obdobné vnitřní práce budou dokončeny při úpravě Černínského paláce pro ministerstvo zahraničních věcí.
Pro stavby budov ministerstva školství a národní osvěty, nejvyššího účetního kontrolního úřadu, nejvyššího správního soudu a státního úřadu statistického v Praze a nejvyššího soudu v Brně bude pokračováno v dalších přípravných pracech.
Pro umístění senátu Národního shromáždění pamatuje se na adaptaci domu čp. 16 v Praze III.
Ve stavbě státního obchodního domu v Bratislavě bude pokračováno.
Pro úřady podřízené ministerstvu vnitra byla dokončena stavba budovy pro stráž bezpečnostní a pasovou kontrolu ve Slovenském Novém Městě.
Pokud jde o stavby již zahájené, bude pokračováno ve stavbě budovy pro zemský úřad v Užhorodě a ve stavbě četnických kasáren v Pudmerici, jakož i v přestavbě budovy Sbírky zákonů a nařízení v Praze III., která má býti dokončena v roce 1934.
V oboru staveb pro okresní úřady, které provádějí obce s podporou státu a okresů, byly dokončeny stavby v Chotěboři, Lanškroune, Slaném, Boskovicích, Dačicích, Frývaldově, Mor. Krumlově, Sabinově, v šale n. Váhem, v Čadci, Kežmarku, v Trebišově a Valavě, a bude pokračováno v rozestavěných novostavbách v Novém Bydžově, Poličce, Nové Páce, Sedlčanech, Chomutově, Klatovech, Kamenicí n. Lipou, Rýmařově, Bruntále, Bardejově, Humenném a Revúci.
V oboru staveb ministerstva spravedlnosti byla dokončena novostavba krajského trestního soudu v Praze-na Pankráci, společné úřední budovy pro okresní soud a finanční úřady v Hlinsku a budova pro krajský soud, okresní soud a věznici v Užhorodě.
Předpokládá se pokračování ve stavbě společné úřední budovy okresního soudu a finančních úřadů ve Strážnici, budovy pro krajský soud a věznici v Bratislavě a budovy okrasního soudu a finančních úřadů v Tácově, dále ve stavbě budovy krajského soudu v Hradci Králové a společných úředních budov pro okresní soud a finanční úřady ve Falknově a v Brandýse n. L.
Pro ministesrtvo školství a národní osvěty bude pokračováno v adaptacích pro účely různých vědeckých ústavů v Lobkovickém paláci v Praze III. Kromě toho budou prove-
14. Ministerstvo veřejných prací.
děny další přípravné práce pro novostavbu Státní galerie a rozšíření Akademie výtvarných uměni v Praze.
Pokud jde o vysoké školy, bude pokračováno v rozestavěných stavbách, a to:
Ve stavbě druhé budovy pro české vysoké učení v Praze-Dejvicích, ve stavbě zemědělské školy německé techniky v Libverdé a v adaptaci Klementina pro účely knihoven obou vysokých škol technických a pro veřejnou universitní knihovnu v Praze. V Brně bude dokončena definitivní úprava pozemků při vysoké škole zvěrolékařské.
Z ostatních staveb školských dokončena byla novostavba státní odborné školy pro průmysl porculánový a příbuzná odvětví umělecká v Praze XII. a přístavba státní odborné školy pro zpracování dřeva v Olomouci, dále novostavba pro II. české státní reálné gymnasium v Brně-Husovicích, první část nástavby budovy německého státního reálného gymnasia v Praze II. a rovněž byly dokončeny adaptační práce k umístění českého státního reálného gymnasia v Karl. Varech.
Novostavba státní odborné školy kovorobné v Báňské Bystřici a novostavby gymnasií v českém Těšíně a Chustu budou dokončeny.
Ve vybudování národních škol na Slovensku a Podkarpatské Rusi bylo pokračováno a přikročí se k další řadě staveb školních budov podle programu stanoveného v meziministerských komisích pro zřizování a budování těchto škol.
Pokud jde o stavby menšinových škol, byly dokončeny stavby v české Lípě, Dubenci, Liběchově, Dube u Teplic, Plandrech, Horním Růžodole, Novém Sedle u Lokte, v Olbramovicích a v Nové Vsi u Mikulova.
V tomto oboru je pamatováno dále na pokračování ve stavbách, po případě na dokončení staveb škol ve štětí, Bohosudově, Čížkovících, Bystřici u Teplic, Kašticích u Podbořan, životících u Nov. Jičína, v Hluchové u českého Těšína, Litoměřicích, Velkých Řehlovicích, Lesce, Třebovicích, Liberci, žatci, Mostě III., Novém Jičíně a ve Vranově, které byly zahájeny v roce 1932 a 1933.
V oboru staveb ministerstva zemědělství bude pokračováno v provádění menších přístaveb, přestaveb a úprav ve státních hospodářských školách zemědělských a v pokusných stanicích a ústavech, jakož i ve stavbách objektů pro chov koní.
Pro ministerstvo průmyslu, obchodu a živností bude dokončeno pravé dílenské křídlo státního ústavu pro zvelebování živností v Turěanském Sv. Martině.
Pro resort ministerstva sociální péče dokončují se přístavby budov státního dětského domova v Košicích a pokračováno bude ve stavbě internátní budovy státního ústavní pro hluchoněmé v Kremnici, případně ve stavbě nového pavilonu dětského domova v Rimavské Sobotě.
V oboru staveb ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy bude dokončena přístavba nové kuchyně v hospodářské budově ve státní nemocnici v Praze-Vinohradech a přikročí se k přestavbě téže budovy. Kromě toho bude pokračováno ve stavbě nového chirurgického pavilonu.
V Zábřehu n. Odrou byla dokončena stavba ústřední hospodářské budovy nové státní nemocnice a dokončí se pavilon pro vnitřní nemoce. Dále byla dokončena I. část přestavby infekční nemocnice ve Slatinských Dolech a dokončí se II. část úpravy, kromě toho dokončena stavba budovy pro bakter. diagnostickou stanici a epidemickou autokolonu v Užhorodě.
V Praze dokončí se stavba školy pro sestry zdravotní a sociální péče na území státního zdravotního ústavu.
Pro ministerstvo financí dokončena byla stavba kasáren pro finanční stráž v Pleši u Hostouně, budovy pro finanční stráž ve Chvalči, celního úřadu v Hati a Hrádku n. Nis., kasáren pro finanční stráž v Jánoku, Karvě a Stárni, dále novostavby kombinovaných budov pro celní úřady a finanční stráž v Kolárech, Mníšku n. Popradem, Buzitě a Podspádech a stavba celního úřadu v Astélách.
Pokračovati se bude v rozestavěných stavbách:
V zemi české ve stavbě budovy finančních úřadů v Chrudimi, budov pro finanční stráž v Aši, Šluknově, železné Rudě a Chebu, kombinované budovy pro celní úřady a fi-
14. Ministerstvo veřejných prací.
nanční stráž v Dolní Vlkavici a, budovy pro úřad potravní daně na čáře Velké Prahy v Zelených Domkách, v zemí Moravskoslezské ve stavbě budovy finančních úřadů v Prostějově a Uherském Hradišti a společné úřední budovy finančních úřadů, okresního soudu, četnictva a poštovního úřadu ve Strážnici, budovy finanční stráže v Rancířově, v zemi Slovenské ve stavbě kasáren pro finanční stráž v Polhoře a Tešmaku a budovy pro finanční úřady v Košících, v zemi Podkarpatoruské ve stavbě celního úřadu ve Výloku a pol. úř. budovy pro soud a finanční úřady v Tácové.
Ve vlastním oboru ministerstva veřejných prací byla dokončena stavba budovy pro státní tepemě-technický ústav v Praze-Holešovicích a stavba státního ústavu hydrologického v Praze-Podbabě.
V oboru staveb, prováděných v rámci bytové péče o státní zaměstnance a hrazených z úvěru státního rozpočtu, ministerstvo veřejných prací bylo nuceno v roce 1933 svoji činnost pro nedostatek finančních prostředků podstatně omeziti. Ze staveb státních obytných domů v místech ohrožených bytovou nouzí byly dokončeny pouze rozestavěné budovy v Bílovci, Jablonci n. N. a Litoměřicích (I. dům) o celkovém okrouhlém nákladu 2 mil. Kč. Dále byly dokončeny státní obytné domy stavěné z důvodu reformy politické správy v Bratislavě a Užhorodě, rozpočtené okrouhlým nákladem 24 mil. Kč. Stavba dalšího obytného bloku "D" v Bratislavě nebude zatím provedena pro nedostatek úhrady.
Z výtěžku losové akce byla v tomto roce již zahájena stavba státních obytných domů v Dolní Liboci, české Lípě, Šilperku, Tanvaldu a v Moravské Ostravě. Potřebná úhrada jest zajištěna v nespotřebovaném zbytku losové půjčky. Výstavba jiných projektovaných stavebních akcí z losové půjčky byla odsunuta.
V zemi Podkarpatoruské pokračuje se ve stavbě domků pro obvodní lékaře.
činnost ministerstva veřejných prací v oboru staveb obytných domů z losové půjčky v roce 1934 bude spočívati hlavně v dokončení staveb v letošním roce započatých. Akce výstavby obytných domů z této půjčky blíží se totiž již svému dokončení, jak zřejmo z toho, že celkové částky 640 mil. Kč, jež z této půjčky jest k disposici pro stavbu řečených domů, bylo již do konce roku 1933 spotřebováno úhrnem zaokrouhleně 620 mil. Kč.
V oboru správy státních budov vyžaduje činnost ministerstva veřejných prací největší obezřelosti, aby stavební stav státních budov přes nezbytně nutná opatření nedoznal újmy.
Silnice a mosty.
V oboru silnic a mostů jest činnost ministerstva veřejných prací závislá na velikosti úvěrů, které mu dává k disposici jednak všeobecný státní rozpočet (kap. 14, tit. 7, § l-4) jednak rozpočet státního silničního fondu.
Ve všeobecném státním rozpočtu jsou preliminovány výdaje na udržování, stavby a přestavby státních silnic a mostů a na příspěvky k stavbám a přestavbám nestátních silnic a mostů; v rozpočtu silničního fondu pak výdaje na zlepšování státních silnic a příspěvky fondu k zlepšování důležitých nestátních silnic.
Výdaje na zlepšování státních silnic hradí silniční fond z peněz opatřených zápůjčkami, kdežto příspěvky na zlepšování nestátních silnic hradí ze svých běžných příjmů, t. j. z výtěžku daní, cel a poplatků, jež mu byly příslušnými zákony přikázány. Z těchto běžných příjmů fond nahrazuje také částečně státní správě její výdaje na shora řečené udržování, stavby a přestavby státních silnic a mostů, preliminované ve všeobecném státním rozpočtu, ovšem jen potud, pokud k tomu příjmy ty stačí po zajištění úhrady, úroku a úmoru zápůjček fondu a zákonem stanovených každoročních 90 mil. Kč pro shora řečené příspěvky na zlepšování nestátních silnic.
Roku 1933 byla činnost ministerstva veřejných prací v oboru silnic a mostů, která závisí na úvěrech povolených všeobecným státním rozpočtem proti předešlým letům pro nezbytné zmenšení státních výdajů značně omezena a roku 1934 poklesne z téhož důvodu ještě více.
14. Ministerstvo veřejných práci.
Naproti tomu však byly z hlediska finančního příznivé poměry pro ty práce, jejíž náklad se hradí buď zcela nebo z největší části ze silničního fondu. Tím že byly silničnímu fondu roku 1933 zajištěny značné Částky ve způsobe zápůjčky z výtěžku půjčky práce, bylo možno po úplné téměř stagnaci roku 1932 započíti na státních silnicích nové zlepšovací práce v poměrně velkém rozsahu, které budou z velké části dokončeny až roku 1934. Pro rok 1934 se mimo to očekává zajištění ještě další částky z půjčky práce, která dovolí započetí dalších zlepšovacích prací na státních silnicích, ovšem ne v tom rozsahu, jako roku 1933. Pokud jde o povolování příspěvků na zlepšování nestátních silme z běžných příjmů fondu, bylo roku 1933 a bude i roku 1934 možno vyhovovati žádostem samosprávných korporací ve značné míře.
Stavby vodohospodářské.
V oboru vodohospodářských staveb jest ministerstvem veřejných prací sledována snaha, aby soustavným splavněním a úpravou říčních toků, vybudováním přístavů a stavbami údolních přehrad byly zřízeny výkonné a národohospodářsky významné vodní častý, aby se předešlo škodám způsobeným velkými vodami, jakož i aby vhodným využitím vodních sil byla získána elektrická energie.
Státním vodohospodářským fondem zřízeným podle zákona z 27. března 1931, č. 50 Sb. z. a n. byla poskytnuta možnost, aby vodohospodářské stavby se rozvinuly ve větším rozsahu než tomu bylo dříve a sluší připomenouti, že provádění těchto staveb a prací se děje z převážné míry k tíži řečeného fondu.
V oboru úprav a splavnění řek a vybudování přístavů třeba se zmíniti o těchto význačných pracech:
Na středním Labi soustřeďují se úpravní a splavňovací práce především na úsek Mělník-Kolín a snahou státní správy je, aby co nejdříve byl tento úsek Labe dobudován a mohl sloužiti účelům dopravním. V další trati středního Labe nad Kolínem provádějí se práce nutné, zejména s hlediska regulace toku, ochrany pozemků a neškodného odvedení vod. Z význačných staveb v úseku středního Labe dlužno připomenouti: úpravu u Smiřic, Černožic, u Skalice, úpravu a stavbu jezu a mostu u Opatovic, úpravu a stavbu mostu u Němčíc, úpravu u Pardubic-Kunětic, stavbu zdymadla u Srnojed, úpravy v trati Tři Dvory-Kolín-Konárovice-Veletov, Kostomlátky-Drahelice, úpravu u Lysé n. Lab. se stavbou jezu, u Čelákovic se stavbou zdymadla a konečně úpravu a splavnění u Brandýsa n. Lab.
Na střední Vltavě dlužno z rozsáhlejších staveb uvésti:
Úpravu v kotlině budějovické, zdymadlo ve Vraném, prohrábku v trati Vrané-Modřany a s tím související úpravy Vltavy.
V přístavu holešovickém a při úpravě Vltavy na Maninách pokračuje se resp. dokončují se úpravní práce nutné pro zhodnocení rozsáhlých přístavních ploch.
V mezinárodní trati Odry bylo pokračováno v úpravních pracích v rámci budoucího splavnění v trati Koblov-Bohumín.
V mezinárodní trati Vltavy pod Prahou provádějí se úpravy sloužící k ochraně území na pravém břehu u Troje.
V úseku mezinárodního Labe směřuje činnost k dalšímu vybudování a vystrojení přístavu mělnického, jakož i k urychlené výstavbě Masarykova zdymadla u Střekova.
Práce prováděné na Dunaji pozůstávají především ve vybudování a doplnění československých přístavů a to zejména přístavu bratislavského a komárenského.
Obdobná snaha jest sledována i v československém přístavním pásmu v Hamburku.
Pokud jde o úpravy regulační a udržovací práce na Vltavě, Labi, Sázavě, Otavě a Berounce, třeba připomenouti zejména úpravu Vltavy a Malše v českých Budějovicích a úpravu Berounky a jejích přítoků v Plzni.
Mimo to byly podle soustavného programu prováděny naléhavě úpravy štěrkonosných přítoků Vltavy a Labe.
14. Ministerstvo veřejných prací.
V zemi Moravskoslezské bylo pokračováno v udržovacích a úpravních pracech na Ostravici a Lučině.
V zemi Slovenské bylo pokračováno v rámci soustavného nrogramu v úpravách na řece Váhu, při čemž z význačných úprav sluší uvésti: úpravy u Kavapusty, Šebeše a v tratích Sokolovce-Píšťany, Bierovce-Trenčín a Košeca-Púchov.
Na řece Tise bylo pokračováno v úpravě pravého břehu u čopu.
V zemi Podkamatoruské bylo pokračováno na úpravě u Saloky a doplněno břehové opevnění nad Esení, obé na mezinárodní Tise.
Pokud jde o údolní přehrady se uvádí:
V zemi české jsou v roce 1933 ve stavbě údolní přehrady na Chrudimce u Seče, na řece Teplé nad Karlovými Vary a na Div. Orlici u Pastvin.
Rekonstrukční práce se provádějí na přehradě na Labi nad Dvorem Králové a na Chrudimce v Hamrech u Hlinská.
V zemi Moravskoslezské dokončena byla v podstatě stavba údolní přehrady na Dyji u Vránová, jakož i výstavba nového Bítova. Pro projektovanou přehradu na řece Svratce u Kníniček bylo pokračováno ve stavbě náhradních silnic a cest.
V oboru využití vodní síly byl tento postup:
V zemi české pokračováno ve stavě hydrocentrál na Vltavě u Vraného, na Labi u Kostelce a Střekova a dále byly zahájeny přípravné práce ke stavbě elektrárny na Labi u Smiřic a Srnojed a k rekonstrukci elektrárny u přehrady na Labi nad Dvorem Králové.
V zemi Moravskoslezské byly téměř dokončeny práce na stavbě elektrárny u přehrady na Dyji u Vranova.
V zemi Slovenské bylo pokračováno ve stavbě využití vodní síly Váhu u Dolních Kočkovcú.
V zemi Podkarnatoruské se pokračuje ve výstavbě přívodního kanálu pro vodní elektrárnu na Uži nad Užhorodem.
V zemi Moravskoslezské bylo v rámci městských asanačních staveb pokračováno v zajištění koryta řeky Ostravice v Moravské a Slezské Ostravě a výustní trati řeky Lučiny.
Na Slovensku se pokračovalo ve stavbě gravitačního vodovodu pro zámek a obec v Topolčiankách.
Plavebnictví.
Činnost státní plavební správy v roce 1933 vztahovala se na zlepšení plavebních poměrů na čs. splavných řekách Labi, Vltavě a Dunaji, na zdokonalení překladních a skladištních zařízení v čs. přístavech, na udržování, zlepšení a rozmnožení lodního parku a na vzdělávání a výcvik domácího lodního personálu. K tomu se řadí činnost administrativní, organisační a legislativní související s vnitrozemskou i námořní plavbou, součinnost při jednáních v mezinárodních komisích říčních, spoluúčinkování při stanovení železničních tarifů pro dopravu zboží z čsl. přístavů a součinnost při budování nových vodních cest a zařízení plavbě sloužících.
V přístavu mělnickém bude odevzdáno do provozu nové skladiště na středním molu, které bude letos vystrojeno jeřábovou drahou a příslušným elektrickým překladním zařízením. Nad vjezdem do přístavu zřizuje se prozatímní čerpací stanice na pontonu pro překlad minerálních olejů.
V holešovickém přístavu buduje se nové státní skladiště na místě dřívějšího vyhořelého skladiště a rekonstruuje se mostový jeřáb o nosnosti 5 tun.
V přístavu bratislavském bylo dáno do provozu nové skladiště č. 18. V přístavu komárenském upravuje se přístavní území, v přístavu parkáňském bude upraveno státní skladiště pro celní odbavování zboží.
14. Ministerstvo veřejných prací.
V čsl. nájemním pásmu ve svobodném přístavu hamburském, pronajatém podle čl. 364 mírové smlouvy Versailleské, které tvoří konečný bod čs. vnitrozemské plavby na Labi, byly provedeny nutné opravy starého hangáru Č. 49.
Pro čsl. vnitrozemskou plavbu byly v minulých letech zajištěny přístavní úseky a zařízení v Řezně, Pasově, ve Vídni, Budapešti a ve Vukovaru za tím účelem, aby doprava obstarávaná čs. plavebními podniky v cizině byla umožněna a podporována. Z téhož důvodu projednává se zajištění přístavního úseku a skladiště v Linci.
Osobní doprava provozovaná v dřívějších letech Pražskou paroplavební společností na Labi z Mělníka do Hřenska za podpory státu, byla v r. 1933 z úsporných důvodů omezena pouze na úsek Mělník-Litoměřice.
Potěšitelným zjevem jest značný vzrůst dopravy minerálních olejů přes bratislavský přístav, kam bylo v r. 1932 dopraveno okrouhle 100. 000 tun minerálních olejů. Podle předběžných statistických zpráv bude doprava minerálních olejů přes čs. dunajské přístavy v roce 1933 přibližně stejná jako v r. 1932.
O plavebních poměrech a plavebním provozu je veřejnost informována pravidelnými týdenními zprávami a měsíčními a ročními statistikami o vodní dopravě zboží.
Po Labi, Dunaji a Odře dopravuje se přes hranice asi 1/4 zboží našeho zahraničního obchodu. Naše plavební společnost Labská, Dunajská a Oderská, na nichž je stát převážně účasten, udržují přímé spojení s Hamburkem, Štětínem, podunajskými státy a černým mořem. Jejich loďstvo - úhrnem 540 lodí - postačuje dopraviti jen asi 30% našich nákladů, jdoucích po vodě.
Vzájemnou konkurencí cizích železnic a plavby, jakož i konkurencí námořních přístavů byly dopravní sazby vodní i železniční v posledních letech značně sníženy. Snížení přišlo velmi vhod našemu průmyslu a obchodu, které na dopravném docílily velkých úspor, jež dopravní odborníci odhadují částkou 45 mil. Kč ročně.
Mezinárodní říční komise (Dunajská, Labská a Oderská) jsou trvalými institucemi, které zajišují svobodu plavby na mezinárodních řekách, t. j. Dunaji, Labi a Odře, jakož i bdí nad plněním závazků pobřežních států po stránce plavební, administrativní a technické, vyplývajících z dotyčných plavebních úmluv.
Komise pro režim vodstva dunajského povodí má za úkol udržeti a zlepšiti jednotnost vodního hospodářství v tomto ovodí pokud leží na území bývalých Uher.
Agendu těchto komisí, dále generálních konferencí pro dopravu a transit, jakož i agendu mezinárodních plavebních sjezdů soustřeďuje ve svém úřadu při presidiu ministerstva veřejných prací čsl. delegát v Mezinárodních říčních komisích.
úkoly Mezinárodních komisí říčních, zřízených ve prospěch států vnitrozemních, zejména i čsl. republiky, jsou velmi četné a důležité pro vnitrozemní plavbu našeho státu, který mimo mezinárodní řeky, nemá jiného svobodného východiska k moři.
Civilní letectví.
V roce 1933 dbalo ministerstvo veřejných prací při své činnosti hlavně toho, aby provoz na leteckých tratích byl co možno zabezpečen podle nejnovějších vymožeností v leteckém oboru a aby provoz co nejlépe vyhovoval požadavkům všech složek občanstva, letecké dopravy používajících. Rovněž bylo směřováno k tomu, aby bylo dosaženo dalších žádoucích spojů s cizinou.
V roce 1933 subvencovalo ministerstvo veřejných prací čsl. leteckou společnost, Mezinárodní leteckou společnost (nyní Air France) a obstarávalo provoz čsl. státních aerolinií.
V roce 1933 provozovaly u nás leteckou dopravu:
Čsl. státní Aerolinie na tratích: Praha - Brno - Bratislava - Košice Užhorod, Praha - Brno - Bratislava - Záhřeb - Sušák, Praha - Mar. Lázně, Praha -
14. Ministerstvo veřejných prací.
Karlovy Vary a pokusné lety na tratích: Užhorod - Cluj - Bukurešť.
československá letecká společnost na tratích: samostatně linii Praha - Halle (Lipsko - Essen) Mulheim - Rotterdam - Amsterodam, se společností Deutsche Lufthansa A. G. na trati: Mar. Lázně - Karlovy Vary - Saska Kamenice Halle/Lipsko, se společnostmi Deutsche Lufthansa A. G. a osterreichische LuftverkehrsA. G. na trati: Berlín - Drážďany - Praha - Vídeň.
Mezinárodní letecká společnost (nyní Air France) obstarávala spojení Prahy s těmito městy: Štrasburkem, Paříží, Vídní, Budapeští, Bělehradem, Bukureští, Cařihradem, Skopljí a Varšavou..
Deutsche Lufthansa A. G. kromě součinnosti s čsl. leteckou společností a s osterreichische Luftverkehrs-A. G. provozovala leteckou dopravu na tratích: Praha Saska Kamenice - Halle/Lipsko - Magdeburk - Hannover - Brémy a Vratislav Praha - Mnichov.
Polskie Linie Lotnicze "Lot" obstarávaly letecké spojení na trati: Vídeň - Brno - Katowice - Warszawa.
Výsledky provozu v ČSR za rok 1932 byly tyto (v závorce uvedeny výsledky za rok 1931):
I. Společnosti domácí:
1. čsl. státní Aerolinie dopravily na tratích délky 1666 km (1525 km): 4558 (5153) cestujících, 1189 kg (5270 kg) pošty, 128 tun (169 tun) zboží. Ulétnuto 545. 654 km (570. 754 km).
2. čsl. letecká společnost dopravila na tratích délky 1669 km (2337 km): 4581 (4313) cestujících, 28. 558 kg (19. 101 kg) pošty, 168 tun (146 tun) zboží. Ulétnuto 394. 797 km (501. 291 km).
II. Společnosti cizí: na tratích uvedených přes území ČSR (počítáno do prvého přistání mimo území ČSR) délky 2602 km (3824 km), 7179 (7359) cestujících, 31. 384 kg (39. 230 kg) pošty, 398 tun (519 tun) zboží. Ulétnuto 371. 136 km (1, 161. 695 km).
Sportovní letectví (letecké korporace) bylo podporováno v rozsahu povolených úvěrů v rozpočtu na rok 1933.
Se vzrůstem leteckého provozu bylo nutno v tomto roce rozšiřovati a zdokonalovati příslušná zařízení na letištích dosavadních, přikročiti k budování letišť nových a k doplňování letadlového parku čsl. státních Aerolinií. Vzhledem k úsporným opatřením nebylo však možno v těchto úkolech pokračovati tak intensivně, jak by bylo nejvýš žádoucno v zájmu rozvoje čsl. civilního letectví.
V oboru staveb na letištích byly v roce 1933 prováděny ponejvíce jen menší práce a úpravy. Během prvé poloviny roku byla dokončena stavba železobetonového hangáru na letišti "Karlovy Vary", v Mariánských Lázních byl postaven domek pro radio-goniometr, v Brně venkovní kanalisace, v Bratislavě přístavba garáží, v Užhorodě stavba dílenskoprovozního hangárového přístavku; mimo to byla dobudována pomocná letiště v Přibyslavě a v Břeclavě, zřizováno pomocné letiště ve Zbraslavicích u Kutné Hory a postaveny další radio-goniometry na letišti v Bratislavě a v Užhorodě, zpevněny komunikace a provedeno oplocení na letišti v Bratislavě.
Mimo to byly prováděny na všech letištích řádné práce udržovací a menší úpravy potřebné z důvodů provozních.
Pokud jde o výstavbu nového pražského státního civilního letiště v Ruzyni, bylo během roku 1933 mimo přípravné práce (přesné zaměření a ohraničení letiště) pracováno na vybudování vlastní čerpací stanice a zadáno vypracování stavebních projektů letištních, letištních úprav terénových, všech provozních obytných budov, jakož i komunikací, vodovodu, kanalisace atd. V červenci r. 1933 bylo započato s terénovou úpravou letištní plochy, kterážto práce - stejně jako celá výstavba letiště - jest prováděna z prostředků státní půjčky práce.